Hovadiny ve Star Treku
DoomHammer - 15.12.2000 v 12:52

Co si myslíte o nesmyslech a omylech ve Star Treku... tím myslím například fakt, že vesmírné lodi dělají hluk, když letí kolem kamery (ve vakuu (!)), Datův kocour má najednou koťata, inerční tlumiče zabrání, aby se lidi rozplácli o zed při zrychlení na warp, ale potom stačí zásah a půlka můstku se rozplácne o obrazovku, při jakékoliv poruše lítají z konzolí sloupy jisker, jako by tam bylo 100000 voltů, Borgové zničí 39 lodí u Wolfxxx a potom stačí Kačka Šejdremová a zničí jim půlku flotily :) a mnohé další... myslím, že tyhle detaily kazí jinak dobrý seriál.

Anonym: cudzinka - 05.03.2001 v 08:42
Ked sa nadava tu, aspon ho nikto neohovara mimo nasich kruhov :))) Vratane mna :))))
Bendi - 03.03.2001 v 19:54
DoomHammer: Tak s tím nadšeně souhlasím!
DoomHammer - 02.03.2001 v 10:35
Bendi. Ano, je to kult, i pro mě. ale i tak si myslím, že bychom se měli věnovat hlavně kladům téhle ságy. Ale aby ani hnidopichové nezůstali bez možnosti rýpnout si, tak jsem založil tohle fórum.
Bendi - 25.02.2001 v 21:11
DoomHammer: Myslím, že za těch pár let ST přerostl v něco víc.
DoomHammer - 23.02.2001 v 11:30
a jenom na okraj... JE TO JENOM SERIÁL!!!
DoomHammer - 23.02.2001 v 11:26
Víte padesát důvodů, proč je Kačka lepší než Picard? pokud ne, koukněte na AlBatani, sekce humor.
Bendi - 17.02.2001 v 23:00
Podle mě by potom museli zjistit, že psychologický profil Džejnvejové spíše odpovídá jednomu nejmenovanému hospodářskému zvířeti, kterému se za to, že jsem ho postavil na její úroveň, hluboce omlouvám.
Dedik Larzon - 16.02.2001 v 21:04
kacena je zkratka silena baba, ktera se dostala na takovy post nevim jak. Podle meho nazoru by ji sverili post velitele lidi tak mozna klingoni ale ne federace. Sand maji nejake psychologicke testy i dnes je mame a doufam ze ve 24. stol budou lepsi, tak jak je mozne, ze neco takoveho veli lodi.
Ptaak - 16.02.2001 v 10:11
Bendi: sám bych to neřekl líp.
Bendi - 15.02.2001 v 19:37
Ptaak: Na tvém příkladě je názorně vidět rozdíl mezi Džejnvejovou a Picardem. Zatím co Picard a ostatní normální příslušníci Flotily, postupuje většinou racionálně a prozíravě, jedná Džejnvejová zásadně kontraproduktivně, impulzivně, nelogicky a destruktivně.
Ptaak - 15.02.2001 v 09:48
Já souhlasím s DL (i když s výhradami), že pro kapitána je na prvním místě říše. Ale to nebyl případ Voy vs. Equinox, protože Kaťuše šlo především o jakousi urážku, které se na ní Ransome podle ní dopustil! Její jednání s tím zajatým důstojníkem bylo jednáním piráta, ne kapitána Hvězdné Flotily!

Sice to tu už padlo, ale povinnost kapitána k říši skvěle prosazuje Picard ve Vzpouře, a to dokonce navzdory "přání" této říše, kdy dbá především o ni, o její dlouhodobé vyhlídky, a ne o krátkodobé cíle představitelů, kteří jsou zrovna u moci.

Anonym: Unimatrice_1 - 15.02.2001 v 07:29
DL : ale prosimte, jake ohrozeni renome Federace ... v deltakvadrantu; tam se preci Federace nedostane jeste pejknych par desitek let, tak co. A pak prvni veta Narizeni 29 o zajisteni blaha posadky vyslovne hovori jako o jedne ze zakladnich povinnosti kapitana.

TBone : byt ja kapitanem lodi jako je Voyager nebo byl Equinox, ktere nemaji skoro zadnou sanci dostat se jenom na vlastni pohon domu nez posadka umre (v lepsim pripade) seslosti vekem, tak se povazuji spis za toho kapitana piratu nez Flotily.

T'Bone - 15.02.2001 v 00:53
Unimatrice_1: Takhle muze uvazovat tak leda kapitan piratu, rozhodne ne kapitan Hvezdne flotily!
T'Bone - 15.02.2001 v 00:51
DL: Pro jednou se shodneme! :))
Dedik Larzon - 14.02.2001 v 16:28
omyl zakladnim ukolem kapitana neni blaho posadky nybrz rise ktere slouzi bez ohledu na posadku. Pokud by pobiti par emzaku poslouzilo federaci tak by to mela udelat, ale podle vseho v tomto pripade tomu bylo naopak, bylo ohrozeno renome federace a par mrtvych lidi na Equinoxu bylo jen malou obeti.
Anonym: Unimatrice_1 - 14.02.2001 v 16:03
Myslim, ze Sejdremove by mel nekdo vysvetlit, ze nejakych 70 emzaku, jako cena za dostani lode a posadky "domu" behem par mesicu, je irelevantnich. Zakladni povinnosti kapitana ma byt blaho a bezpecnost posadky (a cim dyl jsem v deltakvadrantu, tim je posadka ohrozenejsi). A pak z taktickeho hlediska je cokoliv co zvysi me sance na preziti, kdyz jsem zcela odriznuty od jakekoliv podpory zvenci, ospravedlnitelny.

Ikdyz byt tim obetovanym emzakem by se mi rozhodne nelibilo.

Ptaak - 14.02.2001 v 10:59
Stejně nechápu, jak může celá posádka Voyageru stát do posledního za takovým kapitánem.
Ptaak - 14.02.2001 v 10:59
Janewayové by se hodilo něco takového jako co provedla Ro Picardovi, a hodilo by se jí to poměrně často. Trochu jí to teď udělal Chakotay, myslím v Equinoxu II, ale podle mě to ani zdaleka nestačí.
Bebecha - 13.02.2001 v 16:24
Jakk řekla Sedmá: Kpt. zřejmě uspěje častěji, než by odpovídalo statistice... nebo něco na ten způsob.
Ptaak - 12.02.2001 v 12:45
DL: Až na věky, amen.
Dedik Larzon - 12.02.2001 v 11:19
Ptaak:jo skvely napad staci pobit par problemovych jedincu a lodi a je v galaxii klid.
Ptaak - 12.02.2001 v 10:17
T´Bone: pokud přežijete, povýšení vás nemine. Slouží tam takové ty vyšinuté typy, které chtějí vyšší hodnost bez ohledu na ryzika, a masochisti.
T'Bone - 09.02.2001 v 22:46
Tak proc si vsichni mysli, ze slouzit na E. je nejake terno? Meli by odtamtud houfne utikat! :)
Ptaak - 09.02.2001 v 11:15
Sorry - Voyager
Ptaak - 09.02.2001 v 11:15
DL: spolu se stanicí DS9, a projistotu, pokud by se domů dostal Vyager, okamžitě loď zničit a posádku zastřelit.
Dedik Larzon - 09.02.2001 v 10:55
tu lod by mozna meli sesrotovat a kazdeho kdo s ni mel co spolecneho vystrelit na druhy konec galaxie a nastane klid a mir v Alfakvadrantu:))))
Ptaak - 09.02.2001 v 10:42
Enterprise = zaručený průšvih. Ta loď je za sebou vozí na vlečném paprsku, protože kamkoliv přilětí, tam se začne hroutit galaktická civilizace.
T'Bone - 08.02.2001 v 17:43
No, lodi jmenem Enterprise asi pronasledoval osud, protoze se nijak mimoradne nenudily :))
Chewie - 08.02.2001 v 12:49
Ptaak: To ze se neunudej je normalni - predstav si treba lidi nekde u pasu - a navic maj holodecky takze maj o zabavu postarano
Ptaak - 08.02.2001 v 11:16
Chewie: něco podobného sjem četl taky, i když ne o průzkumnících. Lidé si na přelomu (minulého) století představovali, že práce archeologa v terénu v takových oblastech jako Anatolie nebo Indie nebo Střední východ je velmi vzrušující. Někdo o tom řekl asi toto: práce archeologa je velmi nudná. Dobrodružství a vzrušení jsou věcí nevítanou, ba přímo škodlivou, ukazující, že v plánech je chyba, neboť archeolog se pak nemůže věnovat své práci. To samé platí i o posádkách hvězdných lodí, které se musí normálně ukousta k smrti nudou - představte si pětiletou misi, kdy celé roky den za dnem trávíte osm hodin na stanovišti díváním se, jak všechno perfektně pracuje, v neustále stejném, sterilním prostředí... no hrůza! Jeden se diví, že z toho ještě všichni nezešíleli!
Chewie - 07.02.2001 v 13:52
DoomHammer : tuhle sem nekde cet takovou definici pruzkumaku - Prace pruzkumnika je velice nudna , spociva v dlouhem nudnem presunu na misto, v dlouhem nudnem pozorovani a v dlouhem nudnem navratu. Dojde li k boji neco bylo spatne.
DoomHammer - 07.02.2001 v 13:07
No to jsem zase jednou na něco přišel, co? dík za příspěvky, ti husiti a tuneláři mě fakt pobavili... BTW ohledně hlášky, že moc koukám na americké filmy... to ani moc ne, spíš o nich něco vím z "důvěryhodných" zdrojů (Military.cz a další) a jednotky námořní pěchoty a "Zelené barety" se chovají úplně jinak, než ve filemch.
Dedik Larzon - 06.02.2001 v 11:26
opravdu skvela uprava spartskeho prislovi
Ptaak - 06.02.2001 v 11:07
Vrať se s borgem nebo jako borg...
Ptaak - 06.02.2001 v 11:06
Proč myslíš, že tvrdím, že FTL pohon vynalezne čech? Protože přijde na to, jak rychlost světla vytunelovat.
Dedik Larzon - 06.02.2001 v 11:01
jo to sedi myslim ze bychom meli cechum namluvit, ze kdyz dobijou krychli, tak ji muzou vykrast, pak borgove trapne zhynou, poznaji ze vytunelovat jde vse.
Ptaak - 06.02.2001 v 10:59
Stačilo by vzít vůz, naplnit ho kamením a rozjet chodbou. Nemyslím si, že by stohli Borgové uhýbat, jakmile by nabral rychlost. Dovedete si to představit? "Sekce tři, oddělení alfa jedna, proběhl nepovolený transport. Proveďte kontrolu oddělení!" Rozsvítí se světýlka, borg sestoupí z výklenku, udělá pár kroků a dostane po palici řemdihem. Kousek stranou zařehtá kůň, zaburácí houfnice a za zpěvu chorálu "Kdož sú boží bojovníci" vjede do královniny místnosti hejtman Jan Žižka (není příznačné, že největší vojevůdce našeho národa byl obyčejný loupeživý zeman?).
Dedik Larzon - 06.02.2001 v 10:40
tak jo nasadime cepy pritahneme vozovou hradbu a uvidime, borgova jsou dost neohrabani a prelezat vozy by pro ne mohl byt celkem problem, myslim ze husiti by jim dali co proto. Pavezou proti nanosondam-tot bojove heslo hodne lidstva.
Ptaak - 06.02.2001 v 10:34
DL: jo, tak to je sakra pravda ("Použij blbost, LoneStare...", v originále dešvorc). Jinak to "krychle prý snadno se boří" bylo míněno ironicky v narážce na jednu píseň o bitvě na Vítkově (Žižka vs. Zikmund: "Sruby prý snadno se boří...").
Dedik Larzon - 06.02.2001 v 10:30
jeste me napadl jeden typ obrany proti borgum. Kazoni jsou proti nim imunni protoze jsou prilis blby na to aby stali borgum za asimilaci. Takze blbosti proti borgum. Blbost a pestni klin jsou dve veci jez nam pomohou zvitezit a obou ma lidstvo nepreberne zasoby:)))))))))
Dedik Larzon - 06.02.2001 v 10:28
ano panove kdo si neprinese domu kousek borga jako suvenyr je srab vzhuru na ne a nikoho nesetrete.
Ptaak - 02.02.2001 v 12:24
P.B.: Zvedněte poháry pánové... krychle prý snadno se boří...
P.B. - 02.02.2001 v 12:08
Ptaak : Tak tedy pozvedneme klacky a kameny, mece a stity a husitske cepy, indianske tomahawky a apacske revolvery a hurraaaa do boje ! Na Borga :)
Ptaak - 02.02.2001 v 11:00
Ve ST8 byli Borgové ještě poměrně správně drsní, to až VOY se stal "superlodí".

