Militantnejsi trekkies piste sem o sto sest.

Alpedar - 09.11.2001 v 17:01

Valkou k miru. :))

Ptaak - 09.11.2001 v 15:23

Dedik: předběhl jsi mě, ale jakmile se objeví pokračování, budeme tu i my, váleční štváči, a znovu budeme zbrojit pro celogalaktickou válku všech proti všem!!! :)))))

bendi - 09.11.2001 v 14:18

Dedik: Nás válečníků se nezbaví ani kdyby ctěli. Konec konců, někdo musí vnášet řád do chausu :-)

bendi - 09.11.2001 v 14:16

4of7, Alpedar: Souhlas, přesně tak jsem to myslel.

Dedik Larzon - 09.11.2001 v 09:40

No zda se, ze to tu bude vsechno uzavreno a skoncime v archivu, takze bych zatim zalozeni komise pro maskovani odlozil:)))))

Ptaak - 09.11.2001 v 05:48

Ještě k taktickému počítači: je potřeba, aby si taktický důstojník podržel kontrolu nad výběrem cílů. V bitevní vřavě může snadno dojít k poškození lodi, která změní její elektronickou či jinou signaturu, a počítač by tak mohl vyhodnotit vlastní poškozené plavidlo jako nepřátelské. Kromě toho je nebo může být rozdíl v tom, co počítač a člověk považuje za "zničenou loď" - většinou je lepší loď protivníka úplně neničit, ale jenom jí vyřadit z boje, i když je pravda, že ve ST je tohle stejně snadné, jakmile přijde cíl o štíty, stačí, aby si kapitán řekl, na co chce střílet: deflektor (=zničit cíl), senzory(=vyřadit cíl), zbraně (=totéž), warp jádro (=zničit cíl). To poslední osobně považuji za poněkud přehnané, nejdřív by se ten phaser musel prokousat trupem. Podle mě snažší, a určitě mnohem zranitelnější cíl vedoucí k destrukci cíle jsou warp gondoly...

Alpedar - 08.11.2001 v 19:26

Ptaak: Jsou dva druhy jak vejit neslisne. Plizit se, nebo pouzit ohlusujici granat. Neco podobneho by slo i s tou gravitaci. Samozrejme nevyhoda - vedi o tobe. Pokud ale pustis ruseni v dostatecne velke oblasti, tak stejnak nevi, kde vlastne ses. Toto by ale bylo strasne drahe (to mnozstvi rusicek, vesmir je obrovsky).

Alpedar - 08.11.2001 v 19:24

V cem se ale clovek muze dobre uplatnit, je vymisleni a odhalovani ECM a ECCM triku.

Alpedar - 08.11.2001 v 19:23

Krom toho, ani velke mnozstvi lidi se nevyrovna dobremupocitaci. To kvuli reakcni rychlosti. Zkuste zadat do prg. na max. jistou vzdalenost neco jako 0.01 a treba 1. Dela to dost velkej rozdil. A jakej clovek je jen 100 krat pomalejsi nez pocitac (v dobe ST musi byt pocitace nepredstavitelne rychle). Jediny zpusob jak by to mohl clovek ridit (dost rychle) je pres nejaky neuralni interface. Tedy bez beznych I/O zarizeni. I tak by ale silne vyuzival pocitac.

Alpedar - 08.11.2001 v 19:18

Dalsi dulezita vec je, ze by bylo mozne ruzne nastaveni aoutomatiky. Napr. : Niceho si nevsimat :)) Hlasit nove cile Strelba po oznacenych cilech urcitymi zbranemi Nejdriv strilej, potom se ptej (toto oceni cerstve odmaskovany War Bird)

4of7 - 08.11.2001 v 16:32

Bendi: já si nemyslím, že by zbraňový důstojník dělal o moc víc než vybíral cíle pro počítač. Ruční ovládání jednotlivých phaserů a torpádometů je samozřejmě blbost, zbraňový důstojník by mohl maximálně povolit, jaké zbraně smí počítač použít a jestli má cíl vyřadit nebo zničit. V případě větší bitvy je opravdu nejlepší nechat všechno včetně manévrování na počítači.

bendi - 08.11.2001 v 13:03

4of7: Tak to možná zdůvodní autoři, ale v reálu je to blbost. Mít možnosti ST a nepoužívat byť jen poloautomatický systém řízení palby a nevyužít je v boji? To by žádný racionálně smýšlející velitel neudělal. Boje v ST jsou prostě nevychytané. Není to tím, jajk píšeš, protože by ztratili kontrolu nad lodí, to je blbost. Představ si třeba, že dnes někdo ovládal Phalanx ručně, takového debila nenajdeš. Autoři prostě udělali chybu. Správně by to mělo být tak, že by se počítači zadal bojový vzor a ten by pak podle něj vyhodnotil důležitost cílů a pořadí jejich likvidace a provedl by vše dřív, než by si příslušný důstojník na hlavní obrazovce všiml, že je někde něco po čem má střílet. Představ si třeba jak zbraňový důstojník Akiry obsluhuje najednou 6 phaserů a 15 torpédometů a pálí na cíle kolem celé lodi, takového superčlověka nenajdeš - buť budeš muset mít víc lidí na to, aby to ovládali, nebo uvedený systém řízení palby. Pěkně byl udělaný contra insurgency protocol na DS-9, ani obsluhu nepotřeboval, to už je ale extrém. Pěkně byl zařízený systém palby na DS když se brániliproto Klingonům, tak něják bych si to představoval - prostě se zadá cíl nebo série cílů a počítač už to vyřeší:-).

Ptaak - 08.11.2001 v 06:19

Co se týče jammerů, tak se domnívám, že klasické jsou celkem na nic, a to 1) kvůli warp signatuře, kterou neemituje pouze studený hyperpohon, tedy vypojený - značná taktická nevýhoda, nemožnost ústupu, a 2) kvůli vlastní gravitaci lodě. Pasivní senzory zaměřené na snímání gravitačních vln si lodi se stealthem, jak ho známe my, musí všimnout, potřebuješ tedy něco jako "gravitační vyhlazovače". Navíc musíš na maximum omezit vlastní emise, impulsní pohon přece zanechává zřetelnou iontovou stopu, která musí na senzorech přímo řvát, že tu něco je. Jak se zbavit jí? Atd. atd. Navrhuji proto vytvořit komisi z návštěvníků tohoto fóra, zkoumající aspekty stealth technologií a maskování v reáliích ST, která bude mít za úkol stanovit způsob, jak zabránit detekci hvězdné lodě za uchování akceschopnosti. Co vy na to? To je ale blbost, co?

4of7 - 08.11.2001 v 00:10

Bendi: Ostatní lodě mají IMO taky počítačový systém řízení palby, jenom se tak často nevyužívá v plně automatickém režimu (jako u Promethea). Přinejmenším Voyager už tuhle funkci předvedl (v Dragon´s Teeth proti přesile stíhaček.] Pokud se nejedná o souboj s několika loděmi najednou (a nebo s maskovanou lodí), není na škodu mít nad ním trochu kontrolu. Přece jen svěřit všechno počítači se nemusí vyplatit (Američani už takhle dostali Airbus plný civilistů).

bendi - 07.11.2001 v 19:10

Dedik: Myslím, že lepší než jammery je pro běžné bojové použití prostě klasický stealth, který loď sice neučiní neviditelnou, ale pouze nezaměřitelnou (už se to tu psalo mnohokrát) a pro speciální operace, kdy jde o to, nebýt viděn vůbec, bych doporučoval holografické maskování - to, jak si představují maskování v ST, je mírně řečeno nerealistické. K tomu řídícímu počítači - Doufám, že sutoři už dostali rozum, a systémem řízení palby z Promethea (mimochodem jedna z těch opravdu skvělých věcí z celého VGR) budou disponovat i ostatní lodi - ve skutečnosti ho už dávno měly mít. Tak praví logika válečníka.

Alpedar - 07.11.2001 v 12:06

Dalsi moznost jsou stare dobre shrapnelly. Dostatecne mala atomovka obalena srotem. Pri vybuchu se cast srotu neodpari, ale ziska velkou rychlost. Na pomerne malou vzdalenost se aspon neco trefi. Neni to ale vhodne proti silnym stitum.

Alpedar - 07.11.2001 v 12:04

Ohledne phaseroveho torpeda. Take to povazuji za neefektivni. Lepsi by byl smerovany nuklearni (nebo hmoto-antihmotovy, to je jedno. proeste silny) vybuch. Dosah by byl mensi, ale prece jen by nebyl nutny primy zasah.

Alpedar - 07.11.2001 v 12:02

Ja si nedokazu predstavit jine odstraneni vyzarovani lodi nez bud toto zareni odchylit jinam, nebo vyslat stejne zareni s opacnou fazi. Pokud pouzijes obycejnej jammer, tedy budes intenzivne vysilat matouci signaly, nepritel se snadno zameri na jammer, ci si alespon vsimne, ze tam nekdo je.

Dedik Larzon - 07.11.2001 v 11:41

Ptaak: k maskovani. No ja si efektivni maskovani nepredstavuji ani tak jako optickou neviditelnost jako spis senzorovou nezachytitelnost. Ona ta optika je v kosmu pri nadsvetelnych rychlostech, ale i pri tech podsvetelnych ponekud zbytecna. Proto mi nejde na rozum, proc je tak energeticky narocne a proc neumoznuje mit zapjate stity. Podle mne by to mel byt system, ktery muze byt stale zapnuty a protoze neni treba moc energie do par senzorovych jammeru, tak by nemel omezovat chod lode. Kdyby lod vypalila, tak by se sice na chvili odmaskovala, protoze vystrel zamaskovat nelze a navic by nakratko narusil protisenzorove pole okolo lodi, ale to by se automaticky obnovilo po te, co by vystrel prestal toto pole narusovat a lod by nemusela pracne vypinat a zapinat stity, coz ji cini zranitelnou a je to ucinne jen diky tomu ze ST macka knoflik palby nejaky trouba na mustku. Kdyby meli takticky komp, tak by ty sekundy bez stitu a cloaku byly pro lod smrtici.....

bendi - 06.11.2001 v 21:16

Ptaak: Do torpéda type X ani XII nedáš. Krystal emitoru, což je jeho základ, měří 3.25m x 2.45m x 1.25m (celý emitor je ještě mnohem větší) a torpédo měří 2.1m x 0.76m x 0.45m. Dále je tu problém se zásobením energií. Aby se palba s phaserů tohoto typu vyplatila, musí trvat náležitě dlouhou dobu, jejich výkon je sice jen 5.1 MW na emitor, ale časem se to nasčítá. Na lodi jsou phasery připojeny přímo na primární elektroplazmatické vedení a žerou celkem dost energie, dostatečnou zásobu energie na jejich jednotlivý provoz mimo loď tak aby se ti to vyplatilo do toho torpéda prostě nenacpeš. Navíc jsou tyto emitory designovány na používání ve velkém (při výstřelu z Galaxy jich pálí 200) a když je budeš používat jednotlivě, tak to bude jako píchání špendlíkem. Taktikou použití phaserů tohoto typu je co nejsilnější výstřel o minimálním průměru na minimální plochu. Dále je to i značně neekonomické, protože takový emitor také něco stojí, už jen ten krystal není nic levného a to jako u type X, tak i u type XII, kde bude asi ještě něják speciálně upraven (to je jen domněnka, ale snad celkem logická) a tak se to prostě nevyplatí, někam ho vystřelit a pak o něj přijít. Já bych prostě vzal třeba upravenou Akiru z projektu Perspektivní Flotily rychlé reakce (má 6 předních torpédometů navíc a pár nyní nepodstatných úprav) a oné stanici poslal salvu 60ti torpéd. Pokud by ji přežila, tak tu druhou už ne. Prvních třicet nebo čtyřicet torpéd by se sice rozbylo o štíty, ale těch zbylích deset by jimi proniklo a při nastavení na zpožděný výbuch uvnitř cíle by ho buť zničily nebo alespoň ochromily. V tom případě bych k cíli přiletěl a kvůli šetření torpéd bych ho jednoduše phasery nakrájel na úhledný šrot.

Ptaak - 06.11.2001 v 19:51

Ještě k torpédům/ŘS: ideální by asi byla kombinace obou. BTW, kdo tvrdí, že tam musí být slabší phasery? Klidně tam může být soustava emitorů Mk X... nebo Mk XII... pokud si vzpomínám, tak samotné emitory nejsou zase TAK velké...

Ptaak - 06.11.2001 v 19:48

Bendi: jasně že bych radši torpéda, ale uvažuji i jejich nevýhody: torpédo má aktivní pohon během celé doby letu = okamžité zachycení nepřátelskými senzory = snažší obranyschopnost. Navíc jejich hlavice nejsou kumulativní, to znamená, že velké množství energie vyjde nazmar, na rozdíl od phaserového impulsu. Ad warbird: manévrovatelnost je kriticky důležitá, viz právě článek o maximálním jistém dostřelu, kde je závislost na zrychlení cíle. Čím rychleji se cíl pohybuje (přesněji, čím vyššího zrychlení může dosáhnout), tím těžší je jej zasáhnout, a to nejen phasery (disruptory), ale především torpédy. Z tohot hlediska je warbird doslova "kachna na ráně". Jistěže taktika hit and run může být účinná, ale jen v případě, že útočí na nic netušícího protivníka. Už jsem říkal, že pokud cíl tuší, že je tam někde zamaskovaná loď, tak jakmile zachytí jeho senzory demaskující se loď (a té chvíli trvá nejen zvednutí štítů, ale především než vypálí), taktický počítač by ji měl okamžitě sejmout. jedinou šqancí je podle mě aktivní rušení, nebo kombinace maskování/pasivní stealth.

bendi - 06.11.2001 v 19:15

NOXYR: Ta adresa od Alpedara je zde a najdeš tam i pěkný článek o warbirdech (je to vytahané ze všech možných tech. manuálů, tak by to mělo stát za to).

bendi - 06.11.2001 v 19:11

Ptaak: Problém malých phaserů je v tom, že jejich energii štíty snadno rozptýlí (proto se střelec vždy snaží zmenšit paprsek na minimální průměr aby max. energí zasáhl min. plochu s max. efektem) a není co řešit. Jediný tpůsob jak pomocí malých phaserů zničiti štíty je v to, že jejich palbou zatížíš celý povrch štítů a vlatně použiješ borgský postup přetížení štítů. Použití takovéto submunice je také možnost, ale stejně bych radějizůstal u těch torpéd á la dělostřelectvo. A s tím písmem něco udělám.

NOXYR - 06.11.2001 v 17:57

Taky jeho dalsi nevyhodou je taky to, ze udajne jeho torpeda nemohou explodovat poblis vlatni lodi. Pocitac proste topedu nedovoli torpedu v bliskosti lodi. A pritom romulani pouzivaji taktiku zminenou Lorzonem. Z bezprostredni bliskosti to nasiji disruptory a pak se zamaskuji-nebo jakmile znici lodi stity, tak ji fofrem obsadi. Ikdys nejlepsi ukazka jak dosta warbird je v DS9.

Alpedar - 06.11.2001 v 10:05

Myslim si, ze jeho velka nevyhoda je to, ze je to obrovske vysadkove plavidlo, tedy velky cil a ten snadno trefis. Podivejte se na ST Military (adresu si nevzpominam, v nejakem Bendiho prizpevku ji najdete) na max. vzdalenost na jisty zasah (samozrejme je jeste zapotrebi zohlednit dostrel zbrani, ale ja si myslim ze toto je hlavni faktor ovlivnujici dostrel. Svetlo (LASER) totiz leti libovolne daleko). Na tak velke vzdalenosti neni mozny Dog fight. Driv nez te nepritel obleti, tak se vpohode otocis. Samozrejme je jina situace, kdyz se War Bird odmaskuje, znici jednu lod, ale nez se zamaskuje, ma vpatach (za zadkem) Dalsi fed. lodi.

Xichter - 06.11.2001 v 09:33

Dedik Larzon: Mas presne pravdu Warbird je nejschopnejsi prave s touto taktikou Hit and Stealth (run). A taky nezapomente ze je to obrovske vysadkove plavidlo, ktereho mohou Romulane kdykoliv vyuzit k masivni planetarni invazi (samozrejme s vedsim poctem plavidel).

Dedik Larzon - 06.11.2001 v 08:11

Je to neco podobneho jako ponorka......ponorka v kosmu...

Dedik Larzon - 06.11.2001 v 08:10

Ptaak: mozna zbytecne romulanskeho warbirda podcenujes. Jedna se o lod pro specialni typ utoku. Hit and Run je velmi dobra taktika a disruptor sice vypali jen jednou velkou davku a pak dlouho nabiji, ale to pri podobnem stylu boje neni nevyhoda. Lode federace jej sice mohou vymanevrovat, ale jeho styl boje nepotrebuje manevrovani. On prileti vypali na nejblizsi lod a bud ji znici ci vyradi. Jeho davka by mela byt postacujici k vyrazeni ci zniceni velke casti lodi. Pak se zamaskuje a hleda dalsi obet. Pokud by se teto taktiky nedrzel, tak by samorzejme pohorel.....

Ptaak - 06.11.2001 v 06:40

NOXYR: to už se tu probíralo, a ne jednou. Pokud vím, jakýkoliv warbird má nevýhodu nižšího dostřelu i kadence než odpovídající federální loď, stejně jako manévrovatelnosti. Číselně se možná Galaxy class vyrovná, ale ta ho dokáže vymanévrovat a vzhledem k tomu, že je téměř dvakrát menší a adekvátně hbitější, bude diktovat podmínky boje tak, jak to bude vyhovovat jí. Jediná výhoda, a to ještě dost sporná, je v maskování. Je to jeden z důsledků nedotažené taktiky ve ST.

Anonym: subkomadér NOXYR - 05.11.2001 v 16:41

Docela rád bych znal váš názor na Romulnaké válečné ptáky. Je o kolo toho moc mylných názor". Sice se trvdí, že Wardbird typ-A, se rovná lodi galaktické třídy, ale jeho velká nevýhoda je v tom,že většina jeho palebné síly je směrovaná do předu. Tudíž několik menších lodí by ho mohlo zničit tím, že by neustále kroužili kolem dokolo a ostřelolovaliho.

Alpedar - 05.11.2001 v 11:58

A kdo necetl Stanice bazilisek, at si ji prtecte.

Ptaak - 05.11.2001 v 10:37

A nyní můj příspěvek ke střelbě na nemobilní cíle (cíle s neměnnou trajektorií): Pokud uvažujeme jen technologii ST (v MEF je k tomu určen systém Longbow schopný vytvořit červí díru, kterou lze poslat metrák antihmoty... obejde to jakékoliv znémá štíty...), tak tady je kuchařka: vezměte jeden palubní phaser, energii potřebnou pro jeden výstřel, nějaký jednoduchý zaměřovací a stabilizační systém, zajistěte to před rušením (např. EMI) a nacpěte to do hlavice. Budou nejspíš dost malé na to, aby se jich na standardní torpédo dalo instalovat několik. Tohle odpalte z bezpečné vzdálenosti (třeba i warpem na několik ly, spíš ale AU). Jakmile to dorazí do cílového systému, phaserové hlavice se oddělí, spolu s nimi i několik dalších, klamných (maskují ostatní za malé šutry). Takovýhle roj malých asteroidů, pokud se pohybuje rozumně malou rychlostí, není pro oštítovanou loď nebezpečný... dokud neodpálí z minimální vzdálenosti, tedy řekněme těch 10.000 km, svoje phasery... a když jich takhle odpálíte třeba stovku najednou...

Ptaak - 05.11.2001 v 10:26

Bendi: ke ST Military: prosím, mohl bys na ěnkterých odkazech, např. u článku o max. jistém dostřelu (nebo jak se to jmenuje) změnit barvu písma? Nedá se to číst...

bendi - 04.11.2001 v 20:33

Tak jsem o tom ještě trochu přemýšlel a dospěl jsem k názoru, že používání phaserů na dalekonosné ostřelování asi nebude ten nejvjodnější způsob. Pokud se totiž cíl zachová jako pěkná svině, tak vystřelenému paprsku do cesty připravý obyčejný obláček hustého prachu a co tento obláček nerozptýlí, s tím už si štíty poradí. Navíc je podle mě pravděpodobné, že při palbě na takto velkou vzdálenost může dojít k tomu, že dojde k odchylce při palbě (to může nastat z mnoha důvodů) a proto bych preferoval použití torpéd, protože ta mohou svoji trajektorii korigovat. Ještě bych upravil uvedenou vzdálenost z mého příspěvku 02.11.2001 v 21:33 o několik řádů dolů - ze světelných let na miliony km, to by mělo zhruba sedět.

bendi - 04.11.2001 v 17:42

Alpedar: No jo, vlastně je to s těma třema sekundama naprostá hovadina, já sem ale debil. Tak tedy oprava: torpéda by se neposílala podsvětelnou, ale warpem, to je další možnost. Nebo by šlo udělat warpskok na vzdálenost, kterou torpédo překoná za pár sekund, odpálit jich, co to pude a zase warp skok z dosahu.

Alpedar - 04.11.2001 v 15:41

Napada me, ze pokud by byl k dispozici laser jehoz paprsek by se nerozsiroval (temer)(coz povazuji za nerealne) slo by tento pouzit k ostrelovani planet z velke vzdalenosti. Pokud by totiz mel dostatecny vykon, tak by po vystrelu proti tomu neslo nic delat (jakakoli lod ktera se mu postavi proste zmizi). Nevyhodou by vsak bylo, ze cil bude zasazen za mnoho let. No, ted me napada, obrana existuje. Pohnout s planetou na kterou se strili, ci pomoci gravitace ohnout paprsek.

Alpedar - 04.11.2001 v 15:37

Technicka : Vzdalenost 1 az 4 svetelnych let prekonas rychlosti svetla za 1 az 4 roky, ne za 3.3 až 13 sec.

A.I. - 03.11.2001 v 20:05

Ahoj militaristi. Jak sem máte?:-)))))))))))))

bendi - 02.11.2001 v 21:33

Pokud jde o útok na stabilní cíl nebo na cíl se známou trajektorií, tak bych volil starý a osvědšený způsob - je jím zcela překvapivě dělostřelecvo. Ve ST to sice použito nebylo, ale myslím že pouze proto, že by to nevypadalo divácky příliž zajímavě. Při zkoumání technických možností ST (hlavně absencí point defence) jsem ale dospěl k názoru, že systém jakéhosi vesmírného dělostřelectva je pro účely úderu na stancice a podobné cíle zcela vyhovující a až vražedně účinné. Při takovém útoku na stanici je při absenci obrannych prostředků dlouhého dosahu (uvažuji o vzdálenosti od 300 000 km dále), jakými jsou například naváděné střely (tpréda nebo něco jiného) nebo ozbrojená plavidla bránící cíl, úderná jednotka s velkou torpédovou palebnou silou rozmístěna pro větší bezpečí ve vzdálenosti zhruba poloviny nebo jednoho až čtyř světelných let a pálí po cíli torpéda, která k němu dorazí asi za 3.3 až 13 sec (kvůli absenci nutnosti změn kurzu za letu za účelem jeho korekce podle změn směru a rychosti cíle budou torpéda schopna zrychlení až na rychlost těsně se blížící c) a pokud cíl nebude mít point defence (jako že jí v ST asi žádná stanice ani nemá - a pokud ano, tak jsem si toho nevšiml), tak nevydrží více než několik minut / hodin ostřelování. Pokud však cíl bude disponovat obrannými prostředky dlouhého dosahu, tak útočník použije taktiku warp skok na dostřel torpéd - odpálení co největšího počtu střel - warpskok mimo dosah zbraní cíle a to celé znovu. Pokud bude toto provedeno dostatečně rychle, tak cíl nebude mít dost času na to, aby vedl účinnou palbu na útočící loď a pokud se mu poštěstí nějáká ta torpéda přeci jen odpálit, tak bude útočník mimo jejich dosah ještě než k ní vůbec doletí. A pro případ, že by nepřítel na obranu cíle použil lodě nebo taktické stíhače, bude v záloze ještě číhat jednotka, která tuto hrozbu eliminuje. Celou tuto akci by mohla provádět bojová jednotka, přibližně podobná této. No, raději už přestanu než se v tom zamotám.

bendi - 02.11.2001 v 21:32

Alpedar: Tebou popsaný postup byl skvěle vidět v jedné knize od Johna Vornholta (Star Tunnel nebo tak něják), kde kvůli zničení téměř dokončené dominionské umělé červí díry (odehrává se to v roce 2374 těsně před federálním úderem na DS-9) zabalili záchranný modul z bajoranské lodi Slza míru odpadem z asteroidového pole a upravili jí tak, aby ho dominionské senzory identifikovaly jako asteroid. Potom ho navedli na takovou trajektorii, která zaručila dostatečnou vzdálenost od komplexu verteonového urychlovače aby ho automatický obranný sytém nevyhodnotil jako asteroid na kolizním kurzu určný k likvidaci, až k řídícímu centru, kam se přenesl tým, který aktivoval autodestrukční sekvenci komplexu a na klíčová místa ještě umístil trhaviny. Když onen upravený modul provedl druhý průlet aby tento tým přenesl zpět, byl plán odhalen a modul byl na místě rozstřílen, ale to už byla jeho posádka v bezpečí. Tím chci říct, že holografické maskování se na akce podobného ražení perfektně hodí.

Alpedar - 02.11.2001 v 17:15

To me nenapadlo, ale i tak je to pripad o kterem jsem se zminil. Stabilni cil je cil se znamou trajektorii. Jen mam pocit ze pak je zbytecne maskovat lod. Staci maskovana/stealth strela. Pri kamuflazi za velky asteroid se muze stat, ze cil tento ne-asteroid odhali, zjisti ze ma kolizni kurz a pokusi se ho znicit ci odklonit. Pak je to holt smula. Proto je nutne aby v pripade velke lodi nebyl kolizni kurz, ale takovy kurz ze dojde jen k priblizeni.

bendi - 02.11.2001 v 06:43

Přesně, cíl o tom ani nebude mít tušení a že se něco děje se doví až ve chvíly, když útočník odpálí své zbraně. Navíc to má tu výhodu, že odpadnemoment, kdy se při odmaskování musí sklopit štíty a útočník může pálit i zamaskovaný.

Ptaak - 02.11.2001 v 05:21

Alpedar: např. při útoku na stabilní cíl, planetu, stanici atp...

Alpedar - 01.11.2001 v 19:44

Rekl bych ze maskovani (i opticke) ma smysl jen na velmi male vzdalenosti, jako treba ten Katin manevr jak letela za Hirogenama. Tam by stacilo aby nekdo vykoukl z okenka. Maskovani za asteroid ma smysl pri uniku napr: Lod napadena silnejsi lodi. Prerusi boj a prudce akceleruje na Warp. Silnejsi lod ma vsak i lepsi pohan a za chvili je scopna dohonit slabsi. Ta vsak mezitim nasla asteroidove pole (samozrejmne mnohem ridsi nez v televizi :)) srovnala s nim rychlost a predstira asteroid. Pripadne vypustila klamny cil ktery jeste chvili leti Warpem. Utocne lze pouzit jedine tehdy, kdyz je znama trajektorie cile hodne dopredu a cil ji nehodla menit.

bendi - 31.10.2001 v 19:08

Ptaak: Tak v tom se shodnem. Maskování za asteroid se dá použít pouze v některých případech a pro standardní bojové použití je stealth jak ho známe dnes asi nejvšestranější maskovací prostředek - cíl sice ví, že tu někde loď je, ale nedokáže ji zaměřit a to, že i ty nejsilnější zbraně jsou vám na nic když s nimi nedokážete trefit cíl, jsou úplně na nic, bude platit určitě i za 400 let.

4of7 - 31.10.2001 v 19:07

Ptaak: Stealth je určitě lepší než maskování (ostatně na vzdálenost stovek tisíc km by se loď hledala optikou dost těžko), ale aby zůstala loď skrytá, nemůže používat aktivní senzory. Takže některé vlastnosti Incursion (jako vydávání vlastních senzorů za senzory jiného typu lodi) by se v boji mohly hodit.

Slartibartfast - 31.10.2001 v 19:05

Ptaak: Neutrina jsou prirozenym vedlejsim produktem jistych termonuklearcich reakci...ze by impulzni pohon? :)

Ptaak - 31.10.2001 v 05:33

Jenomže loď zamaskovaná za asteroid má jednu nevýhodu, totiž že nemůže manévrovat a rychlost jejího pohybu je velmi omezená, pokud se nechce prozradit. Když okolo vás cíl prosviští čtvrtinou světelné, zatímco vy sedíte jako kachna bez štítů, nebo se sunete třiceti kilometry za vteřinu... pravděpodobnost, že se k vám sám přiblíží na dostřel, je dost malá. Kromě toho stealth je právě o ztížení zaměřování, pokud vím, maskování stejně znamená, že je loď neschopná boje a než se odmaskuje a může zapnout štíty, chvíli to trvá. To znamená, že nesmí být na dostřel své kořisti, která tak má čas reagovat (kdyby byla na dostřel a kořist věděla o tom, že je tu zamaskovaná loď, zapojí zbraně na taktický počítač a ten, jakmile senzory zaznamenají odmaskování, maskovanou loď sundá). Stealth umožňuje mnohem rychlejší reakci.

bendi - 30.10.2001 v 19:52

Mám problém se kterým si nevým rady. Přemýšlel jsem o tom, jestli je možné uměle trvale změnit meziatomovou vzdálenost určitých atomů (třeba v krystalové mřížce nebo v jiném pevném tělese) a ať jsem hledal, jak jsem hledal, k ničemu jsem nedospěl a tak doufám, že mi snad někdo pomůže. Nechce se mi totiž věřit, že by to nebylo žádným způsobem možné.

bendi - 30.10.2001 v 19:46

Ptaak: Asi to autorům nebylo dost sci-fi, jinak by to asi byla ta nejjednoduší, energeticky asi nejnenáročnější, nejlevnější a bojově asi i nejpoužitelnější metoda maskování (beru v úvahu, že by bylo možné zjistit přítomnost danného objektu, ale nebylo by možné jej zaměřit, takže by přiletěl, odpálil své zbraně a zase ladně odletěl - takže asi tak jako fungují dnešní technologie). Navíc má holografické maskování (samozřejmě asi s poněkud upravenou technologií než normální hologramy) jednu výhodu - dokážete se zamaskovat za jakoukoliv jinou loď a nepřítele přesvědšit, že jste nekdo jiný (kdo viděl intro k Away Teamu, tak ví o čem mluvím) a ani ho nenapadne aby hledal maskovanou loď. Maskovaná loď neprojde tachionovou detekční sítí a když objekt pohlcující senzory prozkoumáte z více úhlů, tak ho pravděpodobně objevíte, senzorické paprsky se o nej zastaví a dále již nepokračují a když zjistíte, že nejsou tam, kde mají být, víte, že něco není v pořádku. Po proskoumání terénu také zjistíte, že na místě maskovaného objektu je perfektní vakuum a v ST: Starfleet Academy se říkalo, že perfektní vakuum ve vesmíru není. Z toho usuzuji, že pokud bude loď předstírat, že je jiná loď nebo nějáký jiný objekt (třeba asteroid), tak pronikne do požadovaného prostoru snáze než klasicky maskovaná loď na jakou je nepřítel předem připraven a jejíž nasazení očekává - bude totiž věnovat pozornost hledání klasicky maskované lodi a prolétajícímu asteroidu nebude věnovat pozornost. Další možnost je, že to, co jsem napsal je naprostý nesmysl protože v maskování se opravdu nevyznám.

Ptaak - 30.10.2001 v 05:51

Je vošem pravda, že holograficky zamaskovanou loď objeví každý trikodér (viz Data, podle emisíé neutrin, i když nechápu, proč zrovna neutrina...). Ma druhou stranu loď Son´a (je to doufám správně) ji nenašla... clý je to dovný a podle mě nepraktický. Vždyť stačí to, co měli piráti v TNG: Descent: pohltit paprsky senzorů. Klasický stealth.

Heiko.D - 28.10.2001 v 17:04

ALPEDAR: Ehm, ja neverim nicemu :-))))))

Alpedar - 28.10.2001 v 16:43

Abych pravdu rekl, ja v maskovaci moznosti holografie moc neverim. To co jsem napsal jsem napsal pod dojmem toho co si vymisli scenaristi. Ono je totiz tak trochu problem z nejakeho telesa zjistit, jake zareni toto teleso vysila (aby slo vyslat s opacnou fazi). Je tedy nutne mit kolem tohoto telesa nejake senzory. To ale znamena, ze teleso bude treba zamaskovane, ale senzory ne. Pak se staci divat po houfu kamer a mezi nimi je maskovana lod. Dalsi problem (obecny pro vsechna uplna maskovani - tedy maskovani na vsech frekvencich vsemi smery) je termodynamika. Pokud lod nevyzaruje energii, musi se prehrivat a za nejakou dobu bud vypnout maskovani nebo se uvarit a vypnout maskovani.

bendi - 27.10.2001 v 11:08

Ptaak: No, já bych spíš řekl, že je oficiálně jejím neoficiálním vybavením, ale jinak máš zajisté pravdu.

Winner - 26.10.2001 v 20:37

Ptaak: To usuzuješ z čeho ???

Ptaak - 26.10.2001 v 06:48

Loď s holografickým maskováním je od dob ST:Insurection oficiálním vybavením Flotily Federace, a ten trik, že vypadá na senzorech jinak než ve skutečnosti, použil mám pocit už Defiant (i když ten to dělal nějak přes deflektor), když se chtěl dostat do Cardassie...

bendi - 25.10.2001 v 20:10

Alpedar: Hologramy ani maskování sice nejsou moje parketa, ale v ST: Away Team je prototyp lodi s holografickou maskovací tecnologií. Jmenuje se USS Incursion a dělá takové triky jako třeba že se změní ve Warbird, USS Leyte Gulf (Akira) nebo v Galor aby oklamala své nepřátele. Tato technologie je velice pozoruhodná a pro bidoucí vývoj by se mohla prokázat jako velmi přínosná.

Alpedar - 25.10.2001 v 18:19

Ve foru proti Voy jsem psal neco o pouziti holotech. jako maskovani, co si o tom myslite?

admin - 25.10.2001 v 12:31

Upozornění: Jelikož žádný z adminů nemůže na netu sedět pořád, tak vás prosím, abyste příspěvky, které zde budou překážet (duplicitní, nepovedené, vadící - nutno vysvětlit proč vám vadí -, přisprostlé výlevy a výlevy obecně) hlásili do Bug report fóra adminovi, aby mohli být smazány. Nezapomeňte uvést, ve kterém fóru se příspěvek nachází, kdo jej napsal a i datum a čas!!!

Dedik Larzon - 25.10.2001 v 08:02

Jedine k cemu by se daly pouzit (a to spis neutronovky nez klasicke atomovky) je ke sterilizaci nevhodne cizi biosfery tesne pred nasi kolonizaci planety. Bendi: jeden off topic, nemel bych chut si zahrat kazdy ctvrtek vecer stolni strategii budovani imperia pravidla jsou na me Sajte Neni to ale scifi, hrajem starovek a stat o ktery by se jednalo je egypt, jeho hrac nam odstupuje a potrebujem nahradu.

Dedik Larzon - 25.10.2001 v 07:56

No co se tyce atomovek a jejich "mimozemskeho" vyuziti, tak bych byl hodne skepticky. Pokud by "neco" melo dost dobrou technologii, aby se dostalo az k nam, tak by patrne bylo schopno uvolnit dost energie ze svych zdroju, tak abychom se odparili s celou planetou vcetne nasich atomovek zatimco protivnik nase strely "zjamuje" ci s nimi provede neco jako v mars utoci:))))

Winner - 24.10.2001 v 22:08

Vlastně se atomovky budou zřejmě používat při těžbě na asteoridech, Merkuru. Třeba takový ACC na merkuru těžil 1Gt atomovkama :-))) Pokud ten problém doletí až k Zemi, můžeme mu ty atomovky leda darovat s mašličkou a bonboniérou a prosit o smilování... :-)))

bendi - 24.10.2001 v 19:47

Ptaak: Souhlas. To pak už zbývá pouze většinou neefektivní diplomacie (když potkáte třeba nějáké emzáky, co o angličtině nebo francouzštině nikdy neslyšely, tak se vyjednává docela špatně). Když nezabere, tak už většinou není co řešit :-)

Ptaak - 24.10.2001 v 19:27

Bendi: ano, takové problémy se atomovkama odstraňují dobře, pokud ovšem ten problém nemá něco lepšího...

bendi - 24.10.2001 v 19:22

Jaderné zbraně jsou úžasné a to, jak správně píšete, nejen jako prostředky masového teroru (ikdyž pokud jde o to, jak zabít co nejvíce lidí na jednou, nemají až na některé výjimky konkurenci). Nyní to ještě není tak patrné, ale až naše civilizace začne opravdu dobývat vesmír, tak poznáme, že jsou to velmi dobří pomocníci na odstraňování problémů.

Alpedar - 24.10.2001 v 08:55

Winner: Ano, atomvky se muzou hodit i proti necomu jinemu nez lidem. Naprosto souhlasim. Chtelo by to vsak vyhledavat lepe nebezpecne objekty.

Machalík - 23.10.2001 v 23:18

Ptaak: Neodhalils ironii :))))

Winner - 23.10.2001 v 22:38

Bedni: ty černé díry, to je dobré :-))) sice jednoduché, ale dobré...

Winner - 23.10.2001 v 22:10

Roztavit a přetavit na hračky ? Dobrý :-))) Ale to není řešení... zatím. Já jsem pro to, aby si velmoci nechaly dostatek atomových zbraní na jedno zničení nepřítele. Na to něch atomovek nemusíš mít 3000... Navíc, nevíš, kdy se tu budou hodit - komety, asteoridy, mimozemšťani, nějaký problém žádající si sterilizaci dané oblasti... Ne, zbavit se jich úplně by byla blbost...

Vopruz - 23.10.2001 v 19:17

Machalík: Zkus vážně používat tu věc, co máš na krku. Nebo to tam máš jenom kvůli těm vlasům? :-)) To co říkáš je nanejvýš trapný a opět si v mém příspěvku vymyslel, co tam vůbec není.

bendi - 23.10.2001 v 19:15

D.L.: Tak s tím musím bezvýhradně souhlasit. Alpedar: Typický macchiavellismus - kdybych byl na jejich místě tak bych to lépe nevymyslel. Vopruz: Znáš mě :-)

Alpedar - 23.10.2001 v 16:18

Odzbrojeni - Souhlasim s DL. I pri Oboustranem odzbrojeni pravdepodobne dojde k tomu, ze kazda strana se neodzbroji uplne, ikdyz to bude tvrdit. TNZ bude fungovat dal. Toto neni stale tak spatne joko situace ze by jedna strana byla (v tomto ohledu) poctiva. Ta druha pak vytahne ZHN a prevalcuje ji. Bendi: Tamto prohlaseni podle me znamena ze jedine Amici a Rusove smi zastrasovat pomoci ZHN, od ostatnich je to zlocin.

Dedik Larzon - 23.10.2001 v 12:14

no nedoporucoval bych v soucasne dobe nic pretavovat. Uz stari rimane znali tohle prislovi. Chces li mir pripravuj se na valku. Z toho vyplyva , ze umerene zbrojeni je nejlepsi zarukou miru, zatimco odzbrojovani {zvlaste jednostranna} jsou nejlepsi cestou k valce. Pacifisti jsou ve sve podstate lide, kteri svou bezbrehou a iracionalni touhou po "dokonalem miru" pripravuji cestu velmi krutym valkam.

Ptaak - 23.10.2001 v 11:45

Machalík: proniň, ale tomu já říkám TOTÁLNÍ BLBOST!

Machalík - 23.10.2001 v 01:05

Vopruz: Zničit všechny zbraně, naházet je do šrotu a přetavit na... hračky - tomu já říkám řešení.

Vopruz - 23.10.2001 v 00:12

Bendi: Ano, máš pravdu. Zničení tak SKVĚLÝCH zbraní by bylo opravdu škoda. Hned se cítím líp, když vím, že máme prostředky na to, zničit několikrát naši planetu. Vím, namítneš, že mají zastrašovací účinek (protože se k moci nedostal ještě žádnej taipan, jinak by jsme tu už dávno nikdo nebyl) a že by bez nich bylo MOŽNÁ více válek. Ale i tak, stojí to za to riziko?

bendi - 22.10.2001 v 19:07

Ptaak: Aha, tak to už chápu. To jsem si oddychl, já už myslel, že chtějí univerzálně vyřadit všechny ZHN. Zničení tak skvělých zbraní by byla věčná škoda. Ale když je to tak jak píšeš, pak mi nezbývá než souhlasit.

Ptaak - 22.10.2001 v 10:23

Bendi: je třeba rozlišovat mezi terorem, terorismem a zastrašováním. Teorie nukleárního zastrašení (TNZ) funguje pouze mezi státy s pevně lokalizovaným územím, ale proti teroristům je na nic, a to proto, že právě nemají ono pevně lokalizované území. Zde proto TNZ neplatí a nelze ji použít. Prohlášení, o kterém se zmiňuješ, lze podle mě chápat jedině tak, že tyto státy budou usilovat o velmi přísnou kontrolu a revizi všech ZHN a kapacit na jejich výrobu, a to nejen u sebe doma, ale i u ostatních států. Jistě je přehnané tvrzení, že v Rusku je možno sehnat atomovku za flašku vodky, ale zase ne o moc. Tento stav se musí změnit. Dále zřejmě chtělí velice zpřísnit dohled nad látkami, které by bylo možné použít k výrobě moderních ZHN (upřímně, yperit dokáže vyrobit každá laborka... ale sarin nebo VX-2, to je o něčem jiném...).

bendi - 21.10.2001 v 21:50

Machalík: :-)))))))

Machalík - 21.10.2001 v 21:36

Jasica: Ti blbci tu černou díru zapomněli vyfotit, viď? :)))

bendi - 21.10.2001 v 21:32

Vopruz: Je docel dobře možné, že mi to dnes moc nemyslí, před několika hodinami jsem se vrátil z Raukonu kde jsem 19 hodin v kuse koukal na Červeného trpaslíka (od 19.00 do 14.10) a tak jsem něják mimo. Co že jsem to podělal?

Vopruz - 21.10.2001 v 20:38

Bendi: Ty seš asi mimo. Ještě jednou si přečti cos napsal.

Jasica - 21.10.2001 v 20:24

bendi: Ale když se chce, tak jde všechno, ne?

Jasica - 21.10.2001 v 20:13

bendi:Sorry :-(

bendi - 21.10.2001 v 19:54

Jasica: Já tu stránku nedělal a ono pořídit obrázek černé díry je podle mě celkem obtížné :-)

bendi - 21.10.2001 v 19:52

Jasica: Většinou se nemýlím, tak mi zkus věřit. Slyšeli jste tohle: Rusko a Spojené státy se rovněž zavázaly, že budou společně usilovat o to, aby se zbraně hromadného ničení - včetně biologických - nestaly nástrojem teroru. Taková blbost! Jak můžou usilovat o to, aby se ty zbraně nestaly nástrojem teroru? Vždyť základem každé zastrašovací strategie pomocí ZHN už od dob studené války přeci je, že stále hrozí jejich použití a že se příslušný cíl stále žije ve strachu z toho, že bude hromadně vyvražděn. Kdyby to tak nebylo, tak můžou jít Vanguardy, Resolutiony, Typhoony, Delty, Xia, Ohia, Lafayetty, Triomphaty, Minutemeny, všechny ty SSky a já nevím co ještě, s přehledem do šrotu!

Jasica - 21.10.2001 v 19:40

Zajímavý text, ale bodnul by nějaký obrázek.

Jasica - 21.10.2001 v 19:39

Jseš si jistý?Běda jestli ne!!!!!!

bendi - 21.10.2001 v 19:36

Pěkná stránka o černých děrách je ZDE. A tentokrát je to dokonce i zcela bezpečné.

Alpedar - 21.10.2001 v 17:43

Ted me napada, co by se asi stalo, kdyby nekdo umistil na obeznou drahu cerne diry dve cerne diry naproti sobe. Nezmenilo by to tvar ci schvarchsielduv polomer Cer.Dir. ?

Alpedar - 21.10.2001 v 17:40

Ta cerna dira me taky spolkla. :-))

Ptaak - 21.10.2001 v 07:07

Happz, Machalík: tak teda mě se to nepovedlo... můj pohon odmít pokyny a musel jsem ho restartovat ručně... To se tak stává, když človek kliká, aniž si přečtě všechny příspěvky...

Machalík - 21.10.2001 v 00:52

Happz: A víš, že jsem na to už taky přišel? :))))

Anonym: happz - 20.10.2001 v 20:12

bendi: z cerne diry se da uniknout, staci ctrlaltdel :)

bendi - 19.10.2001 v 06:44

Pro zpestření přidávám jeden rozkošný obrázek černé díry: Jo a na ten link před tím raději neklikejte, mohlo by Vám to způsobit drobné problémy :-)

bendi - 19.10.2001 v 06:31

Když už je tu tak hezká debata o červích dírách, TADY je její simulace (je to trochu drsné, ale je to síla).

Machalík - 19.10.2001 v 00:29

Slarti: Nonono, nepřeháníš to už trochu?

Slartibartfast - 18.10.2001 v 17:11

A nezapomente taky na egrosferu! :D

Anonym: happz - 18.10.2001 v 16:44

machalik: to nevadi... winner: jak vypada neutronova hvezda, ktere k cerne dire chybi jenom troska? No, IMHO asi jako neutronova hvezda. Nezacne se asi menit na cernou diru, kdyz nema potrebnou hmotnost.

Slartibartfast - 18.10.2001 v 09:27

A je tu samozrejme jeste fotonova koule...aby to nebylo tak jednoduche :)

Machalík - 17.10.2001 v 22:21

Ptaak: Horizont událostí u černé díry leží od jejího středu ve vzdálenosti rovné Schwarzschildovu poloměru dané díry. Jinými slovy - je to v podstatě to stejné :)

Machalík - 17.10.2001 v 22:16

Happz: Jistě, ale o tom já nemluvil :))))))))

Alpedar - 17.10.2001 v 15:43

Mozna mi jen blbnou Necky, musim to odnekud zkontrolovat z MSIE, tak mi prominte podivne prizpevky.

Alpedar - 17.10.2001 v 15:42

Predchozi prispevek zacina takhle: Nedavno jsem cetl, ze se prdarilo zastavit svetlo. Poradne jsem to nepochopil, ale bylo to nejakl tak, ze v nejakem cilne ochlazenem plynu (T

Alpedar - 17.10.2001 v 15:41

Nedavno jsem cetl, ze se prdarilo zastavit svetlo. Poradne jsem to nepochopil, ale bylo to nejakl tak, ze v nejakem cilne ochlazenem plynu (T Pokud tomu nekdo rozumi a najde v tom, co jsem rekl, chybu, budu vdecen kdyz mi to vysvetli.

Ptaak - 17.10.2001 v 12:08

Slartibartfast: pokud si vzpomínám, tak o schwarzszchildově poloměru jsem tam nepsal, pouze o horizontu černé díry, což je, pokud si vzpomínám, něco jiného (mohu se ovšem mýlit - ještě nahlédnu do literatůry). S.p. se koneckonců vypočítá snadno: vezmete hmotnost oběktu v násobcích hmotnosti Slunce (1,99x10^30 kg, tuším), vynásobíte ji třema a dostanete poloměr v kilometrech. Pro Zemi např. je to cca 9,1 mm. Winner: z výše uvedeného si to jistě snadno vypočteš :))

Anonym: Vlada - 16.10.2001 v 21:29

No já nevim, v okolí Prahy žádná neni ;)

Winner - 16.10.2001 v 21:21

Nejlepší je ta "definice": neutronová hvězda se stane černou dírou, když rychlost zvuku v ní přesáhne rychlost světla :-))) BTW: Jak vypadá neutronová hvězda, které k černé díře chybí jen troška ? Taková skoro díra ?

bendi - 16.10.2001 v 19:09

Machalík: Jo, jasně že jsem myslel černou díru, to se stane :-( Ptaak: Fajn, takže z toho stejně plyne, že ten phaser to torpédo dohoní. K tomu ostatnímu už snad ani nemá smysl nic říkat, světlo je prostě světlo a světlo ve vakuu se pohybuje nejvyšší možnou / známou rychlostí.

Slartibartfast - 16.10.2001 v 14:32

Jenom poopravuji...Schwarzschildův poloměr odpovídá únikové rychlosti, ne kruhové...

Ptaak - 16.10.2001 v 14:21

Je ovšem třeba podotknout, že se šíří rychlostí světla v daném prostředí. Podle einsteinovské fyziky se žádný hmotný oběkt nemůže pohybovat rovnou nebo vyšší rychlostí než c (rychlost světla ve vakuu) - warp sem teď netahejte - ale je možné, aby se částice (např. elektrony) pohybovali rychleji než světlo v daném prostředí, např. vodě v aktivní zóně jaderného reaktoru - to je doprovázeno efektem zvaným čerenkovo záření. Ovšem třeba i u supermasivní černé díry se světlo ve vakuu stále šíří rychlostí c. Jediný rozdíl je v tom, že v gravitačním poli se jeho dráha zakřivuje, nikoliv že se snižuje velikost rychlosti. V určité vzdálenosti od černé díry je pak intenzira gravitačního pole taková, že je zde rychlost světla právě rovna první kosmické (tedy "kruhové") rychlosti - a jakmile se dostanete pod tuto mez, je konec, protože odtamtud už ani rychlost c, což je podle současné fyziky nejvyšší dosažitelná rychlost (signálu), není rychlostí únikovou... Omlouvám se za tu zmatenou přednášku, potřeboval jsem si trochu duševně odpočinout od práce.

Anonym: happz - 16.10.2001 v 12:30

Ma pravdu, ten clovek, svetlo se stale siri rychlosti svetla :) Jenom nekde je uz krapet nizsi nez ta klasicka konstanta c aka "rychlost sireni svetla ve vakuu" nebo "rychlost fotonu"... :)

Machalík - 15.10.2001 v 23:15

:))

Anonym: Vlada - 15.10.2001 v 23:04

Překvapivě...

Machalík - 15.10.2001 v 22:36

Bendi: Nechtěls napsat „černé“ díry? :) A ještě jedna věc: Víš o tom, že i v superhustém prostředí se světlo šíří přesně rychlostí světla? :)))

bendi - 15.10.2001 v 19:14

Ptaak: Když s ní budeš operovat třeba blízko červí díry, tak uvidiš, že nemáš pravdu :-) Samozřejmě že se phaser nemůže zpomalovat, vesmírné vakuum je prostředí, které je pro jeho šíření velmi příznivé a i kdyby ne(ve velmi hustém prostředí se světlo šíří o něco pomaleji), tak by bylo zpomalení paprsku jinak než obří gravitací (tedy já si jinou okolnost, která by ho zpomalila představit neumím) zcela zanedbatelné. To je ale stejně jedno protože phaser operuje na zcela jiných vlnových délkách než konvenční světlo a tak zpomalení vlivem prostředí jako možnost podle mě zcela odpadá (postavení kilometr tlusté zdi třeba z neutronia se nepočítá :-)). To je ale pouze můj osobní názor a protože nejsem technik, tak to celé může být i úplně jinak :-)

Ptaak - 15.10.2001 v 12:57

Nechápu, jak by se mohla paprsková zbraň zpomalovat - s prominutím, je to stejná pitomost jako říct, že se zpomaluje laserový paprsek.

bendi - 14.10.2001 v 10:01

Jen tak pro informaci uvádím, že se hlavní stránka ST Military přesunula na www.stmilitary.com. Ještě nejsou všechny mouchy vychytány, ale za pár dní snad dám všechno dohromady.

Heiko.D - 13.10.2001 v 20:58

ADMIN: Doufam, ze jsem ti tamto tak nejak osvetlil. Nechci, aby to vypadalo, ze jsem nejaky nafuka... Vsak ja si take myslim, ze cesta k tomu, aby by clovek znalcem dabingu, je hooodne daleka, a take se to snazim tem lidem vysvetlovat... Asi byla chyba delat ten seznam vsech daberu v Treku, mel bych aspon klid :-) Tak to ti preji hodne zdaru pri prekladu. Ja se budu muset brzy vrhnout na par prihlouplych textu v nemcine... to bude zabava...

admin - 13.10.2001 v 20:54

A já jdu též překládat - poslední díl Voyageru, který ještě k překladu zbyl. (Není to Engame :-)

Heiko.D - 13.10.2001 v 20:52

BENDI: Radeji ne... Dneska jeste musim prekladat z nemciny... :-(((

bendi - 13.10.2001 v 20:48

Heiko.D: Jestli chceš, můžeme se o vojenských záležitostech ve ST bavit ještě hóóódně dlouho :-)

Heiko.D - 13.10.2001 v 20:47

Tak dneska uz vim, o cem se mi bude zdat... ;-)

bendi - 13.10.2001 v 20:46

Ehm, vypisovat tu všechno kolem phaserů je velmi zdlouhavé, přečtěte si tohle a pak můžeme pokračovat v diskusi. Vím sice, že tam nejí úplně všechno a na nové verzi se pracuje ale nyní jsou důležitější priority, takže rozšířené to nebude dřív jak za několik týdnů.

admin - 13.10.2001 v 20:44

No, já si to myslela, ale chtěla jsem to mít potvrzené od odborníka. :-) Ovšem není to tak, že zatímco se torpédo urychluje, phasery se zpomalují?

Heiko.D - 13.10.2001 v 20:44

BENDI: Pro nas mene chapave - to tedy znamena???

bendi - 13.10.2001 v 20:42

Phasery mají klasickou rychlost světla, jsou to přeci beam weapons.

Heiko.D - 13.10.2001 v 20:40

BENDI: My cekame...

admin - 13.10.2001 v 20:39

No dobře, takže když ho vystřelili, letělo si nějak kolem 0,75c +/-. A jak rychlé jsou phasery?

Heiko.D - 13.10.2001 v 20:37

BENDI: Ty mozna. Ja uz mam z tech tvych vzorcu hlavu kolem... Ja mam, prosim t,e uz jenom ten problem predstavit si rychlost svetla a ty tohle... Ufff... :-)))))))))))

bendi - 13.10.2001 v 20:35

Leian: No, já vycházím z informací z TNG a DS-9 tech. manuálů a tam stojí, že torpéda se pohybují max. 0.75 až 0.999 c, takže je phaser za jistých okolností hravě dohoní. Jen tak pro zajímavost doplním vzorec pro výpočet max. rychlosti torpéda mk VI: vmax= v1 + 0.75 v1 / c, přičemž v1 je rychlost při výstřelu. Pokud je torpédo vystřeleno nízkou podsvětelnou rychlostí, tak se urychlí na max. 0.75 c ale pokud je vystřeleno vysokou podsvětelnou rychlostí, tak se dál urychluje až na těsně podsvětelnou rychost, příručky udávají max. 0.999 c. Sice mě technika až zas tak moc nezajímá, ale podobné diskuse mám velmi rád :-)

Leian - 13.10.2001 v 20:10

bendi: jo, ale já si nejsem jistá, jestli i phasery mají rychlost světla. Protože jak je psáno, torpéda jsou vystřelována rychlostí světla (proto se jim taky říká fotonová) a aby ten phaser to torpédo dohonil, musel by se šířit rychleji než rychlostí světla. To je to, o co mi jde...

Heiko.D - 13.10.2001 v 15:34

BENDI: No dobre, budu delat, jako ze tomu rozumim :-)))

bendi - 13.10.2001 v 15:30

Heiko.D: Replikovat torpéda jako taková není vůbec žádný problém, problém je jedině ve výrobě antihmoty kterou si loď musí obstarat tak jako tak pro pohon. Torpéda totiž berou antihmotu přímo z main anti matter tanks a plní se do nich až těsně před odpálením (viz reactant injector na tomto schématu) a proto není malá Tebou popisovaná zásoba torpéd žádný problém.

Heiko.D - 13.10.2001 v 14:18

BENDI: Hmmm, jen by me zajimalo, kde Voyager porad ta torpeda bere...

bendi - 13.10.2001 v 12:46

admin: Ani nemuselo být pomalejší než jindy, když ho VGR odpálil, tak znal jeho trajektorii a podle toho mohl přesně použít phaser na jeho sestřelení. Prostě a jednoduše věděl, kde se torpédo v danou chvíli bude nacházet a pak už to bylo jednoduché. Pravděpodobně ještě zvětšil rozptyl paprsku aby byl zásah jistý a dál už to bylo jednoduché.

bendi - 13.10.2001 v 12:43

Vlada: I VGR má světlejší chvilky. A pokud jde o sestřelování torpéd - v jiném díle VGR vypustil Voyager kontainer s antihmotou a pak ho sejmul čímž udělal docela slušnou explozi a setřásl pronásledující lodě. Celý seriál není špatný, asi jednou za sezónu se v něm většinou objeví něco takticky zajímavého.

admin - 13.10.2001 v 10:53

Vlada: Tenhle dvojdíl jsem zrovna překládala (Workforce) a taky mě napadlo, jak je možné, že ten phaser sestřelil to torpédo - jediná možná odpověď je, že torpédo bylo vypáleno (přesněji snad vypuštěno) pomaleji, než obvykle.

Anonym: Vlada - 12.10.2001 v 20:28

Bendi: Nepřeháněj to :)) V TNG píší deset asi proto, že Galaxy jich vypálí naráz právě tento počet :) Zrovna se dívám na Voy na SAT1. Nemohu si vzpomenout jak se ten dvojdíl jmenuje, ale Doktor tam právě předvedl velice zajímavý taktický prvek. Voy pronásledovaly dvě lodě a dávali mu zabrat. Tak mezi ně vypálil torpédo které v okamžiku průletu mezi nepřáteli sestřelil phaserem. "Tlaková vlna" (pokud se to tak dá ve vakuu nazvat) obě lodi ochromila. Sice neumím německy ale pochopil jsem že to byla taktika použitá snad nějakým romulanem. A pak že v ST není point defence :)))) Když to jde směrem od lodi, musí to jít i k lodi ne? Takže phaser je prokazatelně schopný torpéda sestřelovat. Tak co Bendi pořád budeš ignorovat komplet všechno z Voy? Mě se tato akce velice líbila :))

bendi - 12.10.2001 v 20:21

Winner: Standardní torpédomet je standardní torpédomet (možná má Galaxy speciální) a o torpéda vůbec nejde. Navíc, kvantových torpéd měla Federace za války tak málo, že celých 50% jejich produkce šlo pouze na pokrytí potřeb samotné stanice DS-9 a zbytek si mezi sebou patrně rozebraly těžké křižníky.

Winner - 12.10.2001 v 20:07

Bendi: Třeba vývoj jde opačným směrem, kvantových torpéd je třeba míň (proti cardasijským lodím tak akorát šest), tak proč plýtvat :-))) No dobře, tak ne :-)))

bendi - 12.10.2001 v 19:09

Narazol jsem na další chybu autorů - v TNG tech. manuálu stojí, že torpédomet může odpálit až 10 torpéd najednou, DS-9 manuál ale tvrdí, že je jich jen 6, toho, co takovou chybu udělal bych poslal na mučidla. Obsáhleji se snad k problému vyjádřím později, nyní mám hodně práce a nechci se důkladně hrabat v knihách.

Heiko.D - 12.10.2001 v 17:16

Kristepane! On nas snad chce zabit... :-)))))))

Alpedar - 12.10.2001 v 17:13

Torpedo o vysoke rychlosti: Dalsi vec. Torpedo o Klidove hmotnosti m0 se ma urychlit na rychlost v. Tedy E0=m0*c^2 E(v)=(m0/sqrt(1-v^2/c^2))*c^2 Musime mu dodat energii E-E0=(1-1/sqrt(1-v^2/c^2))*m0*c^2 musi tedy anihilovat m0*(1-1/sqrt(1-v^2/c^2)) kg paliva (1/2 hmota, 1/2 antihmota). A to predpokladam ze se veskere palivo spotrebuje okamzite, tedy nejou energeticke naklady na urichlovani paliva.

Alpedar - 12.10.2001 v 17:03

Torpedo o vysoke rychlosti: Kdyz se pohybuje tak rychle, ze 20 s pro cil je pro nej jen 2.8 s, neznamena to, ze by potrebovalo mene energie (viz predchozi prispevek). Pokud potrebuje manevrovat tak ho manevrovani stoji ohromne mnozstvi energie. Za predpokladu svetelnych senzoru vsak prilis bourlive manevrovat nemusi (viz. ST MILITARY, jisty zasah).

Alpedar - 12.10.2001 v 16:58

Relativistika Predstavte si priklad. Teleso se pohybuje kolem hvezdy po kruhove draze rychlosti dejme tomu v=0.86c. V Soustave spojene s hvezdou trva obeh 1s. za tuto dobu obdrzi teleso napr 100J. Tedy je zahrivano vykonem 100W. V soustave tohoto telesa obeh trva jen 0.5 s. Zasahnou ho vsak stejne fotony, obdrzi tedy teplo 100J. Je tedy zahrivano vykonem 200W.

Alpedar - 12.10.2001 v 16:52

Ochrana torpeda: Neco mne napadlo, ale nevim, jak to sedi do fyziky ST. Torpedo pouziva warp pohon. Pomoci neho by snad mohlo "zakrivit" prostor tak, aby samotne melo celni profil velmi maly. Diky tomu by se vetsine malych castic vyhnulo. Castice velikosti v cm by asi bylo schopno minout (korekce kurzu), ale ne proletet.

Heiko.D - 12.10.2001 v 14:35

Mam dojem, ze kdyz jsem si kdysi davno pujcoval v nasi knihovne TNG Technicky Manual a jeste Scottyho pruvodce po Enterprise, cetl jsem nad neco o tom, ze kazde torpedo ma skutecne nejaky druh stitu, ktery jej chrani pred temi nejzakladnejsimi vymozenostmi vesmiru... Takze asi na tom neco bude...

Ptaak - 12.10.2001 v 10:27

Ale už i při 0,75c je třeba počítat s relativistickými efekty. Je třeba ovšem připomenout, že loď z pohledu torpéda, pokud si pamatuji, NEMÁ 20 sekund na úhybný manévr... pořád ještě zápasím s rovnicema, nemám na to moc času. Snažím se to dát do kupy, ale... no, asi kontaktuju pár známých. Jakmile to sesmolím, dám to samozřejmě k dispozici.

bendi - 12.10.2001 v 06:53

Vlada: Tvé stanovisko plně chápu. Pokud stojí v manuálu blbosti, tak je beru jako blbost, ale některé části seriálu jsou opravdu dělané jen pro oko / ucho diváka a potom tomu manuálu skutečně věřím. Podle mě se nedá věřit pouze jednomu nebo sruhému, pravda je podle mě někde mezi seriálem, manuálem a dnes platnými fyzikálními zákony. A pokud někdy budu slepě zastávat názor z manuálu (k čemuž mám někdy sklony), tak mě prosím oprav, protože to by byla z mojí strany chyba. Tak jsem se nad nízkou rychlostí torpéd v seriálu zamyslel a utvořil jsem si náledující teorii: Torpéda se sice asi opravdu rychlostí blížící se c pohybovat mohou a také to dělají (často v serálu torpédo prostě prosviští po obrazovce), ale podsvětelnou rychlostí létají hned ze dvou důvodů - tím prvním je ušetření paliva protože čím rychleji letí, tím více paliva spotřebují a to jim pak chybí na provedení manévru pro zásah cíle a tím druhým je snaha o to, aby se vyhla působení Ptaakem popsané relativitě. Když mají jen těch 2.8 sec na zásah cíle, který má ale mnohem více času na úhybné manévry, tak torpédo prostě nemá šanci stihnout korekci trajektorie tak, aby zasáhlo cíl, který se pohybuje rychlostí kolem 0.25 c a tím pádem je už někde jinde. A protože se třeba v DS-9 torpéda skoro vždy trefí, tak usuzuji, že ty manévry nejspíš provádějí. K názoru, že torpéda vždy nelétají max. možnou rychlostí mě vedlo i to, že se ve velkých bojových scénách (z VGR nevycházím) většina lodí pohybuje velmi malou rychlostí. Když budu jako referenční rychlost brát to, že se nejrychlejší lodě pohybují 0.25 c, tak se rychost torpéd pohybuje odhadem někde kolem 0.25 až 0.75 c v závislosti na rychlosti cíle.

Vlada - 12.10.2001 v 00:13

Bendi: Já tě moc dobře chápu, jen jsem ti chtěl naznačit že by jsi to s těmi manuály neměl moc přehánět. Když něco napíšou do manuálu a v seriálu se objeví něco co to popírá, logičtější by bylo přiklonit se k tomu seriálu protože "to tam bylo vidět", manuál nemanuál... Já jen že se mi nelíbí když někdo slepě věří literatuře a pořád argumentuje nějakým manuálem (teď ale nemyslím nikoho konkrétního, tedy ani tebe) a ostatní jsou pro něj volové, když odmítají daný údaj přijmout za stoprocentně věrohodný jenom proto že je v manuálu. Už jsem se s pár takovými "Je to pravda! Vždyť to tam píšou!" lidmi setkal.

bendi - 11.10.2001 v 06:51

Torpédo nějáký druh ochrany mít musí (kdyby nemělo, tak by bránící se loď kolem sebe prostě vypustila obláček prachu a torpédo by si ani v nejmenším neškrtlo), jinak by se s ním třeba v mlhovinách nedalo střílet a o prorážení trupu ve vysoké rychlosti by ani memohla být řeč. Podle deflektor určitě má, ale ne ani tak klasický deflektor z velkých hvězdných lodí, který zpotřebuje šílené množství energie, ale nějáký emitor částic, které letí před torpédem a "vyklidí" mu cestu. Je to jen dohad, ale tak něják to asi bude. Je možné, že má dokonce i zmenšenou verzi velkých defletktorů, energetické zásoby s sebou nese určitě - palivo pro pohon a energii pro provoz palubních systémů, a když, vzhledem k tomu co popsal Ptaak, uvážíme, že tuto energii potřebuje pouze těch 2.8 sec., tak určitě není problém, namontovat do torpéda adekvátní zdroj (ve 24. století už asi devítivoltovky mít nebudou :-)), který by ty necelé tři vteřiny vydržel. Jak jsem ale již řejl, je to jenom můj osobní názor. Ptaak: Tak jsem nad tím, co jsi napsal přemýšlel a podíval se do několika chytrých knih a zjistil jsem, že máš asi pravdu. Sice jsem ten princip ještě zcela nepochopil, ale až si najdu čas, tak snad vychytám i poslední nejasnosti. To hlavní snad ale niž chápu. Popravdě řečno mě nikdy nenapadlo zkusit aplikovat teorii relativity na let torpéda, ale je to docela zajímavé.

Winner - 11.10.2001 v 06:43

Ptaak: To ano, ale bez deflektoru by se nedalo upravit na procházení štítů nepřítele...

Ptaak - 11.10.2001 v 06:35

Vážně? O tom slyším poprvé... a navíc to musí stát streašně energie, torpédo je díky tomu složitější (dražší, když nemáš replikátory...)

Winner - 11.10.2001 v 00:37

Ptaak: torpédo má deflektory, takže by teoreticky mělo prachové částice vychýlit...

Ptaak - 10.10.2001 v 21:10

Bendi: já si ty rovnice musel taky najít podstatné je vědět, že je vůbec třeba hledat. Mimochodem to dává zajímavý námět na debatu: Jaká je vlastně přesná životnost torpéda vzhledem k relativistickým efektům? A jak vůbec dokáže torpédo přežít při takové rychlost bez štítů srážku s jakkoliv malou částicí? Ráno sem na toto téma hodím pár výpočtů, jen tak pro ilustraci.

bendi - 10.10.2001 v 19:43

Ptaak: Tomu nemám co vytknout. Na tomto poli se skoro nevyznám (co bys čekal u někoho, kdo v matice bere teprve soustavu rovnic o třech neznámých) a proto se o pro mě takhle složitých fyzikálních jevech hádat nebudu. Vlada: Jak jsem již psal: To, co vidíš je jen líbivé divadlo které logicky často ani nedává smysl - to ani nemusí, hlavně když dobře vypadá. Doufám, že my všichni jak tu jsme bereme boj v ST podle platných technických fyzizikálních zákonů a podle tech. manuálů. Jinak by byly boje už jako v SW a to bych se pak mohl na celou ST Military klidně vykašlat. Doufám že chápeš, co mám na mysli.

Ptaak - 09.10.2001 v 20:04

Bendi: ale poznámka o relativitě je na místě, ovšem jde o něco jiného. Pro vnějšího prozorovatele (například cíl torpéda) se torpédo pohybuje rychlostí 0.99 c a letí řekněme dvacet vteřin. Pro torpédo (tedy, pokud jsem ovšem dobře počítal) je to ovšem pouze asi 2,8 sekundy.... Jinými slovy díky relativitě může mít torpédo podstatně nižší životnost, ale stejně uletí velkou vzdálenost - jinými slovy má větší dostřel... To samé dělají mezony v zemské atmosféře (jejich životnost jim umožňuje uletět pouhých šest set metrů, a přestože vznikají ve stratosféře 10 km nad povrchem, můžeme je zaznamenat na úrovni mořské hladiny...). Na lodi, které se pohybují maximálně 0,25c, relativita působí zanedbatelně a jak je to ve warpu, to se netroufám odhadovat...

Vlada - 09.10.2001 v 20:02

Bendi: No je sice hezké že věříš manuálům a vlastně to docela chápu a neberu ti to, ale jen tak mimochodem by bylo logičtější věřit spíše tomu co vidíš. Protože pouze to co je na obrazovce je ten skutečný "kanon", jak rád říká Dimik :)))

bendi - 09.10.2001 v 19:20

Machalík: Torpéda se běžně používají ve warpu, ale v případě podsvětelných rycholstí neberu to že se v TNG i DS-9 (o VGR se snad ani nemá cenu bavit) pohybují znatelně pomaleji, jako nadřazené tech. manuálu. Seriály (TNG ani DS-9 nevyjímaje) jsou dělány tak, aby si divák přišel vizuálně na své, kdyby to bylo přesně podle reality, tak by to byla velmi nudná a nezajímavá podívaná, o zvukovém doprovodu se ani nebudu bavit. Realita je taková, že torpéda létají těsně podsvětelnou rychlostí a to, že to tak v eriálu není je pouze prostředek pro větší sledovanost. Je to jako u počítačových her - musíš volit mezi reálností a hratelností, takže v mnoha příkladech dochází ke tvrdým kompromisům, příklady vidíš skoro všude - C&C, Armada, Away Team, Fallout a mnoho dalších. Autoři to pak omluví třeba tím, že daná torpéda musí šetřit palivem (to hraje například velkou roli při manévrování, protože čím více torpédo manévruje, tím menší je jeho dostřel a naopak) nebo co já vím. Pokud jde o techniku, tak věřím tech. manuálům (hlavně DS-9 protože tam jsou nejnovější údaje) a pokud jde o technické záležitošti tohoto druhu, tak mě nepřesvědšíš. Kvůli ST Military jsem totiž o těch torpédech přečetl docela hodně (informace z encyklopedie a TNG i DS-9 tech, manuálů) a vše se tam v rámci masivního updatu za pár týdnů objeví objeví. Bude toho opravdu hodně a zabere to ještě trochu času, ale bude to stát za to :-)

Machalík - 08.10.2001 v 22:55

Bendi: No, oba ale dobře víme, že ve skutečnosti to tak není.

bendi - 08.10.2001 v 19:24

Alpedar: Podle DS-9 tech. manuálu torpédo manévruje i hodně přez 0.99 c.

Alpedar - 08.10.2001 v 19:16

Ohledne relativistiky. Takove veci jako jak je to kdyz lod ci projektil (torpedo) se pohybyje vys. relativistickou rychlosti (zmeni se vnimani casu?) atd. Mozna je toto v ST obchazeno tim, ze neco tesne pod c se nepouziva, bud neco jako 0.25c (impulz), ci 0.75c (torpeda) ale nikdy ne 0.99c.

Alpedar - 08.10.2001 v 19:13

Ohledne zrcadlove lodi. Jako dalsi obrana to neni spatnej napad (proc by abl. panc. nemohl mit zrcadlovou vrstvu a nad tim jeste stity). Se zrcadlem jsou vsak problemy: 1) Kdyz cokoli zahrejes, zacne to menit vlastnosti. Predpokladam ze se asi odrazivost nezlepsi. 2) Nekdy jsem se pokousel odhadnout, co udela jaky laser. Napr 1GW za 1s, tedy 1GJ zahreje z nuly C na teplotu tani asi 200 m^3 Titanu. 25 MJ (predpokladam zasah dlouhy 1s) Zvladne 1/40, tedy asi 5m^3. (krome toho ty tri rady navic...) :) 3) Pri pouziti bez stitu se zrcadlo poskrabe prachem, ci staci napr hovnove torpedo nasledovane laserovou, nerkuli phaserovou strelbou a zrcadlova lod je v haji. 4} Zrcadlova lod neni STELTH. Ale i tak je zrcadlova lod podle mne dobrej napad, ale jen pri slabsich laserech a jen proti zbranim pouzivajicim 1. zareni, 2. na vhodnych vlnovych delkach GASER zrcadlo si neskrtne.

Alpedar - 08.10.2001 v 18:59

Ted Mne neco napadlo. Predstavte si situaci: Nekdo, treba Romulani je ve valce s federaci. Kapitanuv denik Pri navratu z bojove mise jsme zachytili volani o pomoc lodi USS Xyz. Byla od nas vzdalena 6 hodin letu, nejblizsi nepritel 10 hodin letu. I za techto podminek jsme jim nemohli pomoci, protoze by nam palivo (antihmota, lepsi-vydatnejsi palivo neznam) stacilo jen na cestu tam ale nedostali by jsme se az k fronte. Doporucil jsem kapitanu Xyz Autodestrukci.

Machalík - 08.10.2001 v 13:42

Ptaak: Jednotky se mi nepletou, neboj. jenom jsem prostě opsal ten Winnerův údaj, vůbec jsem nad ním nepřemýšlel (navíc to Winner zřejmě myslel ještě trochu jinak, než jsem to já pochopil). Ovšem kdybych chtěl chytat za slovo stejně jako ty, tak bych ti napsal, že žádný subprostorový transportér nemůže nim "mýt". Ostatní: Dobrá, opouštím tedy mou hypotézu zrcadlových lodí, byla to nejspíš blbost :)))

Ptaak - 08.10.2001 v 08:38

Plavidla Čtyřplanetární Federace mají jako primární energetický zdroj "kvantový generátor": berou energii z fluktuací falešného vakua. To je asi nejobvyklejší způsob získávání energie u mě vůbec, i když například Republika Mars používá MARA zrdoje podobné těm ST, i když jen principem (tedy reakce hmota-antihmota). Jo, PFRR je po taktické stránce asi nejlepší zhodnocení dostupných lodí SF, s jakým jsem se kdy setkal.

Vlada - 05.10.2001 v 20:30

/OT Tak to koukám že v Babylonu jsou na tom se štíty - navzdory všeobecně rozšířenému názoru - vlastně docela dobře :))) Tam se používají převážně právě elektromagnetická a gravitační pole, případně jejich kombinace :))))

bendi - 05.10.2001 v 19:19

Ptaak: Zní to velmi působivě a docela se mi to líbí. Takovéto obranné technologie se mi zdají jako velmi dobře využitelé ale s tou energií na to nemáme. Ale kdyby jsme měli ... No, asi se raději budu držet armády 24. století a svojí Perspektivní flotile rychlé reakce. Btw. - Tak mě napadá, kde pro tyto energeticky náročné systémy berou tvoje loďe / stanice energii?

Ptaak - 05.10.2001 v 07:59

Samozřejmě na každou zbraň existuje protibraň, ale myslím, že projít takovým štítem s torpédem opatřeným "antigravy" by nešlo, protože ten štít bude mít k dispozici podstatně vyšší energii, jak celkově, tak i poměrně (jednotek energie na "plochu" štítu), takže tudy cesta nevede. Spíš nějaké "interferenční" gravitační exploze...

Ptaak - 05.10.2001 v 07:57

Bendi: Jistěže :). Taky je to rok 2800 a nějaký drobný :). Upřímně, ta krenimská loď by neměla šanci. Ale stejně si myslím, že jediný rozumný způsob "univerzální" obray je gravitační zakřivení. Gravitace působí na všechno, pokud vím, a umělá gravitece ve ST je. Proti torpédům vychylovače, které je buď odvedou stranou nebo donutí vybuchnout daleko od cíle, takže nezpůsobí škodu, energetické zbraně zastavovat silným gravitačním gradientem (zrychlení z nuly na 9.000km/s^2 na dvou metrech...), který je ohne a rozptýlí... s trochou štěstí tím zastavíte i QS torpédo. Teoreticky i moje hypervlnová děla.

bendi - 05.10.2001 v 05:58

Ptaak: Tebou popsané zbraňe jsou na trochu jiné úrovni než "konvenčí" fotonová torpéda (dost mi připomněli tu loď z VGR, co vymazávala objekty z časové linie - myslím že to byli Krenimové). Použití takových zbraní v ST by posunulo výraz ZHN zase trochu někam jinam.

Ptaak - 04.10.2001 v 08:23

...bitevní :))

Ptaak - 04.10.2001 v 08:22

A samozřejmě se montuje jen a obří botevní stanice a kolonizační lodě, jejichž rozměry se měří na kilometry...

Ptaak - 04.10.2001 v 08:21

Machalík: oprav si laskavě jednotky, 5 TW je 5x10^12, nikoliv 5x10^9, jak jsi spal ty - miliarda má předponu GIGA! Jsi o tři řády vedle, hošku... Nejlepší můj obranný systém jsou "časoprostorové štíty", které posouvají loď "mimo" čtyřrozměrný časoprostor. Představte si časoprostor jako síť siločar. Fajn. A teď jednu z těch siločar vezměte a udělejte v ní "bublinu", do které umístíte loď. Velmi nepřesně a hrubě zjednodušeně řečeno je to to, co tyto štíty dělají. Proti tomu si žádná zbraň ze ST, možná kromě subprostorového transportéru - který ovšem nemůže mýt dost velký výkon, ani kdyby ho napájela borgská krychle, aby tím pronikl... - ovšem tahle obrana je dělaná proti emitoru singularit a hypervlnovým dělům... a to je zase úplně jiná kategorie...

bendi - 03.10.2001 v 19:45

Machalík: Tak mě napadá - tu tvojí zrcadlovou loď by jedno jediné torpédo poslalo do věčných lovišť. Pokud má být povrch lodi něják chráněn, pak se na to více než zrcadlo hodí ablativní pancíř. Zrcadlo nemá proti výbuchu byť i jediného fotonového torpéda žádnou šanci. A to o odrazu těch elektronů si zjisti - pochybuju že s tím něco pořídíš. Radiace zrcadlem projde - proč myslíš, že by jinak kolem reaktorů stavěli takové obří betonové kryty když by podle tebe stačilo pouze vyleštěné zrcadlo?

bendi - 03.10.2001 v 19:30

Winner: Sorry - pole NEUVĚŘITELNOSTI :-)

Winner - 03.10.2001 v 19:12

Ehm - Já jsem říkal, že 5 000 000 000 W zbyde, když do zrcadla pálíš 1 TW laserem. A mimochodem, 25 MW je výkon slušné vodní elektrárny, pochybuji, že by ho JAKÉKOLIV zrcadlo, co známe, ustálo. Navíc, můžeš ten laser soustředit do velmi úzkého paprsku a to potom... Leda by ses naučil leštit neutronium :-))) Bendi. Nezvěřitelnosti ??? :-)))

bendi - 03.10.2001 v 18:14

Machalík: To, co teď napíšu ber pouze jako vtip! Naprosto nejlepším obranným systémem proti čemukoliv disponuje loď FSS Pantarei, má totiž pole nezvěřitelnosti a proti tomu se neškrtne absolutně žádná zbraň :-) Před tímto polem se múže jít to tvoje zrcadlo (ikdyž podle mě stejně phaser neodrazí ani kdyby jsi se rozkrájel) tak akorát někam hodně hluboko zahrabat :-)

Machalík - 02.10.2001 v 23:31

Winner: Dobře. Pokud do toho zrcadla střelíš laserem o výkonu 5 000 000 000 W (5 TW) a ono odrazí 99,5% té síly (tj. 4 975 000 000 W), tak zbyde jenom 25 000 000 W, což je jenom 25 MW, a to už není nic moc. Dobré zrcadlo by to mohlo ustát. Navíc jsem to číslo 99,5% plácl jen tak od boku, kdoví jak jsou na tom s odrazivostí dnešní špičková astronomická zrcadla. Ad Bendi: Musím si něco zjistit o odrazitelnosti elektronů.

Winner - 02.10.2001 v 22:36

Machalík: Dobře - máme laser (ne phaser) o výkonu 1 TW a zamíříme jím na zrcadlo se schopností odrazu 99,5%. To máme 5 000 000 000 W. Já nevím, ale na zdrcadlo docela silný kafe :-))) Potom samozřejmě platí to, co psal bendi. Ale čert to vem, nejlepší je kolem lodi ohnout prostor, tak, že nebude vidět, a cokoliv, co po ní vystřelíte, ji mine :-)))

bendi - 02.10.2001 v 22:11

Machalík: V pořádku, odklonění argonového laseru zrcádkem jsem viděl na vlastní oči ale phaser není světlo. Je to sice druh EM záření, ale to ještě zdaleka neznamená, že se musí odrazit od zrcadla. Odrazí se snad radiace? Ne - má tak krátké vlny že proniknou strukturou zrcadla jako nůž máslem a Ty a ani nikdo jiný s tím vůbec nic nenadělá.

Machalík - 02.10.2001 v 20:43

Ptaak: No, možná se pletu, ale kvalitní zrcadlo (tzn. takové, které opravdu dobře odráží, např. 99,5%) by ten tvůj terawattowý laser odrazilo prakticky beze zbytku – vždyť od toho je to zrcadlo! Z čeho usuzuješ, že by se vypařilo? Nesouhlasím!

Dedik Larzon - 02.10.2001 v 20:08

Winner: A co brat ohledy na master of orion :))))

Winner - 02.10.2001 v 20:02

Loď z neutronia ? Ale ale :-))) Víte, že neutronium v normální gravitaci disociuje ??? Na VOY neberte ohledy :-)))

Winner - 02.10.2001 v 20:01

Machalík: vysvětli to Einsteinovi :-))) Pamatuj: "Bůh přece nehraje kostky..."

bendi - 02.10.2001 v 19:15

Ptaak: Bezvýhradný souhlas. A navíc musíme ještě vzít v potaz, že phaser není obyčejné "světlo".

Ptaak - 02.10.2001 v 10:21

Ta loď by se chovala asi stejně jako zrcadlo zasažené terawatovým laserem: to zrcadlo by možná pár setin promile výkonu odrazilo, než by se odpařilo, protože pokud vím, jediný materiál i ve ST, který vydrží takovou energetickou šlehu, je neutronium - kolabovaná hmota. A kdybyste z ní dokázali dělat lodě, tak se vysmějete všem zbraním včetně Borgských nebo 8472.

Machalík - 02.10.2001 v 00:46

Winner: Mohl bys to upřesnit? Nikdy jsem na žádný rozpor nenarazil. Ovšem pokud myslíš vlnově-korpuskulární podstatu světla, tedy že světlo je zároveň proud částic i vlnění, tak to samozřejmě není žádná inkompatibilita :)

Winner - 01.10.2001 v 22:10

Čekám, kdy mě za to Mach seřve a já se s ním znova veřejně pohádám :-)))

bendi - 01.10.2001 v 21:34

Winner: Tak přesně to jsem měl na mysli! Ale se vzděláním z druháku toho moc nepořím :-(

Winner - 01.10.2001 v 21:28

Machalík: Ale v něčem si odporují, třeba v té části o podstatě světla :-)))

bendi - 01.10.2001 v 21:14

Machalík: Možné to je.

Machalík - 01.10.2001 v 21:10

Já myslím, že za dva roky už nebude o čem povídat. Dáš mi tak akorát za pravdu, uvidíš :)

bendi - 01.10.2001 v 20:53

Machalík: V tom se s tebou hádat nebudu. To už je na mě moc matiky a rovnice s parametrem mi zatím stačí. Za dva nebo tři roky si o tom ještě popovídáme a pak uvidíš :-)

Machalík - 01.10.2001 v 20:38

Vopruz: A jéje :))

Machalík - 01.10.2001 v 20:38

Mno, Bendi, je vidět, že se máš ještě hodně co učit :)) Tvrdit, že teorie relativity a kvantová mechanika se navzájem vylučují nebo popírají nebo že jsou nekompatibilní, bych nedokázal ani po desátém pivu :) Ono to jde, neboj. Jenom o tom musíš trochu něco vědět. Počkej si na čtvrťák ;)))) K těm phaserům – mě by především zajímalo, jak by se chovala postříbřená zrcadlovitá loď po zásahu phaserem – jestli by se odrazil nebo ne.

Vopruz - 01.10.2001 v 20:15

Né, už je tady zase teorie Machalíkovy nezničitelné zrcadlové lodi. Zachraň se, kdo můžeš..:-))

bendi - 01.10.2001 v 06:44

Machalík: Teorie relativity a kvantová teorie jsou navzájem nekompatibilní a proto to dost dobře nejde. Jsem ale teprve ve druháku a tak ještě té matiky neumím tolik na to, abych mohl tento problém rozebrat do detailů. A k těm phaserům - vysvětlovat to nyní nebudu (bylo by to opravdu na dlouho), na české verzi ST Military už jsem o nich něco napsal. Tam by měl být jejich systém docela slušně vysvětlen.

Machalík - 30.09.2001 v 23:29

Bendi: No, teda podle mě by ses měl řídit rozhodně oběma teoriemi :))) Alpedar: O hodně jsi přišel. A co bys chtěl přesně vědět? Všichni: Tak mě cestou z conu napadla taková věc. Že se dá EM vlnění odrazit nejlépe zrcadlem, je kažému jasné. Ale jak by to bylo s phasery? Jasně – je to sice svazek elektronů a nadionů (a nebo taky ne – Bendi by mohl vysvětlit :), ale podle mě by se to mělo na lesklém povrchu odrážet taky dobře! Ale jiní mi zase tvrdí, že by to to zrcadlo rozbilo, tak nevím. Musel bych si znovu přečíst tu knížku o mikrofyzice.

Vopruz - 30.09.2001 v 23:05

Alpedar: Zahrada? ...to zní zajímavě, ale ...asi bych s tebou neměnil.

bendi - 30.09.2001 v 21:11

Sorry, to jsem nechtěl. Snad to někdo z adminů smaže (i s tímto příspěvkem).

bendi - 30.09.2001 v 21:10

Alpedar: Škoda, že jsi tam nebyl (o ostatních platí to samé), bylo to opravdu špičkové protože se tam sešlo opravdu mnoho lidí ze StarNetu. Navíc se tam při Potkanově promítaly vybrané bojové scény z Dominionské války. Výklad k nim byl sice mizerný protože to bylo chaotické s nepřesnostmi a vynechanými událostmi a bylo to v mizerné kvalitě, ale jinak to bylo velmi dobré. A také mě potěšilo, že v sekvenci z druhé bitvy v systému Chin-Toka vypadl zvuk, takže jsem si užil opravdu reálné tich vakua při bitvě - paráda! Já osobně bych řekl, že se ST řídí spíše kvantovou teorií než teorií relativity, ale je to jenom čistě osobní postřeh.

bendi - 30.09.2001 v 21:10

Alpedar: Škoda, že jsi tam nebyl (o ostatních platí to samé), bylo to opravdu špičkové protože se tam sešlo opravdu mnoho lidí ze StarNetu. Navíc se tam při Potkanově promítaly vybrané bojové scény z Dominionské války. Výklad k nim byl sice mizerný protože to bylo chaotické s nepřesnostmi a vynechanými událostmi a bylo to v mizerné kvalitě, ale jinak to bylo velmi dobré. A také mě potěšilo, že v sekvenci z druhé bitvy v systému Chin-Toka vypadl zvuk, takže jsem si užil opravdu reálné tich vakua při bitvě - paráda! Já osobně bych řekl, že se ST řídí spíše kvantovou teorií než teorií relativity, ale je to jenom čistě osobní postřeh.

Alpedar - 30.09.2001 v 17:57

Jak je to ve ST s teorii relativity (dilatace casu, kontrakce delek, zmena hmotnosti, ...). Urcite jste nekde psali svuj nazor, ale prohledavat vsechna fora je prace pro vraha (na dozivoti)

Alpedar - 30.09.2001 v 17:09

Na Con jsem nedorazil, to jste si asi vsimli. Misto Conu jsem hrabal zahradu SUPER!!!

bendi - 30.09.2001 v 03:10

Ptaak: Ten prográmek jsem Ti poslal, takže už by to mělo být v pohodě.

Vlada - 29.09.2001 v 23:41

Ptaak: Alpedarovi jsem to ještě poslal, ale když jsem to zkoušel poslat tobě tak mi začal blbnout mail, takže ti to buď přijde několikrát :) nebo vůbec :( Co nejdříve se pokusím o nápravu, takže měj strpení, nebo popros o zaslání Bendiho či Alpedara.

Vlada - 29.09.2001 v 23:22

Tak prográmek jede do pošty zájemcům až teď. Omlouvám se za svou dočasnou nepřítomnost. Alpedar: tak to piš takto: 1m^2 Btw vylezlo :)

Alpedar - 27.09.2001 v 21:51

1m2 znamena metr ctverecni, tag se jaksi nepovedl.

Alpedar - 27.09.2001 v 21:50

Bendi: Co takhle Spocitat prumernou hustotu Lodi, Fed. Lodi, Romulanskych atd. (mohou se lisit podle technologii, pancerovani (lod spolehajici vyhradne na stity je pri stejne velikosti vyrazne lehci nez tezce pancerovana (1m2 * 0.13 m oceli vazi 1 t))). Bude to asi pracne, ale mohlo by to dat zajimave vysledky. Obavam se ale jestli by z toho nevylezlo, ze scenaristi placaj cisla odboku.

Alpedar - 27.09.2001 v 21:45

Ten program mi taky posli. ohledne rychlostni stupnice, za nejsmysluplnejsi povazuji 1) Linearni stupnici 2) Logaritmickou (o zakladu 10) Con, mozna tam pojedu.

Ptaak - 27.09.2001 v 08:29

Vlada: pro tuto transwarp stupnici ano, hodnota rychlost transwarpu 10 je definitoricky stanovena na 1c. Mohu poprosit o zaslání programu na jim.sparrow@stlab.cz? Díky!

Machalík - 27.09.2001 v 00:07

Vopruz: Ty jedeš na con?

Vopruz - 25.09.2001 v 21:21

Já asi taky a stejně jako Machalík nejsem militarista, ale to už všichni ví.

Machalík - 25.09.2001 v 19:53

No já, ale nejsem militarista :)

bendi - 25.09.2001 v 19:25

PSST con klepe na dveře a myslím, že by bylo dobré, abybychom se domluvili na tom, kdo tam jede. Někdo přeci musí hájit zajmy nás bojovníků za realitu. Militantní trekkies jsou ohrožený druh a proto bychom se měli podporovat jak jen to jde. Takže, kdo jede na PSST con?

bendi - 25.09.2001 v 06:56

Vlada: Děkuji.

Vlada - 25.09.2001 v 02:53

Ptaak: ta poslední věta mi nějak není jasná, transwarp 10 = 1c ???

Vlada - 25.09.2001 v 02:49

Ad tečka: Tedy za předpokladu že budete zadávat hodnotu ručně a ne přes posuvník pochopitelně ;)))))

Vlada - 25.09.2001 v 02:44

Zkusím najít stránku z které jsem to tahal a hodit sem link, ale vidím to bledě. Naštěstí má prográmek jen 32kb, takže na požádání bych mohl zaslat na email. Bendi: Posílám. Poznámka: Do warpu 9 jde o "established" hodnotu. Při vyšším warpu již jde o "interpolated" hodnotu, ale nemám důvod těm číslům nevěřit :) A jako desetinnou čárku používejte tečku, jinak jí to neakceptuje, ale na to by jistě každý přišel sám.

Ptaak - 24.09.2001 v 13:27

Vlada: já používám stupnice 11-20 pro transwarp (exponent 4), kde transwarp 20 je opět nekonečno, v intervalu 11-19 se to chová stejně jako bikvadratická křivka (tw/f 11 je 11^4, tedy 14.641 c, tw/f 19 je 19^4, tedy 130.321 c, což ponechává dostatečné rozpětí). V této stupnici je transwarp 10 definován jako v = 1c, ale hodnoty menší než 11 se stejně nepoužívají, protože pro pohon, na nějž byla tahle stupnice zavedena, jsou rychlosti menší než 14.500 c nevyhovující.

bendi - 23.09.2001 v 17:33

Vlada: Sem s ním.