Borgové sjou navíc tak technicky vyspělí, že si jejich počítačové mozky jen těžko dokáží představit, že by na ně naběhl někdo s pěstním klínem (nebo bathletem nebo jak se to píše, to je z jejich hlediska jedno a to samé), když bojují proti rase, která má phasery, disruptory atp. Každý proti nim přece používá to nejlepší, co má, tedy energetické zbraně, a těm se dokáží ubránit. Abych uvedl příklad: nejlepší šermíř na světě se nemusí bát toho druhého nejlepšího, ale toho nejhoršího, protože nedokáže odhadnout, co ten blbec udělá.

Jarod - 01.02.2001 v 22:27
Šedák: S Borgy nic neudělali, to se jen "zlepšila" Federace. Wolf359 se už nikdy nebude opakovat.
Anonym: Šedák - 01.02.2001 v 20:48
Borgové dokonalí určitě nejsou, ale podle mě jsou potenciálně nejmocnější rasou galaxie. Tedy aspoň pokud mluvíme o borgy z TNG. To, co z nich udělali v ST8 a ve Voyageru je příšerné.
DanQ - 01.02.2001 v 19:43
Za se divite zmene Flickova pohlavi... na vesnici je celkem normalni, ze male kote dostane jmeno po zevrubnem prozkoumani a pak se ani nikdo nedivi, ze jejich Mourek ma kotata :o)
Anonym: P.B. - 01.02.2001 v 18:46
Ptaak : Pokud ignoruji, tak asi nedokazou rozpoznat, co je ohrozuje. Anebo jsou tak "dokonali", ze nemysli na banalnosti (viz. Chakotayova veta Sedme : "Zrejme jste jeste neasimilovali indianskeho zveda.")
Ptaak - 01.02.2001 v 09:21
P.B.: fakt? No to je gól! Jen tak mimochodem, pokud vím, tak neignorují Borgové všechno, co je přímo neohrožuje a co nechtějí asymilovat? Kromě toho borgové jsou dokonalí jen ve své vlastní představě, která má podle mého soudu s pravdou společného asi stejně jako nacistická představa o dokonalosti a nadřazenosti "árijské" rasy, tedy velký prd.
Anonym: Tess - 31.01.2001 v 17:13
1. Vesmírné lodě dělají hluk proto, že když proletí kolem planety, všichni si oddychnou že do ní nevrazili:) 2. Kocour prý "suffered transportation beam accident":) - to už mě víc dostalo, že se kočky vyvinuly z leguánů, oficiální verze je ale ta že Datovi kocour chcípl a on si pořídil kočku, které říkal stejně... 3. Jak by se jinak poznalo že jsou zasažení? 4. Borgové jsou Kačka Šejdremová non proof:)
P.B. - 31.01.2001 v 11:55
Tak jsem objevil dalsi hovadinku. Uvadim ji v souvislosti se smazanym forem o boji proti Borgum. V Unimatrix 0 napnuli Borgovi do cesty provazek. Takovou past vycitil i Vinnetouuv kun, a Borgsky vojak, ktery by mel byt dokonaly, pres provazek upadl a zabil se. Co vy na to, Boggsti kamaradi s Borgskymi prezdivkami ???
Ptaak - 31.01.2001 v 09:35
Jardo: Jistě, to je přesně to, co mám na mysli. Dokud si hraješ na svém písečku, kašleme na tebe. Jakmile ale začneš pokukovat po tom našem, tak si to sakra rozmisli, nebo tě z něj vyneseme v zubech. Zhruba tak nějak.
Jarod - 30.01.2001 v 19:09
Ptaak: TNG:Chain of Command tohle bylo dobrý, kapitán Jellico měl odvahu jednat. Kdyby byla federace pacifistická nemohla by mít ani armádu. OSN je taky mírová organizace a má prostřednictvím členských zemí armádní složky. Jinak jsem pro, aby flotila pacifistická nebyla. Jinak bych řekl, že ona mírovost je na docela vysokém stupni, při srovnání s ostatními uskupeními v galaxii. Těžko by federace napadla třeba Klingony jen kvůli surovinám a novým planetám, v tom bych viděl tu mírovost.
Ptaak - 30.01.2001 v 10:38
Kruci, pacifistická, ne pacifická. Sorry.
Ptaak - 30.01.2001 v 10:37
Stejně nejúčinnější způsob jak zrušit Borga je sejmout ho i s krychlí branderem: zamaskovanou lodí nadupanou až po střechu antihmotou, která se automaticky navede na cíl a... BUM!!! Nemusela by být ani velká, stačil by nějaký vyřazený křáp typu Miranda nebo možná i runaboat - prostě takové trochu větší fotonové torpédo s mnohem většími schopnostmi (manévrování, warp 8, z čehož plyne schopnost provést Picardův manévr) a pokud vím, tak krychle má jenom jeden tažný paprsek, nebo jsem jich alespoň nikdy víc neviděl.

Jen tak mimochodem, ona Federace zase až tak pacifická není. Nevím, jak se ten díl TNG jmenoval, když cardassiané zajali Picarda a chystali se zarbat nějaké území, tak jim prostě naházeli pod lodě miny a dali jim na vybranou: hromadnou sebevraždu nebo bezpodmínečnou kapitulaci. Nebo Picard v ST:INS, již zmiňovaná válka proti Dominionu, a další a další.

Jarod - 29.01.2001 v 22:58
Winner: Hraje na chudáka? Při Dominion war si ani hrát moc nemusí. Je to mírová společnost, každý nechce být pánem vesmíru, i když může. USA taky nevyhladí třeba Jižní Ameriku, přeso že by na to měly. Proč, proč, proč? Protože autorů není tolik jako fanoušků a nemají nafukovací hlavy. Jsou ovšem seriály jako třeba Včelka Mája, které nemají tolik nedostatků a divák si nemusí lámat hlavu takovými zytečnostmi. Doporučuji...
Winner - 29.01.2001 v 22:29
Hovadiny ve Star Treku jsou více druhů: čistě vědecké (ty nechám spát) a rozumové, aneb. já bych to udělal líp. Proč třeba 8472 (nebo co jsou vlastně zač) na Borgy znova nezaútočí ? Proč Borgové nemají maskování, i když určitě mají technologii, která ho umožňuje ? Proč si federace hraje na chudáka, když je nejsilnější mocností v alfa a beta kvadrantu ? Proč chodí vojáci federace na výsadky ve služebních uniformách a ne v pancíři a s osobními štíty ? Proč Federace nepoužívá techniku zabavenou s cizích lodí (Voy je snad jediná vyjímka)? Proč Borgové nezaútočí na federaci s celou jejich flotilou ? Proč Borgové tak bezhlavě útočí na federaci, když Romulané jsou blíž ? Proč federace nepoužívá umělou inteligenci, genetické inženýrství ? Proč, proč proč. Protože autoři...
Jarod - 29.01.2001 v 19:09
Ptaak: Tak zbraň byla docela pěkná. Krájelo to ty lodě jako v B5 (jedna z mála věcí, která se mi na B5 líbí) nebo ve Freespace. Byl to asi nějaký ultravýkoný phaser nebo tak něco (třeba jako superlaser :) )
Jarod - 29.01.2001 v 19:06
Klasická jednotka námořní pěchoty? Nesmíte brát moc vážně filmy na NOVĚ. Myslím, že by to borgové vyřešili nějakým speciálním štítem. Navíc nevím kolik je v krychli vojáků, ale i použití střelných zbraní proti masám nepřítele má své omezení.
Dedik Larzon - 29.01.2001 v 11:24
rekl bych, ze bychom meli brzy ve vybave krychli
DoomHammer - 29.01.2001 v 11:16
Dedik: myslíš, že by tě k sobě pustili, abyses jich tou větví dotkl? :). @ll: Zajímalo by mě, jak by se na takové krychli osvědčila jednotka námořní pěchoty s klasickou výzbrojí, t.j. pár M249SAW, nějaké M4+M204 a MP-5. to by bylo maso.
Dedik Larzon - 29.01.2001 v 11:10
podle me by borgskou krychli hrave obsadila skupina dobrych vojaku s meci a sekerami.
Dedik Larzon - 29.01.2001 v 11:09
jde je umlatit klackem a reaktivni zbrane je rovnez zabijeji
DoomHammer - 29.01.2001 v 11:04
Anketní otázka: To, že se borgové přizpůsobí energetickým zbraním svých protivníklům je známá věc, sice tím obětují jednoho vojáka, ale fajn... co myslíte, jde Borg zabít konvenční zbraní, například brokovnicí nebo samopalem?
Ptaak - 29.01.2001 v 09:27
No konečně!
O warpu 13 nelze diskutovat, to je totální úlet, kromě možnosti, že šlo o jakousi variantu transwarpu, kde se rychlosti počítají od 11 do 20 a 20 je tu zase nekonečno, podobně jako pro "normální" warpy 1-10. Sám tomu ale moc nevěřím.
Anonym: Ptaak - 29.01.2001 v 09:19
Sakra, zase mi nefunguje přihlašování...
Klingoni a Romulani, na jejichž území ta loď vnikla. A koneckonců pak dostali pěkně na frak. P.S. nevíte někdo, co to bylo za věc, kterou měla Enterprise pod talířem, ta zbraň? Vždyť to proletělo skrz nepř. štíty, jako kdyby neexistovaly!
DoomHammer - 29.01.2001 v 09:13
Jojda, lidičky, All Good Things, to byla paráda. měl jsem pocit, že sleduju Voyager :). máte pravdu, TNG se pyšní tím, jak je to dokonalý Trek a ono jaksi nic... ten Warp 13 mě pobavil... už jenom proto, že USS Pasteur, třída tuším Olympic (snad se nepletu, když tak sorry) je plavidlo hodně staré konstrukce, která by Warp 13 asi nepřežila :). Nojo, hlavně že VOY je konina... :). Ale co se týká děje a napínavosti, All Good Thigs neměly chybu, byl to jeden z nejlepších dílů Nové Degenerace...
Anonym: P.B. - 29.01.2001 v 08:59
Anebo vyvoj mocenskych vztahu ??? Co rikate tomu, ze Klingoni za 40 let chladnokrevne rozstrili bezbrannou zdravotnickou lod Federece ?
Maverick - 29.01.2001 v 07:48
Jo, tak me potesil posledni dil TNG - All good things II. Kazdy nadava na VOY, ze je plny nesmyslu, ale WARP 13 v tomhle dile opravdu stal za to. Asi se nam tvurci pokusili naznacit prudky vyvoj techniky v rozmezi cca 40 let (nebo opet dosle k prehodnoceni warpove rychlosti ?)
Ptaak - 28.01.2001 v 21:51
Kruci, ono to nezobrazilo tu druhou závorku u intervalu, a to jsem se pyšnil, jak se vyznám v HTML...
Ptaak - 28.01.2001 v 21:50
Jarod, Vlada: TOS: v/c = wf^3, TNG: v/c = wf^10/3, kde v/c je rychlost v násobcích rychlosti světla a wf warp faktor ("převodový stupeň: Praporčíku, před tím, než zařadíte vyšší rychlost, musíte sešlápnout spojku...") s tím, že v TOS snad ještě existoval nějaký koeficient odrážející vliv prostředí, který se pohyboval v intervalu (0,1, tedy větší než nula a menší nebo roven 1. To díky zdokonalení pohonu v TNG odpadlo, ale tam je uvedený vztah platný jen pro rychlosti do warp 9 včetně, pak už nevím, jak se to počítá, jen warp 10 je nekonečně velká rychlost.
Jarod - 27.01.2001 v 23:03
Měli, ale nevím přesně jaký je poměr. Třeba v díle "Let that be your last battlefield" letí v pohodě Warp 10.
Jarod - 27.01.2001 v 23:00
Ptaak: Tak sorry. Poslední dobou jsem nějaký vztahovačný.
Vlada - 27.01.2001 v 20:55
Nebo šlo o úplně jiný druh pohonu a warp se mu říkalo jen ze zvyku :)) BTW v TOSce byl prý systém označování rychlosti úplně jiný-může mi to někdo potvrdit/vyvrátit?
Ptaak - 27.01.2001 v 19:00
Warp 13 mě fakt dožral, copak se neustále v TNG neopakovalo, že warpová stupnice je definovaná tak, že stupeň 10 je nekonečně velká rychlost?