Vlada - 22.09.2001 v 01:26

Alpedar: ad posunutí warpu - Přesně o to šlo. Přesně to se stalo v All good things a přesně to ti Bendi psal. Jak se říká "původnímu" warpu 10 tam sice nebylo, ale to není důležité. Hlavní je že se použilo pro vyjádření rychlosti číslo vyšší než 10. Btw mám prográmek do kterého napíšete warp a on vám vyplivne jaký je to násobek c.

bendi - 21.09.2001 v 21:32

Alpedar: Zdroj, ze kterého Winner čerpal informace o Breenech pochází tuším ze stránky Ships of the fleet (tak něják se jmenuje - určitě je tam na ní někde link) a ta zveřejňuje informace, které jsou u jiných lodí stejné, jako ty v DS tech. manualu a proto je důvěryhodná. Breenské lodě v DS tech. manualu, který je k dispozici bohužel nejsou a tak není o co se opřít. Já jsem Breeny nezpracovával, ale předpokládám, že lepší informace než ty, které našel Winner asi nikde nebudou. Důvěryhodné infoemace o Breenech jsou dosti nedstatkovým zbožím a tak asi nezbývá nic jiného, než se s tím smířit a prohlédnout si pár dílů DS kde Breeni byli a doufat, že se tam o tom někdo zmínil. Není to totiž ani v encyklopedii a ani v jakémkoliv mě známém tech. manualu. Na druhou stranu je možné, že někdo někde zapoměl dopnit jednu nebo dvě nuly. A dík, že jsi na to upozornil.

Alpedar - 21.09.2001 v 20:10

Na ST MILITARY mas udaje: Breensky kriznik 500 m dlouhy, hmotnost 50 000 t Dderidex 1000 m dlouhy 4 320 000 t pokud by meli ostatni rozmry v podobnem pomeru, tak pomer objemu je 1:8, ale pomer techto hmotnosti je 1:80 (+-autobus) Toto neber jako kritiku, ale jako namet pro zlepseni.

Alpedar - 21.09.2001 v 20:10

Na ST MILITARY mas udaje: Breensky kriznik 500 m dlouhy, hmotnost 50 000 t Dderidex 1000 m dlouhy 4 320 000 t pokud by meli ostatni rozmry v podobnem pomeru, tak pomer objemu je 1:8, ale pomer techto hmotnosti je 1:80 (+-autobus) Toto neber jako kritiku, ale jako namet pro zlepseni.

Alpedar - 21.09.2001 v 19:49

Vim ze warp 10 nelze dosahnout, ale navrhoval bych neco jako hodnotu warp 10 prejmenovat na warp nekonecno a stupnici protahnout, at swe nemusime stvat s desetinama.

bendi - 21.09.2001 v 19:27

Alpeader: V dobách, kdy stačilo zaokrouhlovat na dvě desetinná místa, byla tato stupnice dostačující. Po DS-9 příjde ale pravděpodobně další posunutí stupnice (tak jako v All good things). Warpu 10 opravdu dosáhnout nelze, je to nemožné, podle VGR se nemá cenu řídit.

Alpedar - 21.09.2001 v 19:06

Tak zase neco k ST. Rychlostni stupnice ve startreku (warp rychlosti) mi pripada celkem divna. To proto, ze kdyz se dozvim, ze lod ma max. rychlost warp 9.95, jina 9.995, jina 9.996 atd, tak houby vym. Bylo by praktictejsi napriklad suse udavat nasobky c, nebo jejich desitkovy logaritmus. Ohledne toho ze warp 10 je horni mez. K cemu to. Proc rychlost nekonecno oznacovat cislem 10. Proc ne 100 nebo 123456789.1234567891234566 nebo neco jineho. Bud prohlasit ze existuje konecna maximalni rychlost, nebo at nekonecno je nekonecno.

bendi - 16.09.2001 v 20:52

Vox populi, vox dei.

Winner - 16.09.2001 v 19:51

admin: navrhoval, ale bezúspěšně... Bendi: Rusko se do toho plést nebude, Evropa taky ne a američané se spálí čumák - tak to vidím já. Navíc už proklamovali, že půjdou i proti dalším státům, kde se trénují teroristé. To jim jenom tak neprojde... Zbytek píšu do sikusního klubu...

admin - 16.09.2001 v 17:25

Ostatně už Winner navrhoval, ať přejdete do Diskusního klubu.

admin - 16.09.2001 v 17:24

Bendi: Jenže o tom stejném, o čem tu mluvíte vy, se mluví i jinde. Jde to sjednotit. Je to jedno téma. Buď se přesuňte sem, do fóra Budoucnost lidstva nebo do Diskusního klubu, to už mi je jedno, zařiďte si to jak chcete, ale bylo by to tak lepší.

bendi - 16.09.2001 v 17:21

admin: To je vtip? Pokud si zde celou tuto debatu přečteš od začátku, tak pochopíš že to, co chceš, není správné.

admin - 16.09.2001 v 17:18

Doporučení: Pokud chcete probírat současnou vážnou situaci ve světě, soustřeďte se prosím buď na fórum Budoucnost lidstva nebo bežte do Diskusního klubu, tam je to mnohem vhodnější.

bendi - 16.09.2001 v 13:08

Dedik: Moudrá slova, nadešel čas dokončit to, co začali Rusové. Rozdíl bude jen v tom, že nyní nebude proti Afghanistánu stát pouze jeden stát, ale celý civilizovaný svět a USA mu určitě zbraně jako za starých časů dávat také nebude. Taliban má sice na svojí straně prakticky nedobytné horské základy, ale Spojenými silami USA, NATO, Ruska a všech ostatních nedostane Taliban šanci. Prostě mu utnou zásobovací cesty a pak se uvidí jak dlouho umí hrdí islámští bojovníci přežít bez jídla a vody. Jak to tak vidím, tak se nad Talibanem stahují mračna. Nad Afghanistánem se již vznáší meče tří apokalyptických jezdců - války, smrti a hladu. A mor se ještě může přidat. Anděl vylil svou nádobu do vzduchu a z nebes se ozval hlas řkoucí: "Dokonáno jest" ...

Winner - 16.09.2001 v 10:21

Dedik: Jo, talibánci si to zaslouží, ale pochop, kdo bude trpět při bombardování. Taliban ? Nebuď naivní - trpět budou neviní lidé - ti, kteří taliban nenávidí. Když už někdo chce zničit taliban, nejde to bez pozemní operace a NA TO AMÍCI NEMAJÍ.

Dedik Larzon - 16.09.2001 v 09:47

Teda mam v tom logicky kix ric islamsti teroristi a argumentovat IROU....:))))

Dedik Larzon - 16.09.2001 v 09:45

No ale co se tyce Ladina, tak co jsem videl je zatim velmi pravdepodobne, ze v tom ma prsty aspon castecne. Ono se spojilo vic organizaci na tuhle akci a asi jediny ladin byl schopen to koordinovat, mel zazemi. To ,ze se k tomu nehlasi jeste neznamena, ze s tim nic nema. O tu lod u jemenu se taky nehlasil. Navic teroristi jsou ted tak propojeni, aspon ti islamsti, ze kazdy se podilel aspon na casti akci toho druheho, viz ira a kolumbijske gerily. Takze nejlepsi by bylo zacit systematicky a bez milosti pobijet gerily a ruzne skupiny po celem svete vsemi prostredky. Globalni cistka na parchanty.

Dedik Larzon - 16.09.2001 v 09:40

Ptaak: Mozna sis vsiml zrovna jsem dokoncil sekci budovani imperia na nove adrese. dedik.kgb.cz sice jeste existuje, ale neni updatovan. na dedik.euweb.cz jsem dokoncil herni pravidla moji strategicke hry, aby moji hraci si to mohli stahnout z netu. Az ted dodelam zkousky tak zacnu doplnovat dalsi veci ohledne meho vesmiru. Hold momentalne taky neni dost casu, a taky tam pisu basne, ty tam uz jsou, ale to asi neni to co chces videt :))))

Ptaak - 16.09.2001 v 07:13

Dedik: souhlasím, absolutně souhlasím, ale pořád si myslím, že by američani měli v první řadě najít toho, kdo má přímou zodpovědnost - a pak mu ne dát pěstí, ale skopat ho do kulatý krychle. A až potom stejně zatočit se všemy podobnými týpky, v prvé řadě s Talibanem. btw, kdy chystáš další upload stránek?

Dedik Larzon - 16.09.2001 v 01:06

No i kdyby Taliban byl jen obetni beranek tak je to beranek ktery si to setsakramentsky zaslouzi, takze bych to bral jako vynikajici cil i kdyby to nebyla jeho prace. Myslim ze nastal cas prestat si brat servitky vuci statum, ktere si frkaji, kdyz na to nemaji a ukazat jim, kde je jejich misto - na smetisti dejin. Mozna je to trochu radikalni, ale nekterym typkum se musi dat pesti do cenichu aby pochopili, ze nemaji pravo ani sanci si vyskakovat. Konec pacifismu. Slusny muzes byt ke slusnym lidem ale k hajzlum se chovej tak, jak by se oni chovali k tobe. Talibani s tim treba nemaji nic spolecneho, ale uz toho udelali tolik, ze by zaslouzili zadupat do zeme trikrat za sebou a jestli tohle k tomu pomuze tak tim lip.

Ptaak - 16.09.2001 v 00:29

Jistěže. Irán uzavřel hranice s Afgánistánem. Pákistán se od Kábulu distancuje, bude nejmíň neutrální. Opatrný souhlas vyslovilo i Rusko. Kdysi tu byla země jménem Afgánistán, ale o té se dočteme jen v historických análech. Američani, mám pocit, začínají hysterčit, a to je špatně - potřebují někomu hodně rychle rozbít držku. Bohužel je to řpesně ta situace, ke které NEMĚLO dojít. Nikde jsem neviděl důkazy, které by jednoznačně ukazovaly na Taliban. Vy ano? Je docela dobře možné, že jsem něco podstatného přehlíd, ale vypadá to, že so prostě Bushova vláda našla obětního beránka. A já blb jim věřil :(

Winner - 15.09.2001 v 11:13

Bude WAR. Je to jisté, Nostradamus to říkal :-)))))))))))))

bendi - 14.09.2001 v 19:51

Winner: Podle mě je to příprava na ozbrojený úder a pokud ne, tak je to zatraceně drahý klamný manévr a USA udeří spíše rozvědkou. Osobně bych ale tipoval rozsáhlou konvenční akci. Důvody náslodují v kopii mého příspěvku z klubu: Jestli to byl Kabul a jeho spojenci jako Bin Ladin, tak bych se vsadil, že USA nebo spíše celí Aliance provede drtivý úder. Už se z Afghanistánu stáhli diplomaté, lékaři i ostatní mezinárodní pracovníci a USA poradilo Pakistánu aby uzavřel hranici s Afghanistánem. Navíc USA podniklo kroky spojené s povolením průletu až k Avghanistánu, Indie nabídla k dispozici své prostředky včetně leteckých základen a Enterprise je v pozici, odkud může kdykoliv zaútočit. Ten, kdo tohle všechno zařídil si určitě tu práci nedal pro nic za nic. Dnes bylo v televizi, že 70% populace USA podporuje ozbrojrný úder i za cenu velkých strát na vlastní straně. Bush armádě po vstupu do úřadu navíc zvýšil rozpočet a ta by měla ukázat co umí. Prezident určitě chce vyhrát i další volby a proto poslechne hlas lidu. Navíc, když o to požádá, tak mu NATO určitě pomůže a potom už nebude co řešit. Na poli konvenčních zbraní i ZHN totiž NATO nemá konkurenci.

Winner - 14.09.2001 v 19:39

Ptaak, Bendi: To je vzpoura ?! Neuposlechnutí rozkazu ? Bum, Bum :-)))))))))))) Tak dobře, let´s talk about it here... Co říkáte na to, že povolali rezervy a že chtějí po pákistánu povolení přeletů ???

Anonym: cudzinka - 14.09.2001 v 12:01

Bendi: no ved prave...

bendi - 13.09.2001 v 23:16

Ptaak: So we have to fight at two fronts at once. Je to asi rozumné, neboť rozebání problému z vojenského hlediska bude asi nejlepší tady, v klubu by to asi nikoho nezajímalo (ad můj krásný příspěvek o HMS Illustrious) a tam vyřešit ten zbytek. Je to tak rozsáhlé téma, že si asi zaslouží trochu více místa. Doufám, že nejsou námitky. Cudzinka: Ne že by si to nezasloužil. Btw poslední dobou jsou na SN asi nějáké technické problémy. Někdy potřebuju hodně trpělivosti a štěstí abych se sem vůbec dostal a načítalo se to rozumnou rychlostí. Také se Vám to stává? Někdo by s tím měl něco dělat.

Anonym: cudzinka - 13.09.2001 v 15:21

Ak nenajdu, obetuju Bin Labina, co ny bolo strasne, ale asi nie daleko od pravdy...

Ptaak - 13.09.2001 v 09:40

Winner: I´m afraid its negative, sir...

bendi - 12.09.2001 v 20:26

Winner: STANDING BY

Winner - 12.09.2001 v 20:23

Jděme do klubu...

bendi - 12.09.2001 v 19:09

Bespečnostní složky jsou nyní v situaci, kdy musí označit viníka. To jim nezávidím, protože pokud pravého viníka nenajdou, budou muset někoho objetovat a to je pěkně špinavá práce.

Ptaak - 12.09.2001 v 17:36

A bude jich hafo... a pak konečně chytne někdo teroristy a je podporující vlády pořádně pod krkem a důkladně s nima zatřepe... doufám.

Dedik Larzon - 12.09.2001 v 13:49

Tajni zaspali a poradne vsak je jiste ze budou padat hlavy.

Ptaak - 12.09.2001 v 10:10

Bendi: to záleží na tom jak sestřeleno. Když do něj napereš salvu raket (nejspíš Patriotů, které mají asi 60kg výbušnou hlavici), tak ho roztrháš na kusy, které moc škody nenadělají. Jedna, dvě rakety nebo kanón fakt Boing nezastaví - zvlášť proto ne, že všechny protiletecké rakety účinkují střepinovým efektem z větší vzdálenosti, nevěřte tomu, že třeba takový Phoenix musí dosáhnout přímého zásahu... Tady nezaspala obrana nebo dispečeři, kteří s tím ani jeden nemohl fakt nic dělat. Tady zachrápala rozvědka. Neřeknu, kdyby šlo o jedno letadlo, na to vám stačí dobrejch pět deset maníků s kudlama, ale koordinovaný únos kolika? Šesti letadel? Nejmíň 100 lidí přímo v akci a další operující v zázemí, zajišťující logistiku, kooperaci... a spusta peněz. Jak tohle mohly upozorňuji všechny tajné služby (americké, NATO a koneckonců i Mossad, jehož velká část práce spočívá v likvidaci terorismu - a pokud to šlo od arabů, tak to bylo ve sféřej eho působnosti) přehlédnout, to nechápu.

bendi - 12.09.2001 v 06:54

Ptaak: Je to stejné jako s Harborem, když někdo řekne, že jsou USA zranitelné v jejich samotném srdci jako Pearl Harbor nebo dokonce N.Y. a Washington, tak mu nikdo nevěří do té doby, než se najde někdo, kdo to těm, co měli udělat příslušná opatření, názorně dokáže. Na druhou stranu je pravda, že pokud ona letadla nejvila žádné známky podezřelosti a až do poslední chvíle se chovala normálně, tak asi ani moc dělat nešlo. Na ČT 1 včera říkali, že pokud už si to letadlo hasí na svůj cíl a je sestřeleno, přesto cíl zasáhne. Ten, kdo to vymyslel, to udělal dokonale přesně a tak, že se proti němu nedalo zakročit.

Ptaak - 12.09.2001 v 05:55

Pokud vím, tak pár minut po útoku na N.Y/W.D.C. sundali poblíž Pittsburgu nebo tam někde USAF další dva letouny, které se odmítly identifikovat... Podle mého názoru hlavní chyba je přesně v tom místě, o kterém se zmiňoval Bendi v navození tématu. Takový útok byl až do včerejška považován za útok pěchoty proti kulometům přes minové pole. A proto vyšel! Nikoho ani nenapadlo, že by se někdo mohl pokusit o takovou šílenost, kromě jednoho sposovatele, a myslíte, že někdo v Pentagonu bere spisovatele vážně?? Já jenom doufám, že američani dostanou ty, kteří za tím stáli, hodně brzy do rukou. A že zatím nestojí žádná cizí vláda, protože pak bychom byli ve válce i my jako součást NATO...

Dedik Larzon - 11.09.2001 v 22:12

Takze jak je to mozne. jednoduse . Ta letadla vzletla z bostonu a washingtonu takze letele k cili jen par desitek minut. Utocnici patrne zastrelili posadku a sami prevzali kontrolu nad stroji. pokud nekdo vubec vedel, ze letadla jsou unesena tak je nemohlo napadnout ze jdou delat kamikaze utok. Nebyl proste cas. To letadlo co utocilo na pentagon bylo udajne sestreleno, ale stejne na budovu spadlo. To letadlo co padlo u pittsburku patrne nedokazali teroristi obsadit a posadka s nim radeji napakovala do zeme, nez by jim dovolili udelat utok.

Vopruz - 11.09.2001 v 20:34

Prosím všechny, kteří se chtějí k tomuto tématu jakkoliv vyjádřit, ať zajdou do klubu. Díky.

Anonym: adamcer - 11.09.2001 v 20:03

No to je teda síla. Ani nemůžu logicky uvažovat. Snad jen jedno: Projevila se ta jediná VELKÁ chyba moderní civilizace. Válka a válčení už je pro takové "velmoce" jako je USA primitivní a zastaralé jednání a řekl bych že to bude mít děsný následky.A to slavení Palestinců mě DERE.... jsem nasranej Du DOMU.....

bendi - 11.09.2001 v 19:37

Pro dokreslení situace několik obrázků, které nepotřebují komentář: Zdroj: www.idnes.cz Je tam také hezky popsané, co se kdy stalo. Ta časová tabulka opravdu stojí za to.

Vopruz - 11.09.2001 v 19:18

To taky nemohu stále pochopit. Proč je třeba nesestřelili. Bude to asi složitější.

bendi - 11.09.2001 v 19:13

Všichni už jistě víte, že byl dnes na USA podniknut úspěšný teroristický útok a že byl zničen World Trade Center a že byl zasažen snad i pentagon. Teroristé použili unesená civilní letadla a stylem kamikadze je použila jako projektily proti oněm budovám. Mě by zajímalo, jak se to mohlo stát. Osobně bych podobný útok přímo do srdce USA za normálních okolností považoval za útok pěchoty za bílého dne přez minové pole, ale tomu, kdo si dal záležet na tom, aby Spojené státy pořádně naštval, to vyšlo. Všechny zdělovací prostředky jsou toho plné, ale stejně myslím, že je to dobré téma na diskusi. Pokud by totiž tákovéto útoky pokračovaly, mohlo by to mít pro všechny dosti nemilé následky. JAK JE TO MOŽNÉ?

bendi - 11.09.2001 v 19:07

Já si to také myslím. S reaktivním pohonem s výstupy pouze vzadu by podle mě nšel udělat takový spětný chod, jako s impulsem. Navíc, na každé jodi jsou ještě manévrovací trysky a ty se impulsímu pohonu co do výkonnosti rovnat nemůžou. P protože fungují na základě reaktivního pohonnu (když to jsou trysky tak by to asi tak něják být mělo), předpokládám, že impuls využívá jinou technologii.

Ptaak - 11.09.2001 v 08:43

Ale stále tvrdím, že to může zvládnout umělá gravitace, koneckonců obojí pracuje na stejném principu, generování umělého zakřivení prostoru.

bendi - 10.09.2001 v 19:05

A i při zatáčkách se bez něj žádná loď neobejde.

Ptaak - 10.09.2001 v 06:22

Vlada: proč? Zrychlují přeci jen tři čtvrtě milionu g... :))) Je impulsní pohon inerciální? Podle mého soudu není.

Vlada - 09.09.2001 v 22:51

Musí se chtě nechtě používat i při akceleraci/deceleraci, jinak by posádka byla krátce po vyslovení věty "plný impuls", promptně rozmáznuta po stěnách.

Winner - 09.09.2001 v 20:48

...a při WARP skocích, pochopitelně...

Winner - 09.09.2001 v 20:45

Co když se tlumiče používají jen pro lety v atmosféře, při zásazích trupu lodi ???

bendi - 09.09.2001 v 20:28

Omlouvám se za nepřesnou formulaci. Myslel jsem, že pokud se ty systémy spojí dohromady (což by bylo celkem logické), je velká pravděpodobnost, že když příjdete o impuls a tím pádem i o inerciální tlumiče, nemůžete do warpu.

bendi - 09.09.2001 v 20:26

Musíme brát také v potaz, že inerciální tlumiče se využívají také při FTL rychlostech a tam je impuls vypnutý. Jinak s tím spojení těch systémů dohromady, ale když jeden vypadne, jste bezmocní. To se ale dá vyřešit zálohováním. Řekl bych, že pes je zakopán v tom, co tu právě bylo uvedeno, totiž to, že se jedná o ST a že pohonný systém nenavrhoval žádný vědec.

Vlada - 09.09.2001 v 18:55

K tomu se dá dodat snad jen to, že Newton, Ciolkovski, Einstein ani Planck ST nedělali :)))) Proč spojovat umělou gravitaci a inerciální tlumiče když máš inerciální pohon? Jak už jsem psal: Kde nevzniká přetížení, není ho nutno odstraňovat.

Winner - 09.09.2001 v 14:20

Co dělat ? říct si, že je to ST tak to akceptovat ???

Ptaak - 09.09.2001 v 09:49

Vlada: to, jaká je "spotřeba" impulsního motoru, by si dokázal spočítat už Newton. Už Ciolkovskému by bylo jasné, že žádný konvenční pohon nikdy nemůže tak těžkou loď pohánět takovým způsobem a už Einstein a Planck by vám řekli, že jako jediné palivo připadá v úvahu nanejvýš antihmota. Elementární fyzika, argumentovat tím, že to je ze šedesátých let není to pravé ořechové. Mnohem závažnější je argument, že je to ST. Tady narážíme na problém. Antigrav jako pohon, inerciální tlumiče k vyrovnání momentu setrvačnosti a umělá gravitace k zajištění vhodných podmínek. Tři rozdílné systémy, ale podle mě by šlo je spojit do jednoho. Nebo alespoň tlumiče a umělou gravitaci. Určitě by to bylo jednodužší než mít dva oddělené systémy.

Anonym: Vlada - 08.09.2001 v 23:53

To je právě to. Většina ST technologií holt vznikala v šsdesátých létech :))) Winner: Podle mě to jisté je. Když nevzniká přetížení, není ho potřeba odstraňovat pomocí inerciálních tlumičů. Jistě že se tam nachází generátory gravitace, ale ty tam jsou jen proto aby se mohla posádka nerušeně pohybovat v podmínkách jako na Zemi. Tudíž nebudou moc silné. Inerciální tlumiče s tím nemájí dle mého co dělat. Ty se starají až o vyrovnání přetížení daného zrychlením či změnou směru.

admin - 08.09.2001 v 23:29

Bendi: Myslím, že máš pravdu. Autoři použili impuls, tak nějak zhruba ho definovali jako reakční pohon, ale už před nějakou dobou význační američtí matematici a fyzici spočítali, že je to neproveditelné. Aby se tak velký kolos, jako je hvězdná loď, dal do pohybu pomocí impulsních motorů je z hlediska dnešní fyziky nemožné.

Winner - 08.09.2001 v 22:55

Vlada: To není jisté. ACC si představoval "inerciální pohon", avšak na lodích vybavených tímto druhem pohonu se nacházely také generátory, které tam vytvářely gravitaci... Vezměme si samotné jméno - IMPULSNÍ pohon. To nezní příliš jako reaktivní pohon...

Vlada - 08.09.2001 v 21:53

Kdyby to byly antigravy tak by přeci nebylo potřeba výkonných inerciálních tlumičů.

bendi - 08.09.2001 v 20:58

Tak jsem si pročítal kapitolu impulsního pohonu a k ničemu jsem nedospěl. Je to velmi zamotané a já si myslím, že impuls autoři použili prostě jako pohon pro podsvětelné rychlosti a ani o tom moc nepřemýšleli. Možná je to jinak, ale mě to tak připadá. Ptaak, Winner: Antigravy jsou podle mě docela pravděpodobné, ale když uvážíme, jakou rchlostí se za posledních sto let pohonné technologie vyvíjely, není vyloučené, že za těch 300 let vykoumají něco, co si dnes ani nedokážeme představit. Ale se znalostmi, které máme k dispozici dnes bych si vsadil také na antigravy.

Ptaak - 08.09.2001 v 19:41

Ještě jednou sorry, to není Ciolkowski, to je stále jenom Newton. Ciolkovského rovnici jsem nakonec nepotřeboval.

Ptaak - 08.09.2001 v 19:40

Doprčic! Nefungujou tagy exponentů. Moc se omlouvám, tady jsou ta čísla ještě jednou: hmotnost 3,5x10e+9 kg, zrychlení 75x10e+5 m.s^-2 tah 26.250x10e+12 N energie 9.843.750x10e+18 J Tohle je předpokládám srozumitelné.

Ptaak - 08.09.2001 v 19:36

Závěr, že jde o antigravy, jsem vyvodil ze stejných závěrů jako Winner. Teoreticky nejúčinnější reaktivní pohon je fotonová raketa: hmota a antihmota, účinnost přemeny paliva na energii 100%, výtoková rychlost rovna c. Ovšem průvodní jevy jsou například obrovská emise mezonů a gamazáření. Ale z Ciolkovského zákonů vyplývá, že pro loď o hmotnosti 3.500.000 tun (3,5x109 kg), aby zrychlila z nuly na 75.000.000 m/s (0,25c) za 10 vteřin, potřebuje dosáhnout zrychlení 764.525g (75x105 ms-2), a tedy vyvinout tah 26.250 TN (26.250x1012 N). To odpovídá energii 9.843.750x1018 J, na jejíž uvolnění by bylo potřeba anihilovat asi 100.000 tun hmoty a stejné množství antihmoty. Kolik s sebou loď třídy Galaxy veze paliva? Upozorňuji, že hodnotu tahu jsem uvedl jen pro přehled, energie vychází pouze z rychlosti - jde o kynetickou energii tělesa o dané hmotnosti a rychlosti. Jen upozorňuji, že jí je třeba všechnu řízeně uvolnit během oněch 10 vteřin, o nichž jsem hovořil - a to ještě za předpokladu, že nebude mít pohon žádné ztráty, což je nemožné - je nutné udržovat v motoru reakční podmínky a další energii odčerpávat pro loď). Smyslem tohoto příspěvku není ukázat, že ST je nereálný. Jeho smyslem je ukázat, proč si myslím, že je nemožné, aby lodě ve ST měly reaktivní pohon (ony vlastně nemohou mít žádný jiný, který by získával energii z jakéhokoliv nám známéhop paliva. Podle mě by vyhovovalo získávání energie z fluktuací falešného vakua - tam palivo nepotřebujete). Ještě jedna poznámka bokem: romulanské D´deridexy mají účinnost získávání energie z hlavního jádra asi 60%.

admin - 08.09.2001 v 17:38

Maskování to asi může těžko zachytit, to není nic pevného. Viz ST 6.

Alpedar - 08.09.2001 v 16:57

A predstavte si maskovanou lod jak se pokousi nenapadne manevrovat s reaktivnimi motory. Zapne motor a : 1) Nechava za sebou jasnou stopu 2) Maskovani to zachyti, lod se nepohne (nezmeni rychlost) a maskovani se namaha. Moznost 1. by byla velice zajimava, ale ve ST se zjevne nepouziva.

Winner - 08.09.2001 v 12:16

Impulsní motory jsou REAKTIVNÍ ?! To je tedy hezká hovadina (od autorů) ! Z nuly na 0,25c za pár sekund ? NEEXISTUJE žádný reaktivní pohon, který by to mohl udělat. Nikdy ani nebude existovat, protože to by musela mít Galaxy za sebou ohromnou pohonnou jednotku... Raději bych věřil, že to jsou antigravy...

bendi - 07.09.2001 v 23:00

Ptaak: No, v zásadě souhlasím, ale mám tu knihu od Okudy a Sternbacha s detailně popsanou technikou lodí třídy Galaxy a ještě jsem ani neměl čas jí pořádně prostudovat, tam by to stát mohlo, ale asi to realitě příliž bízké nebude. Já bych tipoval, že v 24. století už asi budou mít studenou fúzi, ale je to jen můj osobní postřeh. Za těch 300 let už by na to přijít mohli :-). Winner: Já jsem se již poučil a technické údaje z VGR již automaticky zpochybňuji a beru je s rezervou. Nauč se to také a ušetříš si hodně rozčilování :-)

Vlada - 06.09.2001 v 01:09

Winner: Pokud vím tak neuskutečnila. Ptaak: Právě že to antigravy nejsou! Jsou to motory fungující na klasickém reaktivním principu. IMO jedna z největších technických chyb ST. Oni sice řeknou "máme pole strukturální integrity", ale i tak je to dle mého názoru přinejmenším konina. Btw nezapomínáte nháhodou že ve 24. století už impulsní pohon čerpá energii z warp jádra? Impulsní (fúzní) reaktory už fungují jen jako záloha. Čistě pro warp pohon používala antihmotu jen původní Kirkova Enterprise (ještě před přestavbou).

Anonym: Winner - 05.09.2001 v 20:22

Říkám to proto, že ve VOY z impulzních trysek Deltaflyeru vylétala červená záře. Bože, to je ale hovadina... Tokamak - hmmm, ano. Nic jeného dneska neznáme, bohužel. Předpokládám, že si urychlovače částic s sebou nevozí, takže to bude asi tokamak. Nevíte náhodou, jestli se někdy uskutčnila řízená termojaderná reakce v tokamaku po delší dobu ?

Ptaak - 05.09.2001 v 14:16

Bendi: podle mě půjde patrně o nějaký druh tokamaku, který získává energii z plasmy magnetohydrodynamicky (hallovým jevem - vzniká přímo elektrická energie, bez ztrát při tepelné výměně, kromě toho je obtížné si představit, že by na kosmické lodi bylo místo pro objemné turbíny a chladiče a zásoby vody a podobné skopičinky). V současné době si nedovedu představit jiný fúzní zdroj energie.

bendi - 05.09.2001 v 07:56

Tak něják to asi bude. Vlastnosti fůzních reaktorů ještě pořádně neznáme, ale můžem skusut zašátrat v knihách a na internetu. Třeba něco najdem.

Ptaak - 05.09.2001 v 05:46

Winner: předpokládám, že jde o antigravy, jinak si tak obrovské zrychlení bez viditelných efektů nelze zdůvodnit. Zarážejí mne však iontové emise, které za sebou impulsní pohon zanechává. Mohlo by jít o zplodiny z reaktorů?

Anonym: Winner - 04.09.2001 v 20:44

Jaký přesně je princip impulzních motorů ?

bendi - 04.09.2001 v 19:12

Ptaak: Zcela správně. Vždy jsem velmi rád, když se tu na něčem všichni shodnem. To, co jsme tu vymysleli, je sice absurdní, ale jiný smysl, než aby autoři svá stará plavidla nadobro neodepsali, to asi nedává. A protože jsme se tu na tom asi všichni shodli, předpokládám, že máme pravdu. A kromě toho, co jsi tu popsal, je další výhodou i to, že pokud je část array vyřazena, zbytek bojuje dál a pokud na loď útočí malá plavidla, může array pálit separátně i na několik cílů v jednom okamžiku (samozřejmě s odpovídající ztrátou výkonu na výstřel, to ale proti malým a dotěrným stíhačkám s relativně slabými štíty nevadí).

Ptaak - 04.09.2001 v 13:31

Je ovšem třeba podotknout, že arrays mají jednu obrovskou výhodu: nesmírně velké palebné pole - něco jako děla v boční kasematě a dělová věž a rovněž to, že je možné pálit rychleji než jeden phaser o odpovídajícím výkonu.

Ptaak - 04.09.2001 v 13:27

Bendi: tebou podané vysvětlení je možná logické co do takticko-technických úvah, ale naráží přesně na ty skutečnopsti, o kterých mluvil Vlada. Za těchto okolností by si Excelsior proti lodi, schopné postavit se plavidlu s phaser array, ani neškrtl, protože to musí mít štíty schopné palbě z array odolat a proto musí mít kapacitu asi 100-200x vyšší než na co phasery Excelsioru stačí (mimochodem, ten údaj by odpovídal poměru phaser banks u Excelsioru a lodi s array Mk VIII). Kromě toho to také znamená, že Excelsior bude mít asi adekvátně slabší štíty (pochybuji, že by ve 23. stol. stavěli lodě schopné odolat palbě z arrays, když o nich ještě ani neuvažovali...) a příkon ke zbraním...

Ptaak - 04.09.2001 v 13:16

Alpedar: impulsní motorory mohou prakticky jakoukoliv loď urychlit téměř okamžitě až na 0,25c (připadá mi to praštěné, ale zatím jsem nenašel nic, co by tomu odporovalo).

Alpedar - 04.09.2001 v 09:43

Nevite JAk je to v St se zrychlenim lodi? Vim ze maji kompenzatory hybnosti nebo jak tomu rikaji, ale jake pretizeni to zvladne?

bendi - 04.09.2001 v 07:13

V dostřelu rozdíl asi nebude. Efektivní dostřel všech beam weapons a i phaserů je 300 000 km. Něco jiného by to podle mě ale mělo být u phaserů určených pro útoky na stanice. Ty by mohly mít klidě dostřel o mnoho větší, protože stanice nikam neuteče. Pokud se střílí phaserem na loď ve velké vzdálenosti, má útočník téměř jistotu, že mu cíl uhne. Proto se u všech phaserů udává max. efektivní dostřel 300 000 km a nevidím proto důvod, proč by se měl dostřel phaserů určených pro boj liď - loď dále zvětšovat. Opravte mě pokud se mýlím.

Vlada - 03.09.2001 v 20:55

Pro upřesnění: Phaser bank=emitor :) Tedy to samozřejmě není úplně přesné, chtěl bych jen upozornit ža každá phaserová banka má svůj emitor. Tudíž počet phaserových bank=počet emitorů. Emitor je totiž jen jedna z částí phaserové banky. Z toho ovšem vyplývá že starší lodě jako Excelsior (bez arrays) by měly palebnou sílu jen zlomku např. Intrepidu, protože ten má bezesporu emitorů víc. Toho se scénář jaksi nedrží, protože pro efekt si jsou všechny lodě ve ST víceméně rovny. Určitě víte co mám na mysli. Podle technických údajů by třeba Galaxy musela vypařit Excelsior jednou salvou, ale nic takového v životě ve StarTreku neuvidíme. Tam i když je loď prokazatelně mnohem slabší, nějaké bleskurychlé vítězství je velice zřídkavé. Vždy ta slabá loď vydrží poměrně dost zásahů. Jasný příklad jsou střety velkých lodí s raketoplány a stíhači. Málokdy vidíme že by se malá loď vypařila po prvním zásahu (jak by to správně mělo být) Já bych viděl největší rozdíl spíše v dostřelu. Tak jak to uvedl Ptaak v příkladu s 11" a 16" děly. To se mi zdá jako nejshůdnější vysvětlení. Fakt že ve ST se stejně používá řadová taktika ponechme stranou :)))

bendi - 03.09.2001 v 19:51

BPtaak Tak tady mohu sloužit pouze osobním názorem. Podle mě je to tak, že type X je první typ phaseu určený speciálně pro použití v phaser arrays. Starší typová řada phaserů končíní type VIII byla určena pro použití v phaser banks. To lze vidět u starších plavidel až k Excelsioru. Phaser následující po type VIII, type IX byl již používán v malých phaser arrays, dobže je to vidět na Ambassadoru, kde jsou tři malé phaser array, ale ještě nejsou spojeny v jeden okruh. To bych viděl jako přechod k výkonný phaserům další generace, které jsou reprezentovány type X a XII phasery (ještě k tomu patří type X+ planetární phaser, ze kterého se pravděpodobně XII vyvinul - nenašel jsem zatím sice žádný oficiální zdroj, který by to potvrdil, ale zní to celkem logicky a protože type X+ phaser oficiálně opravdu existuje, nevidím důvod, proč tomu nevěřit) a které jsou používány na všech moderních válečných lodích (Defiant vynechme, ten k této konstrukční řadě nepatří, ale to tu všichni vědí) jako Akira, Galaxy, Nebula a Sovereign (Prometheus vynechám, všichni vědí proč :-)). Zavedení type VIII phaserů do phaser arrays si nedokážu vysvětlit jinak, než jako zlepšení bojeschopnosti lodí, které nejsou určeny pro boj a které si nemohou dovolit krmit nové a výkonější typy phaserů. Z toho usuzuji, že type X a XII phaserové emitory musejí být energeticky výkonější (musíme započítat i čas - mohou střílet nesrovnatelně delší dobu, než stará generace phaserů a proto se jejich účinek průběhem času sčítá), než starší phasery (utajování type X+ phaserů asi bude mít svůj důvod). Dávalo by to smysl, protože phaser arrays u Sovereignu jsou mnohem kratší než u Galaxy a přezto je jejich výkon stejný a nebo větší (Sovereign pokud vím v žádném technickém manuálu nebyla a o výkonu jejích zbraní se také žádný důvěryhodný zdroj nezmiňoval a proto asi budeme muset s dalšími závěry počkat asi až na ST X). Intrepid původně pro boj určen nebyl a proto nedostal výkoné phasery. Usuzuji (pouhá spekulace), že proto inženýři Flotily oprášily staré type VII phasery a modifikovali je pro použití v phaser arrays. Tak to je asi moje teorie. Možná jsou v ní chyby (stavím na nepodložených informacích) a je poněkud nepřehledná, ale po vychytání pár chybyček by asi ani nemusela být daleko od pravdy. Rovněž omluvte případné chyby z jazykového hlediska, ale nerad si po sobě čtu věci.

Anonym: Winner - 03.09.2001 v 19:33

Ptaak: Podle toho, co jsem četl na Bendiho stránce je Mk. X původně zbraň k planetární obraně, která se dá nacpat jen na největší lodě (s největším energetickým výkonem). Srovnal bych to s romulanskou lodí, která používala plasmové dělo, ve své době mocnou zbraň, která vystřelí ale jen párkrát za minutu. To by u fregaty jako je New Orleans, která se třeba musí bránit proti stíhačům, neblo vůbec dobré...

Ptaak - 03.09.2001 v 18:05

Bendi: já vím, že sis to nevymyslel. Spíš by mě ale zajímal tvůj názor na to, proč teda sakra používat méně výkonné Mk VIII než Mk X. Jediný důvod, který mě napadá, je, že Mk VIII jsou o tolik menší, že když porovnáš celkový výkon phaser array na Intrepidu, když tam naskládáš malé VIII nebo velké X, tak jsou VIII výhodnější. Proč ale potom nemá VIII i Galaxy, která by jich tam mohla mít ještě víc? Nebo se počet phaser banks promítá jen do celkového číselného výkonu, ale parametry jako dostřel atp. se pro jednotlivé druhy bank liší (něco jako když vypálíš salvu z osmi 11" děl, tak dosáhneš stejné hmotnosti vypálených granátů jako ze tří 16", ale nezvedneš tím dostřel)? V tomhle stále tápu. Jak to tedy je?

bendi - 03.09.2001 v 14:15

Ptaak: Já si to nevymyslel. Na toto téma už tu nedávno proběhla celkem plodná debata. Když už dnes existují lasery o několika stech TW, tak by ST phasery měly být podle mě ještě o nekolik řádů výkonější. Pouze cituji oficiální informace a na mých osobních názorech nezáleží, to bych si rovnou mohl vymyslet údaje jako třeba tvůrci ditl. Ani nevíš, jak bych si přál aby se to, o čem tady mluvíme přiblížilo realitě, ale nejsem Sternbach, Okuda, Zimmerman ani Drexler abych na tom mohl něco změnit. Na druhou stranu musíme uvážit, že pokud se stílí při výkonu 1 GW několik sekund, tak se výsledek nasčítá. Ale jak jsem již řekl, cituji pouze informace z technických manuálů a jakkoliv sem mi tam získané údaje nelíbí, tak je respektuji. Byl bych první, kdo by zvedl ruku pro přiblížení ST realitě, ale ne druhou stranu je to jenom sci-fi a tak musíme brát ohled na ty, jichž by se zavádění reality do ST dotklo. To jsme tu už ale také probírali. Asi nám nezbyde, než se smířit s tím, že je výkon phaserů tak malý a útěchou nám může pouze být pouze to, že jsou phasery využívány pro to, že s min. spotřebou energie dosáhnou max. účinku.

Ptaak - 03.09.2001 v 09:56

Bendi: ale méně ěmitorů, oprav mě, pokud se mýlím, znamená menší výkon... a proč se teda vůbec používají třeba Mk VIII, když stačí prostě dát míň emitorů výkonnějšího typu, což je bezpochyby výhodnější? Mimochodem, jestli jsem to správně pochopil, když má jeden emitor výkon 5,1 MW, pak 200 emitorů má něco přes 1 GW? (to se mi zdá trochu málo na to, že mluvíme lodi o několika milionech tun schopnou pohybovat se několikatisícinásobkem rychlosti světla...)

bendi - 03.09.2001 v 08:11

Ptaak: Já bych type X phaser viděl trochu jinak. Jedná se o velký soubor malých emitorů (výkon 5.1 MW, velikost 3,25 x 2,45 x 1,25 m), které dohromady vytvoří jeden výstřel nebo mohou pálit separátně / v malých skupinách. Nejde tedy o klasické schéma děla s jednou velkou hlavní, ale o něco, k čemuž v dnešní době marně hledám ekvivalent. Přirovnal bych to k tomu, jak 8472 ničí planety - několik lodí soustředí energii do jiné lodi a ta pak celou tu energii použije. Je to sice špatné přirovnání, ale nic lepšího mě nyní nenapadá. Phaser arrays po 200 emitorech, jako je má Galaxy nebo Nebula, s sebou New Orleans, Intrepid a ani žádná jiná loď obdobných parametů samozřejmě tahat nemůže (ale Tipnul bych, že Voyager by je klidně mít mohl :-)), pak by nastal tebou popsaný případ a lodi by došla šťáva. Pokud se bavíme o používání type X phaserů v takovém rozsahu, jako na Galaxy, tak máš samozřejmě pravdu, ale v menším počtu by se podle mě type X phasery na fregaty montovat day.

Ptaak - 03.09.2001 v 06:07

Bendi: já bych řekl, že ohledně montáže težkých phaserů typu X na malé lodi je potřeba být velmi opatrný, protože o tom, jaké má tahle zbraň parametry, toho vím dost málo. Jak je veliká? Kolik energie spotřebuje? Jaké má další nároky? Můj přstup je ovšem ovlivněn námořnictvem - pokládám phasery Mk X za ST ekvivalent 16" děl (406mm), a ty taky nejdou namontovat na kdeco. Např. Phasery VIII by v tomto podání byly buď osmipalcovky nebo 280mm (ty už jdou v ucházejícím počtu namontovat na loď o 12.000 tunách, že...). Chápeš, co tím myslím? Dodávám: jde o můj subjektivní pohled. Krom toho: i Intrepid nebo Excelsior class mají určitě energii na to, aby použily phaser typu X. Ale jak dlouho? To, že na nějakou loď jde namontovat, ještě neznamená, že je to por ni vhodná zbraň, když z ní dokáže vypálit dvakrát třikrát a pak je deset minut bezbranná, protože dobíjí energii...

bendi - 03.09.2001 v 02:17

Vlada: O ditl máš úplnou pravdu, takovou snůžku hovadin aby člověk pohledal. Samozřejmě, že mi to bylo podezřelé, když se někdo od oficiálních informací liší o několik řádů, tak si toho člověk snadno všimne :-) Daystromův institut už nyní využívám pouze jako zdroj obrazového materiálu nebo pro zasmání. Jenom doufám, že ST Military nepotká stejný osud. Btw. na ST Military jsem dodal již všechny informace o hvězdných lodích (kromě Defiantu, Danube a nefederačních lodí - to ještě příjde), které byly v DS-9 technical manualu, takže pokud hledáte zaručeně oficiální a nezkreslené informace tohoto druhu, není nic lepšího než ST Military :-) A pokud jde o mé přízpěvky ohledně phaserů na fregatách, tak to prosím omluvte. New Orleans prostě zbožňuju a nedám na ní dopustit. Myslete si co chcete, ale ta loď se mi jednoduše líbí :-)

Vlada - 02.09.2001 v 21:50

Bendi: A to ti nebyly podezřelé už ty údaje o výkonu zbraní a absorbci štítů? :))))) Na druhou stranu to tam mají alespoň označené jako holou spekulaci (spíš výmysl vycucaný z prstu :)))) Mě docela překvapila loď Challenger, je úplně jiná než ta co je na jednom ze známých srovnávacích obrázků. Btw teď jsem nějak ztratil přehled kdy ještě mluvíš o New Orleans a kdy už o Steamrunneru :))) (No dobře, určitě to bylo vše ještě o New Orleans, ale jeden nikdy neví :))

Anonym: Winner - 02.09.2001 v 19:09

Jo, isokinetický kanón. MŇam. S tímhle jít na Romulany - D´deridexy by se tomu asi jen stěž vyhýbaly :-)))

bendi - 02.09.2001 v 09:43

Vlada: Já si nevymýšlím, pouze cituji DS-9 technický manuál. Na ditl píšou, že má type VIII a na albatani, že má type IX - podle mě jsou to blbosti a má type X, ale,protže nemám žádný technický manuál, kde by se vyskytoval, nemohu toto tvrzení podložit. Mimo chodem, podívejte se na ditl na loď Federace Defender. Touto lodí u mě ditl ztratila i ten poslední zbytek věrohodnosti. FUJ!

Vlada - 02.09.2001 v 01:24

Vždyť type X nemá ani Steamrunner. Někde jsem četl že má jen IX (doufám že to nebylo na Al-Batani :)))

Anonym: Vlada - 01.09.2001 v 22:57

Jo, isokinetický kanón (ale ten účinek se mi líbil ;)))

bendi - 01.09.2001 v 17:17

Docela rád bych srovnal TNG nebo DS-9 technický manuál s technickým manuálem z VGR. Neví někdo z Vás o tom, že by autoři něco takového vydali / plánovali vydat?

Anonym: Winner - 01.09.2001 v 12:14

Nesmíte zapomenout, že autoři VOY phasery a štíty vylepšují v každém druhém díle... :-((( Pamatujete na ten díl VOY, kde Janeway chtěla koupit takové to obří dělo ???

bendi - 01.09.2001 v 08:53

Vlada: Přesně! Ptaak: Já bych spíš typoval, že fregata bude spíše bojového ražení, ne jako Intrepid. A pokud jde o výzbroj, já bych typnul type X phasery, ale jisté to není. V žádném technickém manuálu jsem jí zatím nenašl a tak nic není jisté. A pokud se Vám zdají type X phasery přehnané, poslechněte si tohle: V DS-9 technical manuálu stojí, že lodě třídy Centaur a Excelsior/Constitution mají type IX phasery a upravená verze Constitution bez sekundárního trupu má dokonce jedenáct type X phaserů. Takže tato menší plavidla potvrzují, že lodě určené do boje (fregaty k nim patří, pokud tu budeme brát podle dnešních hledisek, tak doufám, že mi nikdou nebude tvrdit, že La Fayette je univerzální průskumná nebo vědecká loď) mají o něco silnější zbraně, než lodě určené pro relativně krátké mise u kterých se většinou nepočítá s tím, že bude nutné zakročit proti silnému nepřítely (to, že Voyager s type VIII phasery v delta kvadrantu vyvraždil na koho přišel včetně Borgu jako argument neberu) a proto usuzuji, že na New Orleans type X phasery jsou. Je to sice jen můj osobní názor, ale právě u New Orleans si za tím stojím, je to totiž jedna z mých nejoblíbenějších lodí a proto bych na ní phasery z Voyageru nikdy nenamontoval. Pokud jde speciálně o tuto loď, mohu býte velice neobjektivní.

Ptaak - 01.09.2001 v 05:50

New Orlwans není špatná loď, ale podle velikosti a klasifikace (cca 350 metrů, fregata) bych spíš typoval, že bude mít phasery typu VIII. Řekl bych, že je to předchůdce Intrepid class - rychlá víceúčelová loď střední třídy.

Anonym: Vlada - 31.08.2001 v 20:28

Že by tento?:) Škoda že nejsou kvalitnější.

bendi - 31.08.2001 v 14:29

Winner: Hodí se to a už je to na netu. Btw. ST Military už má 11.9 MB a doufám, že se z ní jednou stane ST obdoba www.military.cz. Zatím je vše na dobré cestě a pokud se najdou dobré duše ochotné pomoci, budu jedině rád. Vlada: Mě se New Orleans moc líbí. Ale pokud jde o vzhled, suprová je rovněž bojová verze Intrepidu. Mám ji k dispozici pouze na papíře (ani nevím, jak se to ke mě dostalo), ale brzy se dostanu ke scanneru, takže se tím snad budou moci pokochat i ostatní.

Dedik Larzon - 28.08.2001 v 23:25

neco jako orion ale real time. Bohuzel uz to nemam a je to skoda.

Anonym: Winner - 28.08.2001 v 20:23

Dedik: Pax imperia ???

Dedik Larzon - 28.08.2001 v 18:47

Jinak borgove maji spis nejakou formu stitu, ktera se trochu stitu podoba damperu. Spis bych to prirovnal ke stitu co jsem videl v pax imperii.

Dedik Larzon - 28.08.2001 v 18:44

Winner: ona ta lod vybuchne jen nekdy a nekdy ne musis mit stesti. Moje pechota ma uder 138 v kosmu a 3 hity a 165 na zemi. mam vsechny techy na pozemni boj a lidra 20procentni bonus na poz. boj a heavy G rasu takze vic vydrzi. antaran ma jen 100 a 2 hity takze jednou jsem dobyl jejich cruiser s 2 muzi a cizi star fortres s 80 marinaky s 1.

Winner - 26.08.2001 v 20:06

Bendi: posílám ti info o jedné Breenské lodi, moc toho není, ale pokud se ti to bude hodit...

Vlada - 26.08.2001 v 17:40

No podle mě je New Orleans docela hnusná (obě) :))) Rozhodně se mi ovšem nezdá že by se kdovíjak ježila zbraněmi. O phaserech typu X by se IMO dalo rovněž pochybovat. Není to zrovna bojová loď. A při použití vojenské terminologie je označována jako fregata (vidím že i ty to na té stránce máš), takže nic moc :)) Ale to je koneckonců celkem jedno. Možná na CIAFu budu. Posledně jsem vynechal (a prý jsem o nic nepřišel), tak si snad letos spravím chuť.

Anonym: Winner - 26.08.2001 v 15:14

Bendi: Jo, thanx.

bendi - 26.08.2001 v 00:12

Winner: Potvrzeno. Už je to na ST MILITARY v české sekci a technickém oddělení a je to plně přístupné.

Anonym: Winner - 25.08.2001 v 21:36

Bendi: Well, za chvíli to máš ve schránce...

bendi - 24.08.2001 v 06:31

Winner: To víš, že mám zájem! V neděli ale jedu na chatu a vrátím se až v sobotu, kdy jedu na CIAF, takže to na ST Military můžu dát dnes, zítra nebo až další týden. Ale jakákoliv spolupráce je samozřejmě velmi vítaná. Už se těším. Vlada: Já si třeba na New Orleans velmi zakládám. Protože že opravdu ježí zbraněmi, je to jedna z nejhezčích loďí Hvězdné flotily (subjektivní názor). Je sice pravda, že její neoficiální verze se mi líbí víc (mám jí z chartu ze staré verze st.cz), ale jeí oficiální podoba je rovněž velmi krásná. A pokud jde o AL batani, když jsem začínal, tak to pro mě byla úžasná stránka, teď to vidím pouze jako snůžku výmyslů a dezinformací, kde je sem tam něco oficiálního. Autory samozřejmě nechci urazit, pokud tam vstoupí někdo neznalý, musí mu AL batani připadat skvělá, informovanější jedinec se nestačá divit. PS: Kdo jede na na CIAF?

Winner - 23.08.2001 v 22:12

Bendi: Jestli chceš, zpracuji ti popis lodí Dominionu, zdroj ti dám v angličtině, zbytek přeložím. Včetně obrázků. Máš zájem ???

Anonym: Winner - 23.08.2001 v 21:37

Jo, AL batani mě naštvalo s těmi "3 polaronové paprsky" u všech lodí Dominionu. Nevím, co tam mají znamenat ty smajlíky a celé je to zmatené... Pamatuješ na Q Who, kde Ent-D pálila po krychli torpéda, a ty ji ani nepoškrábaly ? Předchozí výstřely s phaserů ji ale dost poškrábaly. Potom se přizpůsobili... Stejně zůstává nejlepší možnstí střílet na jedno místo v krychli. Je zvláštní, že to flotilu hned nenapadlo...

Vlada - 23.08.2001 v 21:36

Al-Batani proboha radši nevěřte vůbec nic... Koneckonců co čekáte od lodi na které sloužila Janewayová :))) I když je pravda že zrovna New Orleans je celkem neznámá loď a nikdo pořádně neví jak vypadá. Já si ji pamatuji pouze z jednoho záběru v druhé části TBOBW na kterém navíc byla dost mizerně vidět :)

bendi - 23.08.2001 v 06:55

Winner: Poté, co na ALBatani napsali, že New Orleans vypadá skoro jako Ambassador, tak už jim nevěřím. Pokud jde o důvěryhodnost, jsou pro mě asi na stejné úrovni jako ditl, ale to je nyní vedlejší. To, že Borg takovou technologii mají, by vysvětlovao , proč na ně příliš neúčinkují fotonová torpéda a běžné phasery (q. torpéda vynecháme, ty fungují na jiném základě - na ty podobná obrana neúčinkuje). Podle mě se to, co říkáš, zdá celkem logické.

Anonym: Winner - 22.08.2001 v 20:17

Bendi: na ALBatani jsem četl, že je podobným "sťítem" vybavena Koule. Takže mám možná pravdu, že se borgský štít podobá Damper field z MOO2.

bendi - 21.08.2001 v 22:03

Winner: V Civil Defence ho použily jako část Level-1 counter-insurgency protocol. Z toho bych usuzoval, že to asi nějáký smysl mělo. Nejsem bohužel schopen najít o tom za daných okolností přesnější informace, možná až budu mít čas a náladu, skusím někde zjistit podrobnosti, ale pochybuji, že bych něco našel. Snad budou mítostatní víc štěstí. Ohledně podobných informací je důvěryhodných zdrojů žalostně málo a hledat je se mi nyní opravdu nechce. Asi by to chtělo důkladně si prohlédnout všechny díly, kde se Damping field vyskytlo. Já osobně jsem žil v domění, že se jedná i o druh ochrany pro loď, ale musím se přiznat, že jsem konkrétně tomuhle nevěnoval velkou pozornost a proto mohou být mé závěry chybné.

Anonym: Winner - 21.08.2001 v 20:26

Bendi: No nevím. Není tam napsáno, že by nějak snižovalo poškození lodi...

bendi - 21.08.2001 v 06:58

A nyní obligátní citát z encyklopedie, heslo Damping field: Energy field that inhibits transmission of most form of energy, including comunications. ... To by to snad mělo vysvětlit.

Anonym: Winner - 21.08.2001 v 03:43

Myslím, že je to nějaká obdoba, neříkali někdy něco o tlumících štítech ? Totiž, dá se to pozorovat už v TNG - Torpéda si ani neškrtnou, jako kdyby byla jejich "damage reduced by 3/4" :-))). Ve First Contact taky - torpéda bez šance, pokud (tramtadadá) nestřílíš na jedno místo - podle mě totiž Picard jen tak náhodně vybral souřadnice (jenom aby se tam hezky trefovalo) a dal příkaz flotile tam střílet - torpéda uvnitř explodují s větší silou (petarda a zavřená pěst). Takhle se "prostřílíš" až ke středu krychle, k důležitým systémům... (kdyby to tak šlo v MOO2) Dedik: Jak se ti povedlo obsadit Antaranskou loď ?! Ona totiž A) Exploduje poté, co jsem ji dobyl B) Exploduje poté, co jí moje rakety vyřadily pohon C) Vůbec ji nedobiju, protože to skoro nejde... Leda v zářné budoucnosti.

4of7 - 20.08.2001 v 23:10

Winner: vypadá to, že Damper Field je základní obranný systém krychle (naposled se o něm zmiňovali v Collective), ale štíty a pancéřování jsou na krychli taky - přeci jen je těžší překonat najednou tři různé systémy (to dovede jen torpédo z Voyageru :)). Navíc je krychle tak velká, že tak deset palub směrem od povrchu nemusí být nic životně důležitého (kromě zbraní), takže by se při zásahu nic vážného nestalo ani bez Damper Fieldu.

Anonym: Winner - 20.08.2001 v 20:44

Co říkáte na ten Damper Field u Borgů ???

Anonym: Roger - 20.08.2001 v 20:22

Nedostanou. Narazi na nej proste cestou.

Anonym: P.B. - 20.08.2001 v 20:19

4of7 : To bude casovka a navic plna transwarpu a novych technologii cestovani, je tedy mozne, ze se dostanou opet do nitra borgskeho prostoru.

4of7 - 20.08.2001 v 20:04

P.B.: to mají jenom jeden unikomplex ? Proč je potom na okraji borgského prostoru a ne někdě uprostřed (Voyager opustil borgský prostor v té epizodě, kdy odešla Kes). Královnu už zabil Picard a taky se nic nestalo - a transwarpovou bránu si taky mohou postavit znova.

bendi - 20.08.2001 v 17:39

Tak jsem se trochu zamyslel nad Dominionskou válkou a vykoumal jsem TOHLE. Je to studie perspektivní flotily. Není to sice ještě zdaleka hotové, ale mě by zajímalo, co si o tom myslíte. Je to jen takový nápad, ale nemuselo by to být daleko od pravdy. A pokud někdo chce MOO 2, tak v zářijivém Levelu minulého roku byl jako plná hra zdarma :-) Ad VGR a boje: Lidi, toho se neřiďte, VGR předkládá pouze systematické dezinformace. Od pálení phasery ve warpu po rozsekání Borgu je to jedna velká blbost.

Alpedar - 20.08.2001 v 15:34

Napada me takova "malickost". Maskovani (klasicke) nemuze fungovat dlouhodobe priti pozorovani ze vsech smeru. To proto, ze hlavnim ukolem maskovani je, aby lod nevyzarovala vice nez okoli. Tedy, aby nedochazelo k tepelne vymene s okolim. Protoze na lodi vsak bezi ruzne systemy, dochazi v nich ke ztratam. Tedy uvolnuje se teplo. Tepelny rozdil se zvysuje a za nejakou dobu se lod bud upece, nebo vypne maskovani (a pak v IR zari jak stromecek). Jeste horsi je, pokud by mela zapnuty stit, coz vetsinou nastesti nema.

Alpedar - 20.08.2001 v 15:27

Dedik : Mas muj obdiv (ohledne MOO2). Vcera sem zacal na Imposible, ale nejakou dobu sem neukladal a pak mi to spadlo. Nechapu, jaks mohl ziskat tech 11 000 bodu.

Anonym: P.B. - 20.08.2001 v 09:17

Jenomze ona to past nebude. Ve finale Voyager znici Borgum cely UNIKOMPLEX !!! a vsechny transwarp tunely, kralovna se rozpadne a Voyager jeste jako mensi frajerinku rozstreli ZEVNITR kouli, ktera jej chytne v transwarp tunelu pri ceste domu.

4of7 - 19.08.2001 v 18:43

Winner: tuším, že o té technologii v nějakém dílu i mluvili - štíty jsou ale na krychli taky a tactical cube má navíc ablative armor (odhadoval bych to tak na 10-20 metrů). Ad Voyager - vyhrává tak snadno, že to vypadá jako past. Přinutit Federaci myslet si, že se zbavila svého posledního nepřítele a nemá důvod vyvíjet nové zbraně, to by stálo za ztrátu pár lodí.

Anonym: Winner - 18.08.2001 v 21:03

Klid, (buch kladívkem do stolu - sakra, odloupl se mi lak :-( )... Soudruzi :-))), vraťme se k původní náplni fóra. Večer mě napadla docela zajímavá myšlenka - Borgové používají DAMPER FIELD ve stilu Master of Orion 2. Co an to říkáte ? Já myslím, že je to docela přesné - torpéda zasáhnou povrch, ale poškození je silně redukováno (teď se nedívejte na Voyager, ten pro mě od včerejška NENÍ)...

third of fife - 18.08.2001 v 14:22

nejlepší technický zázraky jsou tři: Brogové (-- zvlášť sedmá... není přitažlivější "robočlověk" :o)). PZH (tip 1) - myslím to spíš jako ironii --doktor na čištění plazmových potrubí. a třetí je ta suprová bouchačka z FIRST CONTACTu...bez ní by bylo lidstvo v prdeli :o)

Ptaak - 17.08.2001 v 10:15

Dedik: díky, ale: Tak jsem vám byl včera se známejma v čajovně, když tu jeden vytáh nějaký CéDéčko s tím, že prej by mě to mohlo zajímat. A co nevidím... originálka od MOO2!!! Tak se to teď učim ovládat... hm...

Dedik Larzon - 16.08.2001 v 20:51

Ptaak: No nevim jestli to zvladnu ted hned nekdy, ale prinejmensim v horizontu dvou tydnu ti vypalim toho oriona, ale nevim kam ti ho mam zanest. Jsem v praze takze ti ho ani nebudu posilat postou proste ti ho kdyz tak donesu, rekni si kam.

Dedik Larzon - 16.08.2001 v 20:49

Winner: Jak? Jednoduse. Funguje totiz vyborna finticka. Kdyz dobijes cizi lod vysadkem a pak ji zkrapujes ziskas technologie ktere jsou na ni pouzity. Ne vzdy a ne vsechny, ale kdyz dobijes dost lodi, tak vynalezas rychleji nez psilon:}}}} a navic je to desna sranda. takze vzdy kdyz leti nepritel tak rikam, je leti mi techy:}}}}} kdyz ukoristis antaranskou lod, tak leckdy ziskas techy jako z oriona a kdyz jich dobijes dost, tak je mas nakonec vsechny, coz jinak ani dosahnout nejde.

Anonym: Winner - 16.08.2001 v 20:25

Winner: Jak to zvládáš bez ní ??? Jinak - znovu dobývám ztracené kolonie, Terranská říše zažívá nový rozmach :-)))

Dedik Larzon - 16.08.2001 v 09:40

Prave ze creativity je az moc dobra, tak jsem ji prestal pouzivat, protoze pak to neni to spravne maso - a to mam patchovany zdrsneny orion kde kreativita je za 8 bodu a presto se az moc vyplati, mela by byt tak za 10.

Anonym: Winner - 15.08.2001 v 20:13

Dedik: Ten fígl s Doom Starem jsem přestal používat - mám ho jen pro případ nouze a to jenom někdy. Teď zrovna ne, DO HÁJE. Ale i přesto dopadla poslední bitva dobře - 18 Doom star klacksonů zniřeno, já ztratil "jen" 12. Nové phase cloak se osvědčilo :-))) Terranstvo bylo zachráněno, i když nevím, na jak dlouho... God save Terrans :-))) Terrané jsou Creativní, Subterrean, Feudální vláda, - boje na zemi a ve vesmíru a - obrana. Někdy si dávám navíc ještě pár věcí... Nejlepší je stejně creativity...

Dedik Larzon - 15.08.2001 v 15:17

Alpedar: kdyz je lod maskovana tak nema zapnuty stit - teda aspon v ST, v orionu je to jinak.

Dedik Larzon - 15.08.2001 v 15:14

Kdyz jsme u oriona hraju jedine impossible s vlastni rasou Larzoni {jesterky: heavy G, +20 na g.combat-po mutaci, warlord,cybernetic a postih na mnozeni spionaz. a lode vybaveny death rayem tractor beamem, ci transporterem a pozdeji pouzivam bitevku Invincible Dragon s maulery, battle pods, damper field, battle scanner, structural an.,high energy, hyper x cap., time warp a cloak. Tahle bitevka bez jedineho skrabnuti odpari 100 doom staru, za urcitych podminek. me nejvyssi skore asi 11 900 nebo nejak tak.

Alpedar - 15.08.2001 v 11:22

Ohledne MOO2: Hraju vetsinou na Hard, vlastni rasa: Creative, Subterainian, Repulsive, Large homeworld, Rich Homeworld, +1 Science, -10% GroundCombat Jaka lod se mi vyplatila (po vyvinuti vsech technologii): Doomstar s BattlePods, Achiles, RangerMaster, Battlescanner, StructuralAnalyzer, High Energy Focus, TimeWarpFaciliator (dal si nejsemjisty, nejsem ted totiz doma), k tomu mi vetsinou jeste vyjde jedna obrana vec, treba Hard Shields. Vyzbroj: Co to da HvAf Disruptors, PdAf Phasers Dalsi typ je neco mensiho, rychleho s TroopPods,Transporters a Neutron Blastry. Tim kradu nepratelske lode. Moje HighScore je neco kolem 2700.

Alpedar - 15.08.2001 v 11:12

Ted mne napada, vlastne nevim, jak funguji stity. Napada mne nekolik moznosti. Zda se ze ve stitech je vazana nejaka energie (prubezne dopnovana, jak kvuli zasahum, tak kvuli prirozenym ztratam - lod se stity tedy sviti jak vanocni stromecek - jak toto resi maskovani?) Energie se pak vyuziva k 1) Kompenzaci utoku (proti 1J utoku nutny alespon 1J ve stitu) - pouzitelne jak proti energetickemu, tak proti hmotnemu 2) Rozlozeni utoku (utok projde, ale rozlozen (paprsek nezasahne plochu napr 1mm^2, ale mnohem vetsi plochu, z niz jen cast zabira lod))ucine jen proti energetickym soustredenym na malou plochu. Proti velkemu vybuchu k nicemu. 3) Odrazeni utoku (pravdepodobne odraz s rozptylenim, ale mozne i reflection field) - jen energeticke 4)zniceni projektilu (dopadajici projektil je znicen (antihmotova naloz tedy exploduje, konvencni nikoli), hmota vsak pokracuje dale (cista antihmota projde) Tyto projevy se samozrejme mohou kombinovat.

Alpedar - 15.08.2001 v 10:45

Ohledne Phaseru: Nevite jak rychle se pohybuje phaserovy vyboj? Pokud jen rychlosti svetla, tak na vzdalenost 1 ls netrefis manevrujici lod. (ta se sice o vystrelu dozvi az kdyz je zasazena ci minuta, ale uhyba preventivne) Ohledne Energie a Antihmoty : Situace - lod ma nejakou zasobu antihmoty, z ni v jadre vyrabi energii. Tu pouziva k pohonu, palbe atd. Kdyz ma malo antihmoty zacne vyrabet energie z antihmoty a tak porad dokola. TOTO JE ALE HOVADINA!!! Nebo snad je jeste dalsi vyznamny zdroj energie?

Anonym: Winner - 14.08.2001 v 20:25

Dedik: Tak to ne, díky. Budu u toho trpět dál. MOO2 - Hraju za Terrany (taky vyrobená rasa, creativní, subterrean, feudální vláda, a rychle se množí. Bohužel, zdá se, že déle hrát nebudu - klacksoné jsou už skoro u ZEMĚ. Chystám poslední bitvu :-))) Držte mi palce, osud lidstva je v sázce !!! :-))) Bendi a ostatní odborníci: Co to bylo za maskování, které bylo použito federací v ST X ??? Používá se i při pozorování nevyspělé rasy... A Son´A ho nenašli, takže možná bude za něco stát. Taky je divné, že federace nepoužívá ty maskovací obleky, alespoň při výsadcích...

Ptaak - 14.08.2001 v 16:03

DL: má vděčnost nezná mezí... :)

Dedik Larzon - 14.08.2001 v 14:48

Ptaak:Pokud najdu svoje cedecko, tak bych ti ho pucil, potiz je ted v tom, ze nevim kam sem ho dal. Muzu ti kdyz tak zapujcit muj hard disk a z nej ti to prehrat, ale s tim je trochu potiz, takze se spis podivam po tom CD.

Dedik Larzon - 14.08.2001 v 14:44

4of7: Jo taky jsem paril demo, bohuzel jen demo.

Dedik Larzon - 14.08.2001 v 14:43

Winner: pred tydnem jsem dorazil z neiternetovych koncin, kde jsem pobyval dele nez mesic, takze upload bude az v zari po te co dokoncim ctvrtou sekci svych stranek s nazvem budovani imperia, coz jsou pravidla pro stolni strategickou hru. Moje stranky ted budou totiz slouzit i pro koordinaci hracu. Jinak ten patch ti muzu sehnat, ale nebudes z nej asi nadsen, protoze to jen odstranuje chyby, ktere zpomalovaly chod kompu, pri parbe BOTF, ale zadne skvele novinky v tom nejsou.

Ptaak - 14.08.2001 v 08:59

Prosím, moc prosím, sháním strašně dlouho MOO II! Jestli ho někdo máte, můžete mi ho nějak poslat? Třeba na dobírku, to je jedno!

Anonym: Vlada - 14.08.2001 v 00:36

Také zrovna hraji MOO II, ale za svojí vlastní rasu (Earth Alliance :))) Ty předdefinované nejsou nic moc.

4of7 - 13.08.2001 v 23:30

DL: Space Empires IV. Stačí jen sehnat někoho, kdo to sem doveze.

Anonym: Winner - 13.08.2001 v 20:45

Dedik: A patch můžu získat kde ??? Jinak thanx. Oriona hraju taky a hodně, bohužel se mi teď trošku nedaří - v bitvě s klacksony jsem přišel o 15 DOOM STAR třídy Invincible ( Mauler Devices, Disrupers, phaser point defense, těžké multifázové štíty, těžký pancíř, transportéry, to fakt bolelo, byly tam i tři ze čtyř mých vlajkových lodí - Apocalypse, Victory a Excalibur), nespočet Battleshipek třídy Repulse a dva experimentální phase-cloakované lodi třídy Sorrel. Ach jo. Nevím, jak se s toho vyhrabu, chystám teď poštvání Sakkrů a Meklarů proti těm hmyzákům, třeba mě to zachrání... Jo, uploadovals někdy teď ty tvoje stránky, že bych se tam mrkl ???

Anonym: Roger - 13.08.2001 v 17:28

Z (mne) neznameho duvodu MOO2 do BOTF nechutne orezali. Kdyby to nechali tak, jak to bylo, byla by to skvela hra. Takhle je to pouze nic moc strategie s ST motivem.

Dedik Larzon - 13.08.2001 v 15:24

Winner: V BOTF, aspon v te verzi bez pache maskovani ziskat nejde. Dokonce i kdyz moji spezi ukradli klingonskou lod, co mela schopnost se maskovat, tak ja maskovani pouzit nemohl a desne me to nasralo. Jedine kdyz ziskas do federace rasu s maskovanou lodi pak muzes vyuzit jeji maskovane lode, ale nic vic. Bohuzel BOTF je mizerne nadesignovana hra a proto radej parim orion. Jo chtelo by to orion s moznosti ST designu.

Dedik Larzon - 13.08.2001 v 15:20

No jo zvykneme si, ze rychlosrkacka kafe muze letet treba v kosmicske popelnici a kazde nepratelske lodi se jen pri pomysleni na to ze by s k ni kaca mohla priblizit na vic nez jeden svetelny rok rozpadnou stity a vykon zbrani klesne o 95 procent a slabsi povahy zahaji okamzitou autodestrukci.

Ptaak - 13.08.2001 v 08:48

Winner: :))) - máš pravdu :)

Anonym: Winner - 12.08.2001 v 20:04

Bendi: Hráls BOTF ??? Potřebuji NUTNĚ vědětm jestli může federace nějak získat maskování pro své lodě... Jak jsem říkal, Picard by se šel odstřelit. Jak to bylo v First Contactu ? Jedno torpédo a loďka odešla do věčných lovišť ? Dva zásahy a Worfovi se v Defiantu chtělo umírat ? Jelikož First Contact je jeden z novějších star treků, tak mi nezbývá než jen kroutit hlavou. Voy by nevydržel jediný zásah a deltaplán by se rozpadl jen při pohledu na krychli...

Ptaak - 12.08.2001 v 15:46

Tedy, to, jak potřebovali na deltaplán kolik? Tři torpéda, než ho sejmuli? To mě taky dostalo. Kromě té drobnosti, že to vypadalo, jako by krychli zrasili štíty phaserama a pak odpálili tři fotonový torpéda s přímým zásahem... GRRR! TFUJ!

4of7 - 11.08.2001 v 19:59

Vlada: jádro se snad samo odstaví při jakémkoliv náznaku poškození (jako atomový reaktor) - když budu chtít loď rychle zničit, zaměřím se radši přímo na zásobníky antihmoty.

Vlada - 11.08.2001 v 19:38

Btw když se pálí po gondolách tak možná, ale když se pálí po warp jádru tak rozhodně není úmyslem loď zajmout :)))

Vlada - 11.08.2001 v 19:36

Ehm a kde by asi vzali k TR-113 (nebo jak se ta puška jmenovala) podklady? Jedině že by jim je poslali přes Midas, ale řekl bych že nejspíš měli důležitější data na posílání. Když už nic jiného dá se to tím alespoň celkem rozumně vysvětlit. Živé? To by v mžiku chytili milý malý Voyager do vlečného paprsku a pak si posádku pěkně vychutnali...

4of7 - 11.08.2001 v 19:27

DL: nesnažili se je dostat živé ? To, že pálili po gondolách a warp jádru by tomu odpovídalo. I když po předchozích zkušenostech s Voyagerem by pro ně bylo rozumnější nehrát si s ním a radši ho jednou pořádnou salvou zničit. Na boj na palubě si mohli zreplikovat TR-113 (nebo jak se jmenovala ta puška z DS9, co střílí skrz zdi) - jenže obě strany jsou zdá se nepoučitlné.

Dedik Larzon - 11.08.2001 v 13:31

trapna to je slaby vyraz, a diplomacie byla jeste horsi. Notabene proc si na palubu brali phasery kdyz mnohem lepsi je batleh, o tom se kaca vlastnorucne presvedcila. Jak mohlo takove chrastitko odolavat krychli se zvysenou vyzbroji dele nez par sekund.

Vlada - 11.08.2001 v 01:02

Tedy ta dnešní (a včerejší) přestřelka Intrepidu s taktickou krychlí byla trapná :)))))

Ptaak - 10.08.2001 v 18:02

Bend: mě taky ne, ani na lokále, ani na netu, a nevím proč. Tohle je jen testovací verse, ještě mě čeká spousta práce, než to bude fungovat tak, jak si to představuju...

bendi - 10.08.2001 v 14:59

Ptaak:Btw. Slušný pokus. Jenom mi tam nejde načíst obrázek http://www.stlab.cz/mef/[object] vpravo nahoře.

Ptaak - 10.08.2001 v 14:27

Jen tak mimochodem, pro ty, kteří znají mou Encyklopeii loďstev, TADY je pomalu vznikající grafické rozhraní... zatím jen pokus...

Ptaak - 10.08.2001 v 08:49

Bendi má pravdu, tímhle způsobem by ve warpu manévrovat nešlo. Ostatně mám povit, že právě tím způsobem (rovnoměrná námaha značně velkého procenta plochy štítů) funguje ta borgská vymyšlenost na redukci nepř. štítů. Jinými slovy by se tím loď vytavila útoku několika borgských tažných parpsků... dobrovolně.

bendi - 10.08.2001 v 07:06

To by byla šílená zátěž pro štíty. Byly by namáhány stále a po celé jejich ploše. Vtip štítů zpočívá v tom, že působící sílu rozptýlí po celém povrchu. Působí-li se na ně po celém povrvchu, sice to vydrží, ale je to pro ně velmi náročné. Musely by být zapnuty vždy když je loď ve warpu. A to nevydrží po neomezeně dlouhou dobu. Jednou prostě selžou. A ikdyby ne, je to příliž velké riziko. Stačí malá chybyčka, štíty jem na chvilku vypadnou a z lodi je kus šrotu. Navíc by se během letu warpem nedaly startovat / přistávat raketoplány / taktické stíhačky a ani torpéda (to pancířem neproletí, jako když odpalujete raketu skrz pancíř - prostě se Vám to nepovede). Je to podle mě prostě příliž komplikované, jak konstrukčně, tak energeticky. A to pnutí stejně vzniká odstředivou silou při zatáčkách ve velkých rychlostech. To snad vyřešily už inertní tlumiče, jinak by nešlo ani zrychlovat na warp. Teda ani nevim, co jsem právě napsal, ještě napůl spim, tak prosím omluvte případné gramatické / věcné chyby. Je na mě ještě moc brzo.

Vlada - 09.08.2001 v 23:12

P.B.:ad Defiant Právě proto jsem psal "většina" lodí :)) No možná na tom něco bude ale stejně si myslím že je to příliš technologicky náročné. A hlavně si pořád myslím že největší síly působí přímo na nosnících gondol, takže IMO by se ta loď pnutí stejně nevyhnula.

Anonym: P.B. - 09.08.2001 v 20:43

Vlada : Myslis, ze by to neslo ani u Defiantu nebo jemu podobne konstrukce, ktera ma gondoly v trupu ? A prave proto, aby slo vytvorit stabilni warp pole, je tam vic mensich a pohybujicich se platu - jinak by stacil jeden velky staticky. Princip je proste takovy, aby lod byla ze vsech stran kryta materialem, ktery lze kdykoli odlomit bez vlivu na samotnou lod. A spolu s timto materialem se samozrejme musi zanorit do warp pole. Pak by to mozna slo.

Vlada - 09.08.2001 v 20:13

P.B.: Zní to sice zajímavě, ale podle mě by to asi nešlo. Torzní síly jsou příliš velké a navíc bych řekl že tím vnějším plátováním se jim loď stejně nevyhne. Jde o to že warp gondoly, od nichž pochází pnutí jsou pořád "uvnitř", pevně spojené s lodí.Čili soudím že hrozí spíše odlomení samotných gondol, než rozlomení trupu - to záleží na síle konstrukce lodi a enirgii pole strukturální integrity. Navíc přes ty pláty může být docela problém vytvořit stabilní warp pole. Ostatně většina ST lodí nemá gondoly tak daleko od trupu jen tak pro nic za nic.

Anonym: P.B. - 09.08.2001 v 16:02

Cau, technikove ! Mam zajimavy technicky orisek. Je znamo, ze ve warpu se neda manevrovat, protoze by se poskodil trup. Co takhle udelat pokus na nejakem malem plavidle (runaboaru nebo Peregrinu). Spociva v tom, ze by lod ve vesmiru normalne zvedla stity, a zvenci by se k ni umistilo nekolik platu ze stejneho materialu jako je trup, v ktere povrch lodi castecne opisuji. Takze kdyz si predstavime prurez, mame : ve stredu lod, tu obaluji stity, a celou lod i se stity obaluji ty platy. Platy jsou k lodi pritahovany tocivymi lektromagnetickymi poli, jejichz zdroje jsou samozrejme umistene na lodi. Platy tak vlastne klouzou po vnejsim povrchu stitu a velkou rychlosti obihaji kolem lodi. Takto pripravena lod prejde na warp. Pokud nyni ve warpu zmeni smer, cast platu se rozmacka a odlomi, ale lod zustane neposkozena. Samozrejme, lod si za letu podle potreby muze replikovat a transportovat do vesmiru nove platy. A propos, trosky platu by mohly zmast nepritele, pronasledujiciho lod. Mysli si, ze ji zasahl, kdyz vidi trosky, a ono ne. Nebo kdyz si uvedomi, ze jsou to jen neskodne trosky a rozhodne se jimi proletavat, nevyhybat se jim, neni tak spatny napad namichat mezi ne kvantova torpeda, volne vypustena v okamziku zmeny smeru. Nalit by na ne jak kanec na Bivojuv ostep. Co vy na to ?

Ptaak - 09.08.2001 v 11:08

Vlada: ad disruptory: asi tak, jak to dělají phasery typu XVI a XX na Suvorov class... Co se týče "mých" klingonů, tak jediná informace, kterou jsem o nich dosud zveřejnil je, že od 2377 úzce spolupracují ve vojenské oblasti s Flotilou. Brzo tam hodím ty Ke´Maraky, abyste měli nad čím slintat :)

Vlada - 08.08.2001 v 19:41

Ptaak: No o "tvých" Klingonech nevím vlastně vůbec nic :))) Podle mě to s těmi disruptory musí jít obdobně, vždyť přeci nemusí nutně pálit v pulsním módu a i kdyby ano, pořád to umožňuje "klasickou" (dnešní) point defence. Tak mě napadlo jestli disruptory mohou v pulsním módu také čerpat energii přímo z warpjádra. Jít by to jistě mělo, ale moc věcí tomu nenasvědčuje. Když si vezmete jaký výkon má pulsní phaser na Defiantu, tak by potom disruptor co má Vorcha musel smáznout většinu lodí snad jedním výstřelem :)))) Navíc disruptory zpravidla umožňují střelbu oběma způsoby což podle mě možnost čerpání z jádra vylučuje. Jedině že by měly i "disruptorovou banku" pro klasický mód a v pusním by se čerpala energie z jádra.

bendi - 08.08.2001 v 19:40

Vlada: Na krátké vzdálenosti jako bojovaly ty Peregriny proti Galoru je zasáhnutí torpéda phaserem prakticky nemožné. Q. torpédo letí skoro rychlostí světla. Než detekuješ vypálení, zaměříš na cíl a vypálíš, torpédo již zasáhne cíl. Ale jak uvádíš, proti rychle manévrujícím lodím, které víc než 0,25 c prostě nevytáhnou, se to ideálně hodí. Ostřelování taktických stíhaček torpédy je při bitvě dosti drahá zábava. Ona ta torpéda se dají využít na důležitější cíle ve velké vzdálenosti. Ale we warpu je phaserová point defence zcela nepoužitelná. Tam se spíš uplatní Ptaakovy střely (btw, použití formy prostorových střel proti torpédům je dosti dobrý nápad, vylepší-li se to zdokonalením o submunici, máme tu vesmírný flak).

Ptaak - 08.08.2001 v 11:11

Ad phaserová point defence: máte samozřejmě pravdu, otázka ovšem je, jestli by ke stejnému účelu šly použít i romulanské disruptory (zamyslím se nad tím, uvidíme). Ad Betelerguse: ta je stále ještě rozpracovaná, jakž takž dokončená je jen Mstitel. Moc silná Federace? No, oni Klingoni nejsou taky zrovna nejslabší, křižníky typu Ke´Marak jsou srovnatelné s Prometheus class a Romulani pracují na nových Dravcích (ale občanská válka jim to překazí...) Bendi: no, ty romulanské protistřely z Mstitele mají vlastní počítač, který vyhlédnuté torpédo sleduje, takže palubní počítač není zatížen prakticky vůbec. Kromě toho nepotřebují přímý zásah, mají hlavici, který vychrlí v blízkosti cíle kužel antihmoty, kterým musí torpédo proletět.

Anonym: Vlada - 07.08.2001 v 19:41

Při použití phaserů jako point defence, vidím jako mimořádnou výhodu především elektromagnetické směřování paprsku. Díky tomu může phaser mimořádně rychle měnit směr palby a řekl bych že reálně by potom nebyl pro loď problém zasáhnout i malé dobře manévrující lodě (Defiant, Peregrine, Hideki...) a ne jako v seriálu kde Galoru zle zatápí pár ubohých stíhačů :))))

Anonym: Vlada - 07.08.2001 v 19:33

Ptaak: Mimochodem stránku s povídkou "Betelerguse" máš nějakou divnou, nezobrazuje se název a chybí konec povídky. Je prostě utnutá.

bendi - 07.08.2001 v 19:33

Pokud jde o obranu proti q. torpédům v podsvětelné rychlosti, je podle mě nejjednodušší phaserový paprsek s širokým rozptylem namýřený proti směru torpéda. Má sice velmi malý výkon, ale torpédo nemá účinné štíty které by si s tím poradily a tak je to ceklem jedno. Ani nemusíte moc mířit a tak se sytém řízení palby může plně soustředit na důležitější úkoly. Ono počítat trajektorii rychle manérujícího předmětu velikosti torpéda je dosti náročné.

Anonym: Vlada - 07.08.2001 v 19:29

Ptaak: Jo, je to pěkné. Já myslel spíš ty disruptory na zádi jako ochranu před klasickými Defianty, na ty by to bez problémů stačilo. Ale i když má ten tvůj Intruder takovou palebnou sílu, Romulani by stejně měli mít něco co by ho alespoň trochu "srovnalo" :))) Připadá mi že děláš Federaci trochu moc silnou ve srovnání s ostatními. Proto jsem byl docela rád že jsi nakonec "obětoval" spoustu (18 myslím) kvalitních lodí, včetně Suvorova :))) Btw, jsem rád že se "můj" nápad s Genesis torpédy alespoň někde ujal ;))))))

Ptaak - 07.08.2001 v 10:04

A ještě Vlada: když se za D´deridexem odmaskuje Quantum Intruder a začne to do něj hustit z kvantových disruptorů a hlavně subkvarkových torpédometů (založených na technologii Genesis... nic vám to neříká?), nebude mít D´deridex moc času zareagovat. QI nejspíš pár ran schytá, warbidry mají zatraceně silný štíty, ale on má QI schopnost adaptace štítů a inverze... kouki se sem. Holt jsem megalomaniak :))) A propos, romulani tam mají point defence proti kvantovým torpédům...

Ptaak - 07.08.2001 v 09:59

Vlada: zlepšují, existují tam romulanské lodě třídy Nehuk (asi 1600 metrů, disruptory cca 4x silnější než D´deridex, brzy doplním), a úplně nová kategorie Starbird, která je zhruba srovnatelná s Galaxy class, i když je o něco menší, je technologicky na výši a má podstatně širší palebné pole. Ale stejně, transwarp loď je transwarp loď a šestatřicet Mk. Q-II torpéd v jedné vteřině je nejlepší způsob, jak se zbavit problémů... :)

Vlada - 06.08.2001 v 23:48

Pro usnadnění je tady přímý link na ST X.

Anonym: Vlada - 06.08.2001 v 19:58

Bendi: To jsem rád že jsme se shodli. Takže je to ok, v Armadě tachyony phase-cloak nezachytí, v pořádku. Ano o té válce jsem už také něci slyšel/četl, na to jsem vážně zvědav, nejvíc mě ale zajímají ty nové lodě, pokud tam tedy opravdu budou.

bendi - 06.08.2001 v 19:37

Vlada: Samozřejmě. Trochu jsem nad tím přemýšlel a dospěl jsem k úplně stejnému závěru, ale to jsem vlastně psal už včera. A v Armadě jsem s phase-cloak letěl speciálně kolem klingonské vylepšené senzorové stanice, která předtím moje maskované Warbirdy v pohodě našla a nic se nestalo. Prostě jsem kolem ní proletěl. Ptaak: To se Ti povedlo. Podle posledních informací ze startrek.com to vypadá, že v ST X bude válka mezi Federací a Romulany a podle scénáristy tam prý budou i nějáké extra lodě nebo co. Máme se na co těšit. Podle současných informací to v kinech bude v roce 2002.

Anonym: Vlada - 06.08.2001 v 19:22

Ptaak: No a v tom "tvém světě" Romulani svoje lodě nezlepšují nebo co? Já být nimi tak první věc co udělám jako odpověď na Defiant, je namontování čtyř pulsních disruptorů na záď všech D´Deridexů :))))) To by milý malý Defiantík těžko rozchodil, samozřejmě pokud by byly dostatečně "pohyblivé" na trefování tak malých lodí. Bendi: No já vím že Dominion je dál, ale dovoluji si upozornit že nejen všechny známé zbraně, ale i všechno známé záření (tedy i senzory) tímto maskováním procházejí. Pochybuji že by Dominion věděl o nějakém Federaci naprosto neznámém principu detekce. A že bylo zničeno? Jistě bylo, ale to také nebylo předmětem diskuse. V Armadě jde tachyonovou sítí zachytit obyčejné maskování, phase asi ne. A pokud ano tak je to prostě blbost :))) Armadu jsem hrál jen za Federaci tak nevím nic přesnějšího.

Ptaak - 06.08.2001 v 10:51

Bendi: V mé verzi ST budnoucnosti došlo k tomu, že Romulané vypověděli smlouvy s Federací a málem na ni zaútočili. Na základě několika incidentů došla Flotila k závěru, že je nesmysl dodržovat dohody, které pro druhou stranu nemají větší význam než cár papíru, a začala vybavovat lodě třídy Intruder (o 15% větší Defiant s 6 pulsními phasery) maskováním, které bylo vyvinuto ve spolupráci s Klingony - je to varianta phase-cloaku. Stejně tak to začala testovat na lodích třídy Prometheus... No, a samozřejmě později na Quantum Intruderech (6 nebo 8 kvantových disruptorů...) - 1 QI = 4 Defianty, sbohem, D´deridexi...

bendi - 05.08.2001 v 21:33

Teď jsem si uvědomil, že lodí používající phase-cloak všschny známé zbraně prostě projdou a nic se jí nestane. Možná by to nabylo zas tak marné ... Btw, na ST Military přibylo v české sekci něco málo o D´deridexu. Není to nic moc, ale informace o tom se shánějí těžko.

bendi - 05.08.2001 v 19:18

A tak mě napadá, stálo by za to rozpitvat osobní zbraňě ze ST a jejich použití. Při hraní Away teamu jsem dospěl k názoru, že je toto téma dosti zajímavé a je škoda, že ho v ST nikdo nerozvinul. Ale čistě hypoteticky by se s tím dali dělat divy.

bendi - 05.08.2001 v 19:10

Vlada: Svým způsobem máš pravdu, ale budeme-li se držet dostupných znalostí - na technologickém žebříčku (1 - 100) má Federace stupeň 23 a Dominion je ještě mnohem dále (min. 1 stpeň, ale pravděpodobně o dost víc - s tím, proč to tak je se můžem zbývat někdy jindy, ale je to oficiální) a navíc Dominion více méně zná veškerou techniku Federace, Klingonů i Romulanů. Měňavci infiltrovaly co se dalo, dokonce generála Martoka (když byl ještě generálem). Tak bych typoval, že objevení zamaskované loďi by jim zas takové problémy nedělalo. Navíc v ST Armada se loď vybavená phase-cloak dá myslím lokalizovat tachyonovou detekční sítí (přesně si to sice nepamatuji, ale až budu mít čas, tak to můžu zkusit). A navíc, pokud jsi pamatuji, bylo phase-cloak zařízení zničeno / rozebráno. Winner: S tím pozadím něco udělám. Teď ale pracuji na technických charakteristikách Cardassianů, Breenů, Romulanů a Breenů a obsáhlé studii na téma D´deridex. A moje dřívější nabídka stále platí. Uvítám kohokoliv, kdo mi se ST Military bude chtít pomoct (na jazyku nezáleží). Podle mě je to docela dobře rozjeté a byla by škoda to nedodělat. A s tou příručkou to bude v blízkém časovém horizontu celkem problém. Ale informace z n tam určitě budou. Třeba ty pulsní phasery jsou hlavně z DS-9 technical manualu.

Anonym: Vlada - 05.08.2001 v 18:32

Bendi: Phase-cloak nevyjímaje??? Zásadně nesouhlasím... Nebo to snad bylo v DS9 přímo řečeno? (o tom dost pochybuji) Vzhledem k tomu že phase-cloak se absolutně nepodobá klasickému maskování a jde vlastně o "jinou dimenzi" se mi zdá nanejvíš nepravděpodobné že by v "současnosti" byla jeho detekce jakoukoliv rasou možná, Dominion nevyjímaje (možná ani Borgové by to nezvládli). Pokud však něco takového bylo v DS9 řečeno, tak tento příspěvek klidně všichni ignorujte :)) Tedy až po tom co mi někdo odpoví :)))

bendi - 05.08.2001 v 10:04

Winner: Škoda to byla, ale jedna jediná loď vybavená phase-cloak by sice byla výhoda, ale jakmile by se demaskoval (zamaskovaný phase-cloakem také pálit nemůže), potkal by ho bez doprovodu jiných lodí pravděpodobně stejný osud jako v sytému Chin´Toka. Musíme počítat s tím, že Defiant je sice skvělá loď vybavena unikátními zbraňovými systémy, ale proti přesile Jem´Hadarů nebo jediné dobřemířené ráně z Breenského křižníku nemá šanci. A Dominion má pokročilejší technologie než UFP k čemuž patří také senzory na lokalizaci maskovaných lodí (phase-cloak nevyjímaje), takže pokud by phase-cloak nebyl masově použit (alespoň jedna letka / flotila lodí), asi by neměl větší účinek. Jediná loď je pro ně snadná kořist.