Jarod: nemyslel jsem to tak, že se nevyznáš. Upozorňoval jsem na to proto, že to budou číst i lidé, kteří se v tom nevyznají. Proto hodlám vždy uvádět podrobnější údaje, případně prameny, z nichž čerpám.

Jarod - 26.01.2001 v 20:29
P.B. Já jsem to také slyšel a koukal jsem stejně vyjeveně, navíc když jsem se podíval na kartu ST:CCG Futures Enterprise, kde to je také 13. To je asi nějaká bota, kdy se scénaristé VOY nedohodli s TNG, nebo naopak.
Jarod - 26.01.2001 v 20:25
Ptaak: Odvážil bych se říct, že se v konstrukcích lodí v minulém století trochu vyznám. Jinak s tím souhlasím.
P.B. - 26.01.2001 v 19:15
Tak jsem nasel dalsi hovadinu. Ve druhe casti TNG : All Good Things letela doktorcina lod Pasteur warpem 13. To zni jako spatny vtip, ne ? Pokud ne, tak to asi daboval bud nekdo kdo naprosto nezna Star Trek, nebo nekdo kdo v anglictine nerozezna 13 od jineho cisla.
Ptaak - 26.01.2001 v 09:14
Jarod: sorry za to jméno
Ptaak - 26.01.2001 v 09:14
Jardo: tradice, která vzala za své už ve WW2. Většina lodí od roku 40 měla tzv. bojové informační centrum (CIC), nahrazující v boji můstek (nedejte se zmást názvem, tady senejen vyhodnocují informace, ale odtud se i přímo velí, aby nedocházelo ke zpoždění), které lodě ve ST naprosto postrádají. Dokonce už v (předminulém) 19. století, když vznikal "moderní" typ bitevní lodi, byl klasický můstek místem, odkud velitel rozhodoval jen za plavby. V boji měl k dispozici "velitelskou věž", která to nejsilnější pancéřování na celé lodi a nebyla uvnitř trupu ale nahoře jenom proto, že v té době nebyly jiné "senzory" než oko vzor 1. Jakmile se začali mariňáci spoléhat na radary a další elektroniku, velení lodi se úpřeneslo do CIC. Galaxy má sice jakousi jeho obdobu v bitevním modulu, ale hlavní můstek je stejně spíš CIC a to musí být nejlépe chráněno.
Jarod - 25.01.2001 v 20:03
Na můstku E mají okna je to vidět v ST:Generations, když "přistanou" na planetě. Nahoře se jim rozbijou. Opravdu. A jinak s tím umístěním můstku to podle mne není ani tak výmysl scénaristů (vyjímečně) jako spíš "tradice" z normálních lodí.
T'Bone - 25.01.2001 v 18:21
P.B.: Myslim, ze cely problem oken je resen stity, ktere chrani jak pred mezihvezdnym prachem, tak pred chladem, tak predevsim pred zarenim. A navic - transparentni aluminium, to je nejaky material:))
P.B. - 25.01.2001 v 17:46
Jo, toho jsem si taky vsiml. Nejvic oken ma trida Galaxy, je pak rozzarena jako hotel Forum a vubec, zajimalo by mne, jakto, ze treba pri bitve nebo pri pruletu binarnim pulsarem (VOY : Scientific Method) okna vydrzi. Nemohou byt prece stejne pevna v tlaku i v tahu jako ostatni trup. Pritom puvodni Enterprise jich mela minimalne.
Ptaak - 25.01.2001 v 13:35
Okna jsou na kosmické lodi také dost riskantní záležitost, protože oslabují integritu trupu. Kamery jsou mnohme bezpečnější, poskytují lepší výhled a můžou nahrávat. Na druhou stranu neposkytují ten pocit, který asi lidé mají, když se vedle jejich stolu míhá jedna hvězda za druhou.
T'Bone - 25.01.2001 v 11:18
Ptaak: To je pravda, vzdyt se preci nedivaji ven oknem:))
Ptaak - 25.01.2001 v 09:57
Jarod: scénáristé prostě potřebují dodat dění na můstku nějaké napětí, no, tak kašlou na logiku. Proto také umísťují můstek, nervové centrum lodi a patrně nejdůleřitější místnost na palubě, na vrchol, kde ho každý vidí a může se na něj zaměřit. Zásahem zruší lodi 3/4 velících důstojníků a velín. Logika a vulkánec by napovídali, že můstek musí být ta nejlépe chráněná část lodi, umístěný uporostřed trupu a chráněný metr tlustým duraniovým pancéřováním bez ohledu na to, že jde o vědeckou loď (něco jako byl můstek ponorky Strážce moře ze seriálu tuším SeaQuest nebo tak nějak).
Jarod - 24.01.2001 v 19:55
Ptaak: To s tím vedením plazmy by šlo, kdyby jim to vždycky neprsklo do obličeje. Takhle by to mohli vymyslet jen nějací vrazi (masoví). Takové vynálezy a nemají ani pojistky...
Jarod - 24.01.2001 v 19:53
T Bone: Já vím, že v konzolích je elektřina, ale vím, že v nich není elektárna. Chápu mžný zkrat nějakého vedení, ale ne takový, který obsluhujícího uškvaří, vždyť na můstku vždycky takhle někdo umře/je těžce popálen jako kdyby si šáhnul na vysoké napětí. Z počítače se mi už párkrát kouřiloa stáje žiju a to bylo teprve ve 20.stol. tak se mi to zdá dost divné a nelogické.
Chewie - 24.01.2001 v 15:35
Mimochodem, vsimli jste si jak maj vsechno zkonstruovany tak jako kdyz vzivote nesliseli o ergonomii ??
Ptaak - 24.01.2001 v 09:37
Kromě toho to lze vysvětlit tak, že nevybuchujou konzole ale spíš silové vedení za nimi, protože všechny ty počítače potřebují nějakou šťávu a ve ST se většina energie převádí plasmou. To sice neomlouvá tak mizerné zabezpečení, ale jako vysvětlení to lze použít.
T'Bone - 24.01.2001 v 00:58
Jarod: Co je zas na tom tak hrozneho? Myslis, ze konzoly nebudou pracovat na elektrinu, ale na nejakou jinou energii? Vzdyt tam (myslim) je normalni vedeni po dratech, pojistky a co ja vim. Vubec tomu nerozumim, ale necim se vsechny ty pristoje napajet musi!
Jarod - 23.01.2001 v 19:53
Podle mne největší úlet jsou vybuchující konzole. To je opravdu děs. Všechno ostatní jsem ocjoten odpustit, pro, dejme tomu, přílišnou komplikovanost, ale tohle opravdu nechápu.
T'Bone - 23.01.2001 v 19:27
1/1: Byl to prenos pro posadku E. No nic, vidim, ze nikdo neni schopen nejak verohodne vysvetlit tento evidentni kiks, muzeme ho jen omluvit. Uz jsme to probrali dost a musime se s tim smirit.:)))
1of1 - 23.01.2001 v 11:09
TBone: Proti tomu se neda nic namitnout, pote co doslo ke kompletni anihilaci stanice, skutecne nebylo mozny dal prenaset Voyager, jak leti k zemi. Sice si to uz moc dobre nevybavuju, ale pokracoval skutecne po zniceni obraz Voyageru pro posadku Enterprise? Nebylo to nahodou tak, ze naslednej obraz uz byl pouze pro divaka u televize? Ale fakt uz si to moc dobre nepamatuju
Ptaak - 23.01.2001 v 10:26
T´Bone: třeba je to tak, jak navrhoval 1/1, s tím dodatkem, že když byly kamery zničeny, zůstal na obrazovkách E. podlední záběr jako statický. Je to samozřejmě blbost, ale také možné řešení.
T'Bone - 22.01.2001 v 20:43
1/1: Mysli! To, co popisujes, je samozrejme pravda do okamziku anihilace tech kamer. Pak musi prijit konec, a ne zaber na Vgera (v prinem prenosu).
Jarod - 22.01.2001 v 19:44
To byl jenom nápad. Já bych řekl, že to mysleli jako ten záber na E, když letí vesmírem, ale moc se jim to nepovedlo. Prostě menší omyl scénáristů.
Anonym: 1of1 - 22.01.2001 v 16:51
TBone: Treba ta stanice mela externi kamery presne na opacne strane zasahu. Pokud si vzpominam, tak ta munice, kterou Voyager vystreloval provadela anihilaci zasazeneho objektu postupne a kamery na opacne strane stanice mohly zustat jeste chvili funkci a prenaset to. Predstav si to, jako kdyby ti od zeme zacali mizet nohy a ty by ses na to divala a filmovala to na kameru.
T'Bone - 22.01.2001 v 00:30
Ptaak: Presne. Ale reseni nenabizis! :) Totiz: kdyby to byla popisna scena, tak nic prori tomu - samosebou, ze to museji nafilmovat. Kdyz leti E. prostorem, taky tam neni nikdo, kdo by ji filmoval, a nikomu to nevadi. Ovsem tady to byl jako primy prenos, imho tedy mel skoncit zrnenim - stanice byla znicena - rozhodne ne zaberem na Vger.
Ptaak - 22.01.2001 v 00:05
Jarod: E nemohla použít vlastní kamery, kdžy ten přenos chytala ještě v doku na oběžné dráze Země.
picard3 - 21.01.2001 v 21:23
No tak třebas pujdeme hnedle k tomu KOCOUROVI protože ostatních věcí co tu popisujete jsem si nevšímnul...to bude asi tím,že to je SCI-FI...zde je prostor pro fantazii a proto je tu možné vše... Jo a ktěm inerrčním tlumičům a by se lidi nerozplácli ...Jelikož při zásahu lítají z konzoli proudy jisker tak je jasné že nastalo elektrické přepětí a tudíž někde nastal úbytek napětí a tím je spůsobeno to, že inerční tlumiče nemají "šťávu" a tudíž se ti lidé jak vy říkáte rosprsknou o přední uhmmm "SKLO" ..Pane Rikere stěrače na plný chod!!! JO abych se vrátil k tomu "KOCOUROVI" ..možná je to tím, že na něm zkoušely nejnovější formu úplné Supermolekulárnímeziprostorové plastické opearace.. a nebo jsou jen naši Čeští dabéři na chlapce a od začátku mněli dojem že to je hoch a ne hošice...uhm ....OK co tu máme dále?...uh už nic ....na vyřešení? huh ok tak zase příště.....Live long and prosper...Picard out...=^=
Jarod - 21.01.2001 v 19:13
T Bone:Já bych řekl, že filmaři :)) Co třeba kamery E? Já už jsem to delší dobu neviděl.
T'Bone - 21.01.2001 v 18:01
Napadla me jeste jedna pekna "hovadina". Ve ST:Film, kdyz Vger znici nejprve Klingony, potom tu vedeckou zakladnu nebo co to bylo - kdo to sakra prenasel? Tedy zniceni samotne bych jeste mohla vzit - Kirk povida "Prepnete na externi kamery" - kdo ale nafilmoval ty zabery po zniceni? Mate nekdo nejakou hypotezu?
Vlada - 21.01.2001 v 15:29
No překladatelé už udělali pěknou řádku hovadin, takže ta jedna navíc se ztratí :))
Mirco - 21.01.2001 v 00:19
Padla tu otazka na zmenu pohlavi kocky nadporucika Data. Tusim ze Ned, nebo tak nejak odpovedel, ze to byla chyba prekladatele. Nicmene to neni pravda, nebot to je chyba puvodnich tvurcu StarTreku a nikoli ceskeho prekladu - dukaz je na URL http://www.sev.com.au/toonzone/sevtrek/strips/sevtrek032.asp Takze na prekladatele to nehazejte.
Anonym: lušťa - 20.01.2001 v 19:52
Dalším detailem je třeba, jak je možný že loď, který dojde dilithium, ihned zastaví (ve vesmíru, kde nejsou téměř žádné třecí síly), atd. Ve ST jsou asi doopravdy věci, který PROSTĚ JSOU. No a nebo to je všechno na vyšší inteligenční úrovni...
Ptaak - 19.01.2001 v 09:50
NO COMENT
Jarod - 18.01.2001 v 19:36
Hmmm...
DoomHammer - 18.01.2001 v 15:06
VIVAT Vojížděl!!!!!!! Už ať je Vojížděl!!!!!!
relativita - 18.01.2001 v 10:22
Co se dá dělat.Ale někdy je až moc jasné jak co dopadne.Hlavně už mně sere ten plešatý Jean Luk Picard. Uz se tesim na Voyager
DoomHammer - 12.01.2001 v 14:10
ad taipan (04.04.2001) Seven se nerozpadla na atomz, páč byla v Deltaplánu
Ptaak - 11.01.2001 v 12:52
Bohužel ale diváci jsou zvyklí na to, že všude, kromě takových veleděl jako 2001, které většině z nich stejně nic neřeknou, je pohyb lodi vakuem slyšet. Takže to tak trikaři a scénáristi dělají.