Anonym: Winner - 04.08.2001 v 20:03

Škoda byla podle mě hlavně v DS9, kdy pohli phase cloak použít u defiantu - ten měl vyjímku. Romulani by to stejně nepoznali. A taky ve válce proti dominionu bych na tu smlouvu kašlal, když jde o přežití...

bendi - 04.08.2001 v 14:18

Winner: Federace to nikdy neudělá protože by porušila smlouvu s Romulanskou Říší. To by dobrá Federace, která se chová přesně podle předpisů ... (BtW: V jednom díle TNG používaly phase cloak i Romulané a v ST: Armada ho má romulanská loď třídy Shadow. Ale kdyby to udělala, tak by to byla docela síla ...

Anonym: Winner - 04.08.2001 v 14:14

Bendi: Díval jsem se na ST military. Vidím, že se ti to hezky vyvíjí 1) Nechceš tam nějak dostat tu tvou příručku ? Tedy informace z ní ? Třeba v *.pdf ??? 2) Dej tam prosímtě jiné pozadí, než černé. Bije to strašně do očí. Jinak pohoda :-)))

Anonym: Winner - 04.08.2001 v 14:01

ZA lodí, ne TA lodí, chybička...

Anonym: Winner - 04.08.2001 v 14:01

Bendi, Ptaak: Nepíše se ve vašich příručkách něco o "fázovém maskování", toho, jaké měl pegasus a pak Ent. D ? Myslím, že kdyby jím flotila vybavila (tajně, pochopitelně) lodě jako Akira, tak by so mohli jít Romulani, Klingoni i Dominion zastřelit - neměli by šanci. Představte si to - ta lodí třídy D´deridex se odmaskují dvě Akiry a začnou okamžitě pálit q. torpéda hlava nehlava. Kolik jich warbird vydrží ? 10 ??? Flotile by to poskytlo ohromnou výhodu, kterou by v případě konfliktu dokázala porazit skoro každého nepřítele.

bendi - 03.08.2001 v 19:36

Jádro vyrábí energii, warp gondoly vyrábí energiia fuzní reaktory vyrábí energii. To by mohlo stačit. A q. torpéda nesou pouze stejné množství antihmoty jako fotonová. Vtip je v tom krystalu, který vyrábí pole nulového bodu (na jeho bližší studium jsem ještě neměl čas).

Ptaak - 03.08.2001 v 19:29

Já vím, že galaxy si může torpéda nareplikovat a taky vím, že je musí "nabít" antihmotou až těsně před výstřelem (což někdo udával jako důvod, proč se málo používají: připravit je prý trvá moc dlouho a pro Galaxy class prý mělo být lepší pálit okamžitě z phaserů - osobně to považuji za nesmysl vzhledem k desetinásobnému dostřelu FT). Jenomže vezmi si fotonové torpédo a k němu trojnásobnou nálož antihmoty, abys dostal sílu hlavice QT, a pak přidej něco na ztráty, a dostaněš energii, kterou je zhruba potřeba "obětovat" na replikaci QT i za předpokladu, že všechno replikovat jde. Sakra ale z čeho ty věci berou energii? Z fluktuací falečného vakua? Z impulsních reaktorů? Z gravitačního zakřivení prostoru?

bendi - 03.08.2001 v 16:08

Nefunkční link - TADY je oprava.

bendi - 03.08.2001 v 16:06

Ptaak: Já jse tomu také nechtěl věřit, ale je to tak. Na lodích Galaktické třídy se nachází na palubě 42 a s hmotností 1 400 metrických tun je to po warpových cívkách nejtěžší zařízení na lodi. Rozměry má 7,6 x 13,7 m. To jsem si nevymyslel :-). Na druhou stranu je pravda, že se toto zařízení používá pouze v nouzových případech a ak jsem již řekl, potřebuje neuvěřitelné množství energie. Ale u torpéd o to nejde. Každé torpédo je totiž naplněno antihmotou až těsně před odpalem, takže stačí zreplikovat samotný nosič, protože ten je v každém případě naplněn antihmotou až těsně před odpálením. Na ST Military mám jedno hezké schéma torpédometu, kde to je krásně vidět (všiměte si nápisu REACTANT INJECTOR. Je to TADY. Pokud je torpédo ve skladu inaktivní, nemá žádný zdroj pro udržovací pole a všichni víme, co by pak nastalo, byla-li by antihmota na palubě torpéda. A pokud jde o replikaci zbytku torpéda, tak to by snad žádný problém být neměl (u fotonového). U q. torpéda je to trochu těžší, protože potřebuje kromě věcí pro f. torpéda ještě speciálně vyrobený krystal ze zesíleného rodinum-ditellenitu (!?), o kterém nevím, jestli se dá replikovat. A le jak jsem řekl, f. torpéda si můžete i vyrobit, když na to příjde.

Ptaak - 03.08.2001 v 11:32

Bendi: díky Ale nyní musím oponovat: zařízení na výrobu antihmoty? A odkud proboha bere energii? Vždyť anihmota je palivo! Hlavní palivo lodí ve ST kromě D´d., které lítají na QS, a tedy jim stačí jakákoliv hmota.

bendi - 03.08.2001 v 11:18

Ptaak: BtW, pěkná stránka, je tam pár zajímavých nápadů o kterých by stálo za to uvažovat.

bendi - 03.08.2001 v 11:15

P.B.: A to je na Prometheu výhoda. Možná to ještě nikoho nenapadlo, ale P. byl schopen tak efektivního boje právě proto, že ho řídil poze počítač. Kdyby to záviselo jen na tom, jak rychle dokáže posádka mačkat tlačítka a řídit boj manuálně, tak by takové efektivity nikdy nedosáhla. Použití počítače pro kompletní řízení palby je podle mě u P. jeden z největších přínosů. Nesmírně se tím zrychlí a zefektivní boj. Ptaak: Jo, to o těch toepédech jsem říkal. Základní počet torpéd muí vystačit na jednu nebo dvě bitvy, než bude mít loď dostatek času a klidu na výrobu dalších. Výroba sice stojí energii, ale ta není tak nesnesitelná, jako ztráta času, kdy by se musela vracet na základnu / setkání ze zásobovací lodí (jsou v ST zásobovací lodě? - Budu vycházet z toho, že ano). A loďe S. nesou nové jádro, které produkuje mnohe více energie, než u lodí Gaaktické třídy. Proto na ně také byly namontovány upravené planetární phasery. Takže pokud nevyužívá energii na provoz phaserů, štítů a jiných energeticky náročných systémů, tak jí může krmit replikátory. A už na lodích Galaktické třídy je zařízení na výrobu antihmoty (sice to žere skoro neskutečné množství energie, ale pokud má loď dost času, tak se to dá překousnout), takže jde pouze o to, aby na to loď měla dost času. Podle mého hrubého odhadu by mělo stačit několik dní, max. týden na kompletní doplnění torpédového arzenálu. Pak je tu ještě otázka, kolik je ono základní množství nesených torpéd. Velké lodi si mohou dovolit nést několik set torpéd, aniž by tím příliž plýtvaly místem, ale malé lodi (viz Defiant) potřebné místo prostě nemají (proto Defiant také nemá torpédomety s vysokou kadencí - všechna nesená torpéda by hned vystřílel a spoléhat se pouze na phasery, ač velmi výkonné, se někdy může pěkně vymstít). Na tu výrobu antihmoty se ještě kouknu a večer toho budu vědět víc.

Anonym: P.B. - 03.08.2001 v 10:39

Ptaak : Prometheus byl rizen jen dvema improvizujicimi holodoctory, kterym se po mnoha zasazich od Romulanu i od Flotily podarilo zmacknout spravne tlacitko. Presto warbirda znicil. Samotny utok navic provedl ciste pocitac (specifikujte formaci, specifikujte cil, bum). Kdyby mel Prometheus standartni posadku, asi by znicil i Voyager s Janeway.

Ptaak - 03.08.2001 v 10:03

Sorry, ten odkaz nefunguje, udělal jsem tam drobnou chybičku. TADY už je to v ordnungu.

Ptaak - 03.08.2001 v 10:01

A jinak, pokud si chcete přečíst, jak si představuji boj Romulané vs. Prometheus, tak si přečtěte story Mstitel, kterou najdete tady, v sekci Diares, je to jedna z mých ST prvotin (nic moc, ale pracuju na něčem lepším...).

Ptaak - 03.08.2001 v 09:56

Bendi: množství nesených torpéd není nepodstatný, ale naopak velmi podstatný údaj. Jistěže: průmyslový replikátor (PR) to řeší, ale jak ho chceš nacpat do Defiantu? To je důvod, proč tak malé lodi se rychopalné TT nevyplatí. To je jedna věc. Druhá je pak ta, že si nejsem jist, jak je to s replikací kvantových toprpéd. Obsahují, pokud vím, kvantová vlákna. Jak se vyrábějí? Určitě jsou věci, které "obyčejný" palubní PR nezvládne. Krom toho potřebují obrovské množství energie, stejně jako FT potřebují antihmotu ze zásob lodi do hlavice. Jak se to projeví na zásobách paliva lodi? Moc toho o tom nevíme, a protože Galaxy class má PR pokud vím hned několik, a přesto nese standardně téměř tři stovky torpéd, odhaduji, že spotřeba energie je ohromná. A hned tu máme problém... Ad S. vs. D´d.: mě nešlo o to, jestli dokáže S. warbirda zničit, tady není co řešit. Mě šlo o to, jak dlouho by jí to trvalo, než by to zvládla za stejných podmínek, za jakých to provedl P. v Messige in Bottle. Ale budiž. A jinak, ukažte mi na jakoukoliv federální loď, která je hůře manévrovatelná než D´d... ale to jen tak mimochodem. Ad boj S. vs. D´d.: podle mého názoru by to asi vypadalo tak, že jakmile by kapitán S. zaznamenal odmaskovávající se D´d. (a chvíli trvá, než se loď odmaskuje a může vypálit), tak by asi okamžitě nechal provést úhybný manévr, takže by nejspíš většinu té salvy neschytal (alespoň s ohledem na to, jak jsem viděl lodě v seriálu manévrovat...) - alespoň ne torpéda, disruptory asi jo, ale to by měly štíty zvládnout. A pak je rozhodnuto, protože to otočí a než stihne D´d. cokoliv udělat, sbohem a šáteček... Osobně bych si ovšem na boj proti D´d. vybral spíš Defiant, pověsil se za slepici a fotonými děly ji pomalu škubal a opékal... :)

bendi - 03.08.2001 v 07:18

RFQTT: 5 torpéd / sec standardní torpédomet: 6 torpéd / 2,3 sec + 15,3 sec čekat než se znovu dobyje

Vlada - 03.08.2001 v 00:30

Bendi: Jojo, ten odkaz se ti povedl ;))) Z tohoto obrázku jsem vycházel když jsem ti psal že jsou ty hlavně čtyři. No to torpédo zcela jistě nebylo modré, spíše oranžové tedy jako fotonové. Ale to na druhou stranu nemusí nic znamenat. Koneckonců jde o prototyp a nemusel být plně dovybaven. Na ditl.org sice je že má kvantová torpéda, ale všichni víme jak s touto stránkou ve skutečnosti je že :))) Také mě napadla varianta že může mít nějaký druh universálního torpédometu pro oba (všechny tři) druhy torpéd (zařízení). No i kdyby P neměl RFQTT, stačil by mu IMO sytém salvového odpalovače jako má Galaxy. Pokud by ho měl každý ze tří modulů Promethea, mohl by se rozpoutat docela slušný ohňostroj v podobě 30ti torpéd během dvou vteřin :)))) Ale to je samozřejmě jen spekulace. Můžeš mi ještě jednou říct jakou že má RFQTT rychlost palby? Asi mi to uniklo a nechce se mi to hledat :)))

Anonym: P.B. - 03.08.2001 v 00:17

No priste uvidime Prometheus az v Endgame - aspon myslim.

bendi - 03.08.2001 v 00:03

Bééééééé! Já zapoměl lomítko! Sorry pánové.

bendi - 03.08.2001 v 00:03

S tím Prometheem má Winner pravdu. To necháme na jindy. Docela hezky se nám to tu rozjelo, takže máme ještě dost témat s vyšší prioritou. Takže ty phasery: Vlada má v podstatě pravdu, ale hlavní palebná síla u Akiry není v phaserech, ale v torpédech. Na ST Military mám jeden pěkný onrázek, kde jde krásně vydět čtyři přední torpédomety. Je to z STINSV a je to TADY. A chytrý kapitán nevypálí phaserový výstřel o maximální síle, ale použije jen polovinu emitorů a druhou nechá dobíjet, takže když těm prvním dojde energie, může pokračovat v palbě se stejnou intenzitou, zatím co se první část emitorů opět dobíjí (tak bych to teda udělal já). Tak se dá teoreticky vygenerovat téměř neomezeně dlouhý phaserový výstřel, což by nepřátelské štíty dříve či později prostě přetížilo. Jinak má Vlada naprostou pravdu (až na ty phasery ve warpu, Prometheus je sice velmi výkonný, ale tohle mu nesežeru). Fotonová torpéda: Dají se normálně manévrovat, sice ne tak, jako q. torpéda, ale stále ještě manévrují mnohem lépe než lodě. Problém je v tom, že max. dostřel f. torpéda je něco přez 4 000 000 km a divoké manévrování ho dosti snižuje, protože stojí mnoho paliva. A nevšiml si někdo náhodou, jakou mělo to Prometheovo torpédo barvu? Sovereign vs D´Deridex: Pokud se D. bude chovat podle osvědčené taktiky ze Starfleet Academy, zamaskuje se a zezadu naletí na S., pak bude mít pro sebe lepší palebné postavení a moment překvapení. Pokud bude S. připravena, tak po něm ze zadního torpédometu (pokud je to standardní torpédomet) během úhybnéh manévru vypálí salvu šeti torpéd (2,3 sec) a dostane se do pozice pro použití hlavních zbraňí (phasery na talíři a RFQTT). Mezitím D. S. zasype sprškou diruptorových výstřelů a torpéd. O romulanských zbraňových systémech toho moc nevíme a proto je těžké soudit jejich přesnou sílu. Pokud S. tento první útok přežije, tak nedá D. téměř žádnou šanci. 5 vteřin a D. má v sobě 25 q. torpéd. A protože D. měří přez kilometr, tak se jim bude vyhýbat jen velmi těžce. A 25 q. torpéd přežije jen velmi málo lodí (já neznám žádnou - asi až na Borgy a Voyager). A ještě poslední věc k P: Podle mě RFQTT nemá, protože by jsme na jeho trupu viděli viditelný výstupek. Přece jen je to věž a také jako věž vypadá. A torpédomety P. vypadaly spíše že jsou v trupu a proto to asi RFQTT nebyly (ale možná jsem se špatně díval, také už si na to moc nepatauji). Ad množství nesených torpéd: S průmyslovými replikátory to není žádné téma. Základní počet torpéd si prostě nesete s sebou a když potřebujete tak si nareplikujete nová. S. ho má skoro určitě a vsadil bych se, že jím disponují i všechny moderní válečné lodě (Akira, Steemrunner, Sabre, o P. ani nemluvě).

Anonym: Vlada - 02.08.2001 v 21:24

Winner: Rád bych ti připoměl že není D´Deridex jako D´Deridex. Ty "současné" rozhodně nejsou stejné jako ty první co se potkávali s Galaxy. Romulané jenom zachovávají stejný tvar a tak není poznat jak silná loď proti tobě stojí.

Anonym: Winner - 02.08.2001 v 20:56

D´deridex proti Sovereign ? Děláte si srandu :-))) Chudáci romulani. Když si vezmeme pokročilou konstrukci Sovereign spolu s výkonnými štíty a phasery XII plus kvantová torpéda, nemá D´dereidex šanci. Osobně si myslím, že šance Galaxy a D´deridex jsou vyrovnané, tudíž sovereign musí válečného ptáka rozstřílet na cucky. K Prometheu: Tuto diskusi bych nechal na jindy. Máme o něm tak málo informací, že nemůžeme být objektivní.

Anonym: Vlada - 02.08.2001 v 20:26

Teď ještě něco málo k torpédům. No fotonová torpéda údajně nejsou schopná manévrovat a jestliže ano tak rozhodně ne tak jak nám to předvedlo torpédo Promethea. To by naznačovalo že jde o nějaký jiný typ torpéda (co třeba tricobaltové :))) Na druhou stranu ovšem musím poznamenat že v ST VI po "menší chirurgické operaci" kličkovalo obyčejné, staré fotonové torpédo jako divé... (v tom případě ale nechápu proč se taková upravená torpéda nepoužívají standartně když je jejich úprava tak jednoduchá :))) byla by to skvělá zbraň na maskované lodě)

Anonym: Vlada - 02.08.2001 v 20:15

Ptaak: Také by mě zajímalo jak by dopadl Sovereign proti D´Deridexu, ale dovolil bych si ti připomenout že nikoliv D´Deridex, ale Sovereign je obratnější. Bendi: No to je sice hezké že "phasery ve warpu nefungují a tak se o tom nebudeš bavit",ale to tedy rovnou můžeš popřít samotnou existenci Promethea a bude to totéž. Prometheus z nich prokazatelně ve warpu pálil (předem říkám že argument "bylo to ve Voy a tak se to nemusí brát vážně" pro mě žádným argumentem není). Vzhledem k tomu že Voy je ST (ať se to někomu líbí nebo ne), mohu myslím v klidu prohlásit že Prometheus je ve warpu používat může.(Koneckonců federální konstruktéři mohli objevit způsob nový způsob jak toho dosáhnout.) Ještě bych měl něco k samotným phaserům: Pokud vím tak jako měřítko výkonu phaseru vždy sloužilo jeho označení (type xxx), takže logicky phaser XII by měl být výkonější než phaser X bez ohledu na počet emitorů. Já osobně bych rozdíl v počtu emitorů viděl tak, že phaser XII s méně emitory než X by sice byl výkonější, ale neměl by tak dlouhý výboj. Pálil by jen krátce. Takže v konečném důsledku by opravdu mohl být i slabší. Pokud to tak je (o čemž jsem v podstatě přesvědčen) tak zmiňovaná Akira nemůže mít menší palebnou sílu než Galaxy, protože jsem jí rozhodně viděl pálit po dost dlouhou dobu (nejméně tak dlouho jako jsme to vídávali u Galaxy) a tím pádem je hlavní palebná síla (v podobě dvou velkých phaser arrays) stejná. Galaxy přeci taktéž používá téměř výhradně hlavní dvě arrays, i když jich má myslím 10. Jinak by totiž Akira byla slabší i než Nebula (8 arrays), což se mi opravdu nezdá. Proč by federace stavěla bojovou loď slabší než její průzkumné lodě (teď myslím hlavně Nebulu, to že Galaxy je celkově silnější než Akira celkem beru), protože je levnější? No možná. To by byl logický argument, ale i tak mi nějak dělá potíže to přijmout. Ale teď si vzpomínám že jsme mluvili spíše o phaserech P vs. phasery S. No ale tam je to vlastně úplně to samé. Vyší výkon by měl být dán delším výbojem o stejné intenzitě. Pokud by "malé" phasery např. type X byly slabší než velké např. type VIII, tak je IMO zbytečné je označovat jako type X. Btw ostatně bych se stejně vsadil že scénáristé označili phasery různými čísly jen proto, aby fanouškům dali vědět který phaser udělali jako výkonější. A tudíž by v podstatě jakýkoliv phaser s nižším označením měl být slabší než ten s vyším, ale to je zapříčiněno stejně jenom tím že scénáristům na podobných věcech nezáleží, takže tu záležitost s emitory beru, ale v podobě jak jsem napsal výše.

Ptaak - 02.08.2001 v 16:18

Bendi: tak sorry, nějak mi ušlo, kdo dementoval tu informaci o regenerativních štítech. Ale z důvodů uvedených níže pochybuji, že by P. neměl RFQTT. Oproti Defiantu může nést pro takovou zbraň dostatečné zásoby munice (což je jeden z důvodů, kromě toho, že v době, kdy vyrobili Defiant, ještě tahle zbraň neexistovala, a Defiant ho díky pulsním phaserům tolik nepotřebuje) a v jeho trupu je dost místa pro uložení poměrně velkých zbrojních systémů, protože nemusí šetřit na takový "zbytečný" luxus jako laboratoře, holodecky a další rozměrná zařízení. Vzhledem k tomu, že tu pouze spekulujeme, se opravdu domnívám, že je nelogické předpokládat, že v konečné versi P. nebude rychlopalnými torpédomety vybaven, a tím nastává zcela odlišná situace: S. bez regenerativních štítů nevydrží ani zdaleka tolik zásahů co P., jehož bojový počítač je schopen provádět úhybné manévry a zároveň zasypávat S. palbou ze tří směrů, kterou nebude S. schopen vymanévrovat, navíc bude buď muset rozdělit palbu na tři cíle, čímž zvýší šanci na neúspěch výstřelu, nebo se nechat od dvou kousků beztrestně ostřelovat a tím si vlasntě podepíše rozsudek smrti... A i kdyby tomu tak nebylo, i kdyby P. neměl RFQTT (opakuji, což je podle mě blbost), tak si myslím, že by měl pořád větší šance, ale znamenalo by to pro něj asi totéž... hrome, tohle je skvělé přirovnání: bitva u La Plata, německá kapesní bitevní loď Graaf Spee proti britským křižníkům Exeter, Ajax a Achiles, pokud neuvažuješ phasery a předpokládáš, že britské křižníky měly stejně silný pancíř jako G.S. nebo i o něco lepší. Víš, co se tím snažím říct?

bendi - 02.08.2001 v 12:05

Ptaak: Přesně tohle jsem říkal a naprosto s tebou souhlasím :-). Asi jsi mé příspěvky pořádně nečetl, ale já jsem o regenerativních štítech neřekl ani slovo. Já vím, že je má a také vím, že žádná loď nedisponuje point defence (pokud ano, tak bych se vsadil, že to bude právěP.). Také vím, že na dosach phaserů pravděpodobně nedá Sovereignu šanci. A když se bude držet mírně v zaddní polosféře S., tak ani neutrpí vážnější škody, protože phasser banky o vysokém výkonu budou mít zakrytý úhel palby a to samé platí i o rapid fire quantum torpedo turret (RFQTT). Jediné, z čím bude moci S. P. ohrozit jsou malé phaser banky type XII o malém výkonu a zadní torpédomet(y - o tom nemám přesné informace), které však zdaleka nedosahují kvalit RFQTT. To bude pro P. jako píchání párátkem. Dříve, než to stačí udělat vážnější škody, bude P. s prací dávno hotov. Jedinou šancí S. je držet se v jakkoliv nízkém warpu, kde jsou phasery, disruprory a všechny ostatní beam weapons nepoužitelné (to, že P. používal phasery ve warpu mě nezajímá, to je prostě nemožné a o tom se nebudu hádat) a pálit do P. RFQTT, proti čemuž nemá P. větší šance. Protože jsme neviděli použití RFQTT na P., předpokládám, že je vybaen standardními torpédomety (jako Defiant), které mají o dost nižší kadenci (po salvě 6ti torpéd musí dobíjet 15,3 sec - za tu dobu odpálí S. 75 toréd, i za předpokladu, že se z nich třetina netrefí, tak zásah 50ti q. torpédy P. nemá i s regenerativními štíty šanci přežít.) a proto si myslím, že by S. měla docela dobré šance. Ještě se podívám do několika chytrých knich a uvidím, jestli se nemýlím, ale podle toho, co jsem zatím přečeetl, by to mělo být správně.

Ptaak - 02.08.2001 v 08:31

Bendi: dovol, abych Ti připomenul, že P. sejmul během dvou a půl vteřiny D´deridex class warbird, a to bez posádky(!), řízen jenom palubním počítačem, a to ještě v testovací versi, nikoliv plně zavedené. V kooperaci se zkušenou posádkou, po dotažení systémů, nedá Soveregionu šanci. Ad regenerativní štíty: pokud si pamatuji, a synopse na synopse.startrek.cz to potvrzuje, tak, cituji: "Počítači," pokračuje Doctor a přijde ke konzole u stěny, "ukaž mi konstrukční plány této lodi stejně jako všechny její specifikace." "U.S.S. Prometheus," říká počítač a zobrazuje při tom schéma celé lodi na obrazovce konzoly, "experimentální prototyp, zkonstruován pro taktické mise v hlubokém vesmíru. Primární bitevní systém obsahuje regenerativní štíty, zvýšené pancéřování trupu, multivektorový útočný mód..." Konec citátu. Dále: souboj s Romulany proběhl podle klasických pravidel dogfightu, nevidím tedy důvod, proč použít torpéda (stejně jako moderní stíhačky nebudou na dosah kanónů používat ŘS). Otázka je, co to bylo za torpédo, které oba doktoři vypustili - zcela zjevně manévrovalo, můžou fotonová torpéda manévrovat? Zajímalo by mě, jak by to dopadlo, kdyby proti D´deridexu stála Soveregion. Pak by se dalo srovnávat na základě podložených údajů, podle mě by ale musela S. držet distanc a pálit torpédy (kvůli nižší manévrovatelnosti), což znamená, že by jí disruptory warbirdu parádně naruchaly. P. může díky vyšší rychlost a manévrovatelnosti jít protivníkovi "po krku" phasery. A k point defence: tu nemá žádná loď ST, jedině ve hře SF Command, nikoliv ale v televizi. A už jsme zase u toho: co by bylo kdyby...

bendi - 02.08.2001 v 00:38

Winner: Tahat realitu do Star treku je sice fajn, ale dost dobře to nejde. Pár lidem by se to líbilo, ale ostatní Trekkies by se zbláznili.

bendi - 02.08.2001 v 00:28

Vlada: Ty ostatní phaser arrays u Akiry nejsou dobré na nic jiného, než na odstřelování malých cílů jako taktické stíhačky. Taky sis mohl všimnout, že proti velkým lodím používá pouze ty dvě. A v reálu bych se při útoku na phasery moc nespoléhal, quantová torpéda totiž mnohem delší dosah a dělají deformace v kontinuu o síle 52,3 isotun (nejlepší fotonová torpéda mají max. 25 isotun a navíc nemají tak pokročilou technologii). Když bude P. útočit na S., tak S. odpálí 5 q. torpéd za vteřinu a každé torpédo má vlastní manévrovací schopnosti (při impulsu až 0,993c oproti 0,25 c P. - we warpu je to s manévrováním o něco horší, ale jde to), takže i když P. několik torpéd vymanévruje, bez point defence nemá šanci (a P. point defence namá). Tím samozřejmě nechci tvrdit, že P. je horší. Ještě jsme takový souboj neviděli a taky asi neuvidíme, ale asi by hodně záleželo na použité taktice obou lodí a na zkušenostech jejich posádek. Ale já bych si vsadil na Sovereign. Mám tu loď prostě radši, asi proto, že není z VGR. Prometheus je přece jen ještě prototyp a kdo ví, co by s ním udělali třeba torpéda Jem´Hadarů nebo Breenské křižníky. Na to máme o P. nedostatečné množství informací. A v žádném technickém manuálu se zatím nevyskytl, takže těžko soudit. A k tomu, že má S. silnější phasery jsem došel jednoduše: delší phaser arrays = více emitorů na jeden výstřel = více energie na výstřel = silnější phaser.

Anonym: Winner - 01.08.2001 v 21:42

Prometheus class vyřadil Nebulu a D´deridex 3 výstřely z phaserů, což je docela slušný výkon. Ale ohradím se proti kv. torpédům - je jasné, že je prometheus asi nese na palubě, ale v seriálu jsme to NEVIDĚLI, takže je to jen spekulace (a takové ty "oficiální" údaje neuznávám - to vypouští povětšině velcí fandové treku). Kdesi jsem četl, že se kdysi pokoušeli zažehnout termojadernou fůzi pomocí pulzu o výkonu 100 EW (Exa Watt, celkem tedy 100 trilionů (!!!) Wattů). Sovereign se může jít zahrabat :-))) Ale, abych nemystifikoval, ten puls trval asi miliardtinu sekundy. Trošku to vylepšíme jsem za vodou :-))) Dál - když se Prom. rozdělí, je logické, že výkon štítů v každé části bude menší, tudíž je možná výhodnější počkat, až se Prom. rozdělí a pak jej rozstřílet po částech. Jinak, regenerativní štíty... no nevím. V seriálu to spíš vypadalo jako degenerativní štíty. A ještě něco - to, co vidíme v ST, není reálné. Výkon zbraní si vydělte 10 000 a pak máme skutečný výkon zbraně takový, jaký jej vidíme na obrazovce (tj. enrgie 55 kt TNT v photonovém torpédu je na obrazove asi 5,5 t TNT (i to je moc). Takže ten phaser Akiry bude mít "obrazovkový" výkon asi 50 MW. To se mi zdá pořád moc - i tak by to muselo lodě krájet jak máslo). V reálu by to bylo jedno torpédo - blik (oslnivý záblesk, torpédo explododvalo) - BLIK (teď explodovalo těch pár tun antihmoty na palubě lodi, jedna tuna hmoty a antihmoty = 22 GIGA TUN) - série dalších BLIK jak se zbytek flotily mění v plasmu - konec seriálu. A to by se nám nelíbilo, že ne ?

Anonym: Vlada - 01.08.2001 v 20:02

Ptaak: Vydím že jsi mě tak trochu předběhl (a že jsme se naprosto shodli :)))

Anonym: Vlada - 01.08.2001 v 20:00

Bendi: Kde bereš tu jistotu, že phasery Promethea mají kratší dosah než ty u Sovereignu? Jestli mi řekneš že na ditl.org tak tě asi vezmu něčím po hlavě ;)) No nic to byl fór (btw podle ditl.org má Prometheus větší torpédovou sílu než Sovereign, ale jen po rozdělení - to jen tak pro zajímavost). Každopádně by mě ještě zajímalo proč má podle tebe Prometheus menší torpédovou sílu. "Podle toho co jsme viděli"? Dovoluji si upozornit že jsme toho mnoho neviděli... A jestli si dobře vzpomínám Prometheus pálil zejména z phaserů a torpédo odpálil jen jedno. Připouštím že si to možná nepamatuji přesně. Já sice nemám DS9 manuál, ale nějak se mi nezdá to s těmi emitory v "arrays". Sice to beru, ale opět nevím kde bereš informaci, že Sovereign má emitorů víc. Opět připomínám že jsme toho moc neviděli. IMO vzhledem k tomu, že Sovereign je stavěn nejenom pro boj, ale i takové ty ptákoviny okolo (a la Galaxy) a Prometheus je čistě bojová loď, si myslím že Prometheus se jí v boji minimálně vyrovná. No ano phasery by opravdu ve warpu neměly fungovat, ale ve Voy proběhla první demonstrace multivektorového útočného módu právě ve warpu a to s použitím phaserů :)))) Já vím řekneš si že je to Voy podobné, ale na tomto faktu to vůbec nic nemění. Ještě bych si dovolil říct že tvůj argument o poškození Promethea před rozdělením je úplně zcestný, protože Prometheus se může rozdělit kdy chce a v jaké vzdálenosti chce... A ještě ta Akira: No ta má mýt 6 type X arrays a ne jen dvě. Ten zadní torpédomet má vpředu prokazatelně čtyři hlavně.

Ptaak - 01.08.2001 v 19:45

Bendi: Podle mě by Prometheus nedal šanci Soveregionu. Především proto, že P. je primárně bojová loď konstruovaná až po konstrukci S., tedy je pochopitelný předpoklad, že bude disponovat těmito dokonalými technologiemi. Krom toho má regenerační štíty, na rozdíl od S., který má jen náhodné změny frekvence. Navíc optimálního palebného úhlu by S. dosáhl proti asi 5x manévrovatelnější lodi těžko. Prometheus má stejný typ zbraní jako S., to zn. i stejný dostřel, ale vyšší celkovou energii, to znamená, že při odvedení stejného výkonu do zbraní zůstane víc na štíty a manévrování. Krom toho je tu podobná situace jako Iowa vs. La Fayette s rychlostí: když půjde do tuhého, může P. vždycky zdrhnout.

bendi - 01.08.2001 v 19:09

P.B.: Ale než by jsi se s Prometheem přiblížil, pravděpodobně by Tě Sovereign těžce poškodil ještě než by jsi se přiblížil na to, aby se efektivně projevil multivektorový útočný mód. A we warpu se s phaserama rozluč. Tam totiž nefungujou.

Anonym: P.B. - 01.08.2001 v 14:03

Bendi : Ale kdybych byl Maquistou, stejne bych radeji ukradl Flotile Promethea nez Sovereign. Je mnohem manevrovatelnejsi, krome toho kdyby slo do tuheho, tak kazde Flotilni lodi jednoduse uleti warpem 9.99 a nikdo ho nedostihne. A k tomu rozdeleni - kdyz 3 nezavisle casti obklici Sovereign a dve z nich zacnou ve stejnou chvili ze dvou stran torpedovat jednu gondolu, zatimco treti se soustredi se svymi phasery na jine citlive misto, tak by ten Sovereign prinejmensim HODNE poskodili.

bendi - 01.08.2001 v 12:46

Ptaak: Máš samozřejmě pravdu, ale ne všichni si chtějí / můžou dovolit drahé bitevní lodě s velkými doprovodnými flotilami. Pro drtivý útok je mnohem výhodnější letadlová loď v doprovodu menších plavidel. Pak to dopadne jako u Midway. Využití / nevyužití bitevních lodí záleží jenoum na tom, kolik hodláte utratit peněz a jaký styl boje budete chtít provozovat. Ale to se Star Trekem nemá mnoho společného.

bendi - 01.08.2001 v 12:20

P.B.: Nezáleží na tom, kolik má loď phaser arrays, ale kolik je v těch phaser arrays phaserových emitorů. A tady je Sovereign jednoznačně lepší. Navíc torpédomet Sovereignu má kadenci 5 torpéd / sec. Podle toho, co jsme viděli u Promethea se tomu jeho torpédomety nevyrovnají. Phasery se navíc dají použít jen na velmi krátkou vzdálenost a pouze v podsvětelné rychlosti. Pokud by byla Sovereign v dobrém palebném úhlu, nedala by prometheu prakticky žádnou šanci (pokud by byl v celku). Pokud by se ale stačil rozdělit, tak by Sovereign pravděpodobně poškodil, ale ale ta by ho pravděpodobně stejně rozsekala. Navíc toho díky silnějším štítům vydrží víc. Ale nepochybuji, že pokud by si do Promethea sedla Janewayová, tak že by to vyhrál :-). A mimo chodem, podle Dominionské války je nejlepší lodí Galaxy :-) Ad Akira - Ta má dva phaser array Type X odhadem 2x menší, než Galaxy, to dává přibližně 0,5 TW / phaser array. Navíc má ještě čtyřhlavňový přední torpédomet a několikahlavňový zadní (nemám dobré fotky na jeho bližší určení).

Anonym: P.B. - 01.08.2001 v 10:24

Co je na te Akire tak svetaborneho ? A co je vubec nejlepsi lod flotily ? Rekl bych, ze Prometheus, ten ma 3 kvantove torpedomety jako Sovereign, 13 phaseru typu XII, jichz ma Sovereign jen 9, a dokaze vyvinout rychlost warp 9.99, zatimco Sovereign jen 9.9. Sovereign ma asi mnohem vetsi kapacitu a prostredky, Prometheus zase multivektorovy utocny mod. Ale primy souboj Sovereignu s Prometheem by byl podle mne velmi vyrovnany a hodne by zalezelo na posadkach.

Ptaak - 01.08.2001 v 09:49

Abych použil přirovnání ze ST: představte si romulanského BoP (toho z Balance of Teror) bez té jeho těžké plasmové zbraně, jenom s phaserama, postaveného proti Akira class. Kdo myslíte, že vyhraje?

Ptaak - 01.08.2001 v 09:47

Sorry za ty překlepy: Iowa hned na začátku a pak samozřejmě 880 až 1000kg granáty, ne hranáty. pokud najdete ještě něco, omlouvám se.

Ptaak - 01.08.2001 v 09:43

Bendi: promiň mi, musím mít připomínku k Iova vs. La Fayette: 1) pokud to stavíš tak, že iowu najdeš AWACSEM, už to suneš do úplně jiné roviny, protože Iowa class battleship nikdy nebude operovat sama, ale v dorpovodu jiných lodí, nejspíše torpédoborců typu Alghier Bruke (tuším, že tak se ta třída jmenuje - je vybavena stejně jako La Fayette technikou stealth). Ale tohle nebudeme řešit. 2) Máme samotnou LaFayette a Iowu. Situace: řekněme, že máš pravdu, a že LaFayette zjistí Iowu dřív než Iowa jí. Jak? No, bude jí mít na radaru a tedy bude v přímé linii viditelnosti. Dovol ale, abych ti připomněl, že Iowa má jenom asi dvakrát nebo dvaapůlkrát vyšší nástavby a radarové věže, nehledě k výkonu radarů, takže "vidí" mnohem dál, aniž by její trup, který skýtá nejlepší šanci na odraz radarových vln, byl nad obrozem fregaty. Ale budiž, řekněme, že fregata o Iowě ví a Iowa o ní ne. Co udělá každý rozumný velitel fregaty? Otočí se a zdrhne! Jakmile totiž odpálí raketu, Iowa si ho okamžitě všimne a zaměří ho a vzhledem k tomu, že dosahuje jenom asi o 8 uzlů vyšší rychlosti (zdroj: tvůj článek a kniha Námořní lodě 5), zkrátí vzdálenost na 40 km (pokud už nebude tak blízko, což asi bude) a rozstřílí ji 406mm děly, aniž by plýtvala drahými raketami. ŘS Exocet (pochopil jsem to správně, že jich nese celkem 8 kousků?) se nikdy přes obrannou kapacitu Iowy (6 phalanxů a Sea Sparrowy, tuším) nemůžou dostat v takovém množství, aby znamenaly hrozbu. Řekni mi, kolik zásahů 880 až 1000kg průbojnými hranáty La Fayette vydrží? Jinými slovy když postavíš fregatu proti bitevní lodi, může se posádka jen modlit, aby si jich bitevní loď nevšimla. Promiň, ale takhle to prostě je - nenech se unést tím, že La Fayette je označovaná jako "neviditelná", překlad slova stealth je správně "kradmý". Francouzi zkrátka nejsou romulani a nepoměr zbraní je příliš velký. Těch La Fayettů bys potřeboval podle mě alespoň pět, aby to bylo vyrovnané střetnutí, protože jakmile odpálí jedinou střelu, stealth je k ničemu a Iowa je zaměří - a jakmile je zaměří, stačí jí jediná boční salva k eliminaci. Krom toho může vždycky zdrhnout.

bendi - 01.08.2001 v 07:00

Vlada: S tím, že by to mělo být v budoucnosti silnější jsi mě přwsvětšil. Ale to je realita, ne Star Trek. Nyní to ještě vysvětli Paramountu. Kdyby realita úplně odpovídala Star Treku (Star Trek realitě), tak by se to líbilo možá mě, Tobě, možná pár dalším lidem z tohoto fóra, ale ostatní by hlasitě protestovali, protože bychom jim tím zničili ideály o Enterprise, o Voyageru ani nemluvím. 4of: Díky, přesně to jsem se tu snažil říct, jenom jsem se asi správně nevyjádřil. S AS-15 a třeba AWACSEM (proti tomu nemá Iowa žádnou šanci) La Fayette Iowu sejme ještě dřív, než si bitevní loď něco uvědomí, zatímco je velká pravděpodobnost, že si americký AWACS La Fayette ani nevšimne. Ale shrňeme tu tebatu o lodích. Já vydím výsledek naší debaty tak, že pancéřování se dnes vyplatí pouze při použití nejmodernějších materiálů (titanové, kevlarové a já nevím jaké materiály) pro redukci hmotnosti, rychlosti a ceny a pouze v relativně omezené míře (nikdo nebude fregaty vybavovat 80 mm pancířem) aby se mohlo plně rozvinout maskování (pokud nemaskovanou loď objeví AWACS / GPS / GLOSNAS a budou poblíž letadla, může to loď předem zabalit) a prvky aktivní ochrany, přičemž s pancéřováním se má počítat pouze jako s něčím, co redukuje škody na minimum když všechno ostatní selže. Zapoměl jsem na něco?

Vlada - 01.08.2001 v 02:44

Pardon, nějak jsem musel ten link zmršit... Tak ještě jednou Nova

Vlada - 01.08.2001 v 02:40

Tak jsem teď trochu hledal a podívejte se sami: Nova No to jen tak pro zajímavost samozřejmě :)))

Vlada - 01.08.2001 v 02:24

No vlastně i víc než 10TW (myslím že v Michiganu byl jeden 10-1000TW, ale vydrželo to jen asi 150 femtosekund :)))), ale nejen po omezenou dobu, nýbrž i v dosti omezené délce paprsku. Takže je jasné že dnešní 50TW laser je pořád slabší než 1TW phaser který si tento výkon bez problémů udrží a navíc na větší ploše, ale jak jsem řekl 24. st. je 24. st. a já od budoucnosti očekávám více destrukce :))))

Vlada - 01.08.2001 v 01:56

4/7: No víš, já vycházel spíše z toho že dnešní nejvýkonější lasery mají výkon okolo 10TW :))) Ano je to jen po dost omezenou dobu, ale dnes je teprve začátek 21. st. a od 24. bych čekal prostě víc. Navíc jsem nikdy neviděl že by phaser pálil jen půl sekundy. Respektive viděl, ale je jasné že to nemohl být maximální výkon, protože v jiných situacích zase výboj trvá i přes vteřinu. To s tou odolností menší než u dnešních materiálů měla být nadsázka, asi mi vypadl smajlík :))) Ne, řekl bych že je to přesně obráceně, stealth je v současné době účinnější proti přehledovým radarům než proti střeleckým. V současnosti (a v blízké budoucnosti se to nezmění) neexistuje loď která by byla pro moderní protilodní střelu nezachytitelná. Pokud loď zachytí přehledový radar, střela bude odpálena (buď inerciálně nebo s korekcí z mateřského plavidla - případně obojí) do prostoru cíle kde už si cíl rozhodně je schopná najít. Ale to je vlastně celkem jedno, jen bych si dovolil ti připomenout že existují i střely s optickým navedením a deflektor ohýbající světlo ještě nikdo nevymyslel, o infra ani nemluvím :))))

4of7 - 01.08.2001 v 00:15

S tím phasrem mi ujela desetinná čárka, je to jenom ubohých 100 tun TNT. Pořád je to ale miliónkrát víc než současné chemické lasery. Hodně bude záležet na tom, jak moc se ten paprsek dá zaostřit.

4of7 - 31.07.2001 v 23:58

Vlada: ad stealth - jakékoliv snížení dosahu nepřátelského radaru se hodí - a tady to ani není na úkor ostatních schopností lodi. Navíc proti radarům na raketách je stealth mnohem účinnější, než proti lodním radarům s megawattovými výkony. Ona tu loď ta Iowa klidně vidět může, stačí, když ji neuvidí ten Harpoon. K výkonu phaserů: 1 TW po dobu asi tak půl sekundy, to je něco přes 100 kilotun - jenže tady je to soustředěné na plochu kolem 1 čtverečního metru. Pořád se ti to zdá málo ? V současnosti není moc materiálů, které by vydržely jaderný výbuch ve vzdálenosti půl metru.

Vlada - 31.07.2001 v 23:11

No Enterprise má mít "polarizované" plátování trupu. Podle toho usuzuji že to bude možná předchůdce právě ablative armoru.

Vlada - 31.07.2001 v 23:07

Bendi: Spíš bychom neměli zapomínat že mluvíme o ST :))) Tak jinak: Postavit proti sobě LaFayette a Iowu vybavenou modernímy senzory. Víš k čemu jí bude ten stealth? Neuraz se, ale skoro mám pocit že jsi jeden z těch co si myslí že stealth znamená neviditelný. Vzhledem k tomu že Exocet nemá zrovna valný dosah (asi 75km tuším, už nevím přesně) tak pro tu Iowu IMO nebude problém milou LaFayette zaměřit ještě mimo její dostřel. On totiž stealth jaksi není všemocný a je dobrý pouze na to aby jedna loď proplula nepozorovaně okolo jiné (v dosti dlouhé vzdálenosti). Ale jakmile dojde na boj, je skoro k ničemu, tak dobré aby to k něčemu v boji bylo, v současnosti není žádné stealth opatření... Navíc nynější Iowy mají také phalanx (a ne jeden) :-/ Vlastně mám dojem že Phalanx byl vyvinut právě kvůli souboji Exocet vs. Sheffield ve válce o Falklandy. Ne, nepřesvědčíš mě o tom že je to síla. Ten kdo to vymyslel toho o technice asi moc nevěděl. Vždyť to by ST materiály musely být snad ještě horší než dnes, když je tak malý nápor energie bez problémů zlikviduje. Díky tomu jsem měl posledně chuť se smát, když si jeden trekkie stěžoval že viděl video kde B5 lodě krájely ty StarTrekovské jako máslo... :)))) PS: Nechápu proč se omlouváš za délku příspěvku, to je přeci normální. Obzvlášť na tomto fóru nebyly nikdy dlouhé příspěvky vyjímkou. Ale jsem rád že jsem to tu zase po delší době trochu rozproudil :))))

bendi - 31.07.2001 v 22:49

Omlouvám se za délku příspěvku, většinou tolik nepíšu :-)

bendi - 31.07.2001 v 22:48

Skusme to takhle, postavíme proti sobě dvě lodě, bitevní loď US Navy a raketonosnou fregatu třídy La Fayette. Hádejte, kdo to přežije. Ano, z bitevní lodi se stane kus šrotu zatímco fregata elegantně odpluje. A je to pouze tím, že bitevní loď freagatu ani nenajde, zatímco ta jí rozstřílí svými protilodními střelami a bude jí jedno, jaký má nepřítel pancíř. Samozřejmě, že nějáký pancíř by na lodích být měl, ale jen pro jejnutnější případy, v tom má Ptaak pravdu. To s Sheffieldem byla smůla. Torpédoborce Type 42 ještě nejsou vybaveny technologií stealth (v roce 1975 o tom na lodích ještě snad nikdo ani neuvažoval). Vlada: O tom, že má La Fayette dvojitý titanový trup nic nevým, ostatně ATM/Armáda české republiky o ní má na stránkách hezký článek, dal jsem ho sem již před tím. Vlada: K těm phaserům: Phaser typu II má max. výkon 0,01 MW. Proti tomu je výstřel o síle 1 TW docela úspěch, nemyslíš? A já navíc pouze tlumočil oficiální informace a podle nich je to ve stvětě Star Treku velmi silná zbraň. Navíc se tam taky píše, že se phasery stále užívají, protože jde při minimální zpotřebě energie docílit maximálního účinku. K tomu ablative armoru: Základem je posílení struktury trupu pomocí phaserů / jiného EM zdroje. Tento "štít" pod palbou odvádí energii výstřelu stranou a raguje se speciálním podkladem, čímž se někdy uvolní oblak částic, který dále pomáhá rozptýlit palbu protivníka. Ale na začátku jsme se bavili o nové / staré Enterrise, na to by jsme neměli zapomínat :-)

Vlada - 31.07.2001 v 21:57

A to byl navíc torpédoborec protivzdušné obrany :))) Btw největší ztráty na životech prý způsobilo nevyhořelé palivo střely.

Ptaak - 31.07.2001 v 21:52

Bendi: jistěže, na prvním místě je stealth, na druhém aktivní obrana, ale když tohle selže - a ty musíš počítat s tím, že to selže, tak nastupuje pancíř! Nikdy nemůžeš počítat s tím, že ti bude všechno fungovat tak, jak si představuješ. Angláni si to mysleli, a hůůů - dva exocety stačily potopit torpédoborec o kolika tisících tunách (HMS Sheffield). Ta loď neměla prakticky žádnou pasivní obranu, a když na ní došlo ke zkratu, přišla o veškerou obranu kromě ručně řízených zbraní.

Anonym: Vlada - 31.07.2001 v 20:23

Také se vám zdá že phasery jsou směšně slabé? Od 24. st. bych čekal něco lepšího než 1TW :)))) (Tedy podle toho co má na těch stránkách Bendi, ale podobně nízký výkon jsem vyčetl i z jiných zdrojů a Bendi napíše že je to "opravdu síla"-bez urážky Bendi, ale to rozhodně moc síla není... :)))))

Anonym: Vlada - 31.07.2001 v 20:18

Bendi: Tak zrovna LaFayette má podle článku v ATM (nemám ho zrovna tady tak se nemohu podívat na nic přesnějšího) poměrně solidně chráněné boky dvojitým titanovým trupem... Navíc je to "jen" fregata, ale to je celkem jedno. Hm, éra bitevních lodí je nanávratně v tahu. Aha, tak to oni asi amíci reaktivují bitevní lodě třídy Iowa jen tak pro legraci, dobrá ty jsi asi větší odborník než oni... Navíc jsem jaksi psal že ve ST (a jiných sci-fi) je návrat k éře bitevních lodí naprosto neoddiskutovatelný a to bez ohledu na současné trendy. K tomu ablative armoru: No podle mých informací přípomíná spíše tepelný štít na starších kosmických lodích a při zásahu je ho vždy část odpařena. No asi si to autoři rozmysleli, pokud je to co píšeš v DS9 manuálu, budu ti věřit.

bendi - 31.07.2001 v 20:05

Tak jsem to našel! Mám údaje o používání pancířů na nejmodernějších plavidlech. Menší citát ze stránek Armády české republiky: "V konstrukci plavidla je použita ocel, na ochranu všech klíčových prostorů (řídící centra, zásobníky munice atd.) je použit speciální ocelový pancíř, odolný proti projektilům menší ráže." Je to z článku o nejmodernější francouzské fragatě La Fayette (foto přiloženo), takže jsou tam použity jen ty nejmodernější technologie. Celý článek si můžete přečíst TADY. Z toho plyne, že se dnes s využíváním pancířů ve velké míře k obraně proti protilodním střelám nepočítá a já jsem měl pravdu.

bendi - 31.07.2001 v 19:46

A s tim písmem něco udělám.

bendi - 31.07.2001 v 19:45

Ptaak: U moderních lodí se nepředpokládá, že se při zásahu díky pancéřování nic nestane, ale konstruktéři se snaží o to, aby loď nebyla objevena, a když už na ní nepřítel odpálí střelu, tak jí palubní zbraně lodi zničí. Aby bylo jasné, že si nevymýšlým, přilkádám fotku nejnovějšího torpédoborce Královského námořnictva. Všimni si, že to není plovoucí opancéřovaný ostrov, ale loď technologie STELTH, která do sebe nenechává střely narážet, ale vyhýbá se jim. A pokud jde o tu otázku, tak si vyberu loď, která sice nebude tak odolná, ale pravděpodobnost, že ten zásah schytá bude snížena na minimum. Ono i když obyčejný P-700 Granit s 750 kg náloží (o 550 kT jaderné verzi ani nemluvím) zasáhne cílovou, byť sebelépe pancéřovanou loď třeba do kormidla nebo do zařízení radaru, tak je tato válečná loď loď okamžitě vyžazena z boje. Navíc bude moje lehká nepancéřovaná loď mnohem levnější a rychlejší, než ten tvůj pancéřový kolos. Éra těžkých bitevních lodí je již dávno nenávratně pryč.

Ptaak - 31.07.2001 v 18:36

Krom toho, moderní kompozitní pancéř nelze srovnávat s ocelovým, který měl General Belgrano. To je příliš velký rozdíl.

Ptaak - 31.07.2001 v 18:33

Bendi: ta válečná loď byl 50 let starý lehký křižník, který měl v nejexponovanějším místě pancíř o síle 76 mm. Jasně že takovou skořápku potopíš jediným torpédem, to šlo i za druhé světové. Ta loď neměla vůbec šanci. Kumulativní hlavice? Proti 350 mm pancéře? Nedělej si srandu, Tomahawk se k bitevní lodi nedostane (hlavice Harpoonu je na nic). Pancéřování není na nic. Porovnej Bismark a Hood: obě lodě měly číselně stejně kvalitní pasivní obranu, no, Hood měl možná boční pancíř o něco silnější. Jenomže Hood ho měl na blbejch místech a šel ke dnu po kolika? Třech? Sedmi salvách? Na Bismark pálily dvě bitevní lodi dohromady deseti 356mm a devíti 406mm děly několik desítek minut, a stejně ho museli nakonec potopit torpédy! Jde prostě o to, že pancéřovaná loď má podstatně vyšší šanci na to vydržet zásah. Příklad: máš loď, kterou potopíš jednou ranou, ať se jí strefíš kamkoliv do boku, a loď, která má díky pancéřování (vnějšímu i vnitřnímu, a navíc několikanásobnému) šanci něco přes 70%, že když už schytá zásah, tak půjde do míst, kde sice nadělá škody, možná zaplaví nějaké to oddělení, ale ty škody se omezí jen na jeden úsek a loď jako celek zůstane bojeschopná. Kterou si vybereš? Pěkný údaje, díky za ně, ale mohl bys prosím zvolit trochu světlejší písmo? Prakticky se to nedá číst. Díky.

bendi - 31.07.2001 v 10:56

A ještě něco, právě jsem dokončil rozsáhlou studii phaserů. Použil jsem k tomu vše, na co jsem přišel a výsledek je TADY.

bendi - 31.07.2001 v 10:55

Fajn. Ale řekněte mi prosím, jaké mají pancéřování fregaty třídy La Fayette, torpédoborce Type 45 nebo ponorky třídy Vanguard. Těžké bitevní lodě jsou sice konvenčími prostředky méně zranitelné, ale stačí jeden dovře mířený škval a jdou ke dnu. Ad válka o falklandy: HMS Conquerror tam jediným torpédem poslala ke dnu nepřátelskou a ta si ani neškrtla pancéřovanou válečnou loď (detaily se mi nechce hledat). Dnes platí na moderním bojišti pravidlo "Co můžu vidět, můžu i zničit" a navíc v době kumulativních hlavic by muselo být pancéřování tak tlusté, že by se rychlost lodi zredukovala na minimum a náklady by byly tak velké, že by bojová hodnota prostředku ani nestála za to. Sd ablative armor: Není to nic jiného, než poněkud jiný druh EM štítů :-). Oni prostě rozloží energii z phaserů nabo jiného EM energetického zdroje po trupu, což odvede větší část energie zásahu stranou (zdroj - DS-9 technický manuál).

Ptaak - 31.07.2001 v 08:42

A ještě něco: pánové, musím se pochlubit, díky své lepší polovičce jsem získal CD ST: Omnipedia! Jsou tam docela lahůdky... víte například, že palubní phaserové banky lodi třídy Galaxy mají účinný dostřel kolem jedné světelné sekundy?

Ptaak - 31.07.2001 v 08:40

Bendi: ano, tak se zachovali, racionálně a logicky... a pak došlo k válce o Falklandy, a okamžitě si všichni uvědomili, co to vlastně udělali za kravinu. Bitevní loď třídy Missoury je dneska většinou standardních protilodních raket nepotopitelná. Jistě, zásah atomovkou je zásah atomovkou, ale to nerozchodí opravdu nic, jenomže střela Harpoon - pakliže se dostane přes phalanxy - možná poškodí nástavby, ale na bocích jenom poškrábe lak. Po bitvě o Falklandy se přišlo na to, že i dneska je zatraceně důležité mít lodě dobře chráněné. Žádlé odlehčené konstrukce z oceli a duralu, takže ti lodní bok prostřelí cokoliv včetně leteckých kanónů, ale kvalitní materiály, titan, kevlar, kompozitní pancíře s vysokou odolností. Protože teprve v roce 82 si admirálové uvědomili, že je mnohem pravděpodobnější, že jejich lodičky proti sobě půjdou v konvenčním konfliktu, nikoliv jaderném. Jinými slovy: je to jako s těma ŘS a kanónem.

Anonym: Vlada - 31.07.2001 v 00:51

Pokud jste tak již neučinili, rozhodně si přečtěte na TrekDnesu článek "bible Enterprise", jsou tam i zmínky o zbraních. Zatím to vypadá zajímavě a docela se těším :)))

Anonym: Vlada - 30.07.2001 v 21:28

Bendi: Ehm, no to je sice hezké, ale mám pocit že si jednak kapánek pleteš realitu a StarTrek (a my tu mluvíme přeci o ST, tedy vlastně ne, mluvíme o Enterprise, ta už přeci ST není ne? :))))) a druhak že prostě nemáš pravdu :)) (viz. níže) Zachovali se racionálně a logicky? A proč tedy později (ablative armor, computer deploy armor) se k pancíři opět vrátili? Protože to mělo smysl. Pokud jsi si nevšiml tak v drtivé většině sci-fi seriálů a filmů, koneckonců i povídek a knih, je jasně patrný návrat k éře bitevních lodí a těžkých křižníků a tedy i k éře těžkých pancířů. Taky asi v takovém případě nebudeš argumentovat tím, že bitevní lodě jsou přeci zastaralé a hodí se jen jako podpora "letadlovek" nebo výsadků... Jistě ten těžký pancíř tam vlastně je, akorát v jiné (energetické) podobě, ale podle mě je spoléhání se jen a pouze na štít poněkud nevhodné. Energetické systémy mohou vypadnout, mohou se porouchat a co takové lodi potom zbude? Jen její trup. A to nemluvím jen o bojovém použití, ale například i na ochranu před asteroidy apod. (když např. vypadne deflektor).

bendi - 30.07.2001 v 19:48

Ti "páprdové" se odstraněním konvenčního pancíře zachovali racionálně a logicky. Odstraněnní pancíře byla jediná správná věc, kterou mohli pod vlivem nových zbraňových technologií (výkonné energetické zbraňe, střely s antihmotovou náloží) udělat. Analogii najdeme v dnešní konstrukci lodí. Za I. i II. světové války byl trend takový, že se na loď nabalilo co nejvíce pancíře a předpokládalo se, že takto chráněná loď vydrží zásah z čehokoliv, čím disponuje nepřítel. Ale s příchodem řízeých protilodních/protiponorkových střel a masovým nasazením letadel do boje proti lodím stratilo pancéřování význam. Proto když se dnes podíváme na libovolnou moderní loď (s výjimkou letadlových, tam to ještě příjde), uvidíme pouze téměř dokonale protiradarový tvar bez pancéřování. Nemělo by totiž smysl. To samé platí i o pancéřování v ST - s vyvinutím nové zbraně pozbývají dosavadní obranné prostředky smysl. Ještě lepší je srovnání se středověkkým rytířem a dnešním vojákem, ale s tím bych zbytečně plýtval místem, všichni víte, co tím myslím. Promiňte mi neobvykle dlouhý příspěvek, pouze jsem se chtěl zastat nebohých "flotilních páprdů".

Anonym: Vlada - 30.07.2001 v 19:17

Tak jo, zrovna mám náladu trošku psát a tak napíši tu svojí teorii. Tedy vlastně to je jen taková spekulace protože jak řekl Bendi zatím jsme žádné boje neviděli :)) Vlastně něco podobného už napsal 4/7, říkal jsem si že Federace s vynálezem štítů na pancéřování zanevřela, protože si nějací flotilní páprdové co jsou zvyklí držet propisku místo phaserové/laserové pušky usmysleli, že vybavovat oštítované lodě ještě pancířem je zbytečně nákladné a neefektivní. Něco jako když amíci tvrdili že Phantom nepotřebuje kanón, že mu postačí řízené střely :)))) (btw dnes tato filosofie opět nabývá na významu) No a protože pancíř "nebyl potřeba", tak pochopitelně ustrnul i jeho vývoj. Proto když otázka pancíře opětovně nabyla na významu (Dominion, Borgové) musela milá Federace začít téměř od nuly, neboť pancíř užitý na NX-01 byl v té době pochopitelně nedostačující. Cesta k ablative armoru byla tedy nejspíš dosti bolestná :))) No k těm štítům: Já bych to viděl právě jako nějaký druh deflektoru proti kosmickým částicím, který bude mít v boji nejspíš minimální význam (no uvidíme). Napadla mě ale také možnost že štít bude přidán v průběhu seriálu, podobně jako Kirkova Enterprise dostala phasery namísto původních laserů.

bendi - 30.07.2001 v 12:51

Měli bychom si počkat až na seriál nebo ještě jépe na technický manuál. Informace, které máme dnes k dyspozici mohou, ale nemusí být pravdivé, z čehož plyne, že činit nyní jakékoliv závěry by bylo neobjektivní a unáhlené. Ptaak má s těmi EM poli pravdu. Již dnes se u sond posílaných do velké vzdálenosti od Země používá proud částic a EM zážení posílaný před sondou určený k odklonění pro sondu potenciálně nebezpečných předmětů. Já osobně si myslím, že ta loď bude nějákým druhem EM ochranného pole vybavena. Design odpovídá později používaným lodím a proto se domnívám, že jakožto plavidlo do hlubokého vesmíru vybavené na svou dobu novými revolučními technologiemi, ponese na palubě blíže neurčený druh deflektoru, což samo o sobě předpokládá, že jakési EM pole/záření využívat bude. Do jaké míry bude toto EM pole používat na přímou obranu v bojových situacích však v důsledku nedostatku vstupních informací není možné přesně určit. Jak jsem již řekl, ještě nemáme všechny potřebné informace pro relevantní závěry ohledně výše uvedené problematiky a proto navrhuji se počkat na příhodnější dobu.

Ptaak - 30.07.2001 v 09:17

Ani magnetické štíty? Myslím tím magnetické pole jako ochranu proti katodovému záření a například plasmovým zbraním? To přece dokážeme generovat už dneska. Dost by mě udivilo, kdyby loď pro hluboký vesmír, kde netuší, co na ni číhá, takovou ochranu neměla - třeba jenom kvůli slunečním erupcím.

Anonym: Vlada - 24.07.2001 v 19:19

No nebudou se používat fotonová torpéda ale nějaké vysokoenergetické střely. Torpéda budou na palubě jen jako zatím experimentální zbraň. Ostatně si to na tom TrekDnesu přečtěte. A jak jsem řekl, štíty by neměly být vůbec, takže ani štíty jako ve StarWars. Kachna by to být podle mých informací neměla. A to jestli měl Daedalos štíty snad nikde psáno/řečeno nebylo, takže je klidně mít mohl ale nemusel. No nechám se překvapit až nějaký souboj uvidím, nicméně mě samozřejmě hned nějaká ta teorie napadla, ale teď se mi s tím nechce psát :)))

bendi - 24.07.2001 v 19:18

4of7: Možná dojde i na strategické, technické a taktické lahůdky, kterých jsme dodnes byli ve větší míře ušetřeni.

4of7 - 24.07.2001 v 19:14

Vlada: co když Federace pancéřování nepoužívala, protože štíty byly lepší? Dokud nenarazili na Borgy, kteří štíty bez problémů prostřelí, nic dalšího nebylo potřeba. Asi se konečně dočkáme věcí jako je point defence a ECM, protože při současném stylu boje by byla Enterprise celý seriál v doku kvůli opravám :)

bendi - 24.07.2001 v 16:35

Hej hou, hej hou! Už jsem zase doma a je to fakt SUPER! Měsíc bez internetu a málem jsem zmagořil. Jo, tohle fórum mi opravdu chybělo. Tak se trochu rozepíšem: Winner: Ty knihy jsou jedna z Bonnu a druhá z jednoho obchodu v Hamburku (kousek od nádraží Damtor - viděl jsem tam i limitovanou sérii plastikových modelů Akiry a Nebuly, každá stála DM 420) a pár dalších věcí (komletní knižní vydání Dominionské války) jsem koupil v Berlíně. Takže nyní mám k dispozici tolik informací, že si můžu vyprpjektovat vlastní flotilu (to taky časem udělám - už jsem s tim začal). Ale nic, jdeme dál. K těm zbraním menší úprava: Fotonová torpéda XXV a Kvantová Mark Q-II. Ad štíty - třeba to nebudou štíty "standardní" dnes, ale štíty podobného ražení jako ve Star Wars. A kdo říká, že budou torpéda z XXIV století? Nakonec to může být celkem sranda.

Anonym: Winner - 23.07.2001 v 22:17

Takže jedno torpédo a hned hláška: "přišli jsme o WARP pohon a zbraně !" ??? To bude teda něco :-))) Třeba je to kachna, Deadalosy přece měly štíty, ne ?

Anonym: Vlada - 22.07.2001 v 15:35

Tak na TrekDnesu je článek o technologii nové/staré Enterprise a píšou tam že nebude mít štíty... No tedy vzhledem k nevalné kvalitě StarTrekovských (hlavně federálních) pancířů (ablative armor ještě nevymysleli :))), to znamená že milá loďka toho moc nevydrží a to ani vzhledem ke slabším zbraním protivníka. A pokud ano, je to IMO jednoznačná nelogičnost. Takže na souboje jsem opravdu velmi, ale velmi zvědav...

Anonym: Winner - 20.07.2001 v 20:57

Tak ji zvětším. Na ty laborky jsem vážně nepomyslel. 300-350 metrů bude stačit. Bendi: KDE ? KDE ? Já to chci taky :-)))

bendi - 20.07.2001 v 18:18

Zdar panove, zrovna trcim 4 tydny v Berline, takze toho moc nestihnu ale az se v pondeli vratim domu, dodam Vam obsahlejsi pojednani. Sehnal jsem totiz DS-9 technical manual a knihiu o technice hvezdnych lodi, takze se z toho da dosti dobre cerpat. Pouze rychle ke zbranim: Torpeda: 1-2 rapid fire torpedo turrets fotonova - typ IX + standardni minitorpeda pro raketoplany a Peregriny. Phasery X - 5,1 MW na emitor / 200 - 400 emitoru nebo vzhledem k Vami zvolenemu designu radeji pulsni phasery. No nic, napsal bych vic, ale musim zmizet. Do tydne dam na svoji stranku takove krasne bojove prispevky ze se z toho asi zblaznim. Mejte se hezky.

Ptaak - 18.07.2001 v 08:36

Winner: přečetl jsem si ve světle tvých informací znova údaje o tvé lodi, a mám jednu otázku: jak to chceš všechno nacpat do 250metrového trupu? Zvlášť ty dvoje štíty... U bojový lodi by se to sneslo, ale vědecká potřebuje ještě místo na laborky a pro rekreaci posádky, protože se pořítá s delšíma misema.

Anonym: Winner - 17.07.2001 v 21:40

Délka asi 250 metrů, šířka asi 100 metrů, v podstatě tvar Dauntless, ale s Gondoami směrem nahoru.

Stargazer - 17.07.2001 v 21:36

Mr. Freeze: treba www.Albatani.cz nebo se podivej na www.startrek.cz do seznamu stranek, je tam spousta odkazu na ruzne databaze.

Mr. Freeze - 17.07.2001 v 21:18

hele tyhle vaše znalosti se studujou někde na škole nebo to máte vod přirození? všechno je to hrozně hezký ale pochybuju ze tomu někdo rozumí docela by se hodily obrazky existuje nějaká stránka kde se můžu aspoň poučit a připomenout si jak některý lodě vypadaj?

Ptaak - 17.07.2001 v 21:00

Aha, takhle... Jo, ty hangáry jsou pěknej nápad.

4of7 - 17.07.2001 v 19:15

Doplnění mého návrhu: loď by byla tvarově nejvíc podobná Defiantu, rozměry zhruba dvojnásobné (400 m délka). Gondoly sklopené 30-45 stupňů směrem dolů, takže zepředu by loď připomínala současné stealth lodě jako je Sea Shadow. Zbraňové podvěsy se instalují pod příďový deflektor, podél gondol z vnitřní strany a na záď. Hangáry by byly přístupné shora, dalo by se tak startovat ze všech najednou.

Ptaak - 17.07.2001 v 08:53

4/7, Winner: ještě maličkost: můžu vědět, jak velké si svoje lodě představujete, s jakou posídkou a tak? Jo, a když už tu všichni mluví o transwarpu, tak přidám svou transwarpovou průzkumnou loď: jde o třídu Black Jack Pershing, vybavenou omezeným transwarpovým pohonem, schopným urychlit loď do transwarpu asi na tři čtyři dny (bohužel je pohon nestabilní, takže pak má loď týden jenom impuls, než hlavní motory "vychladnou"). V transwarpu dosahuje rychlosti asi 24.500 c (v mnou používané stupnici tw/f 12,5, asi 20,5 ppd - parseků za den). Normální warpové rychlosti jsou cestovní 5, maximální 9,6. Energii odebírá z jádra převzatého z třídy Soveregion, upraveného tak, že při maximálním výkonu je pro zvýšení účinnosti syceno tachiony. nezávislost plavby činí dva roky. Loď sama je zhruba stejně velká jako třída Intrepid, s posádkou čítající 250 osob včetně civilistů, tvar trupu je odvozen od třídy Akira. Výzbroj útočnou zastupuje především primární phaserová oblast typu XVI, schopná pálit jak v kontinuálním, tak v pulsním módu, a rovněž schopná se za určitých podmínek podle rezonance paprsku přizpůsobit nepřátelskému štítu (najít jeho frekvenci). Palebné pole je 300 stupňů horizontálně, 150 stupňů vertikálně (nepokrývá dolní polosféru). Doplňkovou výzbroj tvoří rychlopalné banky typu VI, upravené pro palbu proti malým, extrémně pohyblivým cílům. Torpédovou výzbroj zastupuje kvantový torpédomet pod diskem se zásobou 38 torpéd (přední polosféra), a dva fotonové torpédomety zaměřené vzad se zásobou 48 torpéd. Obranu zajišťuje štít se schopností částečně se adaptovat na nepřátelské zbraně a rovněž se schopností částečné inverze: pohlcení energie zásahu a její převedení do primárního energetického rozvodu lodi. Doplňuje jej standardní pancéřování trupu. Odolnost lodi je zvýšena instalací replikátorů schopných automaticky opravovat poškozená krytická místa trupu. Elektronickou výbavu tvoří primárně bioneurální počítač, posílený na důležitých místech (strojovna, senzory, hlavní phaser a štíty) pozitronovými obvody. Jinak je elektronika v podstatě stejná jako u třídy Flamengo. Rovněž oba gunnboaty jsou zachovány. V bojové variantě se především zvyšují zásoby munice (loď nemá průmyslový replikátor) a pak je možné dodatečně instalovat dvě otočné věže s pulsními phasery (na nosníky gondol).

Ptaak - 17.07.2001 v 08:37

4/7: promiň, že reju, ale kde je tan design? To, co jsi posal, bylo vybavení, nikoliv design, to je podle mě "vzhled" nebo "úprava trupu" nebo tak něco... :)) - neber to zase moc vážně...

4of7 - 17.07.2001 v 00:08

Můj design: Pohon - transwarp, zásoba energie na 2 skoky (rezerva pro případný ústup). Cestovní rychlost okolo warp 6, víc není potřeba (warp pohon slouží maximálně pro přiblížení). Výzbroj - 2x phaserová oblast s palebným polem 360 stupňů, systém řízení palby upravený tak, aby šlo střílet z jednotlivých emitorů nezávisle na sobě (možnost střílet najednou po větším počtu slabých cílů). Jeden torpédomet na přídi. Automatický obranný systém uvnitř lodi. Obrana - regenerativní pancíř + poměrně slabé štíty (v podstatě hlavně jako obrana proti transporéru). ECM systém, klamné cíle. V maximální míře využité stealth technologie. Ostatní - vysoce výkonný počítačový systém, automatická oprava poškození (exocompy z TNG). Na přídi, na zádi a po stranách hlavního trupu jsou prostory pro instalaci vybavení podle druhu mise. Funguje to podobně jako závěsník u letadla, je připravený přívod energie a napojení na lodní počítač. Na podvěsy na bocích trupu je možno instalovat i rozměrnější zařízení (např. pulsní phaser), prostory na přídi a na zádi jsou omezenější. Mělo by být možné tyto zbraně a ostatní systémy replikovat přímo na lodi (pokud je dostatek energie - změna výzbroje by znamenala přerušení mise alespoň na týden, pokud se nebude přezbrojovat v doku). V průzkumné konfiguraci by pak například byly na bocích instalované další senzorové systémy, a na zádi torpédomet, útočná konfigurace by pak měla na bocích pulsní phasery, na přídi čtyřnásobný kvantový torpédomet a na zádi vypouštěč min (kvantové torpédo bez pohonu).

Alpedar - 13.07.2001 v 14:27

V jednom dile (nebim v jakym) byl jeden perfektni preklep, ktery vystihuje cely ST. Zamena ETIKY a TAKTIKY.

Ptaak - 07.07.2001 v 18:27

Hvězdná loď třídy Flamengo by byla plavidlem o délce kolem 400-450 metrů, s posádkou čítající cca 250 aľ 300 osob a moľná tak stovku civilistů. Primární energetický systém by tvořilo warpové jádro převzaté asi od třídy Intrepid, pochopitelně s drobnými úpravami pro o třetinu větąí loď. Dlouhodobá křiľovací rychlost by stačila warp 6, maximální by se měla blíľit warpu 9,9. Hlavní zřetel by ovąem byla u pohonu dána na jeho "tichost" - tedy nezjistitelnost, a to zvláątě při niľąích rychlostech, a ekonomičnost provozu - vytrvalost by měla činit nejméně ąest aľ osm let, moľná deset. Počítačový systém by byl pochopitelně bioneurální. Tvar trupu by částečně vycházel z kombinace třídy Intrepid (disk) a Nebula s tím, ľe gondoly pohonu by byly umístěny nad primárním trupem a částečně do něj zapuątěné. Talířová sekce by vąak v poměru k délce byla ąirąí neľ Intrepid, a to z toho důvodu, ľe v bocích disku by byly umístěny některé takticé systémy. Primární výzbroj by tvořily dvě phaserové oblasti typu X (Galaxy class) nebo XII (Sovereign class) na disku, s palebným polem alespoň 270°. Doplňovaly by je čtyři nebo ąest phaserů typ VIII (Intrepid class), umístěných tak, aby kryly slepé zóny hlavních oblastí. Torpédovou výzbroj by obstarával kvantový torpédomet v přední polosféře, umístěný na horní straně disku, a dva otočné torpédomety fotonové, kaľdý na jednom boku s horizontálním i vertikálním palebným polem alespoň 200° (v ideálním případě by se jejich palebné oblasti překrývaly před přídí i za zádí, před přídí by měly určitě). Obranné systémy by tvořila jedank obrana pasivní, a to ątíty zřejmě ve standardním provedení se schopností regenerace a s náhodně měněnou frekvencí. Doplňovalo by je několik lehkých vysokokadenčních phaserů proti stíhačkám a raketám (moľná i torpédům). Doplňkem by byly klamné cíle vybavené takovou elektronikou (nejspíą na bázi holotechnologie), které by dokázaly simulovat před senzory projevy lodi. Samostatnou kapitolou je pak elektronika. Primárně samozřejmě co nejvýkonnějąí senzory schopné poskytovat potřebné vědecké informace, ale také technologie schopné ukrýt loď před sledováním dalekého dosahu, pokud omezí své vlastní emise. Dále pak generátor "bílého ąumu", který by v boji zahltil nepřátelské senzory a znemoľnil jim tak loď zaměřit. No a v bojové verzi (loď by bylo moľné přezbrojit na nějaké základně) by se fotonové torpédomety na bocích nahradily dvojicemi fotonových děl (nebo se jim taky říká pulsní phasery, nejsem si přesně jist termitologií - prostě ty hračičky z Defiant class) a loď by dostala navíc dvojici nebo trojici salvových torpédometů (řekněme po dvaceti či třiceti hlavních), buď kvantových nebo fotonových, to by záviselo na situaci a vybavení báze. Daląí věc: na palubě by kromě standardních raketoplánů byla i dvojice "podpůrných gunnboatů", v podstatě průzkumných lodí (ten typ, co na něm lítal Dat v ST: IX), vybavených pulsním phaserem, dvěma standarními phasery z runaboatů a taktéľ dvojicí jejich fotonových torpédometů.

Anonym: Winner - 02.07.2001 v 20:29

No, pokud by to mělo být průzkumné plavidlo pro hluboký vesmír, udělal bych ho asi takto: Loď by byla schopná transwarpových skoků, tj. letěla by asi den transwarpem, než by z něho vyskočila a pak by pár dní "dobíjela štávu". Samozřejmě by si nechala dost energie pro několikasekundový skok, který by provedla v případě napadení silnější lodí. Standardní cestovní rychlost by byla WARP 9 Na výzbroj bych nekladl důraz, vlastně bych loď vybavil jen dvěma odpalovači kvantových torpéd, jeden na přídi, jeden na zádi. Slabší lodě by to lehce odrovnalo a před silnějšími by loď utekla. Po trupu by měla asi tak 7 slabších (typ VIII) kolejnicových phaserů proti stíhačům. Důraz bych kladl na autodestruktivní systémy pro výzbroj, aby v případě obsazení lodě nepřítel nezískal důležité technologie. Naopak bych kladl velký důraz na štíty: byly by duální (kdyby selhal štít jeden, zapnul by se druhý), multifázové a regenerativní. Já vím, že by to bralo moc energie, ale to by se dalo zařídit v rámci strojovny, která už tak napájí transwarp. Prostě by se v případě boje přestal dobíjet transwarp a přebytečná energie by se přesunula do štítů. Navíc by loď měla rozmístěné záložní baterie, ze kterých by se v kritické situaci brala energie pro štíty a zbraně. Nebylo by taky od věci vybavit loď fázovým maskováním z Pegasu. Opět: napájel bych ho v případě nutnosti ze zdrojů napájejících transwarp. Uf, to myslím, zatím, stačí. Na takové lodičce bych docela rád sloužil...

Dedik Larzon - 02.07.2001 v 12:44

no ja se bohuzel nemam cas zucastnit konstrukce, protoze mizim na mesic dopryc a tak se tu asi neobjevim. Jinak jsem presunul svou sajtu. viz databaze. Jinak vcera jsem videl Galaxy quest, je to sice parodie, ale zbrane byly zajimave- odpalovali rizene rakety. Podle me ten boj byl realistictejsi nez v nektere boje v ST.

Ptaak - 02.07.2001 v 11:08

Nějak nám to tu umírá. tak nadhodím nové téma. Představte si, že jste konstruktéři na Utupia Planitia v roce 2372 (ST: Insurection, alespoň myslím) a máte za úkol vyvinout dálkové vědecképrůzkumné plavidlo střední třídy, které by bylo v případě potřeby použitelné jako křižník. Jediné, co vás omezuje, je vaše vlastní fantazie. Jde samozřejmě především o taktické systémy, ale nenechte se zviklat tím, že ve ST není např. bodová obrana. Počítejte například s tím, že fotonová torpéda (typ tuším 6, ty, co mají na Galaxy class) mají dostřel 3.500.000 km atd. A teď se ukaž, blamáž...

Ptaak - 27.06.2001 v 11:53

To je sice pěkný, ale to by ten náš krám musel bejt v ordnungu, což není.

Anonym: Odborg - 26.06.2001 v 14:32

Ptaak : a od ceho je video? Ja nestiham patecni premieru, ale vzdycky si nahraju reprizu v super case - sobota 01:00 (apod.) :-)

Ptaak - 26.06.2001 v 10:55

Hezký... no, já už teď VOY nesleduju (nejspíš proto, že poslední měsíc a půl prakticky nejsem o víkendech na televizi). Docela zajímavá záležitost. Ale pokud ten jedinec nesouhlasil s asimilací (jako se nechali asimilovat ti jedinci s vinkulem), tak asi udělali správně, že ho Borgům vzali.

Odborg - 26.06.2001 v 07:14

Ptaak : ten jedinec pro jehoz zachranu bylo riskovano zniceni Voyageru a similace posadky bylo jedno z tech borgskych decek co zachranili par dilu predtim. Jenze se ukazalo, ze jeho rasa ho predhodila Borgu k asimilaci naschval - byl biologicka zbran hromadneho niceni. Diky zmenene DNA produkoval (a porad produkuje)cosi jako virus, ktery napadal a zabijel dospele borgske vojaky. No a tak, kdyz ho hodny VOY vratil rodicum, tak ho poslali k BOrgu znova ...

Ptaak - 25.06.2001 v 16:22

Odborg: to bych si především rozmyslel brát ho na palubu. Této diskuse se ovšem mohu účastnit jen s výhradou, jelikož neznám okolnosti :(

Anonym: Odborg - 23.06.2001 v 20:39

Vlada : nerikam, ze ne, ale myslim, ze v tomto foru se ST bere taky i jenom jako vychodisko k diskuzi ...

Anonym: Vlada - 22.06.2001 v 20:26

Odborg: Ale já myslel že se bavíme o StarTreku :)))

Anonym: Odborg - 22.06.2001 v 14:41

Ptaak: jiste z pohledu zasad na nichz je ST postaven neni muj nazor spravny. Ale z meho pohledu - kdybych byl kapitan na lodi jako je VOY, bez sance na pomoc z "domu" (byt ve forme "blbych" nahradnich dilu), tak bych si sakra rozmyslel jestli riskovat poskozeni lode kvuli jednomu emzakovi, ktereho jsem nabral cestou.

Ptaak - 20.06.2001 v 14:40

Odborg: chyba, alespoň podle mě. Pokud je pravedilem všichni za jednoho, jeden za všechny, a to je ve ST neoddiskutovatelné, tak si myslím, že nemáš pravdu.

Anonym: Odborg - 20.06.2001 v 07:07

4of7 : nepopiram, ze to dobre pusobi na moralku posadky, ale pri zachrane operaci se nemuze obetovat (spis riskovat) jedina lod co mam. A vzpoury bych se bal spis pri takove zachrane akci, nez pri jejim nevykonani.

4of7 - 19.06.2001 v 23:28

Taky to působí docela dobře na morálku posádky - pokud víš, že když se ti něco stane, nevykašlou se na tebe a pokusí se tě zachránit, bude se ti přece jen bojovat o něco líp. Proto skoro každá armáda věnuje tolik pozornosti záchranným operacím. Janewayová sice není v situaci, kdy by si mohla dovolit ztráty, ale taky není v situaci, kdy by si mohla dovolit vzpouru.

Anonym: Vlada - 19.06.2001 v 19:33

Odborg: No ale takový je přece StarTrek ne? Vzpomeňme na Spocka a "potřeby jednotlivce co převážily nad potřebami většiny". Já vím, není to úplně ideální příklad, ale je to podobné. ST je prostě na principu všichni za jednoho a jeden za všechny postaven, ať si říká kdo chce co chce...

Anonym: Odborg - 19.06.2001 v 16:20

Teda, co se tyce patecniho VOY, tak nevidim problem v tom, ze borgska Koule (nebo co to bylo - moc jsem zrovna nedaval pozor) byla poskozena vybuchem te lode, ale spis v tom, ze na Voyageru porad nechapou, ze v jejich situaci je nesmysl riskovat zivoty vlastni posadky (nebo spis celou lod) pro jednotlivce; byt by byl sebenadanejsi. Takze zadny vsichni za jednoho, ale jeden se obtuje za vsechny.

Ptaak - 19.06.2001 v 12:16

Je to o něčem trochu jiném. V taktice nejsou chyby, ale porážky přichází jedna za druhou. To je rozpor, který musí počítač nutně mást - logický závěr pak je, že při tvorbě taktiky vychází ze špatných předpokladů, ale protože neví, na co by se měl soustředit, nemůže předpoklady upravit. A kromě toho to určitě působí královně parádní migrénu...

Anonym: Winner - 18.06.2001 v 20:27

Zas tak suverénní o nebylo - Vietnam to byl spíš pro federaci, alespoň první střetnutí. To druhé už bylo méně krvavější, ale pořád tam zařvalo určitě mnoho lodí. Navíc Borgové, kteří mají krychlí přes stovky, to určitě ani nepocítili.

4of7 - 18.06.2001 v 19:38

Ptaak: jenže Borg uvažuje spíš jako stroj, takže psychologickou stránku válčení nebude brát moc v úvahu. Bude hledat chybu v taktice, a když nic nenajde, zaútočí znovu.

Ptaak - 18.06.2001 v 12:23

Hrome, já se na to měl koukat... O čem to vůbec bylo? 4/7: ad význam/nevýznam zničení dvou krychlí Federací: to je spíš jako ten Vietnam (samozřejmě i tady to pokulhává, ale podle jejich filozofie borgobé skutečně "osvobozují", holt bratia zachvatčiky...) - jde o psychologický efekt, pokud lze na Borgy něco takového vztáhnout. Nevím, jestli se vyjádřím správně nebo srozumitelně, ale když máš hlášení, že jsi kontaktoval civilizaci, která má materiální i technické zdroje menší než ty, a oni ti suverénně zruší dvě tvé nejsilnější lodi, tak asi něco nebude v pořádku, že?

Slartibartfast - 18.06.2001 v 12:15

Souhlas, tenhle souboj byl dost realistický - vzhledem k tomu, kolik krychli uz Voy po ceste znicil :)

Anonym: Winner - 18.06.2001 v 00:01

Jo. Promiňte, že to omílám v každým fóru, ale děsně mě to žere..

Anonym: Vlada - 17.06.2001 v 22:32

No podle mě je vtip v tom, že tou cestou časem a zabránění prvnímu kontaktu se právě dostanou do jiné reality (do té která se jim rozhodně zamlouvá víc).

4of7 - 17.06.2001 v 21:18

Winner: máš pravdu, tenhle systém cestování časem je nepoužitelný - co cesta, to alespoň dva paradoxy :) Posílat lodě do minulosti ale taková blbost není - proč ovládat jen JEDEN vesmír (i když se do těch dalších nikdy nepodívám) ?

Anonym: Winner - 17.06.2001 v 19:25

Naopak - já tvrdím, že na VOY je výkon, že koule nelehla popelem Cesování v časem je jediná věc, pro kterou ST proklínám. Ono to tak, jak nám to předkládají, vůbec nefunguje... Ať si zabraňují prvnímu kontaktu, ALE MY TADY (resp. na Ent E) to vůbec nepocítíme - historie se změní v jiné realitě. Konec. Borg navíc přijde o další kouli, která zůstane kydět v jiné realitě...

Anonym: Vlada - 17.06.2001 v 17:30

To je fakt, taky se mohla vynořit třeba tactical cube :)) Na druhou stranu si myslím že to byla typická reakce kapitána hvězdné flotily (přinejmenším kapitána ze seriálu :)), pochybuji že třeba Pickard & spol. (aniž bych je chtěl srovnávat s Janewayovou) by tam někoho nechali.

4of7 - 17.06.2001 v 13:29

Vlada: tenhle souboj mi taky připadá v pořádku, konečně měli Borgové pořádně odolnou loď (odpálení warp jádra v hlavním hangáru je jen poškodí). Zničení koule/krychle lstí a ne hrubou silou (pokud na ni neútočí celá flotila) uznávám. Na druhou stranu Janewayová nevěděla, proti čemu jde - a útočit v takové situaci je dost riskantní. Kdyby jí nenadržoval scénář, už je alespoň dvacetkrát mrtvá.

Anonym: Vlada - 17.06.2001 v 13:07

Jo, v tom by byl fakt bordel. Je lepší aby je scénáristé nechali prostě zlikvidovat a bude to :)) Btw: Pročetl jsem si fórum proti Voy a tam pořád někdo nadává na poslední díl Voy. Mám na mysli ten souboj Voy vs. Sphere. Já nevím, ale buď jsem debil já, nebo oni (přikláním se k tomu že oni ;))). Podle mě byl tento souboj jedním z těch "normálních" soubojů s Borgy, kdy na ně bylo nutné použít nějaký ten trik. Zajímalo by mě jak se na to díváte vy, protože když si přečtu jak kdekdo píše o tom že ten souboj byl naprosto směšný, zatímco mě připadá naprosto v pořádku (a to si na souboje potrpím), tak už vážně začínám mít pocit, že něco není v pořádku (buď se mnou, nebo s nimi). Že by ta zaujatost byla tak velká? Nebo soubojům prostě ani za mák nerozumí? Nebo jim přestávám rozumět já?...

4of7 - 16.06.2001 v 23:58

Vlada: každopádně Borgové nemohou být nepřítelem Federace už moc dlouho, válku dvou civilizací schopných cestovat časem si nedovedu dost dobře představit (zabránění pokusu o zabránění pokusu o zabránění pokusu o atentát na vrchního velitele a podobně - stejně by to nikam nevedlo).

Anonym: Vlada - 16.06.2001 v 22:19

4of7: Přesně. Navíc Vietnam byla sice porážka, ale ta nebyla tak drtivá a rozhodně neohrožovala samotnou existenci USA.

4of7 - 16.06.2001 v 12:27

Vlada: s tím Vietnamem máš pravdu, tady to byla porážka na vlastním území a navíc měla Janewayová lepší technologie než Borgové (v podstatě jejich vlastní po 30 letech vylepšování).

Vlada - 16.06.2001 v 01:25

No dobrá, měl jsem napsat "skoro" zničení :)) Ale mám dojem že bude zničena hlavní unimatrix i s královnou, to už by také nemuseli rozchodit... Btw: Vietnam se mi jako zas tak vhodné přirovnání nezdá, ale budiž :)))

4of7 - 15.06.2001 v 23:01

DL: souhlasím, že kolektivní vědomí těžko přijde s nějakou geniální myšlenkou jen tak z ničeho, ale na získávání nových poznatků kombinováním stávajících je obrovská výpočetní síla kolektivní mysli ideální. Používání někým jiným vyzkoušench postupů - klidně ve zcela nových kombinacích - by naopak měla bt jejich výhoda. Jak jinak by získali svou současnou pozici ? Ptaak: je ztráta dvou krychlí z jejich pohledu významná ? O síle jejich armády moc nevíme, může to pro ně být jen drobný problém - něco jako sestřelená stíhačka. Vlada: Nedočkáme se žádného jejich zničení, ale pravdou je, že tentokrát je čekají pořádné ztráty - lekce jak z Vietnamu.

Anonym: Winner - 15.06.2001 v 21:57

Filmů bude víc a Borgové jsou divácky vděční. Ještě je uvidíme... Nejhorší je, že VOY těží na tom, že v DS9 se bogové téměř nevyskytovali...

Anonym: Vlada - 15.06.2001 v 21:00

Ptaak: Já měl na mysli že se nedočkáme toho že se Borg poučí, jejich zničení se [spoiler :))] na konci Voyageru :))

Dedik Larzon - 15.06.2001 v 10:32

Borgove jsou sfopni pouze lokalnich technickych prizpusobeni, ale vse co to presahuje je mimo jejich moznosti. Proto musi na vse jit hrubou silou, to je proste nevyhoda ulove civilizace.

Ptaak - 15.06.2001 v 09:11

Vlada: ale no tak, copak ty Kaťušce nevěříš? Ta se o to postará, má přece nepřemožitelnou loď... :))))))) 4/7: Podle mě už toho od Federace dostali k přemýšlení sakra hodně, ale pořád se nepoučili - oni se totiž poučit nemůžou, to je mimo jejich možnosti.

Anonym: Vlada - 14.06.2001 v 23:48

4/7: Ale to my už neuvidíme (jedině že by to bylo v ST X, ale o tom pochybuji).

4of7 - 14.06.2001 v 23:44

Nepřítelova arogance se dá proti němu použít většinou jen jednou - po první zdrcující porážce pocit neporazitelnosti zmizí a nepřítel opět začne přemýšlet. Borgové zatím svůj Vietnam neměli, ale dočkají se.

Anonym: Winner - 14.06.2001 v 22:05

To je ono. Tímto způsobem se na Borgy musí. Využít jejich arogance - použít více menších lodí a vítězství je jisté. Stačí na každé mít pár torpéd a sbohem borgu...

Ptaak - 14.06.2001 v 08:42

4/7: to je právě slabina neexistence funkční taktiky ve ST. Takové řízení lodí by okamžitě vyvolalo potřebu vývoje prostředků elektronického boje, protiopatření... kromě toho nevím, jak je na tom komunikace při zvednutých štítech. Ad lehké jednotky Borgů: ti jsou tak arogantní, že mají pocit, že je nepotřebují. Jistěže je ovšem neexistence doprovodných lodí velká slabina - vezmi dva tucty Defiantů a Prometheů a krychle si ani nevrzne. Opět stejný problém: nedotažená taktika.

4of7 - 14.06.2001 v 00:53

Ještě k formacím: v koordinaci nevidím problém, stejně se přinejmenším v ST pilotuje tak, že se vybere příslušný druh manévru a udělá ho počítač. Ovládání by se přepojilo na můstek vlajkové lodi a manévry by prováděla celá formace. Tak mě napadá: co takhle přestavět krychli na letadlovku ? Místo tak dvaceti palub někde uprostřed lodi dát hangáry, stíhačky by mohly být řízené na dálku - stejně mají všichni vojáci neurální rozhraní. Palebnou sílu krychle by to moc nesnížilo, navíc by Borgové získali dostatečný počet obratných doprovdných lodí - to, že nic takového nemají, je jejich největší slabina.

Ptaak - 13.06.2001 v 18:06

Já musím taky končit, takže strojovno, chci maximální transwarp do tří minut, jinak těch wirusů zešílím! Měj se, zas někdy pokecáme...

Dedik Larzon - 13.06.2001 v 18:04

No to vypada asi na nejlepsi reseni. Winner se nabizel, ze neco vyrobi. Mozna by ty prizpevky mohl psat sem a pak by se to probralo. Urcite by tak vznikla zajimava stranka o ST taktice. Bohuzel asi bude spis o tom, jak skvela by ta taktika byt mohla. V ST ji asi v akci neuvidime-skoda. No asi koncim ten nas dnesni skoro chat. DNes se tu napsalo vic prizpevku nez za posledni dva tydny.

Ptaak - 13.06.2001 v 17:59

Nejde to, všechny weekendy mám zasekané (zrovna tenhle budem balit časáky a rozesílat je po republice, blééé...). Jinak, mám troje stránky: MEF - nejstarší (kromě původní GR, ale ta už neexistuje), novou GR a ST. No a dělám to postupně, koukni se na MEF do novinek, jak často to upravuju... Tak nějak jsem to myslel - necháme na tom dělat Bendiho, ale budeme fungovat jako taktičtí poradci - on nahodí problém, podle toho, jak bude mít ty stránky koncipované, a my ho tady budeme s ostatníma řešit.

Dedik Larzon - 13.06.2001 v 17:54

dalsi St stranka clovece kolik ty mas stranek a jak to stihas delat najednou, ja si chtel udelat sekci o klingonech a nakonec jsem to vzdal protoze nestiham to, co mam ted. Asi tu taktiku necham zpracovat bendiho, podle toho co tu napovidame. Jinak Bendi zval na sraz kontinua tuhle sobotu prijdes tam, ja se pokusim muzem se potkat.

Ptaak - 13.06.2001 v 17:34

Já používám menší zrychlení proto, že 1) motory mají nižší tah (antigravy mají jen některé lodě GR), 2) proto, že umělá gravitace nedokáže vyšší zrychlení kompenzovat. To je prostě stav v tomto vesmíru, který jsem vymýšlel, když jsem poprvé v roce 92 viděl ST a ještě jsem vůbec nevěděl, vo co go. Využití falangy je pospáno zde: Jde o prototyp mých ST stránek.

Dedik Larzon - 13.06.2001 v 17:29

To je vubec zajimave proc tve lode vlastne maji tak male zrychleni, ja pouzivam zrychleni o rad vyssi, cimz padem pak jsou taky ony chaoticke manevry velmi obtizne leckdy primo nemozne. Mimo jine abychom se vratili k ST tam preci je zrychleni dosti znacne takze je nutno stim pocitat pri uziti formace. Mozna bychom tu mohli nastinit vyuziti roje nebo falangy ci pulmesice pro ST, aspon by mel bendi dat co na stranku.

Ptaak - 13.06.2001 v 17:22

Jde o naprosto perfektní válečnou sci-fi, vynikajícím způsobem propracovanou co se týče techniky střetnutí (a vlastně i politiky...). Vřele doporučuji! No, právě ta sehranost, výcvik a koordinace jsou věci, jimiž jsou proslulé posádky Flotily QPF (Čtyřplanetární Federacé), a proto tohle jejich doprovody dělají celkem běžně. Je ovšem pravda, že zrychlení lodí v MEF se pohybuje v desítkách g (ovšem také se bojuje na - relativně - velmi krátkou vzdálenost) a Federace staví lodě (a komunikační systémy, když už jsme u toho) a cvičí posádky právě pro takové manévrování. Tímhle způsobem, i když je poměrně riskantní, nejlépe ochrání doprovod těžké lodě. Je ovšem pravda, že ve střetnutích větších flotil (bitevní lodě na obou stranách ve větším počtu - bitva u Terra Novy např., nebo Alamo Point před rozpadem sestav) se to nepoužívá, protože životnost destroyeru je za takové situace asi třicet vteřin...

Dedik Larzon - 13.06.2001 v 17:16

Jo ale jen v pripade, ze mas dokonale vycvicene posadky, popripade jsi telepat a navic tve technologie jsou na vysi, pak si muzes dovolit provadet pseudochaoticky pohyb. Jinak musis pouzit rigidnejsi verzi roje, ktery se co do pohyblivosti od prstence az tak nelisi-az na ty vypady lehkych jednotek. Stanice bazilisek mi neco rika, ale ty dalsi dve ani ne, o co se tam jedna?

Ptaak - 13.06.2001 v 17:11

Já to opravil rychle jenom proto, že ta oprava spočívala ve spuštění FTP a přesunu souboru...

Ptaak - 13.06.2001 v 17:10

Ale koordinace toho pohybu tak, aby formace byla skutečně efektivní, je náročnější než u prstence, alespoň z mého pohledu, protože jednotky se pohybují "pseudochaoticky" - o tom jsem mluvil. Podle mého názoru je dobře řízený roj o dost efektivnější než prstenec. Jo, tohle jsem se chtěl zeptat: znáš Davida Webera (Stanice Bazilišek, Čest královny, Krátká vítězná válka)?

Dedik Larzon - 13.06.2001 v 17:09

a zda se zes to opravil rychle, uz to tam je. Tak tak rychle teda tu larzonskou flotilu nedodelam:))))

Dedik Larzon - 13.06.2001 v 17:06

Ja taky netvrdim, ze by roj nebyl efektivni-jinak by tam nebyl coby funkcni formace-ja tvrdim, ze roj vetsinou nema prilis semknutou sestavu a proto je jednodussi ho vytvorit. Koordinace pohyby lodi tam musi samozrejme byt ale neni tak upjata jako treba u prstence. Dokonce muze vzniknout roj nahodnym seskupenim lodi v bitevnim poli, coz se u prstence nestane.

Ptaak - 13.06.2001 v 17:05

Ad GR: napraveno!

Ptaak - 13.06.2001 v 16:58

To dělat nebudu, dopíšu dějiny RM k občanské válce a zapracuju na nové grafice. Teprve pak se budu zajímat o nějaké uploady dosavadních dat. Galaxy class tam není? Hrome, to je divné...

Ptaak - 13.06.2001 v 16:55

DL: Tak jsem právě četl ty formace na tvých stránkách a mám k nim jednu výtku: tedy, k formaci ROJ. Taková formace může být velmi efektivní (já něco podobného často používám pro eskadry destroyerů v MEF, kterým Federace a Wezen přidělují jako vlajkové lodě křižníky). Pokud se lehčí lodě (podotýkám: koordinovaně) pohybují kolem centrálního plavidla, nejen že to může působit zmatek v nepřátelských zaměřovacích systémech, ale navíc je taková koordinace daleko složitější než prstenec, který má danou strukturu. Možná to zní paradoxně, ale jsem si jist, že je Ti to jasné. Jinak je to sakra zajímavé (ten půlměsíc se velice podobá mojí falanze).

Dedik Larzon - 13.06.2001 v 16:48

Jo a lod tridy galaxy je na tom stejne jak Larzonska flotila-neni tam :))))) Jinak jsem koukal ze mas taky typ lodi Yamato, ale ta tam jeste neni. Jinak docetl jsem dejiny rep. mars a musim rict, ze se lepsis. Abys na konci prace nemusel prepsat puvodni komentare pro jejich nedokonalost :)))))

Ptaak - 13.06.2001 v 16:36

Aha. Byls někdy poslední dobou na nové verzi GR?

Dedik Larzon - 13.06.2001 v 16:28

No ono tam to menu vubec nemelo byt, ale ja jsem si tam zkousel, jak to bude vypadat, protoze prvni byly v planu TDF a DFS.

Ptaak - 13.06.2001 v 16:14

Jo, člověče, kdy Ti bude fungovat Larzonská flotila? Máš tam jenom menu, docela mě to dovádí k šílenství... A propos, mám hotové první komentáře k dějinám Republiky Mars na MEF. Není to tak obsáhlé jako dějiny Federace, ale je to ve stádiu rozpracování...

Dedik Larzon - 13.06.2001 v 14:15

K formacim tady jsem je zpracoval DFS klikni na strategie a taktika a dole je tabulka formaci.

Ptaak - 13.06.2001 v 13:15

Dedik: taky jsem rád, že jsem zpátky... Ad Bendiho projekt: velmi rád bych se na něm podílel, pokud by byl ochoten někoho přizvat. myslím, že by také nebylo od věci tam shrnout naše dosavadní diskuse... No a co se týče formací, tak to je téma, které se tu už myslím probíralo (zevrubně). navrhoval jsem tu pro velké, málo manovrovatelné lodě tzv. falangu - tedy hodně soustředěnou formací, kde jednotlivé lodě propojí své štíty v jeden mohutnější. To je ovšem dobré tak maximálně pro romulanské warbirdy. Co se týče třeba federálních lodí (sakra, já jsem teď moc ovlivněnej Starfeet Command - tam jsou nejlepší zbraně Federace rakety...), tak tam by asi nejlepší bylo používat stejnou taktiku a manévrování, jaké používají izraelské tankové formace: neustálý pohyb (ale organizovaný), a především obchvaty atd. No a protože většina zbraňových systémů je schopná střílet především v horizontální rovině lodi, tak asi nejlepší by byla formace členěná především do šířky.

Dedik Larzon - 13.06.2001 v 10:39

Ptaak: nazdar ptaaku, ty jsi tady chybel, konecne ses sem zas dostal. Jinak jeste k taktice a co treba takticke formace: ty lode si letaji nazdar buh, ale ony by se daly vyuzit i ve vetsich skupinach a kazda specialni formace by pochopitelne byla vhodna pro jiny typ lodi i utoku. S tim pak souvisi i pripadne vyuziti prevazne torpedovych lodi, nebo lodi s prevahou phaseru.

Dedik Larzon - 13.06.2001 v 10:34

A jsme opet u nasi oblibene lec neresitelne stranky ST a to te, ze tam moc taktiky a neni a boj ma k logicnosti daleko. Z toho duvodu si myslim, ze bendi to bude mit s tou svou strankou ST taktiky opravdu tezke-budes muset hledat stripky taktickeho veleni mezi hromadou pitomosti. Spis to bude stranka o tom jak skvela by ta taktika mohla byt, kdyby se scenaristi obtezovali s tim neco delat.

Ptaak - 13.06.2001 v 09:01

Použití torpéd ve ST je vůbec dost ojedinělé, neefektivní a zbraně samy jsou nedotažené do konce. Taktika jejich nasazení je rovněž divná. Pochopím, že u fotonových torpéd chvíli trvá, než se nabijou (načerpají antihmotu), ale když jich Galaxy class nese skoro 300 (nehledě na to, že si je může doplnit průmyslovými repliátory) a může odpálit 10 kusů v jedné salvě, a přitom je prakticky nepoužívá... Naproti tomu Intrepid class jich má jen 38, má málo antihmoty, ale při mnohé příležitosti jich nasype do cíle plnou salvu (cca 6ks - Voyager)... Použití torpéd proti Borgům je rovněž podivné. U Wolfu 359 bylo 40 lodí, minimálně 5 tříd Galaxy a Nebula (stejné torpédomety), většina pak byly patrně Excelsiory, ty mají taky docela slušnou torpédovou výzbroj. Borgská krychle je pro federální lodě prakticky stabilní cíl. Jasná taktika: nasypad do cíle torpéda, odhadovaná počáteční salva nějakách 100 torpéd. I kdyby zasáhla jen polovina (já bych to odhadoval nejmíň na 80%), sakra, netvrďte mi, že tohle s krychlí pořádně nezamává!

Ptaak - 13.06.2001 v 08:49

Nazdar všem! Jelikož jsem tu hezky dlouho nebyl, byl by někdo z vás od té lásky a v kosce mě seznámil se současným tématem? Děkuji!

bendi - 13.06.2001 v 06:49

4of7: Ale logické by bylo k boji používat hlavně torpéda. Jsou účinější, naváděná, mají delší dosah a lodě jako Akira mají dopředu min. 3 torpédomety a Sovereign má torpédovou věž s kadencí 5 torpéd/sec. Jenom debil by s takovou výzbrojí útočil pouze phasery. Ty jsou kvůli omezenému dostřelu dobré pouze na obranu. A Federace ví, že se Borg kvantovým torpédům nepřispůsobí, tak proč zbytečně plýtvat energií pro phasery? Pokud loď nemá phasery s měnitelnou frekvencí, bylo by to jako útočit s oštěpem na tank. Pouze při tom vzniknou nežádoucí ztráty a nepřítel získá asimilací posádku zadarmo. Jinými slovy: Dokonale nepoužitelná taktika taktika.

4of7 - 13.06.2001 v 00:51

Bendi: je přece úplně jedno, jestli ten zásah schytá štít nebo pancéřování - tedy pokud můžeš pancéřování regenerovat jako Borgové. Výsledek je stejný - pokud nebudeš střílet hodně dlouho do jednoho místa, žádnou škodu nezpůsobíš. Navíc pancíř nemá žádnou frekvenci, která by se dala zjistit :)). Štíty stačí proti phaserům a na rušení transportéru. Co se týká vojáků, nejlepší obrana proti střelné zbrani je nenechat se zasáhnout - takže časem by Borgové začali používat osobní maskování a začali se víc krýt. Dokud má nepřítel phasery, jejich současná taktika skvěle demoralizuje - něco jako když se na pěšáka ozbrojeného jen puškou valí tank.

bendi - 12.06.2001 v 21:36

Winner: Lodní štíty asi ne: Borg nejsou blbí. Při jejich stylu boje je zásah troskou zničené lodi nebo asteroidu nebo něčeho jiného příliž velké riziko na to, aby zůstali takto nechráněni. U vojáků je to samozřejmě jinak.

Anonym: Winner - 12.06.2001 v 20:58

A Chakotay ihned poznal, kam střílet, které systémy jsou funkční a poznal od oka frekvenci štítů :-))) Myslím, že borgské štíty pevné předměty propouští, ne ? Nebo je to jenom další blud ? Ve FC to tak ale docela vypadalo, to ale nekoresponduje s prvním kontaktem s borgy, kdy Ent D střílela po Krychli několik fotonových torpéd bez viditelných následků.

bendi - 12.06.2001 v 07:00

Winner: Jasně, cokoliv k tématu se hodí.

Vlada - 12.06.2001 v 02:28

Nesmíš ale zapomínat že automatizace na Nimitzu je neskonale horší než ta na Borgská :))

4of7 - 12.06.2001 v 01:46

Winner: tohle tak strašná blbost nebyla. Když svěříš loď stavěnou pro posádku 5000 mužů pěti dětem, tak se během měsíce kvůli nedostatku údržby rozpadne sama (pro srovnání - letadlová loď třídy Nimitz má posádku 5600 lidí včetně leteckého personálu a je MNOHEM menší). S decentralizací u borgské lodi bych to viděl asi takhle: řídit se dá přes neurální rozhraní odkudkoliv (takže žádný můstek), místo jednoho warp jádra má zdroje energie rozmístěné po celé lodi (žádná strojovna), zbraně jsou všude, motorů je několikrát víc než je potřeba (jako třeba u B-52). Jeden zásah nemůže vyřadit žádný důležitý systém, navíc se loď během boje opravuje. Když ale budeš s takovou lodí pořád bojovat a nebudeš opravovat, nakonec o všechny záložní systémy přijdeš a pak bude opravdu stačit jediný zásah na správné místo. Jak ale dokázal Voyager zničit klíčové systémy lodi přes funkční štíty, to nechápu :)

Anonym: Winner - 11.06.2001 v 21:45

Uf, takže - můžu skusit napsat něco o doporučené taktice v boji s Borgy (neboj, žádný voyager "zaměřte jejich pohonný systém". Kraviny neberu)...

bendi - 11.06.2001 v 19:36

Na stm.d2.cz už je v sekci cartography - Galaxy II nová a snad lepší mapa. Jinak to s tim mailem asi něják nevyšlo. Skus mi to prosím poslat znova.

Dedik Larzon - 11.06.2001 v 19:24

Bendi dosel ti mail s tou mapou, mam pocit ze se to nejak pokazilo pri odesilani tak mi kdyz tak napis.

bendi - 11.06.2001 v 19:11

Winner: Ne, to určitě ne. Bude to anglicky i česky. Jako na www.military.cz.

Anonym: Winner - 10.06.2001 v 20:44

Počkej, chceš říct, že to budu (já i ostatní) muset psát anglicky ???

bendi - 10.06.2001 v 17:36

Sorry, špatný link, je to http://stm.d2.cz.

bendi - 10.06.2001 v 17:34

Památný okamžik nadešel - první Star Trek Military stránka na internetu je on line! Je na stm.d2.cz a už je tam asi 12 MB obrázků a textů. Nemá ještě sice žádný design a obsahově to také není nic moc, ale je to teprve začátek. Pokud máte chuť se přidat, tak se ozvěte.

bendi - 10.06.2001 v 10:50

Winner: Všude se říká, že má Voyager lepší senzory než Galaxy. Ta má myx. dosah 17 ly, tak jaktože voy zachytí nepřítele až na několik set metrů? Jo, není ned realističnost :-). A k těm phaserům: zahájení palby na pár set metrů je hovadina, já být kapitánem, tak zahájím palbu torpédy na několik světelných vteřin. Jsou samonaváděcí, tak o co jde? Boj by byl vyřízen ještě než by došlo na phasery a ve VGR obyvyklý bojový chaos by nenastal.

Machalík - 09.06.2001 v 23:27

Tak já vám sem ten tisící příspěvek přihodím, no.

Anonym: Winner - 09.06.2001 v 20:58

Na posledním díle voy jsem zjistil, že morálka lodí federace je mizová (tedy alespoň ve Voyageru). Na loď útočí skupina nepřátelských lodí, a oni nejen že IHNED neopětují palbu s phaserů (nehledě na to, že by loď zaznamenaly senzory lodi a oni by byly připraveni) a fotonových torpéd, ale ještě se na můstku vybavují a vystupují nerozhodným dojmem. Prostě hrůza - s takovou by Voy nepřežil v deltě ani minutu...

bendi - 07.06.2001 v 19:10

Erell: Díky za kompliment. Psal jsem to opravdu sám, to bys snad mohl poznat podle pravopisných chyb :-). A když už jsme u toho, co je to TNG TM?

Erell - 05.06.2001 v 12:58

Bendi: to není žádná tvoje ukázka, to je ukradený z TNG TM. :-)))))))))))))))))))

Dedik Larzon - 04.06.2001 v 10:43

Bendi:Prave dokoncuji takticke formace pro svou stranku, ktere budou v ramci defence fleet of San Salvador, dokoncuji druhou flotilu do svych lodstev, takze az to tam dam koukni se na to a pouzij, co ztoho uznas za vhodne, pisu to dost obecne, takze to bude snad aplikovatelne i na ST. Doufam, ze dnes v noci, nebo zitra rano to tam dam.

bendi - 03.06.2001 v 22:22

Ale o to přesně jde. Jak jeho vysokoblahorodí Dedik jistě pochopí, nejde o to, jaká taktika by tam být mohla, ale jaká tam být má a jaká tam z části i je. Vneseme do startrekovského válčení řád. A to jak po taktické, tak i po technické stránce. A navíc tam můžeme dát i všechny potenciální a teoretické bojové postupy, které sami vykoumáme. Když dáme všichni hlavy dohromady, vyleze z toho pěkná stránka s vojenskou ST tematikou. Bude tam technika, taktika, strategie a věda. Podle mě to dohromady zvládnem. Já bych si to představoval asi něják takhle. Samozřejmě to ještě není dokonalé, je to jenom taková ukázka, ale něják se začít musí. Winner: To je ono! Každý do toho dá to, co mu jde, a nakonec z toho vyleze perfektní celek.

Anonym: Winner - 03.06.2001 v 20:34

Já si na takovýto projekt netroufám, ale rád bych přizpíval...

Dedik Larzon - 03.06.2001 v 20:31

No to je hezke potiz je v tom, ze St pomalu zadnou taktiku nema. Lode prileti k sobe a prazi do sebe co jim phasery a stity staci. Tam neni zadna taktika, proto taky zadna stanka na tohle tema neni a pokud bude, tak to bude sajta o tom jaka taktika by v St byt mohla. CO tam vlastne chces psat?

bendi - 03.06.2001 v 19:44

Sorry. Zapoměl jsem /A.

bendi - 03.06.2001 v 19:43

Tak jsem tak lovil nějáké informace o strategii / taktice hvězdných lodí ze ST a s hrůzou jsem zjistil, že na celém internetu není snad ani jedna ST stránka, která se zabývá bojem. Je to strašné, ale ST nemá nic jako www.military.cz nebo www.army.cz. S tím by se mělo něco udělat. Já se sice snažím své stránky zaměřit na taktiku, strategii a vědu, ale to nestačí. Nechtěli by jste se dát dohromady a udělat pořádné ST stránky s vojenským zaměřením? Takový pěkný Star Trek military server? To, co se tu za tu dobu vykoumalo by se dalo nádherně publikovat a ještě bychom mohli uvést všechny ty neoficiální informace na pravou míru. To by přece stálo za to. Přemýšlejte o tom.

bendi - 03.06.2001 v 14:03

Sice to není přímo ze Sar Treku, ale ve včerejším filmu "Ztraceni ve vsmíru" se objevilo několik technických vylepšení, která by ve Star Treku vyzoce zefektivnila boj. To první jsou gravitační bezpečnostní pásy. Vůbec nejsou vidět, ale s jejich pomocí už nikdo nevypadává ze sedaček a nepoleuje místností. To by ve ST vyřešilo problém s poletováním personálu po můstku. Jako další vychytávka tam bylo ovládání přez holografické rozhraní. Jedinec ovládající robota se prostě obklopil jeho holorgramem a ovládal ho v reálném čase přez jakýsi druh virtuální reality. Oproti primitivnímu ovládání například přez LCARS nebo jiné Startrekové konzole je to nesporná taktická výhoda. To byly asi dvě nejvýraznější bojová vylepšení, která by dokonale zlepšila boj.

bendi - 01.06.2001 v 19:35

Co je malé, to je hezké :-)

Dedik Larzon - 01.06.2001 v 02:04

Tu atomovku jsem strelil, respektive mel jsem na mysli, ze by existovaly jednotlive soucastky, ktere by k cili dorazily samostatne [a nemusely by byt nutne prilis male]. A nemusime vymyslet ani nejake prilis silene technologie. Staci si predstavit robotka velikosti brouka. V pozemnim boji v zastavbe, k sabotazim i pruzkumu je idealni a k teto technologii se blizime uz ted. Pokud vim tak dokazali voperovat do mozku svaba vysilac a ovladat ho. Svab s implantatem, jak borgske a pritom to uz existuje. Za par desitek let takovy svab s minikamerou a nejakym ucinnym jedem muze byt pekne nebezpecnou hrackou. Jsme technologii minirobotu a bitevnich svabu blize nez bojovym kosmickym lodim.....

bendi - 31.05.2001 v 19:44

Odborg: To je dobrý nápad. Představ si to takhle: Vystřelíš sondu, která ponese / nareplikuje normální nanoboty, které pomocí subprostorového transportéru nebo konvenční cestou vypustí na nepřátelské zařízení. To infiltruje a pomocí jeho počítače a holoemitorů vyrobí další nanoboty a PBH, zreplikuje a pomocí ventilačního systému nepřátelského zařízení eliminuje / paralizuje posádku, což bude naprostá decimace protivníka. A ještě navíc Ti zůstane jeho relativně nepoškozená technika. A máme tu dokonalou zbaň.

Anonym: Odborg - 31.05.2001 v 07:28

Holograficky nanonoroboti, to uz je fakt sila. Jenze ty jde pouzivat ztezi mimo vlastni lod - vzdy jestli chcu holografickyho nanobota, musim mit napred mobilni nanoholoemitor, coz je neco o cem se i ve ST muze zatim jenom snit. Holograficky nanoroboti by jako zbran byli snad pouzitelni na sabotaze, kdyby se napr. na nepratelskou lod podarilo umistit normalni holoemitor (jenze to bych zase prichazel o cast efektu - nepriteli by stacilo najit ten emitor a je po nanorobotech). Mozna by bylo lepsi pouzit holoemitory nepratelske lode ke generovani sabotaznich holonanobotu.

Odborg - 31.05.2001 v 07:19

Taky si myslim, ze postavit atomovku z nanobotu by slo asi dost tezko. Stejne tak si nejsem jisty, jestli by z nich slo postavit cely tank -hlane kvuli tomu, kde by vzli nergii na pohon. To moznost co navrhuje Chewie a Bendi - pouzit je k ovladnuti techniky nepritele - je mnohem realnejsi. Ani moznost, ze nanoboti by "sezrali" techniku nepritele neni spatna.

4of7 - 31.05.2001 v 00:56

DL: nebyla by přeměna nanobotů v atomovku trochu moc náročná na energii? Štěpného materiálu na ni v okolí těžko seženeš dostatečné množství a replikovat si plutonium z energie - to už je lepší ji použít přímo. S nanoboty by šly dělat mnohem zajímavější věci - třeba rozložit nepříteli tank přímo pod zadkem a postavit ze získaného materiálu tank vlastní nebo opravovat pancéřování uprostřed boje (bylo by to možná lepší než štíty - energie by byla potřeba jen k opravám, ne k udržování). Nebo výraz posádky nepřátelské lodi, když se jedna z konzolí na můstku rozpadne v prach a změní v automatickou phaserovou věž... Winner: ke Dni nezávislosti - letadlová loď je dobrá zbraň (zahrajte si Starfleet Command a pochopíte), ale spoléhat se jenom na stíhačky ? Celá ta obrovská loď neměla ani jednu zbraň použitelnou na vlastní obranu. Nepříteli by stačilo něčím jim zablokovat vrata od hangáru a byli by vyřízení.

Chewie - 30.05.2001 v 21:53

To by bylo dokonaly - lod zasahne torpedo s hlavici s nanorobotama a nez zjistej ktera bije tak sou potme ve stavu beztize a cekaj az je nekdo prijde zajmout.

bendi - 30.05.2001 v 19:46

A navíc by ještě mohly přebírat kontrolu nad cilí technikou ... PS: Přijďte všichni na sraz Kontinua.

Ptaak - 30.05.2001 v 19:40

Holografičtí nanoroboti - hodně drsná záležitost... není na co střílet, je jednoduché je vytvořit, pro holoemitory energeticky relativně nenáročné i energeticky, účinek značný...

Dedik Larzon - 30.05.2001 v 09:27

Jinak ta myslenka bojovych nanobotu neni moje, ja ji prebral od LEMA v knize MIR NA ZEMI.

Dedik Larzon - 30.05.2001 v 09:26

Proc nepouzit neco s nazickami, okem a phaserem.Respektive proc nozickami muze to klidne treba levitovat. Jako kanonenfutr efektivni levne a ucinne. Proc stale mate na mysli, ze by to melo mit lidske rozmery, co tahkhle utocni nanoroboti, nemyslim tim borgske nanosondy to je jen slaby odvar toho co by mohlo byt. Co treba utocni nanoboti, kteri leti k cili ve forme prachu a pred cilem se slozi treba v tank,nebo jeste lepe treba atomovku. Nebo transportuju utocne nanoboty na palubu cizi lode, a staci aby kazda ta potvurka mela zihadlo s jedem a do par minut neni na palube nic ziveho.

Odborg - 30.05.2001 v 08:23

Bendi : zredukovanim programoveho vybaveni by se PBH stali opravdu jenom tim "kanonenfutrem". Kdyz omezim programove vybaveni, tak by se z PBH stali jenom uplne bezduchy nosice phaseru (tedy pokud by i ten nebyl jenom holograficky). V takovem pripade by snad bylo lepsi, kdyby se PBH redukoval jenom na holophaser s nozickama a jednim "okem" na zamerovani. Winner: jestli to nebude tim, ze na vysadku az tak moc clenu posadek neumira, takze se jedna o zanedbatelny ztraty, ktery neoduvodnuji vyvoj "ochranych prostredku". Faktem, ale je, ze prenosny generatory silovych poli existuji, a tak by nemel byt problem jejich zmensenou verzi vybavit i vysadek - kdyby se dostal do problemu, aktivuje tyhle generatory misto, aby kopal zakopy.

Anonym: Winner - 28.05.2001 v 20:47

Jo, BTW, co říkáte na štíty a zbraně, jaké jste mohli vidět v ID4 ?

Anonym: Winner - 28.05.2001 v 20:45

To bude asi nejlepší - nechat si to jen jako pomoc např. při pokusu o obsazení lodi, nebo na odlákání nepřítele. Spíš mě vadí, že federace posílá vojáky na smrt - nedá jim pancíř ani žádný osobní štít (to by snad šlo vytvořit)...

bendi - 28.05.2001 v 19:26

PBH jsou pro boj na planetách příliž zranitelní. Jednoduše se proti nim použije příslušné EM pole a PBH si neškrtnou. Na obranu vlastní lodi je to ideální, ale mimo loď je to se stávajícími technologiemi nerozumné. Ono vytváření hologramů je pro počítač dost náročné. Ale pokud by se programové vybavení PBH zmenšilo na nezbytné minimum, pak by to byla při Dedikově použití dosti destruktivní zbraň.

Dedik Larzon - 28.05.2001 v 16:16

To by ovsem byl proklate dobry kanonenfutr, ktery by nemohl dojit, vymazes ho a on se nahraje znova. Nikdo nerika ze jich maji utocit miliony. Na vetsinu bojovych misi se stejne vysila maximalne par desitek vojaku, takze by tenhle kanonenfutr prisel vhod a to neberu v potaz urcite takticke vyuziti ve specifickych situacich.

Ptaak - 28.05.2001 v 15:46

Improvizace je pro vojáka důležitá, ale ještě důležitější je pro důstojníka. Kromě toho pochybuji, že by i holografické počítače ve ST měli kapacitu na to, aby generovaly 10-15 PBH. Není to totiž jen o improvizaci a učení, ale i o iniciativu (tzn. počítač by musel provádět vlastní rozhodnutí, tomu se nelze vyhnout. Jak to dopadlo jme viděli v TOS: Ultimate computer). PBH by podle mě byli dobří jen jako kanonenfuter.

Odborg - 28.05.2001 v 12:28

D.L.: myslim, ze uz driv jsme se shodli na tom, ze PBH by byl dobry doplnek posadky. Jenze se obavam, ze od PBH ocekavame schopnosti co ma Doktor (tj. ze by mel osobnost). Netvrdim, ze hologramy na holopalube nemaji cosi jako "osobnost", ale to je naprogramovana vec a pokud se nepletu, tak se neokazou ucit. A to je podle meho dost nedostatek, sebelepsi program nemuze umet improvizovat tak dobre, jako clovek; a to je myslim u vojaka dost dulezity.

Dedik Larzon - 28.05.2001 v 09:59

Ted k PBH. Ja to samozrejme myslel jako doplnek k posadce zive misto zive ochranky. A navic kdyby se rozsirila technologie prenosneho emitoru, tak by mohly PBH slouzit jako jednotky pro vysadek do nebezpecnych misi nebo k dobyvani planet beze ztrat vzdy jen zreplikujete novy emitor kdyz ho nahodou trefi a naloadujete znovu vojaka, to by mohlo zdeptat jakoukoli obranu.

Dedik Larzon - 28.05.2001 v 09:56

winner no mozna si to dal dohromady ale nikdy jsi to nepouzil. zakladem je totiz time warp facil. a maskovani. Tahle kombinace je pri vhodne taktice neznicitelna. Za predpokladu, ze neni zapnuta lodni iniciativa tak zamaskovana lod ktera utoci vynecha jeden tah- to je klicove. Pak vystreli a time warp se aktivuje. Misto druheho vystrelu lod neudela nic a tim se zas zamaskuje. Nepritel tak po ni nikdy nevystreli. Lod vypali a hned se zamaskuje to je finta co. A ja to doplnil jeste jednou fintou, dal jsem do lodi hyper x capacitator a high energy focus a battle pods samoz. Vis co dela hyper x capacitator. Lod vystreli jeden tah dvakrat a dalsi nabiji. No a ja vypalim dvakrat a dalsim se maskuju a nabijim pak se odmaskuju zase palim dvakrat atd. Lod je pro bezny komp neznicitelna a ma desivou palebnou silu. Tomu ja rikam vymakana lodicka.

Winner - 25.05.2001 v 20:22

To byl jen vtip :-))) Až teď jsem si všiml, že jsem tam nedal smajlíka... Dedik: Hmmm - já zas tak elitní nejsem, ale navrhoval bych Doom star s damperovým polem, inerčním nulovačem (můj překlad- sorry), time-warp facilitatorem, samozřejmě battle pods. Pak bych tam nacpal pár Stellar Convertorů a možná maskování. Prostě bych tam nacpal vše, co jde...

bendi - 25.05.2001 v 19:18

Proč se pro řízení lodi obťěžovat s hologramy? Ty jsou přece vytvářené počítačem a poté zpětně oním počítačem ovládají celou loď. To pouze zbytečně zatěžuje kapacitu počítače. Efektivnější by bylo, kdyby se PBH jako mezičlánek vynechali a počítač řídil rovnou celou loď. PBH by měli cenu pouze jako lodní ochranka. Ono takové pohybující se silové pole opětující palbu by nemuselo být špatné. A myslím, že o toto fórum se bát nemusíme. Koneckonců je to nejstarší fungující fórum (bug report nepočítám), jehož téma se nadá snad nikdy vyčerpat a pokud by ho někdo zkusil smazat, tak by tím naštval nás. A odborníky na zbraně, taktiku a zabíjení jako takové jsme přeci my, že :-)

Anonym: Odborg - 25.05.2001 v 12:01

D.L.: jo tak bojove hologramy (pohotovostni bojove hologramy - PBH) jsme tady uz probirali. Ale myslim, ze spis jako stalou posadku, nebo doplnek staleposadky, aby se usetrilo misto na palube - treba na Defiantu, kde je malo ubytovacich prostor na dlouhe mise. Ale myslim, ze problem by byl asi v kapacite palubniho pocitace.

Dedik Larzon - 25.05.2001 v 10:02

Odborg dobra: nevim jestli jsme tu tu myslenku uz nekdy neprobirali, ale co vyrobit posadky hvezdnych lodi z bitevnich hologramu. Po cele lodi by byly emitory a v pripade, ze by nekdo zautocil na lod vysadkem by je aktivovali. Holograficka armada treba klingonu by jiste byla pro borgy dost velkym prekvapkem.

Odborg - 25.05.2001 v 06:58

D.L.: ja jsem tady porad, ale v posledni dobe jenom jako "ctenar". Nejak se to tady totiz v posledni dobe "zvrhlo" ke hram a vasim soukromym SF svetum. Jak tady nadhodi nekdo nejaky tema, ke kterymu budu mit co rict, tak "ja se vratim a se mnou prijde zakon". Winner: to, ze to tady bude vymazano je podle myho mene pravdepodobny, nez to, ze budes vymazanej ty ... :-)

Dedik Larzon - 25.05.2001 v 04:34

Winner:Nic se mazat nebude tohle je moje domovske forum. I kdybych tu mel vyrobit ja nevim kolik prizpevku za den, abych potvrdil, ze to jeste neni urceno do srotu. A koneckoncu Bendi je tu celkem casto, ty se taky obcas stavis a Ptaak je ted asi na dovolene, takze to nebude tak zle. Az se vrati, se to tu rozjede.

Dedik Larzon - 25.05.2001 v 04:22

Pred temi dvema lety to byla internetova hra na solariagames ten server dnes jeste funguje, ale pod jinou adresou.

Dedik Larzon - 25.05.2001 v 04:20

Winner:Toz to jsem v MOO2 dosahl trochu vic na impossible ve small vesmiru s osmi hraci 11 071 bodu. Byl jsem pravda subteranean a nebyl jsem feudal, coz je zvlaste na zacatek dost drsne. Myslim si o sobe, ze nejsem spatny paran oriona. Kontrolni otazka: jako elitni paran oriona bys mel vedet, jak se vyrabi, za predpokladu, ze je vypla lodni iniciativa neznicitelna lod. Napr. Jedna bitevka toho typu vyridi 500 doomstaru kompu a ani se nezapoti. Jestli tu kombinaci znas tak ses fakt dobry. Muj tajny recept.

Winner - 24.05.2001 v 20:53

Toto fórum bude stejně vymazáno v rámci umlčování odporu. Ale k tématu: Jak se ta hra jmenovala ? Já jsem dneska v MOO2 porazil sám sebe - moje score dosáhlo závratných 2865 na obtížnost Hard. Byla to fuška, ale Dedik může být rád, svou rasu jsem pojmenoval Segemon (+50% population growth, +1 food production, Feudal gowernment, large home world a pár dalších výhod a nevýhod).

Dedik Larzon - 24.05.2001 v 09:33

Se mi to snad zda ale dlouho uz tu nikdo neprizpiva z nasi stare gardy, kde je odborg ptaak a dalsi?

Dedik Larzon - 24.05.2001 v 09:32

Tyhle typy her znam. Pred tremi lety jsem na podobne interaktivni hre dost ulit. Hralo to nekolik tisic hracu a byl to brutus a myslim ze jsem v tom nebyl spatny chvilemi jsem byl i v top 10 a to znekolika tisic neni zly vysledek. Jak jsem se dival tak v nejvyssi tabulce te hry cos tu ukazal figuruje par maniku co to vyhravali uz pred temi tremi lety.

bendi - 22.05.2001 v 20:30

Našel jsem super hru. Je to na www.hyperiums.com. Dostanete tam vlastní planetu, můžete obchodovat, bojovat, provozovat diplomacii a celkově se strategicko hospodářsky vyžít. Nic k tomu nepotřebujete, jen trochu času. Je to fakt SUPER! Můžete tam s ostatními hráči dokonce vytvářet aliance, infiltrovat protivníky a ještě mnoho a mnoho věcí.

bendi - 21.05.2001 v 19:21

D.L: Jo, neni tam lomítko po http. Ta správná je http://www.volny.cz/bendi.

Dedik Larzon - 21.05.2001 v 10:17

Bendi nevim cim to je mozna mas v databazi blbou adresu, ale nelze najit tvou sajtu.

bendi - 19.05.2001 v 01:10

D.L.: SUPER! Dík moc.

Dedik Larzon - 18.05.2001 v 09:20

Ehm, mam neco pro Bendiho Jedi Bendi

Dedik Larzon - 18.05.2001 v 09:05

Vsak vidis v tabulce maji jen 10000 svetu a napr. Arbektani 1000 krat vic, to je na rozloze poznat, ale jak sam si poznamenal, mista pro expanzi jeste maji dost.

Winner - 16.05.2001 v 20:34

Už jsem se na to podíval a máš recht. Ale ta velikost pozemského ... hm... impéria mě zarazila. Třeba ale budou expandovat do neobsazeného prostoru :-)))

Dedik Larzon - 15.05.2001 v 23:51

No jsme v rameni oriona, vsak to tam taky je. a sol je 24000 ly od centra v rameni oriona. Na te mape to je videt. Pravda to je totiz sol sektor a ten je posunut i trochu k rameni persea. Uznavam, ze to neni uplne presne a mozna sem se o par milimetru sekl a ta pozice zhruba odpovida.

Winner - 15.05.2001 v 19:38

Dedik - CO ??? Vždyť jsme přece v rameni Oriona, ne ???

Dedik Larzon - 15.05.2001 v 10:51

Winner: Tak jsem tam dal mapu Galaxie Teda zjistil jsem, ze podle novejsich mereni nejsme na chvoste galaxie ale v prostredku, jsme 24 000 LY od stredu a jen 50 ly od galakticke roviny, tudiz nejsme zadna galakticka dira. Na mapach galaxie ST ale figurujeme nekde na chvoste- mimo jine voyager to pak nema domu tak daleko. Na te moji mape je vyznacen sektor sol a to je skutecne misto kde patrne je a neni to zadny chvost ci galakticky zapadakov.

Ptaak - 14.05.2001 v 22:44

Dobrá věc jsou pulzery z Webera (Stanice Bazilišek, Pro čest královny). Nemají sice tak velkou úsťovou rychlost jako ta Gaussovka ("jenom" asi 2.000 m/s), ale s kadencí 3.000 ran za minutu, a municí, která se při nárazu na pancíř chová jako vysoce průbojná a při nárazu na měký cíl jako vysoce explozivní-trhavá je to dobrá sranda - něco jako řetězová pila.

Winner - 14.05.2001 v 21:02

POKUD ho někdo nevycenzůruje - zdravím admina. Alien Blaster je Zbraň s velkým Z. Ta účinost bohatě vyváží dostřel. A způsob jeho získání :-)))

bendi - 14.05.2001 v 20:19

Tak mě napadá, že při současném trendu strčí fórum "Nekonečný Star Trek", co do počtu příspěvků, do kapsy všechny fóra na SarNetu.

bendi - 14.05.2001 v 20:13

Vlada: To nikdo nezpochybňuje.

Anonym: Vlada - 14.05.2001 v 19:54

Ale tohle je lepší ;))))

bendi - 14.05.2001 v 19:19

N fórum proti Voyageru nikdo šahat nebude! Kdo to zkusí, tomu osobně vetknu kvantové torpédo do řiti. Mimochodem, obě jsou to skvělá fóra.

Dedik Larzon - 14.05.2001 v 11:06

Machalik: viz 25 prispevku. V tom pripade bychom meli pozadat admina aby to forum proti voy smazl, prece neztratime prim :)))))))))

Anonym: Odborg - 14.05.2001 v 07:13

Bendi - 11.05.2001 v 19:31 - : ja vim, ze nelogicnosti valceni ve Voy se tady uz rozebiraly, ale nemohl jsem si pomoct ...

Anonym: Odborg - 14.05.2001 v 07:11

Machalík : ale v tom, ze tohle je nejstarsi fungujici forum (vyjma Bug report) nas nedozenete :-)

Dedik Larzon - 14.05.2001 v 03:03

Winner: Asimov tam v nadaci emzaky nema on s nimi nepocita. Jeho galaxie nezna jiny druh nez lidi nebo od nich odvozene druhy. Ale to podle mne nevadi, ma sve kouzlo a neni spatna koneckoncu lidi si spolu vystaci. Ten harant v nemesis byl ale fakt hrozny.

4of7 - 14.05.2001 v 00:45

Winner: gauss rifle sestojit jde, ale zatím se taková zbraň nevejde se zdrojem energie ani do tanku. Mimochodem na 4 výstřely za minutu s energií odpovídající současnému tankovému kanónu je zapotřebí asi tak megawattový generátor + akumulátory energie. Takže na gauss rifle, kterou může nést pěšák v ruce, si asi počkáme ještě dost dlouho. Zbraně ve Falloutu - hlavně energetické (pulse rifle a plasma).

Anonym: Vlada - 13.05.2001 v 23:01

Já zase vyznával lehké plus energetické, ale jen při prvním hraní, pak jsem už preferoval jen lehké. Nábojů jsem do ní měl že jsem nevěděl co s nima :)) Dají se volně koupit například v San Francisku (ale velitelství flotily tam nehledejte :)))) Alien blaster je sice dobrej, ale má směšně malej dostřel. Gauss zbraně jsou pro snipery :)) A já hrál vždy za snipera.

bendi - 13.05.2001 v 21:43

Těch nábojů tam do ní také moc není (alespoň já jsem jich moc nenašel). Ad Alien Blaster: Já si energetické zbraně vůbec nenastavuji. Nejlepší jsou lehké + těžké/věda + kradení. Ale nenusí to být špatné ...

Winner - 13.05.2001 v 19:15

Ad gauss rifle - myslíte, že by se dala nějak zkonstruovat ? (nehledě na to, že ve F2 do ní nepotřebujete zdroj energie...

Winner - 13.05.2001 v 19:14

Našli jste ve dvojce Alien Blaster, žabaři ? :-))))))) Solar Scorcher se může jít směle zahrabat i z gauss puškou...

bendi - 13.05.2001 v 16:06

Vlada: Ano. Tohle jsem nevychytal. Ale když to říkáš, tak tam ten Prometheus napíšu. A o TR-116 se více dozvíš u Daystromů. Já se v těhle ručních zbraní také nevyznám. Ad Gaussova puška: K energozbroji mk.2 se tak trochu nehodí. Vypadá to divně. Takové velké brnění a tak "malá" zbraň. A to nemluvím o Solar scorcheru :-)

Anonym: Vlada - 13.05.2001 v 15:06

Jo a u gumových projektilů se musí nejdřív vyměnit zásobník :))

Anonym: Vlada - 13.05.2001 v 14:06

Bendi: Já myslel ten Prometheus, ty teď mluvíš o té Galaxy že? Winner: Já vím že byla ve dvojce, ale já beru oba Fallouty vlastně jako jednu hru. No vzhledem k rychlosti projektilů 0,5 C, střílí Gauss puška taky přes zdi :))) Jenom takový detail: Střílet skrz silová pole? Když přes ně transportér nefunguje? Jasně může to být speciální transportér, ale co když to bude speciální silové pole :)) Pokud by mohl ten transport proběhnout i přes to, tak by to chtělo těžkou palubní zbraň a pěkně transportovat megatunové nálože na nepřátelskou loď, no pravděpodobně to asi bude zas nějaká kravina autorů :)))

bendi - 13.05.2001 v 10:57

Vlada: Já vím, že je oficiální. Mě se líbí a nemám proti ní žádné námitky. Je to dokonce jedna z mých nejoblíbenějších lodí. Mě jenom zajímá, jestli při refitování vyměnili phasery. Srovnávat phaserovou pušku s dnešním samopalem je blbost, ale prosím. Phaserová puška má tu výhodu, že může střílet ve vakuu (to Kalašnikov nedokáže). Navíc, když phaserová puška nestřílí v pulsním módu, ale pálí kontinuální paprsek, tak se efektu Kalašnikova vyrovná. Kalašnikov je sice super, ale když nastavíte phaser na stupeň 16, tak možná vypaříte i menší dům. Tohle Kalašnikov nezvládne. A k tomu omráčení: slyšeli jste už o gumových nábojích? Winner: Ta zbraň je TR-116. To je zbraň vybavená mikrotransportérem. Střílí skrz zdi, silová pole atd. Myslím, že Gussova puška z Falloutu 2 se může jít směle zahrabat. Pokud jde o mě, já mám ve Falloutu nejraději obyčejný lehký kulomet :-)

Winner - 13.05.2001 v 00:05

Fallout 2, poopravuji... No já nevím - vyběhne jeden maník s kalachem a dva s phaserovými puškami. Oni začnou střílet to své VZUM, VZUM VZUM. Maník uskočí a zmáčkne spoušť RATATATATATATATA. Dva maníci lehnou a třetí toho maníka s kalachem sejme. Uf, řekne si, ale pak přiletí Borgové, přizpůsobí se jeho pušce a asimilují ho. Odpor bez kalachu byl marný...

Anonym: Vlada - 12.05.2001 v 22:30

Bendi: Nic to ovšem nemění na tom že je oficiální. Jo ještě k té pušce: Nemusíš tak často měnit zásobník, určitě bude dost lehká, absence balistické křivky, účinek je velmi slušný. Je schopná pálit i poměrně dlouhé výboje, což je vlastně ekvivalent automatické střelby krátkými dávkami. Myslíš že je to málo výhod? Nevím jak střílí pod vodou, ale pokud to lze tak určitě neztratí svůj účinek tak rychle jako klasické projektilové zbraně. Navíc má něco jako částečné automatické zaměřování a myslím že jsem četl i něco o gyrostabilizaci, ale to se mi nějak nezdá. Mám sice rád projektilové zbraně, ale srovnávat phaserovou pušku s Kalachem? :)) Když projektil tak z nějaké elektromagnetické nebo podobné pušky (hráli jste Fallout? :)) Jedna podobná se objevila i v posledních sériích DS9, ale už si nepamatuji nic konkrétního.

Anonym: Vlada - 12.05.2001 v 22:21

Winner: U Kalacha je také pokročilá možnost omráčení. Akorát má omezenou účinnost u výsadkářských verzí se sklopnou ramení opěrkou ;))) Mě Asimov nikdy nebavil.

Winner - 12.05.2001 v 21:00

Myslel jsem to jako ruční zbraň - phaserová puška střílí relativně pomalu a ten účinek není až zas tak super. A navíc je velká. Její jediná výhoda bude asi modulace síly výstřelu - možnost omráčení, což s kalachem dost dobře nejde :-))) BTW: Dneska jsem došel do určité části románu Asimova "Ani sami bohové" a NAŠTVAL jsem se tak, jako ještě nikdy (přeháním). Ty rozhovory tam jsou tak STRAŠNĚ nerealistické - jedna mařka tam doslova uráží jednoho borca a tomu to evidentně nevadí. Chová se jak nějaká rasistka a je prostě šíleně namyšlená. Hrůza. Všiml jsem si toho už u Nemesis u toho HARANTA, ale tam to nebylo tak strašné... A taky mě napadá, že Asimov zřejmě neunává emzáky v humanoidním stylu. Viz. Nadace, tam není v celé Galaxii ani JEDEN emzáckej druh, což je DOST ujetý. Napište to sem, jestli máte stejnej názor...

bendi - 12.05.2001 v 20:58

Tak jsem se trochu hrabal v záběrech z Dominionské války a jedna věc mi vrtá hlavou. Phasery refitované varze lodí třídy Galaxy (ne té z "All good Things") mají jinou barvu výsřelu, než phasery X z originální Enterprise-D. Vím, že rozlišovat phasery podle barvy výstřelu je poněkud debilní, ale žádné oficiální informace nemám. Je podle Vás možné, že vylepšené Galaxy mají lepší phasery, než typ X?

bendi - 12.05.2001 v 09:35

Vlada: To si teda piš.

Anonym: Vlada - 11.05.2001 v 20:08

A podle čeho tak soudíš Winnere? Krom toho mám dojem že se to týkalo spíše těžkých palubních zbraní a tam asi Kalach nebude to pravé ;))))))

Anonym: Vlada - 11.05.2001 v 20:05

Jé promiň, já zapoměl že ty vlastně jakoukoiliv techniku co se objevila poprvé ve Voy neuznáváš :))) Jen by mne zajímalo jestli by to změnilo objevení Promethea třeba ve ST X :))

Winner - 11.05.2001 v 20:05

Síla zbraní ? Nechápu, proč používají energetické zbraně - kalašnikov je jistě lepší než phaserová puška...

Anonym: Vlada - 11.05.2001 v 20:02

Bendi: Malá poznámka - phasery typu XII se používají ještě u Promethea.

bendi - 11.05.2001 v 19:31

=A=Síla zbraní ve ST je více než diskutabilní. Údaje, co jsem našel se rozcházejí o několik řádů, takže nejprve by bylo vhodné stanovit nějáký výchozí bod. Jinak něco málo o zbraních stojí TADY. Odborg: Myslím, že to, že boje v ST jsou dokonale nereálné jsme tady rozebrali již dříve. Nemůžeš si to s Voyagerem tak brát. Kdyby to bylo "podle pravidel", tak by se na to nikdo nedíval.

Odborg - 11.05.2001 v 12:26

=A= : tak tu diskusi zahaj, nejlip nejakym nazorem. Musim rict, ze VOY z minulyho patku (Tsunkatse), mne z hlediska taktiky Voyageru v bitve vic nez zklamal. Co to je za zpusob boje, litat "par metru" nad nepritelem, simrat ho phaserama a nechat do sebe strilet ... . Tohle si muzu dovolit tak akorat na nekoho, kdo je mensi nez ja a pokud mozno ma slabsi zbrane; ne na nekoho, kdo je mnohem vetsi, ma silny stity a zrejme ucinejsi "phasery" nez ja. Zrejme na Voyageru uz dlouho nic neopravovali a tak se zacali nudit :-) a fotonovy torpeda jim zrejme asi taky zrovna dosly. Jeste, ze stacilo par zasahu z Deltaplanu, jinak bylo po Vyageru... . Jinak by uhybny manevry co chtel Voyager delat, kdyz prisel o stity byly asi nanic. Prece, kdyz bojuji s vic nez vyrovnanym nepritelem, tak si zachovavam odstup, abych mohl lip manevrovat a strilim hlavne torpeda a zase torpeda. Az nepritele dostatecne poskodim, tak si muzu uzit srandy z phaserama, ale ne driv. A ze byl Tuvok a 7z9 na nepratelske lodi? No a co - ta lod by se prece nerozpadla najednou, a jak by prisla o aspon cast stitu, tak je muzu transportovat (coz se stejne stalo).

Anonym: =A= - 11.05.2001 v 00:05

Zahajuji diskusi na téma: Síla a účinost zbraní (ručních i lodních).

Machalík - 10.05.2001 v 02:47

No, konečně, aspoň nějaká odpověď.

Winner - 09.05.2001 v 21:13

Herdek, já mám času tuny, že jo (ta hláška se určitě objeví ve voj, ale tam to předělají na izotuny času :-))). Dočkej času jako husa klasu - musím se učit na milión předmětů, musím se těšit na jednu gamesu, musím zpytovat svědomí a kdoví co ještě. LATER, SPÄTER, POZDĚJI...

Machalík - 09.05.2001 v 19:56

Herdek, Winnere, tak co je???

Slartibartfast - 09.05.2001 v 19:25

MOO2 ??? Projevuji tez zajem...mam lehce nefunkcni verzi (evidentne mi chybi par datafajlu). Machalik, D.L.: 3D Studiari MAXari (podle vzoru kapsari)? No fuj...Maya a PRMan jsou jedini bozi a LW jim slape na paty...totiz je jejich prorok :D

bendi - 09.05.2001 v 19:23

Možná se to nehodí, ale Star Wars: Rebellion je podle mě lepší.

Dedik Larzon - 09.05.2001 v 10:33

Winner: zatim ne byl jsem na avalconu tak moc casu nezbylo a ted me drti skola a honi zkousky a diplomka. MOO3 bude ale zatim jen rikaji ze na tom delaji, ale jinak nevim. Uz se na to tesim dvojku parim uz par let skoro kazdy den-ritual. Jsem fanaticky hrac kosmickych strategiiia tahle je nejlepsi.

Machalík - 09.05.2001 v 02:29

Winner: No a nějaké vyjádření k mému nápadu s přepalováním MOO2? Ptaakovi by to pomohlo a já bych si při tom mohl přepálit i ty Rusy.

Winner - 08.05.2001 v 20:26

Was ?! MOO3 ??? Kde, kde ??? :-))) To musím mít... Machalík: RA2 za rusy mám, ale je to lehárna, dohrál jsem to za 14 hodin :-))) Dedik: Něco novýho na tvým WEBu ???

Anonym: wewerka - 08.05.2001 v 17:14

a to nevite ze MOO3 se uz chysta :) http://moo3.quicksilver.com/

Machalík - 07.05.2001 v 23:32

Tak mě napadá, když už se tu mluví o hrách, neměli byste někdo Red Alert 2 CD 2 (Rusy)? Mám jenom Amíky a nevím, kde sehnat druhou část hry.

Anonym: Vlada - 07.05.2001 v 21:51

Machalík: Jo a ten MOOII je tahovka. A opravdu se tam dá vytvořit vlastní rasa. Btw: A stačilo by ti na něj bohatě i to P133 :))))

bendi - 07.05.2001 v 20:44

Jo, sorry, že píšu až nyní, ale právě jsem se probudil.

bendi - 07.05.2001 v 20:43

Dodatek k reportu o Avalkonu:: S Dedikem musím naprosto souhlasit. Naše diskuze byla opravdu zajímavá. Jnom škoda, že se nás tam z tohoto a dalších fór neseško víc. No nic, i tak to byla super zábava. Doufám, že ty fotky s mečem výjdou. Někteří trekkies mě sice budou ctít přizabít, ale co. Jinak k těm kostýmům: ST měl samozřejmě převahu (mimochodem, ta vulkanka se šíleně ožrala - ale to je detail) ale ai SW se nemuseli za co stydět. Většinu jejich fanů bych poznal na první pohled. Ať už kvůli trikům s TIE nebo díky slušivým pouštním Jedi oblečkům. Jediné, co jsem nevychytal, byl stopař s ručníkem, či co. A Zirlandovo ztvárnění andoriana - inu, nikdo není dokonalý.

Dedik Larzon - 07.05.2001 v 10:59

Report o Avalkonu: Tak jsem se vcera vratil z conu a okamzite se vsalil a usmul a spal az do ted. Potkal sem more zajimavych lidi- nejvic ovsem od star wars. Teprve v nedeli jsem narazil na Bendiho jak se zrovna poustel do zbesile diskuse o tom jestli by enterprise rozstrilela Star dest. Tak jsem diskutujici odtrhl s tim , ze nemohou srovnavat jine nekompatibilni systemy. Bendi pak ale vetsinu nedele stravil v mistnosti SW. Vznikly pekne snimecky jak pozuje v uniforme flotily se svetelnym mecem a jak snim propichuje Jedi:)))) Ukazoval mi novou encyklopedii ST co si koupil v londyne a fakt to vypadalo dobre. Jinak jak sem videl hodne lidi melo uniformy flotily ale jinych kostymu bylo pomalu, az na jednu fakt peknou vulkanku, myslim, ze jsem videl jeste jednoho vulkance a pak zirklandovo "osobite" stvarneni andoriana.

Ptaak - 07.05.2001 v 06:27

MoO2, neboli Master of Orion II, je pokračování patrně nejúspěšnější vesmírné strategie všech dob, která dala základ všem podobným hrám. Hraješ za jednu z ras vyvolených ras (ve 2 je tuším možnost si nadefinovat vlastní), cílem je ovládnutí galaxie. kolonizuješ planety, provádíš výzkum, buduješ flotily, špehuješ ostatní, bojuješ s nimi... klasika.

Machalík - 07.05.2001 v 00:40

Winner: Už jednou jsi navrhnul, že bychom mohli zajít na škopíček. Paks to stornoval. Teď tady čtu, že bys rád vypálil nějaký CD Ptaakovi, ale nemáš čas. No, viděl bych snadné řešení, navíc bychom mohli spojit příjemné s užitečným. Mám docela dost kontaktů na kluky s vypalovačkama, takže bych to mohl klidně za den nechat přepálit. V tom by nebyl vůbec žádný problém. Zároveň bych si to asi přepálil sám (s tvým dovolením) a ještě bychom měli záminku, proč si dát někde zcuka a pokecat o Star Treku. Co ty na to? Mimochodem (teď se projevím jako naprostej debil), byli byste někdo tak hodní a aspoň náznakově mi řekli, co a o čem to MOO2 vlastně je? Já na komplu nikdy moc nehrál (nejspíš to bude tím, že jsem až donedávna měl P133, 1 MB grafická karta, 850 MB disk... – však to znáte), takže moje znalosti o hrách obecně jsou velmi sporé. Ale teď, když už disponuju celkem solidním hardwarovým vybavením, jsem přirozeně trochu hrát začal (AoE2 – Conq., C&C – TS, HoMM3 – SoD, Homeworld a pár dalších) a, pokud je to vaše MOO2 nějaká slušná strategie (a tváří se to tak), chtěl bych rozšířit své sbírky a zahrát si to. Trochu poreferujte, prosím. Díky. Dedik Larzon: Ty seš taky 3D Studiář? Ach, jak milé je potkat spřízněnou duši...

Ptaak - 06.05.2001 v 21:55

To nespěchá (teda, ne tolik).

Winner - 06.05.2001 v 21:14

344 MB sory, překlep... Je tam hodně grafiky a filmečků, který se blbě balí. Uffff. Začnu uvažovat o přepalu, ale mám teď dost fofr. Vám ostatním: nemáte to někdo, kdo byste to mohli vypálit a poslat místo mě ?

Anonym: Vlada - 05.05.2001 v 23:46

Sakra já to vlastně někomu pujčil, tak to si zkontroluju akorát tak kulový...

Anonym: Vlada - 05.05.2001 v 23:45

Cóó??? Kolik že to má??? To se musim hned mrknout...

Ptaak - 05.05.2001 v 22:17

Winner: možná by bylo schůdnější řešení to vypálit a poslat mi to poštou (na dobírku, třeba).

Winner - 05.05.2001 v 21:10

ONO TO MÁ 384 MB, BALIT BY TO TRVALO 100 LET. UAUUU. Zítra možná začnu, po troškách....

Ptaak - 05.05.2001 v 06:00

Winner: budu Ti na věky zauzlován.

Winner - 04.05.2001 v 20:12

Jistě, dali ho na jedno CD Levelu. Podívám se, kolik to má zabalený a když tak ti to pošlu po částech...

Ptaak - 04.05.2001 v 05:19

Winner: ty máš MOO2? Já to už roky marně sháním (hraje zatím 1)! Moc prosím...

Winner - 03.05.2001 v 21:02

Asi těľko. musím se informovat. Jo, přečtěte si tohle, data berte s rezervou. Je to zápis mé hry v MOOII, který jsem zas jednou pustil... Kolem data 3502.7: Zaloľena kolonie na planetě Achat I. Je to planeta třídy N malé velikosti. Kolem 3502.8: První kontakt s Klacksony a Eleriany. Kolem 3511.2: Vypuká válka s Klacksony, kteří ji sami vyprovokovali svým poľadavkem o předání Achat I. 3511.2 - 3514.2: Klack. zdecimovali obrannou flotilu Achatu a obsazují planetu, později vpadají do sluneční soustavy a ničí těľební kolonii Sol I. (Parchanti zmetkoidní). Následuje období blokády, které přeruąilo aľ vyhláąení války Klacksonům ze strany Elerianské Konfederace (a» ľije diplomacie). 3514.2 - 3519.5 Lidé opět budují armádu, tentokrát se armáda zkládá z převáľně lehkých stíhačů a jen několika větąích cruiserů. 3519.9 Lidé poráľí Klack. v bitvě u Achatu a osvobozují planetu. Podepsán Dokument o pokračování války proti Klacksonům. 3521.2 Lidská flotila vpadla do systému Kholdan a vyhrává důleľitou bitvu. Přes velké ztráty se povedlo začít orbitální bombardování. Dle Dokumentu se rozhodlo, ľe planeta nebude obsazena, ale vyhlazena a kolonizována lidmi. 3521.9 Dokončeno vyhlazování systému Kholdan. Kholdan I. je později kolonizován a rychle se rozvíjí... 3522.5 Kontakt se Sakkry. Sakkrové se ukázali jako proradní ąpióni, kteří pokračovali v podvratné činnosti i přes lidské protesty. 3526.7 Lidem doąla trpělivost - 1. a 2. flotila zahajuje masivní útok na systém SSSLA. 3527.3 Sakkrové byli vyhlazeni (do posledního - cha :-))) 3527.4 SSSLASKÝ Incident. Lidé ničí 6 transportních lodí Darlokské říąe, protoľe evidentně vykazovaly nepřátelské úmysly. Počátek "Velké války". Na·ątěstí se podařilo dohodnout Neagresívní pakt s Eleriany a zaľehnala se tak hrozba napadení Země. 3527.9 3. flotila likviduje Klacksonskou kolonii v systému Ursula. Učiněn první kontakt s Gnolamy 3528.1 Likvidace 1. a 2. útočné flotily u Phaky. Zatím největąí poráľka lidstva vůbec. 3528.6 Darlokové vyuľili slabosti lidí a zaútočili na nově kolonizovanou SSSLU. Lidé do bitvy nasadili zbylou 3. flotilu plus novou loď třídy Messenger a spustu stíhačů. Bitva nakonec přes gigantické stráty SSSLU ubránili a odvrátili tak nebezpečí útokui na Kholdan. Tomu se neątěstí ale také nevyhnulo... 3528.7 Antarané útočí na Kholdan I. Lidé se nestihli zformovat a bylo zničeno 7 lodí a planetární raketová obrana. Díky hrdinství stíhačů a jejich sebeobětování se Kholdan povedlo uchránit od likvidace. 3532.6 Lidé, nyní opět dobře vyzbrojeni, posílají 1. a 2. flotilu proti systému Phaka. Je paradoxem, ľe v systému, kde lidé utrpěli nejdrtivějąí poráľku, lidé taky nejdrtivěji vyhráli. Phaka byla vyhlazena podle modelu války s Klacksony. 3532.9 Dobyt systém Mentar, kdysi domovský svět Psilonů, nyní jeden ze světů Darlockské říąe. Planety byla zbombardována a kolonizována lidmi. --- pokračování příątě ---

Dedik Larzon - 02.05.2001 v 10:27

Winner: Zrovna se snazim dodelat Larzony udelat Defence fleet of San Salvador a schema politickeho rozdeleni galaxie, jo a chystam se na avalcon. Jedes tam? Ptaak rikal ze nepojede tak nevim kdo ze znamych tam vlastne bude.

Ptaak - 02.05.2001 v 08:37

Winner: pěkné počtení...

Winner - 01.05.2001 v 20:48

Sorry za překlep...

Winner - 01.05.2001 v 20:47

Dedki: Dej mi please vědět, až doplníš historii ras, jo ?

Winner - 01.05.2001 v 20:24

Mrknu se na to ...

Ptaak - 01.05.2001 v 05:46

Winner: www.mujweb.cz/www/fleets, můj první vesmír na netu. Vlastně vychází ze ST a celkem se mu dost podobá (především mým přístupem k cizím inteligentním bytostem), ale Čtyřplanetární Federace má k UPF pořádně daleko: de facto jde o vojenskou diktaturu s prvky demokracie.

Winner - 30.04.2001 v 20:23

-MEF ???

Dedik Larzon - 30.04.2001 v 15:51

Ptaak: Bude nova verze MEF. tak na tu se tesim, popravde MEF se mi libi vic nez GR. Galaxie MEF je takova zajimavejsi.

Dedik Larzon - 30.04.2001 v 15:49

Winner: Mapa galaxie bude uz je ve vyrobe, ale v te je bohuzel moc veci a cas neni. Obrazky jsou stazene z internetu, ale protoze jsem casto s nimi nebyl spokojen, tak jsem je predelaval ve fotoshopu. Vetsina byla podle v vseho delana v nektere verzi correlu a pak jeste v necem, ale to budu muset pohledat, z hlavy nevim. Jinak ja se prave snazim vyrobit si par lodi v 3D studiu, ale zatim nic moc, tak to tam nedavam.

Winner - 28.04.2001 v 21:10

Jo, Dediku, v čems dělal ty obrázky flotil ??

bendi - 28.04.2001 v 20:46

Ještě k těm právníkům. Podívejte se sem. Je to opravdu síla.

Winner - 28.04.2001 v 20:34

Ať žije teleport pro, co bych bez něj dělal... BTW: Dediku, bodla by (u tebe na webu) mapa galaxie. Pro lebší orientaci...

Ptaak - 28.04.2001 v 19:58

Winner: klidně, ale pozor, já updatuji poměrně často - alespoň GR v současné době, kdy ji dávám do kupy. A další dobrá zpráva: koncem května bude v provozu nové rozhraní MEF, tentokrát s trochou grafiky.

Winner - 27.04.2001 v 21:18

Já si ty vaše stránky stáhnu na disk a prohlídnu si je pořádně, míň to žere prachy...

Dedik Larzon - 27.04.2001 v 13:01

Ptaak: tak to se jeste na to mrknu nez odjedu, no a musim provest zmenu v linkeru, mam tam jeste stary GR, ale to az v pondeli.

Dedik Larzon - 27.04.2001 v 13:00

sakra tam je preklepu snad to skousnete ale pisu to na rychlo za hodinu mi jede vlak.

Dedik Larzon - 27.04.2001 v 12:57

Winner Nemesis je dobra scifka ale to "schopne" a psychicky nadane "dite" mi taky lezlo krkem. Ta myslenka ovsem byla velmi zajimava. Budoucnost lidstva trochu jinak. Skoky vypadaji asi tak- Lod velmi pracne propocita drahu skoku nabije generator a provede skok o optimalni vzdalenosti u TDF vetsinou kolem 200ly, po skoku neni lod schopna dalsiho-musi nejprve zamerit svou pozici a vypocitat pozici pro dalsi skok a nabit generator. Tohle vsechno trava nekolik desitek hodin-je to v tabulce. behem tohoto se lod pohybuje bud wrpem nebo podsvetelnou. Presnost skoku udava odchylku pri skoku, proto lod nemuze skakat primo do soustav, ale jen relativne daleko od nich protoze nepresnost by ji mihla byt osudna a gravitacni sily v soustave by mohly ovlivnit skok- proto je i vyskok primo ze soustavy nejlepsim zpusobem jak snadno a rychle umrit. Lod se proto musi dostat do volneho vesmiru a pak skocit rovnez do volneho vesmiru. A znovu se priblizit k soustave. Pokud ma protivnik planetarni jump dissipatory, tak se lod vdy vynori u okraje jejich pusobnosti a dal skocit nelze. To je mimo jine duvod proc po galaxii volne neskacou lode nazdarbuh, protoze jim to jejich souper nedovoli. Jinak mocnosti pouzivaji na principu skoku hvezdnou branu- to je skokove spojeni z orbity planety , ktere je tak dobre propocitane a jistene, ze mezi dvema branami muze byt prakticky jakakoli vzdalenost. Tuhle advanced technology TDF ovsem nema.

Ptaak - 27.04.2001 v 06:47

D.L.: jinak, došlo ke změně adresy GR (ty staré stránky byly smazány): sweb.cz/jakub.vrabec/galaxy

Ptaak - 27.04.2001 v 06:43

Dedik: tak jsem právě mrknul na TDF, a nestíhám zírat... Jinak, na Galaxy jsou další informace, tentokrát o lodích a rase Sidhe.

Winner - 26.04.2001 v 22:35

Dedik: Jaks tam vyřešil hyperskoky ? Ve stylu Asimov nebo styl Babylon 5 ??? BTW: Nedávno jsem dočetl Nemesis od Asimova a je to docela good. Teda až na toho malýho spratka. Grrrr. Něco jako Wildmanová :-)))

Dedik Larzon - 26.04.2001 v 01:57

Winner: Tak jsem tam prave dal TDF. DOufam, ze zitra pojede KGB a nebude to zheble jako obvykle. Takze se koukni. Co se tyce tech agresivnich ras finta je v tom, ze ty tri hlavni mocnosti se zrovna nemaji rady a navzajem se drzi pod krkem, takze ani jedna si nemuze vyskakovat-takova studena valka. A neplanuju nejakou tu tajemnou rasu, ale spise par "kamosu" ze sousedni galaxie....

Winner - 25.04.2001 v 21:21

Dedik: Doporučuji tam vytvořit nějakou "tajemnou" rasu, netýkavou, skrývající se před ostatními, ale neskutečně mocnou. Taková protiváha těm agresívním (jestli se nepletu Larzoni a Segemonci, že ?)

Dedik Larzon - 25.04.2001 v 13:37

Winner: jsem rad ze aspon nekdo a behem zitrka tam pribude prvni vec v sekci flotily. Terran defence fleet. Bude to v novem rozhrani u kazde tridy lodi tabulka se zakladnimi udaji a obrazkem, orbitalni stanice, satelity, pozemni jednotky a dalsi. Ted to tam musim dat a je toho dost a zabere mi to noc.

Dedik Larzon - 25.04.2001 v 13:29

4 of 7 proc vypinat podporu zivota? Proc ne vypustit do ventilace otravny plyn tim vyridit posadku a ta ani nestihne nic vypnout. Viz prometheus, tam hologramy romulany taky zplynovaly a tu samou taktiku muze pouzit komp. Nebo muze napriklad upravit simulator a vyrobit armadu simulovanych vojaku a upravit emitory tak aby mohli zautocit na posadku, tech moznosti je dost. skoro se divim, ze moznost vzpoury kompu neni v ST casteji prezentovana. To by byly urcite zajimave dily.

4of7 - 24.04.2001 v 21:21

DL: něco mi říká, že kdyby počítač zkusil vypnout podporu života, tak ho okamžitě odpojí. Menší sabotáže v nejméně vhodnou dobu by měly víc šancí na úspěch. Ale když tomu viru někdo dovolí ovládnout celou loď, proč toho nevyužít ? Použít vir proti Borgům je dobrá taktika - zničit jim komunikační systém, což je odpojí od společné mysli a když se vzpamatují, budou už asi bojovat na tvojí straně - alespoň zatím se žádný z nich nechtěl dobrovolně vrátit.

Winner - 24.04.2001 v 20:33

Dedik Larzon: četl jsem ten tvůj vesmír, a musím uznat, že sem v našel určité zalíbení...

bendi - 24.04.2001 v 19:47

Sorry, vypadlo mi lomítko.

bendi - 24.04.2001 v 19:46

D.L.: Aneb stručný návod, jak asimilovat Borgskou krychli :-) V díle, kde Enterprise potkala Tima to chtěli opravdu udělat (to s tím absurdním šmejdem) a ten člověk, co postavil USS Duntles jim to chtěl udělat taky. Tak proč by to nešlo?

Dedik Larzon - 24.04.2001 v 11:18

4 of 7 a proc virus saboter, co rovnou vyslat vir, ktery se zmocni kontroly nad cizi lodi pobije posadku a privede ti lod protivnika az do tveho vlastniho hangaru. To by myslim bylo zajimavejsi zvlaste kdyz se najednou behem bitvy polovina tve flotily prida k nepriteli :))))

4of7 - 23.04.2001 v 22:32

Odborg: taky nechápu, jak mohli v ID4 vůbec něco vědět o počítačích těch mimozemšťanů, když jim ta loď začala fungovat až po jejich příletu. V ST bych si pod pojmem počítačový virus představoval něco mnohem chytřejšího, asi nějaký program s umělou inteligencí - takového virtuálního sabotéra. Když počítač na lodi Federace dokáže nasimulovat člověka včetně celkem propracované osobnosti, tohle by problém určitě nebyl. A kdo s takovým útokem nepočítá, dost by se divil.

Dedik Larzon - 23.04.2001 v 20:16

nahodou ja proti nic nemam, mam mezi nimi i dost znamych. I kdyz je rad otravuju tim starym americkym vtipkem- 500 lidi na dne more je politovanihodna katastrofa, 500 pravniku na dne more je dobry zacatek :))))

Winner - 23.04.2001 v 20:09

Copak my proti ním něco máme ? Vždyť jsou naše nejlepší zbraň !!! :-)))

Anonym: Odborg - 23.04.2001 v 10:15

4of7 : jo treba nejaky virus na zpusob toho co zatocil s emzakama v Dni nezavislosti; ale moc by mne zajimalo, jak to mohlo fungovat proti mnohem vyspelejsi rase (technologii). p.s. : nevim co mate proti pravnikum, ale upozornuju, ze pravnici zadnou zvlastni imunitu nemaji (jsou na tom, stejne jako vy obycejni lidi :-))) A taky nevim co se vam nelibi na tom, ze pravnici jsou od toho, aby vedeli jak "obejit" zakon a pritom ho neporusit.

4of7 - 23.04.2001 v 00:29

Takže nová taktika proti Borgům je zažalovat je za porušení asi tak miliardy copyrightů (asimilace) a napařit jim takovou pokutu, že budou muset prodat celou flotilu a Unimatrici 1. Navíc když už mají transwarp, přihodit jim ještě pár tun latinia pokuty za rychlost :)) Jinak počítačové viry by mohly být v ST opravdu dost užitečná zbraň - skoro všechno řídí jeden počítač a zabezpečení za moc nestojí. Když loď místo salvy torpéd sklopí štíty, bude se kapitán asi dost divit ...

Winner - 22.04.2001 v 18:18

A cestovali by pomocí právníků-tunelářů. Udělali by tunel přes celou Galaxii :-)))

bendi - 22.04.2001 v 09:57

A když se na něj přidělá ještě kufřík s papíry a balíček kafe, tak tu máme právníka Mk.III a můžeme jít dobývat Galaxii.

Dedik Larzon - 22.04.2001 v 09:48

Tazke jak tak koukam je treba okamzite zavest nove zbrane do vybavy flotily-Pravnikomet Mk.I a superpravnikomet Mk.II se specialmi nalozi proti borgum- obzvlast vychcany a imunni pravnik cesky s hrosi kuzi.

Anonym: Vlada - 21.04.2001 v 13:38

Pravda, proti blbům není obrany, jsou příliš vynalézaví...

Winner - 21.04.2001 v 12:58

No právě, to by se před tebou Borgové třásli - nemohli by právníky asimilovat, protože by se na ně oháněli imunitou a navíc nemají páteř, takže kam by nacopali transciever ????

Ptaak - 20.04.2001 v 06:45

Jsou dvě zbraně, proti nimž není obrany: blbost (ta je nejstrašnější), a právníci. Jako prostředek elektronického boje pak samozřejmě ochromovač MS Virus. Pokud smícháte tohle všechno dohromady, máte neporazitelnou flotilu.

4of7 - 19.04.2001 v 23:31

Dopadlo by to asi takhle: ST vs M$

Anonym: Vlada - 19.04.2001 v 20:42

Ani kdyby zreplikoval hektolitry kafe ;)) Jo jo, Mrkvosoft... Ale co chcete když to znamená malý a měkký...

bendi - 19.04.2001 v 19:59

Představa, že by ST vesmír křižovali lodě Billa Gatese je krajně nepříjemná. Myslím, že by si proti těm právníkům neškrtl ani Voyager.

Ptaak - 19.04.2001 v 05:35

Jak vidím, všichni mají s produktem Microsoft Virus stejné zkušenosti...

Winner - 18.04.2001 v 21:05

A jaké jsou ty nové, jestli už jsou ??? Jo, s tím RARem - záleží, jestli by to byl WinRAR, protože Bill by jistě nedovolil kolonizaci vesmíru bez přispění jeho "sqělého" operačního systému Windows TOJEJEDNO,VŠECHNOTO PADÁSTEJNĚ. Btw: to by byly lodě: Enterprise letí proti Borgům Cpt. Picard: Aktivujte kvantová torpéda, pal ! Počítač: tato funkce není nainstalována, přejete si ji nyní nainstalovat ? Cpt. Picard: Cože ?! Co to má znamenat ?! Počítač: Doporučuji kontaktovat odbornou pomoc Microsoft, SUB-SPACEtel. číslo... Počítač je přerušen nárazem Borgského plasmového torpéda na talířovou část USS Enterprise E. Počítač: Štíty a zbraně vykonaly nepovolenou operaci a budou ukončeny... Nastala vyjímka na adrese CE5556168. Běžící Warp jádro bude ukončeno Borgská královna: Jsme Borgové, budete... ONI MAJÍ WINDOWS !!! Prosím, ušetřetřete nás, mírumilovné Borgy. Když tak učiníte, nikdy vás už nebudeme otravovat !!! Enterprise se mění v ohnivou kouli, jak bylo ukončeno její WARP jádro. Odpor (proti Windows) byl marný... Jinak doporučuji AL-BATANI, sekci Humor...

Ptaak - 17.04.2001 v 21:47

Já asi na con nebudu moct, předpokládám, že budu mít buď výpravu s dorostem nebo bitvu, takže sorry. P.S. D.L.: obávám se, že původní stránky GR byly odstraněny. Zatím nevím, jestli pro ně bude někde připravena alternativní adresa, ale moc bych s tím nepočítal.

Anonym: Vlada - 17.04.2001 v 19:52

No mě se tam nechce, takže mě tam bohužel nepotkáte (no možná bohudík :))))

bendi - 17.04.2001 v 19:22

D.L.: Super nápad, já tam ale mohu být asi až od soboty.

Dedik Larzon - 17.04.2001 v 16:19

Ptaak a ostatni: jedete na avalcon, jestli jo mohli bychom si dat maly sraz. Co rikate?

Dedik Larzon - 17.04.2001 v 16:14

Ptaak:zrovna pripravuji k spusteni rozhrani pro flotily v DL vesmiru a prvni lodstva takze az to dodelam, tak to predam k posouzeni. Co se tyce hyperskoku, nebo subspace skoku, tak ja je mam celkem rad. Staci si je zapracovat do koncepce. Predstavte si flotilu, ktera se pohybuje skoky o optimalni delce 200ly presnosti skoku 92 procent a skokove frekvenci 80 hodin. Soubezne s timto pohonem by se mohla v mezidobi pohybovat warpem. Flotila nemuze pochopitelne skocit primo do soustavy -92 procent presnost je pri pusobeni gravitacnich sil smrtici v centralni casti galaxie i pri skoku do volneho prostoru. Takze skakat se bude nekam do meziprostoru a odtud warpem k hranici soustavy, tam se prejde na podsvetelnou a vypukne boj. Vyspelejsi civilizace budou mit warp a jump dissipatory, ktere znemozni nepriteli "proskakat" skrze jejich outposty a nenapadne se dostat do centra rise, cimz vznika jakasi pozicni valka, kdyz stejne musis nejdriv dobyt nejvzdalenejsi postaveni a pak jet dal. Tim odpada asi ta nejneprijemnejsi vlastnost jumpu a to vynorovani se kdykoli a kdekoli, coz je to, co se na tom mnohym lidem nelibi.

Anonym: Vlada - 16.04.2001 v 20:44

Schválně jsem čekal kterej vůl (bez urážky ;)))) se ozve s RARem :)))) Nezklamal jsi mě Winnere :))))))) No nejlepší je stejně EasyZip :)))

Winner - 16.04.2001 v 18:21

Vlada: já spoléhám na RAR - ten je z nich nejpravděpodobnější :-)))

Anonym: Vlada - 16.04.2001 v 00:14

Winner: Něco mi říká že ZIPem nebo ARJéčkem to asi nepůjde... :)))))))

bendi - 15.04.2001 v 19:25

Ptaak: V tomto ohledu máš samozřejmě pravdu.

Winner - 15.04.2001 v 11:35

Ale na druhou stranu jsou hyperskoky docela reálnější, než klasický WARP. Taková loď by vůbec nemusela proskakovat jinou dimenzí, pouze by zkřivila na chviličku normální prostor. Znáte tu analogii s vesmírem jako zvlněnou rovinou, že jo. Na WARP zase potřebujete kdoví co, teoreticky už jsme ho zvládli, prakticky se můžeme jít klouzat, protože ani omylem nevíme, jak před lodí komprimovat a za lodí expadnovat prostor. Grrr.

Ptaak - 15.04.2001 v 08:11

Bendi: to záleží na tom, jak dlouhé skoky podnikáš. Už zmiňovaná Asimovova třída Nova například skákala na vzdálenost 370 ly, takže ji nějakých 17 ly dosahu senzorů nemuselo zajímat. Průzkumné lodi? Promiň, ale ty bys mne rozesmál. I kdyby délka skoku byla, abychom se vyhnuli senzorům Galaxy class, 20 ly, tak kulová slupka takto vymezená je natolik obrovská, že bys potřeboval pořádnou flotilu k jejímu pokrytí, a to v každé oblasti, odkud může nepřítel zaútočit.

bendi - 14.04.2001 v 22:09

Ptaak: Něják mi to připomíná transwarpovou bránu Borgů z ST: Armada. A ty senzory ani tak silné být nemusí. Od toho jsou přece průzkumné lodi jako Venture. Navíc, kupříkladu lodi třídy Galaxy mají dosah senzorů 5 ly na vysoké a až 17 ly na střední/nízké rozlišení, takže pokud lodi provádějící skok nejsou zamaskované, moment překvapení je pryč.

Ptaak - 14.04.2001 v 19:27

Teda, já vlastně od Asimova četl jenom Nadaci, a ta mě nadchla, i když ne tak jako ACC. No, s warpem se sice užije spousta legrace, ale s hyperskoky také. Vemte si jenom tu taktiku: nepřítel shromáždí flotilu několik ly od systému, a pak se tam rázem přesune. Průšvih - jak pro koho. Připravit se k dalšímu skoku trvá pár hodin (pokud nemáte loď třídy Nova, která může provést 27 skoků za půl hodiny, protože si je dovede propočítat dopředu...), během té doby nemůžete ustoupit, no a když vás nepřítel čeká, musíte přijmout boj. Velmi radostná představa, pokud nemáte senzory s dosahem větším, než je maximální délka hyperskoku...

Winner - 14.04.2001 v 18:40

Hmm, to bude taky tím, co říkal Ptaak. Ona ta doba byla tehdy takovým těm "robotům staré linie" dost nakloněná. Jinak - skoky jsou mi proti srsti, a to strašně moc - s tím si člověk neužije tolik srandy, jako se standardním WARPem. To i "hyperskoky" z Babylonu 5 jsou podle mě lepší. Jo, napadlo vás, jestli se dá v ST pohybovat PŘíMO sub-prostorem, a ne nějakými jeho koridory či vytvářením pole sub-prostoru okolo lodi ??? To mě připomíná, že mě napadl takovej vzorec pro výpočet energie nutné k vytvoření červí díry :-))) Rozeberu to na vědě a technice, časem...

Anonym: Vlada - 14.04.2001 v 10:06

V těch hypeskocích se shodneme. Já samozřejmě beru autory podle doby v níž psali, třeba ve starých dílech Perry Rhodana je sposta "volovin" a přesto mě baví, takže v tom můj problém není. Nicméně nic od Asimova mě nechytlo.0bzvlášť ale nemám rád jeho roboty a zákony robotiky, je to sice kvalitní čtivo, ale podle mého názoru zábava okolo bodu mrazu.

Ptaak - 13.04.2001 v 22:33

DL: já osobně moc "hyperskoky" v lásce nemám, dávám přednost kontinuálnímu pohybu nadsvětelnou rychlostí. Proto také hyperskokové systémy ve svých vesmírech omezuji tak, aby bylo ve většině případů výhodnější použít právě kontinuální motory.

Ptaak - 13.04.2001 v 22:30

Winner, Vlada: omlouvám se, drobná chybička se vloudila... Mě se Nadace líbila, tedy prvních pět dílů, ty, které vyprávěly dějiny po založení Nadace, ne ty před Nadací. Mikrofilmy, atomové pušky... ano, ale uvědomte si, že to vznikalo ve čtyřicátých nebo padesátých letech! A co říkáte na gravitické lodě nebo roboty z Na hranicích Nadace a Nadace a Země? To je úplně jiné kafe. Zrovna tak nedám sáhnout na Bradburyho Marťanskou kroniku a další věci od něj. Musíte brát spisovatele té doby stejně jako Verna, prostě je to klasika, časy se změnily...

Anonym: Vlada - 13.04.2001 v 21:04

No vlastně mě nebavilo nic od Asimova pokud si vzpomínám.

Anonym: Vlada - 13.04.2001 v 21:02

Ptaak: To bylo asi na mě co? :))) Zvláštní, ale Nadace mě absolutně nebavila...

Winner - 13.04.2001 v 20:12

Nadaci zrovna čtu. Docela mě pobavilo, že se tam mluvilo o mikrofilmech. Jěžišmarja :-))), ještě, že se Asimov nedožil dneška :-)))

Anonym: Ptaak - 13.04.2001 v 09:45

Winner: Bowman se nejprve (v roce 2005) dostal "Galaktickým dopravním systémem" k nějaké cizí hvězdě - určitě si vzpomeneš, že sledoval "východ slunce nad sluncem", a v roce 2010-11 byl zase zpátky u Země. Podlě mě je závěr jednoznačný. Město a hvězdy si určitě přečti, je to velmi krásná ukázka lidské xenofobie. D.L.: uvidíme. Ještě se na to podívám (těch 280 mil. jsem plácnul od ruky). omlouvám se za ten anonym, nefungovalo mi přihlašování.

Dedik Larzon - 13.04.2001 v 02:15

Tak jak vidim bavite se tu o nadsvetelnych pohonech. Za nejdokonalejsi zpusob dalkoveho pohonu povazuji Nadacni skoky. To bych doplnil warpem pro mezidobi mezi zamerenim noveho skoku a pro boj a mam dokonalou kombinaci.

Dedik Larzon - 13.04.2001 v 02:11

Ptaak:precetl jsem revidovanou historii GR a musim uznat, ze tentokrat je to opravdu zajimave. Mam jen par technickych poznamek, kazachstan utocici na sibir si nedovedu predstavit-doporucuji spis cinu ta je vic nez logicka. Valka mezi ruskem a ukrajinou-o suroviny? a 280 mil. obeti tolik nebudou mit ani obyvatel, rusko ma dnes 140 mil a stale to klesa, v pristim stoleti nebudou v rusku lidi, natozpak 280 milionu obeti a jeste aby nekdo zbyl.Ta valka ruska a ciny to sedi. Zalozeni GR a jejiho vlivu zni logicky. Pokud ti muzu dat doporuceni, tak misto kazachstanu dej indii nebo iran a ve valce tri pakistan, indii, cinu....napr.

Winner - 12.04.2001 v 21:11

V jedné povídce - už vážně nevím, jak se jmenovala, lidstvo (jeho mezihvězdná část) vyvinulo pole, které určovalo pravděpodobnost, že se každá částice tělesa v něm se nacházející, najednou objeví kdekoliv jinde ve vesmíru (on by to ale vážně šlo - podle kv. fyziky je určitá možnost, že vám zmizí auto z garáže, ale... no, toho se nebojím... protože nemám auto, hahaha). Ale jim se to zvrtlo a to pole sice částice přenášelo, ale ne ve shlucích tak, aby vytvořily původní těleso, ale částice rovnoměrně rozptylovalo po celém vemíru. Zkrátka se s toho stala nepředvídatelná zbraň HROMADNÉHO ničení. Málem zničilo i Zemi...

Anonym: Vlada - 12.04.2001 v 20:10

Tak moment, je to sice dlouho co jsem četl odysey (já zas nečetl 1.odyseu, ostatní ano), ale přísahal bych že monolit se mohl pohybovat také jen rychlostí světla, u Bowmana si nějak nejsem jistý, ale nevzpomínám si že by se pohyboval nadsvětelnou rychlostí, koneckonců v rámci soustavy to ani nebylo nutné. Jinak žádnou samostatnou povídku jsem od A.C.C. nečetl, takže tam nebudu odporovat. A Město a hvězdy dokonce ani neznám :)))

Ptaak - 12.04.2001 v 18:50

D.L.: Revidoval jsem historii GR, zkus se na to podívat.

Ptaak - 12.04.2001 v 18:50

Vlada: v některých povídkách ACC to možné bylo. Minimálně na dvě jsem narazil ve sbírce Zpráva o třetí planetě (např. Cesta tmou), na nejméně jednu v další sbírce (teď si nevybavím jméno), a určitě v románu Město a hvězdy existovalo celé galaktické impérium. A další možnost mělo "hvězdné dítě" David Bowman a monolit z Vesmírné odysey (1. až 3., 4. jsem nečetl).

Anonym: Vlada - 11.04.2001 v 22:38

Opravte mne jestli se pletu, ale ve všech knihách A.C.C. není možné ani překročení rychlosti světla... Předpokládám že pojmem "A.C.C. pohon" máte na mysli jeho "kosmický pohon", tedy pohon působící na každý atom poháněného objektu (antigravitační/gravitační pohon) a tudíž nedochází k absolutně žádnému přetížení a nejsou potřeba žádná přídavná zařízení jako jsou třeba inerciální tlumiče.

Anonym: Winner - 11.04.2001 v 21:07

Ne ne. Myslím, že to pracovalo na základě ohýbání prostoru. Ale ti emzáci byli sviňáci, jejich šéf chtěl chrápat s Janewayovou (či jak se to píše). BEllana to vyměnila a Tuvok jí nečekaně pomohl. Pak ale bum a velké pokárání BEllany a Tuvoka. Koneeec. Jenže ta technologie dokázala transportovat jen malé (lidi) věci. Na loď to evidentně nestačilo....

Chewie - 11.04.2001 v 15:27

Nemesis: Arthur Charles Clarke

Nemesis - 11.04.2001 v 10:31

Winner: Máš pravdu nic takového jsi neříkal, sorry. Ještě plně neovládám zkratky (nemějte mě za troubu, jen nováček), co je to ACC?