P.S. To, že lodě ve SW dělají kravál, mi na nich vadí ze všeho nejmíň.

Dedik Larzon - 11.01.2001 v 11:41
ale jsou. Napriklad ja na star wars-vim ze to sem tak docela neparti-nejvic nesnasel, jak proleti lod a dela strasny kraval. No a v ST sice ty zvuky nejsou tak jasne, ale stejne tam jsou. Koneckoncu by behem bitvy mohli pustit nejakou muziku a zvuky boje by byly slyset, jen pri prenosu z mustku, nebo jinych casti lodi-pochopitelne jen ty, ktere dela dotycna lod sama.
Ptaak - 10.01.2001 v 19:44
Proč ne? Já jsem sice natolik vyšinutý, že by mi to nevadilo, pokud by to mělo nějakou logiku, ale ostatní asi tak úchylní nejsou. Škoda.
Anonym: kyle.katarn - 10.01.2001 v 12:14
ber to tak jak to je. přece bys nechtěl koukat na to jak tam lítaj 325km/s v raketoplánech za absolutního ticha a střílej po sobě nadávky :o))
Ptaak - 10.01.2001 v 06:44
To asi proto, že o nich Federace mnoho neví. Podle mě to mělo původně být tak, že budou jenom "temnou silou" v pozadí, která občas přiletí, rozseká pár lodí, asimiluje pár světů a zase zmizí až na noční můry všech bytostí v alfa a beta kvadrantu. Na to by se perfektně hodili. Ale pak to někdo asi zkopal.
T'Bone - 09.01.2001 v 13:30
1/1: No vzdyt jsem to napsala :)) Ostatne Borgove mi vubec pripadaji usiti horkou jehlou, je tam na muj vkus prilis mnoho nejasnosti a rozporuplnosti.
1of1 - 09.01.2001 v 12:02
TBone: Mas pravdu, nicmene to nic nemeni nic na tom, ze i takovy pokus je hovadina. Kolektiv sice individualni myslenky asimiluje, ale zjevne je i filtruje. Predpokladam, ze mezi biliony individui, ktere kolektiv do te doby asimiloval byl pravdepodobne i nejaky paranoidni silenec. Presto Borgove nezesileli. Proc by to melo byt v Timove pripade jine?
Noonian - 09.01.2001 v 07:11
Chybicka se vloudila, no to se stava i na jinych mistech.
T'Bone - 09.01.2001 v 00:43
1of1: Obavam se, ze jsi to nepresne pochopil. Oni nechteli kolektiv ohrozit individualnim vedomim, ale naopak, pri reasimilaci nakazit kolektiv destruktivnimi myslenkami a nazory. Souhlasit musim s tim, ze mi tedy unika, proc by zrovna on mel uspet, kdyz pred tim x vzpouzejicich se bytosti neuspelo..
1of1 - 08.01.2001 v 18:49
Odborg: To vraceni ochocenyho Borga a jeho destruktivni vliv na spolecenstvo mi prijde jako totalni hovadina. Ze vsech ostatnich dilu to totiz vypada, ze odloucenej Borg je pred pripojeni zpet ke spolecenstvu reasimilovan. Takze zadny narusovani kolektivu individualnim vedomim nehrozi
Odborg - 08.01.2001 v 15:43
To, ze by kralovna mela zcela zachovany vlastni individualni vedomi se mi nejak nezda. Pokud vim, tak kdyz Enterprise vratila svyho skoro ochocenyho Borga Spolecenstvu, tak se podle vseho Spolecenstvo malem rozpadlo. Tak nevim ...
P.B. - 08.01.2001 v 14:20
Ad kralovna : Ted me neco napadlo. Borgove mohli dlouho predtim zit, asimilovat a expandovat i bez kralovny, dokud neasimilovali druh 139. Pri asimilaci jedne zeny tohoto druhu se vloudila chybicka, jeji individualni vedomi zustalo neporusene, avsak borgske cile se ji zalibily. Ovladla spolecenstvo, prohlasila se kralovnou a uz par stoleti si dela co se ji zlibi, Borgy ma pod kontrolou. Kdykoli zemre, je ihned znovu vyklonovana, jak jsem psal nize. Tak je to asi s tou jeji vyjimecnosti.

Ne ze ted nektera Trekkiinka rekne : "Preji si byt asimilovana !" :)
Noonian - 08.01.2001 v 13:44
No co se tyka Enterprise tak ta se ucila jak zachranit tu novou bytost, kdezto na posadku z vysoka kaslala. Napr. kdyz brala energii z podpory zivota na udrzovani zivota te bytosti. Nejaky inercialni tlumice ji asi nezajimaly vubec.
Maverick - 08.01.2001 v 13:36
T'Bone Mas pravdu, ze se ucila, ale ze by premostila takovyhle okruhy driv, nez by jejich funkci zvladly nove "mozkove" uzly ?
T'Bone - 08.01.2001 v 11:45
Maverick: Asi to jeste neumela, chybela ji praxe :)))
Maverick - 08.01.2001 v 11:16
Bavili jsme se tady taky o inercialnich tlumicich a pomerne dobre se nam podarilo vysvetlit, proc sebou lod skubne pri zasahu (... protoze na ni nepusobi jednoduchy moment s konstantnim smerem, nebo tak nejak ...) Tohle reseni ale docela elegantne smazal posledni dil TNG, kdy Entse sama presla na warp (a z warpu) a mustkem to docela hezky hodilo. Jakpak to vysvetlime, to jsem zvedavej ;o)
Ptaak - 07.01.2001 v 09:43
Ad Borg queen, Odborg: těžko může jít o původní borgskou rasu, když byla královna z Dark Frontier z druhu 139 nebo tak nějak, ale výslovně uvádí, že "toto tělo bylo asimilováno před..." Jediný způsob, jak by to bylo možné, je, že se asimiluje vhodné tělo a do jeho mozku se "nahraje" osobnost královny,i když si nedovedu představit, že by něco takového Borgové dokázali.
T'Bone - 07.01.2001 v 00:03
Pro uzivatele simulatoru je urcite vetsi legrace, kdyz si musi navrhnout kostym, zreplikovat ho a oblect se do nej. A jinak, cpt. Picarde, tady se bavime zasadne o detailech:)) Neni nic tak nedulezite, aby to nestalo za diskusi:)))
Jarod - 06.01.2001 v 22:36
No jestli tohle není detail. To je spíš, že je chtěno, aby to tak bylo. Má to asi větší atmosféru. Stejně by se museli převlíkat nebo by byl "kostým" navrchu a celek by byl moc objemný.
Cpt_Picard - 06.01.2001 v 19:57
Zda se mi, ze zachazite uz moc do detailu. Ale staci i takova hovadinka, jako to ,ze simulatory sice vytvori jakoukoliv krajinu nebo prostredi, vcetne vsech moznych objektu a anomalii, ale obleceni si do nej musime prinest sami. Zrovna v vcerejsi epizode TNG vysel Dat ze simulatoru a byl porad v dobovem obleku, s knirem a dlouhymi vlasy.
Odborg - 06.01.2001 v 19:02
A co kdyz borgsky kralovny jsou puvodnimi Borgy tj. borgske kralovny jsou vlasten prapraBorgove. Povazuji za logicke, ze puvodni Borgove byli "normalni" humanoidi, kteri se vylepsovali z nejakeho duvodu implantaty az se z nich stalo to co ted - tj. Borg.

Spis by mne zajimalo, jak je Borg ve stavajici podobe stary - 7z9 v dile o castici Omega rikala, ze Borg asimiloval prvni rasu pred 70 lety (nebo tak nejak).