Nemesis - 11.04.2001 v 10:27

Winner: Myslím že to je něco jiného. Mluvím o tom transportéru co na sebe navazoval nějaký (snad) betamolekuly a vytvářel nějakou bublinu (na deskách byla žlutá), omlouvám se, ten díl jsem viděl před cca 2 roky a mám hlavu plnou jinejch věcí. B´Ellana se snažila tu technologii zprovoznit a málem to Voy zničilo, tenkrát jim pomáhal i Tuvok (dost si u mě polepšil). Taková technologie by se dala mnohostraně využít. Nemám čas procházet všechny předchozí stránky a proto mě dyštak upozorněte, že už to tu bylo. Diky. Co takle trikobaltové střely? Nebo prostorové výboje? Jaký si myslíte, že by na lodích federace měli zavést standardní torpéda? Kvantová nejsou vůbec špatná a jejich předchudci fotounci taky nebyli nejhorší a co teď? Vzpomínáte na díl ze NG kdy Picard narazil na zbraň (myslím) Romulanů, která ničila tak že usměrňovala negativní emoce? Mělo by se vůbec začít víc využívat psychozbraní, Psionické výboje, to je věc. Teoreticky je v každém z nás dostatečný potenciál na zničení borgské sféry, jen ho umět využít. Nebude teď někdy nějakej sraz Trekees?

Winner - 10.04.2001 v 20:47

Ohyby prostoru - to známe. Nemesis: Tvrdil tu někdo, že je to jedno a to samé ??? Já to asi dvakrát popřel... Ideální by byl pohon a lá ACC. Kdyby něco takového existovalo, lodě ST by byly pomalá prdítka...

Anonym: Odborg - 10.04.2001 v 13:40

Nemesis : myslim, ze o te technologii se tu jeste nemluvilo. Klidne se rozepis; ja osobne budu rad, mam dojem ze v posledni dobe tady mame trochu problem s tematy :-)

Nemesis - 10.04.2001 v 09:48

Mluvilo se tu už o technologii ukázané v jednom z dílů Voy, kdy narazili na přátelskou rasu a chteli technologii jejich transportéru vyměnit za svoje příběhy z knihovny?

Nemesis - 10.04.2001 v 09:46

Nazdar pánové, prosím za prominutí, ale Slipstreamový generátor není to samé jako transwarp. Jedná se o technologii využívající prostorového vlnění, jako když serfujete na vlnách. Bohužel pokus o použití, byl jak víme, katastrofa. Přesto to Voy zkrátilo cestu asi o 3 roky. Je to velice nestabilní technologie a dost nebezpečná, využívá energii jádra a nějaké komponenty cizích ras. Jen mě mrzí, že potom generátor rozebrali a ukončili jeho vývoj.

4of7 - 10.04.2001 v 00:23

Základem toho motoru je nějaký nestabilní krystal, který neumějí moc dobře vyrábět. Energii brali z warp jádra (alespoň to nevypadalo, že by předělali celou strojovnu). Slipstream bude asi mít taky své chyby, jinak by ho Borgové už používali (v Hope and Fear získali minimálně jednu neporušenou loď a to jim většinou stačí).

Winner - 09.04.2001 v 15:06

Ale on není. Je naopak mnohem rychlejší. Co to říkali o nějakých krystalech potřebných pro jejich pohon ???

4of7 - 09.04.2001 v 00:26

V originále se ten pohon jmenoval quantum slipstream. Jinak nejde ani tak o rychlost, loď letící transwarpem se dá nádherně sestřelit, aniž by s tím mohla posádka něco udělat (VOY: Dark Frontier). Jestli nemá slipstream tuhle nevýhodu, používal bych ho i kdyby byl pomalejší.

Anonym: Vlada - 08.04.2001 v 23:47

No v překladech je možné ladasco. Takže tím že něco říkali bych se zrovna moc neřídil...

bendi - 08.04.2001 v 22:47

Kdyby to byl transWARP, tak proč by tomu říkali "proudový pohon"?

Winner - 07.04.2001 v 22:50

Její rychlost byla asi o dost větší - vzpomeňte si, že VOY jí letěl do Borgského prostoru a zpět a ulétl HOOOODNĚ daleko. Navíc, v epizodě Timeless jí Deltaplán doletěl na území federace taky za chviličku. Oficiální údaj: nějakých těch 60.000 ly za 3 měsíce. To jde, ne ?

Anonym: Vlada - 07.04.2001 v 20:30

No já si to přesně nepamatuju, vím že tam Seven říkala něco o způsobu pohonu jenž se podobá tomu který používají Borgové. No a jestli je to rychlejší no tak tím spíš je to důkaz že rasy disponující podobným pohonem sice nerostou zrovna na stromech, ale pár se jich rozhodně najít může.

Ptaak - 07.04.2001 v 19:35

Odborg: ale přesně to byla, a přesně to Winner psal

Odborg - 07.04.2001 v 13:51

Winnwer : diky, ja si myslel, ze to byla ta lod co mela Voyager nalakat mezi Borgy, aby je Borg asimiloval.

Winner - 06.04.2001 v 21:55

Dauntless - loĎ vytvořená Arturisem pomocí částicové syntézy tak, aby vypadala jako loď Federace. Nakecal jim (bylo to složitější, ale budiž), že jim ho poslala Flotila, ale ve skutečnosti chtěl posádku VOY poslat Borgům za trest, že odrazili 8472 (byla to poslední šance jeho druhu - smůla). ALE NEPOUŽÍVALA TRANSWARP !!! To byl KVANTOVÝ PROUDOVÝ POHON. Je transwarpu podobný, ale není to to samé (je to mnohem rychlejší).

Anonym: Odborg - 06.04.2001 v 14:00

Vlada : nejak si na Dauntless nevzpominam, osvez mi pamet :-)) Diky

4of7 - 06.04.2001 v 00:21

Winner: kdyby měli vojáci svobodnou vůli, tak se kolektivní vědomí rozpadne, což je pro něj smrt. Pud sebezáchovy má každá živá bytost, takže se Borg bude logicky snažit o to, aby se vojáci neodpojovali. Kdyby neměli možnost vytvořit permanentní propojení (jako ve VOY:Unity), byla by to skvělá technologie - pokud by to bylo potřeba, mohli by vytvořit prakticky neomezenou inteligenci, která by je ale nemohla ovládnout. Druh 001 si patrně neuvědomil, jaké můžou mít takové experimenty následky, a dopadl takhle. Z poloboha galaktickým morem snadno a rychle...

Winner - 05.04.2001 v 20:41

Ano např.: loď z jiné galaxie letí mírumilovně poznávat nové světy. Jsme Borgové... :-))) Oni inteligenci vojákům nezvyšují, jenže Seven má znalosti tisíců druhů, které mezi sebou asociuje, takže by byla blbost, že se ostatním nezda hyper-chytrá... (a má v mozku implantáty pro zlepšení funkce vojáka - to může mít taky vliv) Podle mě borgové jsou takoví náhodou. Byli jako my. Tak dlouho chodili se džbánem pro vodu, až se ucho utrhlo - malá skupina kyborgů vyvraždila zbytek. Pak možná šlohli technologii warp pohonu od nějaké lodi, která u nich přistála (viz. klingoni). To se jim otevřela cesta do galaxie. Cyborgové se stále zdokonalovali, nakradli technologii nanosond a dál už to pak šlo jako po másle. Škoda, že je Vooth´Woorové nezničili už tehdy... Jejich chyba je, že z lidí dělají jenom "tranzistory" (přirovnávám úl k CPU). Kdyby využili jejich kreativitu, vesmír by byl jejich...

Anonym: Vlada - 05.04.2001 v 20:14

Borgové rozhodně nejsou jediná rasa s transwarpem, nechtějte po mě jména těch ras, ale teď mě napadá třeba ta rasa co postavila Dauntless. Navíc se k této technologii mohli dostat úplně náhodou, třeba narazili na zbytky nějaké vyspělé civilizace, nebo mohli potkat poškozenou loď která transwarp měla. No a pak už to měli jednoduché. Těch možností je spousta a je jedno že jejich pravděpodobnost je poměrně malá, náhoda je přeci blbec.

Ptaak - 05.04.2001 v 15:06

Nebo třeba záležitost molekuly omega: Borgové se od ní dozvěděli od nějaké zaostalé rasy, a pak po ní začali sami aktivně pátrat. Kdyby neměli vůbec žádný výzkum, tak by to vůbec nedělali. Navíc by vůbec nepoznali, kterou rasu mají asymilovat, protože by nevěděli, k čemu ta jejich technologie může být.

Odborg - 05.04.2001 v 07:34

To, ze Borg vypada jakoby nemel vlastni vedecky vyvoj (vyzkum) je pravda, ale kdyby jenom asimiloval (samozrejme mimo "lidi") data a technologii a tyhle neupravoval tak, jak potrebuje, tak by asi nelitali v Krychli (a to neni jediny typ lode Borgu), ale v tom co by "ukoristili" u ras, ktere asimilovali. To, ze Borg nejaky vlastni vyzkum mit musi podle meho nazoru jednoznacne dokazuje jeho transwarpovy pohon (ktery dosud nikdo jiny nema; teda s obcasnou vyjimkou Voyageru :-)). Kdyby totiz transwarp nevymyslel Borg, tak mi reknete, jak by dokazal asimilovat rasu, ktera disponovala transwarpem. Mam za to, ze rasa, ktera by mela byt asimilovana a ktera by mela transwarp, tak by kdo by mohl proste "kopl do vrtule" a zmizel - a Borg by je bez transwarpu urcite nedohnal. No a pokud by aspon cast takove rasy prezila (nebyla asimilovana), tak by se k technologii transwarpu driv nebo pozdeji mimo Borgu urcite dostal jeste nekdo jiny.

4of7 - 04.04.2001 v 23:59

Winner: Co se týká Borgů a výzkumu: je pravda, že ve Voyageru vypadají, jako by nic takového neznali. Je pravda, že kolektivní vědomí by pravděpodobně téměř znemožňovalo, aby v něm vznikl jen tak z ničeho nějaký geniální nápad. Na druhou stranu, pokud by šlo o vytvoření něčeho nového na základě stávajících znalostí, bylo by kolektivní vědomí spíš výhoda. Kdyby dokázali nové znalosti jenom asimilovat od jiných, proč by zvyšovali vojákům inteligenci ? Nestačilo by v takovém případě posílit kapacitu paměti ? A proč by někdo vůbec vynalézal technologii, která jeho civilizaci zbaví možnosti samostatného vývoje ? Samozřejmě pokud už někdo vynalezl něco, co potřebují, tak si to vezmou - ale to se děje i na Zemi (akorát my tomu říkáme průmyslová špionáž a ne asimilace).

Winner - 04.04.2001 v 20:52

Jenže taktika se dá použít v daném prostředí, kde byla poprvé použita. A borgové nevynikají v tom, že by uměli vykoumat, jak ji upravit a požít. Jsou to tupci. Něco jako gorila, kterou naučíte mlátit kyjem. Bouchne vás, a vy jí musíte říct, jak používat pistoli. Zastřelí vás, a jde za někým jiným. Než ho taky zabije, vymlátí z něj, jak jezdit autem... atd atd. Chápete co myslím ?

Anonym: Odborg - 04.04.2001 v 16:17

Chewie : to uznavam, respektuju, ale nelibi se mi to. Vzdyt Borg asimiloval tolik ras, ze musi mit takove mnozstvi informaci o taktice, ze uz jenom to by melo delat z Borgu nejlepsi taktiky ve vesmiru.

Chewie - 04.04.2001 v 09:27

Odoborg : v okamziku kdy mas technickou prevahu a este pocetni treba 5:1 tak uz se muzes na taktiku vykaslat a pouzit ruskej styl

Odborg - 04.04.2001 v 07:37

4of7: uplne s tebou souhlasim, co to je za taktiku nekam priletet, rict "JSME BORG, BUDETE ASIMILOVANI, ODPOR JE MARNY" a cekat az nepritel na Krychli zautoci a pak ho znicit. A to s tou vyrobni kapacitou je taky spravny nazor. Kdo ma vic vojaku a vic lodi ma vetsi sanci vyhrat valku (ikdyz ma treba horsi taktiku).

4of7 - 03.04.2001 v 23:53

Winner: proti některým zbraním možná ani neexistuje stoprocentně účinná obrana. Někdy se prostě poškození nedá vyhnout, ale dá se zajistit, aby bylo co nejmenší (srovnej třeba uložení munice u tanků T80 a M1 Abrams). Každopádně má borgská technologie obrovskou výhodu - můžou provádět přímo v boji úpravy, které na lodích jiných ras udělat nejdou nebo alespoň vyžadují pár měsíců v doku - například instalaci úplně nových zbraní. To znamená, že se jim nikdy nemůže stát, že posledních x let stavěli flotilu, která je proti jejich novému nepříteli k ničemu. Navíc se často jejich loď opravuje rychleji, než ji nepřítel stačí ničit :)

Winner - 03.04.2001 v 20:15

Vy to vážně přeháníte: s toho co o borzích víme jednoznačně nevyplývá, že jejich schopnost adaptace ja AŽ ZAS TAK vysoká. Nikdy se nejde adaptovat dost, chápete ? Proč se třeba u Země prostě nepřispůsobili pulzním dělům Defiantu nebo kvantových torpédům Enterprise ? L.D.: Zřejmě to nejde zas tak moc dobře. A plasmová torpéda by vůbec nemusela být pomalá: plasma by byla ozavřena v torpédu, uvolnila by se při nárazu o štít. Jo, a i kdyby by byla pomalá, stejně by se do krychle trefila, nevšiml jsem si, že by byla nějak obratná. A ona používá zbraně, které zastaví něco, co se ´ÚDAJNĚ´ pohybuje 0,75c ???

4of7 - 03.04.2001 v 19:29

Ještě jedna poznámka k použití Genesis a podobných superzbraní. Víte, jak dopadne ve válce plamenometčík? Nikdo se ho nepokusí zajmout, radši ho každý odstřelí z bezpečné vzdálenosti. Takže by se Federace taky mohla dočkat malých automatických lodí napěchovaných antihmotou, které čas od času přiletí transwarpem k nějaké planetě a vybuchnou - nebo něčeho podobného. Možná kdyby obě strany měly dost prostředků k totálnímu zničení nepřítele, začalo by se vyjednávat (jako za studené války).

4of7 - 03.04.2001 v 18:01

Ptaak: smyslem je, aby tu sondu zničili. Jejím hlavním posláním by bylo analyzovat jejich zbraně a celou dobu posílat data na mateřskou loď. Ta se pak přizpůsobí podle zjištěných údajů a zaútočí už připravená. Genesis se připravuje k výbuchu dost dlouho a dá se zjistit od začátku odpalovací sekvence, takže je dost času utéct.

por. Dat - 03.04.2001 v 13:40

Pisu o Star Treku a mel jsem takovy sileny napad: vytvoril jsem lod, ktera je prakticky neznicitelna. Podarilo se bombardovanim cistych elektronu vyuzit sily neutronove hvezdy. Kapitan nechce zadne zbrane. Na palube ovsem vladne vrazedne prostredi, protoze lodni pocitac ovlada zabijacky program. Jsem na: http://www.ktf.cuni.cz/~macek/StarTrek.html Profici, ozvete se, jak velka je to blbost a korigujte me. Diky za pomoc! Dat

Ptaak - 03.04.2001 v 12:13

4/7: s tou sondou bych si nebyl jist, tu ti přece zruší i takové chrastítko jako Intrepid class. Pak jenom počkám, až se přiblíží, a nacpu jim do chřtánu Gesesis, a netvrďe mi, že by se v případě dostatečně blízkého zásahu stihli přizpůsobit, neřkuli poslat nějakou zprávu. Není co řešit...

4of7 - 03.04.2001 v 10:02

Odborg: použití víc krychlí najednou by skutečně fungovalo - oni by Borgové, kdyby válčili pořádně, byli skoro neporazitelní. Proti civilizaci s takovou technologickou převahou a výrobními kapacitami má někdo šanci jen v případě, že udělají nějakou strategickou chybu (které naštěstí pro Federaci dělají dost často). BTW pokud by na ně někdo použil nějaký virus nebo jinou zbraň hromadného ničení, to si vážně myslíte, že už nestačí poslat zpátky něco podobného (v duchu klingonského rčení "smrt je zkušenost, o kterou je dobré se podělit") ?

Odborg - 03.04.2001 v 07:25

4of7 : pouzit proti Borgu najednou co nejvic ruznych zbrani a taktik by melo smysl jenom, kdyby slo o boj proti jedne Krychli, proti vic Krychlim by to podle meho nebylo vcelku k nicemu, protoze cim vic Krychli, tim vyssi "prizpusobovaci kapacita" (i kdyby se treba z peti Krychli podarilo znicit tri, tak nez se tak stane ty dve zbyvajici se s pomoci ziskanych dat adaptuji). A pak, jak uz nekdo rikal - Federace (a ani jine velke "rise") s velkym uzemim nejsou schopny shromazdit ve stejny cas na jednom miste bojovou flotilu proti soustredenemu utoku Borgu, ktery diky transwarpu je schopny se necekane vynorit de facto kdekoliv.

4of7 - 03.04.2001 v 00:37

Winner: plasmové torpédo byla mimořádně pomalá zbraň, dalo se s ním střílet tak akorát po vesmírných stanicích. Co se týká přizpůsobování se, nejde jen o frekvenci štítů a zbraní - borgská loď si dokáže vytvořit nové zbraně a vzbavení podle potřeby. Proti torpédu z antihmoty by stačila malá antiraketa z obyčejného kovu - výbuch po nárazu by torpédo rozprášil (na torpédo z normální plasmy zase použít trochu antihmoty z motorů). IMHO proti Borgům bz fungovaly jen dvě strategie. První je zničit je pokaždé tak rychle, že se nestihnou adaptovat (čemuž by se dalo vyhnout tak, že by napřed poslali sondu nacpanou senzory, zaútočili s ní a nechali si ji zničit - a celou dobu sbírali data o štítech a zbraních). Druhá možnost je použít najednou co nejvíc různých zbraní a taktik, protože optimalizovat obranu a zbraně proti všemu najednou nejde. Navíc stejně stačí vydržet jen tak dlouho, než je konečně napadne začít si vojáky klonovat a dají s asimilací pokoj - mít nepřátele v celém vesmíru jim musí spotřebovávat většinu jejich zdrojů.

Winner - 02.04.2001 v 15:42

Co je známo o plasmových torpédech ? Napdlo mě asi tohle: použít dostatek plasmy na proražení daného štítového vektoru (VOY: Equinox) a její zbytek by se propálil trupem (a pancířem taky, kdyby byla dost horká...). Dobrý nápad, ne ? S tímhle jít na Borgy - plasma nemá žádne frekvence ani fáze (resp. určitě jo, ale ty se mění tak rychle a náhodně, že by se jim nepřizpůsobil ani Q :-))) a tak by se jim nepřizpůsobili a zařvali by. A kdyby ta plasma byla z ANTIHMOTY, mmmm. Anti-palsmová torpéda. Mňam. Borgové by čuměli, jenom by to nesměli asimilovat - to by pak byl konec :-)))

Ptaak - 02.04.2001 v 06:54

DL: dobrá, díky za připomínky. Uvidím, co s tím, ale zatím nebudu ještě měnit nic, stejně na to nemám čas a ani náladu.

Dedik Larzon - 01.04.2001 v 11:26

No jak rikam, tenhle vyvoj bych chtel videt. OSN taky neni zadna dobrotiva organizace, ktera prideluje prava na vyhradni vyuziti skvelych techu soukrome organizaci-to je z dnesniho pohledu naprosto nemyslitelne. OSN ovladaji staty, neni to org. sama o sobe a i kdyby byla, pak podle pravidel byrokracie by vytvorila vlastni org. ktera by spravovala tyhle techy a ani nahodou by ji nenapadlo predat to nejake soukrome firme a uz vubec ne jako monopol!!!!! Mozna se v tom az moc hnidopisim, ale do ST taky porad ryjem, jak je to vojensky a politicky nerealne, mozna bychok meli zacit u sebe. Protoze to tam jeste nemas napsane mohl bys tu historii upravit do nejake realnejsi podoby: Napr. Organizace pod OSN, jejiz clenove byli tak znechuceni planetarnim denim, ze se trhli-to je realne, nebo orgnizace bud pod OSN nebo velmocemi, ktera v dusledku potizi na zemi se musela zacit starat sama o sebe a to uz ji zustalo a kdyz ji staty chtely ziskat zpet kontrolu, tak to dopadlo tak, jak uz mas zmineno v popisu.

Ptaak - 01.04.2001 v 09:20

DL: Podle původní verse byla GR založena v roce 2047 trochu praštěným multimiliardářem jako nadnárodní organizace zabezpečující rozvoj kosmické dopravy. Původně vůbec neměla takovéto technologie, byla na stejné úrovni jako všechny státy. Ty pak do ní přispívaly za to, že v nich mohli pracovat také jejich vědci, jimž GR zabezpečovala servis. Takhle to bylo původně zamýšleno. Zlom přišel s vynálezem nadsvětelného pohonu a beta-syntézní technologie. Rada pro vesmír OSN rozhodla, že jde o potenciálně příliš nebezpečné technologie a chtěla zabránit jejich vojenskému využití tím, že jejich používání a další vývoj omezila pouze na GR. Tomu předcházela složitá jednání, na kterých se na tomto postupu dohodly všechny zúčastněné státy. V té době už ovšem lidé z GR pracovali spíš pro ni než pro své původní vlády, které se zabředávaly do stále vleklejších a horších vnitrostátních sporů. Atd.

Dedik Larzon - 31.03.2001 v 13:07

Winner: Ptaak i ja mame sve osobni vesmiry a vzajemne si je komentujeme. Ptaak ma dokonce dva GR a MEF no a ja Vesmir Dedika Larzona-viz starnet databaze.

Dedik Larzon - 31.03.2001 v 13:01

Ptaak: Otazkou je jak mohla GR ziskat ty technologie, ktere zeme nemela. To by velmoci nedopustily, nekdo ji musel zalozit a platit, aby se tak rozvinula. Samozrejme kdyz vychazis ze stavu, ktery si tam dal-GR ma techy Zeme ne, GR ma energii, lode, doky, odborniky, tak je vyvoj znacne logicky, jenze musis brat v uvahu, ze Zeme by nikdy nenechala takovou organizaci vzniknout a nechat rozvinout. Velmoci by nikdy nenechaly nekoho, aby je predbehl v tesich, prinejmensim by tu organizaci zamorily spehy, kreti by do mezinarodni organizace bez entickeho zahladu hldce pronikali. Navic kdyz byla GR zalozena musel ji nekdo platit a urcite to nebyl pocin par dobrodruhu s biliony dolaru v kapse-takovi nejsou a jestli te nekdo plati tak chce vysledky a temi jsou techy. Nedovedu si predstavit, ze by GR vznikla za standartnich podmitek v podobe jakou jsis ji vysnil. Jedinou moznosti je, ze byla zalozena velmocemi, pak na Zemi vypukla nejaka katastrofa, ktera zemi zcela vyradila-jaderna valka, ktera zdecimovala ekonomiku i populaci a GR tak zustala "mimo" bez kontroly a mela leta casu se koukat, jak se Zeme hrabe ze sracek. Ale to tam nikde nemas napsane.

Dedik Larzon - 31.03.2001 v 12:37

nezbyva nez opet konstatovat, pokolikate uz, ze vojenske zalezitosti i zakladni technicka a vojenska logika musela v serialu ustoupit efektum a tomu aby to bylo pro vsechny visualne srozumitelne-vsechno se vam pohybuje primo pod nosem a hezky pomalicku, aby vam neunikla scenaristova myslenka.

Ptaak - 31.03.2001 v 09:01

Winner: GR, neboli Galaxy Research, je moje primitivní varianta Hvězdné Flotily. Viz tyto stránky. Jinak, je pravda, že v seriálu se torpéda pohybují zatraceně pomaleji, ale například rovněž v seriálu bylo tuším řečeno, že phasery Galaxy Class mají dostřel kolem tří milionů kilometrů (nebo to byla torpéda?). Tak proč, krucinál, i když se jde do boje, se řežou jako řadové galeony u Trafalgaru?

Winner - 30.03.2001 v 19:38

BTW: Co je GR ???

Winner - 30.03.2001 v 19:37

Jenom si tady tak pročítám a zjišťuji, že je něco špatně. NETVRĎTE MI, ŽE SE TORPÉDA POHYBUJÍ RYCHLOSTÍ 0,75c. (-otvírám deštník a kryju se před vašimi výkřiky krůzy-) Já vím, že "oficiálně" je to tak, ale podle toho, jak v Message in bottle prolétlo fotonové torpédo plynule pod trupem lodi a pak lehce narazilo do další. Nebo jak v TFC prolétly kvantová torpéda kolem Phoneixe až za jak dlouho po jejich odpálení, a byl to jenom kousek. Prostě ta rychlost neodpovídá seriálu a JÁ VĚŘÍM POUZE A JENOM jemu, ne nějakým superchytrým bláznům, co mi tvrdí, že to, co vidím na obrazovce se mi zdá.

Ptaak - 30.03.2001 v 16:47

Odborg: a jinde než ve VOY?

Ptaak - 30.03.2001 v 16:47

DL: GR byla od začátku na vládách víceméně nezávislá (vlastně to byla hlavní podmínka toho, aby mohla fungovat), a disponovala spoustou technologií, které Země neměla. Hospodářská síla GR spočívá v energetické a surovinové krizi na Zemi (když ti někdo dodává 80% energie, tak se s ním moc prát nebudeš). Kromě toho těch 35 milionů lidí jsou všechno vysokoškolsky vzdělané osoby. Jinak jasně že je to divoké, ale to je jen pracovní verze.

Odborg - 30.03.2001 v 07:15

Ptaak : myslim (nejsem si jisty), ze o AŘP bylo alespon ve VOY jiz par zminek i drive.

Dedik Larzon - 29.03.2001 v 19:33

Ptaak: No prave sem docetl chronologii GR. Je teda pekne divoka. Teda predstavy o spojenectvi a chovani urcitych statu mi pripadaji prehnane, nebo naopak nedocenene. GR funguje dost zajimave a je mi podezrele, ze je tak brzy schopno smest z povrchu zemske staty. Ve skutecnosti by si pozemske velmoci nad takovou organizaci drzely kontrolu a to dost tvrde. Navic nevim kde bere GR hospodarskou silu , kdyz jeho kolonie maji jen 35 mil obyvatel, to je skoro nic. GR tu hraje podobnou ulohu jako u me Galdazove, ale ti v prvnim stretu museli prchnout, Zeme na ne byla moc silna. Myslim ze zadna organizace by nedokazala vubec vybudovat potencial "navzdory" Zemi. Na to musi mit par desitek let klidu a ten by ji pozemske staty ani nahodou nedaly.

Ptaak - 29.03.2001 v 11:06

Bendi: Instalace zbraní na Intrepidu je stejně poměrně divná, například jsem nikdy neviděl, že by měl nějakou zbraň namířenou do zadní části hodní polosféry. Nebo na co nese 4 torpédomety, když má zásobu necelých 40 torpéd, navíc jich polovina míří dopředu, kam může střílet většina phaserů, to je u nebojové lodi poměrně zvláštní. A s tím systémem ŘP: v TNG se tomu nedivím, ale řekl bych, že v DS9 by se něco mělo objevit. Ne?

bendi - 28.03.2001 v 20:01

Ptaak: Možná, že Intrepid má 13 phaserů, ale já jsem je počítal a napočítal jsem jich přesně 5. A víc než těch 5 jich nikdy (pokud si pamatuji) nepoužil, takže z toho usuzuji, že jich 5 opravdu má. To že oficiální (i neoficiální) informace tvrdí něco jiného, je sice hezké, ale já věřím seriálu. V TNG systém řízení palby ve většině případů ani potřeba nebyl. Enterprise většinou bojovala s málo početným, leč silným, nepřítelem, takže koordinace palby jednotlivých phaserů nabyla zas až tak nutná.

Ptaak - 28.03.2001 v 12:26

Unimatrice: ano, to je samozřejmý a logický předpoklad, který scénáristi ignorují, aby to bylo napínavější. Je to stejně samozřejmé, že tak klíčový systém pro obranu lodi, jako je AŘP, musí být zálohovaný a ještě musí být nějaký systém (hlavní počítač např.) schopen plně převzít jeho funkci. P.S. malé rýpnutí: prosím vás, objevil se někde před VOY: Dragon Teeth v jakékoliv části ST automatický systém řízení palby? Já o ničem nevím...

Anonym: Unimatrice_1 - 28.03.2001 v 07:14

Ptaak: nemyslím, že pokud by "ti čtyři" nekoordinovaně pálili po všem co se hne, tak by se nutně museli hádat o zbraně - předpokládám, že i když je automatické řízení palby mimo provoz, tak palubní počítač pořád může (by mohl) zvládnout koordinaci palby tak, že když by jeden z těch co by vedl palbu zaměřil cíl tak by počítač mohl "přidělit" phaser co je zrovna volný a je schopný cíl zasáhnout.

Ptaak - 27.03.2001 v 11:00

Pro D.L.: mám hotovou první verzi dějin pro nový GR, a to zde.

Ptaak - 26.03.2001 v 11:28

Bendi: promiň, podle mých informací má loď třídy Intrepid 13 phaserů (typ VIII, tedy se stejným výkonem jako má Excelsior class) a 2+2 torpédomety. No s tím řízením palby: řekněme, že by se prostor okolo lodi rozdělil na čtyři sektory, které by si rozdělili čtyři specialisté, a Tuvok by jim třeba podle momentálního stavu v ostatních senktorech předával kontrolu nad zbraněmi, které by pokrývaly více sektorů, a distribuoval energii. To by bylo podstatně efektivnější, než kdyby to dělal celé sám nebo kdyby ti čtyři nekoordinovaně pálili na všechno, co se hne, a hádali se o ty zbraně. A ještě efektivnější by to bylo, kdyby tohle rozdělování nechal Tuvok na někom dalším a sám jenom přiřazoval jednotlivým lodím něco jako "hodnotu hrozby". bylo by to pomaljší než počítač, ale rozhodně dost účinné.

Anonym: Unimatrice_1 - 26.03.2001 v 07:14

Bendi : to máš pravdu, ale automatické řízení palby zrovna nefungovalo :-)

bendi - 25.03.2001 v 12:06

Unimatrice_1: Potom by ale nejefektivnější bylo nechat pálit počítač. Ale v příbadě Voyageru to myslím Tuvok docela zvládne. Těch pět phaserů a pár torpédometů obslouží docela jednoduše.

Anonym: Unimatrice_1 - 23.03.2001 v 14:54

Ptaak : tak bych si to ale nepředstavoval, to by řízení palby bylo stejně do značné míry na jednom člověku (a navíc, kdyby už znal koordináty, tak by mohl stejně tak dobře zmáčknout čudlík "pal", místo čudlíku "pošli koordináty"). Já měl na mysli spíš to, že by si ti členové posádky co by vedli palbu vyhledávali cíle sami. Senzory přeci můžou dodávat informace na víc míst, a tak by by každý z nich měl potřebné údaje bez mezičlánku a jenom by mačkal ten čudlík "pal". Obraná palby by sice byla do jisté míry nekoordinovaná, ale myslím, že by to bylo pořád efektivnější (a pohotovější) než když se s palbou ručně pachtí jen Tuvok (nebo kdyby rozesílal ty koordináty).

Ptaak - 23.03.2001 v 10:30

Unimatrice_1: já měl na mysli spíš B-29 v Korejské válce. Pokud měl totiž Voyager zničený jen jeden systém (AŘP), ale fungoval mu přenos dat, šlo to udělat tak, že by Tuvok "pouze" přiděloval cíle a ostatní by přímo ovládali phasery a ničili je. Primární ovládání phaserů totiž, pokud vím, není na můstku, ale jinde (nebo přesněji, alespoň na Kirkově Enterprise bylo: viz TOS: Balance of Teror), a u tohoto ovládání by někdo měl trvale být. Z toho plyne, že těmto členům posádky by Tuvok přikazoval, kam mají pálit, vlastně by jim dával jen koordináty - tak nějak to vlastně asi funguje, když kapitán přikáže "Pal!" a taktický důstojník zmáčkne čudlík a oznámí "Odpáleno", i když pouze předal rozkaz na příslušné stanoviště. kromě toho i tuto práci si mohl Tuvok s někým rozdělit, on by třeba bránil pravobok a někdo další levobok.

4of7 - 23.03.2001 v 00:04

Ptaak: k ovládání zbraní v ST - LCARS rozhraní umožňuje ovládat libovolnou funkci lodi z libovolného panelu (pokud má příslušná osoba práva). Zálohování důležitých systémů - bylo zakázáno scénářem kvůli maření zápletek - týká se to všech ras včetně Borgů (jinak by nešla krychle zničit pár výstřely). Unimatrice_1: no jasně že Flotila nepoužívá pojistky, jinak by praporčíci Bezejmenný, Nahraditelný a Postradatelný nemohli přijít tak snadno k úrazu :))

Anonym: Unimatrice_1 - 22.03.2001 v 11:26

Ptaak : ano, B-29 již měli do značné míry automatizovany system palby, ale vždyť se používali v podstatě jenom k náletům na Japonsko, a to většinou létaly bez obranné výzbroje, aby mohly naložit víc bomb. Takže paralela s B-17 je vhodnější. A tom, že AŘP není zálohované mne nepřekvapuje, protože to by pak nemohl Tuvok říkat "řízení palby zničeno, přecházímna ruční ovládání" :o) A pak už to tady někde na Starnetu padlo, když ona Flotila přeci nepoužívá pojistky, takže jim co chvíli něco vyhoří ... :-)

Ptaak - 22.03.2001 v 10:45

Mám pocit, že už za TOS fungovaly senzory nadsvětelnou rychlostí - koneckonců měli výkonné subprostorové rádio, takže by neměl být takový problém vytvořit subprostorový radar, který by detekoval nepřítele s rychlostí vln necelých 200.000 c (rychlost zesíleného subprostorového rádia), a pak je to opět otázka přesnosti torpéda, jak píše 4/7. Mimochodem střílet z takového kolosu, jako je Enterprise (A) po stometrové lodi torpédy, je podle mě nesmysl, protože na třikrát menší loď nemůžete nacpat dost zbraní na to, abyste takový křižník ohrozili, takže si torpéda nechám na něco srovnatelně velkého a vyřeším to phasery. Na druhou stranu je pravda, že na desítky, stovky nebo i víc tisíc kilometrů je skoro jedno, jestli máte loď dlouhou sto metrů nebo kilometr. Unimatrice_1: lepší analogie než s B-17 by byla s B-29, tedy pokud Voyageru ještě fungovaly nějaké datové kanály. Pokud vím, tak phasery je možné ovládat jak z taktiky, tak z OPS (Harry Kim) a minimálně ještě z jednoho stanoviště. kromě toho je dost divné, že tak důležitý systém jako AŘP nebyl nijak zálohovaný a bylo možné jej vyřadit jediným dobrým zásahem.

4of7 - 21.03.2001 v 19:51

Ptaak: takže nepřítel nemůže uhýbat, ale pořád jsou problémy s udržením torpéda v nastaveném kursu (pokud nemá vlastní senzory - ale pak by šlo použít jako naváděná zbraň). Pokud chci na 40000 km trefit stometrovou loď, nesmí dojít k sebemenší odchylce. U těch ponorek byl problém spíš s odhadem vzdálenosti a budoucí pozice cíle - což v ST dělají počítače.

Anonym: Unimatrice_1 - 21.03.2001 v 16:13

Dokud Voyageru fungovalo automatické zaměřování obranné palby z phaserů, tak to šlo. Problém nastal v okamžiku, kdy mu odešel ten system automatického zaměřování. Chudák Tuvok to přestal zvládat; což je taky jedna z věcí co nechápu - proč v takovém případě provádí zaměřování jenom jeden člen posádky. Přece pokud by koordinace manuálního zaměřování byla řízena více členy posádky (samozřejmě za předpokladu, že by okolí lodě bylo rozděleno na jednotlivé sektory), šlo by to mnohem rychleji a efektivněji. Ikdyž pokud bych měl použít paralelu např. s palubními střelci na B-17, tak by to vedlo i k situacím, kdy by na jeden cíl mohla být vedena palba dvěma nebo více lidmi zároveň. To by ale bylo asi menší zlo, něž když zaměřování musí zvládat jenom jeden člověk.

Dedik Larzon - 21.03.2001 v 10:43

Otazka mely lode ve 23. stoleti subprostorove a hyperprostorove senzory nebo mely klasicke jako mame dnes?

Dedik Larzon - 21.03.2001 v 10:41

Je faktem, ze vzdalenost 40000 km je smesna, ale je nutne brat ohled na to, ze lode ktere se pohybuji rychlosti impulzu jsou tezko zachytitelne prostorovymi senzory, protoze interakce rychlosti svetla mezi senzorem a cilem neumoznuje zamezit na moc velkou vzdalenost.Radar petina sekundy tam a petina zpet a petina let torpeda a mas plus vypocet polohy protivnika a kompenzace vzhledem k ubehlemu casu a mas mozna az sekundu a na vetsi vzdalenost to pekne narusta. Takze otazka neni ani tak o zbrani jako o senzorech muzes mit lod napraskanou zbranema, ale pokud protivnika neuvidis, tak ho nemuzes trefit.

Ptaak - 21.03.2001 v 10:05

...na MALOU vzdálenost...

Ptaak - 21.03.2001 v 10:04

4/7: podle toho, jak rychle se pohybuje. Při avizované rychlosti 0,75 c je 40.000 km hodně málo, to ti torpédo uletí ani ne za pětinu sekundy. Za tak krátký čas se žádná loď nezmůže na úhybný manévr nebo na nějaké rušení, zbývá jí jen PD (pokud ji má). Pokud vezmeme analogii torpéd z U-boatů (nebo raději má oblíbená japonská torpéda na kapalný kyslík, tuším označovaná jako typ 95, s dosahem 22 km při asi 28 uzlech), tak proti lodím se běžně používaly na asi 2-7 km a šance na zásah byly docela slušné (teď nemluvím o amerických "spolehlivých" torpédech, která potápěla ponorky, které je vystřelovaly), alespoň se zkušenou obsluhou. Při 40 uzlech (rychlost používaná na oněch 1-5 km) jim překonat 1 km trvá asi 50 sec., tedy fotonové torpédo by uletělo asi 11 milionů (!) km. Samozřejmě pochybuji, že by mělo tolik antihmoty, přece jen mu musí nějaká zbýt na hlavici, ale pořád je analogie s torpédy současnosti naprosto nedostačující. Mnohem přesnější mi připadají neřízené rakety - proti lodím ovšem, a na namou vzdálenost - tam je to taky o tom trefit/netrefit a na nějakých úhybných manévrech cíle nezáleží.

Anonym: Vlada - 20.03.2001 v 20:09

Až na to torpédo co prodělalo v Undiscovered country menší "chirurgickou operaci". To kličkovalo jako divé... :))

4of7 - 20.03.2001 v 19:43

Ptaak: za Kirka bylo fotonové torpédo opravdu nenaváděné, takže účinný dostřel okolo 40000 km je docela dobrý odhad (z U-bootu se taky nedalo rozumně torpédovat pohyblivý cíl na moc velkou vzdálenost). Kvantová torpéda z Defiantu to holt nejsou :)

Ptaak - 20.03.2001 v 09:51

sorry: trefit se DÁL než "trup na trup", samozřejmě.

Ptaak - 20.03.2001 v 09:50

Aha. Jak typicky voyagerovské... Ale kruci tu bitvu bych chtěl vidět. Muselo se v ní jasně ukázat, že ST lodím by se často vyplatila účinná point defence, sek terou by mohli ten velký počet lodí zvládnout. Jinak jsem právě získal hru ST: Starfleet Commander (bohužel ve francouzštině), a tak nějak to vypadá, že fotonová torpéda jsou jediná nenaváděná reaktivní zbraň - trefit se s nimi blíž než "trup na trup" je téměř nemožné. Fuj!

Odborg - 19.03.2001 v 12:18

Ptaak : VOY - Draci zuby byl o tom, jak Voyager musel pro poskozeni v boji pristat na planete co byla uplne znicena bombardovanim. Behem oprav si samozrejme neodpustili stourat v troskach a nasli tam 900 let stare stazove komory. "Lidi" v nich se podarilo z casti ozivit a ukazalo se ze jde o posledni zbytek civilizace co prezil planetarni bombardovani. Meli dokonce i nekolik set valecnych lodi (taky 900 let starych a samozrejme mnohem mencich nez je Voyager; vyzbrojeny byly casticovymi dely), ktere se podarilo taky ozivit. Ukazalo se, ze se jedna o dobyvacnou civilizaci, kterou okolni civilizace nakonec nicili (tedy mysleli si, ze ji znicili). Jo- ti co je znicili krouzili na orbite a strileli po Voyageru, jenze diky radiaci se nemohli poradne trefit - matla jim senzory (ale Voyageru taky). Voyager se rozhodl, ze je potreba umoznit ozivenym emzakum uniknout ze zamorene planety (to jeste nevedeli, ze to jsou ti zli). Jenze ti zli vedeli, ze jejich 900 let stara technologie je vcelku na nic a proto potrebuji ukorist Voyager. Voager na to samozrejme prisel ve chvili, kdy sedel na zemi a ritili se na nej ty 900 let stary lode. Okamzite odstartoval a zacal palit z phaseru, ale nepratel byl destitky a ukazalo se, ze i stary casticovy dela (pokud jich je hodne) jsou vcelku ucina zbran - znicili Voyageru automaticky system palby, stity dostavaly dost zabrat - zadni malem uplne vypadly, a dokonce i impulzni motory /nebo na co se to lita v atmosfere/ byly tezce poskozeny). Neukecat emzaky, co krouzili na orbit, aby pomohli tak byl s Voyagerem amen - v atmosfere nemohl prejit na warp. To je velice hruby obsah.

Ptaak - 19.03.2001 v 09:59

Náhodný: tak to se na 100% shodneme. MIRV hlavice raket s rentgenovými lasery, to mě dostalo. Jarod: máš pravdu, že 617. původně vznikla až ve 43 za účelem útoku na přehrady, ale IDEA tohoto útoku pochází již ze mnou zmiňovaného roku 39. Omlouvám se za nepřesné vyjádření. Kromě toho jejich systém značkování byl mnohem lepší než Pathfinders, kteří měli nepřesnost až 200-300 metrů, což bylo pro účely 617. naprosto nedostatečné. Po této akci byla 617. vybránaj ako speciální peruť pro velmi přesné bombardování těžkými pumami. Odborg: Dragon Teeth jsem neviděl, o čem to bylo?

Náhodný - 18.03.2001 v 23:03

Když uš jste odbočili. Četli ste někdo knížky Stanice Bazilišek a Čest Královny od Davida Webera. Sice to není Startrek , ale tak nějak bych si představoval vesmírné souboje. Má tam podle mě dobře vypracovanou strategii bojů s jejich technikou.

Odborg - 18.03.2001 v 11:46

No to je hezka diskuze, ale co se vratit k ST. Myslim, ze patecni VOY - Draci zuby, byl vlastne o tom co se tady probiralo, ikdyz trochu modifikovany. Tam nebyla lod z budoucnosti v minulosti, ale lode z minulosti v budoucnosti. A i tak bylo dost dobry, jak si s Voyagerem hrali - klasicka ukazka hesla "tisickrat nic umorilo vola". Musim rict, ze ukazka obrane palby z phaseru Voyageru byla docela pusobiva. Teda aspon dokud mu fungovalo automaticke zamerovani.

Jarod - 17.03.2001 v 15:37

Ptaak: To je zajímavé. To bude asi nějaká knížka z alternativní historie, protože v té naší byla 617. eskadra zformována až 21.3.1943, právě za účelem útoku na přehrady. Na nic nemuseli přicházet protože Lancastery používali prakticky po celou válku a Mosquita jen od března 1944 v jednom detašovaném útvaru. Pathfinders měli hlavní význam v noci, kdy zápalnými pumami značkovali cíle pro svazy bombardérů. S těmi Japonci máš, ale pravdu, také jsem říkal, že by Nimitz japonský svaz smetl.

Ptaak - 17.03.2001 v 13:45

Jarod: ohledně 617. nemáš pravdu (s tím značkováním). Doporučuji na toto téma knihu Po nás potopa, která pojednává o 617. eskadře už od roku 39, kdy jeden dědoušek od Vickersů přišel na to, že když postaví 6titunovouu bombu a 50titunový bombardér, tak může zkrátit válku tak o dva roky. 617. byla po útoku na přehrady přeformována na peruť pro extrémně přesné bombardování a navíc brzy přišli na to, že pro jejich účely jsou letouny Pathfinders naprosto nevhodné (viz. příklad plukovníka Taita, který z Mustangu shodil značky na cíl a když zjistil, že jej ani tak bombometčíci nemohou zaměřit, přikázal jim bombardovat jeho letoun, kroužící nízko nad cílem). Je pravda, že dneska už je námořní bombardování o něčem jiném, ale podle mě by se letouny Nimitze jistě dokázaly pozměněné situaci v případě použití konvenčních pum jistě rychle přizpůsobit. Kromě toho, v té době měli Japonci asi 7 těžkých letadlove, kolem 10 bitevních lodí a asi 25-30 křižníků všech kategorií. Myslím, že při mnou předpokládané účinnosti bombardování inteligentní municí kolem 95% - a proti tak bezbranným cílům, jaké byly lodě za WW2, by bylo možné snad použít i munici proti pozemním cílům - by zásoby Nimitze byly více než dostatečné na to, aby zrušily celé Spojené loďstvo. Pak by následovalo letectvo a průmysl by nechali tehdejším bombardérům, které by s podporou F-14, A-6 a dalších měly poměrně snadnou úlohu, asi jako Štuky v Polsku.

Jarod - 16.03.2001 v 20:35

Ptaak: Značkování cíle je ale o něčem úplně jiném. Tento systém byl používán, protože tehdejší radarové zaměřovače (H2S, Oboe, Gee) byly velmi nákladné na cenu a obsluhu, a při množství bombardérů ve svazu nebylo možné vybavit těmito prostředky, každý stroj, a tak byly zavedeni tkzv. Pathfinders, kteří s perfektní technikou a výcvikem značkovali cíle, pro ostatní bombardéry. Navíc 617. měla nejdíve Lancastery, které použila k ještě slavnější akci, kde získali svojí přezdívku Dam Busters. Jejich akce s Mosquity byly spíše okrajovou záležitostí. Dnešní "bombardéry" už opravdu nepotřebují, ale metoda "bombardování" se dnes proti námořním cílům prakticky nepoužívá (tak ještě v 80.letech, třeba Argentina). Zásoby AP pum na dnešních lodích také nebudou největší, ne že by se nepoužívaly, ale ne už tak jak dříve. Jinak bych docela rád viděl Japonce z 2.sv. války jak "krotí" F A-18 s atomovkou :)

Dedik Larzon - 16.03.2001 v 20:27

to je hezke ale kolik atomovych hlavic ma na palube nimitz. ASi ne dost.

Ptaak - 16.03.2001 v 09:56

Jarod: Tirpiz byl dost neobvyklý případ, protože Lancastery neměly podle čeho zaměřovat kvůli kouřové cloně a později kvůli dýmu a prachu a kdoví čeho ještě po výbuchu. Také si všimni, že ty první dva zásahy do zakotveného Tirpize byly první dvě bomby a spousta dalších šla těsně vedle, což s Tirpizem poněkud zamávalo. Navíc ta šestitunka byla dělaná na něco úplně jiného. 617. peruť měla tak skvělé výsledky také díky metodě bombardování, protože předtím, než začali používat šestitunky, už používali Mosquito, shazující s vysokou přesností na cíl značky v podobě dýmovnic nebo zápalných pum, a ty pak většinou první bomba rozházela do nejbližšího okolí. Viz příklad s továrnou ve Francii, kdy zrušili tři výrobní haly a vedle stojící závodní jídelna, kde byli nuceně nasazení francouzi, neutrpěla kromě vyražených okenních skel žádné škody. Jenže takovéhle značkování, což byl základ jejich přesného bombardování, na Tirpizi neměli, ba naopak. Moderní zaměřovací systémy s laserovými dálkoměry, radarovým konturováním, nočními kamerami a kdovíčím ještě, žádné značkování nepotřebují. Palubní počítač dokáže dráhu pumy spočítat mnohem přesněji. V noci ji nikdo neuslyší přilétat, bude se totiž odhazovat z 5 km vzdálenosti a 7 km výšky a dosáhne rychlosti kolem mach 1,8 proti nepohyblivým cílům. Proti pohyblivým cílům to holt vezmou střemhlav. I kdyby měli jen 20% úspěšnost zásahů, pořád to bude dost na to, aby poslali ke dnu celé japonské námořnictvo. Jo a jinak proti 1000 kg pumě by stejně žádné tehdejší letadlovce její pancéř nepomohl. D.L.: nesouhlasím s tvým tvrzením, že kdyby dostali Japonci do rukou Nimitze, stejně by je američani utloukli. Jakmile by to totiž začalo, nasadili by japonci atomovky proti velkým americkým městům.

4of7 - 15.03.2001 v 23:57

Jarod: jeden průlom v oblasti nenaváděných zbraní nastal - dají se používat k poměrně přesným útokům i v noci, což za 2. světové moc dobře nešlo. Proti tehdejší protiletadlové obraně by to byla obrovská výhoda. Na boj proti tehdejším lodím by bylo ideální moderní torpédo (vybuchuje pod kýlem lodi, takže pancéřování by jim nepomohlo). Na letadlové lodi ale žádná nejsou (jenom protiponorková pro vrtulníky). Jinak tu atomovou bombu bych použil až jako úplně poslední možnost.

Jarod - 15.03.2001 v 21:21

Ptaak: No já jsem čekal trochu jinou odpověď. Trochu víc rozumnou. Je jasné, že se avionika od 2.sv. války zlepšila, ale v oblasti nenaváděných pum žádný velký průlom nenastal. Tebou zmiňovaný příklad Intrudera je spíš kuriozita, než směrodatný příklad. Dále s těmi superbombami od RAF (nechci ani náhodou snižovat jejich um) to také nebylo tak slavné, stačí se podívat na skóre útoků na Tirpitze 6ti tunovými bombami: při prvním náletu zaútočilo 39 Lancasterů s jedním zásahem (ještě sporným) a při náletu, kdy byl už požkozený Tirpitz potopen to byly 2 zásahy z 29 pum. To na jedné straně ukazuje, že Tirpiz moc zásahů takovými pumami nevydržel, a že na druhé straně bylo procento zásahů hrozně malé, a to se útočilo na zakotvenou (!) loď. Zkušenosti Američanů s útoky B-17 na plující japonské lodě také nebyly zrovna skvělé. Dnešní technologie by jistě dokázaly procento úspěchu zvýšit, ale stále to asi není ideální druh protilodního boje. Případ Taiho (a vlastně i Shinano) je spíš důkazem mizerného vedení záchraných prací, než chyb konstrukce. Navíc při bombardování záleží spíš na síle pancéře paluby než boků. Asi by bylo lepší proti svazu lodí použít taktickou nukleární pumu, to by asi s Japonci trochu zamávalo, bylo by to docela zajímavé, protože operace Křižovatka nebyla až zas tak průkazná.

Dedik Larzon - 15.03.2001 v 13:25

Taiho je specialni pripad a navic sice to byla nejlepe pancerovana letadlovaka az na Sinano, ale britske byly lepsi. Navic nejde jen o ty techy. Predstavte si, ze by nimitze neziskali amici ale japonci. Poslali by ke dnu kde co, ale pak by jim dosla munice po par letech uran a jejich tehdejsi fabriky by nezvladly vyrobit nahradu a ani okopirovat ty zamerovace, nehlede na to, ze i protivnik se uci i sebelepsi letadlo obcas spadne a nepritel ho vykucha. A amici by je proste umlatili mnozstvim neme kvalitnich zbrani. Jestli na tohle tema chcete brutalni scifi, tak doporucuji svet v rovnovaze a dalsi casti jako dobyti rovnovahy a ja nevim dalsi mena. Emzaci napadnou zemi v dobe druhe svetove s technologiemi ktere odpovidaji nasim dnesnim, ale maji velmi omezene zasoby a nejsou schopni je nahradit. Lidi je nejen nakonec pomalicku zastavi ale nakonec jim lohnou techy vcetne atomovky a nastanou atomova jatka.

Ptaak - 15.03.2001 v 10:09

Jarod: kromě toho, nejlépe pancéřovanou japonskou letadlovou lodí byla Taiho, dokončená v roce 44, a síla jejího bočního pancíře dosahovala 100 mm (srovnej s 40 a víc cm třídy Yamato), paluba zhruba stejně. A nakonec tu loď potopilo JEDINÉ torpédo z ponorky a blbost japonců.

Ptaak - 15.03.2001 v 10:05

Jarod: jak pancéřovaným? Je pravda, že americké bitevní lodě jsou běžnými řízenými pumami téměř nepotopitelné, protože zásah boků jim tak maximálně poškrábe lak, jenomže když se dokázal A-6E Intruder trefit nenaváděnou 1000 kg bombou přímo do komína iráckého bojového člunu (to nebylo ve válce v zálivu, ale o nějakých 7-8 let dřív), jak myslíš, že by dopadli Japonci? Jejich protiletecká obrana byla v té době na zhruba stejné úrovni... Prostě by vzali konvenční bomby, trochu jim upravili aerodynamiku a když se se zaměřovacími systémy z roku 44 dokázali angláni trefovat 6 a 10 tunovými bombami na cíle 30x30 metrů a míň s pravděpodobností zásahu kolem 70% (upozorňuji, že z výšky 5.400 metrů a pumy vypouštěli 3 km od cíle, a to v německé protiletecké palbě!), co by asi dokázaly moderní zaměřovače? Chcete tu bombu posadit do prvního nebo do druhého komína?

Jarod - 14.03.2001 v 21:29

Ptaak, Odborg: Třída Nimitz Tomahawky nenese. A navíc opravdu už oficiálně nemají nukleání hlavici. Letadlové lodě by, ale měly mít na palubě taktické nukleární pumy GB-54 popř. GB-66(nebo nějak tak).Jinak ztráta 6 japonských těžkých letadlových lodí, které provedly nálet na Pearl Harbour, by s Japonci pěkně zamávalo. Prakticky by žádnou pořádnou už neměli. Další věc je, ale účinost dnešních protilodních raket proti dobře pancéřovaným lodím.

Ptaak - 14.03.2001 v 13:30

No a co to má společného se ST? Tahle diskuse začala jako ukázka toho, co se stane, když má protivník technickou převahu.

Ptaak - 14.03.2001 v 13:29

Odborg: se systémy zaměřování a vyhodnocování dat současnosti inteligentní munici nepotřebuješ, alespoň ne pro podmínky WW2.

Odborg - 14.03.2001 v 12:15

Ptaak : sorry, ale Tomahawky s nuklearnimi hlavicemi vyradila US NAVY z vyzbroje na zaklade rozkazu prezidenta Bushe v roce 1991; teda, pokud to samozrejme nebylo jen naoko :-) K tomu, jestli nese trida Nimitz Tomahawky nebo ne - neni mi uplne jasny, odkud by je letadlovka odpalovala (pokud vim, tak se z lodi odpaluji kolmo vzhuru). Nezpochybnuji, ze by nuklearni letadlovka zkratila valku. Ale zasoba inteligentni munice by nebyla neomezena - vystrilis ji a mas smitec. Sakra, co to ale ma spolecnyho se ST? :o))

Ptaak - 14.03.2001 v 11:59

Jinými slovy: plně vybavená nukleární letadlovka by zkrátila válku v Pacifiku asi na dva týdny.

Ptaak - 14.03.2001 v 11:58

Odborg: já měl za to, že Tomahawky nese, a i kdyby ne, o čemž pochybuji - dneska je nese kdeco, a většinou k nim i nukleární hlavice - nukleární letadlovka musí nést dost munice na to, aby zrušila celé japonské císařské loďstvo. A k tomu účinku Tomahawku, to záleží na tom, kam se strefíš. Jedna době umístěná tisícilibrovka, která ti prorazí vrata nebo stěnu suchého doku... Nebo třeba nemusíš ničit továrny, když se strefíš třeba přímo doprostřed kolejiště klíčového nádraží nebo ještě lépe, a to zvláště v Japonsku, zasáhneš přesně klíčový viadukt nebo most. Další oblíbená činnost přesné munice by mohlo být vypouštění přehrad, kritických cílů, jejichž zničení by ochromovalo Japonské hospodářství, by bylo dost a dost.

Odborg - 14.03.2001 v 11:33

Ptaak : o tom, ze trida Nimitz nese Tomahawky nic nevim, pokud je mi znamo, tak nese cca 75 letadel + 2-3 odpalovace strel Sea Sparrow a 3x Phalanx. A pak, ikdyby nesl i Tomahawky, tak kolik by jich asi bylo? Maximalne par desitek, coz pokud by to nebyly Tomahawky s jadernou hlavici neni nic moc; pokud vim, tak Tomahawk je jinak vybaveny hlavici o asi 450 kilech vybusnin. A s tim moc tovaren a lodenic nezboris.

Ptaak - 14.03.2001 v 10:07

No, to asi ne, ale stejně by Zero nemělo šanci. Kromě toho odkud by startovalo, kdyby japonci neměli letadlovky? A kdo by se staral o něco tak pomalého, když i vaše bombardéry létají skoro rychlostí zvuku?

Ptaak - 14.03.2001 v 10:02

Kromě toho je F-14 rychlejší než střely z kanónů Zer, že.

Ptaak - 14.03.2001 v 10:01

Odborg: F-14 vs Zero na kanóny? Proč? Stačí, kdyby ukázali amíkům v 41, jak vyrábět palivo pro triskáče, a pak někde v okolí Zera překročit Mach 1, výsledek si doplňte sami. Kromě toho nese Nimitz Tomahawky, které jsou s technologií roku 41, bez ohledu na to, jestli máte radar nebo ne, nezastavitelné. Takže si dáme novou versi třiceti vteřin nad Tokiem, zrušíme japncům pár loděnic a klíčových závodů, pomocí zbývající munice potopíme všechny lodě větší než lehký křižník a Pacifik je náš. A kromě toho taky ukážeme, jak vyrábět moderní prostředky pozemního boje, navlečeme naše vojáky do neprůstřelných vest a je to. Jo, a ještě jedna věc: i 1000lb bomba z druhé světové války je v rukou někoho, kdo má moderní počítačový zaměřovací systém smrtelně nebezpečnou a přesnou zbraní. Tak k čemu torpéda? I když s technologií Nimizte by nemusel být problém je lehce zdokonalit, protože koneckonců na Nimitzi přece vědí, kde se stala chyba, že?

Chewie - 14.03.2001 v 09:58

Odoborg: no to by na tom byla uplne stejne jako kazdy jiny torpedovy letadlo - musela by letet strasne pomalu nizko nad hladinou

Odborg - 14.03.2001 v 07:12

Jarod: zniceni lodi co provedli nalet na Havaj by samo o sobe valku vyhralo jen ztezi. Je treba mit na zreteli, ze zasoba dnesni munice (samonavadci rakety ...) by pomerne rychle dosla, a chtel bych videt jak by F-14 pouzivala "vysoce spolehliva" americka klasicka torpeda z roku 1942.

Jarod - 13.03.2001 v 19:56

Ptaak: S těmi děly malé ráže u dreadnoughtů bych si nebyl tak jistý. Už sám Dreadnought měl 27 děl malé ráže (12pdr-76mm), a jediné co bylo kritizováno byla ta ráže, ne počet. Od třídy Bellerophon už měly děla ráže 102mm a v počtu kolem 16ti hlavní. Jen ještě první americká třída South Carolina měla slabá 76mm děla, ale stále v počtu 22 hlavní. To jen tak pro přesnost.

Jarod - 13.03.2001 v 19:48

Odborg: Letadlová loď by zničila japonský svaz ještě dřív než by si Japonci všimli, že něco není v pořádku. F-14 by se vůbec nemusely o Zera starat.

Odborg - 13.03.2001 v 16:11

Ptaak : Tajemnou zari nad Pacifikem jsem videl, ale tim, ze by k vyhrani 2. svetove stacila jedna letadlovka tridy Nimitz si nejsem jisty; preci jenom je to lod, ktera neni nepotopitelna a taky nema neomezeny pocet letadel (ty jsou zase sestrelielny a to i padesat let starym japonskym flakem). Jo a pak, myslim, ze pri pouziti jenom palubnich kanonu na obou stranach, by par Zer klidne F-14 mohlo vymanévrovat. O necem jinym by to ale bylo v pripade, pokud by pred 50 lety byl nekdo schopen zacit vyrabet technologii, co by se mu s tou letadlovkou dostala do rukou. Samozrejme nejvetsi vyhodou by byly znalosti co by meli lidi a pocitace na takove letadlovce - jenom tech penez co by se usetrilo na vyzkumu ...

Ptaak - 13.03.2001 v 15:19

DL: To je přesně to, o čem mluvím. Jakmile zanedbáš výzkum, tak máš velký problém. Vědci stále prohlašují, že je něco nemožné, a pak se diví, když pár blbců, kteří to neví, to udělají (kolikrát jsem to sem už psal). Války vyhrává ten, kdo má lepší techniku, pokud jí má dostatek. Samozřejmě jedna F-14 by druhou světovou nevyhrála, ale jedna letadlovka, to už je něco úplně jiného... (Taky jste viděli Tajemnou záři nad Pacifikem?) A přitom je technologický rozdíl jen asi 20-30 let! Jinak GR začnu předělávat 1) až se konečně definitivně rozhodnu, jakkým způsobem ji předělám, tedy jak přesně se lidstvo bude vyvíjet (zatím mám 2 zcela odlišné vývojové linie) a hlavně 2) až si na to udělám čas.

Dedik Larzon - 13.03.2001 v 15:09

Ptaak:Ten dissipator skutecne vyrazuje chut pouzivat tuhle hracku, ale jednou se muze zadarit a vyvinout neco, co jej obejde a pak se ten, ktery zanedba vyzkum v teto oblasti podivi. Prave pripravuji do sve sekce armady neco o tom. 20000 let se subrostorove zbrane nepouzivaly, ale jedna strana nakonec prelstila dissipator a nastal bugr... jenze to tam dam az tak zamesic zatim jsem dokoncil typologii. kdy predelas GR.

Ptaak - 13.03.2001 v 10:59

A ještě dodatek: běžná torpéda, pokud je pálíte na nepřítele, přilétají jen z jedné strany. Pokud je budete sázet kolem nepřítele subprostorovým transportem, nebude vědět, kam dřív skočit (Deset tpréd vpravo dole před přídí... dvanáct vlevo dole... sedm za zádí...).

Ptaak - 13.03.2001 v 10:57

Ano, pánové, máte pravdu v tom, že zkrouhnout výzbroj na tento typ zbraně by bylo takticky chybné, a to i s uvedeným příkladem, ovšem existuje ještě starší precedens: po rusko-japonské válce 1904-5 došlo k revizi námořní taktiky a k vývoji dreadnoughtů jako capital class ships. Přestože v té době již byla naprosto běžná poměrně vyspělá torpédová plavidla, redukovala se výzbroj dradnoughtů (v počátcích, po špatných zkušenostech se trend opět změnil) na těžká děla a pár, obvykle maximálně 6-7 lehkých děl. Jinými slovy lidé jsou nepoučitelní. Abych se vrátil k problému subprostorových torpéd: účinnost této zbraně by závisela na dostupných prostředcích technikcé obrany. Například ve ST je subprostorový transport dostatečně přesný, že může na extrémní vzdálenost zaměřit jednoho člověka (i když to je otázka i senzorů) a velmi obtížně zrušitelný - standardní obranná opatření jsou na nic a ani nestandardní neuspěla. existence warp dissipatoru naopak další výzkum v této oblasti téměř odsuzuje k nezdaru - i když já si myslím, že i ten by se dal obejít, například vytvořením malé červí díry. Navíc je možné použít subprostorový transport k tomu, aby se zbraň dostala tak blízko k cíli, jak jen to obrana umožní, a dále se pohybovala s vlastními motory, čímž se ohromně zkrátí doba letu a ztíží se možnost bodové obrany zasáhnout.

Dedik Larzon - 13.03.2001 v 02:47

Odborg, bendi: Subprostorove zbrane sou problematicke, protoze staci aby lode protivnika mely neco jako Warp dissipator a jsou vam uplne na nic, protoze se nebudou schopny vynorit ze subprostoru u cile a jsou v haji. V takovem pripade je pak lod se subprostorovymi zbranemi bezbranna. Navic lod vybavena matenim senzoru nebo jinym typem maskovani-a to opticke je v tuto chvili bezvyznamne-muze na tu dalku na kterou se temito zbranemi da strilet pohodlne unikat palbe protivnika a pak ho "zblizka" na par milionu kilaku odparit torpedy a raketami nebo i disruptorem. Na tu vzdalenost warp dissipator vyradi i warp motor protivnika a on nebude moci ani uletet a je ..........

bendi - 12.03.2001 v 19:20

Odborg: Přesně. Pokud by se k lodi vybavené pouze subprostorovými torbédy přiblížila maskovaná loď a zasipala jí několika dávkami z phaserů/disruptorů a konvenčních fotonových/kvantových torpéd, neměla by ta druhá loď žádnou reálnou šanci na vítězství (přežití).

Odborg - 12.03.2001 v 15:48

To je fakt, pokud by odpalovac subtorped nemel solidni kadenci a presnost, tak je platny akorat tak na rusivou strelbu (a kdovi jestli) a na ostrelovani planet. Problem s presnosti zamereni jde ale redukovat pouzitim v minulosti Ptaakem navrhovanym salvovym torpedometem (ale musela by to byt vetsi salva nez tech 10 torped u Galaxy). Ikdyz na druhou stranu pri strelbe na nepratelskou flotilu bych se presnosti zamereni moc netrapil. Nesouhlasim s tim, ze "dokonaly" vrhac subtorped by redukoval vyzbroj jen "sam na sebe". Takova redukce na jednoucelovou zbran je nesmysl, protoze i lod s takovou vyzbroji se de facto stava lodi jednoucelovou. Prikladem muze byt italska Mangusta /protitankovy vrtulnik/, ktera nema kanon, ale pouze TOWy (pripadne doplnene nerizenymi bloky raket) - kdyz Mangusty taliani pouzivali v Somalsku, tak i k opetovani palby na jednotlive ostrelovace museli pouzivat TOWy.

Ptaak - 12.03.2001 v 13:23

DL: na desítky, potažko stovky nebo i víc milionů kilometrů je možné snadno bojovat už dnes prostřednictvím řízených střel, což by ovšem bylo nesrovnatelně méně účinné. Na druhou stranu ty světelné roky jsou asi opravdu příliš, i když třeba "dělostřelecký" souboj na desítky AU by mohl vypadat hodně drsně. V tom případě by se ovšem výzbroj lodi nejspíš brzy redukovala pouze na subprostorová torpéda a obranu proti nim, protože pokud můžu protivníka sejmout na takovou dálku, nemá cenu plýtvat místem a hmotností na zbraně s dosahem hloupých pár milionů kilometrů. To by ovšem záleželo také na účinnosti obrany (zřejmě nějaký subprostorový vychylovač, případně nějaké rušící pole a samozřejmě protisenzorové krytí), na kadenci zbraně a na tom, jak rychle mohou lodě takovou vzdálenost překonat. V případě, že by se loď byla schopná pohybovat 0,5 c a vypálit jednu salvu sup-torpéd za 10 minut, tak by to asi bylo o něčem jiném.

Dedik Larzon - 12.03.2001 v 12:12

Je mozne ze ne pro producenty, ale z hlediska taktiky je to opravdu pekna hracka. Navic torpedo muze mit pro vyskok ze subprostoru vlastni navigaci- chytra strela a nebo je tu druha varianta, ze bude rizeno ci predprogramovano z lodi, protoze nepritel nema cas reagovat neni treba s torpedem nic delat jen podle lodnich senzoru zamerit cil a nastavit kurz. Potiz je v tom, ze ucinnost techto zbrani na svetelne roky je diskutabilni. Zamerovat podle dalkovych senzoru je potiz, ale stejne by to znacne prodlouzilobojove vzdalenosti, mohlo by se bojovat aspon na miliony nebo desitky milionu kilometru.

Anonym: Unimatrice_1 - 12.03.2001 v 10:43

Ptaak : rozhodně, by to ale nebylo zajímavé pro televizního diváka a tedy i producenta :-)

Ptaak - 12.03.2001 v 09:55

Vlada, Unimatrice: a o to přesně jde, navíc by ta subprostorová torpéda měla o několik desítek řádů větší dosah - bitva kosmických lodí na vzdálenost několika světelných let, to by bylo hodně zajímavé...

Anonym: Vlada - 11.03.2001 v 19:26

Unimatrice: Vtip je v tom, že subprostorová jsou o dost rychlejší a obrana proti nim je téměř nemožná i s protitorpédovou obranou jak jsme jí tu popisovali (na rozdíl od klasických).

Anonym: Unimatrice_1 - 11.03.2001 v 13:58

Ptaak : pak je ale úplně zbytečné, aby ty torpeda byly subprostorový, stačí obyčejný ...

Ptaak - 10.03.2001 v 16:25

Jinými slovy ta torpéda by byla spíše projektily.

Ptaak - 10.03.2001 v 16:25

Unimatrice_1: to ale neznamená, že se budeš schopen mu ubránit. Když se na E-D snažili zrušit Diamonu Bokovi subprostorový transport na vzdálenost několika ly (tuším, že to bylo tak nějak), tak on dokázal reagovat v reálném čase, tzn. že vypálut torpdédo tímto způsobem na několik ly znamená, že máš tak půl nebo i méně sekundy na reakci. Problém, že? Za půl sekundy s lodí prostě nemáš šanci uhnout, to bys stihl tak možná se stíhačkou nebo raketoplánem plně řízeným počítačem, ale s velkou lodí třídy Galaxy by ses mohl jen modlit, aby tvoje obrana zafungovala.

Anonym: Unimatrice_1 - 09.03.2001 v 14:41

D.L.: jenom malá otázka k "subprostorovým" torpedům; jak by to torpedo vědělo, kdy má z toho subprostoru "vyskočit"? Lodě se přece v boji pohybuji, a tak pokud by to torpedo bylo naprogramovaný tak, aby "vyskočilo" na určitým místě, tak nepřítel tam už nemusí být. A pak - jestiže senzory dokáží zachytit odpálení torpéda a i anomálie v subprostoru je subprostorový torpedo vcelku na nic, protože se ví, že bylo odpáleno a taky to, že střílí na moji loď.

Ptaak - 06.03.2001 v 10:23

D.L.: já vyvíjím pro Galaktický průzkum podobný zbraňový systém, založený na hyperskokovém pohonu (v GR se mu říká kvarkový). Jde o to, že tento systém umožní vypálit hlavici o relativně malé hmotnosti (relativně 300 g antihmoty v první generaci udělá pořádný bordel, co teprve 5 kg u generace třetí) na vzdálenost několika set tisíc kilometrů rychlostí, která odopovídá několikanásobku c. Ve skutečnosti to funguje trochu jinak, ale podtstata je vystihnutá správně. Bohužel je to dost nepřesné a střílí to pomalu, ale zase se tomu nelze téměř bránit (první generaci zastaví běžné štíty, tedy pokud jsou hodně silné, druhou generaci mžoná gravitační vychylovače, třetí nezastaví ze známých systémů nic).

Dedik Larzon - 06.03.2001 v 09:51

Jeste navazu na diskusi okolo torped a obrany. Taky bych poukazal na dalsi technicke moznosti. Predstavte si napr. tzv. subprostorova torpeda. Tato torpeda na bazi subprostoroveho skoku by po vypaleni opustila nas prostor a vynorila by se az u nepritele-nebo v nepriteli. To by fungovalo patrne jen kdyby padl stit ale i tak by to mohlo zvysit vzdalenost palby a zcela by to obeslo point defenci. A vytvorilo by to i nove zpusoby obrany. Napr. specialni materialy ktere aspon znemozni provest skok do nitra lodi, nebo jump dissipator, ktery znemozni v urcitem okruhu kolem lodi subprostorove skoky a tak zcela vyradi zbrane protivnika i jeho motory. to same v hyperprostoru. Vznika tak skvele mnozstvi zbranovych kombinaci zbrani a protizbrani a navic to nevyrazuje ani zbrane klasicke protoze bez nich v pripade ze ma protivnik nahodou jump dissipator jste nahrani. Ptaak:tohle pripravuju do sekce valecna lodstva, spolu s utocnymi mikroroboty a par dalsimi silenostmi-vrhac cernych der mezi nimi ale neni...

Ptaak - 05.03.2001 v 09:56

Vlada: ale jen když ty štíty střílí, a to ještě potřebuje zasáhnout jednou ze dvou dvojitých phaserových oblastí, umístěných na vrchní části talíře po stranách pomocného deflektoru, a jen když převede asi 60% počítačového potenciálu na tento problém (má bio-pozitronový systém, kombinaci bioneurálních a pozitronových obvodů). Pak ovšem nemůže zároveň adaptovat štíty na nepřátelskou zbraň, protože ty vyžadují zhruba stejnou kapacitu. Obojí najednou zvládne až Suvorov Refit class, jejíž první lodí je U.S.S. Admiral Jean-Luc Picard, dokončený v roce 2412, a to i jen tak tak. Ještě poznámka: ano, podle slov prvního důstojníka Suvorova, Tamary LeMarshové: "Jediné, co by snad tuhle loď zastavit, je borgská krychle, tedy pokud by jí Suvorov neuletěl". To je samozřejmě nadsázka, ale na rozdíl od Voyageru je Suvorov postavený tak, aby byl pokud možno neporazitelný (to samo není, ale to Federace zjistila až když o něj přišla). Voyager je vědecká kocábka, málem větší prdítko než Excelsior class.

Vlada - 04.03.2001 v 12:46

Ptaak: No vždyť já to nemyslel jako obranu proti časově posunutým zbraním, byla to reakce na ten tvůj Kniaz Suvorov (pomalu si začínám myslet že by byl schopen zničit půlku galaxie - kam se hrabe ten Bendiho "neporazitelný" Voyager). Psal jsi přeci že Kniaz umí zjistit frekvenci štítů.

bendi - 03.03.2001 v 19:31

Nesmíme zapomínat na to, že je Federace i ostatní velmoci omezováa různými kontraproduktivními a nesmyslnými smlouvami o nepoužívání toho či onoho. Nebýt toho, tak už jsou běžnou výzbrojí subprostorové nálože nebo trilitiová torpéda. Ale je pravda, že se toho za těch sto a něco let nic moc převratného neobjevilo. Ptaak: Voyager je neporazitelný i bez toho, ale kdyby měl to, co popisuješ, jsem si jisý, že by se Borg velmi rádi vzdali.

Ptaak - 03.03.2001 v 09:42

To je ale proti krenimským chronitonovým torpédům na nic, protože ty jsou posunuté v čase a na to jsou potřeba úplně jiné štíty, viz 7/9, palubní taktický počítač Voyageru. Podle mě by to chtělo úplně překonstruovat celý obranný systém, ale to je zase o něčem trochu jiném. kromě toho, Kaťuše bych něco takového do rukou nedal, chudáci obyvatelé deltakvadrantu!

Vlada - 02.03.2001 v 19:53

No tak se bude frekvence štítů skokově měnit ne? Něco jako "pseudonáhlá změna kmitočtu" u radaru na U2. Pak jedině zjistit algoritmus na tuto změnu, ale to je asi trochu na delší dobu. Navíc by se mohl využít pro tu změnu systém založený na skutečně náhodných číslech a pak by se ten algoritmus prostě vypočítat nedal.

Ptaak - 02.03.2001 v 16:12

Odborg: to je otázka. Krenimové ve VOY: Year of Hell to udělali velmi chytře, časově torpédo posunuli. To pak mohlo snadno projít skrz štíty a zpožďovače na roznětky měli už ve druhé světové. Ale hlavní je ten štít, a nejsem si jistej, jestli je tak úplně jednoduchý ho prostřelit. Vyžaduje to krenimskou nebo borgskou technologii, pokud vím, nebo případně techniku Dominionu, ale ti se dostávali skrz tím svým polaronovým paprskem a to by na torpéda asi použít nešlo. Jediný způsob, jaký mě pro Federaci napadá, je zjištění frekvence štítu (U.S.S. Kniaz Suvorov ji podle interakce dvojitého phaserového paprsku dokáže zjistit), a pak už je to sranda. Jenomže zjistit tu frekvenci, hm,...

Odborg - 02.03.2001 v 11:59

No jo, s tim "pokrokem" to je pravda. Divim se, ze se zrejme nikdo zatim nezabyval modifikacemi fotonovych torped tak, aby prosly stity, trupem lodi a explodovalo teprve uvnitr lode. To by bylo prece vzdycky mnohem ucinejsi nez kdyz se torpedo "rozprskne" na stitech, nebo v lepsim pripade na trupu. Vyrobit (vymyslet) neco takovyho by snad melo byt i z technickyho hlediska snazsi, nez vymyslet kvantovy torpedo.

Ptaak - 02.03.2001 v 10:31

DL: to je tím, že se v oficiálním ST nikdo alespoň malinko dfo hloubky nezabýval vojenskou stránkou, jenom ji nesměle načrtli v TOS, když dali dohromady vybavení lodi (phasery, torpéda, štíty, taktické obrazovky, maskování...) a později to už nikdo až do DS9 dál nerozváděl. Jedinou skutečnou novinkou za těch necelých 150 let od vytvoření prvních phaserových bank jsou fotonová děla (tedy pulsní phasery), a pak kvantová torpéda. Obrana se neupgraduje kromě schopnosti lodi rozdělit se (to je sakra zajímavá věc!), která se skvěle přeměnila v MVAM. Jedinou další inovací jsou regenerativní štíty. To je trochu ubohé, nezdá se vám? Žádné rušení torpéd, které by bylo naprosto nezbytné, pokud nejde jen o "nemyslící projektily", žádné 3D taktické a navigační hologramy, které jsou nezbytností, zvláště když máte tak dobrou holotechniku, že si z ní můžete doplňovat posádku. Možná trochu poskočilo pancéřování (nikde v TOS jsem ovšem na nějakou zmínku o něm nenarazil), ale o něm se příliš nemluví. Nejsem si jist, jak te to s polem SI, jaké ho měli v TOS, ale celkem jsem si jist, že tehdy neměli vnitřní silová pole. ne že by je neuměli vytvořit, ale potřebovali k tomu tuny (no, to možná ne, každopádně hodně) vybavení. Ale jakákoliv nová forma obrany se neobjevila a to mě štve.

Dedik Larzon - 02.03.2001 v 09:44

prave proto ze se jedna o nekonecny kolobeh me dost fascinuje, ze v st nedochazi k podstatnemu pokroku. Vzdyt systemy ktere puzivaji ted se zas tak moc nelisi od tech z 23. stoleti, jen stity jsou silnejsi lode o trochu rychlejsi, ale nikde zadny zasadni technologicky zvrat jako treba zbrane na bazi vtransporotvani naloze do lodi, vrhace cernych der, subprostorovych zbrani apod. nebo aspon nejakem silnem novem panciri pro lode, hyperspace jump apod.

Vlada - 01.03.2001 v 22:38

Bendi: Jo jo, jak jako se na každou zbraň dříve či později objeví protizbraň, tak se zase za čas objeví ještě lepší zbraň... Je to prostě nekonečný koloběh.

bendi - 01.03.2001 v 19:22

Vlada: To vůbec není špatný nápad. Kdyby se tvoje nápady rozvinuly a vhodně zkombinovaly, vznikl by z toho prfektní protitorpédový systém, což by neodvratně vyůstilo k používání zákeřnějších zbraní typu časově posunutých střel nebo subprostorových zbraní. Taková vidina je dosti nelichotichotivá. Proti takové technice by se se seoučasnou technologií totiž nikdo neubránil (snad kromě Voyageru).

Vlada - 28.02.2001 v 23:14

No vždyť já jsem psal že by to mohlo být "podobné zařízení umožňující salvový odpal", ne nutně přímo torpédomet, to byl jen jeden z nápadů. A ten štít co by se vypnul byl také jen jedna z možností, ale tam šlo o to že štít by byl projektován na dost dlouhou vzdálenost, aby protistřela nebyla příliš ohrožena výbuchem, loď má ale štít dost blízko trupu a tak by to krátké vypnutí asi k ničemu nebylo. Vlastně jsem zmiňoval štít hlavně protože je to dostatečně "profláknutá" a vyzkoušená technologie, jinak by to samozřejmě mohlo být třeba nějaké gravitační pole/paprsek (jak tu už myslím bylo také zmíněno), nebo speciální "dálková" varianta vlečného paprsku.

Dedik Larzon - 28.02.2001 v 09:58

Ptaak:otazecka dosly ti ty obrazky co jsem ti poslal.

Ptaak - 28.02.2001 v 09:46

DL: díky za připomínky, stejně je to jen pracovní verse. Jinak původní Federace neměla vůbec žádné vojenské zázemí, těch 600 let od poslední války na Vanoscinu bylo ze všech planet nejmíň, na Hexadaru a Cemeganu nebyly války skoro tisíc let. Všechny tři civilizace byly víceméně pasivní, vyhecovat k aktivitě je dokázala až válka. A co se týče tehdejších vlajkových důstojníků, to byli všichni do jednoho politici starající se především o svůj post nebo svou planetu. Ale budiž, stejně to budu předělávat. Vlada: mě se to s tím štítem pořád nějak nezdá, nedovedu si představit, že by se měl v okamžiku výbuchu torpéda deaktivovat, aby nebyl zničen. Kdyby to mohlo fungovat, asi by to bylo fajn, ale pak by přeci bylo možné přivést k torpédo výbuchu primárním štítem lodi, pak ho na mikrosekundu deaktivovat, aby vydržel, a u dalších torpéd to celé opakovat. Jinak odpalování protistřel z torpédometů je trochu problém, protože tím výrazně snižuješ možnost vlastní lodi oplatit úder. Jistě by bylo možné odpálit salvu torpéd, pak salvu protistřel, pak znova torpéd... kromě toho jsou ve ST torpédomety pevně fixovány a neumožnily by účinnou obranu přes palbou z boku, protože by ta protistřela musela dost podstatným způsobem změnit kurs, což by výrazně snížilo její možnost účinně zasáhnout. Samostatný otočný odpalovací mechanismus, umístěný na vrcholu talíře (za můstkem) a na spodku inženýrské sekce by pokryl velý prostor kolem lodi mnohem účinněji.

Dedik Larzon - 28.02.2001 v 09:07

Co se tyka torped tak ja uz tu myslim doporucoval dalkovy matouci stit, ten by nezastavil torpedo jen by ho vychylil a na cas zmatl, aby obrana ziskal vice casu. Nejlepsi by ale asi byl nejaky jamming v kombinaci s tim vsim ostatnim.

Dedik Larzon - 28.02.2001 v 08:55

Ptaak:tak jsem si precetl tvoji povidku a nasel jsem tam par much, ktere mi logicky nesedi. Ve chvili, kdy sesazuje toho neschopneho admirala je to divne. Armada je hierarchicka org. a i v ST se obcas vzeprou dustojnikovi, ale to je dlouhy leckdy mnohalety proces. Ten tvuj hlavni hrdina ho znal sotva par hodim, nejak intuitivne pochopil ze je to magor-tam neni uvedeno proc, jsou tam jen obecnosti a osobni pocity, to rozhodne nestaci a proste se s nim nebavil. pokud by hierarchie fungovala takto, tak by se tva federace rychle rozpadla. Ty to sice nakonci vysvetlujes v podstate samostatnosti jednotlivych lodstev, ale takhle by to podle mne nemohlo fungovat, i v ramci NATO je jednotne veleni a to je jen vojenska aliance a ne rovnou vojensko politicka. Dalsi vec jak se projednava plan na dalsi bitvu, tak to jsi trochu odbyl, aspon si mel naznacit ze se bude jednat dal a .... totiz podle toho co jsi tam nastinil tak tam prednesl jen jakousi skicu planu a pak musi nastat dokonala priprava. sam vis ze nejde rict ano vy budete riskovat a pak odpalite rakety a mate vyhrano. musi se pripravit detailni plan, ja nerikam ze to tam mas vypisovatm, ale jasne naznacit, ze se to udalo.

Chewie - 28.02.2001 v 00:49

Ptaak: proc vedle ? ta hlavice jenom musi bejt tristiva.

Vlada - 27.02.2001 v 20:18

No ta protistřela by nemusela být podle mě dražší než torpédo. Ale i kdyby byla dražší tak je to pořád lepší než aby se poroučela do horoucích pekel celá loď. A její účinost? Kdo říká že by se ta protistřela nemohla odpalovat buď přímo z torpédometů, nebo z podobného zařízení jenž by umožňovalo odpálit několik těchto protistřel najednou. Velká by zas tak moc být nemusela vždyť štít nemusí být ani moc silný ani trvanlivý. Pokud by torpéda byla vypálena rychle za sebou (ze stejného směru) tak by to první explodovalo o štít a ta další by tímto výbuchem mohla být poškozena/zničena/vychýlena. Také mě teď napadlo menší rozšíření, třeba by mohla okamžitě po výbuchu torpéda štít vypnout a zapnout ho až při přiblížení dalšího, (záviselo by na vzdálenosti toho štítu, aby nebyla zničena výbuchem) nebo by měla vícesměrový štítový projektor a mohla působit proti více cílům najednou (na různé vzdálenosti aby torpéda vybuchla ve stejný okamžik), jistě tato varianta by už asi opravdu byla trochu větší a dražší, ale zase by mohla v případě ůspěšného zneškodnění torpéd být vícenásobně použitelná. A poklud by zachytila jen 50% torpéd, pořád by se to vyplatilo. Tuto technologii "dálkového štítového projektoru" by mohla mít i samotná loď jako doplněk k point defense.

Dedik Larzon - 27.02.2001 v 18:49

No nic trochu jsem to urychlil a neco jsem ti uz poslal doufam ze to dojde. Takze to mas do zasoby.

Ptaak - 27.02.2001 v 18:08

DL: díky, ale to zatím není potřeba, já bych radši nejdřív dodělal nějaké příjemnější rozhraní, aby to všechno nebyl jenom text. Jenomže to pořád zadrhává na tom, že se doma nedostanu na počítač.

Dedik Larzon - 27.02.2001 v 17:34

Ptaak:kdyz tak si muzes pucit ty moje planety co mam v chronologii a po drobne uprave ve fotoshopu to nikdo nepozna.

Dedik Larzon - 27.02.2001 v 17:31

Dobre ty lode asi budou problem, ale planety a obrazky vesmiru tech je dost a vypadaji dobre. kdyz tak se podelim tech mam nadbytek a navic vyrabim i nove upravou tech starych a clovece fakt nejde poznat ktery je ktery. Predpokladam, ze u planet nemas dano jak presne vypadaji takze ti to bude jedno ne. Kdyz tak se podivej do mojich links a uplne dole je CSWU-starwarsacka sajta a jeji soucasti je planetologie s obrazky planet-dost jsem jich pokradl a pouzil. Stahni si to trochu si stim pohraj ve fotoshopu a mas planety. Mozna ted nejake vyrobim a neco ti poslu, ale az tak zitra dnes to uz nestihnu a mozna ti poslu i nejakou lod jestli ti to k cemu bude.

Ptaak - 27.02.2001 v 17:18

DL: já bych dal za takové obrázky nevím co, ale potíž je v tom, že u většiny svých lodí mám přesně danou podobu a ta je ve většině případů poměrně originální, takže to se svými minimálními grafickými dovednostmi prostě udělat nedokážu. To samé platí o planetách a galaxiích a dalších věcech - poslední dobou nemám zrovna dvakrát moc času na počítače a internet. Jinak se koukni na MEF a přešti si ten kousek Palmy vítězů, rád bych věděl, co na to říkáš.

Dedik Larzon - 27.02.2001 v 16:05

Ptaak:clovece ja dal dohromady uplne silenou sbirku obrazku lodi, planet, galaxii-jsou to kresby grafika i fotky a ja navic ty obrzky upravuju a predelavam a tak z jednoho vyrobim treba 4 dalsi. ted chystam k vydani dalsi povidku a obrazky lodi pro valecna lodstva-budu tam mit neco jako ty na MEF ale vcetne grafiky, ale ne tak podrobny technicky popis.

Ptaak - 27.02.2001 v 14:12

DL, ještě jedna věc: připravuji úplnou a rozsáhlou změnu stránek GR. I když nebude hotová dřív než za pár měsíců, posune celé lidstvo o nějakých 70 let dopředu.

Ptaak - 27.02.2001 v 14:09

Chewie: tak to jsi vedle jak ta jedle, protože tu energii výbuchu by ti nemohlo nic přenést. Vlada: s tím štítem je to zajímavý nápad, ale obávám se, že by tu byl menší problém, jakmile bys to použil proti Galaxy class, která má sice jen dva torpédomety, ale dokáže z každého vychrlit rychle za sebou 5 torpéd. To první ti zničí štít protistřely a ty ostatní hravě projdou. Navíc by taková protistřela byla zatraceně drahá a nejspíš i velká, takže by vyšlo lépe, kdyby se místo ní daly například kazetové protitorpédové rakety na impulsní pohon. DL: No fantazie, člověče, odkud ty obrátky máš? Jo jen tak mimochodem, mám tam část první povídky z dob Války o nezávislost.

Chewie - 27.02.2001 v 07:57

Nejjednodussi ale bude proti torpedu vystrelit maly torpedo s priblizovacim zapalovacem ktery ho znici vybuchem

Vlada - 26.02.2001 v 20:58

Jistěže phaserová point defence by měla být až tou poslední možností, tedy tak jako je to dnes. Právě pro tu absenci tlakové vlny ve vesmíru jsem zmiňoval že dosah pár kilometrů by bohatě stačil. Nejdůležitější by ovšem měli být protitorpédové střely. Napadlo mě že by třeba mohla tato střela před torpédem na krátký okamžik vztyčit štít, tím by se dala vyvážit i eventuelní nižší přesnost. Stačil by slabý, torpédo by to přivedlo k výbuchu. Štít by se mohl od projektoru protistřely vztyčit i na několik desítek, možná až stovek metrů, se slušným prostorovým pokrytím.

Dedik Larzon - 26.02.2001 v 18:19

Tak co rikas mym vytvorum JEste to neni ono, ale uz tam neco preci jen mam. JAk se ti libi obrazky co jsem pouzil pro uvod na tve stranky.

Dedik Larzon - 26.02.2001 v 18:17

ALe technika vesmiru dedika larzona uz jo. Devastator je lod tak velka ze vyvolava svym pohybem gravitacni sum. A to dokaze s mnoha planetami pekne pohazet.

Ptaak - 26.02.2001 v 18:14

DL: Tak to si budeš muset počkat až na kolonizační lodě, protože současná technika MEF, neřkuli pak ST, na tohle nemá. Kromě toho to už bude účinnější ten singulární emitor, ne?

Dedik Larzon - 26.02.2001 v 10:42

Tak to ja vymyslel gravitacni vychylovac pro jine uziti nez proti torpedum. Co takhle vychylovani planet z obezne drahy to je jine kafe.

Ptaak - 26.02.2001 v 10:15

A další nápad obrany: gravitační vychylovač (nevím, jestli to není pro ST blbost, já ho v MEF připravuji k použití). Generátor vytvoří úzký kužel gravitačního pole, který 1) zmate senzory torpéda - pokud je má - 2) vychýlí torpédo ze směru 3) pokud by byl dostatečně silný, stačil by jeden puls a torpédo by mělo za to, že narazilo do skály a... bum! Jen tak mimochodem, už jsem to tu říkal: srovnávat účinky fotonového torpéda s atomovkou je s prominutím kravina. Atomovka nadělá většinu škod (kromě neutronové bomby) tlakovou vlnou, ale tu ve vesmíru nevyvoláte! A proti EMG záření z vybuchlého torpéda nepotřebujete ani štíty, to vám zastaví i správné pancéřování! Takže je vám jedno, jestli to torpédo bouchne tisíc nebo jeden kilometr daleko, hlavně když se vám netrefí do štítů, protože to je pro jakékoliv torpédo jediná věc, která vám může uškodit. Snad jedině že by vám případný EM puls oblbnul senzory, to by bylo ošklivé - já v některých povídkách používám modifikované fotonová torpéda, která nezasahují loď, ale bouchají kolem ní a tím ji oslepují podobně jako Picard loď Q ve TNG: Farpoint I. Při boji na větší vzdálenost by obrovsky vzrostla důležitost elektronické obrany, zejména schopnosti oklamat senzory jak nepřátelské lodě, tak i torpéda. Dobrá věc by mohly být malé, vysoce manévrovatelné střely s impulsním pohonem bez hlavice, které vy se vypuštěly na torpédu v jakési kazetě, pak se rozptýlily a aktivně vyhledávaly nepř. torpéda. Potom by přišly na řadu klamné cíle a další protistřely odpalované přímo z lodi. Phaserová/laserová point defence by byla až poslední varianta, pokud by z těch torpéd něco prošlo.

Dedik Larzon - 26.02.2001 v 09:07

No co se tyce obrany proti torpedum, tak bych doporucoval nekolik moznosti. Prvni je point defence tvorena specialne upravenymi phasery. Druha antitorpeda, ktera se budou odpalovat na vzdalene a blizici se cile-pokud bude boj veden na vetsi dalku, klamne cile a jamming torped a lode s generatorem "matouciho pole". To posledni muzeme provest nekolika zpusoby. Bud to bude spec lod, co bude Jammovat kolem cele flotily, nebo kolem ni vytvori slaby stit jehoz prulet torpedo vychyli z kurzu a zmate ho na dost dlouho, aby ho obrana mohla sejmout.

4of7 - 25.02.2001 v 23:22

Jarod: SFB/SFC je z dob TOS a tam torpéda fungovala podobně jako ve 2. světové válce - všechno zaměřování se dělalo na lodi a torpédo pak letělo v nastaveném směru. Torpédo v DS9 je spíš něco jako Mk48 ADCAP - samonaváděcí, dá se ručně řídit, posílat po různých drahách a podobně. V SFC zkus používat víc ECCM a pálit tak ze vzdálenosti 4 a míň. Nabo střílej víc z dálky, ale přepni torpéda na proximity.

Jarod - 25.02.2001 v 23:05

4 of 7: To rozhodně, protože trefit se v SFC torpédem je dost těžké. Rozhodně nejsou samonaváděná, jak by měla být. To už jso lepší kvantová torpéda, ty se aspoň vždycky trefí.

4of7 - 25.02.2001 v 22:48

Jarod: Expanding Sphere Generator v SFC na torpéda nefunguje, ale měl by (ostatně měl by fungovat na cokoliv hmotného). Torpéda v ST se ostatně chová víc jako řízená střela podle pravidel SFB/SFC.

Jarod - 25.02.2001 v 22:38

4 of 7: No pokud je tvoje ESG - Expanding Sphere Generator, tak to v SFC I na torpéda moc nefungovalo.

Jarod - 25.02.2001 v 22:37

Bendi: Hlavně, výbuch čehokoli o pár megatunách je událost, která se dá dost těžko utajit. A nejsou na to potřeba zrovna družice, stačí obyčejný seismograf.

4of7 - 25.02.2001 v 22:15

Ta zpráva se množí jak tribblové :-))

4of7 - 25.02.2001 v 22:14

Bendi: jaderné zbraně jsou natolik nepoužitelné v praxi, že není důvod o nich něco tajit - takže ten, kdo vyrobil největší bombu, se s ní rád pochlubí :-) Jarod: rozdíl mezi H-bombou a torpédem - máš pravdu, výbuch torpéda bude jen EM záření. Dosah záleži na tom, jestli jde ten výbuch směrovat, každopádně bude účinek klesat s druhou mocninou vzdálenosti. Pak záleží na tom, jak velká je nepřátelská loď - čím větší, tím větší podíl energie z výbuchu dostane. Jinak proti point defenci funguje stejná taktika jako ve skutečnosti: vystřílet na nepřítele tolik torpéd, že je point defence nestihne sestřelovat. Možná by Federace měla vynalézt ESG ;-)

4of7 - 25.02.2001 v 22:14

Bendi: jaderné zbraně jsou natolik nepoužitelné v praxi, že není důvod o nich něco tajit - takže ten, kdo vyrobil největší bombu, se s ní rád pochlubí :-) Jarod: rozdíl mezi H-bombou a torpédem - máš pravdu, výbuch torpéda bude jen EM záření. Dosah záleži na tom, jestli jde ten výbuch směrovat, každopádně bude účinek klesat s druhou mocninou vzdálenosti. Pak záleží na tom, jak velká je nepřátelská loď - čím větší, tím větší podíl energie z výbuchu dostane. Jinak proti point defenci funguje stejná taktika jako ve skutečnosti: vystřílet na nepřítele tolik torpéd, že je point defence nestihne sestřelovat. Možná by Federace měla vynalézt ESG ;-)

bendi - 25.02.2001 v 21:05

Jarod: To byla největší, o které víme. Nepochybuji o tom, že při nějákém podzemním pokusu vyskoušeli ještě něco destruktivnějšího.

Jarod - 25.02.2001 v 20:46

No já nevím, ale řekl bych, že na ochranu před torpédy má loď štíty. Záleží jen na tom jestli je energeticky/prakticky výhodnější mít point defence, nebo prostě posílit šíty. Jinak srovnávat účinky výbuchu (když už pomineme rozdíl mezi torpédem a H-bombou) na chatrného člověka a na štíty lodi není moc směrodatné. Největší vyzkoušená H-bomba byla ruská, o síle 50Mt, někdy v říjnu 1961

bendi - 25.02.2001 v 20:21

Možná by mělo cenu místo point defence použít phaserový paprsek o velmi širokém zozptylu. Klesla by tím sice jeho účinnost, ale na torpéda by to mělo stačit.

4of7 - 25.02.2001 v 20:10

Vlada: poloměr účinku torpéda nevím, u atomové bomby o síle 33 Mt je smrtelná úroveň radiace a tepelného záření asi tak do vzdálenosti 50 km (spad nepočítám). Není to moc přesné, tak velkou bombu nikdo nezkoušel :-) Co se týká vzdálenosti výbuchu, občas může být výhodnější přímý zásah do jednoho štítu než (slabší) zásah všech štítů (třeba pokud je nějaký z nich už hodně oslabený).

Vlada - 25.02.2001 v 19:39

A to že blízký výbuch (několik kilometrů) je lepší než přímý zásah, podle mě platí stejně.

Vlada - 25.02.2001 v 19:38

No já samozřejmě mluvil o seriálové podobě torpéda, vždyť jsem to napsal. Tam navíc-jestli si to pamatuji dobře-bylo někde řečeno že má účinek jen 25 kilotun. 33 megatun je docela dost, ale zajímalo by mě spíše jaký má poloměr účinku.

4of7 - 25.02.2001 v 17:54

Vlada: jestli torpédo obsahuje 1,5 kg antihmoty (www.ditl.org), tak bych se od něj držel co nejdál (odpovídá to vodíkové bombě o síle 33 megatun). Navíc se střílejí ve větším počtu. V seriálu je to v porovnání s tím taková neškodná prskavka.

Vlada - 25.02.2001 v 16:34

Jo a i kdyby nebylo torpédo sestřeleno daleko od lodi, blízký výbuch je pořád určitě lepší než přímý zásah (na druhou stranu bez point defense by se třeba torpédo vůbec netrefilo a letělo neškodně dál, to by záviselo na schopnosti počítačů vypočítat jestli má cenu na něj střílet, nebo jestli je lepší nechat ho být).

Vlada - 25.02.2001 v 16:31

Protilodní střela většinou taky vybuchne-viděl jsem záznamy ze zkoušek Phalanxu (pravda, například u Skyshieldu opravdu většinou nevybuchne). A torpédo má poměrně dost malý poloměr dosahu svého výbuchu. Navíc tou kratší vzdáleností mám na mysli pochopitelně několik kilometrů a podle toho co vidíme v seriálu by to bohatě stačilo. Co se týká té závislosti přesnosti na výkonu-jistě nemuselo by to mít vliv na přesnost, ale také mohlo (do jisté míry). Nejde jen o mechanické části, jde prostě o schopnost soustředit (elektronicky vychýlit) paprsek s dostatečnou přesností a podle mne by mělo (pravda, nemuselo) být snažší s dokonalou přesností ovládnout slabší výboj.

4of7 - 25.02.2001 v 12:47

Vlada: výkon by neměl mít vliv na přesnost a rychlost zaměřování - phaser nemá pohyblivé části, zaměřování bude na nějakém jiném principu podobně jako u moderních radarů (AN-SPY, APG-77). Torpédo se musí sestřelit dost daleko od lodi, protože vybuchne (protilodní střela se většinou rozpadne takže to tolik nevadí).

Vlada - 24.02.2001 v 23:42

Navíc mě napadlo že point defenc je velice specifická forma obrany využívající tu nejpřesnější technologii zaměřování zbraní na krátkou vzdálenost, kdežto třeba těžké phasery musí být universální a pálit i po vzdálených cílech, navíc s podstatně větším výkonem. Dnes když na loď poletí Exocet tak po něm taky nebude střílet MK 45kou ale Phalanxem...

Vlada - 24.02.2001 v 23:35

No řekl bych že to torpédo nemanévruje jako zběsilé :))

4of7 - 24.02.2001 v 20:04

DL: point defence proti torpédům by byla dost obtížná - jestliže je problém střílet po manévrujícím Defiantu, sestřelení torpéda o rozměrech kolem 2x1x0,5 metru v bezpečné vzdálenosti od lodi bude mnohem těžší. Podle mě by mělo větší smysl rušit nepříteli zaměřovací senzory a používat klamné cíle (jinými slovy brát si příklad víc z letectva a ponorkového loďstva). Jinak je pravda, že boje v ST se odehrávají na směšně malou vzdálenost (čekal bych desetitisíce aš statisíce kilometrů), ale zase se lodě a torpéda pohybují mnohem pomaleji. Z hlediska taktiky mi vzdálenost nepřipadá moc důležitá - záleží hlavně na tom, jak dlouho poletí moje torpéda k nepříteli (a kolik má tedy času s nimi něco udělat) a na tom, jak je nepřítel natočený vzhledem k mojí lodi (tedy čím může střílet a kam ho já můžu zasáhnout).

Ptaak - 23.02.2001 v 10:40

DL: díky, hned se mrknu. Začínám dělat na MEF seznam odkazů, takže ti také vyhradím první místo, ale bude to hotové až někdy za týden nebo dva, protože teď nemám čas. Jinak k těm formacím: to, co jsi psal, je smutná pravda. Já sice viděl jen DS9 od 3. sezóny, ale něco jsme četl na synopsích a to mě dostalo. Můj postřeh k formacím: když spojenci bojují proti Dominionu, tak jsou vlastně ve stejné situaci jako bombardéry útočící na Německo za WW2, protože hodně přes 75% jejich bojové síly je ve velkých lodích, které Jem´Hadar fightery vymanévrují, kdy si vzpomenou, a mohou poměrně snadno unikat palbě z jejich phaserových oblastí. Používat proti nim torpéda je nesmysl kromě slavových nebo nějakých s prostorovým účinkem (Genesis... a je vymalováno...). Jinými slovy tyto lodě potřebují mít možnost krýt se navzájem palbou, soustředit ji na hluchá místa v obraně jiných plavidel (v této oblasti mají slabiny hlavně romulani) a podporu malých, velmi mobilních lodí, které budou zabraňovat nepříteli soustředit se k náporu a rozrušovat jeho formace. Navíc musí být taková formace, pokud bojuje navíc proti nějakým větším lodím, být schopná pálit torpédy z většiny plavidel, jinak jim nepřítel "položí příčku na T" - to je manévr z dob řadových lodí, kdy se jedna linie blíží čelem k nepříteli a nemůže tudíž střílet (maximálně dopředu namířenými děly první lodě), zatímco druhá linie pluje kolmo na jeho kurs a pálí plné boční.

Dedik Larzon - 23.02.2001 v 10:13

Ptaak: Stranka Dedika Larzona je uz castecne v provozu. Jsem zvedav co na ni reknes. Je zatim v dost provizornim stavu a je tam jen cast veci, ale uz se da neco zhodnotit. Bohuzel valecna lodstva tam zatim nemam, je zprovoznena jen chronologie a cast typologie a jsou tam nektere povidky. Jinak v odkazech se mrkni, ze jsem tvym strankam venoval cestne prvni misto. Nektere odkazy ktere jeste nejsou hotove nemaji navaznost a kliknes li na ne hodi te to na kgb, takze klikat jen na to co tam je-ma to jeste mouchy...trochu. Adresa je v databazi.

Dedik Larzon - 23.02.2001 v 10:05

Odborg:k formacim. Podle meho nazoru nemaji formace vzhledem k tomu, jak je v st prezentovan boj zadny vyznam. Lode pali nazdarbuh a neni duvod se omezovat se formacemi ktere navic neumoznuji manevry. ZA skutecnych okolnosti by vyznam mely, ale realitou se boje v St nevyznacuji. V realu by boj probihal na vetsi vzdalenost dalekonosnymi torpedy a ty by lode sestrelovaly poit defenci a tak by urcita formace mela vyznam, ale to v st neni a tudiz neni duvod-no snad jako prevence srazky lodi. Navic je nesmysl utocit v prilis sevrene formaci. Co kdyz protivnik pouzije nejakou prostorovou zbran-viz enderova hra.

4of7 - 23.02.2001 v 00:18

Ptaak: ještě jedna poznámka k maserům: pokud bys opatřil uniformu tenkou vrstvičkou z nějakého dobře vodivého materiálu (třeba ze zlata, v kosmickém programu ho používají všichni), EM záření se od ní bude odrážet - takže se parsek z maseru odrazí a neuškodí. Navíc tahle vrstva nemusí být na povrchu a nepřidá moc váhy. Jinak další užitečná energetická zbraň, která už je v přijatelném stádiu vývoje, je generátor EMP.

bendi - 22.02.2001 v 20:50

Jarod: Máš pravdu. V DS-9 od 4. sezóny je opravdu HODNĚ bojů a jsou tam vidět i různé druhy taktických postupů a lodních formací. Jinými slovy: Je to SUPER!

Jarod - 22.02.2001 v 19:14

Odborg: No na to se dá říct jen:"DS9 od 4. sezóny." Jak se mi zdá, tam bude asi všechno co ve ST nebylo. Lodě ve více řadách, ale byly už i v TOS.

Anonym: Odborg - 22.02.2001 v 16:02

A co takle zmenit tema. V souvislosti s tim co jsem tady nekde (v jinym foru) uz cetl /podle myho zajimavy postreh/, o tom, jak je mozne, se se lode ve ST vetsinou potkaji ve stejne rovine mne napada otazka : Melo by podle Vas v pripade bitvy smysl pouzit usporadani lodi do vyskove odstupnovanych "boxu", ktere pouzivaly B-17 pri naletech na Nemecko? Samozrejme, ze by takove "ST-boxy" nemusely tvorit tak "hluboky ctverce", jak tomu bylo u B-17, protoze tam slo o neco jineho. V pripade "ST-boxu" by podle meho stacilo, aby tento byl tvoren jen jednou radou lodi - vzdyt znacna cast uderne sily je v torpedometech a kdyby za sebou bylo vic lodi, tak se tahle uderna sila neda poradne vyuzit.

Ptaak - 22.02.2001 v 09:19

4/7: to bude nejspíš tím, že současné lasery, které můžeme my běžně vidět, nemají nijak oslnivý výkon, rozhodně ne tolik, aby byly nebezpečné jiné části těla než očím. Ale jestli jsi někdy viděl nějaký ohňostroj s laserovou show, tak tyhle lasery jsou vidět sakra dobře (i když to nejspíš souvisí s tím, že je ve vzduchu plno kouře, takže se ten paprsek líp rozptyluje).

Chewie - 22.02.2001 v 00:43

No je fakt ze zabity vojaci v H.P. meli zajimavou teplotu

Vlada - 21.02.2001 v 20:20

Přečtu si to znovu:))

4of7 - 21.02.2001 v 20:18

Vlada: nemluvil jsem přímo o maseru, jen o nějaké mikrovlnné zbrani (alespoň mě nenapadá jiný způsob, jak zabít člověka ve skafandru a skafandr přitom nepoškodit)

Vlada - 21.02.2001 v 20:00

H.P. jsem četl asi třikrát, ale na maser si nějak nevzpomínám. Pravdou ovšem je, že brouci používali energetické zbraně.

4of7 - 21.02.2001 v 19:24

Ptaak: laser vidět je, ale mnohem hůř než nám předvádějí ve filmech. A PG 13 je něco jako naše "mládeži přístupno" - takže nejsou žádná omezení na vysílací čas. U nás se na to zatím naštěstí nehraje.

Ptaak - 21.02.2001 v 10:01

4/7: lasery nejsou vidět ve vakuu (ani phasery by neměly být, když uř jsme u toho), ale v plynném prostředí ano - mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. Jinak knížku H.P. jsem nečetl, ale to by byla jen čestná výjimka. P.S. co je to hodnocení PG 13?

4of7 - 21.02.2001 v 00:31

Ptaak: pro film/televizi není maser moc vhodná zbraň - mikrovlny nejsou vidět (laserový paprsek sice normálně také ne, ale to už k filmu patří stejně jako bomba s červeným displejem) a navíc při zásahu to asi nebude moc pěkná podívaná - na hodnoceení PG13 by mohli zapomenout... Jinak pokud si vzpomínám, nějakou podobnou zbraň měli brouci v Hvězdné pěchotě (knížce, ne filmu)

Jarod - 20.02.2001 v 20:25

Je to samozřejmě depolarizátor. Fakt solly.

Jarod - 20.02.2001 v 20:22

Mně tedy nejvíce zaujal depolarizátol proteinů. To je zatím nejoriginálnější ruční zbraň va Sci Fi, o které jsem četl.

bendi - 20.02.2001 v 20:13

Ptaak: Možná je to proto, že laser je již typická sci-fi zbraň. Některé výtvory autorů sci-fi nemají s logikou nebo realitou pranic společného. A nedokážu si představit mnoho autorů, kteří by studovaly ATM nebo podobně zaměřená periodika.

Ptaak - 20.02.2001 v 09:22

Ještě jedna věc mě napadla, když jsem psal o těch maserech: proč se vlastně nepoužívají a 90% autorů dává přednost laserům? Maser potřebuje k zabití člověka nebo jakéhokoliv jiného tvora založeného na podobné kapalině (vodě) mnohem méně energie, většinu práce za něj udělají vroucí tělní tekutiny. Laser vytvoří jen malou úhlednou dírku, která ani nekrvácí, pokud nemá obrovský výkon, který vede ke stejnému konci jako u maseru. Můžete k tomu něco dodat?

Ptaak - 20.02.2001 v 09:13

Jenomže většina v současné době připravovaných energetických zbraní (nejen laserů, i třeba katodových paprskových děl, jestli se nějaká dělají, nebo plasmových svazků... kdo ví, co vlastně kutí všechny tajné vojenské laboratoře? To, že vylezli na světlo s lasery nejspíš znamená, že už mají něco lepšího...) má jeden velký problém: energii. Abyste mohli napájet gigawatový laser, potřebujete ohromný zdroj, takový, který rozhodně nenamontujete na nic menšího než pořádně velký nukleární křižník. Pro jakoukoliv pozemní techniku s ním vůbec nepočítejte, ktomě obrovských pevností a podobných věcí. Něco jiného je laserová protiraketová obrana (něco jako systém Phalanx), která si vzstačí s mnohem menší energií. Ale stále jsou lasery v současné době omezeny na krátkou vzdálenost a slabě pancéřované cíle. Něco jiného by byl třeba protipěchotní maser, který má oproti laseru obrovskou výhodu v menším rozptylu způsobeném prostředím (naše atmosféra rozptyluje EMG záření nepřímo úměrně 4. mocnině vlnové délky).

4of7 - 20.02.2001 v 00:29

Bendi: máš pravdu, MIRACL je pouze experimentální zařízení a asi nikdy neměl být bojově nasazený - ale všechny v současnosti vyvíjené laserové zbraně (THEL, ABL, SBL) z něj vycházejí.

bendi - 19.02.2001 v 22:18

Podle mých informací (ATM, www.army.cz, www.trw.com) je dnes asi nejbojeschopnější laserový systém THEL.

4of7 - 19.02.2001 v 17:44

Ptaak: srovnávat pulsní lasery jenom podle výkonu je stejně na nic - chtělo by to znát alespoň energii pulsu. Laser, který jsem měl na mysli (je v Praze na Přírodovědecké fakultě UK) měl energii pulsů sice nízkou, ale zase je zvládal vysílat prakticky neustále - vypadalo to jako nepřerušovaný paprsek.

Ptaak - 19.02.2001 v 09:39

4/7: tak tedy podle mých informací se s laserem o výkonu 2 TW propalovaly cihly! Sice měl kadenci asi jako bombarda (tedy kolem 6 výstřelů denně), ale dokázal prorazit 10 cm přepážku. Ještě se podívám po informacích (koneckonců, je to nějaký ten pátek, co jsem studoval fyziku pevných látek, jejíž součástí byla i teorie laserů).

4of7 - 19.02.2001 v 01:25

Ptaak: laser o výkonu 10 TW samozřejmě existuje, ale je docela problém s ním propálit i list papíru (vyzkoušeno). Takový výkon má proto, že jeho pulsy trvají kolem 10^-15 s. Nejvýkonnější laserová zbraň, o které vím, je americký chemický laser MIRACL (http://www.fas.org/spp/military/program/asat/miracl.htm).

bendi - 18.02.2001 v 19:54

Jarod: Tomu není co vytknout.

Jarod - 18.02.2001 v 19:05

Bendi: No autor na www.ditl.org se opíral o takové ty relativně neoficiální zdroje, jako třeba epizody seriálu TNG :-)) Ne, teď vážně, pokud se sccénáristé nedokáží shodnout ani na takové zásadní věci, jako je rozloha Fedrace, můžeme od nich jen těžko očekávat, přesnost ve výkonu phaserů lodí třídy Galaxy. Ubohý scénarista prostě není připraven na "pravé odborníky" na ST :-))

bendi - 18.02.2001 v 16:28

Ptaak: Já vím, že moje informace nejsou zrovna realistické, ale byly uvedeny v relativně oficiálních zdrojích.

bendi - 18.02.2001 v 16:08

Jarod: Svoje informace mám z jednoho nákresu Enterprise-D vydaného Paramountem.

Ptaak - 18.02.2001 v 16:07

Jarod, ad de Ruyter: díky za opravu ad Equinox: tak to jsem se musel někde seknout (měl jsem dost málo času, když jsem to prohlížel, a nemohl jsem si to tudíž ověřit) Bendi: Jestli ti výkon phaseru 3 TW přijde hodně, tak dovol, abych tě upozornil, že dneska existují lasery o výkonu kolem 10 TW. Navíc se mi zdá výkon 15,21x10^15 W (15210 TW) pro loď poháněnou anihilací a o hmotnosti kolem 4.5 mil. tun dost malý. Pak by totiž impulsní reaktory (pokud vím, jsou fůzní, mají tedy jen asi 1/100 výkonu warpového jádra při stejné spotřebě paliva) byly schopné dávat jen asi 35 KW na tunu hmotnosti lodi, pokud by se veškerá jejich energie pouštěla do motorů. To je ale zatraceně málo, navíc impulsní reaktory musí napájet veškeré systémy na lodi (pokud vím, warpové jádro se používá pouze pro nadsvětelný pohon a v nouzi pro zbraně a štíty), a těch je strašlivá spousta!

Jarod - 18.02.2001 v 14:40

Bendi: Co je to Oficiální materiál Paramount Pictures? Autor z www.ditl.org vypočítával výkon zbraní podle TNG Technical manual, z epizod TNG Legacy, Q Who?, Who Watches the Watchers. Výkon jádra také z TNG Tech.man., z epizody True Q. Celkové výsledky jsou značně rozporuplné, stejně jako např. velikost Federace, nicméně hodnoty by měly být v tomto rozmezí: Maximální výkon warp jádra : 4.77 x 10na6 TeraWattů - 12.75 x 10na6 TeraWattů Průměrný výkon warp jádra: 1.56 x 10na15 TeraWattů

bendi - 17.02.2001 v 22:19

Jarod: Zajisté. Zdroj: ST:TNG Temné zrcadlo & Oficiální materiál Paramount Pictures.

Jarod - 17.02.2001 v 18:09

Bendi: Jak jsi si určitě mohl všimnout. U svého příspěvku jsem také uvedl zdroj informací. Tento zdroj, jak bylo také řečeno, není oficiální, nicméně, kdyby jsi se aspoň podíval na jmenovanou stránku, zjistil by jsi, že jsem pouze citoval, tam uvedené informace, které navíc nejsou založeny jen na výmyslech scénaristů, ale na rozumných výpočtech. Nevím z jakého, zřejmě oficiálního, zdroje jsou tvé údaje a bylo by dobré, aby jsi ho také pro srovnání uvedl.

bendi - 17.02.2001 v 14:44

Jarod: Loď Enterprise ze zrcadlového vesmíru má výkon na phaser 3 TW, což je docela síla, takže potom by Voyager musel být s 10 000 TW opravdu nejsilnější lodí v Galaxii. A jen tak pro informaci: Celkový výkon jádra lodi třídy Galaxy je 15 210 TW ( a to je 117% celkového výkonu ), takže 10 000 TW Voyageru pro phasery je dosti utopické.

Jarod - 17.02.2001 v 14:11

Ptaak: Je mi líto, že zase musím rejt, ale síly poměr phaserů Equinoxu ku Voyageru podle www.ditl.org je 120j ku 200j, což odpovídá poměru výkonu phaserů 6000TW ku 10000TW. Jinak celkový poměr síly lodí je 260j ku 530j. (údaje v jednotkách jsou založeny na měřítku, kde standardní loď třídy Galaxy má 1000j) Vše podle www.ditl.org, která je podle mne skvělou stránkou, i když, jak už bylo řečeno, údaje nejsou většinou oficiální. (upřimě řečeno těch opravdu oficiálních je minimum)

Jarod - 17.02.2001 v 13:51

Ptaak: Admirál von Reuter velel německé flotile při útoku na Moonsundské souostroví za I.sv. války. Holandský admirál ze 17.stol, se jmenoval de Ruyter.

Jarod - 17.02.2001 v 13:43

DL: S tím se dá jen souhlasit. Jen ta armada je spíš invencible, než invicible.

Dedik Larzon - 17.02.2001 v 13:07

jak vidim taky se zabyvate i jinymi flotilami nez temi ze startreku. K tomu prirovnani ale nesedi ani galera ani galeona. Galeony sice mely az 100 a nektere i vic 180 del ale byla to nastavbova lehka dela ve sve vetsine. Ty slouzily k pokropeni paluby a pobiti posadky a nasledne abordazi, vyjimek z teto taktiky je pomalu-anglicani kontra armada invincible a portugalci kontra arabska flotila, ale to co popisujete je spis obdobi pro "radove lode"-coz nejsou galeony.

Ptaak - 17.02.2001 v 12:36

Odborg: galéry útočily taranem a abortáží, dělostřelba (možná proto, že měly jen 10-12 těžších děl, oproti až 100 na galeonách) u nich hrála jen méně významnou roli. A protože útočily taranem, hrálo u nich manévrování důležitou úlohu. podle mě je přirovnání k řadové taktice podstatně přesnější, protože byla stejne nepružná jako ta, co je v seriálu (kromě situací, kdy veleli admirálové, ne výškrabky ze dna štábu: Nelson, de Reuter,...).

Odborg - 16.02.2001 v 14:58

Ptaak : galer, ne galeon (galeony prece uzivaji bocni salvu a dopredu maji jen slabou vyzbroj, kdezto galery mely vyzbroj soustredenou na pridi a na bocich maximalne tak falkonety). Jinak ale uplne souhlasim, pouziti spojeni stitu ma vyhodu jen v pripde, ktery uvadis. No vlastne by mohlo mit vyznam jeste pri boji mensich lodi proti jedne (mozna dvouúm vetsim. V tomhle pripade podle meho neni ztrata iniciativy az tak zavadna - vyvazuje ji vyssi odolnost stitu a vetsi moznost soustredit palbu z jednoho smeru na jedno misto.

Ptaak - 16.02.2001 v 13:07

Odborg: ale taktická výhoda spojení štítů má smysl jen v případě většího počtu lodí, které navíc i samostatně mají menší manévrovací schopnost než protivník (romulan warbird), protože taková formace má obratnost B-52 proti Su-37. Viz. můj příklad jejího použití. To navíc znamená, že se vzdáváte s takovou grupou iniciativy. V seriálu, kde se bojuje stylem řadových galeon, to má ohromný smysl, ale v reálu by taková formace byla okamžitě terčem desítek nebo stovek torpéd a to by prostě nerozchodila.

Odborg - 16.02.2001 v 12:24

D.L.: to, ze se lode pod "superstitem" nemuzou vzdalovat je pravda, ale kdyby se chtely vzdalovat, tak nebudou vytvaret ten stit ne? A s pripadnou koordinaci utoku (udrzeni "sestavy") bych si nedelal starost - to by mela byt starost palubnich pocitacu. Jinak souhlasim s Ptaak - pokud jedna lod kryje rozsirenim stitu jinou lod, ktera stity nema, tak takovy stit musi byt slabsi (jeden zdroj musi "utahnout" vetsi plochu). Zajimavy zpusob posileni stitu byl myslim ve VOY-Krouzek expertu, kdy lod co utocila na Voyager mela posilovany stity druhou lodi, ktera se drzela "za ni".

Ptaak - 16.02.2001 v 10:30

Pokud rozšíří svůj štít jen jedna loď tak, aby do jeho prostoru mohla pojmout další, tak musí nutně dojít k zeslabení, to je neoddiskutovatelné. Ale teď jsem narazil na fantastickou stránku pro nás divoké militaristy, www.ditl.org. Většina tam uvedených taktických srovnání je sice spekulace, ale velmi zajímavá. Udává poměr výzbroje Eqinuxu k Voyageru cca 255:250 v phaserech (což je divné, protože Nova class má mít jen 8 phaserů srovnatelných s Voyagerem), ale u torpéd je Voy 2x silnější (polovina palebné síly Galaxy class)! Ovšem štíty a trup jsou 255/50 Nova a 270/50 Intrepid. Pokud budeme z těchto údajů vzcházet, tak jediný důvod, proč byla obrana poskytnutá Voy účinná byla v tom, že Equinox již dodělával a měl štíty prakticky na nule, zatímco ty Voyageru byly nepoškozené. No ale k tomu, co říkal D.L. o spojení lodí do jedné velké: tuto metodu, kdy lodě navzájem propojí své štíty, čímž se vytvoří jeden větší a silnější (protože každá loď do toho štítu dává stejnou energii jako do svého vlastního, ale pokrývá menší plochu), jsem použil v novele Mstitel, kdy se obklíčené romulanské warbirdy spojí do formace zvané falanga, provedou propojení štítů a úspěšně se brání až do příletu U.S.S. Enterprise F (Kniaz Suvorov class), která jim ten štít salvou 36 kvantových torpéd roztrhá na kusy.

Dedik Larzon - 16.02.2001 v 09:17

to je podle me dalsi nesmysl co scenaristi vymysleli, rozsirim li stit mam z toho urcite potize a ne ze je to pro me pomalu vyhodne. tim padem jen vytvorim jednu lod z bandy malych. nemuzou se vzdalovat jinak by ztratily svuj superstit.

Odborg - 16.02.2001 v 07:14

Predpokladam, ze jste si vsimli (naposledy to bylo v VOY - Equinox; protoze si ale nevzpominam na TNG, kde by to bylo videt, tak nevim jestli to neni jen "specialita" Voyageru), ze jedna lod dokaze v podstate bez problemu rozsirit sve stity tak, ze "kryji" dalsi lod, a to zrejme o stejnem vykonu. Pokud by se toho dalo vyuzit bezne (a nevim proc ne), tak predpokladam, ze by to do jiste miry mohlo resit problem mensich lodi (treba prave Intrepidu) pri spolecnem utoku na "silnou" lod. Stejne se vetsinou utoci stylem stredovekych galer, takze nevidim duvod, proc by se treba tri Intrepidy nemohly "naskladat" do jakehosi trojuhelniku, vsechny by rozsirily sve stity tak, aby se navzajem kryly a hura do utoku.

Ptaak - 14.02.2001 v 10:51

Myslím ten vzorec na výpočet rychlosti v TNG: v/c = wf^10/3, tedy rychlost lodi v násobcích c odpovídá warp faktoru umocněnému na 10/3. to je ten vztah, který platí pro warp 1-9, a to nej v TNG a dál, pro TOS platí obyčejná nelimitovaná kubická závislost opravená o koeficient prostředí.

Ptaak - 14.02.2001 v 10:49

Odborg: ne, protože mnou uvedený vzorec, jak jsem podotkl, platí jen pro hodnoty warp 1-9 včetně, nad warp 9 už se to počítá jinak, nevím jak. když se to pokouším odhadnout, udělám si grafickou extrapolaci na základě údajů uvedených na albatani.cz. Mj. warp 9,99 je 7.912c, warp 9.9999 necelých 200.000c, a čím víc devítekza desetinnou čárkou, tím rychleji se to šplhá k limitní hodnotě v 10, tedy k nekonečnu. Matematicky řečeno pro funkční hodnotu 10 roste hodnota velikost rychlosti nade všechny meze (fuj, to je blábol).

Odborg - 14.02.2001 v 07:25

Jo ja bych taky nebyl nadsenej, kdyby to v televizi ukazovali "realne". Ted ale mozna hloupa otazka : jestlie warp 1 = rychlosti svetle, tak pri pouziti Ptaakem zminenym vzorcem 0,75c+v0, se torpedo pri odpaleni v maximalnim warpu (coz je snad 9,975) dostene pres 10, a to by nemelo, ne?

bendi - 13.02.2001 v 20:45

Je torpstě Sci-fi a ktomu to prostě patří. Je to sice dokonale nereálné, ale mnoha jedincům by se určitě nelíbilo, kdyby byly boje takové, jak by to bylo logické.

Ptaak - 13.02.2001 v 10:04

DL, Odborg, Bendi: to už se tu řešilo. Já si sice nemyslím, že by to vypadalo tak, že by lodě po sobě pálily jenom torpéda a phasery by vůbec nepoužily, ale rozhodně by se nekonalo to, co se normálně děje, tedy buď "dogfight", kdy skupinka stíhaček rasí velkou loď, se spolu břitví malé lodě, nebo "souboj řadových lodí", které plují/stojí proti sobě na 200 metrů a pálí po sobě ze všech děl (phaserů, torpédometů, disruptorů) a přežije ta, která má víc štítů a zbraní.

Odborg - 13.02.2001 v 07:11

D.L., Bendi : presne tak.

Dedik Larzon - 12.02.2001 v 22:56

ale bylo by to logicke z hlediska boje. bohuzel logicke a spravne veci nejsou vzdy efektni.

bendi - 12.02.2001 v 19:47

Odborg: Když to bereš takhle, tak by to muselo vypadat asi tak, že se dvě lodě ani nepřiblíží na dohled, odpálí na velkou vzdálenost torpéda, která nikdo neuvidí ani neuslyší a najednou se jedna z těch lodí vypaří nabo rozpadne. Myslím, že to by se divákům asi moc nelíbilo.

Odborg - 12.02.2001 v 15:42

Ptaak : to, ze je videt jak torpeda leti k cily je podle myho nutny kvuli divakum, ve skutecnosti by asi bylo videt jen zablesk u usti torpedometu (teda pokud by nejaky byl, kdyz se nepouziva "strelny prach") a pak vlastne ve stejnym okamziku vybuch torpeda na stitech nepritele. To by se asi divakum moc nelibilo.

Ptaak - 12.02.2001 v 12:51

Odborg: aha. No pokud platí to 0.75c+v0, tak když letí za sebou dvě lodi stejnou rychlostí, tak se mezi nimi torpéda pohybují rychlostí 0.75c, což je sakra hodně. Ovšem vzhledem k tomu, že Equinox a Voyager dělil podle mého soudu maximálně 1km a torpéda potřebovala na jeho překonání kolem 2 sekund, tak to s jejich rychlostí zase tak velká sláva nebude.

Anonym: Odborg - 12.02.2001 v 12:08

Z toho prispevku vypadlo znaminko pro VYSSI nez 6. Je jasny, ze torpedo musi mit vyssi warp nez 6.

Ptaak - 12.02.2001 v 10:28

DL: já do nich necpu torpéda, rozhodně ne těžký. A taky netvrdím, že jsou rychlejší, ale lépe manévrují. Už jsem tu psal, že zrychlení lodi závisí na poměru hmotnosti a výkonu reaktoru (tedy energii). Hmotnost roste zhruba (velmi) s třetí mocninou velikosti, ale energie, přesněji výkon reaktoru, kde jde o plochu reakční komory (na délce jádra nezáleží, jenom na rozměrech aktivní zóny), pouze se druhou mocninou. Proto mají stíhačky v poměru k hmotnosti víc energie a tudíž i lépe zrychlují a tedy manévrují.

Dedik Larzon - 12.02.2001 v 10:24

Ptaak:otazecka proc by stihac mel byt rychlejsi nez velka lod v podsvetelne rychlosti. Neni pro to jediny logicky duvod, aby takova mala potvora byla rychlejsi. Tady neplati to co na zemi kde stihac leta ve vzduchu a lod jede po vode. Tady plati pro oba stejne zakony a vetsi lod ma vetsi a vykonnejsi motor, zvlaste kdyz do tech stihcu cpete torpeda, ze se skoro nemuzou hybat jak jsou prelozeni.

Ptaak - 12.02.2001 v 10:23

Chewie: ale jakmile načerpáš energii (rozeměj: antihmotu) do torpéda, musíš ji tam nějak udržet, a to tě stojí docela dost energie na "zadržovací pole", ať už je to cokoliv. Jinými slovy pokud chceš, aby ti to torpédo k něčemu bylo, musíš ho odpálit hned (nebo krátce poté) co načerpá energii. Nabít torpéda a čekat si může dovolit velká loď se zásobou energie (např. Galaxy class), ale ne malé stíhačky typu Peregrine. Odborg: podle mých informací se torpéda odpálená ve warpu pohybují rychlostí 0.75+v0, kde v0 je rychlost lodi, která je odpálila - koneckonců jejich pohon je taky warp. No a max. rychlost určitě nemají 6, protože to by Equinox letící touhle rychlostí nedohonily. A Voyager se k němu přibližoval zezadu patrně proto, že většina ST lodí má dozadu jen velmi slabou výzbroj, v podstatě symbolickou.

Chewie - 12.02.2001 v 08:02

Ptaak : Myslim ze s tim kde by Peregrine vzal antihmotu nebude problem - torpeda se naplnej uz na nosici. Mimochodem, nevite kolik takovy torpedo vazi? Nasazeni bych videl tak ze nosic bude palbou podporovat Peregriny, ktery tak budou mit vic casu se priblizit a zblizka poslat davku torped na mustek a motory.

Odborg - 12.02.2001 v 07:23

Myslim,ze patecni VOY - Equinox 2, prinesl par zajimavych veci tykajici se zbrani (ikdyz VOY v nekterych vecech je treba brat s rezervou). 1. K "zamaskovani" lodi pred senzory Flotily netreba technologie stealth nebo maskovani - staci polarizovat trup. Popravde, to se mi nejak nezda. 2. Torpeda - evidentne maji warp 6, protoze Equinox mel nejvyssi rychlost prave warp 6, a Voyager ho warpem pronasledoval aniz se priblizoval a palil torpedy, ktere Equinox zasahovala. Tohle je myslim dost zajimavy, protoze jestlize nejvyssi warp dela tusim 9,975, tak torpeda nemuzou byt rychlejsi coz znamena, ze v pripade, kdy dve lode leti nejvyssim warpem nemuze "pronasledovatel" pouzit torped - proste by "nedohnala" pronasledovanyho (ten ale muze vesele palit). No a pokud by torpeda mely nizsi warp nez tech 9,975, tak by "pronasledovatel" navic riskoval, ze je predleti a pritom ho trefi.

bendi - 10.02.2001 v 10:33

Ptaakem uvedená taktika byla jasně vidět v díle ST: TNG - Preventivní úder, když upravené Peregriny Maquitů útočily na kardasianský křižník třídy Galor a ten se proti tak malým cílům nedokázal účině bránit. Peregrinů bylo prostě mnoho, tím rozptýlily palbu Galoru a ten ani nebyl schopen se do tak rychle manévrujících cílů strefit. Zachránil ho až přílet Enterprise D. Něco podobného bylo vidět i v SW: Episode IV při útoku Rebelských stíhaček na hvězdu smrti.

Ptaak - 09.02.2001 v 11:04

Moje představa je asi taková, že boj je zahájen na velkou vzdálenost palbou torpéd, ale rozhodující zbraní jsou phasery na vzdálenost střední - to ovšem vychází z toho, že torpéda mají menší šanci na zásah, než uvádí DL, a to z těchto důvodů: 1) lodě ve ST se v boji pohybují sice maximálně 0.25c (full impuls), ale zase na tuto rychlost mohou zrychlit z "nuly" prakticky okamžitě, což znamená obrovskou manévrovací schopnost; 2) torpéda jistě budou řízená a "inteligentní", ale asi budou mít stejnou manévrovací schopnost jako současné rakety v leteckém boji, z nichž vlastně vycházejí, a to znamená, že obranné manévrování nabývá na významu. Samozřejmě podpůrné elektronické prostředky a AOS - protistřely, protitorpéda a vysokokadenřní phasery/lasery stále mají hlavní slovo. Kromě toho nějakou chvíli trvá, než si torpéda připravíte, naplníte hlavice antihmotou a navíc když s nimi pálíte na maximální dosah, nezbývá jim energie na manévrování. No a jakmile se přiblížíte, tak začnou pracovat i phasery/disruptory nebo co to vlastně máte. Na druhou stranu je fakt, že použití torpéd a vlastně celá taktika v seriálu se dá popsat jedině jako stupidní. Jinak ad použití stíhaček: stíhačky jsou pomalejší než velké lodě pouze při hyperrychlostech, nikoliv na impulsní pohon. Jasně to bylo vidět v DS9: Jem´Hadar, kde runaboaty a Jem´Hadar fightery kroužily kolem U.S.S. Oddysey, která pro ně představovala vlastně jen stabilní cíl. Jistě, nemohou nést velkou zásobu torpéd ani ta nejtěžší torpéda (max. tak 2-3 na externích závěsnících, a i o tom pochybuji - kde by pro ně vzaly antihmotu?), ale tyhle lodě bojují zblízka, na krátkou vzdálenost, kde nemůže nepřítel vlastní torpéda použít a kdyby pálil po nich, zatímco se budou přibližovat, tak hlavní síly, podporující stíhačky, zkrátí nikým neohrožovány vzdálenost a rozsekají ho na kusy. Sice se ty stíhačky asi nezmůžou na nic víc než pár štípanců, ale stokrát nic umořilo vola, a když se bude nepřítel ohánět zuřivě po komárech, sršni ho ubodají, než si uvědomí, o co jde.

Dedik Larzon - 09.02.2001 v 10:30

myslim, ze jsem to tu uz kdysi navrhoval, ale moje predstvava logicky vedeneho boje je asi takova: jednak boj zacina na velkou vzdalenost nejmin 5 milionu kilometru a lode se pochybuji a ne stoji na miste jako v ST-pekny nesmysl. Rychlost v rozmezi 0,1-0,4C. Ta rychlost by sla i zvysit, ale pak by zmena kurzu lodi zabrala cestu kolem soustavy. Boj by se zacinal dalkovymi torpedy ktera by podle udaju subprostorivych senzoru zacala pronasledovat nepritele. Na takove zbrane pouzivat uhybne manevry je nesmysl tem se nevyhnete-jedine je sestrelit, a navic pri rychlosti 0,4C zadny manevr skoro udelat nejde, jedine, co lze ucinit je zrychlit nebo zpomalit lod, coz je jediny manevr a ten navic slouzi k vyhybani se palbe s disrupturu-na 5mil. kilometru trva dis. zasah 16 sekund a divili byjste jak tesne bude uhybat lod, ktera je schopna zrychleni jen 100G. To znamena ze klicova velicina pro uhybne manevry je zrychleni v pomeru k delce a sirce lodi. Nasazeni stihacu je v teto bitve uplne mimo misu-jsou pamale nemaji senzory ani point defenci driv nez se priblizi se svymi kratkodosahovymi torpedy k cili roztrhaji je dalekonosna torpeda na kousky-a ta oni nest nemohou-protoze jejich odpalovace i na ne navazujici senzory se stezi vejdou i na kriznik. v takove bitve stoupa vyznam maskovani nebo nejakeho stealthu, protoze mensi lode vybavene kratkodosahovymi torpedy a dsiruptory potrebuji nepozorovane zkratit vzdalenost na dostrel a i vetsi lode oceni, kdyz je dlakove torpedo mine.

Odborg - 09.02.2001 v 07:23

K pouzitelnosti Peregrinu, byt s torpedy na palube, k boji proti vetsi lodi - v takove situaci by zrejme nakonec platilo "mnoho zjicu,honcovy smrt" :-), ale tech zajicu by muselo byt opravdu hodne, protoze jak rika D.L. : je to taky o "sile" stitu te velke lode - cim vic energie, tim by mely byt odolnejsi (ikdyz to nebude platit absolutne - stity asi nejde "posilovat" do nekonecna) V tehle sovislosti mne napada dalsi argument, proc je logicke, ze torpeda jsou samonovadeci (nebo i riditelny) a rozhodne pouzitelnejsi na mnohem vetsi vzdalenost, nez tech ST "par metru" -kocabka jako Peregrin ma v boji proti velke lodi jedinou sanci, a to odpalit svoje torpeda driv, nez se ocitne na dostrel phaseru sveho "velkeho" cile a zmizet. Jenomze to zase logicky zvysuje sance cile na preziti takovyho utoku - ma cas ucinit protiopatreni. Protiopatrenim mam namysli jednak posileni stitu, pripadne uhybny manevr, ale hlavne by mel byt cas, aby zafungovaly "aktivni" obrane systemy (dale jen "AOS"). Zakladnim AOSem by mely byt na kazde lodi vrhace "klamnych" cilu; jestlize az na vyjimky neprojde torpedo stity, tak nemuze byt problem odpalit klamny cil, ktery kus od lodi (a pred torpedem) vytvori energeticky vyboj - jakysi predsunuty stit. Pokud by se klamnym cilum podarilo znicit aspon cast torped, podstatne to snizuje sance Peregrinu v boji proti velke lodi a zaroven to zvysuje sance i velke lode se slabsimi stity na preziti utoku. Na ciste valecnych lodich by pak pak klamne cile mely byt doplneny jeste o Ptaakem zminene rychlopalne automaticke phasery a protistrely. Pokud se AOSu podari znicit cast torped pred zasahem vlastni lodi, je tu dalsi nevyhoda Peregrinu - mala zasoba torped a tedy nutnost mit "po ruce" zakladnu, kde je muzou nerusene doplnit. Proto myslim, ze je lepsi mit k obrane zakladen radeji min lodi, ale vetsich - idealni je Defiant (na tom se asi shodnem), protoze ma solidni zasobu torped, vykone phasery a i stity. A jeste neco, myslim, ze klamnych cilu jde proti torpdum do jiste miry pouzit i v boji "z blizka". Pro palubni pocitac prece nemuze byt problem neustale sledovat a vyhodnocovat pozici nepritele a preventinve odpalovat klamne cile. Sice by to bylo znacny plytvani, ale myslim, ze pokud by aspon 1 z 10/20 klamnych cilu splnil svuj ucel, stalo to za to. A pak pokud by utocily treby jen ty Peregriny, tak exploze klamnych cilu by si s nimi asi pekne pohazovaly a tak by slouzily i jako jakesi quaziminy. Ucinek neustale vybuchujicich klamnych cilu by nemusel byt k zahozeni ani pri obrane proti utoku "velke" lode - jak to vypada, ve ST se v boji (a i jinak) veli hlavne podle toho, co je videt na te obrovske "televizi" na predni stene mustku, takze kdyz tam utocnik uvidi jenom exploze ... (faktem je, ze stejny problem by asi mel i obrance). Proti utocicim plavidlum, ktere maji horsi senzory (rozumej mene vykonne) by mozna slo pouzit "superklamnych" cilu - mam namysli hololode co tady navrhoval kdysi tusim D.L.. Predstavoval bych si to asi takhle : pokud zjistim, ze se k me lodi blizi roj treba Peregrinu a já nechci skocit do warpu a zmizet, tak odpalim par holoemitoru s impulznim pohonem a tak az se ocitnu v dosahu senzoru Peregrinu, je tu najednou vic cilu, tzn. jejich utok by se mel aspon na chvili roztristit, coz zvysi me sance na jejich zniceni. Faktem je, ze proti tomu je jednoducha obrana - staci kdyz do boje povede Peregriny vetsi lod s "plnohodnotnymi" senzory (viz analogie s lehkymi krizniky v cele eskader japonskych torpedoborcu za 2. svetove) - klidne to muzou byt lode jak navrhuje Bendi. konecne konec ... nemohl jsem si pomoc :-) p.s. proti Peregrinum nic nemam, berte to tak, ze je tady pouzivam jenom jako synonymum pro neco jako "stihacka".

Jarod - 08.02.2001 v 21:19

Peregriny, použité jako stíhače, jsou dobrým a logickým doplněním arzenálu flotily. Přesto bych ale jejich úlohu nepřeceňoval, protože, i při použití "letadlovek" nemohou v žádném případě nahradit standardní třídy lodí. Problém Defiantu bych neviděl ani tak ve slabých motorech, ale spíš v nebojovém vybavení. Je to moc malá loď na hlavní typ flotily, i přes vysokou bojovou hodnotu. Na užití na letadlovce jsou už moc velké, to se spíš vyplatí pořádná loď typu Soverign. Navíc jejich označěni eskortní loď (bez ohledu na to, že jde o bojovou loď, tak trochu krytou pod názvem eskortní), příliš neodpovídá jejich malému dosahu, je to loď ideální na obranu stanic, ne na nějaké dlouhodobé mise. Jinak flotila samozřejmě nemůže být složena z jednoho typu lodi. Navíc Federace se ještě stále snaží být "mírová organizace", a tak o nějakých bitevních megaprojektech nemůže být řeč. Jinak k těm torpédům, jsou naváděná, mohou být vystřelena po balistické křivce, dokonce řízena z pálící lodi. Na to jak jsou dobrá se podle mne používají v seriálech dost málo (asi kromě DS9).

bendi - 08.02.2001 v 19:43

Leadlovka s Defianty je fajn, ale je přece jen moc drahá. Nešlo by prostě Defianty refitovat a opatřit je výkonějšímy motory? Ak k těm Peregrinum: Loď třídy Akira jich nese 15 (Albatani.cz). To znamená, že je může pohodlně dopravit k cíly, poskytnout jim informace ze senzorů, zázemí pro provedení oprav, doplnění zásob a munice a ještě jim dát palebnou podporu. Myslím, že tím taktická hodnota Peregine velmi stoupá. A v případě, že by byly Peregriny vybaveny i jiné slabší lodě, jako třeba Excelsior, stoupla by bojeschopnost jak Peregrinů, tak i jejich nosičů. Tím myslím, že postavit letadlovky pro Peregriny je výhodnější, než je stavět pro Defianty. Je to levnější, protože na Peregriny není potřeba tolik místa a proto by se jako jejich nosiče daly použít i starší lodě jako Miranda, Excelsior, Ambassador a řada jiných starších typů, které dnes již nemají žádnou valnou bojovou hodnotu. Navíc je to jednodušší, protože ktyž ztraťíte Peregrinu, vyrobíte hned novou. U Defiantu je to trochu problém. To samé platí i o opravách. A vybavit Peregriny externími závěsníky, jak to tu popsal Chewie, také není špatný nápad ...

Odborg - 08.02.2001 v 16:20

Ad torpeda : ze jsou rizena je logicky predpoklad, degradovany tim ze ve ST se strili torpedy doslova na par desitek metru, coz je blbost; torpedo je (a i v budoucnu by melo byt) zbran na "dalku". Dusledkem toho, ze se torpedy ve ST strili jen na tech "par metru" je, ze nebyl videt v cinnosti nejaky automaticky obrany system - pri rychlosti torpeda je po tech "par metrech" torpedo v cili driv, nez by dokazal jakykoliv system zareagovat. ad. Peregriny : ty se skutecne hodi jen na obranu zakladny, nebo jako "palubni letectvo"; proto nemusi mit, jak rika Chewie dobry senzory - data jim doda "zakladna". D.L.: letadlovka, ktera bude slouzit jen jako "velky motor" (nebo priblizovadlo) pro Defianty, je podle myho na nic. Kdyz uz stavim letadlovku, tak poradne. Kdyz to bude jen "priblizovadlo", tak se muze lehce stat, ze ji nepritel znici v dobe, kdy vetsina Defiantu bude na utocne misi a pak zbohem a satecek.

Chewie - 08.02.2001 v 12:46

Ptaak: Peregrine nemusi mit nadupany senzory, muze udaje dostavat od branenyho obektu datovym prenosem. Nevim proc by nemohly nosit nejsilnejsi torpeda - torpedo je snad porad stejne velky akorat s jinejma hlavicema ne? Nemohly by torpeda jit odpalovat i z nejakejch vnejsich zavesniku? To by jich pak mohly nosit vic a klidne i kvantovy.

Dedik Larzon - 08.02.2001 v 12:41

Ptaak:unikat navadenym torpedum leticim obrovskou rychlosti je nemozne temer pro jakkoli manevrujici lod. Proto jsou zvyhodneny ty velke lodi, ktere proste maji dost "point defence". Odborg: k cemu mi je nezavislost Intrepidu, kduz s touto lodi pocitam pro utoky smecky. Naopak smecku defiantu dopravi letadlovka k cili, nebo spis na dolet k cili-coz muze byt dost daleko od cile, aby si nepritel vubec neuvedomil nebezpeci a kdyby preci tak ta smecka defiantu je dostatecna ochrana. Navic ta letadlovka nemusi byt moc draha. Bude to jen suportovaci lod s velkym doletem nic vic.

Ptaak - 08.02.2001 v 11:33

podle informací z Albatani.cz jsou New Orleansy dobré, užitečné lodě, ale flotilu - ani mírovou, tím méně válečnou - nelze sestavit z jednoho typu plavidla. Chewie: je pravda, že tucet Peregrinů nacpaných tuctem torpéd - ale to nemohou být Mk VI, které nese Galaxy, spíš nějaká mnohem slabší - je vážnou překážkou pro útok na jakýkoliv cíl, pokud nejste zamaskovaní - a Peregrine prostě nemůže mít senzory stejné kategorie jako Intrepid nebo Galaxy, aby měl aspoň stín šance maskovanou loď zjistit - ale jako útočná loď je k ničemu, když má maximální warp nějakých 5 (necelých 300 c). Odborg: dobře, tak řekněme, že torpéda jsou naváděná. Pak by ovšem hlavní slovo měly menší lodě typů Defiant a Peregrine, které by jim dokázaly unikat, velké lodě by musely mít velmi účinou obranu (rychlopalné auto-phasery, protistřely...). Nejničivější zbraní by byl salvový torpédomet. Ale o tom tu už byla řeč.

Jarod - 07.02.2001 v 21:07

Torpéda jsou zřejmě naváděná, i když se mi to podle mé oblíbené hry Starfleet Command, která, dělána podle témeř oficiální deskové hry Starfleet battles, vnáší poněkud řád do chaosu bitev ve ST. Naváděná torpéda by mely být užity poprvé u třídy Excelsior-refit speciálně proti maskovaným lodím. Jinak v Starfleet commandu nejsou, ani naváděná, ani nějak moc přesná.

bendi - 07.02.2001 v 19:30

Podle mě jsou v těchto ohledech asi nejlepší lodě třídy New Orleans. Pro ty, kdo je neznají: jsou to 350 m dlouhé fregaty vybavené opravdu nechutně vypadajícím arsenálem. Mají dostatečný dosah i výzbroj a navíc se podle neoficiálních informací stále vylepšují (Bližší informace na www.ditl.org a něco málo je i na mých osobních stránkách - www.volny.cz/bendi).

Odborg - 07.02.2001 v 16:00

Ptaak : jestlize warp motory pohani lod tak, ze skladaji prostor kolem ni a ona je tak "popostrkovana" dopredu, tak vysvetleni, proc lod letici warpem nemuze manevrovat a torpeda manevrovat muzou, je mozna v tom, ze lod je x nasobne vetsi nez torpedo a proto "slozeni prostoru" kolem lode tak, aby mohla ve warpu "zatocit" muze byt problem.

Odborg - 07.02.2001 v 15:46

D.L.: s prihlednutim k tomu, co rika Ptaak o tom, ze nejsou jasne urceny hranic co je co, podle meho plati to, ze "torpedoborec", nebo fregata je dneska stejne draha, jako treba kriznik jenom pri srovnani napr. americky fregaty nacpany nejmodernejsi elektronikou a zbranovyma systemama a "kriznikem" co staveji treba cinani (prestoze se snazi, tak jeste na americky technologicky naskok nejakou dobu asi nebudou mit). Jinak myslim, ze je uplne jasny, ze smecka Intrepidu se nemuze srovnavat v uderne sile se smeckou Defiantu. Jenze jde o to, ze Defiant je lod jenom pro valku a na nic jinyho se vlastne neda pouzit, zatimco Intrepid je mnohem univerzalnejsi. Vetsi univerzalnost Intrepidu je (pokud by stal stejne jako Defiant) vyhodna i z ekonomickyho hlediska; a navic jak rika Ptaak nezanedbatelnou vyhodou Intrepidu by pak byl i jeho nesrovnatelne vetsi dolet. Nezavislost Intrepidu danou doletem u Defiantu nejde odstranit nasazenim letadlovky, protoze to by pak sice na jednom miste byla soustredena velka uderna sila, ale asi by tam uz nebyl nepritel - takova letadlovka by musela byt poradne velka (a zrejme by potrebovala i doprovod neceho jako je operacni svaz), takze by jeji presun asi nepritel zjistil.To sance nenapadne shromazdit mensi lode se solidnim doletem na jednom miste je mnohem vetsi. A pak letadlovka by byla jiste taky poradne draha, takze by jich nebylo mozno mit nijak moc.

Chewie - 07.02.2001 v 13:40

Kdyz do Peregrinu jde nacpat az 12 torped tak v poctu 12 stroju zatopej kazdy lodi, pokud prez ne bude chtit projit. Takovy mnozstvi torped jen tak neco nerozdejcha. Idealni pro obranu stanic a planet.

Dedik Larzon - 07.02.2001 v 13:25

Jestli je defiant se stavebnimi naklady stejne jako intrepid pak nechamu v cem je potiz. Jeho palebna sila je o dost vyssi a pritom nevyzaduje tolik lidi posadky. Jak uz jsem psal staci zavest pro defianta "letadlovku" a ma ihned dlouhy dosah. myslim ze stadecko defiantu si s warbirdem poradi snaz nez smecka intrepidu.

Ptaak - 07.02.2001 v 12:58

DL: dneska vlastně rozlišení mezi moderní fregatou, torpedoborcem (zavádějící český termín, správnější je angl. destroyer) a křižníkem možné často jen podle toho, do které kategorie je ta která loď řazena oficiálně. Nejaké specifikace prakticky neexistují (jako např. washingtonské dohody: křižníky mají max. 10.000 tun, lehké děla do 6", těžké 6-8"). Pozor na to! Pokud je možné na Peregrine namontovat phasery Mk VIII, tak tohle chrastítko získá na svou velikost obrovskou sílu! Sice má stále slabé štíty a malou rychlost, ale k podpůrným úkolům se hodí. Intrepid jistě není úplně nejlevnější lodí, ale podle mě by při srovnání ekonomičnosti výstavby a provozu s Defiantem dopadl zhruba srovnatelně. Intrepid je navíc oproti Defiantu dálkové plavidlo, Defiant je určen k rychlým operacím a zásahům.

Dedik Larzon - 07.02.2001 v 11:07

jak uz jsem uvadel kdysi davam prednost vetsim lodim z nekolika duvodu jejich stit je dostatecne silny na to aby vyrovnal svou absorbcni schopnosti udery zbrani malych lodi, takze posilat ty stihace je ponekud obtizne, navic jsou rychlejsi. Znovu podotykam, ze k ucelum k jakym se chystaji nasazovat stihace se mnohem lip hodi defiant, takze nechapu proc vyrabi dalsi malou potvoru. Intrepid mi ale nepripada jako lod vlcich smecek, je to skutecne spis vyzkumnik a nejsem si jist jak moc "levny" by byl. Dneska torpedoborce totiz svou ceno snadno dozenou kriznik a dalsi velke lode takze podle teto kategorie bych to radej nerozlisoval.

Ptaak - 07.02.2001 v 09:56

Ještě pár dodatků: Manévrující torpéda: je dost divné, že kosmické lodě poháněné warpem, jak mi bylo několikrát zdůrazňováno, nemohou měnit kurs jinak, než že přejdou na impuls a "zahnou", a torpéda, která mají warp jako jediný pohon, manévrovat mohou. Jistě, že se torpéda nepohybují jen po přímkové trajektorii je jasné, ale to nutně neznamená, že jsou schopna manévrování (mohou mít prostě napevno nastavené vektory tahu - tečný a normálový - a nemohou je měnit). A ad phasery na Peregrinech: jejich primární výzbroj jesou dva phasery typ IV. Namontovat na ně dvě Mk VIII je podle mě nesmysl, protože pro ně nebudou mít místo ani energii. Jeden to jo, ale dva ne. Takže aby vyrovnaly palebnou sílu Intrepidu, muselo by jich být 13 a víc, protože by rychle ubývaly.

Ptaak - 07.02.2001 v 09:49

Bendi: to je pravda, phasery Sovereignu (typ XII) jsou upravené verze phaserů X+ (X-ka nese Galaxy class), používaných pro planetární obranu. Ovšem taktická hodnota Intrepidu NENÍ v jeho palebné síle, ale jak poznamenal Odborg, v rychlosti a jednoduchosti stavby. Je sice pravda, že Prometheus je ještě rychlejší, ale to je zatím jen experimentální prototyp a navíc jde vlastně o tři samostatná plavidla spojená do jednoho celku. Takže v případě útoku nepřítele by asi byl postup takový, že by se na místo co nejrychleji vyslaly Intrepidy, aby provedly průzkum a cestou rozsévaly zkázu taktikou vlčích smeček ("Hele, asi dva parseky odsuď je warbird. Nejbližší posily má dvacet hodin daleko, mi u něj můžeme být se čtyřmi loděmi za pět hodin. Škrtněte si warbird.") včasným soustředěním sil. To by umožnilo Flotile získat čas k přesunutí velkých bojových lodí do celé oblasti a zasazení rozhodujícího úderu. No a co se týče instalace Mk VIII bank na Peregriny, to je sice hezké, ale ani hodně velké množství Peregrinů ti těžko může nějak významně ohrozit Intrepid s alespoň trochu zkušeným kapitánem, protože Intrepid má 1) daleko větší dosah senzorů, 2) 13 phaserů proti 2 na Peregrine, jinými slovy byla by potřeba přesila 1:7, 3) silnější štíty - Intrepid si může dovolit soustředit palbu všech - většiny - zbraní na jeden cíl a postupně Peregriny rušit, zatímco oni se budou snažit dostat přes jeho štíty, 4) diktoval by podmínky boje, protože je jenom asi 30krát rychlejší. Na druhou stranu by Intrepid nemohl použít torpéda a pro Peregriny by představoval téměř stabilní cíl, nehledě k tomu, že Peregriny lze na rozdíl od Intrepidů vyrábět na běžícím pásu. Takže když už by Peregriny donutily Intrepid k boji, asi by ho roztrhaly na kusy, ale měly by samy velké ztráty. Jenže podle mě by se Intrepid do takového boje vůbec nenechal zatáhnout.

bendi - 06.02.2001 v 19:43

Torpéda v St naváděcí jsou. Jasně to bylo vidět ve ST 6: The Undiscoved Coutry, když Enterprise zničola "neviditelnou" loď generála Changa. Podle mých informací mají lodě třídy Sovereign Phasery, které byly před tím použity pouze pro obranu těch nejsilnějších stanic (www.ditl.org). S phasery typu VIII na Intrepidech se to nedá srovnat. A jen tak pro informaci, stajné phasery jako má Intrepid jdou po menší úpravě umístit i na Peregriny (ST: TNG - Preventive strike). Z toho vyplívá, že taktická hodnota Intrepidu je téměř mizivá.

Odborg - 06.02.2001 v 15:40

D.L.: pri "ekonomickych vypoctech" jsem vychazel jednak z toho, jak to chodi "dneska" (torpedoborec je mnohem levnejci a je na nej potreba min normohodin nez na bitevni -pokud by se jeste stavely- nebo letadlovou lod) a jednak ze startrek.cz (tam se pise, ze cenu Sovereignu nebo Galaxy se postavi nekolik Intrepidu). Co se tyce narocnosti udrzby, tak tady pouze predpokladam, ze za cenu nakladu na udrzbu Sovereignu by bylo mozne udrzovat ty tri Intrepidy. Jinak s tebou uplne souhlasim (a myslim, ze tu o tomu byla rec) - "letadlovka" s Defiatama na palube by asi tezko nachazela v uderne sile konkurenci. Co se tyce "letajicich" praporciku na mustku, tak s timhle nazorem uplne souhlasim. Nechapu, proc jsou bojova stanoviste delany tak, ze obsluha musi stat; asi to bude tim, ze je potreba, aby chudak praporcik porad mackal cudliky na ruznych panelech, co jsou skoro az do stropu, a to i tehdy, kdyz by bylo logictejsi, aby to delal automaticky pocitac. Ptaak : taky jsem trochu patral, a udaj o bioneuralnim pocitaci na Sovereignu jsem nasel tam co ty. Pripoustim, ze by nebylo logicky, aby vlajkova lod nemela nejlepsi technologii - ovsem jen pokud by se tenhle novy pocitac na Intrepidech zatim jen nezkousel v "bojovych" podminkach (VW taky nestrci do svych aut to co nejdriv nevyzkousi ve skodovce a seatu). Co se tyce "problemu" 1 Sovereign ca 3 Intrepidy, tak to ma logiku, ale nadruhou stranu je nepravdepodobny, ze by se tyhle lode stretly na opacne strane "fronty". Pokud by doslo k valce napr. s Romulany, tak je to o necem jinym, obzvlast jestli jejich lode skutecne nemaji "zadni strelce". Uderna sila Intrepidu jde podle myho zvysit jednoduse pouzitim kvantovych torped (bylo by nelogicky, kdyby tyhle torpeda potrebovala specialni torpedomety). Taky nejsem stale ochoten akceptovat, ze torpeda ve ST nejsou rizeny (nebo spis samonavadeci) - to by pak velice jednoduse resilo problem s uhybanim pred palbou silnejsi lode a opetovani palby torpedy.

Ptaak - 06.02.2001 v 10:28

Odborg: Intrepid je vskutku rychlejší, manévrovatelnější a ekonomičtější než Sovereign, ale ani těch 13 phaserů VIII, které podle mých informací mají (stejný typ jako Excelsior class!!), nemůže nahradit nejmodernější zbraně Federace na Sovereignu. Je ovšem pravda, že mé rozsáhlé pátrání potvrdilo instalaci bio-neurálních obvodů na S. jen na stránkách Utopia Planitia, což osobně považuji za logické vzhledem k zhruba stejnému datu nástupu lodí do služby (rok 2370) a tomu, že pro S. se počítalo s tím opravdu nejlepším, co Federace měla. Tu informaci, že Sovereign vytváří jinou geometrii warp pole bez nutnosti hýbat gondolami ber také jako neověřenou. Jinak co se týče toho posílat někam místo jednoho Sovereignu tři Intrepidy, to je podle mě dost "o hubu". Štíty Intrepidu toho moc nevydrží (oproti Sovereing - Voyager neberte vážně), což znamená, že v případě ozbrojené konfrontace s něčím jako je Sovereign se budou muset sakra hejbat, aby ztížili nepříteli zaměření, a asi nebudou moci použít svoje torpéda. Navíc phasery S. musí mít mnohem větší dostřel a protože vyzáří víc energie, je pro nepřátelské štíty těžší to kompenzovat. Jde v podstatě o to, že by se kvalita nahradila kvantitou. Něco jiného by byly bojové (podle federální oficiální terminologie "eskortní") lodě na platformě Intrepidu. Tuším, že se jim říká třída Yager (nebo Yeager), i když podle údajů na Albatani.cz jsou o dost slabší i pomalejší než Intrepidy, nebo mnou používané Intrepid refit (kvantová torpéda místo fotonových, kvantové miny, regenerační štíty). Ale takové lodě jsou dobré jen pro urychlený zásah, aby pronikly do ohrožené oblasti a taktikou kousni a uteč zdržovaly, dokud nedorazí Sovereigny (v doprovodu Akir, Defiantů nebo Prometheů atp.) a svou palebnou silou nenadělají z nepřítele fašírku. Navíc S. podporovaný stíhačkami Peregrine má v bojové situaci lepší vyhlídky než 3 Intrepidy (můj názor).

Dedik Larzon - 06.02.2001 v 10:18

Odborg:Pokud bys mel s temi ekonomickymi vypocty pravdu, tak je to nesporne, ale zajimalo by me, kde jsi sebral udaje o rychlosti stavby a ekonomicke narocnosti stavby a udrzby tech lodi. pokud bych doporucoval nejakou lod vic, tak je to defiant. Je to sice lod s kratkym dosahem, ale vzhledem ke sve velikosti a tim snad i vyrobnim nakladum[to je vsak muj dohad] i mnohem levnejsi nez velka lod a pritom je velmi bojove vykonna pri nasazeni minima posadky. Pro vetsi dosah defiantu by mohla byt nasazena nejaka "letadlovka" pro defiant a myslim, ze by tak vznikla levna a pritom desive ucinna kombinace.

Dedik Larzon - 06.02.2001 v 10:12

s temi kompy je to asi takhle. Pokud by ST byl vice vojensky logicky, tak by kvalita pocitace byla rozhodujici, protoze rychlost boje ve vesmiru by nevystacila s lidskymi reakcemi. Bohuzel v ST o kvalite boje lodi rozhoduje to jak rychle dokaze bezp. dustojnik mackat tlacitko na svem pultiku, popripade jak rychle je k nemu schopny znovu dobehnou, kdyz jej vyboj plazmy prehodi pres cely mustek. Z toho pohledu by mozna bylo pro bojove usili lodi lepsi, nez kvalitnejsi komp udelat mustek z mensimi rozmery, aby obsluha "neodletla" moc daleko a mohla se vratit k rizeni. a nebo prestat setrit a poridit jim slusiva kresilka, misto aby si vozil prdel jen kapitan a par pilotu. Vsimete si ze v bpji vetsinou letaji pres mustek ti, co nekde stoji. Takova "Kacena" si klidne sedi uprostred rve nesmyslne rozkazy a maximalne na ni obcas padne traverza-nechapu kde se tam vzala....

Odborg - 06.02.2001 v 08:11

Bendi: ja si nemyslim, ze by vykonejsi pocitac (a pokud vim, tak ten bioneuralni je vykonejsi nez starsi typy) byl "zbytecnost". Jak spravne uvadis, tak lode tridy Intrepid jsou urceny k uplne necemu jinymu, nez tridy Sovereign a ta je podle myho zase uplne k necemu jinymu nez trida Akira (to je "ciste" valecna lod, at si Flotila/Federace rika co chce). Neni mi sice uplne jasny, co mas namysli tim "kvalitativnim prevysenim", ale rekl bych, ze obecne plati, ze ta ktera trida prevysuje jine tridy v tom k cemu je urcena. Pochopitelne, ze Intrepid nemuze prevysit Sovereign napr. v palebne sile, protoze nenese tak vykone torpedomety a tolik torped. V cem Intrepid rozhodne "kvalitativne" prevysuje Sovereign, je cena. Jestlize za jednu lod tridy Sovereign poridim tri nebo ctyri Intrepidy tak je to velka vyhoda; hlavne v pripade valky. Nehlede na to, ze na stavbu Intrepidu je potreba min normohodin nez na Sovereign, takze pripadnou ztratu Intrepidu nahradim mnohem driv. Dalsi vyhodou je, ze ztrata Intrepidu je mene "bolestna", protoze s nim prijdu maximalne o nejakych 150 lidi; kdyz prijdu o Sovereign, tak je to zhruba 8x vic. Jelikoz Intrepid je stejne rychly jako Sovereign, tak diky tomu, ze za jednu cenu postavim vic Intrepidu, taky neni problem pokryt mnohem vetsi prostor; to ze Intrepid ma zasoby jen asi na tri roky neni podle myho tak strasny. No a kdyz se objevi problem, tak je podle myho ze strategickyho hlediska lepsi na problemove misto poslat radsi tri Intrepidy, nez jeden Sovereign - osamocena lod je mnohem zranitelnejsi, a to bez ohledu na to, jak je "silna".

bendi - 05.02.2001 v 19:22

Odborg: Intrepid je designován na krátké mise a nepředpokládá se že by se lodi této třídy měly něják účinně bránit. Tkže budeme-li brát třídu Intrepid bez Voyageru, dospějeme k závěru, že mít bioneurální počítaćovou síť a možnost letu atmosférou, je sice krásné, ale lodi jako Sovereign, Akira nebo Nebula takové zbytečnosti prostě nepotřebují. Nebo už snad někdo z Vás viděl, jak jakákoliv loď třídy Intrepid něják smysluplně využila svou tolik opěvovanou bioneurální počítačovou síť a tím kvalitativně převýšila lodě výše uvedených tříd? Já tedy ne, ale pokud se mýlím, budu rád, když mě opravíte.

Odborg - 05.02.2001 v 10:39

Ptaak : o tom, ze u tridy Sovereign se dosahuje taky jine geometrie skladani prostoru (nebo co to je) bez sklapeni gondol jsem nevedel (ale to ze gondoly nesklapi jsem vedel :-)) Taky vim, ze kazda lod je urcena k necemu jinymu; jen mne krkne, kdyz se nekdo diva na tridu Intrepid jenom jako na Voyager. Ale porad mam za to, ze bioneuralni pocitacovu sit je proti starsim pocitacum vyhoda (a pokud vim tak Sovereign bioneuralni pocitac nema). p.s. osobne bych radsi slouzil na Intrepidu nez na Sovereign.

Ptaak - 05.02.2001 v 09:27

Odborg: víš, proč je nemá Soveregion (pohyblivé nosníky gondol)? Z toho prostého důvodu, že její gondoly jsou zhruba stejně dlouhé jako celá loď třídy Intrepid! Kromě toho pokud vím, tak u Soveregionů už se této nové geometrie dosahuje jinak, takže není nutno gondolami hýbat. Pokud to není podstatný pokrok, tak už nevím co. Je to také dané tím, že Soveregion má úplně jiné určení než Intrepid, který je primárně vědeckovýzkumnou-průzkumnou lodí, u které se nepočítá s bojovým nasazením, kdežto Soveregion je určen kromě vědeckých zároveň k plnění úkolů prvoliniové bitevní lodi.

Odborg - 05.02.2001 v 07:17

Bendi: nejsem nekriticky obdivovatel Voyageru, ale pri diskuzi o lodich se je treba se oprostit od ST-VOY a srovnavat lode - trida Intrepid ma technologii, kterou Sovereign proste nema, kdyz uz jsme u toho tak nasledujici citat tykajici se tridy Intrepid je ze startrek.cz : "Pohyblive nosniky warp gondol umoznuji menit geometrii warp pole, coz dovoluje temto lodim prekrocit rychlostni omezeni warp faktoru 5, aniz by dochazelo k poskozeni subprostoru."

Ptaak - 04.02.2001 v 09:56

S tím transportem borgů na VOY v Dark Frontier: napojili se na federální transportér, který přesouval výsadek z koule zpátky. Sice nechápu proč, když musí být při transportu štíty dole, ale je to pěkné vysvětlení, jak obešli fázování štítů.

Ptaak - 04.02.2001 v 09:54

Pokud vím, tak VOY startoval v roce 2370, tedy v době, kdy se dokončoval vývoj Defiantu, a stavěla se první Soveregion class starship (druhá jednotka téhle třídy je Enterprise). Třída Intrepid je starší než Soveregion, to je pravda, ale stavěli ji s využitím stejných technologií. Pokud vím, tak ve VOY: Kroužek expertů, chtějí tito experti jako platbu od Voyageru za to, že je zbaví těch námezdních lovců, vícefázové štíty, a kaťuša se o tom zmiňuje taky když Tuvok vzpomínal na službu na U.S.S. Excelsior (něco jako žádné replikátory, žádné vícefázové štíty... to není doslovná citace). Podle mě je třída Intrepid vícefázovými štíty vybavena.

bendi - 04.02.2001 v 07:28

No jasně. Voyager a Džejnvejová musý být prostě za každou cenu nejlepší, porazit uplně všechny, ikdyž mají pouze plavidlo určené pro krátké nebojové akce, být nejchytřejší, nejsilnější, nejschopnějsší ... A to nemluvím o tom, že má Voyager na palubě replikátor raketoplánů a posádky. Voyager je prostě divnej.

Noonian - 04.02.2001 v 00:49

To je divny, Enterprise E je mladsi nez Voyager. Nechce se mi zdat, ze by do novejsich lodi davali zastaralou technologii - a uz vubec ne do vlajkove lodi.

Odborg - 03.02.2001 v 17:37

Bendi : to, ze je Voyager zastaraly plavidlo se starymi technologiemei neni pravda - Voyager je jedno z prvnich plavidel Flotily s bioneuralni pocitacovou siti, to je neco o cem si (pokud vim) Enterprise-E muze nechat jen zdat. Voyager (resp. trida Intrepid) je taky prvni lod Flotily, ktera muze pristat a odstartovat z planety (at uz v tom nekdo vidi vyhodu nebo ne). A co se tyce uprav stitu, tak Voyager je dokazal taky proti Borgu upravit (diky 7z9). D.L.: pripojeni autodestrukce ke vsemu je dost nebezpecny, to by se mohlo o takovy cudlik zavadit uplne nechtene :-)) Jinak uznavam, ze tak jak je to na lodich Flotily, je spusteni autodestrukce dost slozity, jenze, kdyby nebylo, tak by odpocitavani mohl spustit kde kdo.

bendi - 03.02.2001 v 10:25

Birkoff: Jenom taková drobnost. Na Voyageru neznaj trik s měnitelnou modulací štítů, jako maj na Enterprise-E. Tam měli přece ten samej problém s tim, že Borgové ihned proniknou stíty a zmasej loď. To jsme viděli u Wolfa-359. Ve First Contactu přece Borgové lodě Federace docela slušně kosili, až tam přiletěla Enterprise-E se svými upravenými štíty a v efektní scénce odstínila palbu Borgů na Defiant a jak jste si jistě všichni všimli, borgské střeli štíty neprošly. Voyager je prostě příliž zastaralé plavidlo a používá staré technologie.

Dedik Larzon - 02.02.2001 v 22:07

I kdyz neverim, ze by existovala nejaka pitoma trubice, ktera pronikne vsim-to by meli na jejim principu zkonstruhovane zbrane a to nemaji. Pokud ale pripustim, ze maji vsepronikajici zbran, pak musim mit autodetrukci pripojenou ke vsemu, co se da a kazdou zaszenou cast znicit driv, nez jim bude k uzitku. Katchabu muze provest maskovana lod takze ubozi borgove ani nebudou vedet, co je znicilo.

Birkoff - 02.02.2001 v 20:03

Jestli si vzpominate, tak v jednom dile Voyageru Doktor zkoumal Borgske asimilacni trubice a rekl, ze tyto jehli proniknou jakymkoliv stitem nebo znamou slitinou kovu! Tak nevim, jestli by posadce byly stity nebo brneni co platny...

Ptaak - 02.02.2001 v 15:17

Jo tak to je samozřejmě pravda. Je libo Borga? Svíčkovou nebo kotletu?

Dedik Larzon - 02.02.2001 v 14:29

kapitan musi sedet na knofliku "seldestruct" a zmacknout to ve vhodne chvili. krom toho posadka by mela mit bojovy skafandr a borgove jsou v tu chvili nahrani, protoze jejich sondicky se pres nej nedostanou a posadka je naporcuje nozi a sekerami. Ja myslim, ze spravne pripravena posadka neda borgum vubec zadnou sanci a pobije je jako krysy. Jenon nesmi pobihat po mustku v "teplakach". Staci se rozpomenout na nasi diskusi o pozemnim boji v ST......

Ptaak - 02.02.2001 v 14:23

DL: Abys ale měl ještě lidi, kteří by to zvládli. Když se ti na krytické pozice (tzn. na můstek a do strojovny) přenese najednou 50 Borgů, můžeš sice půlu z nich zrušit, ale ten zbytek okamžitě oba prostory ovládne, nahekuje ti počítače a jseš nahranej. Zbývá ti jedině "osobní" autodestrukce.

Dedik Larzon - 02.02.2001 v 14:14

Jo jenze na rozdil od energetickych zbrani, kdy stit kryje jeji frekvenci a tim ji vlastne zcela vyrusi, tak reaktivni zbran bude stitem prorazet, dokud jej zcela neznici a tak na rozdil od energeticke zbrane kterou vyrazi rychle modulovani stitu dle vasi palebne frekvence konvencni zbran drive nebo podzeji posle borga k certu. Ptaak:Pokud se mi dostanou na palubu vysadkari a ja nebudu schopen je zastavit a dostavam do krku sondy tak spoustim bud osobni autodestrukci, nebo rovnou lodni, pokud nestihnu napakovat do krychle.

Ptaak - 02.02.2001 v 11:05

Odborg: to se netýká jen Midwaye, to se dělo po celou válku a všude. Kromě toho kdo říká, že by to musela být sebevražedná mise? Naběhnout na Borgy s něčím, čemu se nedokáží přizpůsobit, není sebevražedná mise, ale jatka. Jeden drobný problém: ve ST dokáží silová pole zastavit člověka nebo jiného tvora stejně jako phaserovou či jinou palbu, a v podstatě to jsou štíty. Taková silová pole dokáže generovat i Federace, neřkuli Borgové. Jinými slovy lze předpokládat, že by se konvenční zbrani dokázaly jejich osobní štíty přizpůsobit stejně jako běžným zbraním energetickým.

Jarod - 01.02.2001 v 22:52

Odborg: Je mi znám je případ kapitána R.E.Fleminga, který po tom co byl těžce poškozen protiletadlovu palbou, podle všho úmyslně narazil letounem na dělovou věž křižníku Mikuma. Spojenečí piloti neprovozovali "kamikadze", na nepřítele narážely jen v případě posledního zoufalého činu. Na sebevražedné akce neměli žaludek ani Němci viz projekt Reichenberg.

Odborg - 01.02.2001 v 19:49

Co se tyce sebevrazednych utoku, tak souhlasim s tim, ze k tomu nemusi byt fanatismus, ale staci bezvychodna situace - v takovym pripade je to ale jednorazovy akt a nikoliv neco co se da povazovat za bezne uzivany zpusob boje. To by podle meho platilo i pro Klingony. p.s. pokud vim, tak dodneska neni jasny, jestli ti dva americani u Midwaye (myslim, ze o neco jako kamikaze se tam pokusili dva piloti) chteli skutecne narazit do japonciku, nebo to proste en tak vypadlo.

Ptaak - 01.02.2001 v 12:04

DL: a kdyby jen jednu! Jenomže borg s aktivovaným "asimilačním software" se prostě přesune na palubu nepřátelské lodi, popadne tě za krk a než stačíš vystřelit, napumpuje do tebe nanosondy. Možná ale mají také nejaké omračující zbraně, koneckonců stáhli si databázi Enterprise, takže to mohou udělat tak, že tě omráčí phaserem (nebo vezmou po hlavě protézou paže, to je jedno) a asimilují tě v bezvědomí.

Dedik Larzon - 01.02.2001 v 10:40

Sebevrazedne utoky opravdu nejsou tak ojedinele viz Henderson u Midway, ale ten se netrefil. ALe ja s tim utokem myslel spis na klingony, jak je vudec mozne, ze se borgum podarilo nektere asimilovat, vzdyt hrdy klingonsky valecnik radeji zemre......A ti by v zajmu cti a slavy rise urcite byli schopni obetovat lod.

Ptaak - 01.02.2001 v 09:26

Birkoff: Rock´n Roll! Ten plamenomet by asi moc úspěšný nebyl, podle mě by opravdu byla lepší ta fluorovodíková kyselina. Ale proč to nevyzkoušet, že. Za to nic nedáme. Ad sebevražedný útok: aby se o něj někdo pokusil, nemusí být zfanatizovaný, stačí, když je v bezvýchodné situaci. Viz. TNG: Best of Both World, patr II, kdy Riker nařizuje taranovat krychli (tedy narazit do ní). To samé se stávalo během válek běžně, nejen japonci útočili letadly na lodě nárazem, to dělali i američani, když byl pilot raněný a měl poškozené letadlo, takže byl bez šance na návrat, tak to radši napral do nepřátelské lodi. Takže bacha na to, aby vás federálové nepřekvapili. Zase tak měký nejsou!

Birkoff - 31.01.2001 v 21:00

Nebo bych doporucil tezky kulomet M2HB tzv. Velky Fifi. Tento kulomet je schopen nicit vozidla, budovy a lehké tanky.A s kadenci 450-600 vystrelu za minutu by byla z Borgu fasirka...Takhle obsadit par hlavnich chodeb a strilet a strilet a str...............

Anonym: xy - 31.01.2001 v 20:59

Birkoff: a kdo bude nosit tu nadrz s benzinem? :o)

Birkoff - 31.01.2001 v 20:52

A co na Borgy zkusit plamenomet?!?!?!?

Odborg - 31.01.2001 v 19:17

D.L.: sebevrazedny utok je hezka vec, ale prislusnici Flotily jsou na neco takovy moc "meky", vzdyt jim je porad vtloukano do hlavy, ze se vsechno musi resit diplomacii, kompromisama ... Sebevrazedny utok je o necem jinym, na to musi byt vojaci do morku kosti a hlavne musi byt dost "zfanatizovany".

Ptaak - 31.01.2001 v 09:43

Ja.Borg: 1) je mnohem jednodužší udělat fotonové torpédo s větší náloží než atomovku 2) jediný způsob, jak by šlo takový transport na borgsou krychli provést, je subprostorový transport, který má Federace pouze značně nespolehlivý a i tak si myslím, že by to fungovalo jenom jednou (i když kdo ví, kdyby se ta krychle zrušina dost rychle, třeba by nestihla nikoho varovat).

Ja.Borg - 31.01.2001 v 07:24

Ta tlakova vlna z atomovky, ktera by byla transportovana na palubu krychle by ji urcite zrasila, nerikejte ze ne.

Jarod - 30.01.2001 v 22:51

Ptaak: Tu loď by asimilovali asi tak, jako to co co jim poslal Worf, když řekl: "Asimiluj tohle!"

Ptaak - 30.01.2001 v 22:42

Tak to je zhruba to, co jsem navrhoval: starou loď nacpat až po můstek antihmotou a narvat ji Borgům do chřtánu maximálním warpem. Rád bych věděl, jak by tohle asimilovali. No a kdyby přiletěli dobře opancéřovaní, tak tu pořád máme spoustu milých dárečků ve formě budoucích generací VX-2, viru ebola atp. atd., nebo třeba tu kyselinu. Kdyby se napumpovala do krychle cisterna lučavky, tak by jim trvalo hodně dlouho, než by se přizpůsobili.

Anonym: Dedik Larzon - 30.01.2001 v 20:22

podle mne by borgove neprizpusobili stit konvencnim zbranim. stit ma urcitou absorbcni schopnost a ta jednou dojde "viz co nejde silou....". ale dalsi kcrychle a jeji vojaci by prijela pekne opancerovana. Kathaba je sebevrazedny utok poskozene lodi i s posadkou, kdy lod v podsvetelne rychlosti prejde naraz na warp v koliznim kurzu s cizi lodi. kdyby federalove pouzivali tuhle taktiku misto aby se nechali borgy trapne rostrilet a asimilovat tak by borgove mohli jen zdrhat.i relativne mala lod by te jejich krychli dala co proto. divim se ze to nepouzivaji klingoni k nim by to sedelo.

Ptaak - 30.01.2001 v 16:48

Vyrušil, ne vyručil, sakra! Kdy se konečně naučim psát bez překlepů?

Ptaak - 30.01.2001 v 16:47

Ono s borgama je ta potíž, že na ně jde každá technika a taktika (teda kromě hrubé síly - co nejde silou, jde ještě větší silou) použít jen jednou. Pochybuju, že kdyby jim někdo vyručil krychly konvenčníma zbraněma, tak by další krychle na ně nebyla připravená. I kdyby nedokázali modifikovat osobní štíty tak, aby zastavovaly kulky, nejspíš by zničili všechno, co by ty konvenční zbraně neslo, pěkně z dálky.

Ptaak - 30.01.2001 v 16:44

DL: kathaba? Co je zas tohle? Noonian: oni by je stáhli, kdyby chtěli ten invazní člun asymilovat. Pochybuju, že by jim hned došlo, na co všechny ty organické sloučeniny jsou, dokud by je nezačaly rušit rotačáky a fluorovodíkovka. A aspoň jednou by to určitě fungovalo (možná i víckrát, kdyby se podařilo zrušit jim vysílání, aby nemohli varovat zbytek společenstva).

Anonym: Dedik Larzon - 30.01.2001 v 14:51

ten sebevrazedny utok neni zly napad. Takovy utok "kathaba" by pekne borgy "rozhodil".

Anonym: Dedik Larzon - 30.01.2001 v 14:48

subprostorovy transporter prochazi stity a jde pouzit z obrovskych vzdalenosti, ale to uz je lepsi jim tam poslat tu naloz.

Noonian - 30.01.2001 v 14:40

Jak tam to komando dostanes? S Borgy je ten problem, ze stahuji silove pole kdyz chteji neco vtahnout do krychle. Asi tezko si nechaji na palubu napochodovat armadu.

Ptaak - 30.01.2001 v 14:37

K problému s borgy: použít místo plamenometů "hasicí přístroje" stříkající nějakou silnou kyselinu, nejlépe fluorovodíkovou (ta je sice slabá, ale zato dobře leptá tkáně, lépe než většina ostatních), která by zrušila Borgům organické součásti. Samozřejmě by to chtělo vrcholnou opatrnost, ale to je takový problém tam poslat komando v odpovídajících skafandrech?

Ptaak - 30.01.2001 v 10:51

S tím účinkem při přímém zásahu: samozřejmě světlo a radiace fungují i při větší vzdálenosti, ale ty lze snadno odstínit.

Ptaak - 30.01.2001 v 10:50

Na borgy použít brander (což je vlastně verze card. Dreadnoughtu), tedy vyřazenou hvězdnou loď s výkonným počítačem, sadupanou až po střechu antihmotou. Představte si Mirandu o několika stech tisících tun, s maskováním, jak to napere warpem 8 do krychle. I kdyby ji zachytili tažným paprskem - a tím si nejsem zcela jist - tak jsem ještě neviděl, že by krychle měla víc než jeden. A Federace má vyřazených lodí 3 víte co. Stargazer: jen tak mimochodem, víš, proč má atomovka dosah několik kilometrů? Protože nejně 95% účinku dosahuje tlakovou vlnou, kterou exploze vyvolá. Jak bys chtěl přenášet tlakovou vlnu, když máš jendu částici na jeden metr kubický? Ve vesmíru je jakákoliv zbraň účinná pouze a jedině při přímém zásahu, kromě čestných výjimek jako Genesis nebo třeba gravitonové hlavice, která vytváří poruchy představované gravitačními vlnami, které trhají cíl na kusy díky rozdílu gravitačních potenciálů dosahujícím několika desítek tisíc g.

Chewie - 30.01.2001 v 09:02

Na borgy jedine Oerlikon 35/1000 s AHEAD munici AHEAD munice + Borg = sekana

Winner - 29.01.2001 v 22:18

Uvažovali jste někdo o něčem, čemu se říká zabavení technologií ? Co takhle (ač s velkýmy strátami) ochromit štíty jedné krychle a pak: série megatunových neutronových bomb. Zabít zbylé Borgy na palubě nebude problém PROTOŽE SE FEDERACE ZMÁTOŘÍ A DÁ SVÝM VOJÁKŮM MÍSTO SLUŠIVÝCH UNIFOREM PANCÍŘ A OSOBNÍ ŠTÍTY (ŽE?) a technika je naše. Mňam.

Vlada - 29.01.2001 v 21:05

Ten kdosi jsem byl já :)) Holt megalománie no :)

Dedik Larzon - 29.01.2001 v 20:57

kdosi dokonce techdy doporucoval palbu genesis na borgske krychle. to by byla vetsi legrace. Ale borga samotneho snadno znici konvencni zbran reaktivniho typu.

Dedik Larzon - 29.01.2001 v 20:56

je mi to jasne, ale ty jsi stary harcovnik. Ja to jen napsal ze to tu uz bylo, ze se muse podivat kdyz tak jestli bude mit zajem, ale je to dost hluboko nekde v listopadu.