Anonym: Anry - 06.01.2001 v 10:56
Pokud vim Borg kralovnu skoro nepotrebuje, vetsinu casu si lezi rozlozena ve skladu :) vlastne to bylo ukazany i Unimatrix zero, aktivuje se pouze kdyz se objevi problem, kterej nejak nejde zvladnout a je potreba individualni pristup mysleni ... druha vec je, ze kralovnu neni tak lehky znicit, uz v Prvnim kontaktu odpovedela na Picardovu otazku, "jak to ze zije", ze lide mysli prilis tridimenzionalne, to ze se Picardovi povedlo ji zabit, bylo zpusobeno tim ze nebyla na svy lodi a nemohla uniknout do jiny dimenze:) ... no a kralovna samozrejme ocni implantat ma a to dokonce dva, coz je videt v Prvnim kontaktu, nova kralovna se proste vytvori podle stejny sablony, vetsina tela je stejne kovova, v podstate kralovna ma organickej jen mozek nebo jeho cast, aspon z toho jak to ukazovali, takze je podle me logicky ze vypada podobne ...
T'Bone - 06.01.2001 v 10:34
Ptaak: Uz dnes se da hacknout prakticky cokoliv:)) Da se predpokladat, ze zabezpeceni systemu bude do budoucnosti vzrustat, ale s nim bude vzrustat i umeni a moznosti hackeru. Imho je to strategie, ktera byla trestuhodne zanedbana. Ad kralovna: jeste nikdo jste nenastinil teorii, jak muze byt kralovna jina (ma individualni vedomi - to si myslim taky, nema nektere implantaty). Bud je za kralovnu predurcena, a ptam se tedy kdo a jake ma predpoklady, nebo se ji posleze stane, v tom pripade ji ty implantaty zase odstrani? To se mi zda nepravdepodobnejsi nez prvni varianta, ale uvitam jiny nazor.
Ptaak - 06.01.2001 v 08:42
Ad taktika TNG:BoBW (Spi!). Tento postup byl umožněn tím, že se Data napojil na vědomí Kolektivu přes Picarda, který mu v tom navíc ještě pomáhal. Takže předpoklad úspěšného použití této taktiky je najít dobrovolníka, který se nechá asimilovat a bude se doufat, že se ho podaří nějak unést nebo lokalizovat. Tento způsob eliminace zdá se mi býti poněkud nespolehlivý.
Deanna Ibris - 05.01.2001 v 17:15
Maverick: Picard královnu ne STVIII:First Contact zničil.
1of1 - 05.01.2001 v 14:49
Borgska kralovna treba rodi novy strategie
Sigourney - 05.01.2001 v 13:59
Ale kdyz uz sme u tech vcel...vceli kralovna je v uliproto,aby rodila novy vcely..ale to Borgska nedela(teda aspon o tom nevim)...
Anonym: P.B. - 05.01.2001 v 13:42
Napada me jeste jedna moznost. Co kdyz ma kralovna na kazde vetsi zakladne backup sveho genetickeho kodu a vsech svych informaci ? V takovem pripade, jakmile zemre, muze byt ihned znovu vyklonovana a do jejich implantatu preneseny vsechny informace, ktere mela ta stara, vcetne vzpominek atd. A jeste jedna vec. TBone : Ad to ze kralovna je neco extra : Kralovna je sice nositelkou kolektivniho vedomi, avsak sama o sobe je jedinecna (rekl to o ni i Data ve First Contactu). Takze si myslim, ze sama ma neporusenou indovidualni mysl, ackoli ma supervisorsky pristup k myslim vsech ostatnich Borgu, a vsechno co delaji Borgove, urcuje ona.
1of1 - 05.01.2001 v 11:30
Asi se na nej Borgove uz zadaptovali, a mimochodem to co napsal Noonian je dost presny, scenaristi pouzivaj vceli analogii u Borgu neustale - mysl ulu, kralovna, vojaci-delnice
T'Bone - 05.01.2001 v 09:32
Ja.Borg: Tak, tak. Asimilace je hrozna vec! :)) Myslim, ze Picard docela urcite vyklopil vedeni Flotily, co vedel. Stejne nechapu, proc vsichni proti nim nepouzivaji to elegantni reseni z TBOBW: Spi!
Ja.Borg - 05.01.2001 v 09:27
TBone(tri prispevky zpatky): Treba takovej Picard, kdyz kdyz uz mel s Borgama jednou pomer, tak vo nich vi vsechno a postupne to asi vyplave na povrch. Myslym, ze by bylo pro obranu proti Borgu vhodny, aby svoje vedomosti o nich sepsal (zdigitalizoval) a nabidl je ostatnim, aby je studovali a odvodily z toho novou taktiku, ale oni by se asi stejne prizpusobili.
Noonian - 05.01.2001 v 07:44
Ono to s Borgy je jako s vcelami - tisice delnic a jedna kralovna. Kdyz chcipne kralovna, tak automaticky nezahyne vcelstvo. Proste se najde jina. Takze takhle asi to bude i s Borgskou kralovnou.
T'Bone - 05.01.2001 v 00:12
Sigourney: To je jasne. Proc je tedy kralovna jina? Kde se bere? Kdo se ji stava - jake ma predpoklady? Ma nekdo official informace, abychom se jen nedohadovali?
Sigourney - 04.01.2001 v 22:19
T´Bone: ale podle me je blbost aby byla kralovna nenahraditelna-kdyby byla jedna a zabili by ji,tak jsou dve moznosti-bud by vsichni Borgove pochcipali,nebo by to bylo jedno,coz by ovsem znamenalo,ze tam ta kralovna vubec nemusela bejt ani predtim
jeff@pc - 04.01.2001 v 16:43
Kdyz si prohlidnete jak ta kralovnina lod vylezla z transwarpu, tak si vsimete, ze ta lod byla asi ze 66% pohromade! A ma smysl mit tu kralovnu oprostred, takze ja si nemyslim ze chcipla....(pouze nazor)
T'Bone - 04.01.2001 v 16:14
Odborg: Kralovna(y) preci jen jsou asi neco extra - napr. ani jedna z nich nemela ocni implantat. Jak si to vysvetlujes? Jako kdyby byla ke sve funkci vychovavana od malicka nebo asimilovana s tim, ze z ni bude kralovna - nevim.
Odborg - 04.01.2001 v 16:07
Pri kolektivnim vedomi ktery ma Borg, tak nemuze byt problem, aby mrtvou kralovnu nahradil jiny vojak, resp. vojanda :-))
Maverick - 04.01.2001 v 13:07
Taipan ... ja, vlastne mas pravdu, ten vystup z transwarpu mi nejak unikl ...
1of1 - 04.01.2001 v 12:32
Borgove jsou zjevne schopny kralovny nahrazovat. A zrejme ji potrebujou jako jakyhosi koordinatora ulu. Pouha hypoteza ovsem.
Noonian - 04.01.2001 v 11:37
O Borgu vime skoro nic, takze vsechno jsou jen dohady.
T'Bone - 04.01.2001 v 09:28
Kdo muze tvrdit, ze o Borgu vime vsechno? :))
Noonian - 04.01.2001 v 07:41
Tipl bych si, ze kazka koule ma svoji vlastni kralovnu - asi neco jako kapitan. Pak ale museji mit nekde hlavni kralovnu.
taipan - 04.01.2001 v 00:53
Mav: Pokud vim, v Dark Frontier se královnin pekáč i s královnou a Seven rodičema rozptýlil na atomy při výstupu z transwarpu.
T'Bone - 03.01.2001 v 23:48
Byly to ruzne borgske kralovny - evidentne nemaji jen jednu. Ostatne do First Contact se Borgove bez kraloven docela dobre obesli :)) // P.B.: Talos IV byl v karantene z dob TOS, tedy pres 100 lety pred VOY. Treba tehdy trest smrti jeste existoval?
Maverick - 03.01.2001 v 17:07
P.B. Mozna me vyvedes z omylu, ale mam dojem, ze kralovna nabyla zabita ani jednou. v Dark Frontier ji Janeway jenom drzela v sachu, aby ji vratila Sedmou - bez carek a hacku se to da vylozit vselijak, ty ale vis co myslim, ne ;o) - Na First Kontakt si nepamatuju, tam mozna Borgsky Picard smetl z oblohy, ale zase tam byly zmatky s casem, takze kdovi v ktere casove linii kralovna zahynula ...
Anonym: FoX - 03.01.2001 v 16:58
Treshold byl vážně divnej.K fyzice se vyjadřovat nebudu, protože jí moc nerozumím, ale proč by se lidstvo evolucí mělo proměnit v lachtana, to mi jasné není.Ve VOY mi taky kazí dojem komunikátory - tedy to, že i když je posádka nemá, tak čile konverzuje s domorodci.Tím je pro mě příběh úplně zabitej.
Anonym: P.B. - 03.01.2001 v 15:28
Mne nevadi ani Q ani porusovani prirodnich zakonu, ale spis nelogicnosti ve vlastnim pribehu. Napriklad ze existuje smernice o Talos 4, jejiz poruseni se tresta smrti, a pak se v epizode VOY : Meld dovidame, ze Federace trest smrti nepraktikuje. Nebo kolikrat uz zabili Borgskou kralovnu ? Ja vim o dvou pripadech VOY : Dark Frontier 2 a FILM : First Contact. A presto se stale znovu objevuje ziva a zdrava. A to nemluvim o epizode VOY : Treshold.
Ptaak - 03.01.2001 v 07:48
Třeba přišli na to, že je lepší, když si posádka lodi dělá věci sama. Musí totiž, kvůli bezpečnosti lodi, být schopna převzít ovládání všech kritických funkcí (když nemohla, byli mrtví: M5, Prometheus...), tak proč by se po zbytek cesty jen vezla? Samozřejmě to myslím trochu ironicky.
T'Bone - 03.01.2001 v 00:30
1of1: No, kazdemu jeho preference - musis ale uznat, ze Q jako postava je minimalne skvele osvezeni. Ja osobne tedy (coz tu jeste nepadlo) velice postradam zanedbanou robotiku ci kybernetiku. Jestlize extrapolujeme z dnesniho stavu, je to totalni ulet.
Anonym: aladdin - 02.01.2001 v 22:57
Pokecame si o tom, az budu spravce v Hvezdny Flotile :-)
Anonym: R. Astro - 02.01.2001 v 20:48
Technobláboly, technobláboly, ....
1of1 - 02.01.2001 v 19:18
TBone: Zrovna Q mi prijdou jako jeden z nejvetsich uletu v ST
Jarod - 02.01.2001 v 19:17
To asi ano já myslel interval mezi výstřely - kadence ne dobu pulzu. Já jsem TOS moc neviděl a už si na délku pulzu nevzpomínám.
Chewie - 02.01.2001 v 06:37
Jarod: To mas pravdu , ale v novejsich seriich to neni jako jeden vystrel ale jako cela davka - nekolik sekund
Jarod - 02.01.2001 v 01:41
Jak kde třeba v PC simulátorech... A nerealita ve ST je v pohodě, horší jsou nelogičnosti a hlouposti.
jeff@pc - 02.01.2001 v 01:14
vsichni: chci rict jenom jednu vec: "Realita je nekdy nudna!"
Jarod - 01.01.2001 v 23:11
No a co je asi milisekunda 0,001 s to je skoro jako kadence kulometu (podle typu).
Chewie - 01.01.2001 v 21:57
K tem phaserum jeste jedna vec, pokud si to dobre pamatuju tak v TOSce udavali dobu vystrelu phaseru v milisekundach a ted to tam lita jak kulometny davky
Ptaak - 31.12.2000 v 10:29
Myslím, že to bylo vysvětleno stejným způsobem jako to, že převážná většina forem života je humanoidní (nevím, jak se těm "rozsévačům" říkalo, ten díl jsem neviděl). Ovšem je dosti zvláštní, že se většina druhů vyvíjela stzejným tempem.
T'Bone - 30.12.2000 v 09:10
Prave to me zarazi: vsechny civilizace jsou na plus minus stejne urovni, coz je z hlediska trvani vesmiru mimoradne nepravdepodobne. V TOS alespon bylo par bytosti nepomerne vyvinutejsich nez lidstvo, Vulkanci a spol. (napr. Organianci, Trellane ad.). Nove serialy sice maji Q, ale to je prakticky vsechno.
Ptaak - 30.12.2000 v 02:37
Noonian: jsem si toho zcela jasně vědom. Ovšem třeba takový film 2001 je téměř naprosto v pořádku a i lidé, kteří toho o fyzice vědí hodně, se nad tamnímy výstřelky nepozastaví, když jde o civilizaci s technologickým náskokem 3 miliony let. Ovšem přesně jak říkáš, seriál nebo film typu ST, kde jsou všichni až na exotické maniaky jako třeba Q na zhruba stejné technické úrovni, by to bylo divácky na dvě věci.
Jarod - 29.12.2000 v 02:33
No ty konzole bez pojistek jsou fakt síla to je opravdu divný. To asi musí být jinak by asi nikdo na lodi neumřel. Úprave fyz. zákonů je v pořádku (viz. např. TOS a Heisenbergovy zákony[neurčitosti]). Když si ale navzájem odporují je to smutné. Takový kolos jako je svět Star Treku se dá jen těžko uržet bez faktických chyb a myslím si, že až na některé opravdu fatální je to ještě docela v pohodě.
Noonian - 28.12.2000 v 22:13
Kdybys udelal sci-fi podle fyzikalnich zakonu tak to bude divacky propadak, nikomu, krome nekolika lidi, kteri o tom neco vedi se to libit nebude.
Ptaak - 28.12.2000 v 19:13
P.S. jestli chcete vědět, jak by asi vypadal boj kosmických lodí vybavených lasery, tak si přečtěte A.C.Clarka: Světlo Země.
Ptaak - 28.12.2000 v 19:12
bobbie: to máš pravdu, ale nebylo by to "reálnější"? Stejně by mohlo být zajímavé, kdyby se někdo pokusil natočit SF film nebo seriál držící se "klasických" přírodních zákonů, hlavně optických (paprsky laserů, phaserů...) a mechanických (způsob manévrování). Otázka lae je, kolik lidí by na to koukalo. V knížkách se to čte dobře, ale knížky stojí míň než film a tak nevadí, když si je kupuje míň lidí.
bobbie - 28.12.2000 v 11:19
To byste se mohli ptát, proč Ro a Geordi nepropadli podlahou, kdyľ uměli procházet věcma (viz S©). Faktem je, ľe první nereálná věc, kterou uvidíte ve větąině dílů, je paprsek fázeru v kosmu. Jak prohlásil někdo ątudovaný, to yb se tam vąude musela válet mlha jako ¨na diskotéce, aby ten výstřel ąel vidět. Normálně (berte slovo normálně s rezervou) by totiľ¨takový paprsek byl neviditelný a jeho dráhu byste mohli spatřit jen podle rozptylu na částečkách plynu a prachu - hodně hustých - jako uľ zmiňovaná mlha na diskotéce. No jo, ale co by na to diváci řekli, kdyby neviděli palbu, pouze zásahy? To by bylo jak hrát lodě. Zásah, voda, potopená.
Ptaak - 28.12.2000 v 07:20
Proto jsem vyhledával zjednodušující příklady, abych se pokusil objasnit, jak by to mělo vypadat. Ale jinak máš pravdu, takže to utneme.
Noonian - 28.12.2000 v 00:27
Ptaak: Jestli souhlasis, tak bych to ukoncil, protoze to by jsme se dostali do tezkych sporu o pojmy. Myslim si, ze dynamice trochu rozumim (zivim se tim). Ja souhlasim, ze ty letecky pohyby jsou uplna blbina, to je jasny, ale jinak si v tuto chvili netroufam odhadnout jak manevrovat, protoze to neni tak jednoduchy a je tam hodne vlivu - a to nemluvim ze vsechno jeste ani zdaleka neni prozkoumany. Dneska vime jak se pohybovat na orbite Zeme a i tam to neni nekdy uplne jednoduchy.
Ptaak - 27.12.2000 v 21:54
Noonian: ad 1) samozřejmě vím, že pohyb mění síla. Ovšem piohyb je reprezentován rychlostí jako vektorovou veličinou a výraz "tah motoru" jsem myslel jako "síla tahu motoru", kromě toho "tah motoru" je přesně definovaná veličina charakterizující výkon reaktivního pohonného systému.

ad 2) jistě že taková soustava je dynamický systém, ale vliv gravitace se projevuje při kosmickém manévrování především v dlouhodobějším měřítku, rozhodně, pokud neuvažujeme extrémní příklady jako manévrování v oblasti poblíž zkolabované hvězdy (vyber si, jestli jenom bílej trpaslík nebo rovnou černá díra) nebo nějakého kvasaru nebo kdoví čeho jiného. Pokud se pohybuješ v meziplanetárním nebo mezihvězdném prostoru nebo na orbitě planety obvyklé velikosti (řekněme Země), tak působení gravitační síly rozhodně nebude natolik okamžité, aby vyvolalo onen "letecký" manévr. A kromě toho je stejně blbost, aby se přitom ta loď nakláněla.