Vlada - 29.01.2001 v 20:52

DL: To je ten problém nověji registrovaných, chápu že se jim nechce pročítat předchozích 500 příspěvků :))

Vlada - 29.01.2001 v 20:51

Jo a proto se dívám i na Babylon 5 jehož vojenská stránka ač není dokonalá, je určitě o dost propracovanější než ve ST, ten holt o válčení prostě není...

Vlada - 29.01.2001 v 20:48

No na protiraketovou obranu je jednoduchý recept-víc raket :) Neřekl jsem že torpédo je účinější, řekl jsem že používá účinější a pokročilejší technologii, právě že je v torpédu té hmoty/antihmoty prostě málo... A tou "primitivností" jsem samozřejmě myslel jaderna versus termojaderna. Někde jsem četl že torpédo má účinek asi 25 kilotun což opravdu není moc, ale v reakci hmoty/antihmoty je potenciál daleko větší. Třeba Cardasijský Dreadnought má 1000kg hmoty a stejné množství antihmoty, to když bouchne tak jde krychle všichni víme kam...

Dedik Larzon - 29.01.2001 v 20:48

stargazer:nekteri zaslouzili clenove tohoto fora ti potvrdi, ze napad posilat transp. a ne klasickym ale subprostorovym topreda primo do motorove sekce jsem tu diskutoval uz pred par mesici a nevyuziti teto moznosti je jen jednim z mnoha vojenskych nedomyslensoti ST. Proc transportovat rovnou torpedo staci mala castice antihmoty do spravneho mista a je to.

Stargazer - 29.01.2001 v 20:30

Vlada: nemyslim si, ze fotonova torpeda maji vetsi ucinnost nez atomova bomba, vzdyt ta ma nicivy dosah nekolik kilometru kdezto torpedo jenom par desitek ci stovek. Aby torpeda dosahly ucinnosti A. bomby, muselo by jich byt opravdu hodne. A v tom dile Voy o kterem pises to torpedo vybuchlo u nejakecho zdroje energie coz zpusobilo retezovou reakci. (taky by to byl zpusob ke zniceni, ale musel by ses strefit vzdy k dulezitemu zarizeni) A nevim co je na atomove zbrani dnes primitivniho, je ucinna a v podstate se proti ni neda branit (dnes) pokud USA nevyvinou ten svuj raketovy system.

Vlada - 29.01.2001 v 20:05

Jo, ale viděl jsi jak se borgové pohybují? Ta fascinující rychlost, ty mrštné pohyby! Jak skvěle se umí krýt a uhýbat! Za to by se nemusel sám Bruce Lee stydět...

Jarod - 29.01.2001 v 20:02

Myslím, že si boj muže proti muži (borgovi a ten je ještě větší sílu) si představujete jako Hurvínek válku.

Vlada - 29.01.2001 v 20:01

Řekl bych že si to představuješ až moc jednoduše. A jaderná zbraň je dosti primitivní už dnes, fotonová torpéda používají daleko pokročilejší a účinější proces anihilace hmoty a antihmoty, takže když už už bych jim tam něco transportoval tak bych rozhodně nepřecházel k horší zbrani než mám k dispozici, stačilo by narvat do toho torpéda té hmoty/antihmoty víc a to by pak panečku byla šlupka :)) Taky bych řekl že transportovat něco do krychle nebude nejjednoduší záležitost. I když v jednom díle Voy byla docela pěkná scéna s transportem torpéda dovnitř borgské lodi, jak pak ten jeden borg na to čuměl, to fakt nemělo chybu:))) Ale tam měli Seven, bez ní a jejích znalostí borgů by ten transport asi jen tak nešel...

Stargazer - 29.01.2001 v 19:51

Proc na zniceni krychle nepouzit jadernou zbran. Staci ji transportovat do krychle nebo tesne k ni a je vystarano. A na likvidaci jednotlivych vojaku staci rana Desert Eaglem do hlavy a je taky vystarano.

bendi - 29.01.2001 v 19:17

Tak mě napadá, proč nepoužít osvědšený sysém Dr. Sorana ze ST 8:Generations. Stačí zavítat do systému Borgů, vypálit jednu sondu třídy 5 naloženou trilithiem do slunce a počkat až se z něj stane nova. Pak stačí jen počkat až talková vlna odvede svojí práci. Konec návodu.

Odborg - 29.01.2001 v 16:04

Protoze admin chce, aby prispevky "Jak zabit Borga" byly smerovany sem, tak ja mam za to, ze konvencmimi zbranemi by to jit melo (myslim, ze tady uz o tom byla rec) - kdyz Borga jde vzit tyci po hlave, tak to znamena, ze jeho silovy pole je dobry tak akorat proti energetickym zbranim.

Odborg - 29.01.2001 v 16:02

Ptaak : tady se preci ve vetsine veci "opirame" o technologie, ktery jsou pouzivany ve ST (nebo jinych SF). Proto se nezabyvam takovyma "prkotinama", ze se na nadsvetelny pohon mozna nikdy nezmuzeme. Ja proste mam za to, ze ho vymyslime a pak by uz nic nemelo branit budovani "rise".

Ptaak - 29.01.2001 v 09:29

Já nedoufám. Jak říká jeden můj známý, nevěřte na zázraky, spoléhejte na ně. V tomhle nám asi nic jiného nezbývá.

Anonym: Odborg - 29.01.2001 v 07:27

No dobre, ale ja doufam,ze casem (ikdyz to bude trvat hodne dlouho) nadsvetelny pohon bude.

Dedik Larzon - 28.01.2001 v 11:15

Takova rise bude mozna jedine ve chvili, kdy objevima najakou cervi diru a ta povede primo do blizkosti nejake soustavy, jezze my bychom potrebovali system cervich der-viz Ptaakova republika mars, abychom mohli neco takoveho jako risi vyrobit. Takze pokud jsme odkazani na podsvetelny pohon, tak zadna rise z principu nebude-nelze vladnout pri maximalni rychlosti svetla. Telepaticko kontinualni rasda nejsme, leda, ze bychom vynalezli hlasku jako v Enderpve hre, ktera umoznovala aspon okamzite spojeni. To by pak umoznovalo nad koloniemi aspon vladu.

Ptaak - 27.01.2001 v 19:05

Odborg: to ale předpokládá možnost pohybu mezi hvězdami v reálném čase, což, jak se obávám, nebude možné. Ve sci-fi to zní hezky, ale jakmile dojde na vážné úvahy, je třeba na to zapomenout, bohužel. V tom případě žádná Říše nemůže ani vzniknout, pouze půjde o jakýsi "debatní kroužek" kolonizovaných planet, které si mezi sebou rádiem vyměňují informace. Nějaká "centerální vláda" nebo obecně jakákoliv mezihvězdná vláda je za takových podmínek nemožná.

Odborg - 27.01.2001 v 15:00

Moznost (byt vzdalena) vybudovat vesmirnou risi nabizi otazku - jak takovou risi "spravovat" aby drzela pohromade a jak predejit valce s koloniemi, nebo ji aspon vyhrat. Podle myho je potreba, aby "centrum" udrzovalo obratnymi intrikami mezi jednotlivymi koloniemi lehke napeti, ktere jim bude branit spojit se prave proti centru. Samozrejme je treba nejakyho tmeliciho prvku (vrchni autority) - tim by mohlo byt neco jako je cisar v Japonsku. Potom je pochopitelne treba mit loajalni armadu (a predevsim "jednotky rychle reakce"), ktera v koloniich bude mit na strategickych mistech zakladny (neco jako byly driv pevnosti), samozrejme i s vesmirnym lodstvem. V pripade, ze se nejaka kolonie zbouri, tak bud takova "pevnost" rebelii potlaci, nebo bude slouzit jako predsunuta zakladna pro jednotky rychle reakce, ktere rebelii zlikviduji. Pokud se vzbouri vic kolonii naraz, tak ta ktera "pevnost" bude bud hajena do posledniho muze/zeny, nebo - pokud to bude ze strategickeho hlediska lepsi - evakuovana a vyhozena do vzduchu.

Anonym: Ptaak - 26.01.2001 v 14:30

Každé takové počítání je opravdu k ničemu a slouží pouze k navození představy o tom, jak je ta Galaxie vlastně velká.

Dedik Larzon - 26.01.2001 v 11:21

No v soucasnosti si o kontaktu s nejakou civilizaci muzem nechat zdat.Mozna muzeme rici bohu diky za to. Ale vsechny propocty jez jste tu predvedli nemusi byt k nicemu, pokud nejaka hodne stara civilizace z centra, kde navic nemela moc konkurencnich ras se rozsiri tak, ze zabera mnohem vic uzemi, nez cini prumer. Dodavam, ze telepaticko-kontinulani civilizace by se mohla rozsirovat pomoci generacnich lodi i podsvetelnou rychlosti na obrovske vzdalenosti, maji okamzite spojeni a cas nevnimaji tak jako lide. Takze nemusi byt pravda, ze mame kolem sebe dost volneho prostoru na expanzi, mozna nam nekdo kdo je tu o par set tisic let dele ukradnul prostor "prideleny nam bohem"

Ptaak - 26.01.2001 v 09:19

Slartibartfast: počítal jsem to složitě. Jo za ty biliony se omlouvám, to je chyba mého překladu z angličtiny. Každopádně ta vzdálenost je v řádu 10^3 ly, což vylučuje jakoukoliv komunikaci.

Slartibartfast - 25.01.2001 v 21:37

Ptaak: Myslím, že ta střední vzdálenost bude o něco vyšší. Uvažuješ-li omezenou "vertikální" složku vzdálenosti, vyjde ti (a ten objem prostoru najednu civilizaci jsou čtyři miliardy, ne milióny, potažmo "785.000.000.000" jsou miliardy, že :) "plošná rozloha" na jednu civilizaci jako 40 milionů ly2, tj. zhruba 7000 ly. Krom toho mi při "čistě trojrozměrném" výpočtu vychází spíš něco kolem 1800 ly. Jak jsi to přesně počítal?

Ptaak - 25.01.2001 v 16:03

sorry za ty chyby

Ptaak - 25.01.2001 v 16:02

A pokud bereme Galaxii jako kruh o poloměru 50.000 ly, dostaneme, pokud bychom vzali jeho tloušťku pouhých 100 ly, nějakých 785.000.000.000 krychlových ly (785 bilionů!!!), což by i při těch 200 civilizacích, pokud by byly rovnoměrně rozmístěné - to samozřejmě nebudou, většina jich podle mého předchozího příspěvku bude asi v pulaci hvězd typu Slunce, tedy nikoliv v husté oblasti poblíž jádra, kde jsou hlavně třídy M a K, pokud se pamatuju - znamená 1 civilizace na necelé 4 miliony (!) krychlových ly na civilizaci, a tedy statistická střední vzdálenost mezi nimi by byla asi 3.100 ly, což znamená, že byste potřebovali 12.000 let trvání technické civilizace, aby byly možné dva (!) kontakty za předpokladu, že se dvě sousední civilizace budou nacházet na alespoň přibližně srovnatelném stupni techniky! Nepředpokládám přitom žádné "subprostorové rádio" nebo hypervlnové spojení, nedej bože pak nadsvětelný pohon. To je smaozřejmě jenom matika založená na předpokladech, které mi každý astronom okamžitě vyvrátí, ale hrubou představu o tom, jak obtížné je ve vesmíru někoho najít, neřkuli s ním komunikovat.

Odborg - 25.01.2001 v 16:02

D.L.: je jasny, ze Zeme jako takova se nejakou velmoci stat nemuze. Kazda velmoc potrebuje velke zdroje a ty na Zemi nejsou (teda zdroje tu jsou, ale ne na to, abychom se stali velmoci "vesmirnou") - k tomu je potreba kolonie na jinych planetach. Jinak souhlasim, ze je pravdepodobne, ze k valce s koloniemi dojde - komu by se libilo byt jen surovinova zakladna ze ktere bohatne nekdo jinej. Protoze to je vyhodnejsi, tak si myslim, ze nakonec to asi skonci tak, ze se vybuduje nejaka federace nebo konfederace mezi Zemi s loajalnimi koloniemi a temy koloniemi, co si vybojovali nezavislost. Nicmene pokud by platilo, ze v Galaxii je neco mezi 50 - 200 inteligentnimi rasami tak moznost, ze se ze "Zeme" stane velmoc tady je. Faktem ale zustava, ze napred se bude muset sjednotit a expandovat do kosmu, pak se vyporadat s problemem jak svoji "risi" ridit (vcetne problemu s odbojnymi koloniemi). Ale protoze je mala sance potkat jinou inteligentni rasu tak bysme meli mit dost casu dostat se na dostatecnou technickou uroven a ziskat dost "uzemi" a zdroju. Casem pak mozna potkame jinou rasu - pokud bude na nizsi technicke urovni tak se s ni moc parat nebudeme a udelame z ni kolonii. Pokud ta rasa bude na stejne urovni (a nebude-li jine reseni) tak se uvidi kdo je tady velmoc...; no a kdyz bude na vyssi urovni nez pozemstani tak se taky uvidi ... (to ale zalezi jak se zachova takova rasa k nam).

Dedik Larzon - 25.01.2001 v 15:11

No ja pocital s moznou existenci az 200 ras a entit v galaxii vcetne vyvynulych, takze v radech s tebou souhlasim nebude to tu moc napraskane, rozhodne ne ve stylu ST.

Ptaak - 25.01.2001 v 13:45

Potíž je v tom, kolik inteligentních druhů a na jakém stupni vývoje se ve vesmíru nachází. Na vznik inteligence je zapotřebí velmi specifických podmínek (dále můj soukromý názor): planeta s dostatečně stabilním prostředím na to, aby udržela život po několik miliard let (jen tak mimochodem, vývoj lidské inteligence trval asi 5 milionů let, od prvního australopiteka, který se postavil na zadní, což byl podle současných poznatků prvotní a základní impuls vedoucí ke vzniku člověka), tedy samostatné hvězdy tříd zřejmě F,G. Asi nejvhodnější jsou typu Slunce, G - chladnější mají sice větší výdrž, ale zato menší šanci na existenci planety v ekosféře. Planeta sama musí mít pevný povrch a atmosféru schopnou udržet na povrchu nějakou kapalinu, nejlépe vodu. Ovšem prostředí nesmí být příliš stálé, bay tu byly nějaké evoluční tlaky, tzn. v oceánu se asi inteligence, která podle mě souvisí hlavně se schopností používat nástroje, asi těžko vyvine. A najít takovou vhodnou planetu může být i mezi těmi stovkami milionů hvězd obtížné, nehledě na to, že vznik života sám o sobě je značně nepravděpodobný. Jinými slovy může Galaxie obsahovat taky třeba jenom 50 inteligentních druhů a to i při délce trvání technicky rozvinuté civilizace kolem 10.000 let znamená, že statisticky máme mizivou šanci na to je kontaktovat. A to jsou mé odhady ještě poměrně optimistické, pánové!

Dedik Larzon - 25.01.2001 v 10:49

Ja bych doporucil nehyrit ani jednim.Nejaky velky optimismus bych vynechal. Rozhodne nebudeme ve vesmiru supervelmoci. Na to jsme moc periferni planeta a ostatni maji naskok. Takze pozice jako v ST ci B5 nam nehrozi. Nicmene aspon pozici nejake lokalni mocnosti ve stylu izrael mezi araby bychom si za priznivych okolnosti vytvorit mohli. Nutno ovsem dodat, ze za techto okolnosti se neda predpokladat, ze zeme bude jednotna-respektive zeme asi ano, ale pozemska rise ne. Je pravdepodobne ze aspon cast nasich kolonii projde procesem separace a mozna i valky se zemi.

Ptaak - 25.01.2001 v 10:09

Odborg: já se neustále potácím mezi optimismem a pesimismem. Když se na věc dívám z pohledu spisovatele sci-fi, tak jsem až nechutný optimista - podívej se na moje stránky. Ale jakmile se snažím být realističtější, tak to jde s optimismem s kopce (realista je optimista, který se občas podívá kolem sebe, pesimista je realista, který se kolem sebe dívá pořád...). Kdysi jsme spal novelu o parádně xenofobní a paranoidní rase, která právě vynalezla nadsvětelný pohon (pro veřejnost, vláda ho měla od sestřelených ufo už třicet let) a pak když se jim málem podařilo kontaktovat "emzáky" - lidi - tak zjistili, že jedna z členů týmu vyvíjejícího ten pohon je pozemská trosečnice z vládou sestřelené lodi, která se chce dostat domů. Vládní lodě zaútočily na pozemský "hvězdolet", mysle si, že ta superdokonalá a mocná loď, asi stejně velká jako jejich, je to nejsilnější, co ti "emzáci" maj, a pak se moc divili, když tam přiletěla kilometrová loď a celou jejich soustavu uvrhla do karantény. Takhle by to asi vypadalo s náma.

Odborg - 25.01.2001 v 07:51

Ptaak : jsem rad, ze te opustil aspon trochu tvuj obvyklej pesimismus, tj. ze pripoustis, ze by lidi mohli aspon nejakou dobu emzakum vzdorovat. Ale ja si navic myslim, ze pokud bychom emzaky nakonec porazily (nebo aspon odrazily), tak by Zeme zustala sjednocena (nebo aspon by tu vzniklo nekolik velkych alianci) a zacala by vlastni vyboje. Lidi by podle myho totiz pochopili, ze v "jednote je sila" a taky je to vyhodne - cim vic zdroju slouzicich jednomu cili, tim vetsi sance neco "ukoristit".

Jarod - 24.01.2001 v 20:10

Podle mne není šance odhadnot jak budou případní ET vypadat. Naše Země vznikla za dosti dlouhou dobu a život se taky vyvíjel docela dlouho. Nedá se říct, že by se evoluce nějak vlekla, spíš , že vůbec něco takového proběhlo je dost ušpěch. Vývoj inteligentního člověka už byl kratší. Je jasné, že v dějinách vesmíru je 10 000 let nic,pro nás je to dost, ale v pokud je Země tak jedinečná jak se říká :)) tak jinde mohla proběhnout (a zřejmě proběhla) evoluce naprosto jinak a pro ně 10 000 let může mít naprosto jinou hodnotu. Navíc asi težko budou humanoidí a kdoví jesli to bude život jak ho známe :)) prostě třeba něco jako se mnohokrát objevilo ve ST třeba jako ve Voy:Twisted. Težko říct možná, že si budeme muset počkat na vlastní průzkumníky a možná, že někde malí ET třesou, jestli přiletíme.

Dedik Larzon - 24.01.2001 v 11:21

Ptaak: Jo ale to plati o nepriteli, ktery neni prilis silny na to aby na zatah smazal Zemi a zase ne prilis slaby, aby to nutilo lidi bojovat spolecne. "Zkratka takovy akorat emzaci". To ze lidi ukradnou technologii je velmi pravdepodobne, pokud ta nebudu tak daleko, ze nebudou schopni to pochopit. "Zdrhat a kvicet". To skutecne delaji emzaci, kteri prvne prileteli k zemi ve Vesmiru Dedika Larzona. Jenze v tomhle byli moji lidi haluzaci. Oraniani jsou ve sve podstate pacifisti a tak to s jejich vlalecnym usilim i schopnostmi dopadlo.....Jenze prvni kontakt s necim z hloubi galaxie by mohl skoncit nepekne. Lidi a to i ve skutecnosti maji stesti ze jsou na galakticke periferii. Jenze kdovi, co prileti. Teoreticky muzou mit takovi emzaci z centra miliony let naskok a pak by i telepaticko kontinualni rasa s pomalejsim technickym rozvojem byla nekde jinde. Ja tedy osobne pocitam s naskokem mnohem nizsim, ale v radu desitek tisic let muzou mit naskok i nasi pripadni nejblizsi sousedi. No a to pak bude tezke a nevim kdo pak bude zdrhat a kvicet.

Ptaak - 24.01.2001 v 09:47

DL: až na to, že když nějací emzáci povedou proti lidstvu válku, tak se podle mě lidé dokáží spojit, tedy přesněji: hrozba masového vyhlazení z vesmíru je podle mě to jediné, co dokáže lidi přinutit přestat myslet na svý vlastní zadky a starat se o lidstvo jako o celek, tedy zapomenout na polanetární potíže a pustit se do mezáků se vším, co má planeta k dispozici. Navíc taková hrozba obrovským způsobem podnítí rozvoj zejména kosmonautiky, protože minimálně polovina zdrojů na zbrojení by se na tento sektor prostě musela přesunout. Navíc by, pokud bychom dokázali nějakou cizáckou loď sundat, následovala technická integrace (podobně jako ve hrách UFO 1-3), což by dodalo našemu úsilí další impuls ("stačili jen kvičet a zdrhat...", ne?). Jenže jakmile by (přesněji: pokud by) vnější hrozba pominula, okamžitě bychom se podle mě zase změnili ve "státocentristy" a nacionalisty, případně fundamentalisty, a tentokrát bychom měli ještě daleko účinnější prostředky na podporu mezinárodního terorismu... takže sbohem a šáteček.

T'Bone - 23.01.2001 v 19:31

Tedy, brat jmeno Hendrixe nadarmo! Stydte se!!:)

Dedik Larzon - 23.01.2001 v 12:06

Chewie: Jako v mars utoci!!!!

Dedik Larzon - 23.01.2001 v 12:05

Odborg: To co pises o lidech versus telepaticko-kontiualni rase je pravda. Taktika takovych ras ale nemusi zvlast ve vesmiru byt tak spatna. To ze jsou ovladani ihned a myslenkou je vyhoda. Nevyhodou je, ze nemaji elitu-jsou proste vzdy prumerni. Takze napadne li je genialni velitel se skvelou posadkou udela z nich fasirku. Proto je nutne, aby lidi "vyrabeli" talenty. To je nase sance. Ovsem se semitelepaticko-kontinualnimi rasami je vetsi potiz. Ty individualitu maji, talenty taky, a navic odhodlani udelat vse vcetne sebeobetovani pro svuj druh bude li to nutne a vyhodne. Pokud by lide presli na nejakou uroven semitelepaticke rasy, tak by byli opravdu nebezpecni.

Dedik Larzon - 23.01.2001 v 11:58

jinak mezi semitelepaticko-kontinualni a telepaticko-kontinualni civilizaci je rozdil a to obrovsky asi jako mezi nami a mravenci. Ti prvni maji individualitu i s jejimi kladnymi strankami, ale jejich nadvedomi jim zajistuje pocit bezpeci i sounalezitosti. To neni zadne borgske veleni, to je pouze druh jakehosi silneho svedomi a pocitu sounalezitosti a sebeobetovani zajmum ostatnich. Nekteri lide k tomu stadiu dospeli vlastne castecne taky i kdyz na jinem zaklade-altruisti. existence takoveho nadvedomi brani vnitrnim konfliktum, obcanskym valkam a pod. Je fakt, ze takove civ. Postradaji tzv. vnitrni dravost a soutezivost uvnitr, ale vzhledem k tomu, jak se vymezuji vuci tem venku maji vnejsi dravost. Maji zkratka jinou motivaci, ale priblizne stejne vysledky z kratkodobeho pohledu a mnohem lepsi z dlouhodobeho-tohle by mela byt cesta jiz by se melo vydat lidstvo, zadni borgove nebo mravenci s kralovnou, ti skutecne narusuji originalitu a creativitu prilis mnoho.

Dedik Larzon - 23.01.2001 v 11:48

Ptaak:priznavam, ze jsem to s temi valkami na dennim poradku prehnal, ale vznik wezenu pustil federaci radne zilou a i mirova separace rep. mars nebyla podle me zrovna optimalni. No a karagena si uzila taky svoje....Chtel jsem rict, ze rise tvorene individualistickymi rasami jsou nestabilni a rychle-z hlediska dejin se rozpadaji. rise ktera neprecka par set let je nahodna anomalie v dejinach galaxie. Proto si myslim, ze by zemi v soucasne podobe telepaticko-kontinualni rasa smetla. Vedla by proste valku dost dlouho na to, aby se lide behem ni stacili zlikvidovat sami. Jinak je asi pravda, ze soucasne lidstvo by dokazalo vest z kratkodobeho hlediska vyzkum mnohem! rychleji, ale z dlouhodobeho ne. Proto potkame li nejake mene vyspele emzaky takoveho typu, meli bychom vyuzit nasi momentalni situace a zlikvidovat je.

Ptaak - 23.01.2001 v 10:45

Když už tu DL ymínil mou Čtyřplanetární Federaci, tak tam rozhodně občanské války NEJSOU na denním pořádku! Ve Federaci proběhla jenom jedna, a i když měla katastrofální následky, její vznik byl zapříčiněn možná až příliš silným "hypersvědomím", jak tu psal. Jde o to, že nemusí nutně být nějaká telepatická/empatická rasa, aby něco takového měla. Ve ST to není telepatie, co drží Federaci pohromadě, nebo komunikace, a už vůbec ne Hvězdná Flotila! Je to idea, myšlenka, na které Federace stojí, a to tu nemluvím o žádné primární direktivě a podobných nesmyslech! Pokud je totiž takováto idea zažraná dostatečně hluboko v podvědomí, tak žádnou telepatii/empatii nepotřebujete. Ovšem pro takovýto stát/civilizaci je pak nejnebezpečnější útok na tuto ideu. Hrubou silou (Borgové) toho s nimi moc nepořídíte, ale jakmile napadnete tuto ideu (ST: Insurection), je rázem po srandě. A to přesně odpovídá duchu ST! Ještě k osvětlení "občanských válek na denním pořádku": tam se taky jednalo o útok na ideu, který mojí Federaci definitivně rozštěpil, a to na ideu sounáležitosti s federální Flotilou, která je a byla obrovská. Tolik k myšlence kosmického státu.

Chewie - 23.01.2001 v 10:35

D.L. Sonicka hudebni zbran ? To zni dobre, uz vidim jak emzaci zacinaj ustupovat pod palbou Jimmyho Hendrixe , a kdyz se do toho pusti Page & Plant tak se daj na bezhlavej utek, zakoncenej sebevrazdou po par peckach od Iron Maiden :-)))))))))))))

Odborg - 23.01.2001 v 07:18

Souhlasim s TBone - kolektivni (nebo centralne rizene) vedomi nici "rozvoj". Nadruhou stranu, ale taky souhlasim s D.L. - (pokud jsem to spravne pochopil)- vest valku proti rase s kolektivnim vedomim musi byt velmi tezke uz jen proto, ze co vi jeden vojak, vedi vsichni. Pokud bych se mel drzet ST, tak jasnym prikladem je Borg - moc toho nevymysli, ale jako vojenska sila to je neco jineho. Teda az na to, ze vlastne nemaji zadnou taktiku a zpusob jejich vedeni "pozemniho" boje je udesny; jenze to je dano zrejme tim, ze vlastne neni vojenska sila, ktera se jim vyrovna a taky ze si mohou dovolit aplikovat heslo "nas mnogo" aniz by si stezovalo verejne mineni.

Dedik Larzon - 23.01.2001 v 02:45

jeste me napadlo. je fakt, ze nase individualicka civilizace se dokaze vyvijet mnohem zivelneji nez kontinualni a hyperkontinualni rasy. Problem je v tom, ze cas od casu mirne zakolisame ve svem vyvoji. Je otazkou jestli ve svem dusledku nebude kontinualni rasa za delsi casovy usek dal, nez rasa cyklicka. Ja myslim, ze nas predbehne o velky kus. A to vubec nebereme v potas otazky spravy rise. Takova Federace v ST by se pri nasi dnesni "zvidavosti" zahy pozabijela a rozpadla. Z tohoto pohledu se mi jevi jako velmi realisticka Ptaakova federace na jeho strance. Obcanske vlaky a nezavislosti na dennim poradku. A takovi lide jsou a pokud se nezmeni tak i budou.

Dedik Larzon - 23.01.2001 v 02:25

nadvedomi nepotlacuje individualitu jako takovou, ale jen nektere jeji a vetsinou negativni prvky. Pokud vezmeme napr. ideal federace v ST-i kdyz ten me zrovna nevyvadi v "uzas", ale jako modelovy priklad to jde-tak je nemozne, aby ho dosahli lide v soucasne psychosocialni forme. Pokud bychom chteli neco takoveho vytvorit bude treba mit nejake nadvedomi, ale klidne tomu rikejme treba hypersvedomi je to fuk. Rozvoj ved nemusi byt jen dusledkem zvidavosti individualisticke civilizace, ktera je navic dost nesystematicka. Je antropocentrismus myslet si, ze telepaticka rasa bude horsi ve vedach. Ona v nekterych oborech bude dokonce lepsi, protoze jeji predstavivost bude z pricipu sdileni mysli lepsi. To ze takove rasy nemaji umeni, nebo to co lide za umeni povazuji je moc netrapi. Az s nimi povedeme valku, tezko je umlatime rembrantem. Mozna kdyz nasadime nektere typy hudby jako sonickou zbran:))))

T'Bone - 22.01.2001 v 20:49

DL: Ve sboru psi jsou telepati, ne empatici! A vubec si nemyslim, ze kolektivni vedomi nebo vedomi rizene z jednoho mista je pro civilizaci vyhodou. Myslim, ze se tim musi ztracet individualita a tím odlisnost a samostatne mysleni, tedy i zvedavost, originalita a nekonvencni napady, coz musi mit negativni vliv na rozvoj ved, technologii, umeni, vubec vseho.

Dedik Larzon - 22.01.2001 v 12:14

T Bone: Ja rozlisuji rozdil mezi telepatem-tedy prislusnikem telepaticky mezi sebou komunikujici civilizace a empatikem. Telepaticko-kontinualni rasy jsou totiz ty, ktere disponuji jednim vedomim. To je bud umisteno v kralovne, nebo roznomerne ve vsech jedincich. Tihle jedinci jsou telepaticky rizeni kralovnou, ale oni nemaji zadne empaticke vlastnosti. Empatik je tvor, ktery se muze vyskytnout u kterekoli rasy a je schopen zachytit cizi emoce-pokud neco takoveho ma, ale ne cist myslenky. Paradoxne semitelepaticke druhy maji techto jedincu minimum, protoze nadvedomi, to jest "hlas jejich druhu" rusi jejich moznosti vnimat pocity jinych druhu. Takze nejvic takovych jedincu by se mohlo nachazat mezi lidmi. Proto existence organizovani empatiku neni ani nahodou dukazem premeny na jinou psychosocialni formu.

Dedik Larzon - 22.01.2001 v 12:04

Ptaak: clovece jak jsi na to prisel, ty uz asi prechazis na fakt na empatika. Skutecne pocitam s tim, ze je mozne zmenit civilizaci individualisticko-cyklickou na semitelepaticko-polocyklickou a v pripade pozemstanu by to udelalo hodne a pokud budou chtit prezit tak je mozne. Treba Larzoni uplne na pocatku sveho vyvoje byli psychologicky torchu podobni lidem, ale pak se u nich vyvinulo nadvedomi. U lidi by se to mohlo, byt trochu opozdene, opakovat.

T'Bone - 22.01.2001 v 00:35

Ptaak: V dobe TOS uz byli lide se schopnostmi psi dokonce organizovani, ovsem pusobili predevsim na Zemi a na Babylonu 5 ve Sboru psi :)) Na druhy konec sektoru zabrousili jen sporadicky, napr. Kirk mel jednu damu na palube E. ve Where No Man Has Gone Before.

Ptaak - 22.01.2001 v 00:12

DL: nebo si taky vyvinout telepatické ,rasové podvědomí´ a změnit tak strukturu civilizace na ,telepaticky-semikontinuální´ nebo jak jsi tomu říkal (nebijte mě za ten žvást, prosím). Vůbec vývoj PSI schopností, jakkoliv já takové věci nemám rád, bude patrně, pokud k němu někdy dojde, asi stejně důležitý jako vývoj řeči.

Dedik Larzon - 20.01.2001 v 12:21

No nikde neni psano, ze emzaci budou lidem podobni, ale je zbytecne vylucovat moznost, ze aspon nekteri budou. Myslet si roznez, ze lide budou nejlepsi vojaci je sazka do loterie. Asi nebudou nejhorsi, ale urcite se najde dost ras, ktere je budou predcit. Co se tyce diplomacie a spionaze asi tezko ji uplatnime vuci telepaticko-hyperkontinualnimu druhu rekneme insektoidni telesne formy. Jedinou mysli je tam kralovna a te bude podezrele, ze s timhle "za delnika maskovanym humanem" nema kontakt:)))) a ani jine moznosti nejsou o nic lepsi. Co takovi aformidi protoplazmaticka ,myslici hmota vetsinou telepaticko-kontinualni. Jedna mysl v "hromade sracek"! Je dost mozne, ze bychom ani nepochopili, ze tohle je nejaka civilizace. No a i rasy, ktere jsou nam podobnejsi nemusi mit pro nas pochopeni. Lide patri do kategorie individualisticko-cyklicke rasy no a ty ze sve podstaty neziji dlouho. Proto nam velmi podobnych ras nebude mnoho. Vetsinou se znici samy a pokud ne nepreziji stret s jinymi civilizacnimi typy. jedinou sanci naseho typu rasy je, ze ve chvili kdy narazime na neco prilis odlisneho, tak to smazeme z povrchu a musime to udelat rychleji, nez na nas dolehne nejaka ta nase civilizacni krize.

Ptaak - 19.01.2001 v 23:59

Ten, kdo si myslí, že emzáci budou mít alespoň vzdáleně psychickou a sociální strukturu podobnou lidem, si staví vzdušné zámky. Mnohem pravděpodobněji to bude něco nám asi tak podobného jako ten vetřelec (znovu podotýkám: vzhledově, ne svým způsobem rozmnožováním), pokud to rovnou nebudou nějaké energetické bytosti. Jinými slovy budou se od ná lišit tak diametrálně, že bude problém je vůbec pochopit, natož s nimi smlouvat, vyhrožovat jim (kdo říká, že budou mít žebříček hodnot, na němž je vydírání založeno, nám srozumitelný?) nebo je dokonce špehovat jinak než nějakou tou sondou, kterou oni stejně při svém technologickém náskoku odhalí jakoby nic?

Jarod - 19.01.2001 v 19:46

Protože o nich nic nevíme nemůžeme se na ně připravit. Můžeme jenom doufat, že první kontakt zvládneme, jedno jestli diplomaticky nebo vojensky. Nemyslím si, že by ta cizí společnost byla založena na stejných základech jako lidská. S těmy SF seriály je to jasné - psali je lidé, těžko budou prezentovat lidskou rasu jako zbabělce a sviňáky. Jen v málu kritických SF dílech byli lidé takto zobrazeni. Je to také dáno tím, že většina těchto SF seriálů je americké výroby, v zemi s tak silným patriotismem by člověk ani nic jiného čekat nemohl. Prosě klasické schéma: sice jste asi 1000krát vyspělejší, ale počkejte až bude Den nezávislosti to vás samou odvahou umlátíme mávátkama. Věřím v budoucnost lidstva, ale trocha objektivity nikdy neuškodí.

Odborg - 19.01.2001 v 19:34

Ptaak (17.1) : je jasny, ze vyspela civilizace jako celek je neuplatna a nevydiratelna, ale i tahle "dokonala" civilizace se musi skladat jenom z "nedokonalych" jedincu. A v tom by podle myho mohla byt sance. Co se tyce tvych pochyb o moznosti uspesne spionaze, tak ja verim, ze sance by byla, protoze jsem optimista. To vsechno samozrejme predpoklada, ze "mimozemstani" budou neco jako varianta na lidi (socialni vztahy ...). Pokud by emzakem bylo neco jako Vetrelec, kteryho zajima jen jak se rozmnozit, tak s je diplomacie nebo uplaceni na nic a bude potreba jen zbrane. A kdyz jsem u tech zbrani, presneji schopnosti lidi bojovat, tak si vsimnete, ze ve vetsine SF serialu je pomerne obecnym pravidlem, ze ostatni rasy povazuji lidi (pozemstany) za rasu se kterou neni radno vest valku, protoze se vetsinou nevzdavaji ani v bezvychodnych situacich. je to trochu delsi, ale mel jsem i-abstak :-))

Ptaak - 19.01.2001 v 09:57

DL: tak to je dokonalý způsob prevence zločinnosti, ale já myslel spíš bytosti na bázi Alienů, s jejich typem vnímání, ale ne rozmnožování. Koneckonců podle mě by si inteligentní bytost s takovým způsobem rozmnožování brzy vytvořila něco jako umělou biolíheň prostě proto, že nemůže čekat, až jí na planetu náhodou z vesmíru spadne nějaká loď a kdyby měla používat druhy ze své vlastní planety, a navíc neinteligentní, tak je rychle vyhubí a sebe s nimi, protože inteligentní bytosti s technikou se rozmnožují mnohem rychleji než zvířata. Vemte si jenom, že na Zemi se před neolitickou revolucí v žádném případě nemohlo uživit víc než 5 milionů lidí a před průmyslovou asi tak sto milionů nebo miliarda nebo tak nějak.

Dedik Larzon - 18.01.2001 v 11:20

echozrak tezko. pohybujou se i ve vakuu a ocividne nejsou zmateni. Ale rekl bych, ze zrovna s takovymi by se neco domluvit dalo-maji na nas preci "zajem" a jak existuje zajem, existuje i "cena". Takze chceme techy za dodavky "prvotridnich" kriminalniku primo dom vasi lihne....:)))) A nerikejte, ze jsem nehumanni, tohle naopak az krute "lidske". A kdyz kyne zisk i lidem tak ti si najdou zpusob komunikace pokud je aspon trochu technicky mozny.

Ptaak - 18.01.2001 v 09:59

Nebo si představte inteligentní rasu Vetřelců. Jak byste se chtěli domluvit s těmi, i kdyby nás nepovažovali v nejlepším případě za hostilete pro svoje larvy? Vynechme teď to, jak se rozmnožují, mám na mysli jejich fyziogonomii (no prostě jak vypadaj) - stejně jsou to jedni z nejhezčích emzáků, jaké jsem kdy viděl. Všimněte si, že nemají oči. Jak vnímají? IR? Rádio? Echozrak? Registrují bioenergetická pole? Vnímání světa smysly rozhodujícím způsobem zkresluje naši schopnost komunikace, a proto kontakt s rasou, která vnímá od nás diametrálně odlišně, a nemusí jít o telepatycky spojené Společenstvo, bude natolik obtížný, že se podle mě může odehrávat prakticky jen na nejzákladnější úrovni nejzákladnějších vědeckých pojmů, a i tak to bude pořádná fuška!

bendi - 17.01.2001 v 19:33

To zní logicky.

Dedik Larzon - 17.01.2001 v 12:35

A to jeste predpokladame, ze lidstvo ma prirozeny talent pro diplomacii a "vychcanost". Co teprv nastane, jestli zjistime, ze i v tomhle jsme uplne mimo, zkratka proto, ze ostatni zivotni formy maji jinou psychosocialni formu nez my a nejsou schopny nebo ochotny vnimat nas pristup a nase argumenty. Pak budeme bud zastrcena dira galaxie, nebo mrtvoly. Nechci tady nejak sirit pesimismus, ale predstava ST, ze jsou tu kolem sami humanoidi s priblizne stejny psychickym zalozenim je trochu moc optimisticka. Mohou existovat napriklad existovat rasy telepaticko-hyperkontinualni, v ktere maji bud pro vsechny jedince jen jedinou mysl, nebo dokonce jednu mysl, ktera je umistena v "kralovne" a zbytek jsou jen tela ji ovladana. Takova rasa nema nejspis zadne komunikacni prostredky, protoze ovlada sve jedince telepatickym spojenim a nejspis ani nevyvijela jine komunikacni prostreadky, protoze je nepotrebovala. S nimi pak nebudeme schopni vubec navazat kontakt. Jedine reseni bude bud ignorovat je, nebo zabit.

Ptaak - 17.01.2001 v 09:31

Stejně si myslím, že Dedik má pravdu. Pokud budeme schtít uspět, nezbude nám než být takoví, jak píše, ale přitom také hrozně, hrozně opatrní. Nebylo by dobré tahat tygra za ocas, když nemáte po ruce něco, co ho dokáže zastavit.

Ptaak - 17.01.2001 v 09:28

Odborg: 1) jak chceš uplatit civilizaci, která má technologický náskok několik set nebo i tisíc let? Pazourkovým pěstním klínem, když mají opakovací pušky? To samé platí o vydírání atp., myslíš, že by se nechali? Já o tom dost pochybuju. 2)Špionáž? Proti takový technice? Znovu se odvolávám na příklad lovci mamutů vs. moderní armáda - měli bychom asi stejnou šanci. Podle mě jediný způsob, jak bychom mohli takové cizí technologie získat, je darováním nebo vykucháním nějaké havarované lodi, pokud ještě něco takového budou mít. A pak pámbůh (nebo co mají místo něho) s nima.

Jarod - 16.01.2001 v 20:05

Asi teda budu spíš hrdý ... :)

T'Bone - 16.01.2001 v 18:57

Imho uvazujete prilis antropomorfne.

T'Bone - 16.01.2001 v 18:57

Odborg: ... v prestrojeni za mracno energie :)

Odborg - 16.01.2001 v 14:55

Ptaak : ja nemel na mysli, ze by se s nama emzaci dobrovolne delili o svoji pokrocilou technologii. To by byli blazni - viz tvuj priklad s opici a mezikontinentalnimi strelami. Ale existuji prece uplatky, vydirani apod. (a nevidim duvod proc by tohle nemelo platit i na emzaky, byt sebevyspelejsi - "kazdy se da koupit, je to jen otazka ceny"). A pak je tu taky muj oblibeny "recept" na ziskavani nove technologie - spionaz.

Dedik Larzon - 16.01.2001 v 11:11

Agresivita kombinovana s diplomacii bude naprostou nutnosti, pokud budeme chtit prezit. Nikde neni psano, ze budeme v dobe nejakych kontaktu galaktickou mocnosti, ja pocitam spis s opakem. Musime byt "vychcani" jak Cesi a ve vhodny okamzik agesivni jako Srbove. Vhodna kombinace techto dvou vlastnosti a jejich vyuziti ve vhodny okamzik je jedina cesta k uspechu.

Ptaak - 16.01.2001 v 09:13

Jarod: Proč? To je přece v případě většiny evolučních tlaků výhoda, drát se agresivně vpřed. Jakmile někdo usne na vavřínech, je s ním konec, a když budou ti cizinci tak pitomí, že se s náma podělí o technologii, tak si ten konec tak trochu zaslouží. To je jako posadit opici k odpalovacímu pultu základny mezikontinentálních raket, odjistit ho a říct "Hrej si, tu máš kohouta..." Ne že bych to myslel úplně vážně, pro ty méně chápavé

Jarod - 15.01.2001 v 19:58

Teda to abych se skoro styděl, že jsem člověk :)

Ptaak - 15.01.2001 v 19:38

Upřímnou soustrast.

Dedik Larzon - 15.01.2001 v 17:11

Odborg:Presne to se stalo Oranianum. Jejich pruzkumna lod ztroskotala na Marsu a lide ji doslova vykuchali a kdyz dorazila oranianska zachranna flotila, tak se nestacila divit, stacila jen zdrhat a kvicet.

Dedik Larzon - 15.01.2001 v 17:07

Opravdu lituji emzaky, ktery si neco zacnou s lidmi, teda neco jineho nez pokus je vyhladit. Ten by mozna zvladli, ale cokoli jineho nez pokus o likvidaci lidi, by skoncil katastrofou. Cinani by je zkorumpovali, cesi okradli a vytunelovali rusove uchlastali k smrti:))))) Jinak bych nas tak nepodcenoval i z vojenskeho hlediska. Pokud samoz. prileti neco, co nebudeme schopni pomalu ani zachytit a pochopit, je po mas veta. Ale pak by stalo za to aspon znicit planetu, aby ji nemohli vyuzit, znicit biosferu, zamorit povrch radiaci apod. Ocekavam, ze tak do mesice dokoncim svou stranku Vesmir Dedika Larzona, kde se budete moci seznamit mimo jine i s mym pohledem na vyvoj lidstva a nutno dodat, ze mu nijak zvlast nelichotim, ale jeho nejblizsi sousede zahy poznali, ze ac technologii nemaji nic moc, neni radno si s nimi zahravat.

Ptaak - 15.01.2001 v 08:38

Odborg: z duše s tebou souhlasím. To je asi nejpravděpodobnější variantna kontaktu.

Odborg - 15.01.2001 v 07:13

Kdyz nas nepratelsky emzaci nevymazou z dejin aniz bychom je zahledli, tak uprimne lituju kazdyho emzaka, ktery bude tak hloupy a neco si s nama zacne (bez ohledu na technologickou "propast"); ikdyz nakonec mozna prohrajeme. Pokud nas emzaci navstivi v miru a pratelstvi, tak s nima stejne nakonec skoncime ve valce - ale az potom, co ziskame jejich technologii, ktera nam umozni nakopat jim zadek; teda pokud nejakej budou mit :-))

Ptaak - 14.01.2001 v 09:59

T´Bone: Clarke to nemyslel vážně, abys to pochopila, chce si to tu povídku přečíst. Je to ale pěkný způsob, jak vyjádřit něco ve smyslu "Největší parazit Galaxie - člověk" (no fuj, sám se za sebe stydím, to bylo přehnané). Také to lze chápat tak, že dát lidem do rukou technologii, kterou měli ti emzáci, tak si podepíší vlastní rozsudek.

T'Bone - 13.01.2001 v 17:33

Ptaak: To nevadi :)) Ac mam Clarka rada (starsi veci, souhlasim), zapletka citovane povidky se mi zda nepravdepodobna. Myslim, ze kdo prileti driv, nez bude ten druhy schopen vydat se do vesmiru, musi nutne byt v obrovske vyhode. Nemyslim si, ze rovnou vsechno znici, ale verim, ze k tomu bude mit potencial a ze docela rozhodne bude schopen zabranit, aby nebyl znicen sam. Presto si myslim, ze az nas nekdo navstivi, bude to v miru. :)))

Ptaak - 13.01.2001 v 09:40

Kroci, to je toho tolik? Sorry, takovýho místa jsem zabrat nechtěl. Asi se budu muset mírnit.

Ptaak - 13.01.2001 v 09:39

T´Bone: to je v kostce to, co jsem měl na mysli. Vemte si například ACC: Setkání s Rámou (ne ty další zhovadilosti, co napsal Lee). Tam je technologie emzáků ještě docela pochopitelná a představitelná, ale o tolik napřed, že kdyby se chtěli pustit do války s lidmi, tak by je merkuřané rozhodně tou svou bombou nezastavili. To bylo možné jen proto, že konstruktéři patrně nepočítali s takovými pitomci jako jsou lidé, kteří ničí všechno, čemu nerozumí. Ale třeba emzáci ve 2001 a dalších jsou už natolik vepředu, že lidem nezůstává než s otevřenou hubou zírat. A to je podle mě mnohem pravděpodobnější varianta. Nepochybuji, že je ve vesmíru život, a navíc inteligentní, ale tvrdím, že je prakticky nemožné, aby byl na technické takové technické úrovni, aby v případě ozbrojené konfrontace s námi byly šance obou stran jiné než naprosto jednoznačné. Jinak jestli sjem pesimista, posuďte z tohohle: upřímně lituju každou formu mimozemské inteligence, která si něco začne s lidma. Abych opět citoval ACC (nevím která to byla povídka, u nás to vyšlo jako první ve sbírce Zkazky z planety Země). Tam přiletí technicky nesmírně rozvinutí, ale jinak úplně pitomí emzáci zachránit Zemi 21. stol. před výbuchem Slunce, a jsou nesmírně udiveni, když zjistí, že tak mladá (z jejich pohledu) rasa dokázala vytvořit tak komplikované věci jako třeba rádio nebo kosmické lodi. Na Zemi také nikoho nenajdou, a navíc jsou málem zničeni výbuchem Slunce. Nakonec se ale vydají podle stopy jedné vysílačky, kterou zachytili, a málem se promění v solné sloupy, když zjistí, že ta podivná rasa postavila tisíce kosmických lodí s neskutečně primitivním pohonem a vydala se na staletí dlouhou pouť k další hvězdě. Je samotné nenapadlo ani vyslat sondu k jiné planetě, dokud neměli FTL pohon. No a když se chystají provést první kontakt, první důstojník jejich lodi nastoupí do výsadkového raketoplánu a velitel mu říká, aby byl opatrný, že neví, co od těch bytostí může čekat, načež on se zasměje, že proti nim mají přece přesilu jenom asi několik miliard ku jedné. No a o dvacet let později se tomu nesmál nikdo.

T'Bone - 12.01.2001 v 18:32

Odborg: Nechtela jsem hlasat porazenecke nalady.:))) Muj nazor je ten, ze ten technologicky rozdil bude v takovem pripade tak nepredstavitelny, ze nepritele treba ani nezahledneme, nebudeme tusit co se deje. To se pak tezko partyzansti...

Odborg - 12.01.2001 v 14:32

Pesimisti stydte se! To, ze jde bojovat proti technicky vyspelejsimu protivnikovi ukazali i nedavne dejiny - treba takova valka v Habesi co vedli italove v 30. letech (ikdyz tam za to mohla i italska neschopnost). Jasne, ze ten technicky vyspelejsi protivnik nakonec vyhraje, ale aspon zemru s pocitem, ze jsem udelal co se dalo. Teda pokud nas ten vyspelejsi protivnik nevymaze z povrchu Zeme nejakou suprzbrani.

T'Bone - 12.01.2001 v 12:29

Odborg: Ptaak je imho jeste malo pesimisticky. Jsetli ma nekdo technologii, aby sem doletel a bude si chtit vzit Zemi a "sterilizovat" pro sve potreby, bude mi taky prostredky, jak to udelat, proti kterym budeme mit sanci jako snehova koule v pekle. Jedina nadeje je, ze Zemi nebudou chtit - uz proto, ze jestli nas nasli a doleteli sem, budou schopni snadno najit jinou vhodnou a neobydlenou planetu. Imho jakykoliv obranny system, ktery budeme do cca 100 let schopni nainstalovat, by pro jejich predpokladanou technologii predstavoval nulovou prekazku.

Odborg - 12.01.2001 v 07:12

Souhlasim s tim co vlastne rika D.L. - ten obrany system by byl oficialne proti asteroidum, ale pochopitelne by "cirou nahodou" byl pouzitelny proti emzakum. Kdyz vyjdu z toho, co ukazuje napr. Babylon 5, tak planetani obrany system (mam na mysli ten co je primo na orbite Zeme), tak ten je zalozeny taky na "satelitech", jenomze na mnohem vetsich nez tech dnesnich; a maji ve vyzbroji nejen energeticky zbrane, ale i "rakety". Ale jinak souhlasim, ze jenom planetarni obrany system na orbite neni dostatecne uciny. Chce ho podporit jednak lodemi a pak i dalsim predsunutym systemem, ktery zachyti prvni uder a da cas zkonsolidovat obranu. Ptaak : ten tvuj pesimismus o tom, jak dopadneme ("muzeme odpiskat"), kdyz se na nas vrhnou emzaci se mi vubec nelibi :-) Jinak si myslim, ze kdyz nas nebudou emzaci chtit obsadit, tak nas nechaji na pokoji, protoze zatim nejsme schopni ohrozit jejich planetu.

Slartibartfast - 12.01.2001 v 05:35

Přísně technicky vzato nemohou mít rakety pro zničení družic na orbitě MIRV hlavice, ježto se nevracejí do atmosféry, ale explodují již ve vesmíru. Odpadá tedy "re-entry." Jinak s kolegou Ptaaaaakem zcela souhlasím.

Ptaak - 11.01.2001 v 13:13

Obranný systém Země by ovšem byl k ničemu, pokud by se měl vztahovat jen na samotnou Zemi (Měsíc). Taková věc by musela zahrnovat celou Sluneční soustavu především proto, že naše současné pátrací a vyhledávací postupy jsou velmi neúčinné. Orbitální satelity jsou sice hezká věc (stejně si myslím, že minimálně Američani jich pár ozbrojených mají), ale jen dokud se na to nepodíváte podrobněji. Taková věc je setsakramentsky drahá, vezme si třeba Reganovy Hvězdné války. K obraně omezeného území jednoho státu postačují, ale pokud by měly bránit celou planetu, tak jsou 1) strašlivě nemobilní, protože klasický satelit může měnit svou dráhu jen velmi omezeně, pokud vůbec 2) strašlivě rozptýlené, aby pokryly dostatečný prostor. Jedině kdyby měly varování několik dní nebo i déle předem, mohla by se jejich dráha upravit tak, aby se "sešly" na potřebném místě. Tím ovšem potíže nekončí. Řekněme, že to bude vskutku obrana proti asteroidům. Takový asteroid ovšem není vůbec jednoduchý cíl - malý, který by bylo možné při současném nebo v blízké budoucnosti dosažitelném stavu techniky zničit lasery nebo katodovými paprsky, je extrémně malý a jeho včasná detekce je prakticky nemožná. No a rakety s atomovými hlavicemi na tom jsou podobně. Zničit totiž není řešení, naopak by to bylo ještě horší, alespoň u velkých balvanů, které by se roztříštily na velký počet malých a pokropily by Zemi jako prvotřídíní pumový koberec. Jediným akceptovatelným řešením za současného stavu je včasná (a teď mluvím v řádu měsíců, lépe však desítek měsíců nebo i let!) detekce hrozby a postupné odklonění asteroidu buď motory, nebo přesně umístěnými náložemi, které by ho ovšem nesměly zničit. A na to je potřeba spousta času, i když čím dříve je hrozba zjištěna, tím menší odchylka stačí. Proto by bylo potřeba rozmístit v dostatečné vzdálenosti od Země speciální pozorovací družice, které by dokázaly nebezpečí včas zpozorovat. No a pokud by se jednalo o útok emzáků, tak tady jsou na tom satelity ještě hůř, protože je možné je zlikvidovat pomocí dálkového útoku řízenými střelami (asi MIRV), a to mluvím o technice, kterou máme už nějakých třicet, čtyřicet let! Pokud by nás během následujících asi sta let napadla civilizace, schopná překonat mezihvězdné vzdálenosti (jedno jak), tak to můžeme rovnou odpískat a zabalit, protože než se naši politici dohodnou jenom na tom, kdo bude platit obranu, máme je na krku a v plné parádě. Jedinou šanci bychom měli, kdyby nás přiletěli obsadit a ne zničit, protože to by zvládla automatická loď se spoustou MIRV raket.

Dedik Larzon - 11.01.2001 v 11:01

koneckoncu by to bylo bylo podobne ST. Zeme nema obranne armadni satelity, zeme ma jen system obrany proti asteroidum-to je jako federace nema valecne lode, jen dobre ozbrojene eskortni a vedecke lode.

Dedik Larzon - 11.01.2001 v 10:59

mozna ne proti emzakum, ale obranny system proti zbloudilym velkym sutrum by stal za zamysleni, at neskoncime jako dinosauri. to, ze by mohl byt koncipovan i k setreleni uplne neceho jineho je logicke. Mam dojem, ze amici o tom uz uvazovali a americka armada byla pri tom obvinena z toho, ze tak chce do vesmiru propasovat zbrane proti mez. smlouvam jako protisutrovou ochranu. Asi v tom maji pravdu, ale ja bych tu dohodu o demilitarizaci vesmiru radej pekne rychle stornoval.

Chewie - 11.01.2001 v 09:45

Jevi se to jako rozumna vec, ale jak pripravit obranu, kdyz nevim proti cemu?

Odborg - 11.01.2001 v 07:12

Trochu jine tema : Co vase nazory na vybudovani neceho, jako je planetarni obrany system? Ja si myslim, ze mimo "druzic" by v pripade Zeme mel byt soucasti takovyho systemu i Mesic - ten je vlastne nesestrelitelny (ikdyz mozna trochu daleko). A netvrdte mi, ze ho nepotrebujeme, kdyz stejne vetsina z vas veri na emzaky :-))

Ptaak - 10.01.2001 v 19:47

ACC navíc za WWII sloužil u radarů, což byla tehdy ta nejmodernější technika, jaká byla k dispozici. Takže má s HI-TECH světem daleko větší zkušenosti než většina ostatních.

T'Bone - 10.01.2001 v 16:00

Heinlein se cestovani v case venoval v romanu Dvere do leta. Jedna z mala humoristickych sci-fi, vrele doporucuju. Vite, odkud (spise odkdy) pochazi Leonardo da Vinci? :))

Chewie - 10.01.2001 v 14:38

ACC vystudoval fyziku plus teorteickou a aplikovanou matematiku. To by byl scenarista pro ST. A jestli nekdy zjistime jak cestovat v case tak bych zaukoloval i zbyle dva gebialni pany (Asimov, Heinlein).

Noonian - 10.01.2001 v 11:11

ACC patri jeste do doby kdy autori sci-fi si davali pozor aby nevymysleli uplne nesmysly a aby to sedelo alespon s jistou moznou technikou. Taky meli jiste technicke vzdelani (tusim ze ACC je vystudovany technik). To dneska pise sci-fi kazdy koho to napadne a pak jsou to technicky fantasmagorie. Sice maji transporter, ale nelze ho nekdy pouzit.

Ptaak - 10.01.2001 v 06:52

Ad kosmický výtah: američani o něčem podobném vážně uvažovali (byť zatím v menším měřítku) a dokonce to zkoušeli. Z raketoplánu chtěli spustit družici na 20 km dlouhém lanku, což by bohatě stačilo k tomu, aby ji ten raketoplán za sebou musel "táhnout", tedy aby se soda pohybovala pomaleji, než je kruhová rychlost pro danou výšku. Pokud vím, povedlo se jim odmotat jenom asi 200 m, ale i tak byly jisté pozitivní výsledky. Nevím, jak to pokračovalo, ale zní to sakra nadějně. A koneckonců Clarke je na takové věci mistr a výtah má opřený o velmi solidní prameny. Já ho ostatně ve svých opovídkách často používám. P.S. Star Trek ho příliš nepotřebuje, protože má transportér, který je z jejich pohledu výhodnější. A s tím, že ho nepostavili před vynálezem transportéru? Asi na to neměli technologii.

Slartibartfast - 09.01.2001 v 20:14

Doporučuji oficiální zdroj: http://flightprojects.msfc.nasa.gov/fd02_elev.html

Slartibartfast - 09.01.2001 v 20:12

Dnes se spíše uvažuje o lineárním fulerrenu.

Chewie - 09.01.2001 v 16:24

No v podstate je to z obezny drahy stavena vez k rovniku ze specielni kristalicky formy diamantu.

Odborg - 09.01.2001 v 15:59

Ja toho ACC necetl, ten vytah je neco, jako bylo videt ve Voyageru ,jak tam Tuvok splhal po strese cestou do stratosfery ?

Chewie - 09.01.2001 v 14:50

TBone : ja nerek ze je to nesmysl, jenom si zatim musime pockat az nakej mladej nadejnej materialovej inzenyr neco takovyho vytvori. ACC je mistr vsech mistru futral!!!!!

T'Bone - 09.01.2001 v 14:06

Chewie: Vzdyt se preci bavime o budoucnosti :))) Proc by za par desitek let nemohl byt?

Chewie - 09.01.2001 v 13:50

TBone : Je tu ale jedna malickost - zatim nemame ten diamantovej polymer, ale samorejme ACC ma vetsinou pravdu :-))

T'Bone - 09.01.2001 v 13:36

Panove, dmu se pychou! :)) Znate Rajske fontany od Clarka? Ten vymyslel kosmicky vytah, kde doprava na orbitu a zpet byla temer zadarmo... Ta myslenka se mi velmi zamlouva. A vzhledem k tomu, ze Clarke neni zadny hlupak (viz komunikacni satelity), bych to taky uplne nezavrhovala. Bylo by to levne a velmi ekologicke.

Ptaak - 09.01.2001 v 08:00

Je to tak, nejdřív asi budou vypouštěny KL přímo z Měsíčního povrchu, ale ty továrny na orbitě se přesně kvůli vynikajícím vlastnostem materiálů, vyráběných v beztížném stavu, stejně vybudují velmi rychle (už ISS bude mít komerčně využívaný modul). Jde především o to, že bez gravitace můžete vyrábět téměř dokonalé krystaly téměř libovolných směsí látek, které by na Zemi i na Měsíci kvůli jejich odlišné hustotě nešlo vytvořit, a mnoho a mnoho dalších věcí. Ale skutečně velké meziplanetární kosmické lodě (nebo dokonce mezihvězdné) bude opravdu nutné stavět na orbitě, tyhle kolosy nikdy nepřijdou do styku s povrchem nebo atmosférou, to ještě tak při brždění. Voyagerem se nedejte zmást.

Odborg - 09.01.2001 v 07:05

Rozhodne nezavrhuji stavbu lodi na orbite, ale myslim ze prvni fazi budou tovarny a doky na Mesici - jejich stavba na "zemi" musi byt jednodussí a levnejsi nez jejich vystavba na orbite.

Noonian - 09.01.2001 v 07:05

Mas pravdu, je to tak. V CR je celkem solidni vyzkum v teto oblasti a je proto, ze nemame kosmickou agenturu tak se to musi delat pres Nemce, cimz se pripravujeme a jistou prestiz.

T'Bone - 08.01.2001 v 18:17

Imho materialy vyrobene v beztiznem stavu mohou mit jine, a to velmi cenne vlastnosti (nebo se mozna pletu?) Proto bych ani zpracovani surovin a zejmena pak stavbu lodi na orbite predem nezavrhovala. Konstrukce lodi, ktere se nikdy nedostanou do styku s gravitaci a nedej boze atmosferou, se muze dost lisit od dnesnich predstav. (Sorry, jestli placam koniny, neni to moje parketa:)))

Anonym: Dedik Larzon - 08.01.2001 v 17:25

Na mesic je treba umistit jen urcite zpracovatelske odvetvi. Hotove vyrobky by jsi stejne musel odvazet za orbitu. Takze na orbitu vozit jen prefabrikovane casti, ale lodenice by bylo lepsi mit tam. Start hotove lodi z mesice by vysel draz nez dovoz jejich jednotlivych komponenetu na orbitu.

Anonym: Odborg - 08.01.2001 v 16:13

TBone : ja ISS zahlidnout zkousel a dokonce neco i videl, ale myslim, ze to ISS nebyla (nejak se to nehybalo). Myslim, ze umistit tovarnu bude lepsi primo na Mesici - odpadaji problemy s dopravou zpracovavanych surovin z Mesice na obeznou drahu. I doky by mohly byt na Mesici, na orbite by pak krouzila jen "benzinova pumpa".

Ptaak - 08.01.2001 v 07:55

DL: spolek na ochranu měsíční krajiny? Takové pitomce bych nakopal do zadku a poslal je podívat se, jak to na Měsíci vypadá, k nám do SČHUP (severočeská hnědouhlená pánev). Když si odmyslíte atmosféru, tak je to fakt jak na Měsíci.

Dedik Larzon - 07.01.2001 v 17:17

Presne tak. kolonie na mesici bude slouzit jako surovinova zakladna, ale ne Zemi, protoze dopravovat to na ni je moc drahe, ale orbitalnim tovarnam, kde se z toho budou delat lode pro kolonizaci. Navic nikdo nebude moci heftat neco o tom, ze starty lodi poskozuji ekologii. No pokud se nahodou nevytvori nejaky spolek za ochranu "mesicni krajiny".

Ptaak - 07.01.2001 v 09:48

Skutečně rozsáhlá stavba na oběžné dráze Země bude ale možná až poté, co se vybudují výrobní komplexy a infrastruktura na Měsíci, protože odsud je doprava na vysokou oběžnou dráhu Země asi 2.5x energeticky méně náročná než z povrchu naší zdevastované matičky.

T'Bone - 07.01.2001 v 09:16

Podarilo se vam nekomu v prosinci zahlednout ISS? Mne tedy ne, protoze zrovna bylo hnusne.:(( Jinak pro prvni etapu kolonizace je jeste jedna moznost, jak obejit problemy s nizkou gravitaci na Mesici nebo Marsu: obytna stanice na obezne draze. Umela gravitace se tam da vyrobit mnohem snaz, start velke lodi k navratu na Zami by odtamtud byl mnohem levnejsi, raketoplanova doprava stanice-povrch pro personal, material, vytazene suroviny ap. neni problem uz dnes. Stejne je jasne, ze prvni krok expanze do vesmiru bude ten, ze na Zemi uz nikdy zadnou vesmirnou lod ani raketu nezahlidneme. Stavet i odpalovat se budou z obezne drahy.

Odborg - 06.01.2001 v 19:05

USA by byli padli na hlavu, kdyby rusili armadu - to by byli asi jedini silenci na svete. Budoucnost vesmirny expanze vidim spis v rozvijeni spoluprace jako je pri ISS, ale pochopitelne rychleji.

Jarod - 06.01.2001 v 18:04

USA zrušili armádu ... he he he... Ne to je bohužel ta poslední věc, kterou by udělali. Se společností jakou tady na Zemi máme se do vesmíru ( daleko ) nikdy nedostaneme.

Ptaak - 06.01.2001 v 08:50

Kdyby byly ryby...

Slartibartfast - 05.01.2001 v 12:42

Kdyby USA zrušily armádu a veškerý (původní) armádní rozpočet věnovaly NASA, mohli bychom postavit 5 ISSek za rok a ne jednu za 8 let :)

Noonian - 05.01.2001 v 08:06

To je vsechno jen otazka casu a napadu, co nam dneska chybi je nadseni pro takovou vec. V sedesatych letech bylo v USA nadseni, vsichni to podporovali a proto to slo. Rekni dneska v hospode chlapum u piva, ze je treba vzit nekde penize (nejlepe ze socialnich davek) a dat to na vyzkum vesmiru a rozbijou ti hubu. Pokud nebude politicka vule to udelat tak to nikdy neprojde. A protoze politicka vule se odvozuje od toho co potrebuje busines, tak to pujde az to bude dobry busines.

Odborg - 05.01.2001 v 07:02

Slartibartfast: kdybych byl prvni kdo prisel s napadem, ze je treba poslat automaticky nakladni lode ("ANL"), tak to by bylo s budoucnosti vesmirne expanze dost spatny :-)) Ptaak : tak jsem to myslel - jedna lod co si poveze vsechno potrebny (je to jen otazka velikosti) a pro jistotu na ni bude cekat na prislusne planete par kontejneru zasob dopravenych ANL - pro jistotu. Predpokladam, ze ta pilotovana lod bude mit "vysadkovy" modul, ktery bude schopny opakovane pristat na planete a zase se spojit s lodi.

Ptaak - 04.01.2001 v 23:21

Startibartfast: to je logický závěr vzhledem k tomu, že všichni žijí bez jakýchkoliv potíží na lodích, které mají stejnou gravitaci jako Země. Nelze předpokládat, že bude víc než asi 1/4 kolonizovatelných planet s gravitací odlišující se od pozemské o více než pár procent, takže tam nutně musí být nějaká kompenzace. Jistěže, nákladní lodě řeší část problému se zásobami na místě a všechny v současné době diskutované návrhy třeba jen na pilotovanou expedici k jiným planetám, dokonce i k Měsíci, s nimi počítají. Ale je také nutné vézt si sebou zásoby na cestu, a tady to nákladní lodí tak docela řešit nejde, protože sladit je tak, aby se pohybovaly po rovnoběžné dráze stejnou rychlostí, což je pro využitelnost nezbytné, je velmi obtížné a potenciálně i nebezpečné. Mnohem jednodužší je vyslat jen jednu loď najednou.

Slartibartfast - 04.01.2001 v 21:10

Odborg:S nápadem na vyslání "nákladních lodí" jako předvoje výpravy na Mars nejsi první. Přečti si třeba "Polidštěná Galaxie",Karel Pacner, edice Kolumbus. D.L.:Někde ve ST je zmínka o planetě s umělou gravitací?

Jarod - 04.01.2001 v 20:42

To ano všechno by už teoreticky šlo snad výzkum a praktický průzkum půjde utěšeně dál. Když se dobře povede ISS mohl by to být první krok k průzkumu jiných planet. Snad ISS nebude jen tak vyset nad Zemí a zkoumat nerosty.

Dedik Larzon - 04.01.2001 v 16:16

Noonian:No s tou gravitaci bude vetsi potiz nez si myslis. Dostat ji na lod je jedna vec, ale jak ji zajistit na planete? Lod muze mit otacive obytne prstence a tim si zajistit gravitaci, ale jak to udelame na planete-ST nebereme v uvahu. Musi to byt snadny a levny zpusob gravitace. Ta levnost je nutna jinak je to dalsi naklad a kolonizace se nevyplati-ergo nikdo ji nebude chtit delat.

Odborg - 04.01.2001 v 16:02

Ja si myslim, ze problemem pri letu treba na Mars neni ani tak jeho doba, jako spis problem se zajistenim aspon nejake gravitace na lodi, ktera tam poleti (viz nize D.L.). Postavit lod, ktera "uveze" palivo a zasoby vseho potrebnyho na cestu by uz ani dneska nemel byt problem. A pak, preci by napred mohly byt vyslany automaticky lode se zasobami, ze kterych by na miste pilotovana lod ziskala potrebny material na cestu zpatky, nebo stavbu zakladny.

Noonian - 04.01.2001 v 15:44

To o tom tlaku me napadlo taky. Ale vem si to jinak, dneska se jsou jiz seriozni prace na tema odruseni gravitace, tak proc by na te kolonii nemohla byt umela gravitace. Toto vsechno jsou jen technicky problemy, ktere se daji lepe ci hure, lehceji nebo snadneji resit, ale je treba vule do toho jit. Kdyz bude vule, bude vsechno.

Dedik Larzon - 04.01.2001 v 12:02

z tohoto hlediska by venuse naopak nebyla spatna kvuli gravitaci. Takze si muzem vybrat-zmutovani lidi, nebo sileny tlak a teploty. Proto mozna prvni kolonie se stalym osidlenim nemusi byt na marsu-stalym myslim takove, ktere se mnozi na miste.

Dedik Larzon - 04.01.2001 v 11:59

No na merkur stale nemame. Je prilis horky. Ale se stejneho duvodu neni mozne kolonizovat venusi, je horka skoro stejne plus ten tlak. Navic si vemte, ze atmosfera je tak husta, ze start z venuse by byl strasne drahy. Proto potrebujeme spis svety bez atmosfery a nizkou gravitaci. Jenze ty maji jednu hroznou nevyhodu. Nizka gravitace ma desny ucinek na lidsky organismus. nesmime dopustit, aby koloniste na techto svetech meli potomky - museli by se pravidelne vracet na zemi. Staci aby prvni generace vyrostla na marsu a nebudou to lidi nizka gravitace zmeni jejich telesnou stavbu tak, ze se jiz nikdy nebudou moci vratit na zemi-ani ji navstivit, pro ne by mela 3G a to z dlouhodobeho hlediska nevydrzi zadny tvor moc dlouho, pak mu zkolabuje krevni obeh. Mesic bude dulni kolonii a nic vic. Pokud bude mars kolonii s osidlenim, je nutne rici, ze nebude cesty zpatky.

Noonian - 04.01.2001 v 11:42

No podivej ja to myslel jako vyhledovy cil - hodne vyhledovy. Podminky na Venusi jsou me jasny, ale je to prece jen nejblizsi planeta, i kdyz jasnou jednickou je Mars. Jinak ta atmosfera by se dala snad nejak premenit - ja to vydim jako dobry potencial, ta planeta si sama dokaze udrzet atmosferu, bylo by treba ji jen zmenit. Chapu ze to dneska musi znit jako megalomanstvi, ale za takovych cca 100 let by to treba mohlo byt i realny.

Ptaak - 04.01.2001 v 07:59

To asi tak odpovídá (podle mých údajů v Encyklopedii kosmonautiky), ovšem nejsem si jist, jak je to se startovními okny. Ale to není takový problém. Noonian: Kolonizovat Venuši? Děláš si srandu? Tam je málem větší vedo než na Merkuru, ovšem po celé planetě, nejen na osvětlené polokouli, k tomu 100x větší tlak než tady a žíravá atmosféra. Po Měsíci je to sice nejbližší těleso, ale to už by bylo lepší a lehčí nejdřív kolonizovat Merkur.

Slartibartfast - 03.01.2001 v 16:34

Mně vychází let po Hohmannově dráze Země-Merkur na necelých 94 dní, to přece není tolik. Delta V z povrchu Země asi 15,1 km/s, z kruhové dráhy 500 km 7,2 km/s. Naproti tomu Mars: Doba letu 255 dní, delta V z povrchu Země 11,6 km/s, z kruhové dráhy 500 km delta V 3,2 km/s. Tedy let na Mars je: 1) energeticky méně náročný,ale 2) pomalejší. Tečka. (Máte-li někdo jiná čísla, nekamenujte mě; je to jenom rychlá astrodynamická střelba od boku :)

Noonian - 03.01.2001 v 13:17

A taky je to trosicku dal - let by trval moc dlouho. Mesic, Mars, vyhledove Venuse. Tak to by na toto sloleti bylo dost. Nekde jsem cetl, ze je teoreticky mozne jiz dnes si upravit Mars do podoby nam mile a udajne by to nestalo ani tak zas moc. Ale to budou jen americke vize

Chewie - 03.01.2001 v 09:42

Ptaak : ale zase je tam vo trosku teplejc, nejdriv se to musime nekde naucit

Ptaak - 03.01.2001 v 07:57

Když je to otázka, zdrojů, tak bych doporučil spíš než Měsíc a Mars kolonizaci Merkuru, kde nejen že bude pravděpodobně spousta těžkých prvků a hlavně kovů (vysoké magnetické pole, u mnohem menší planety skoro stejné jako má Země), ale navíc téměř neomezená energie. je to sice jenom utopie, protže to bude jednodužší kolonizovat Mars, ale taky je to názor.

Noonian - 03.01.2001 v 07:29

No a zase jsme u tech penez. Pokud tam bude mozno za rekneme rozumnou cenu mozno neco ziskat, tak to tam mame stanici natotata. Jinak je svatou pravdou, ze na kosmickym programu se svezlo mnoho veci, ktere nam dneska zprijemnuji zivot, to se veze i na zbrojnim programu. Ono to ale vsechno je jen otazka penez, ktere vlozim do vyzkumu. Kdyby nase vlada prelila cely statni rozpocet do vyzkumu, tak nutne taky neco novyho musime vymyslet.

Odborg - 03.01.2001 v 07:11

Ja si myslim, ze dokud nebude proveden dukladny pruzkum zdroju na Mesici a Marsu, tak bude dost tezky presvedcit jakoukoliv vladu, aby do budovani kolonii cpala neskutecny prachy. Ale kdyby se ukazalo, ze se tam nachazi zdroje surovin, kterych je na Zemi malo, nebo se velmi tezko ziskavaji, popr. ze tam jsou uplne nove suroviny, tak by do toho nekdo urcite sel.

Dedik Larzon - 03.01.2001 v 02:23

jo ale zkuste dnes presvedcit kongres, ze podpora kolonizace mesice a marsu se zaplati z novych technologii. Jsou to politici a to, co je riskantni nedelaji moc radi, zvlaste, kdyz se jedna o velke penize.

Chewie - 02.01.2001 v 23:12

Jarod : kosmickej program ma primou navaznost na zbrojni prumysl - kosmicky rakety sou vlastne jenom modifkovany mezikontinentalni

Ptaak - 02.01.2001 v 20:42

Nešlo jen o hec. V době Apolla (tedy kolem roku 70) se předpokládalo pokračování v podobě stavby základny. Vždyť původně měl mít program Apollo 20 misí! Navíc ten, kdo tvrdí, že byl neziskový, nezná způsob, jakým američani celou tu trachtaci vedli. Zisky z amerického kosmického programu až do Apolla nelze vyčíslit, protože jsou astronomické! Jen tak pro představu, části z těch 25 mld. US dollarů, které porgram stál, vděčíte za to, že máte doma počítač, protože rozvoj počítačů je s kosmickým programem přímo spojen a bez něj by patrně nikdy nenastal! A takhle by se dalo pokračovat mnohem dál.

Jarod - 02.01.2001 v 19:12

Nonian: A jak jsem to asi myslel? Chewie: Nevím jaký strategický význam má měsíc v armádě USA, ale určitě to bude bomba tajná zbraň:)

Chewie - 02.01.2001 v 09:17

Ono v podstate celej vesmirnej program byl vo tom ukazat vlastni prevahu nad protivnikem. A taky slo o vyvoj zbrani - rek to Conery v Honu na Rudej rijen - V dobe Jurije Gagarina se cely svet trasl pred revem nasich raket

Noonian - 02.01.2001 v 07:28

Ne to se pletes, pravy duvod byl ten ukazat svetu, ze USA jsou nejlepsi. Hlavne teda Rusum, kteri si tu porazku defakto zaridili sami.

Jarod - 02.01.2001 v 00:32

No to nevím jestli to televizní představení za ty miliardy stálo."Panem et circenses!"- to byl asi pravý důvod výpravy.

Dedik Larzon - 01.01.2001 v 23:40

No za ten mesic bych jim promrhani tech penez odpustil. Jsou horsi veci na co se to daji prachy rozfofrovat.

Jarod - 01.01.2001 v 23:23

Hlavně aby byla dokonale zoběstačná, protože si nedokáže představit jak se stávajícím pohonem vozíme na Mars zásoby. Cesta na Měsíc byla taky z hecu a je to dobrý příklad mrhání prostředky pro politické cíle namísto budoucnosti lidstva.

Dedik Larzon - 01.01.2001 v 22:20

jasne ze technicky by to slo, ale kolonie musi byt takova, aby v budoucnu byla sobestacna a prinasela zisk. Cokoliv, co v budoucnu nenese zisk je nesmysl. My sice mame technologii na to kolonie zbudovat, ale ne na to, aby nam k necemu byly. A budovat kolonie jen tak z hecu je nesmysl-primo cesta na vecnost.

Chewie - 01.01.2001 v 21:02

Jestli je rec o koloniich ve vesmiru tak by mohly bejt klidne za 10-20 let, ale to by je nejdrive musel nekdo zaplatit, z technickyho hlediska by to slo

Ptaak - 01.01.2001 v 17:58

To se říká kdo ví jestli. Já jsem v tomto směru tak trochu optimista, i když si myslím, že v roce 2071 stejně nebudou mít základny ve vesmíru dostatečnou infrastrukturu na to, aby přežily.

Dedik Larzon - 01.01.2001 v 14:03

Teda tu kolonii na marsu pocitas dost brzo. ja myslim, ze v te dobe budeme teprve zakladat kolonii na mesici.

Jarod - 01.01.2001 v 12:19

Aby nebylo do té doby pozdě. Snad stihneme tu kolonii zařídi včas :) Spíš bych to odloučení viděl jako v povídce Marťanský styl od Asimova. Takové elegantní řešení.

Ptaak - 01.01.2001 v 08:12

Dorazí, podle mých výpočtů někdy kolem 17. září 2071. Tehdy kolonie na Marsu zjistí, že je při přežií odkázána sama na sebe, protože soudruzi na Zemi spustili nejkratší válku všech dob, a tak vznikne Republika Mars, první lidský mezihvězdný stát.

Dedik Larzon - 01.01.2001 v 01:00

budes si muset pockat na vlastni soudny den. Spasa asi nedorazi.

Jarod - 01.01.2001 v 00:58

To ne, ale zase další tisíciletí, ve kterém nebude lidstvo spaseno. (přehnal)

Dedik Larzon - 01.01.2001 v 00:47

copak prehnal si to s pripitkem.

Jarod - 01.01.2001 v 00:45

Sakra! Sakra! Sakra!

Dedik Larzon - 01.01.2001 v 00:21

pockej si na pristi tisicileti

Jarod - 01.01.2001 v 00:04

No zatim nic moc. Žádná velká změna :-))

Dedik Larzon - 31.12.2000 v 23:43

toz do noveho tisicileti, aby se scifi menilo v realitu-v tom dobrem samozrejme, napr. aby se ODS stala konecne Obcanskou a Demokratickou:))))), no a abychom konecne vydali vic penez na kosmicky vyzkum a kolonizaci.

Jarod - 31.12.2000 v 23:09

Italové jsou opravdu antivojáci ti už se toho nezbaví. Od římanů si toho moc nevzali. No a proti borgům stačí Enterprise+Voyager :-)) To jo na Zemi už je těsno, když už ne prostorově tak aspoň názorově. No pomalu aby jsme vyhlíželi Zeframa Cochrana, snad to ale půjde tentokrát bez 3. sv. války (ať hlavně doufájí Italové)

Anonym: Dedik Larzon - 31.12.2000 v 23:01

Hodina a mame to 21. stoleti. Tak doufam, ze vyrobime par kosmickych lodi, poslem vypravu k marsu, zalozime kolonii na mesici a pak dal......

Anonym: Dedik Larzon - 31.12.2000 v 23:00

Teda bitva u Visu je pekna ukazka, ale italove jsou extremni priklad. Ti snad od doby rima neporazili nikoho, pokud nemeli prevahu pet ku jedne a jeste lepsi zbrane a ani to nevyslo vzdy. treba jejich ofenziva do egypta. 130000 italu napadlo brity v egypte v poctu 30000 muzu. Britove tuhle armadu zajali. 4krat tolik zajatcu nez byl jejich celkovy pocet. Tomu rikam neschopnost. Pokud ale nemate jako vojaky bandu amateru a svejku tak vam zadna taktika proti lepsi zbranim a velkym poctum nepomuze- viz borgove.

Jarod - 31.12.2000 v 22:18

Ano bitva u ostrova Lissu v roce 1866 je vynikající příklad využítí všech dostupných prostředků. Italské námořnictvo navázalo na tuto "tradici" v 1. a 2. sv. válce. No s tím se nedá nic jiného než souhlasit. Posádka je velmi důležitá a dokáže zázraky stačí se podívat na Ent. tam to plátí doslova.

Ptaak - 31.12.2000 v 20:16

Jarod: Nejde tu jenom o techniku, ale také, a to především, o posádky. Při tak (relativně) malých technických rozdílech v technologiích, jaké panují ve světě ST, jde hlavně o početní převahu a lepší taktiku. Jako třeba Rakousko-Uhersko vs. Itálie, někdy kolem roku 1860: makaróni měli moderní, pancéřové parolodě s výkonným dělostřelectvem, proti z větší části dřevěné flotile pod admirálem Teggethofem. Jenomže prohráli, protože prostě rakušani se do nich pustili, šli po nich nablízko, takže italská moderní děla přestřelovala, a pořádně je dusili. Je sice pravda, že kdyby italové byli rozhodnější, museli by Teggethofa smést z hladiny, ale to jen dokazuje, co říkám: technicky hůře vybavené loďstvo, i když je v měnšině, může protivníka porazit, když se posádky a velitelé dost snaží. A ST je především o posádkách.

Jarod - 31.12.2000 v 13:07

Ano, scénarista si může vymyslet co chce, a pokud jde o tak složitý svět jako ST je to potom i dost zmatek, právě pro to se mi zdá hra s pevnýmy pravidly postavenými na uspořádaném zmatku scénáristů vhodný příklad. Tady jde přece o techniku ne, že si scénarista vymyslí tetrakadionový pulz, který vyslala entita z dimenze X a který odpuzuje torpéda nebo že Geordi zdvacetinásobí přesnost tím, že na hlavici namontuje svůj VISOR.

Ptaak - 31.12.2000 v 10:38

Ještě co se týče naváděných torpéd: ona vlastně vzhledem k tomu, jak je ve ST prezentován boj (už jsem říkal, že je sice z vojenského hlediska blbost bojovat s půlkilometrovými kosmickými loděmi v dog-fightu, ale to řekněte scénáristům), nepotřebují žádné navádění. Při palbě na dohled nemůže napadená loď v žádném případě uhnout, takže jde jen o to, jestli taktický důstojník torpéda správně zaměřil či nikoliv.

Dedik Larzon - 31.12.2000 v 01:42

rad bych uved, ze hra a film nemaji moc spolecneho. Ve hre museli brat ohledy aspon trochu na vojenskou logiku, scenaristi si s tim nedelaji vrasky. Tady jsem kdysi navrhoval vesmirnou pocitacovou strategii-zel bohu se projekt nerealizoval, ale vymyslel jsem system, ktery se sice trochu od star treku odvozoval, ale jinak mel vlastni system. Zkoumal jsem "konkurenci" a dospel k nazoru, ze hry ktere navazuji na nektere stylove scifi maji vlastni s originalem ne moc kompatibilni system. Ono jde o to, ze takove hry zadaji presne ucinky zbrani a pravidla, zatimco kniha nebo film muze mystifikovat a zamlzovat pred divaky a ctenari informace. Koneckoncu bojove akce nejsou hlavni naplni deje-vetsinou.

Jarod - 31.12.2000 v 01:13

No ve hře Star Trek: Starfleet Command fotonová torpéda nijak moc naváděna nebyla, aspoň podle procenta úspěšnosti zásahů tak 30% podle posádky rychlosti atd. Nic moc účinost, mnohen užitečnější byly naváděné rakety nebo plazmová torpéda.

Dedik Larzon - 31.12.2000 v 00:54

jestli jsou torpeda spis naboje do dela, tak jsou k nicemu, protoze v pripade dela jde o to, ze vypali mnohem vic granatu, nez raketomet rizenych raket. Kvalitu vyvazi kvantitou, ale tohle torpeda nedokazi. Pokud nejsou navadena jsou dobra tak na kobercove bombardovani planet.

Jarod - 30.12.2000 v 18:09

Jak napsal Ptaak problém nebude v naváděcím zařízení, ale spíš v ovládání letícího torpéda. Muselo by to být zase něco trochu mimo fyz. zákony, ne že by to vadilo. No a s těma naváděnýma střelama dnes - to jsou rakety, naváděnou střelu do pistole (ke které bych fotonová torp spíš přirovnal) jsem ještě neviděl.

Noonian - 30.12.2000 v 16:54

Navadeny strely mame uz dneska (to ze sem tam nekdy nefunguji je neco jinyho). To by musel byt moc vazny duvod, aby od toho ustoupili.

Ptaak - 30.12.2000 v 02:51

Pokud mají torpéda jen omezenou schopnost manévrovat (třeba to může plynout z nutnosti konstrukce, ony vlastně létají na jakousi parodii warp pohonu a ten, jak tu většina osob tvrdí, manévrovat neumožňuje - i když kdybyste použili dva nezávislé warp pohony a každý by vytvářel jiný "vektor tahu", tedy hnal by loď jiným směrem, kdo ví...), tak by to bylo zcela jasné a postačující vysvětlení. Také by to vysvětlovalo, proč se torpéda používají proti lodím jen na malou vzdálenost - když máte plný impuls, tedy 0,25c, tak je na několik milionů nebo i stovek tisíc kilometrů snadné takové střele uhnout.

Anonym: Krpex - 30.12.2000 v 01:02

Ked som hral Star Trek: Starfleet Academy, tak tam nacadzane torpeda boli len do urcitej miery. Ak sa ciel pohyboval prilis rychlo torpedo ho netrafilo. Jedine riesenie pre lod triedy Excelsior ako znicit klingonsky Bird of Prey bolo chytit ho do trakcneho luca a potom napalit salvu 6 torped a 10 fazerov.

Noonian - 30.12.2000 v 00:15

Jestli nemaji navadena torpeda, tak jsou sto let za opicemi.

Dedik Larzon - 29.12.2000 v 21:56

Jsem zpet a driv, nez jsem cekal, protoze nastal cas "dojit si pro pet milionu za hlavu jednoho politika". To je for, ale stejne. Ptaak: navadena torpeda jsou nutnost. Povazuju to za samozrejmost jak jsem ti koneckocu psal. Pokud je v ST maji nenavadena, tak k tomu neni co dodat. Nekdo-to je scenarista-musel byt uplne mimo.

Noonian - 24.12.2000 v 00:17

Vsem preju stastny a vesely

Ptaak - 23.12.2000 v 20:31

Ještě bych zapomněl: DL, opticky naváděná torpéda: klidně je můžou používat. Vzdálenost umožňující ve vesmíru vizuální kontakt je sice dost značná, ale když nevíš, že se máš rozhlížet, tak na 100a víc km žádnou loď neuvidíš, a co nevidíš, po tom nemůžeš střílet, pokud to nemáš na senzorech.

Ptaak - 23.12.2000 v 20:29

Všem šťastný a veselý... Jen tak mimochodem, DL, pokud vím, tak ve ST jsou torpéda nenaváděná. Jediný okamžik, kdy jsem je viděl manévrovat, byl ve VOY: Messige in Bottle, ale tam nebylo nijak naprogramované a pohybovalo se náhodně. Jak je to doopravdy, jak se torpéda navádějí/řídí, jaké mají logické a detekční systémy?

Odborg - 22.12.2000 v 09:30

Taky nevim, jestli se sem jeste dostanu, takze stastne a vesele ...

Dedik Larzon - 21.12.2000 v 23:15

Jinak panstvo pro tento rok se s vami loucim. stastne a vesele vanoce a zase tady v novem roce. Hodne ST v televizi na netu a hlavne lepe vojensky zpracovane dily. zitra se odloucim na dva tydny od internetu....

Dedik Larzon - 21.12.2000 v 23:12

a nepritel zacne pouzivat opticky navadena torpeda....

Ptaak - 21.12.2000 v 19:27

Protože Federace podle zmíněných smluv maskovýní používat nesmí a stealth je tedy elegantní způsob, jak to obejít a smlouvu neporušit.

Odborg - 21.12.2000 v 09:47

A proc nepouzivat jak stealth, tak i maskovani, V kazde situaci se hodi neco jineho.

Ptaak - 20.12.2000 v 21:06

Stejně si myslím, že Federace maskování nepotřebuje. Podle mě by stačil obyčejný stealth, protože pokud něco ve vesmíru nezjišťují senzory, tak o tom žádná loď neví. I ten obraz na můstku je většinou založený na senzorovém pozorování. A stealth není zcela určitě maskování, jde o zcela pasivní technologii. Maskování je aktivní.

Odborg - 20.12.2000 v 19:36

D.L.: v 12:28 : ja to myslel opacne, Federace by mela porusit smlouvu, takze by potrebovala pravniky. Podle myho by mela celkem sanci, protoze diplomacie je preci Federalni filozofie. A co jinyho je diplomacie, nez jak (pravnickymi) kecy dosahnout sveho.

Noonian - 20.12.2000 v 14:02

No prave, kolem federace se vyskytuji sami nepratele, nebo ti co balancuji na ostri noze - viz. Klingoni. Neni to jednoduche zrusit smlouvu.

Dedik Larzon - 20.12.2000 v 12:31

Ani dnes neplati, ze se smlouvy dodrzuji absolutne. Hlavne mezi staty ne. Smlouvy se dodrzuji, protoze vypovezeni smlouvy by prineslo nakonec vic skody, nez jeji plneni. Jakmile si ale nekdo spocita, ze likvidace tehle smlouvy se mu vyplati, tak to udela.

Dedik Larzon - 20.12.2000 v 12:28

Predstava romulanske armady pravniku je dost zajimava. Ukradli jsme vam tech a ted to soudne obhajime:))))

Chewie - 20.12.2000 v 12:28

Zkuste to vzit jako v Civilizaci - dodrzovat smlouvy ma cenu jedine kdyz k tomu je duvod - trba moznost sankci - v okamziku kdy se mi nemuze nic stat to nema smysl - sli by snad Romulani do valky kvuli specifikaci jedny tridy lodi ??

Ptaak - 20.12.2000 v 12:14

Nefunguje to podobně u Romulanů?

Odborg - 20.12.2000 v 09:43

U nas jsou smlouvy o toho, aby se porusovaly. A pak uz to je jen zalezitost toho, ktera strana ma chytrejsi pravniky :-))

Noonian - 20.12.2000 v 08:25

Presne tak, jak psal DL

Dedik Larzon - 19.12.2000 v 16:24

Bismarck byl prece "rybarska lod". sel si zarybarit do atlantiku v mori britskych transportek.Ptaak:Goebelsem rozhodne neurazis nikoho. Ve svem oboru byl proste jednicka. To, na ci strane toto umeni provozoval uz je jina vec, ale samotne "umeni propagandy" mu nikdo neupre. co se tyce pravniho systemu, tak asi je to mysleno tak, ze se mysli na precedenty a i pitomym lec stale platnym zakonum musi byt aspon formalne ucineno za dost. U nas by se na to vsichni vykaslali, protoze ucta k zakonu neni vlasnost, jez by u nas patrila k rozsirenym.

Ptaak - 19.12.2000 v 14:51

Prosím o upřesnění, ale co s tím má co dělat anglosaský právní systém?

Noonian - 19.12.2000 v 13:00

Ono to bude asi tim, ze ta smlouva uz nejaky ten patek pamatuje. No a jelikoz je to americky serial, tak tam nutne musi platit anglo-sasky pravni system.