Noonian - 27.12.2000 v 20:39
V podstate je me to jasny. Jenze to co se ti tady snazim vysvetlit je toto. (Pokusim se to vysvetlit trochu vedecky) Cela ta soustava se musi brat jako dynamicky system se zpetnou vazbou a jako takovy se meni v case. Vsechny sily - jsou to sily kdo meni pohyb, neni to rychlost - se take meni v case. Tak jak to popisujes ty, tak to me pripada jako staticky, maximalne kvazistaticky pohyb. To je hloupost, takhle ti to nebude fungovat v realite ani omylem. Jestli vysetrim trochu casu, tak to zkusim sesmolit pomoci rovnic, ale nejsem dobry v teorii relativity, tak nevim jak to dopadne.
Empat - 27.12.2000 v 17:54
he he ... hučí to lebo je to dolňujúci efekt pre lepšie opísanie atmosféry a to platí aj o iskrách a podobne ... asi nejde o to striktne sa držať pravidiel, ako keď mickey mouse lietaju nad hlavou hviezdičky ... ale súhlasím že nie je od veci to obmedziť ... predsa len sa snažia o istú formu reálnosti :-)
Annika - 27.12.2000 v 11:40
T´Bone : protože z něj chce mít válečníka, takže se ho snaží nalákat na tu školu, nebo aspon mezi Klingony.
Ptaak - 27.12.2000 v 09:13
Noonian: ale ono to u Appola fungovalo podobně, jak jsem to popsal. Samozřejmě neměnili kurs o 90 stupňů, ale obraty prováděli tak, že nabrali rychlost v určitém směru a gravitace se postarala o zbytek. To je v kostce to, o čem jsem se snažil psát. Nečvím, jestli to z toho někdo pochopil, a mám pocit, že ne. Stejně jsem nikdy neuměl moc vysvětlovat bez názorného kreslení.
Ben Sisko - 26.12.2000 v 23:30
Noonian: Američani letěli v 60-tých letech a Voyager v roce 2371. Do tý doby se toho ještě hodně vynalezne, takže podle mě to manévrování není nemožný, jen to vymyslet.
Noonian - 26.12.2000 v 22:57
To mas pravdu, ze manevrovat jako letadla je blbost, ale tak lehce jak navrhujes ty to taky nepujde. Vem si jenom let Americanu na Mesic, kolik toho museli namanevrovat a to neni nic moc let.
Ptaak - 26.12.2000 v 22:10
Sorry, nebyla to ilustrave, ale ilustrace.
Ptaak - 26.12.2000 v 22:10
To byla jenom ilustrave. Pokud tam působí víc sil, tak bude vektor tahu motoru odlišný, ne přesně těch 135 stupňů - nebo kolik jsem to psal - vůči dosavadnímu kursu, ale míň nebo víc, ale pořád to bude vypadat stejně! Něco takového jako způsob manévrování kosmických lodí ve ST je absolutní hovadina. Manévrovat s kosmickou lodí ve vakuu jako s letadlem v atmosféře sice dobře vypadá, ale z hlediska reálné kosmické navigace je to blbost.
Noonian - 24.12.2000 v 00:19
Otazka je ale jak dlouho se budes pohybovat tim impulsem a jak daleko jsi od nejake planety. Jinak jak jsem psal, ten tvuj manevr je perfektni teoreticky, ale praxe je nekde jinde. Nedokazes udelat presne dve sily, ktere budou natacet lod. Ty odchylky od normalu by ti mohli udelat peknou paseku v letu pri tak velke rychlosti.
Ptaak - 22.12.2000 v 19:54
Noonian, 21.12.: jenomže pro krátkodobé lety je vliv gravitace vzdáleného oběktu zanedbatelný, tím chci říct, že pokud se pohybuješ impulsem v mezigalaktickém prostoru, tak můžeš na vzdálenosti kolem 10 AU ohyb způsobený gravitační silou zanedbat.

Jinak máš ale asi pravdu, s vlivem gravitační síly na dráhu je třeba vždy počítat. Všimni si ale, jak manévrují kosmické lodě kdekoliv jinde než ve ST nebo SW: zapnou na chvíli motor, ten je dostane na určitou trajektorii a po ní se pohybují, pokud letí konstantní rychlostí, s vypnutým pohonem. Pokud vím, tak impuls má omezení rychlosti na 0,25c. Ale pokud by loď mohla této rychlosti dosáhnout okamžitě - řekněme za jednu minutu,aby ty čísla byly aspoň trochu uvěřitelný (zrychlení je nyní cca 63.710 g), tak musí mít ten motor obrovskej výkon, a nechápu, proč se nárůst rychlosti zastaví, jakmile loď dosáhne oněch uvedených 0,25c, ačkoliv motor dál běží. Podle zákonů mechaniky tak na loď dále působí síla tahu a ona tak dále zrychluje. O tom se ale nikde nemluví. Impulsní pohon se ovšem také nevypíná.

A kromě toho mám pocit, že jsi mi ještě pořád nevysvětlil, proč kosmické lodi ze ST manévrují ve vesmíru jako současné letouny. Ve SW je to akceptovatelné, protože tam přímo říkají, že to celé natáčeli podle leteckých soubojů ve WW 2. Ale ve ST?

T'Bone - 22.12.2000 v 19:31
Kdo mi vysvetli, proc v dnesni TNG nejprve rika stary Alexander, ze Kurn nema potomky, a potom malemu Alexandrovi rika, ze na nej v dome jeho stryce cekaji bratranci...
Noonian - 22.12.2000 v 19:14
Ben Sisko - 21.12.2000 v 23:05: Ja jsem nic takoveho nerekl. Ja jenom se snazim vysvetlit nekterym, ze vsude musi platit fyzikalni zakony a ze staveni nejakych jevu na ignoraci techto zakonu muze jenon skodit.
Maverick - 22.12.2000 v 14:04
Ale nejaka hudba pri kazdem zaberu (i kratsim) mijeni lodi by asi zacala brzo jit na nervy ...
Anonym: cudzinka - 22.12.2000 v 13:25
Ak by sa k tomu prihodila hudba, nebolo by tio az tak blbe.
Ja.Borg - 22.12.2000 v 13:07
Jeste k tem zvukum ve vakuu. Nepripadalo by vam trochu blby videt dve lodi, jak na sebe strilej, ale vy byste neslyseli vubec nic? Blby co?
Maverick - 22.12.2000 v 07:09
Startifarbast Ono teoreticky odhori jenom zdroj, ale jelikoz zadna pojiska neni dost rychla, dostane se na chvilinku vyssi napeti i do desky - mozna zavisi na konstrukci zdroje, tenhle mel uz nejakej rok - mno, a jak to dopadne uz vis ...
Ben Sisko - 21.12.2000 v 23:05
Noonian: Proč si myslíš, že warp a všechno kolem něj je nereálné ?
Noonian - 21.12.2000 v 21:18
Ptaak - 20.12.2000 v 15:48: Tak to jsem rad, zes to podotkl, protoze pak se ti nemuze lod pohybovat rovnomerne, ale porad nejak zrychluje, z cehoz vyplyva, ze na ni musi pusobit nejaka sila. No a jelikoz vsude ve vesmiru je gravitace, nema smysl uvazovat o rovnomernem pohybu a drahu musis cas od casu korigovat. V pripade impulsniho pohonu, coz je podsvetelny a tedy realny jev, to plati taky.
Slartibartfast - 21.12.2000 v 18:12
Maverick: Neměl by spíš shořet ten zdroj? Nebo shoří stabilizátor a ta dvojnásobná (a nestabilizovaná) voltáž jde skutečně do desky? Manévrování Ent A ve warpu v ST:TMP si ověřím z palubního dení....z VHS videozáznamu :))))
Maverick - 21.12.2000 v 17:38
1of1 dobrej pokus, to me nenapadlo. Ale proc by delali WHUM pri pruletu kolem samotne kamery ? Proste tohle nevysvetlime - je to TV, ticho by vypadalo blbe a proto to tam je. Osobne me to nevadi (jak nekdo napsal - kdyz se vypne zvuk, je to potom spravne, ale "zni" to blbe ...
Ja.Borg - 21.12.2000 v 15:04
Predstavte si, ze by prolitla lod kolem kamery a bylo by uplny ticho, blby ne? Mozna zapomeli mikrofon na palube?:-) Podobny kraviny sou i ve SW.
1of1 - 21.12.2000 v 14:27
Napadlo me, ze treba lodi, kdyz kolem sebe proletavaji tak vysilaji resonancni vlnu, ktera rozechviva trup protijedouci lodi tak, ze to vydava podobnej zvuk jako priblizujici se nebo vzdalujici se objekt v atmosfere. Proste aby udelali dojem. Nicmene vzhledem k tomu, ze proletavajici lodo maj vetsinou zvednuty stity, je tohle vysvetleni taky blbost
DoomHammer - 21.12.2000 v 11:41
lidičky, vy jste se rozjeli :) dík všem za příspěvky, pište dál... jsem rád, že mě nepovažujete za hnidopicha :). jenom jedna poznámka... technologií můžete vysvětlovat cokoliv, kromě toho VHÚÚÚššššš, co dělají lodi v ST :). lodi by Vhúúúš dělat mohly, pokud by tam byl vzduch :)... a technologii, která by zavzdušnila vesmír nemají ani ST... i když pokud by byl v evesmíru vzduch, potom by tam mohly lítat i stíhačky, že? :)
Ptaak - 20.12.2000 v 21:12
Ještě jedna věc, i když to je spíš jen úvaha. Ve ST je umělá gravitace a inerciální tlumiče. Ty ovšem, pokud tomu správně rozumím, pracují rovněž na principu umělé gravitace. Nebylo by logické, že tam bude jenom ta umělá gravitace a ne oba systémy, které se patrně duplikují? Co si o tom myslíte?
jeff@pc - 20.12.2000 v 16:49
Chewie: Manevrovat ve warpu nejde, protoze warp sklada "space" a kdyz je takhle slozenej, tak se neda zatocit. - Muzes jenom rovne...
Marshall - 20.12.2000 v 16:29
Maverick: OBOJI.
Ptaak - 20.12.2000 v 15:48
Maverick, Noonian: 1) mluvím o manévrech za impulsní rychlosti, 2) si pořád myslím, že o tom máte zcestnou představu, ale nechám toho, protože se mi to nedaří vysvětlit. Pokusím se spáchat nějaký obrázek, takže snad budou moje myšlenky pro vás jasnější. Noonian: Ale pokud se pohybuješ v bravitačním poli, tak na tebe působí gravitační síla, víš?
Anonym: Maverick - 20.12.2000 v 15:44
Marshal ??? Ty TV nebo ty skutecny ?
Marshall - 20.12.2000 v 15:33
MAVERICK: To s tema efektama je pravda.
Lina - 20.12.2000 v 14:10
Jeff: Protože je Tuvok Vulkánec se silným svalstven, je z něj bezpečák u nejnebezpečnější konzole na lodi
Noonian - 20.12.2000 v 13:58
Jo jeste me napadlo toto. Ja se sice nevyznam v kinematice pohybu v gravitacnim poli, ale nejkratsi vzdalenost dvou bodu ve vesmiru neni ani omylem primka, ale nejaka kubika. No a potom ti pada 1 Newtonuv zakon - teleso musi byt v klidu nebo se pohybovat rovnomerne primocare.
Noonian - 20.12.2000 v 13:58
Jo jeste me napadlo toto. Ja se sice nevyznam v kinematice pohybu v gravitacnim poli, ale nejkratsi vzdalenost dvou bodu ve vesmiru neni ani omylem primka, ale nejaka kubika. No a potom ti pada 1 Newtonuv zakon - teleso musi byt v klidu nebo se pohybovat rovnomerne primocare.
Maverick - 20.12.2000 v 13:46
Ptaak Jak podotkl Noonian. Jakmile zapnes manevrovaci motory, uz ti na lod zacne pusobit nejaka sila (ktera bude mozna mensi nez pri ostrem zatoceni), ale presto tam nejaka bude. Vektory se ti sice slozi, ale jde o to kdy. A jestlize lod potrebuje prudky obrat, proste ve warpu ho neudela (ikdyz nekde zase tvrdily ze jo ...)
T.Bone Bvime se prave o tom nesmyslu Warp 10. Je to naprosta hovadina, ktera neni mozna ani teoreticky (podle ST techniky), pricemc rychlost vetsi nez c je dneska (elespon podle rovnic) teoreticky mozna.
jeff@pc Ja stavim hlavne kity letadel a potom programuju a hraju si s elektronikou (mikroradice atd.). To paleni integracu jsem zazil ve skole, kdyz jsem nestacil neposednyho studentika zastavit pri zapinani pocitace, kterymu nejakej vtipalek prepnul zdroj na 110V. A jelikoz to bylo cviceni, pri kterem byl sundanej kryt a bylo videt na desku, ohnostroj a zvukove efekty zdroje doplnilo jeste nekolik IC na desce (dokonce vzniknul jeden otvor skrz MB). Btw. me se podobny efekt poved s filtracnim kondem meho zdroje (mozna to znas - alobal misto pojistky, nutne jsem ho potreboval) a to byl zase docela slusnej zvukovej efekt.
Assimilated Kenny - 20.12.2000 v 13:29
Pri warpu snad funguje navigace. Treba jsou gondoly nataceci a kdys se pohnou tak se musi zmenit smer. Je ve warpu treni?
Noonian - 20.12.2000 v 13:11
To bude fungovat jen za predpokladu perfektni synchronizace tech motorku. Jakakoliv nesrovnalost ti to uvede do obecneho pohybu.
Chewie - 20.12.2000 v 12:38
Manevrovat ve warpu by jit melo , ale otazka je jak velekej bude polomer zataceni
Slartibartfast - 20.12.2000 v 12:34
1) Pohlcovače momentu hybnosti - pokud by existovaly - by nedokázaly ochránit posádku před rozplácnutím na zdi při akceleraci, a 2) V ST:TMP mnévruje Enterprise při warpu sedm celych neco a zjevne ji to nedela problemy (krome navigace) - minimalne v prepisu (romanu), ale myslim ze i ve filmu to tak bylo - pokud ne, [p]opravte mě :)
Ptaak - 20.12.2000 v 12:04
Noonian: Ty jsi nepochopil mě. Já jsem netvrdil, že loď začne zatáčet, ale otáčet se za letu bez toho, aby jí pracovaly motory, jinými slovy na ni nepůsobí žádné síly, které by změnily směr vektoru její rychlosti. Teprve když je natočena (toto natáčení obstarají manévrovací motory) tak, aby její hlavní motory mohly vyvozovat tah ve správném směru, je znovu zapojí. Přesně takhle to funguje.
Noonian - 20.12.2000 v 08:11
Ptaak - 19.12.2000 v 13:45: Mam ten pocit, ze jsi ne dost dobre pochopil Newtonuv 1. zakon. Aby se lod otocila, musi na ni pusobit nejaka sila. S temi vektory rychlosti to vykladas moc hezky, ale pohyb nam zajistuji sily. V okamziku, kdy se ti lod zacne zatacet, neplati 1. Newtonuv zakon a prichazi na scenu setrvacnost.
jeff@pc - 20.12.2000 v 01:52
Maverick: v dile Fury (Voy), mluvej o tom warp manevrovani (=nemozne). Btw, co je tvuj konicek? Paleni IC?? :-))
Pantarei: treba se Voy otoci... :-)
T'Bone - 19.12.2000 v 23:50
Ptaak: o)) Tak fajn, tobě se nelibi pžíliš, mne se nelibi vubec. Myslim, ze si rozumime.:))
Ptaak - 19.12.2000 v 17:13
TBone: Máš samozřejmě pravdu, že je to chyba. Já jsem jen psal o možném vysvětlení a myslím, že jsem podotknul i cosi v tom smyslu, že se mi pžíliš nelíbí.
T'Bone - 19.12.2000 v 15:16
Maverick: Spatne jsi me pochopil. Domnivam se, ze v nasi realite je warp 3 stejny nesmysl jako warp 10. V realite ST je warp 3 skutecnost, zatimco warp 10 evidentne nesmysl. O cem se tu vlastne bavime? Ony totiz jsou hovadiny a hovadiny. :)) // Ptaak: Promin totalnimu laikovi.:) Mluvis o galaktickem rovniku. Myslis tim to, ze Mlecna draha je vlastne placata? Nicmene i na vysku ma pekny par svetelnych let, ne? Takze podle ceho by se ty lode rovnaly, kdyby letely rekneme kolmo na ekliptiku? Myslim si, ze to jednourovnove provedeni setkani 2 lodi je velke minus. To uz stihacky jsou ve vzduchu "svobodnejsi".
Ptaak - 19.12.2000 v 13:47
Kruci, ono to přetisklo špatně znak pro stupně. Dejte si ho místo "_". Děkuji za pochopení.
Ptaak - 19.12.2000 v 13:45
Maverick: pokusím se vysvětlit, jak si představuju správný manévr ve vesmíru: jakmile loď nabere rychlost, tak se pohybuje tímto směrem bez ohledu na to, jak se sama otočí (1. Newtonův zákon), pokud jí nepracují motory. Pokud tedy chce změnit kurs řekněme o 90° doprava, tak se otočí zádí doleva o nějakých 135° a zapne motory. Pokud něco víą o skládání vektorů (pokud ne, vysvětlím), tak ti dojde, ľe vektor její rychlosti se po nějaké době otočí o 90° doprava.

Pantarei: třeba se vąechny lodě pohybují v rovině galaktického rovníku podobně, jako se bude naprostá větąina sond a kosmických lodí ve Sluneční soustavě pohybovat v rovině ekliptiky, a to z toho prostého důvodu, ľe je to energeticky nejméně náročné. Ovąemľe v Galaxii, na rozdíl od S.s., se nachází mnoho potenciálních cílů (hvězdných soustav) mimo hlavní rovinu, ale větąina jich je soustředěna právě v té oblasti (porovnej hustotu hvězd v a mimo Mléčnou dráhu). To je samozřejmě jen moľné vysvětlení, s nímľ já osobně přílią nesouhalsím. Ale zní to hezky "vědecky".

Nad - 19.12.2000 v 12:26
Maverick: Vlastní úvahy společně s doplněním od lidí, kteří o tom ví ještě o dost víc.
BTW: howgh (reagovat na všechno je totiž neúnosné)
Pantarei - 19.12.2000 v 11:31
Trofozoit: Myslim že to dělaj tak, že když se mají setkat, tak obě lodě automaticky zaujmou polohu ve stejné rovině. To ale nevysvětluje, proč když potkaj nějakej starej mrtvej vrak, tak že je ve stejný rovině taky
Maverick - 19.12.2000 v 11:27
Ptaak A setrvacnost zanedbavas ? Pri takovy rychlosti bude mit setrvacna sila dost velkou hodnoty (nejsem sice astrofyzik, ale setrvacnost pusobi vsude). A je lepsi tuhle silu rozlozit na plochy lodi nez na jeji vysku (zkus si zlomit klacek od nanuka naplocho a na sirku, co ti pujde hur ?)
Maverick - 19.12.2000 v 11:23
Nad Nejak tak jsem si to taky vysvetloval. Mas nejaky zdroj svych znalosti, nebo sis to odvodil jako ja ?
T.Bone ... v realite ST ? S tebou uz je to fakt vazny ;o) Mozna, ale rychlost vyssi nez svetlo je zatim tak jen TEORETICKY mozna. A nikdo to neprohlasi jinak - nebo se ti co leteli rychlosti c zabili :o( - proto bych ani ve VOY tenhle axiom nezpochybnoval (jak napsal Noonian - neco tesne kolem dobre, ale 10.0000 ?)
Annika Ono je to asi tak, ze pri klasickym zrychleni je to konstantni moment stale stejnym smerem, ale kdyz lod zasahne torpedo, tak je to preci jenom trosicku slozitejsi pohyb (... ale inzenyri typu Scotty a spol by si s tim meli umet poradit...) Podle fyziky by to sice melo byt jedno, ale je to ST a predevsim TV (jak by to jinak divak poznal - to by kapitan hlasil kazdy zasha ?)
Marshal Je to sice hlavne TV, ale jelikoz je skoro vsude po lodi EPS vedeni a dalsi silove vodice, staci kdyz naboris jedno ze silovejsich vedeni (ktere urcite nekde v blizkosti konzol budou take) a mas pekny ohnostroj. Neklede na to ze poskozeny vodic bude mozna napajet i "odpojene" casti vedeni. Staci kdyz ty vyhori (mysleno doslovne) integrac na logicky desce (v realite sveta mimo ST). Udela to hromadu dymu, nekdy peknej zvukovej efekt, rozsviti se to. A kdyz ti najednou vodejde pekny hafo integracu, je to Tuvokuv ohnostroj ...
Ptaak - 19.12.2000 v 11:08
Nad: jenomže manévrování ve vesmíru funguje ale úplně jinak, tam jde jen o jeden vektor, vektor tahu!
Nad - 19.12.2000 v 10:21
Ptaak: To je z důvodu toho, že pokud bys zatáčel ve stejné rovině bez naklonění lodě, tak budeš mít příliš velkou zátěž na strukturu lodi (vnější část lodi se pohybuje rychleji než vnitřní část vzhledem k poloměru otáčení). Z tohoto důvodu jsou veškeré manévry naprogramovány tak, že počítač nejdříve loď nakloní a pak se vše přenese na větší plochu.
BTW: Pokud se pohybují warpem a potřebují změnit kurz, tak je to provedeno následovně:
1. přechod z warpu na impuls
2. zatočení lodi pomocí náklonu
3. přechod na warp
Nad - 19.12.2000 v 09:59
1. ad Datův kocour - prostě překladatel si trval na svém (a tehdy to nikdo, kdo věděl, že je to nesmysl, nemohl opravit)
2. ad inerciální tlumiče - zde.
3. ad konzoli - pokud si dobře všimnete, tak toto je hlavní výsadou VOYe - bohužel dělané jen pro efekt
4. ad Borg - v TNG byl Borg asi příliš silný, ale ve VOY z něho udělali blbce. 8-((( (nebo, že by od Wolfu 359 Borg asimiloval i nějakého Ferenga? 8-))))
Trofozoit - 19.12.2000 v 09:33
Všimli jste si nekdy, že když se setkaji dve lode, tak obě leti ve stejne polarni rovine (polarni rovina, je rovina, u ktere muzeme rozlisit vrsek a spodek) vzdyt prece ve vesmiru neni zadne nahore a dole, tak proc by nektere lodi nemohli litat "hlavou dolu" nebo bokem?
T'Bone - 19.12.2000 v 09:27
Marshal: Myslim, ze chybami typu warp/transwarp ztraci ST pouze v ocich zasvecenych, pro nezasvecene je to bud oboji stejna hovadina, nebo to oboji bez premysleni prijmou. Megazrychlovac z Patrani po Spockovi je imho prekladatelskej ulet, nikoliv transwarp.
Marshall - 19.12.2000 v 09:16
Za prve Voyager je sice dost dobra sci-fi, ale NENI to StarTrek jen se tak tvari.

Za druhe obavam se, ze nemame sanci vychytat vsechny chyby protoze ST je pro vetsinu lidi(ty co jsou tady k nim asi nepatri) jen TV serial = MONEY MAKES MONEY(v tomto pripade ST m... m...). IDEALNI by bylo pretocit cast ST(digitalne):))) a dat Star Treku NAPROSTOU celistvost. Bylo by to perfektni reseni. Ale to NEJDE.

Co se tyce vybuchu a jinych efektu JE TO TV!!!

Warp deset je nemozny s normalnim warp pohonem. (Podle mne je uplne nemozny /a jakakoliv rychlost vyssi/, ale existujou teorie viz transwarp(megazrychlovace)...). Rychlosti vyssi nez W10 jsou krasny. Nicmene pokud se zeptate nekoho jak to funguje tak vam asi odpovi, ze dobře.:)))

Nicmene byla nuda kdyby se tam par chyb nevyskytlo, ale dost casto me to mrzi, protoze tim straci HLAVNE ST sam a to v ocich nezasvecenzch.
jeff@pc - 19.12.2000 v 02:49
Lina: Tuvok ma Taktickou konzolu, skoro vsechny systemy jsou tam monitorovany, takze kdyz se neco stane, tak to schyta Tuvok... :-)
Sigourney - 18.12.2000 v 23:15
A taky to asi hezky vypada-svetly vyboje na tmavym pozadi :o)
peacef - 18.12.2000 v 22:10
Asi bude nejaka zabugovana :).
Lina - 18.12.2000 v 22:06
A všimli jste si že nejčestěji vybuchuje Tuvokova konzola?
Anonym: aaa - 18.12.2000 v 20:12
Tak si skus nejaku cast pustit bez zvukov a uvidis aka je to volovina
David Kirk - 18.12.2000 v 15:48
Souhlasim, ze kdyz lod leti kolem kamery, tak to ze je slyset zvuk je ve vakuu absolutni blbost, i to jak pri zasahu letaji proudy jisker je blbost, prece tam musi byt nejake pojistky. I to jak popadaji na zem je blbost, ale to nemeni nic na tom ze startrek zeru!
Noonian - 18.12.2000 v 15:20
To s tim WARP 10 bych rekl tak, ze hodnota dosahuje nekonecna, to jest technicky neresitelne. Samozrejme se k tomu muzes limitne blizit, ale nadosahnes tu hodnotu nikdy. Smysl by melo treba 9.999999999999999. To teoreticky by melo jit.
Annika - 18.12.2000 v 15:12
Opravte me jestli se pletu, ale nejsou ty inerciální (inertní) tlumiče prostě pohlcovače momentu hybnosti? S fyzikou jsem na štíru, ale jestli jo, tak by jim mělo být úplně jedno, jestli je ten manévr očekávnej, nebo ne. Taky docela nechápu, že když loď udělá salto, tak jim popadaj veci "na strop". Vždyť desky s umělou gravitací jsou dole a loď může vyvádět jak Tasmánskej čert a nemělo by to vadit, ne?
Deanna Ibris - 18.12.2000 v 15:08
Mně se nejvíc "líbilo" jak Spock měl v každé epizodě nakresleno jinak obočí..
Ja.Borg - 18.12.2000 v 13:51
Jo, mela by asi jako v Terminusu (myslim). Je to proste hezci. Mozna ze jsou v lodi zabudovany nejaky vyrovnavace, aby lode byly trochu obratnejsi, jen si predstavte solvergin v setrvacnosti...
Ja.Borg - 18.12.2000 v 13:42
TBone: Jo a nejaky dva blazni si chtej postavit lod s warp pohonem u nas na zahrade. pzzz
T'Bone - 18.12.2000 v 13:35
No fakt je, ze jak DS9 tak VOY se obrovsky zvedly, kdyz skoncila TNG resp. DS9. Fakt je, ze jestli je dan axiom, ze pri warpu 10 by lod existovala v celem vesmiru najednou, tak je to absolutne neprijatelne. A co takovy warp 9.95? To je ta lod vsude krome par procent vesmiru? Vysvetlujete si nejak tu kvalitativni hranici?
Noonian - 18.12.2000 v 13:32
Warp 10 byl hodne tezky ulet, na ktery doplatil VOY proto, ze vetsina zajmu v ST sla do konciciho serialu DS9. Stejne jako zacatek DS9 doplatil na konec TNG.
T'Bone - 18.12.2000 v 13:24
A nemuze platit totez pro warp 10 v realite ST?
Maverick - 18.12.2000 v 10:44
T.Bone Warp 5 je podle techniky ST moznej dcela jednoduse - proste je to rychlost jako kazda jina ;o) - ale pri Warp 10 by lod prestaa fyzicky existovat, resp. by existovala v jeden okamzik v kazdym koutku vesmiru - coz nesmysl je. Proste Warp 10 je neprekonatelny a je to axiom sveta ST (asi jako pro nas je axiom ze rychlost svetla je maximalni - ikdyz kdo vi jak to byde za par desitek let ?)
Ptaak - 18.12.2000 v 10:06
Ještě k manévrování lodí: řekne mi někdo, proč se ve vesmíru loď, která zatáčí (mění kurs) nakloní na bok a zahne jako letadlo? Nemělo by to být spíš tak, že se otočí, zatímco vektor rychlosti zůstane zachován, a pak ho začne pomocí motorů měnit? To by třeba boj vypadal úplně jinak...
1of1 - 18.12.2000 v 08:51
LtData: Normalni ji ojel nejakej jinej kocour. Ale k tematu, ve Voy uz jsem naucil kravoviny ignorovat jinak bych se pomalu ani nemoh divat. Je tam totiz naprosto a chronicky bezny, ze v jednom dilu je mozny neco, co pak neni mozny v nejakym nasledujicim dilu, ze Voy a jeho posadka ziskavaji nejaky schopnosti nebo technologii, ktery najednou v nekterym z nasledujicich dilu zase nemaj. Nekdy si Voy naprosto v pohode poradi s uzasne vyspelejma mimozemstanama a jindy maj velky problemy s technologicky zaostalejsima civilizacema. V jednom dilu jsou Borgove naprosto imunni proti faserum Voy (The Drone) a v jinym jim zase po dvou salvach Voy vypadnou stity tak, ze je musej regenerovat (The Dark Frontier). The Dark Frontier je vubec jeden velkej ulet, pocinaje tim, ze Borgove v podstate nevedeli jak se zadaptovat na technologii, kterou uz jednou asimilovali (biotlumice) a konce treba tim, ze story rodiny Hansenovych vubec nezapada do znamejch dejin ST. Proste scenaristi Voyageru by se nad sebou meli zamyslet a aspon trochu zapracovat na konzistenci, aby to nebylo tak o oci bijici. Ovsem Voy neni jedina serie plna uletu, jen si vzpomente na TNG treba na dil Descent I.a II. To byla esence uletu, jak treba La Forge zreplikoval transwarpovej tunel ty quasiborgsky lode a ten tunel tam zustal otevrenej po celou dobu, aby skrz nej Crusherova mohla litat sem tam. Ani TOS neni v tomhle ohledu zcela bez chyb, nicmene TOS dost pomaha, ze byla za a) prvni, takze nemusi respektovat to, co bylo pred ni a za b) jednotlivy dily na sebe v podstate vubec nenavazujou a navic Kirkova a Spockova reseni nejsou vetsinou technologicka, takze poptom nemaji ani problem s technologickou konzistenci jako TNG a Voy.
LtData - 17.12.2000 v 22:40
Datuv kocour je kocka. A o tom jak si poridila kotata bych se zde radeji nerozepisoval.
T'Bone - 17.12.2000 v 17:35
Ja.Borg: zda se ti, ze warp 10 je mensi hovadina nez warp 5?:))
javor - 17.12.2000 v 15:49
Ja.Borg:Kraviny jsou vsude,to je fakt.Ale mam dojem ze by potom spousta dilu StarTreku ztratilo sve kouzlo a byly by dost nudne.
Ja.Borg - 17.12.2000 v 13:33
Kraviny sou vsude, ale ve VOY je jich nejvic, treba warp 10 atd.
T'Bone - 17.12.2000 v 01:26
javor: A taky vyhybani a uhybne manevry jsou vzdycky doprava nebo doleva, nikdy nahoru nebo dolu.:) // Sigourney: To mi uniklo. Mozna ten dil, kde je receno, ze se meli setkat na Rise, v dobe, kdy to David psal, jeste nebyl... Budu se muset podivat. // Jeden trochu off topic: ja nejvic miluju, jak ve SW IV. ep. lejou do X-wingu benzin, trebaze leteckej. :)))
Anonym: wewerka - 16.12.2000 v 22:50
s tema inercnima tlumicema neni zadnej problem..proste pri vletu do warpu se ocekava rozmacknuti posadky takze tlumice reaguji opacne..ale v momenty kdy do tebe napali torpedo ty tlumice nemaji co predpokladat :)) nicmene na tyhle technicke veci ti spis odpovi erell :) a mam takovy divny pocit ze uz to delal HODNEKRAT :))) blbosti v treku je hodne..od toho jsou ale fanousci aby je vychytavali :)

javore v treku je jedna krasna vec..v treku je vesmir placatej
javor - 16.12.2000 v 22:23
Taky jedna hovadina je,ze se vsechny lode potkavaji horizontalne.Jako kdyby jezdili po silnicich.
Sigourney - 16.12.2000 v 21:03
T´Bone:Mam namysli to,jak tam pise,ze se Will a Deanna setkaji az po deseti letech...blbost-setkajji se za 2 roky...a to si jeste chvili po tom,co Will z Betazedu odesel,psali (a pak meli ten sraz na Raise...)
T'Bone - 16.12.2000 v 18:37
Sigourney: To je jasny. A jake nesrovnalosti mas na mysli konkretne v Imzadi? Uz jsem to dlouho necetla, ale nic si nevybavuju. Zrovna David je jeden z nejlepsich autoru!
Vlada - 16.12.2000 v 18:35
Na tom roku pekla nebylo zrovna celkem nic nějak nelogickýho, prostě se ve finále všechno smázlo a nestalo se to...
Sigourney - 16.12.2000 v 16:10
T´Bone: ja vim,ale preci jenom by mohli ty co to pisou dbat na to,aby to bylo logicky
Lord_Sillogism - 16.12.2000 v 14:38
K tomu zvuku lodí - to je běžný filmový "omyl". Když je válečný film se stíhačkama, taky tam nedaj věrohodnej zvuk, protože je nudnej. Když proletěj dvě kolem sebe, daj tam absurdní "vžžžžum", i když to pilot ve stíhačce nikdy nemůže slyšet... Koukat se na obrazovku, jak se všechno děje za naprostého vakuového ticha by bylo pro většinu lidí asi trochu nudné - zvuk dodává scénám akčnost.
T'Bone - 16.12.2000 v 13:02
Odborg: Mozna se pletu, ale nebyl Rok pekla nejaka halucinace nebo alternativni budoucnost nebo tak neco? Ale fakt to nevim jiste.:( Sigourney: Knizky se nepokladaji za oficialni soucast ST Universa a nejsou tak hlidane.
Sigourney - 16.12.2000 v 11:46
asi si lidi replikujou...inteligencne by to odpovidalo :o)
Odborg - 16.12.2000 v 11:27
Ja povazuji za dost divny, ze ve VOY kazdou chvili emzaci nekoho sejmou a porad je tem "prelidneno". Jestli se nepletu, tak zacinali se 150 cleny posadky. Uz pri "priletu" do deltakvadrantu meli tezky ztraty, taky v "Roce pekla" mely tezky ztraty; a obecne kazdou serii zarve par lidi. To by uz musela chybet vic jak pulka posadky (jediny "doplnky" jsou Hnilix, Keks a 5z4).
Sigourney - 16.12.2000 v 11:14
A co omyly v knizkach ? Treba casovy nesrovnalosti...viz Imzadi
T'Bone - 16.12.2000 v 00:05
Co my vime, jak bude vypadat technologie ve 23. resp. 24. stoleti! Co takove omyly typu: Khan poznal Chekova, prestoze v dobe, kdy byl (Khan) na E., tam Chekov neaslouzil. Nebo: Kdyz Scottyho vysvobodi z transportniho paprsku, nevi, ze Kirk pred 3 lety umrel. To jen namatkou. // Ben Sisko: Velice se pletes: autori a scenaristi docela urcite znaji to, co bylo receno pred nimi. A jestli nekdy na neco zapomenou, pak je to predevsim chyba "supervising producera", ze to neodchytil.
1of1 - 15.12.2000 v 16:58
SEVEN: LOVL (means very loud). Ptaaku, Datova kocka ma kotata, protoze Soong nebo jak se jmenoval se prilis nenamahal s programovanim vyukovejch programu na sexualitu prirodnich zivotnich forem. Jinak jak s uspokojenim pozoruju, sis dokazal nad kravovinami zachovat nadhled, a sledujes ST stale a dal a dal tady konverzujes s nama uchylama
Ptaak - 15.12.2000 v 14:47
Ale stejně by mohli trochu uvažovat o tom, co je "reálné".
Seven - 15.12.2000 v 14:22
To, ze Kacka znici pulku flotily je tim, ze by se jeji lod mela spravne jmenovat USS Kenny
Ben Sisko - 15.12.2000 v 13:47
Je to tím, že na každou sérii se sejde jiný kolektiv tvůrců, kteří předchozí série nikdy neviděli.

(C) 2000 SPT - StarNet Project Team
www.startrek.cz
Administrator: Skullman
Datum poslední úpravy: 19. 9. 2000