Ptaak - 19.12.2000 v 11:09

Chewie: Tak to je taky pravda

Chewie - 19.12.2000 v 09:39

Jestli v ty smlouve neni definovany co je to valecna lod tak potom klidne muzu rikat ze Bismarck byla rybarska lod - zalezi jenom na terminologii

Ptaak - 18.12.2000 v 10:25

Lépe by to nevymyslel ani Herr Goebels (tím nechci nikoho urazit).

Anonym: Vlada - 16.12.2000 v 22:18

No sice oficiálně nesmí vlastnit válečné lodě, ale vojáky jim pokud vím nikdo nezakázal a kdyby jo, tak budou tvrdit že je to jen ostraha:), čemuž by vlastně jejich operační omezení pouze na loď na níž jsou jejich holoemitory odpovídalo...

Anonym: Dedik Larzon - 16.12.2000 v 16:59

Vitejte na ministerstvu propagandy.

Odborg - 16.12.2000 v 11:02

Kdyby Flotila mela problem s "moralnosti" vyroby PBH, tak navrhuji, aby hologramy slouzili predevsim jako "prepravni/cestovni" posadka - nejvic casu zabere hledani nepritele, takze PBH ridi lod behem presunu a hledani, a kdyz to vypada na boj, tak se lode "chopi" lidska cast posadky.

Odborg - 16.12.2000 v 10:57

To se Flotila nema "oficialne" valecne lode je dost uboha propaganda Federace. Zadna mocnost (a tou Federace urcite je) se bez valecnych lodi neobejde.

Ptaak - 15.12.2000 v 15:02

Chci tím říct, že když Federace ani oficiálně nemá válečné lodě, tak jak se stím slučuje výroba bojových robotů (nebo hologramů)? To vypadá jako typický logický propadák autorů: Důslednost? Co je to?

Ptaak - 15.12.2000 v 14:59

Mě nejde o to, jestli ty zákony robotiky mají, jako spíš o to, že by to pacifistům z Federace bylo mnohem podobnější než vyrábět supermocné počítače řídící samostatně celé válečné lodě, které se tím de facto stávají velkými roboty.

Odborg - 15.12.2000 v 13:52

D.L.:souhlasim, ze PBH by mohli nahradit cast posadky. Hodilo by se to treba na Defiantu - PBH si "odslouzi" svoje, pak se vypne a nezabira misto na palube. Se zakony robotiky bych si u PBH nelamal hlavu. Myslim, ze by stacili prislusne podprogramy. Samozrejme by to nemohli byt holograficti JemHadari, kteri zabiji na potkani.

Dedik Larzon - 15.12.2000 v 10:33

ST neni asimov

Dedik Larzon - 15.12.2000 v 10:32

tu hololod jsem myslel spis jako recesi. To ze by protivnik zjistil o co jde by nevadilo. Ja ji nechtel nasadit jako bojove plavidlo ani jako "nafukovaci tank", ale jako levneho pruzkumnika. Ale PBH myslim vazne mnohem vic.Skutecne si myslim, ze by se tak dala nahradit cast posadky.

Ptaak - 15.12.2000 v 10:29

Do háje, zase jsem nezavřel tag. Sorry.

Ptaak - 15.12.2000 v 10:29

Stejně si myslím, že každý počítač, potažmo robot dostatečně inteligentní na to, aby zvládl takové věci, by se měl primárně řídit zákony robotyky (pro ty, kdo je neznají, ať si přečtou Asimova) s tím, že by se nevztahovaly na lidi, ale obecně na všechny inteligentní bytosti. To by mnohem víc odpovídalo ST Federaci.

Odborg - 15.12.2000 v 07:26

Nemyslim, ze by bylo realny sestrojit kompletni hololod. Ale par bojovych hologramu (dale jen "PBH") by nebylo k zahozeni. Nemyslim, ze by byl takovy problem, aby PBH zvladly i nepredvidane situace. Jestli se nepletu, tak i PZH je "napojeny" na hlavni pocitac a ten preci muze byt doslova nacpanej datama o "valceni", takze pro PBH (potazmo pocitac) by nemel byt problem bleskove vyhodnotit situaci a pouzit nejlepsi taktiku v dane chvili.

Ptaak - 14.12.2000 v 15:30

Pokud jsem pochopil, tak si tu "hlololoď" představuješ jako komplet warpový pohon + holoemitor, který kolem něj vytvoří zdání třeba takového Promethea (proč ne rovnou borgské krychle?). Ovšem ve chvíli, kdy na ni někdo zaměří senzory, zjistí, o co jde. To už by mnohem výhodnější byla buď plně automatická sonda nebo stealth loď.

Dedik Larzon - 14.12.2000 v 12:31

Ja myslel autonomni lololod. Ktera nepotrebuje skutecnou s emitorem, mela by vlastni sam. emitor a slouzila by k pruzkumu v nebezpecnych oblastech.

Dedik Larzon - 14.12.2000 v 12:22

Je snad tezke udelat z lodi velkou holopalubu? Ve voy to slo. A jako bezpecnostni oddil by byli skveli vzpomente si treba na ten utok holografickych klingonu....

Ptaak - 14.12.2000 v 11:00

PBH ovšem jen těžko zvládne nepředpokládanou situaci a ve 24. stol. nemůže tam, kde nejsou holoemitory. Jako jádro bezpečnostního týmu pod velením důstojníka ostrahy by asi byli těžko k zastavení, ale to je podle mě tak všechno. A kdyby chtěl někdo argumentovat PZH Voy, tak si uvědomte, jak dlouho je tento konkrétní hologram v provozu a jak velkou kapacitu počítače, a hlavně paměti, zabírá.

Chewie - 14.12.2000 v 09:50

Dedik : hololod - to by bulo jako nafukovaci tanky - protivnik nebude vedet kolik mas lodi a ktery to sou dokud nezacnes strilet.

jeff@pc - 14.12.2000 v 04:58

Ptaak: Ve warpu se NEMUZE zmenit kurs! Aby lod mohla zmenit kurs, musi vypnout warp, zmenit kurs, zapnout warp. A takhle porad dokola...(viz VOY:Fury, jeli tam skrz nejaky pole vyru....

Dedik Larzon - 13.12.2000 v 18:18

Nebo mit rovnou hololod-to uz je spis pro srandu, ale predstavte si hololog se simulacnim systemem jako jadrem-inspirace z jednoho dilu Red Dwarf, byla to sice parodie, ale ta myslenka neni az tak spatna.

Dedik Larzon - 13.12.2000 v 18:14

No tu slitinu fakt nevim. Co se tyce toho neutronia, tak v ST uz prece byla lod s neutroniovym pancirem. Bylo to ve VOY, ale nevim uz ktery dil....A byl to fakt dobry pancir. Kolik ta lod mela tun, tam ale nebylo. Jinak me zaujalo, co napsal Odborg v disksi o prometheovi. Pohotovostni bojove hologramy. Myslel to jako srandu, ale proc to nevzit vazne. Proc nepouzivat pohotovostni bojovy hologram. Vyrobit si jich mohu kolik komp utahne, tezko k zniceni, tezko k asimilovani a zabiji stejne dobre, jako zivy tvor. Muzu mit posadku hologranu. Usetri za jidlo, ubytovani apod. neznaji choroby s vyjimkou pocitac. viru. Mozna by na lodi melo par zivych zustat kvuli kontrole, ale klidne muzu mit vetsinu posadky umelou. Koneckoncu simulator stejne vyrabi mnozstvi postav a jen pro zabavu lidi, proc ne na praci?

Odborg - 13.12.2000 v 16:19

Pripojuji se k Chewie(mu) - nevi nekdo z ceho se zklada duraniova slitina (ja to jednou hledal, ale nikde jsem to nenasel). Jinak souhlasim s D.L. spokojit se se znicenim zbrani nepritele neni takticke. "Mrtvy nepritel, dobry nepritel".

Ptaak - 13.12.2000 v 15:21

DL: Pokud by některé části federálních lodí byly z neutronia, což je podle mých informací kolabovaná hmota (neutronový plyn z neutronových hvězd nebo tak něco), tak chápu, že jsou hodně těžký. Potíž je jen v tom, že tento typ hmoty má takovou hustotu (mld. tun na ccm), že by na lodi mohly být tak nanejvýš zlomky krychlového milimetru. Pak by ji ovšem mohli používat pro pohon, protože by mohla fungovat podobně jako singularita, kterou mají warbirdy.

Dedik Larzon - 13.12.2000 v 12:42

musis zkratka brat v potas, ze ty valecne zalezitosti delaji fusersky a rozpatlavaji se v psychologickych dilech. Uz nekdy nekdo videl taktiku, kterou provozuji federalni lode jsou li napadeny. Utoci na nas... zasah vyradili jsme zbrane...nepritel se ztahuje.. dobra jedeme pryc. Co je to za blbost vyradim li nepriteli zbrane a stahuje li se, kazdy trochu schopny velitel to vyuzije jako prilezitost k tomu poslat nepritele do vecnych lovist. Jen miru a zivota milovni federalove jej milostive propusti a protivnik si opravi zbrane apriste je oddela jak prasive psy. Bohuzel ST neni z hlediska vojenske logiky nic moc. Mozna na to meli povolat Henlaina ,nebo Orsona Carda a to by bylo hned neco jineho. co se tyce slitin tak by snad nekde mohli uverejnit kolik vazi krychlovy metr tritania, zortia ,nebo neutronia a podle toho by se to dalo spocitat.

Ptaak - 13.12.2000 v 09:07

Odborg: Blábol to rozhodně není, ale můj názor viz níže (srov. Constitution cl.). Vlada: Nejspíš tu hmotnost I. class opravdu jen plácli. Porovnejte to s Constellation class, která rozhodně není o mnoho menší, a má "jenom" 190 000 tun prázdnou hmotnost.

Odborg - 13.12.2000 v 07:09

Takze nevidim duvod, proc neco takovyho neprepokladat i v pripade materialu pro nadsvetelnou rychlost; ikdyz to letadlo se tahdy americanum nerozpadlo. Pokud tenhle prispevek a ten ze vcera odpoledne nekomu pripada jako blabol, tak je to tim, ze mam hodne prace a malo regenerace :-))

Vlada - 12.12.2000 v 23:59

Nimitz class carrier nese zásobu 9000 tun leteckého paliva. Ale to je přeci součást té celkové hmotnosti ne? Takže když budeme počítat s těmi 91 487-102 000(závisí na konkrétní lodi) tunami plné hmotnosti(výtlaku), tak je úplně jedno jaký materiál tuto hmotnost tvoří a jak je lehký(to je k té poznámce o nízké hmotnosti paliva). Takže nejpravděpodobnější vysvětlení té obrovské hmotnosti Intrepidu je prostě to, že ten kdo ten údaj vymyslel nad tím bohužel nijak zvlášť nepřemýšlel a prstě tu hmotnost"napálil".

Odborg - 12.12.2000 v 15:46

Ptaak : porad si myslim, ze se ohledne materialu muzou vyskytnout skutecnosti, pri nichz nebude platit to co je dneska zakonite (pripadne co se predpoklada). Vzdyt dneska muzem jen ztezi predvidat, jaky zakonitosti plati pri nadsvetelnym letu. Priklad z nedaleke minulosti -v dobe, kdy americani pracovali na prekroceni zvukove bariery, tak taky platili "zmerene zakonitosti" ohledne materialu, ale stejne se melo za to, ze je vysoce pravdepodobne, ze se letadlo pri prekroceni zvukove bariery rozpadne.

Chewie - 12.12.2000 v 12:18

Jeste k tem materialum - zna nekdo parametry Duraniovych slitin ??

Chewie - 12.12.2000 v 12:17

Ptaak : Ono tady zadny logicky vysvetleni nejspis nebude. Ale jeste k ty letadlovce tak napriklad to palivo je velice lehky - hustota kerosinu je asi 775 kg/m3 a takova ocel ma 7800 kg/m3. Aby letadlovka mohla plavat musi jeji prumerna hustota bejt nizsi nez 1000 , kdyby nekdo dokazal spocitat objem Intrepidu ......

Ptaak - 12.12.2000 v 11:14

Zapomněl jsem chemickou stálost, ale to je snad jasné. Možná jsem zapomněl ještě na něco, ale vy mi určitě porozumíte, že.

Ptaak - 12.12.2000 v 11:13

Ještě k "využití prostoru" lodí. Byl bych ochoten s tím souhlasit, Chewie, pokud by se jednalo o čísla přibližně si odpovídající. Ale tento argument nemůže znamenat sedminásobný rozdíl hmotnosti, nehledě k tomu, že letadlovka sice má hangáry a nahoře rozšířenou palubu, ale taky nese spoustu, doslova miliony litrů, paliva pro letouny. To má rozhodně vliv. Co se týče materiálů, tak s Odborgem zásadně nesouhlasím. Mám za to, že stejně jako dnes budou i v budoucnu rozhodujícími faktory kvality stavebních materiálů pevnost v tahu, schopnost snášet mechanickou a tepelnou námahu, případná tvarová paměť, u kosmických lodí pak pochopitelně schopnost pohlcovat nebezpečné záření. A to všechno je dnes zcela spolehlivě měřitelné a lze odhadnout i to, jak kvalitní budou připravované materiály, a to s vysokou přesností. Jeden čas jsem studoval fyziku pevných látek, takže o tom něco vím.

Ptaak - 12.12.2000 v 09:34

Tvar bude asi rozhodující, pokud půjde o pohyb v podsvětepné. Všimněte si prosím, že každá federální loď, která nemá talíř napojený přímo na "strojovnu" - inženýrskou sekci, sekundární trup, jak kdo chce - jako třeba Interpid, tedy má je spojené "sloupem", má impulsní pohon právě na diskové části a strojovnu tedy "vleče" za sebou. U takových patvarů (s prominutím), jaké jim návrháři dávají, je to velmi logické, zřejmě při tom spolupracoval Vulkánec. Takthle je totiž působiště síly tahu poblíž těžiště a především hlavní těžnice (pro nefyziky je to něco jako hlavní osa) a díky tomu působí na trup menší ničivé a vychylovací síly, takže není nutné neustále pomocí manévrovacích motorů vracet loď na kurs. Ovšem pokud nadsvětelný pohon funguje na principu ohybu prostoru, tak bych předpokládal, že loď vlastně vůči svému nejbližšímu okolí "stojí na místě" a hýbe se s ní celé toto "okolí". Pak by na trup lodi neměly působit té,ěř žádné síly, přinejmenším dokud se nepokusíte změnit kurs. Jiná věc je, jestli je tento "ohyb" prostoru jednodužší rostáhnout do šířky nebo do délky. Pokud ani jedno, tak by ideální tvar lodi byla koule. Ale jestli je to snažší do délky, tak se hodí spíš tvary s délkou několikrát větší než šířkou a naopak. Děsný plky, co?

Noonian - 12.12.2000 v 07:35

Ono by mozna nebylo od veci prodiskutovat dynamiku subprostoroveho pohybu. Potom by se mohlo ukazat napr, ze hmotnost nema velky vliv, taky tvar by nemusel byt limitujici. Mnoho dikuzi by potom bylo zbytecnych. Jsem si vedom, ze je mezi nami mnoho "milovniku" fyziky, ale aspon bych uvital nejaky odkaz.

Odborg - 12.12.2000 v 07:15

A co kdyz ty ultralehky a ultrapevny materialy vyrabeny po kouscich ve vesmiru nejsou vhodny pro stavbu vesmirnych lodi? To, ze jsou pevnejsi ... nez vsechno co dneska vyrobime na Zemi preci nic neznamena. Dokud takovy material neni mozny vyzkouset v podminkach plavidla leticiho rychlosti svetla, tak jsou to porad jen teorie zalozene na tom co momentalne zname. No a proto se muze ukazat, ze je potreba uplne jiny material, ktery muze mit uplne jiny hmotnosti "parametry" - predstavoval bych si to asi tak, ze "kilo zeleza a kilo hliniku" nemusi vazit vzdycky stejne - sorry fyziku jsem mel naposledy na zakladce a tak to neni mozna ten nejlepsi priklad.

Chewie - 11.12.2000 v 18:18

Odborg : ale je to logicky vysvetleni ty hmotnosti , von takovej Nimitz ma dost vysoky paluby

Odborg - 11.12.2000 v 16:01

Chewie : nesouhlasial bych s tim, ze Intrepid ma vycpanou kazdou skviru - spousta chodeb, obrovsky kajuty pro jednoho praporcika ... a hangar neni taky nejmensi. Nebo si vem skladiste, kde bydli Sedma.

Chewie - 11.12.2000 v 11:19

No Intrepid muze vazit vic nez Nimitz jestlize bude mit lepsi vyuziti prostoru - treba ze sirky Nimitze je trup zhruba polovina zbytek je sirka letovy paluby , v hangaru je spousta nevyuzitelnyho mista protoze letadla sou dost neskladny.... Zkratka Intrepid ma asi vycpanou kazdou skviru krome prostoru pro posadku

Ptaak - 11.12.2000 v 09:27

jeff@pc: Voyager má sice 15 palub, zásoby pro 150 lidí a palivo na 3 roky, ale v porovnání s dvacetinásobně větší posádkou atomové letadlovky, nemluvě již o minuci a palivu pro letadla (jediná munice, kterou měl Voyager k dispozici, bylo 38 fotonových torpéd o výkonu odpovídajícím asi tak taktické atomové bombě - můj nepodložený odhad). Je to sice jenom na asi 6 měsíců, ale malá násobilka nás přesvědčí o tom, že to pořád asi bude vážit víc než vybavení Interpidu. Pak je tu ta věc, že mám nejspíš v budoucnosti nejen lehčí, ale hlavně pevnější materiály, například různá typy krystalických slitin, které se již dnes pokusně vyrábějí na oběžné dráze (dokonce i mikrogravitace jim může vadit ve správném růstu), a ty jsou jak lehčí, tak pevnější než pancéřové materiály, z nichž se vyrábějí trupy ponorek. Jsou pochopitelně asi 100 až 1000x dražší, ale to je tím, že se vyrábí po desetinách gramu a musí se kvůli nim na oběžnou dráhu vozit stovky kilo vybavení raketoplánem. Hádej, jak to bude ve ST? Tam můžou mít stav beztíže i na planetě, a mnohem dokonalejší než máme mi na oběžné dráze. To je jen příklad. Podle mě by Interpid class mohla mít nanejvýš 75 000 tun.

jeff@pc - 09.12.2000 v 04:53

Ptaak: Tohle mozna bude znit jako blbost (a vubec nevim jestli to ma nejakej vyznam...) ale...predstav si ze mas dutou krychli, treba 1 metr^3 (1m x 1m x 1m), a ty tu krychli budes muset vystavet velikym tlakum, a ty chces aby "prezila"...z ceho bys ji chtel mit postavenou, ze dreva? z plastiku? z medi? z ocele? to ze by meli mit v budoucnosti lehci materialy, by melo smysl, ale nezapomen co vsechno je vevnitr, napr. Voyager, 15 palub, zasoby pro 150 lidi min., veliky zasoby energie, a paliva - Voyager muze cestovat x roky bez nacerpani novyho paliva, 150 lidi...

Ptaak - 08.12.2000 v 09:47

Ještě jedna otázka k prodiskutování. Už jsem tu kdysi psal, že Interpid class je zhruba stejně velká jako letadlovka třídy Nimitz (možná o nějakých 10-15% větší). Můžete mi tedy prosím vysvětlit, jak to, že je 7x těžší? Není to nesmysl, že tak dokonalá loď budoucnosti není zhotovena naopak z ultrapevných a ultralehkých slitin? Proč tomu tak je? Jsem ochoten akceptovat, byť se značnou rezervou, tři a půl megatuny Galaxy class (nejspíš proto, že nemám nic na porovnání), ale kruci, vždyť NCC 1701, Constitution class, měla 300 metrů délky (nebo tak nějak), 127 šířky a prázdnou hmotnost pouhých 190 000 tun. Jediný argument, který mě napadá, je, že Interpid má jako jádro hyperpohonu singularitu, ale všichni víme, že je to nesmysl. Co mi k tomu můžete říct?

Ptaak - 08.12.2000 v 09:28

Výtlak/hmotnost: Tato diskuse se týkala námořních lodí, konkrétně třídy Nimitz. Proto je zde možné hovořit o výtlaku. Kosmické lodě samozřejmě žádnou vodu ani jiné médium ("éter" - to byl hloupý pokus o vtip) nevytlačují, takže by se u nich mělo mluvit o tonáži nebo o hmotnosti. Slartibartfast: s těmi 1016 kg v anglické tuně, což je standardní jednotka pro udávání výtlaku, máš pravdu. Ještě bych podotkl, že většinou se udává (u válečných lodí) tzv. standardní výtlak, to znamená, že loď má na palubě jen omezené zásoby pohoných hmot, vody pro kotle, zásob (ať už potravin, nebo paliva pro letadla, a hlavně munice) a bez posádky. Tato definice vznikla v roce 1922 na Washingtonské konferenci o námořním zbrojení, takže mi neotloukejte o hlavu, že nukleární letadlovky nemají žádnou "vodu pro kotle" (ony ji ve skutečnosti mají, ale není jí nijak moc ve srovnání s konvenčními loděmi). Vlada: BRT (brutto registrované tuny) jsou myslím jednotka "prostornosti" nákladní lodě (jak velký má nákladní prostor", což zhruba odpovídá její nosnosti. Nejsem si jistý, jestli se na to vztahuje termín tonáž. Ještě k Danube: ta loď ve skutečnosti klidně může operovat v hlubokém vesmíru, i kdzž jen poměrně krátce. Rozhodně si myslím, že 2-3 člená posádka je na tom v hlubokém vesmíru na Danube lépe než posádka třeba takového Defiantu.

jeff@pc - 08.12.2000 v 03:59

Slartibartfast: Vim ze tonaz = hmotnost (v tunach), ale vytlak??? Na vodni lodi bych si predstavim neco jako "kolik ta lod muze prepravovat aby se nepotopila..." ale jak se muze takovej VOYAGER potopit????? Prosim o vysvetleni...

Anonym: Vlada - 07.12.2000 v 22:48

No jedno z toho je určitě v bruto registrovaných tunách nebo tak nějak(nebijte mě jestli je to špatně:))). Btw Runabout a Peregrine jsou sice docela pomalé lodě, ale jeden romulanský raketoplán(v podstatě ekvivalent Runaboutu)má rychlost okolo 8-9, nechchce se mi teď hledat podrobnosti...

Vlada - 07.12.2000 v 17:37

Mimochodem kdyz uz byla rec o vytlaku, ten se udava v anglickych tunach (doufam, ze si to pamatuju spravne - zjistim-li doma o vikendu chybu, rad ji zde napravim), jedna ma mit 1016 kg (o ciselne hodnote plati totez-stravim asi vikend nad encyklopedii). BTW fascinuje me, jak lidi motaji VYTLAK a TONAZ :)

Noonian - 07.12.2000 v 17:31

DL: Moje reakce byla na vasi predchozi diskuzi, kdy jste se trumfovali, kdo dokaze vymyslet vetsi monstrum.

Noonian - 07.12.2000 v 17:30

Ja jsem taky tusil, ze tomu tak s tema letadlovkama nejak bude, ale nebyl jsem si jistej. Jen by byla zajimava diskuze o tom, co kdyby k tomu doslo. Aby to nedopadlo jak ve 13 stoleti u rytiru, kdy se ukazalo, ze jsou prakticky k nicemu a jsou lehko znicitelni obycejnyma pesakama za urcitych lehce splnitelnych podminek. To ze USA maji dneska monopol na letadlovky by se taky mohlo casem zmenit. Mam na mysli Cinu, ktera ma veliky hospodarsky potencial (az se ho bojim) a USA jim jeste pomahaji.

Dedik Larzon - 07.12.2000 v 16:50

Nikdo se nepre, ze velke lode samy vsechno nevyresi. Dokonce Raptory a jine "male" lode tvori az 70procent mych flotil, co do poctu-je to koneckoncu pochopitelne, ale jen male lode, ktere zautoci na flotilu vsech typu plavidel musi byt zmasakrovany. Nikdo nerika, ze by ty velke lode mely pusobit, bez obrannych systemu-to je stejne jako kdyby dnesni lod nenela obranu proti letadlum.

Odborg - 07.12.2000 v 15:58

Od 2 sv. valky se dva svazy letadlovek nemuzou stretnout, protoze USA maji skoro tolik letadlovek, jako vsechny ostatni staty dohromady (prinejmensim tech tezkych). Vzhledem k tomu, ze proti sobe nikdy nebojovali letadlovky jako takove, ale "jen" jejich palubni letadla, tak je treba mit na zreteli, ze oproti 2. sv. valce je tady tankovani ve vzduchu; tzn. neni nutne "privezt" letadla tak blizko k nepriteli, aly mohla doletet k cili a zpet jen na sve nadrze (faktem ale je, ze natankovat nejakych 60 letadel ve vzduchu naraz neni skoro mozny).

Noonian - 07.12.2000 v 15:01

Ta velikost letadlovky je dana tim, ze je tam tolik letadel, ktera musis nekde schovat, cely jejich rizeni a cca 6000 lidi, kteri musi taky nekde bydlet. Jeji cena je hlavne v tom, ze je jsou tam ty letadla - kazdy cca 50 mil. USD. Proto je to pater. Ale jinak sama o sobe nema skoro zadnou obranu. Tu ji musi zajistovat cela skupina plavidel okolo. Ono kdyz se ve zpravach rekne, ze do zalivu prijeli 2 letadlove lode, tak je jich tam s ni dalsi cca 20. Ostatne by me zajimalo jak by dopadlo nejaky stretnuti dvou svazu letadlovych lodi. Pokud me je znamo, tak k tomu nikdy od 2 sv. valky nedoslo.

Odborg - 07.12.2000 v 14:44

Ptaak: s tou velikosti lode a rychlosti jsem to myslel spis obecne; je jasny, ze Peregrin nemusi mit warp 9, protoze pri sve velikosti neni na dlouhe vylety do hlubokyho vesmiru (Stejne tak stezi 30m Danube). Jinak si stale myslim, ze lod delsi jak kilometr je dobra tak akorat jako "letajici" zakladna/velitelske stanoviste, nebo "materska" lod. Urcite bych z obrlode nedelal zaklad (páteř) sve vojenske flotily (ikdyz dneska letadlovky vlastne pateri lodstva jsou).

Ptaak - 07.12.2000 v 09:57

Odborg: Ono to ale zase tak slavné, jak si nejspíš představujeme (s rychlostí malých lodí) nebude. Např.: Danube class, max warp cca 5 nebo tak nějak, Peregrine 4.5 (zdroj albatani.cz). Ale to je podle mě tím, že 1) Danube je vlastně raketoplán nebo něco na ten způsob, prostě servisní loď, a u Peregrine se nepočítá se samostatnými operacemi v hlubokém vesmíru - jde doslova o "záchytnou" stíhačku, která brání významné body. Pokud vím, tak v některých dílech DS9, u nás nevysílaných, se do bitev s Dominionem zapojily doslova stovky těchto lodí.

Ptaak - 07.12.2000 v 09:50

Vlada: Beru na vědomí

Anonym: Vlada - 06.12.2000 v 19:55

Ptaak: Omluvu přijímám a připojuji svou vlastní za ta ostřejší slova, to víš psal jsem to tak trochu v afektu...

Odborg - 06.12.2000 v 16:11

Dedik Larzon : s tou rychlosti je to ve ST jasny, pokud mam dost velkou lod na to , abych do ni nacpal warp pohon, tak klidne muze letet stejne rychle jako ta obrlod - maximum je preci necely Warp 10. Nemyslim,ze by nutne museli byt malejma jednotkama zrovna stihacky; ikdyz vzhledem k velikosti fotonovych torped jich takovy Peregrin urcite par unese. Velikostne mi jako nejmensi jednotka uplne vyhovuje Defiant - je to vcelku taky prcek a uz nese vic nez solidni mnozstvi zbrani. Jinak je logicky to co rika Noonian - chce to kombinovat ruzne druhy plavidel, dobrou taktiku a hlavne mit penize a vyrobni potencial jednak na nahrazovani ztrat a jednak na ziskani materialni prevahy.

Ptaak - 06.12.2000 v 16:01

Tedy, pokud by ta rychlost závisela jen na energii. Omlouvým se za tu roztříštěnost, ale nápady přicházejí v delších intervalech než obvykle

Ptaak - 06.12.2000 v 16:00

A podle mě i celková rychlost menších lodí bude vyšší než u velkých na stejné technické úrovni, pokud nebudou od můstku až po poslední palubu nacpaný reaktorama. Podrobnosti viz můj článek z 4-12-16:46.

Ptaak - 06.12.2000 v 15:57

DL: Už jsem tu myslím psal, jak je to s energií malých lodí. Podle mě prostě velká loď nikdy nemůže bez doprovodu nebo extrémně účinného obranného systému (vysokokadenční phasery, rozprašovače antihmoty, všechno plně automatické) odolat náporu ultramanévrovatených torpédonosných runaboatů. Možná ji nedohoní, ale to bude muset nejprve bitevník nabrat rychlost, a to mu potrvá mnohem déle než oněm torpédovkám. Navíc velké phasery (disruptory), určené pro boj se srovnatelným obrem, nebudou nikdy moci sledovat tyto letouny a navíc nebudou mít nikdy dostatečnou rychlost palby. Nehledě k tomu, že torpéda mají vyšší dosah než phasery.

Dedik Larzon - 06.12.2000 v 14:26

to jsem myslel tou moc malou lodi. Lehci lode maji sve opodstatneni, ale jsou li prilis male nedokazi splnit svuj ukol. Stihac neunese ta torpeda!

Dedik Larzon - 06.12.2000 v 14:24

Uz jsem napsal, ze letadla a lode jsou o necem jinem. Pohybujou se v jinem prostredi a na jinem principu. Ale ve vesmiru zkratka stihac nebude 20krat rychlejsi. Spis bude pomalejsi, protoze jeho reaktor nestihne dodat dost energie. On nejenze neunese ta torpeda. on ani nedohoni tu bitevku.

Chewie - 06.12.2000 v 13:50

Dedik : no jak si poradi malej stihac velkou lodi zalezi na tom jakou pouziva munici - treba za WW2 dokazaly 15 metrovy bombardery potopit Yamato ktera mela vytlak kolem 70 tisic tun. Nemusi mit silny phasery - staci kdyz bude mit 10 kvantovejch torped a sqadrona takovejch malejch hajzliku si pak klidne poda i Sovereigin s tim rozdilem ze stojej mockrat min.

Dedik Larzon - 06.12.2000 v 13:39

Uz jsem napsal, ze obrovska bitevka pochopitelne neni ultimativni zbrani sama o sobe. Vzdy jde o spolupraci ruznych plavidel ruznych typu. Jde mi spis o to, ze lode pod 300 metru uz nejsou dost vykonne, aby mely opodstatneni. Horda 300 metrovych potvor by pochopitelne rozsekala osamocenou mockilometrovou bitevku. Ale 30 metrovy stihac ji nedokaze oskrabat ani lak, protoze jeho zdroj je tak slaby, ze mu nepomuze jakykoli pocet. Nejde proto ani tak o maximalni moznou velikost efektivni lodi, ale o ninimalni. Jak velka by mela byt tato minimalni lod-pri technickem stavu soucasneho ST.-to je dulezite rict.

Ptaak - 06.12.2000 v 09:05

Vlada: Pokud jsi myslel svou stať na téma výtlak vs. hmotnost jako otázku, pak se hluboce omlouvám, protože jsem to zcela nepochopil. Každopádně jsem se domníval, že to musí být jasné každému, bez ohledu na jeho vydělání. Občas mám totiž problémy nahlížet na věci tak, jak je chápou ostatní. akže ještě jednou sorry, nechtěl jsem nikoho urazit.

Vlada - 05.12.2000 v 22:04

I když to většinou nedělám, teď budu psát trochu sprostě takže se omlouvám všem kterých se to netýká a musí to po mě číst... Ptaak: Víš... Teď jsi mě docela nasral, konkrétně ta poznámka o lidech...bla bla...fyzika...bla bla...a chtějí komentovat...bla bla... Fyzika nebyla nikdy mou silnou stránkou a nikdy asi nebude, krom toho na ní v podstatě seru a proto jsem se nikdy do diskusí které fyzikou zaváněly moc nepouštěl. Možná ti to ušlo ale já jsem se v podstatě PTAL jak je to s tím vztahem výtlak/hmotnost. Můj hlavní "obor" se netýká tolik sci-fi, ale zbraní, zbraňových systémů a vojenské techniky vůbec. Proto jsem se do "odbornějších" diskusí nepouštěl. Mám pocit že si asi myslíš že si sežral Šalamounovi hovno rovnou vod prdele, ale to se trochu pleteš, takže jdi někam a dej mi pokoj...(Teď jsem si asi udělal o jednoho nepřítele víc, ale co na tom, mně je to šumafuk...)

borg - 05.12.2000 v 21:55

loďjakehokoli rozměru se nejlíp sejme lodí stejnýho rozměru a schopností takže gdyž nepřítel postavý obrloď postavim ji taky do ní nacpu několikrát zálohovanej zdroj pořádný energie a plno malejch lodí s kterejma bude v doprosodu lodí střední třídy tvořit pořádnej údernej svaz.JINAK SI VŠIMĚTE,ŽE VŽDYCKY MAJ NAVRCH ZBRANĚ KTERÝ TEN NEPŘÍTEL NEMÁ NEBO NEZNÁ.

Ptaak - 05.12.2000 v 17:54

Tady jde o to, že ve ST se lodě nepohybují relativistickými rychlosti, ale buď sub-, nebo transrelativistickými. Proto se tam příliš s relativitou počítat nedá.

Noonian - 05.12.2000 v 14:07

Kdyz uz jsme u te fyziky, tak ty mnohomilion tunovy kolosy se i ve vakuu musi ridit fyzikalnimy zakony - gravitacni zakon, teorie relativity a zakon setrvacnosti. Kdyz si vezmes jak se meni hmotnost pri relativistickych rychlostech, tak jakou setrvacnou silu by musela ta lod ubrzdit pri zastavovani. To spis vidim to cestovani v budoucnosti na nejaky "skoky".

Chewie - 05.12.2000 v 10:18

Kdyz ukazujete priklad Nimitze tak je to spis obracene - letadlovka vlastne NENI uderna lod , ale pouze podpurna - zakladna pro udernou silu svazu = letectvo. Optimalni podle me je kdyz velky lode poskytujou zazemi malejm obratnejm lodim - pripadny ztraty budou mensi , a do ceho se hur trefuje - do spousty malejch obratnejch , nebo jedny velky obludy ?

Ptaak - 05.12.2000 v 09:34

Nejde jen o úrdžbu lodi. Na každém důležitějším místě lodi by měli být lidé, a ti musí mít konečné slovo. Počítače a automatika jim jistě musí usnadňovat práci, ale jen do určité míry, aby byla posádka v případě potřeby vždy schopná bez nich převzít nad lodí plnou kontrolu.

Ptaak - 05.12.2000 v 09:30

Noonian: Máš samozřejmě pravdu. I v dnešní době potřebuje letadlovka, nejsilnější námořní zbraňový systém a největší vojenská loď, doprovod menších lodí, a pochybuji, že se to v budoucnu změní. Už se tu o tom mnohokrát mluvilo: vyhrává vždy sestava různých druhů kooperujících jednotek, nikoliv nějaká "superjednotka" - na Borgy zapoměňte. Ještě k tomu, že Nimitz class neváží 100 000 tun. Pokud váží víc, jak to, že se udrží na hladině? Elementární logika a fyzika + archimédův zákon: tíhová síla přitahuje loď ke dnu oceánu silou rovnající se po zaokrouhlení (bereme-li jako její hmotnost 100 kilotun) 1000 meganewtonů. Loď sama je přitom nadnášena silou rovnající se tíze vody plavidlem vytlačené, tedy opět 1000 MN. Nastává rovnováha a loď se drží na hladině. Pokud by ale byla hmotnost větší než výtlak, pak by tíhová síla převládla a vztlaková síla by neměla jak udržet trup na hladině. Jinými slovy, výtlak = hmotnost. To jen pro ty, co chtějí komentovat sci-fi a přitom neznají základní poučky z fyziky. Ještě k problému velikosti posádky NCC 1701 v Search of Spok: podle mě je to nesmysl, aby ta loď vůbec dokázala vyplout z doku. A jak jste sami viděli, jakmile nastala první vážná situace, veškerá automatika se poroučela. Posádka má své opodstatnění, viz pokus s M5 (TOS: The Ultimate Computer) nebo Prometheus pálící bez skurupulí do vlastních řad. Nebo příklad mimo ST: 2001 Space Odysey, počítač HAL 9000. Mohu-li citovat A.C. Clarka, závady, které by člověk odstranil za 5 minut šroubovákem, mohou být pro automatický systém fatální. Prostě bez posádky to nejde.

Noonian - 05.12.2000 v 08:49

Cela tato diskuze ma jednu vadu na krase. My tady vedeme reci o tom jestli je lepsi jedna obri lod nebo moc malych. Ale ve skutecnosti to je asi tak, ze bude nekolik vetsich a hodne mensich, aby se vzajemne podporovali. Potom je otazka zvolene taktiky boje jak se spolu dokazi skoordinovat. Taky je treba brat v uvahu ze pokud je jeden ze souperu prokazatelne slabsi, pak je to vrazdeni nevinatek a neni o cem diskutovat. V pripade ze souperi jsou rrelativne stejne silni, pak cela valka je o taktice a financich. Kdo zvoli lepsi taktiku a ma vic prostredku, ten je vitez. Nicmene vetsinou se ukazalo, ze staci mit vic prostredku a lidi.

Odborg - 05.12.2000 v 07:35

Do obrovske lode sice muzu nacpat vic motoru, generatoru stitu, muze nest vic zbrani, ale cim vetsi lod tim potrebuje vic generatoru stitu, zbrani ...; podle myho je v tom neco jako prima umera. Souhlasim, ze velka lod muze mit silnejsi stity protoze ma vic energie, ale porad je to jen jeden stit, co pracuje na urcite frekvenci - jenze kdyz na obrlod bude utocit x mensich lodi, tak kazda z tech mensich lodi muze palit zbranemi na jine frekvenci a myslim, ze driv nebo pozdeji ta obrlod zacne mit "problem" (a to i v pripade, ze stit dokaze prubezne menit frekvenci). Nevyhodou obrlodi je jendoznacne jeji mensi obratnost - cim vetsi lod tim ji dyl trva nez se "otoci" nebo "zabrzdi" - kdyz ji nekdo napr. nahaze do cesty miny, tak to nich proste vleti, protoze nedokaze vcas uhnout; a kdyz tech min bude hodne tak ji nepomuze ani super silny stit. Torpeda musi byt rizeny, protoze jinak by ve skutecnem boji byly celkem k nicemu; to ze to neni videt v televizi neni dulezity.

eaf310m - 05.12.2000 v 04:51

a kdyz dneni cruise missiles muzou pouzivat gps a kopirovani terenu , a dalsi finty proc by chytry torpedo nemohlo vyuzivat picarduv manevr, ze

Vlada - 05.12.2000 v 01:36

DL: A kdo říká že ten stíhač bude mít to torpédo/řízenou střelu jen jedno/u?

Vlada - 05.12.2000 v 01:33

Pokud jste lodní megalomaniaci vřele doporučuji StarWars, třeba takový Executor nebo dokonce Eclipse! A Death Stary jsou vlastně také bitevní lodě protože jsou vybaveny i hyperdrivem... Také ve hře Klingon Academy jsou na StarTrekovské poměry docela vychytané lodičky. Klingonský Kahles betleh(ty apostrofy asi furt nejdou co?-zkoušet to radši nebudu), nebo federální Yamato a ještě vychytanější Missouri... A teď bych rád něco řekl o těch letadlových lodích: Někdo psal že loď třídy Nimitz 6000 osob, tak tedy je to 6054, z nichž ovšem "jen" 3184 jsou námořníci a 2800 jsou členové leteckého personálu a 70 příslušníkú štábu, ubytovat lze až 6286 osob. Také si tu asi někdo spletl výtlak s hmotností, Nimitz rozhodně neváží jen 100 000tun. Fyzická hmotnost bude jistě větší. Maximální výtlak lodí této třídy je od 91 487 do 102 000t. Ale výtlak přeci není totéž co hmotnost nebo je? Btw k tomu počtu osob: Dnešní carriery jsou sice menší než Galaxy a mají početnější posádku, ale pokud vím DL mluvil o automatizaci. Já se zrovna díval na Search for Spock a tam 300metrovou Enterprise řídilo 6 lidí a to ještě většina z nich jen "okouněla" okolo(třeba kapitán:))). DL: Já si pořád myslím že jde u lodí o poměr výkonu ke hmotnosti, tak jako dnes především u letadel, čili i malá loď může být rychlá... Taky mě hrozně štvou ty nenaváděná torpéda(už za WWII se začínalo s naváděnými:)), kam se poděly staré dobré protilodní Penguiny Harpoony či Moskita? A na druhé straně zase Phalanx nebo Myriad reagující ve zlomcích vteřin, aby ty malý potvory zase sundali? Je vidět že StarTrek moc o bojích není... Teď jsem sice nemluvil přímo o torpédech, ale jistě víte co myslím,krom toho dnešní torpéda jsou naváděná pochopitelně také...

Dedik Larzon - 04.12.2000 v 19:53

Torpeda jsou pekne svinstvo, ale daji se sestrelovat nebo odklonit klamnymi cili, coz delaji prave velke lode, protoze na uhybne manevry jsou moc velke a je pro ne snazsi torpeda nicit. Proto pokud chci bojovat proti bitebni lodi musim nasadit znacne mnozstvi torpedovek. Stihac nebo raketoplan je moc maly na ucinne torpedo proti bitevni lodi. Stihac s torpedem muze ohrozit tak maximalne korvetu-300metru, nebo torpedoborec od500 do 1000 metru, ale ten uz ma dostatek protitorpedovych zbrani. K torpedovym utokum je proto nutno precislit protivnikovy obranne systemy. Potiz je v tom, ze na torpedovky cihaji krizniky a torpedoborce protivnika, ktere jsou na dalku naopak kryty bitevkami. Takze je proste nutno mit prevahu a pochopitelne flotilu vybavenou mnoha druhy zbrani. Zkratka neni to tak jednoduche a uznavam ze ani 20km bitevka neni ultimativni zbran, pokud nema podporu. Jeste slusne svinstvo sveho casu byl arbektansky gigatorpedomet, ktery montovali na krizniky. Byly to nerizena torpeda, ktera byla v ohromnem mnozstvi vypalena v salve do linie protivnika a rozrusovala jeho sestavu, pokud manevroval a pokud ne tak mu pocuchala stity, protoze automaticke obranne systemy nestihly vsechny sundat. Jenze to pouzili jen v bitve u arigantaru s raptalci a pak uz proti tomu vsichni nasadili wapoony-specialni plosny vrhac plasmy, ktery nerizene strely zredukoval tak, ze automaticke sestrelovani pak uz stihalo. takze se preslo zpet na rizene strely.

Ptaak - 04.12.2000 v 16:46

Dedik Larzon: Bereš v úvahu takovou věc jako torpéda? Runaboat vybavený nějakým tuctem fotonových, potažmo kvantových torpéd, by ve skupině podle mého názoru suverénně rozsekal na kusy i daleko větší a nenergeticky lépe vybavenou Galaxy. Ještě jedna věc, co se týče velikosti a hmotnosti lodí: je tu taková věc, které se říká odlehčování materiálů. Dnešní letadlovka třídy Nimitz, jen o málo menší než Interpid class, má nějakých 110 000 tun. Řekněte mi, jak je možné, že ten Interpid je sedmkrát těžší - člověk by spíš očekával, že bude o něco lehčí, protože ve 24. století budou mít lehčí materiály s poněkud vyšší pevností, takže loď o 350 metrech bude mít nějakých 20 až 50 tisíc tun. Proto například moje R.M.S. Ragnar-Roog (Republic Mars Ship), která má něco přes 500 000 tun, má také na délku nějakých 580 metrů a šířku kolem 300. Osobně si nemyslím, že obrovksé lodě mají ve vesmíru jednoznačnou výhodu. Vemte si, že obecně platí, že teoretický maximální výkon reaktoru závisí kromě jiných věcí hlavně na jeho průřezu (u antihmotového například jde o průřez reakční komory, jinými slovy o to, kolik tam má hmota s antihmotou místa na reagování - a je jedno, jak je ta trubka dlouhá, protože reakce stejně probíhá jenom na jednom místě). Ten ovšem roste s druhou mocninou velikosti reakční komory. Ovšem hmotnost roste s třetí mocninou velikosti lodě, proto si myslím, že poměrný výkon je vyšší u menších lodí. Proto jsou menší lodě hbitější a rychlejší, jelikož mohou na jednu tunu své hmotnosti dát víc wattů nebo jakých chcete jednotek do pohonu než lodi velké. Proto dosahují většího zrychlení, když už ne celkové rychlosti, a proto jsou podstatně manévrovatelnější. Cílem konstruktérů pak je najít optimální poměr hmotnosti k výkonu dostupného reaktoru. Proto například moje válečné lodě kromě několika výjimek nemají hmotnost nad půl milionu tun, i když pochopitelně existují trajekty dlouhé kilometr a něco, se standardní hmotností pět milionů tun, schopné přepravovat desítky tisíc lidí a stovky tisíc tun nákladu na vzdálenost tisíc parseků. Ovšem taková loď se nesmí přiblížit na půl astronomické jednotky k jakékoliv planetě, protože potřebuje na obrat v podsvětelné rychlosti desítky milionů kilometrů. Bitevní loď se musí být schopná otočit na sto nebo i míň kilometrech, jinak představuje ideální cíl pro torpéda. Ale abych udělal radost megalomaniakům (nechci nikoho urazit, trocha megalomanie je zdravá a trpím jí i já), připravuji tzv. KOLONIZAČNÍ LOĎ. Jde o plavidlo (pokud se toho výrazu dá použít) o délce řádově kilometry (nejmenší R.M.S. Telegraph Road má 5.817 m, zatm největší F.S.S. Andromeda má 10.581 m ("Mám velikou loď, když přistanete s raketoplánem, musíte jít skoro pět set metrů až na můstek. Proto používáme výtahy.""Aha. Měli bychom jít, odsud na můstek je to osm kilometrů")), s rychlostí několik set ppd (parsecs per day), konkrétně Andromeda 256 ppd, výzbrojí složenou (u pozdějších typů, ty první se nevyzbrojovaly) z jednoho nebo dvou emitorů singularit (černých děr, dosah tisíce AU, výkon srovnatelný s menší supernovou), několika desítek hypervlnových děl (dosah cca 100 AU, výkon dohromady jako lehký emitor, hmotnost jednoho děla kolem milionu tun), a asi stovky lehkých hypervlnových děl k eliminaci menších jednotek (křižníků a bitevních lodí). Dále nese skupinu destroyerů (rozuměj torpedoborců) a fregat, a kolem pěti stovek stíhaček, hyperraketoplánů a torpédových/dělových lodí. Operační posádka čítá čtvrt milionu osob, loď může dlouhodobě hostit kolem 600 000 cestujících a servis může poskytnout kolonii bez jakéhokoliv vybavení, čítající 2 000 000 hlav. Obrana je založena na časoprostorových štítech, které rozdělí prostorovou siločáru a do vzniklé "bubliny" umístí loď, která tak přísně vzato není v našem prostoročasu, jinými slovy nějak výrazně tyto štíty poškodit dokáží jen hlavní zbraně kolonizační lodi. Uvedené údaje se týkají F.S.S. Andromeda. Jen tak na okraj: tyhle lodě, tedy plně vybavené, se spolu servaly jen jednou, byly to F.S.S. Federation a atakijská NiQ. Zahynuly obě posádky, čítající 738 411 osob, obě lodě byly zničeny. Kromě toho byly zcela zničeny tři kolonie, nalézající se v okruhu dvou parseků od místa střetnutí (zhruba 2 855 168 100 mrtvých, přesný počet není znám), a bylo nutné evakuovat dalších dvacet miliard obyvatel planet nacházejících se do vzdálenosti kolem třiceti parseků. Jistě pochopíte, proč, když pak admirál Hanne Isqqa vyhrožoval trillům, že nasadí F.S.S. Andromedu, do té doby na všech frontách vyhrávající trillové okamžitě bezpodmíněčně kapitulovali a Isqqa bez potíží prosadil zákaz stavby k.l. trilly. Svou roli jistě sehrálo i to, že se zrovna s Andromedou nacházel na oběžné dráze hlavní planety trillů a její emitory byly zaměřeny přímo na královský palác (ne že by nepřesnost tisíce AU něco na výsledku změnila). Ti, kdo znají moje MEF stránky, by tam uvedené lodě hledali marně. Budou muset počkat asi 150 let.

Dedik Larzon - 04.12.2000 v 15:43

Ja pocitam s automatickym systemem rizeni palby nebo s biotronickym kompem, ktery je propojen s mozkem pilota a umoznuje mu bleskove raegovat, jako kdyby to byl pocitac, ale s lidskou invenci. ST neber v uvahu. tam pali na rozkaz a mnohasekundiovym zpozdeni v dobe, kdy rozhoduji setiny vteriny. V takovem newmoznem systemu by pochopitelne bylo mnozstvi lodi vyhodou, ale tento system rizeni lodi je nejvetsi nesmysl jaky v ST vubec je. Znovu opakuji ze dost velka lod bude temi malymi naprosto nezranitelna protoze absobcni kapacita jejiho stitu previsi ucinnost jejich nevykonnych zbrani, takze nemusi vudec vest odvetnou palbu a jenom si v klidu plout a nepritel muze palit dle libosti a stejne mu to nebude moc platne. Letadlovky toho dukazem nejsou. Letadla na planete jsou jina trida zbrani nez lod, ale ve vesmiru nejsou zadne specialni podminky. male lode budou mozna manevrovatelnejsi, ale budou pomalejsi, nez ty velke, vzhledem k nevykonnemu reaktoru a tim se ztraci jejich hlavni vyhoda oproti letadlum na zemi. kdyby byla lod na zemi stejne rychla jako letadlo, tak ta ztrati svuj vyznam. ve vesmiru to mozne je a tak jsou male lode v nevyhode.

Noonian - 04.12.2000 v 14:32

Jeste k tem zamerovacim systemum. Ten system vzdycky reaguje se zpozdenim. Otazkou je jak je velke vzhledem k manevrovacim schopnostem zamerovaneho. Existuje sice moznost predikce pohybu v budoucnosti, ale ta se zase opira o zjisteni z minulych pohybu. Jestli bude kapitan zamerovane lode dost kreativni, tak ho pomoci tohoto systemu nikdy nemusis zasahnout a naopak.

Noonian - 04.12.2000 v 13:52

DL: Nezalezi na kvantite nybrz na kvalite. Mnoho beranku, vlkova smrt. Ja si myslim, ze dnesni letadlovky jsou toho dukazem. Osobne si myslim, ze nekolik (v desitkach) mensich lodi je lepsi nez jedna velka. Duvody pro a proti jsem psal niz.

Dedik Larzon - 04.12.2000 v 13:34

Ptaak:Inspirace lodemi z svetove valky. Nic proti tomu, priznam se, ze by se mi to libilo. Videl jsem obrazek "bitevniho krizniku Jamato", coz byla vlastne kopie one zname bitevky jen prevedena do vesmiru a misto sroubu byl hyperdrive, vypadalo to fakt dobre. Na ochranu proti torpedovym clunum slouzi rozvnez torpedovky-ty 300 metrove a pak vetsi tridy. Tvuj predpoklad, ze velke vesmirne lodi maji nad 100 kilotun je podceneni. 100 kilotun maji moje torpedovky-bitevky se pocitaji v milionech tun. Ta tva federace vyrabi moc male lode. myslim, ze by ji rozsekaly i krizniky San Salvadoru.....

Dedik Larzon - 04.12.2000 v 13:27

Odborg:miniaturizace funguje, ale je tu jiny problem. Nacpu li reaktor i do male lodi, kolik jich dostanu do te velke. Jestlize dostanu slusny reaktor i do stihacky, pak to ale znamena, ze ta velka lod ma treba 50 reaktoru nebo spi mnohem vic, ktere vyrabi takovy stit a takove zbrane, ze palebna sila utocicicch malych lodi, ani nevyrovna absorbcni a regeneracni silu stitu a ta velka lod je prakticky nezranitelna. Pokud vyrobim nezranitelnou lod, tak to podle mne vyrovna i vysoke naklady.

Dedik Larzon - 04.12.2000 v 13:23

Co se tyce tech velkych lodi. Jakkoli manevrovatelna je urcita lod, v ere zamerovacich systemu, ktere vas zameri na statisice a mozna miliony kilometru-i v St takove maji a jen kvuli "efektu" je nepouzivaji neni probrem znicit i malou "tezko" zameritelnou lod. Proto ma velka lod znacnou vyhodu. Rekneme, ze se setka 5 lodi s jednou velkou a soucet jejich palebne sily se identicky. dojde k souboji a velka lod odpari po urcitem case 1 lod. palebna sila protivnika padne o petinu, zatimco oni jeste ani neprorazili stit,za stejny casovy usek je znicena druha lod, a velka lod teprve prisla o dalsi cast stitu, pak treti lod , stit uz je notne nahlodan ale zbyle dve lode uz nejsou schopny zlomit palebnou silou jeho autoregeneracni schopnosti. Takze nalezite velika lod s koncentrovanymi zdroji energie snadno znici i male rychleji vyrabene a levnejsi lode. Samozrejme bude treba podpory i lehcich lodi-300metrovych raptoru, ale je to nutny zaklad lodstva. Nikde neni psano, ze velka lod musi byt nemanevrovatelna-vesmir ma min omezujicich vlivu a pokud boj neprobiha primo na orbite kde pusobi vliv gravitace planety, tak proti tem malym lodim je spis ve vyhode. Co se tyce velikosti posadek-letadlovky dneska maji tak moc lidi proto, ze naprosta vetsina se jich stara o letadla. Ale V ST nevim o tom, ze by Enterprise byla letadlovka. Dnesni torpedoborce, coz je pater dnesnich flotil raketovych lodi maji posadky okolo 300 muzu a z toho dovozuji, ze je mozne snizit stavy na desitky lidi obsluhy v budoucnu.

Ptaak - 04.12.2000 v 10:18

Sorry za ty překlepy, ale já to psal už potřetí (padá mi síť) a neměl jsem nervy to kontrolovat

Ptaak - 04.12.2000 v 10:17

K problému posádek: Galaxy class má asi tisíc členů posádky, že? Srovnejte se současnou letadlovou lodí, která je o něco menší než třída Interpid (oproti Galaxy: dvakrát kratší, desetkrát užší a jenom čtvrtina palub). Nimitz class carrier nese kolem šesti tisíc osob. Co vy na to? Design plavidel: je do značné míry nesmyslný už jen kvůli rozložení tlaků, které působí na trup. Jedinou logiku na Galaxy je umístění většiny impulsních motorů na konci disku, protože pak na sekundární trup nepůsobí tlaky mimo hlavní těžnici, ale to je tak všechno. Snad jen warp-gondoly, o těch jsem někde četl, že jsou mimo vlastní trup proto, že generují nějaký druh radiace a nikdo se nechce namáhat s jejich stíněním. Pro srovnání, jak vypadají některé z mých moderních těžkých lodí (MEF, plavidla Čtyřplanetární Federace nebo Wezenské Unie): jde o relativně nízké trupy s poměrem dělky k šířce 1:6 až 1:8, s primárnímy zbrojníky systémy (HI děla, vlastně gravitační urychlovače částicových svazků) v otočných dvoj- až čtyřčetných věžích umístěných na hlavní ose trupu nahoře i dole tak, aby mohly do většiny směrů pálit maximem děl (tomu se říká plná boční salva a většina sci-fi autorů o tom zřejmě nikdy neslyšela). Navíc se značný důraz klade na manévrovatelnost, která nejlépe chrání před torpédovými útoky. Ve světě ST má mnohem lopší předpoklady pro úspěch válečné lodi takový Defiant nebo prometheus, potažmo Dravec, než obrovský Warbird. Vzhledem k tomu, že se bojuje zásadně "na dohled", i kdyby to na dohled znamenalo tisíce kilometrů, tak při plném impulsu (0,25 c) má posádka na reakci zhruba setiny, max. desetiny vteřiny. Proto má výhodu malá, prudce akcelerující loď s vysokou manévrovací schopností, na kterou se velmi težko zaměřují zbraně. Jen tak mimochodem, jak je to s torpédy - jsou řízená nebo ne? Jediný okamžik, kdy jsem viděl fotonové torpédo letět jinak než po přímce bylo ve VOY: Messige in Bottle (nebo jak se to píše), když ho páni doktoři odpálili z Promethea a ono prokličkovalo skrz tlačenici přímo do jednoho Defiantu. Jinak můj názor na "taktiku" a "inženýring" ve ST je ten, že autoři o těchto věcech patrně někde slyšeli ve stylu "můj kamarád mi říkal, že mu jeho kamarád, co má bráchu v armádě, a ten má švagra u maríny říka, že vojenský lodě..."

Noonian - 04.12.2000 v 08:40

To deleni na talirovou a motorovou cast je blbina a je videt, ze na to dosli i ve ST. Otazka velikosti lode: Tady stoji vzdycky neco proti necemu a obe varianty maji svoje velka plus a velka minus. Velka lod muze mit vice zbrani, vetsi stity, ale je mnohem mene pohybliva, mnohem vetsi cil, mnohem drazsi, mnohem dele trva jeji vyroba. Naopak male lode jsou rychlejsi, pohyblivejsi, lacinejsi, rychleji vyrobitelne, ale zase namaji takove stity a mena zbrani.

Odborg - 04.12.2000 v 07:53

V zasade s vama souhlasim - tak vyrazne rozdeleni na primarni (talirovou) cast a sekundarni (motorovou) cast, jako napr. u tridy Galaxy) neni moc "chytry", ale vzdyt to neni lod valecna, ale vyzkumna :-)) Napr. u tridy Intrepid je tohle deleni uz mnohem min vyrazny. Nesouhlasim, s tim, ze pouhym zvetsenim dosahnu vetsiho bojoveho potencialu. Sice takovou obrovskou lod "nacpu" spoustou zbrani, generatoru stitu ..., ale taky tvori mnohem vetsi cil; nemluve o nakladech na stavbu. Podle myho by uplne stacilo,kdyby se Defiant "zvecil" na velikost Intrepidu - a hned je vic mista na vse potrebne k boji. Obecne bych vubec nepodcenoval miniaturizaci - preci se na ni musi pracovat dal a neni duvod, aby se warp reaktor nezmensil treba na 1/2 pri zachovani vykonu.

Vlada - 03.12.2000 v 16:54

Bezkonkurenčně nejdelší příspěvek jaký jsem kdy někam napsal:)))

Vlada - 03.12.2000 v 16:53

Hmm, v podstatě s tebou souhlasím, ale u SW stíhačů jde možná o poměr výkonu ke hmotnosti, navíc většina Imperiálních stíhačů hyperdrive nemá. Btw Imperial star destroyer má více než slušné manévrovací schopnosti vzhledem k tomu že měří 1600 metrů. S tou konstrukcí souhlasím bez výhrad, je vidět že lodě ve ST jsou designovány tak, aby lahodily oku diváka. O Enterprise-D jsem vždy říkal že jí stačí "zlomit krček". Stejně tak motory jsou dost zranitelné, ale tam se to dá vysvětlit docela jednoduše tak, že v blízkosti hmoty(trupu) je příliš velké rušení a motory by nemuseli pracovat správně(i když potom je tu zase Defiant...). Na druhou stranu vytvořit od pohledu "bytelnou" a přitom "oku lahodící" loď, je možné. To nám dosvědčuje například zmiňovaný Imperial star destroyer(dále ISD), nebo některé konstrukce ve ST. Jediné lodě ve ST které nejsou z pevnostního hlediska "postavené na hlavu", jsou totiž asi Defiant a v o něco málo menší míře i Prometheus a jak jsou to elegantní lodě,(také Dauntless, ale to je trochu jiná kapitola). Stačí se na Promethea podívat a vidíte že jeho trup už není samé "okno" a naopak je celý pokryt takovými obdélníky(že by při poškození snadno vyměnitelné pláty pancéřování?-to rozhodně dává smysl a je to vynikající nápad), i tvar jeho hlavní sekce je robustnější a trochu připomíná konstrukční styl ISD. Jinak klínovitý tvar ISD(označovaný většinou jako tvar "dýky"-jenž je pro lodě Kuat Drives systems charakteristický) má ještě jednu velkou výhodu a tou je nerušený "výhled" zbraní, -které při vhodném rozmístění- díky tomu nemají vážnější problém pokrýt palbou celý prostor okolo lodi nejméně zdvojenou palbou(u ISD je to rozhodně víc než zdvojenou:)) Potom je tu otázka samotné vnitřní konstrukce. To je opravdu kapitola sama pro sebe. Každá loď by měla mít snadný přístup k důležitým systémům pro případ opravy a ne aby se technik musel plazit jak idiot v pitomém Jefreysově(nebo jak se to píše)průlezu. Ono je sice hezké že posádka má kajuty o několika místnostech a že mají veškeré pohodlí, ale kdyby v každé kajutě ubraly nějaký ten krychlový metřík prostoru a využili ho pro zvětšeni těch průlezů, udělali by rozhodně lépe. Navíc by stačilo jen zmenšit tu gigantickou posádku a pak by určitě bylo místo nejen na zvětšení průlezů, ale i na instalaci výkonějších systémů a v konečném důsledku možná i na ještě pohodlnější kabiny...

Dedik Larzon - 03.12.2000 v 13:31

jinak bych mel dalsi namet na diskusi, protoze tanky mame uz dost probrane. Co si myslite o samotne konstrukci lodi v ST, o jejich velikosti posadkach tvaru, vyuziti. Ja si totiz myslim, ze je v tom opet mnoho nelogicnosti a zbytecnosti. Napriklad mi lode ST pripadaji moc male. Ja mam ve svych sci fi uplne nejlehci lode dlouhe aspon 300 metru. Myslim si totiz, ze mensi plavidla jsou absolutne k nicemu. Lod totiz potrebuje dost velky zdroj energie pro pohon a vykonny stit a na velkou lod muzu namontovat poradny armor i zbrane. Nikde neni psano, ze mala lod je rychlejsi, ve vesmiru spis naopak, protoze do ni nenacpete dost velky motor. Ve vesmiru totiz nepusobi gravitace ani odpor vzduchu ci vody a tudiz prilis lehke lode nemaji sanci. Napriklad takove stihace ve star wars jsou uplny nesmysl- jak do takove male kraksny proboha namontovali motor pro hyperprostorovy skok, dost zbrani a jeste zajistily, aby byla rychlejsi, nez star destroyer. Prece mi nechcou namluvit, ze jeji mini reaktor je x krat vykonnejsi nez destroyeru. No jedina vyhoda je, ze snad je o trochu obratnejsi, ale vzhledem k sile jejich zbrani je ji na nic, kdyz ani neprorazi stit. To jsem ulit k SW, ale ani ST se teto otazce nevyhne. Proc treba nekdo nepostavi lod velkou nekolik kilometru, nebo rovnou Death Star. Co by udelali takovi borgove s lodi, jejiz palebna sila by odparila krychli i se stitem na vystrel, a mohli by se prizpusobit jak by chteli, protoze urcite mnozstvi energie uz je proste nad vstrebavaci kapacitu stitu. V ST uz vudec neplati, ze mala lod je rychlejsi lod, protoze hranice warpu je 10 a vic to byt nemuze a i ty nejvetsi lode letaji na hranicich 10. Tak proc paneboze nepostavi lod velikou jak 10 enterprise a nemetnou ji proti nepriteli. To jedem prvek. Navic samotny tvar lodi neni optimalni. takovou Enterprise staci zasahnout na spojovacim miste mezi talirem a tim zbytkem a zlomi se na pulku. Zkratka ta konstrukce je moc krehka. To uz je logictejsi konstrukce SW lodi-ty imperialni lodi jsou rozhodne dost velke a bytelne. No a o velikosti posadek si myslim sve. K cemu jsou tam paneboze v ere automatizace skvelych kompu a ja nevim ceho jeste tisice lidi- i dnesni val. lode jsou mene "oposadkovane". Kdyz 100 metrovy klingonsky bird of prey vystaci s 12 cleny posadky, proc par krat vetsi lod uz jich musi mit tisice. Podle mne by Napr. Enterprise v pohode uridilo tak 80-100 lidi a jeste by meli rezervy, no a usetrene misto by zabrary vetsi generatory stitu, vic zbrani, nebo aspon ubikace pro transportovane vojsko-pro vysadky.

Dedik Larzon - 03.12.2000 v 13:08

cau Vlado,nejak dlouho ses tu neukazal-dosly penize na telefon? :)))) Jinak tu hru jsem jeste nevidel. Co se tyce te koncepce, tak jsen do urcite miry vychazel z Hvezdne pechoty a proto jsem doporucoval ten utocny clun, jako podporu, protoze ti pesaci si na zemi vystacili sami.

Anonym: Vlada - 02.12.2000 v 04:57

Zkrátka a dobře by to chtělo pro pěchotu nějaký "power armor" jaký měli ve Hvězdné pěchotě nebo třeba ve Falloutech. Ve Hvězdné pěchotě ale fungovali pěšáci i když neměli nějaký ten "support". Právě díky jejich pohyblivosti kombinované s palebnou silou. Pokud jste někdo hrál hru Starship troopers, tak tam je koordinace různých druhů pěchoty docela důležitá, v knize to příliš aplikováno nebylo(až na nějaké ty lehčí a rychlejší průzkumnické obleky). Takto obrněným a vyzbrojeným vojákům by asi přišel vhod právě spíše ten "vrtulník" než "tank". Na druhou stranu v názorech/návrzích tady vyjádřených je tento rozdíl v podstatě smazán.

Odborg - 01.12.2000 v 15:06

Dedik Larzon : ja si nemyslim, ze by mi nutil tezkyho pesaka. Jinak uplne souhlasim s tim, ze soucinost ruznych zbrani je nutna, ba zcela nezbytna.

Dedik Larzon - 01.12.2000 v 13:57

Odborg: Ja ti toho pesaka nenutim....i kdyz ve Hvezdne pechote presne takove meli. Jinak je fakt, ze jeden druh zbrani nepomuze-pokud to neni nejaka zazracna univerzalni a ultimativni zbran-"tu bych ale chtel videt!" Jen si myslim, ze moje koncepce by vystacila s lehkymi pesaky s podporou tech tezkych a ve vzduchu s Utocnymi cluny a pro tezke operace s orbitalni podporou valecnych lodi- no a na zemi by to mozna chtelo i neco co strili po balisticke krivce-ne teda zrovna delo, ale nejake rakety by bodly.

Ptaak - 01.12.2000 v 12:02

V některých knihách či novelách se často mluví o "vybytých" phaserech, ale nikde není konkrétně uvedeno, jak dlouho taková hračka vydrží. Podle mě výraz "lehký pěšák" zahrnuje něco jako běžného člena výsadku dovybaveného neprůstřelnou vestou (skafandr moc omezuje pohyb), přilbou s HUD hledím pro zobrazení informací z trikodéru na phaserové pušce, vrhač fotonových granátů na pušce a komunikátorem schopným kódované komunikace. Těžký pěšák pak již má skafandr, případně nějaké lehké silové pole, kromě pušky ještě tu Worfovu "bazuku" z ST IX, samozřejmě dokonalejší elektroniku, možná i rušičku, a je schopen pohybu jinak než po svých, třeba na raketách nebo antigravech. Tito vojáci jsou pak podporováni "samohybnými pulsními phaserovými děly", tanky (mluvilo se o tady nich) a letectvem, třeba modifikovanými raketoplány nebo něčím takovým. Ovšem nemají možnost teleportace - transportu - pokud mají oni nebo technika vlastní štíty. Ve ST to umí jen Borgové. A navíc je tu ještě taková drobnost, nemůžete uvažovat, a to v žádném konfkuktu, nasazení jen jednoho druhu zbraně. To už jsem tu říkal. Všude, kam posíláte armádu, musíte nasadit kombinaci různých zbraní, které kooperují a navzájem se podporují. Jinak nemáte šanci. Ještě jedna věc: nezapomínejte, že phasery, disruptory a podobné nesmysly střílí přímo, po přímce. Kterýkoliv výsadek ST bych zlikvidoval vhodně umístěným dělem...

Odborg - 01.12.2000 v 06:51

Dedik Larzon : stejne se mi ten "tezky" pesak nelibi, a basta :-)

Odborg - 01.12.2000 v 06:50

To s tou energii je dobry postreh - ve ST se "porad" strili z pistolovych phaseru, ale ze by je nekdy "dobijeli" enerii jsem si nevsiml. Jak je to se zasobou energie v tech phaserech?

eaf310m - 01.12.2000 v 05:05

ja bych toho vaseho tezkyho pesaka vybavil pancerovanym skafandrem co vydrzi i par zasahu laseru a hlavne taktickym fotonovym torpedem, ktery si predstavuju jako zmensenou verzi normalniho , podobneho dnesnim protitankovym raketam s navadenim na zem i vzduchjako hlavni zbran a kompresni pusku s dlouhou zasobou energie v pridavnejch bateriich na skafandru

Noonian - 30.11.2000 v 14:00

V tom pripade prvne znicim ten clun a potom je cela pechota v haji.

Dedik Larzon - 29.11.2000 v 11:27

pokud by ten teleport byl nedostupny pro pechotu tak by byl aspon na palube jejich podpurneho utocneho clunu, ktery by je dle potreby premistoval.

Dedik Larzon - 29.11.2000 v 11:25

No ja mel na mysli neco jako ty nejlehci jednotky ze starsiege-pokud jste to nekdy hrali. Ty jsou relativne male, ale uz jsou to "tanky". Nedostanou se sice uplne vsude, ale skoro vsude-to ze je nenapechujete do uzke chodby se snad da cekat-na to fakt mate toho lehkeho pesaka. navic Chewie nikdo nerika, ze se ten clovek ma spolehat na silu svych svalu-to by brzo skoncil. ten bojovy oblecek by mel byt neco jako hydraulicky-v te dobe by to samoz. chtelo nejaky lepsi system, v kazdem pripade by mel byt schopen vyvinout mnohem vetsi silu a tim padem nest i vetsi vybaveni. Defakto by ten clovek byl spis uvnitr jakehosi robota jehoz by ridil impulsy sveho tela. To by se tykalo i toho tezkeho pesaka-nikdo nerika, ze nemuze byt sirsi nez delsi a tim padem i stabilni ac je na dvou nohach.

Chewie - 28.11.2000 v 16:06

Dedik Lazon : Pesak bude porad jenom clovek - unese jenom omezeny zbrane a mnozstvi munice a bude relativne pomalej a zranitelnej - bude vhodnej do neprehlednyho terenu a do mesta ale na lanich by dostal na frak

Odborg - 28.11.2000 v 16:03

Dedik Larzon : teda jestli ten pesak, co se o nem bavime je podle tebe jen "lehky", tak to je sila .. . Pesak jako "golem" s velkou zbrani je podle myho nanic (to uz neni pesak, ale dost nestabilni a nepohyblivy "tank" na dvou nohach), protoze by prisel o jednu z hlavnich vyhod pesaka - ten se dostane skoro vsude. Borg z 28. stoleti fakt teleport mel, ale to byla "rarita" co se jeste dlouho nezopakuje. Chewie : to by slo, ale stejne bych byl i jeste pro neco mensiho (15m se mi zda porad jeste dost).

Dedik Larzon - 28.11.2000 v 14:49

No vy si toho meho tezkeho pesaka predstavujete jako dost lehkou jednotku-to, co popisujete je muj lehky pesak. Ten tezky je trochu vetsi "golem", takze ma dost velkou zbran. to ze ma o neco slabsi stit se vyvazi tim, ze je pohyblivejsi a skladnejsi pri transportu. Ten teleport byl preci ve VOY-borg z 28.stoleti-vzpominate?

Ptaak - 28.11.2000 v 10:32

Chewie: To je de facto to, co jsem navrhoval já. Jinak si myslím, že je pravda, že obrněný pěšák bude potřebovat podporu těžkého vozidla. Energetické štíty jsou totiž na rozdíl od pancéřování obnovitelné v bojové situaci a jdou s pancéřem zkombinovat, a čím víc energie, tím jsou silnější. Proto pochybuji, že by ve ST byla jenom pěchota, protože jakmile byste proti obyčejným pěšákům poslali silnými štíty chráněný vůz/člun/vrtulník nebo co chcete, díky tomu, že má víc energie, může vydržet všechno, co mu naservírují, a vyřadit je jenom slabým phaserem. Pokud by zase ti pěšáci měli silnější obranu, nemohou mít dostatečnou palebnou sílu, aby "tank" ohrozili. A tak pořád dokola. P.S. Jak si představujete teleport pro pěšáka? To jako myslíte, že si nosí vlastní transportní systém a ten se transportuje spolu s ním? To je s prominutím pitomost!

Chewie - 28.11.2000 v 09:22

Tank nemusi bejt jenom velka plechova pixla na pasech ( spis bych si predstavoval neco jako bitevni vrtulnik ) - hlavni vyzbroj 1 pulsni phaser , 4 torpeda s navadenim , stity z runaboutu , impulsni pohon - mohlo by se to vejit tak do 15 metru

Odborg - 28.11.2000 v 07:30

Utocny clun je dobra vec, protoze muze slouzit jako pohybliva zakladna, ale porad si myslim, ze i "tezkej pesak" s teleportovacem a maskovanim (zajimalo by me, kolim by to vazilo) neco jako tank potrebuje. Uz jenom proto, ze pesakova zbran pri rozumnych rozmerech a vaze jen tezko dosahne palebne sily neceho, co se veze. Nemyslim, ze by takovy "tank" budoucnu mel jezdit na pasech a byt tak velky, jako ty dnesni. Myslim, ze by uplne stacilo neco jako samohybny delo obsluhovany jednim manikem - bylo by to jen to "delo", pohon a lehky "pancerovani".

Dedik Larzon - 27.11.2000 v 19:35

Ptaak: tak jsem ti napsal a doufam, ze to dojde No a co se tyce tanku, tak si nemyslim, ze nebude potreba nejake gravitacni vznasedlo, protoze ten tezky pesak ma dost vlkou palebnou silu i pochyblivost a pokud bude treba neco vetsiho, tak postaci utocny clun, ktery navic tyhle "pesi obrnence" ,muze prevazet-je treba si uvedomit, ze tank je moc velky a snadno zasazitelny-tvor v brneni s osobnim maskovanim a teleportem se navic dostane i do mist, kam by se ta velka potvora nedostala a pritom se muze pohybovat stejne rychle-a muzu je mit treba i na mustku lodi, jako ochranu proti borgum .

Chewie - 27.11.2000 v 17:27

Noonian : je to vo tom ze momentalne vyhravaj strely, ale za par let to muze bejt zase vobracene

Dedik Larzon - 27.11.2000 v 15:30

Noonian: I dve minuty jsou dost na to, aby nadelal dost paseky a dva vystrely mohou znicit klicove postaveni protivnika a prolomit obranu.

Noonian - 27.11.2000 v 15:17

Kdyz je tedy tank tak fajn zbran, tak proc se jeho zivotnost ve valce pocita na minuty a dva vystrely? Izrael vs Arabove je trochu jiny problem. Oni arabove nekdy neumi bez primeho veleni sami jednat, takze je jim sebelepsi technika nekdy uplne k nicemu. A pak kdyz proti pechote, ktera se mota od nikud nikam poslete tanky tak z toho nemuze byt nic jineho nez jatka. To o tech tancich nemam ze sebe ale rikali nam to v Brne na VA - katedra tanku a bojovych vozidel.

Chewie - 27.11.2000 v 14:44

AAA : Pechota mela vzdycky moznost znicit tank jednou ranou - je to porad ten starej souboj mezi strelou a pancirem - ale tanky sou vo tom ze je to kombinace pohyblivosti, palebny sily a pancerovani kterou ti nic jimyho nenabidne.

Ptaak - 27.11.2000 v 10:48

Kruci, tak to vypadá, že jsem neuzavřel tag . Omlouvám se.

Ptaak - 27.11.2000 v 10:47

Dedik Larzon: Jestli chceš komentovat MEF, tak na můj email (je tady k dispozici, jakub.vrabec@seznam.cz). Nejde o paralerní vesmír, rasu Trillové jsem vymyslel ještě předtím, než tu dávali DS9 - jde o zkomeleninu slova troll. Možná tam ale brzo nějaké povídky hodím. A teď k tomu, co by se tu mělo prodiskutovávat: Dominion vs. Borg je velmi pěkná představa, ale myslím si, že by vyhráli Borgové, pokud je v technických možnostech jejich štítů zadržet polaronové paprsky Dominionu - a to dokáží i některé druhy štítů Federace. Jde pak o to, kdo by měl větší zásoby lodí, protože tak nějak pochybuju, že by krychle vydržela zásah JemHadarské stíhačky, alespoň zpočátku. Jakmile by se ale Borgové přizpůsobili, rozsekali by Dominon na kusy, a pak by je nikdo v galaxii nedokázal zastavit. Podle mě by nebylo špatné, kdyby se vytvořilo spojenectví ras z Alfakvadrantu (Federace, Romulani, Klingoni, možná i Ferengové, Tholiané, Gorni - jak to, že už se o nich nikde nemluví, a přitom měli techniku nejméně stejně dobrou jako Federace?), toto spojenectví by "nasměrovalo" Borgy proti Dominionu a ve chvíli, kdy by se nejvíc rvali mezi sebou, by jim skočili po krku a dorazili je (pokud by to neudělali, vítěz by je převálcoval) Tanky: Klasické tanky samozřejmě nepadají v budoucnu v úvahu, představuji si něco mnohem mobilnějšího, třeba gravitační vznášedlo o něco větší než současný tank schopné v některých versích dosáhnout oběžné dráhy, se štíty na úrovni runaboatu, jedním nebo dvěma pulsními phasery v otočné věži, bojovou elektronikou, vrhačem fotonových granátů, protipěchotními phasery, a několika pěšáky, pochopitelně težkými, jako přímá podpora. Tenhle stroj by měl být standardní vybavení každé velké kosmické lodi pro případ pozemní konfrontace. Pak by to vypadalo úplně jinak, než že piráti napadnou výsadek a zajmou nejvyššího velitele lodi. Když by už došlo k té nehoráznosti, že by se vysocí důstojníci na planetě ocitli pod palbou, okamžitě by naběhla "námořní pěchota" nebo bezpečáci, nákladním transporérem by přesunuli svou "Merkavu" přímo do oblasti boje, pokud by nefungoval přenos tak nejblíž, jak by to šlo, a dorazili by povlastní ose, a rozstříleli každého nepřítele.

Odborg - 27.11.2000 v 07:13

"Tezky pesak"je porad jen pesak, takze se pohybuje hlavne pesky :-) (ikdyz ho na bojiste "hodi" vrtulnik). Ja myslim, ze by bylo dobry, kdyby mel nejaky dopravni prostredek - aspon nejaky "jeep".

Dedik Larzon - 26.11.2000 v 04:38

To jsem myslel tim "tezkym pesakem"

AAA - 25.11.2000 v 16:41

Pokud date pesakovy do ruky zbran ktera je schopna znicit 1ranou tank popripade znicit tak cca 20mctverecnich zeme tak je nejsilnejsi jednotka prave pesak a na vysadek ti postaci klidne i vrtulnik

Dedik Larzon - 25.11.2000 v 13:46

Odborg:treba nejakeho toho "tezkeho pesaka". Osobne si totiz myslim, ze tank uz bude v budoucnu moc neohrabany. Pozemni jednotka bude muset byt pohybliva, nevelka a nenarocna, pokud bude neco vetsiho, tak to bude muset umet letat-to je ten utocny clun.

Odborg - 25.11.2000 v 10:30

Dedik Larzon : jasne, ale takovy clun by mohl vest i neco mensiho co se muze pohybovat jen po zemi (popr i po vode)

Dedik Larzon - 24.11.2000 v 20:50

Odborg: Myslis tim "tankem" neco na zpusob utocneho clunu, coz je v podstate meziplanetarni modul schopny letat i v atmosfere a poskytovat podporu i odvoz pechote, neco mezi vrtulnikem a vysadkovou lodi...

Odborg - 24.11.2000 v 12:40

Ptaak : ja bych rekl, ze za Jom-kipursky valky nakonec meli na vrch izraelci proto, ze arabaci pouzivali (a jeste ne trovna dobre) ruskou taktiku. Co se tyce valky Federace a Dominionu, tak si myslim, ze Federace valci, protoze ji uz nic jinyho nezbylo. Dedik Larzon :taky by mne zajimalo, jak by probihala valka Dominionu s Borgy. Prinejmensim proto, ze jak Borgum tak JemHadarum nezalezi na "zivotech". p.s. dik, ze se obsas premuzes a "zezelenas" :-)

Odborg - 24.11.2000 v 12:30

S tema tankama to obecne vidim tak, ze bez neceho jako je dnesni tank se zadna armada neobejde zrejme ani v budoucnu, protoze uzemi (planetu) nejde obsadit jinak nez pechotou a ta se zase neobejde bez prime podpory neceho jako je tank (nebo BVP). Takova vec by pak podle myho mela v budoucnu byt schopna i startu a pristani na planete; mozna i vcetne kratciho letu vesmirem.

Dedik Larzon - 24.11.2000 v 11:49

ted me napadla skodolibot, kdyz Ptaak mluvil o dominionu, dovedete si predstavit, jak by vypadala valka dominionu s borgy-to by mohla byt celkem sranda.

Dedik Larzon - 24.11.2000 v 11:47

Ptaak: precet jsem si dejiny tve federace v datech a taky dalsi veci, co jsou uz pristupne-vychazi to z nejakych povidek?[treba osobni vyroby], nebo je to jen tak splacane, jak se ti to zrovna libilo. Da se ti tam nekam poslat komentar? Trillska valka-Trillove jsou rasa ST-ma to byt jako alternativni ST vesmir?

Dedik Larzon - 24.11.2000 v 11:40

Tanky stale jeste nejsou zastarale, jen je musite uvazlive pouzivat. Vrazit s tankem do ulic mesta bez kryti pechoty, nebo vysokych hor ci pralesa-to udela jen pitomec a Rusove a podle toho skonci. Tanky zkratka nejsou ultimativni zbran, ale nezastupitelny takticky prostredek u nejz je nutna kooperace s jinymi druhy zbrani. Netvrdim, ze v ST by meli mit zrovna tanky, ale urcite by se hodilo neco tezsiho, nez manik v munduru ve kterem ho ofoukne a pistolkou bez zamerovace. Chtelo by to napr. jednotky v bojovych skafandrech. Larzoni maji dva typy "pechoty". Lehky bojovy typ ma skafandr-spis brneni se stitem, osobnim maskovanim, a asi pet druhu spise lehcich zbrani a antigravitacni modul-muze chodit treba po zdi, a je schopen vyvynout rychlost az 100km, tezka pechota-to je spis ten tank ma mnohem silnejsi stit i pancir, pomalejsi a neohrabanejsi, ale ma zbran, ktera odpari i mensi lod. No a neco podobneho bych uvital i v ST navic vybavene i osobnim teleportem. Proti silnym zbranim takoveho tankoveho vojaky by borga nezachranil zadny jeho ubohy stit podle hesla "nemuzes zatlouct hrebik-ven si vetsi kladivo"

Dedik Larzon - 24.11.2000 v 11:25

Odborg:Tak kdyz te tak stve ten anonym tak si bilou aspon nekdy odpustim. No ferengove jsou mozna hamizni, ale kdyby jim slo o krk a "majetek", tak by mozna na obranu neco i uvolnili-jsou totiz obrazem urciteho typu lidske spolecnosti-fenicane, kartaginci ve staroveku, benatky a janov ve stredoveku, nizozemi a v podstate i britanie v novoveku [17.-18.stoleti]. Vsechny tyto staty skrblily prostredky, ale byl li ohrozen obchod ci jejich existence, zacali byt az neuveritelne stedri ke vsem nepratelum svych nepratel.

Ptaak - 24.11.2000 v 09:56

Ještě k té "supervelmoci": ona Federace není zase tak neochotná jít do boje, když musí (viz. válka s Dominionem) a někteří jejich důstojníci taky nejdou pro ránu daleko. Dedik Larzon: To víš, že ty moje loďstva nejsou hotový, a hned tak nebudou. Ale přečti si v sekci Komentáře, jak to vypadá, když se s někým rve moje Federace.

Ptaak - 24.11.2000 v 09:52

Noonian: O tom, že jsou tanky zastaralé, si promluv s Izralelci. Je to nesmysl. Už před Jom-kipurskou válkou se říkalo to samé, a pak izraelské obrněné kolony rozsekaly araby na kusy, když ti měli prvotřídní sovětské i západní protitankové střely. Jen tak bokem, co vůbec víme o pozemní obrněné technice v ST? Určitě nějaká misí být, ale nejtěžší pozemní zbraň, jakou jsem viděl, byla Worfova "phaserová bazuka" v ST IX. Proč třeba nemají něco jako mobilní phaser postavený na antigravitační podvozek a vybavený štíty? Kdyby těchhle věcí měla každá větší loď pár na palubě, spolu s praporem námořní pěchoty, nemuseli by se na planetách bát výsadků Borgů. Proti velké obrněné technice jsou podle mě jednotliví vojáci bezbranní.

Noonian - 24.11.2000 v 08:08

Co se tyka tanku. Tanky jsou z taktickeho hlediska jiz dnes zastarale. Maji mnoho nectnosti, ktere z nich delaji rakve. Jedina jejich prednost, kvuli ktere jsou stale ve vyzbroji je to, ze se daji pouzivat v radioaktivne zamorenem prostredi. Kdyby se toto prekonalo, tak jdou do srotu. Jo a jeste jsou dobre proti civilum a pechote s pechotnima zbranema.

Noonian - 24.11.2000 v 08:04

DL: S temi zoldaky by to neslo, ja to myslel tak, ze kdyz z niceho nic zautoci nekdo silny. To se pak behem jednoho dne tezko shaneji zoldaci po celem kvadrantu. Pripadna dlouhodoba valka u Ferengu neni myslitelna. To neni v jejich povaze. Jim vyhovuji valky jinych - mohou na nich bohatnout. Ja souhlasim, ze nemam duvod se nechat zabijet v bananovy republice. Ale ja se take nepasuji do role "svetovyho policajta". To USA udelali a ted se jim to nelibi. Ja to sice chapu, ale je to druha strana jedne mince. Kdyz jsem supervelmoc (notabene jedina) tak musim delat policajta. To same delala Velka Britanie, kdyz byla v tom postaveni. Jen to bylo v jiny dobe a jinak.

Odborg - 24.11.2000 v 07:17

Ty tanky mi evokuji otazku : pouziva se ve ST neco jako tank ?

Odborg - 24.11.2000 v 07:16

Dedik Larzon : Strasne rad bych videl, jak "skrblici" jako ferengove plati zoldakum (chudaci Klingoni - co tak napr. "Smlouva je smlouva je smlouva, ale pouze mezi Ferengy"). P.S. proti bile nemam fakt vubec nic, ale ten "Anonym", kdyz neni anonymni... :-)) Noonian : osobne nevidim duvod, proc bych se mel nechat zabit v nejaky bananovy republice jenom proto, ze si zbytek sveta mysli, ze mam delat "svetovyho policajta".

Anonym: Dedik Larzon - 23.11.2000 v 19:30

Noonian:No mozna by si ferengove mohli zaplatit na svou ochranu zoldaky-treba klingony. ti maji rozhodne vic bojechtivcu, nez penez na jejich vybaveni.

Anonym: Dedik Larzon - 23.11.2000 v 19:27

Odborg: s tim odzbrojovanim jsem mel pochopitelne na mysli USA-ti naivni. O ostatnich si to pochopitelne nemyslim s vyjimkou Britu, kteri na tom byli podobne. No a americke tanky to byla hruza takovy LEE-pekna sumka, ale ty britske byly jeste horsi. Kriznikove a pechotni tanky- to si musely vymyslet ty vykopavky v jezdectvu. Jedine, co je zachranilo byl fakt, ze jich produkovali hrozne moc. PS: co ti vadi na pekne bile v mem jmenu

Noonian - 23.11.2000 v 16:18

Co se USA tyka, tak se to moc nezlepsilo. Zbrane sice maji spickovy, ale chut jit do valky je nulova. A pak staci jeden zaber na mrtviho Americana a uz vycouvaji.

Odborg - 23.11.2000 v 16:03

Dedik Larzon : pred druhou svetovou odzborjovali jen ti naivni. Nemci, Japonci a Rusaci urcite ne! Chapu, ze amici si to celkem mohli dovolit, protoze invaze do Statu v te dobe nebyla de facto technicky proveditelna, ale jinak ... . Jo a frantici mely sice velkou armadu, ale ta koncepce boje, fuj :-) Jinak vcelku souhlasim s Noonian v 11:16 - Federace to jsou typicky USA. Ty taky pred druhou svetovou mely velkej prumyslovej potencial, ale zbrane (az na vyjimky) nebyly nic moc; ostatne ani za valky v nekterych zbranich moc nepokrocili (napr. v tancich).

Odborg - 23.11.2000 v 15:55

K tomu clustrovymu torpedu - myslim, ze za par set let by uz mohli pokrocit tak daleko, aby kazda "strela" nesena v takovym torpedu mela i vlastni pohon.

Noonian - 23.11.2000 v 15:43

No co se Borgu tyka tak jsou tady dve moznosti: 1) Vubec si Ferengu nevsimnou, nebot neasimiluji ty rasy, ktere jim nemuzou pomoci k dokonalosti 2) Je po nich veta, nemaji sanci

Anonym: Dedik Larzon - 23.11.2000 v 15:30

Schvalne jestli by dokazali uplatit borgy? :))))

Noonian - 23.11.2000 v 14:52

Co se Ferengu tyka tak ti jsou spis na prachy, tzn. mohli by utocit, kdyby vedeli na 100% ze vyhrajou, jinak do toho asi nepujdou. No a v pripade vlastniho napadeni budou spis smlouvat o cene.

Dedik Larzon - 23.11.2000 v 12:58

Ptaak: navstivil jse tvou stranku lodstev-to nejsou ST flotily co?-tvuj alternativni svet? Jeste to ocividne neni hotove.

Anonym: Dedik Larzon - 23.11.2000 v 12:41

Ptaak:taky jak vidim mas prelouskanou klasiku namornich valek...

Anonym: Dedik Larzon - 23.11.2000 v 12:40

Zajimavy by byl ekonomicky potencial ferengu...

Anonym: Dedik Larzon - 23.11.2000 v 12:39

presne to jsem mel na mysli zkratka vojenske vydaje nesmi brzdit rozvoj ekonomickeho potencialu a proto se velikost lodstva musi drzet v rozumne mire, aby neruinovala finance, ale aby zaroven byla schopna rychle a efektivne nabrat a vycvicit zalohy...proto se musi davat pozor hlavne na dokonale vybaveni zakladen a vycvikovych center-lodenic apod. v pripade potreby neni potiz vyrobit dost lodi, ale spis opatrit jim zazemi a posadky a pochopitelne kvalitni technologie. V zadnem pripade vsak nesmi dojit k odzbrojeni jako pred 2. svetovou valkou.

Noonian - 23.11.2000 v 11:16

No to bude asi duvod, proc Federace dava prednost jednani pred valkou. Vyjde je to mnohem lacineji a jeste ma spokojeny obyvatele. Udrzuji valecne sily jez odstrasi nejblizsi nepratele. Je to sice trochu kratkozrake - kdyz se nahodne objevi nejaky nepritel muzou kratkodobe prohravat nez zmobiluzuji zalohy. Ale zatim to vychazi. Proste je to model ala USA.

Ptaak - 23.11.2000 v 10:46

Cluster varianta torpéda: je to vlastně MIRV torpédo. Něco takového jako malý warp-pohon vybavený několika kvantovými minami a řídícím počítačem, který by kompletu umožnil manévrovat (pokud vím, jsou torpéda ST neřízená). Dedik Larzon: K ekonomické základně nutné pro úspěšné vedení války: Asi největší mají Borgové a Dominion, jenže ti oba to mají dokonce i díky transwarpu a červí díře do alfakvadrantu pořádně daleko. Proto je podle mého názoru rozhodující supervelmoc afly Federace, která má obrovskou ekonomickou základnu, ovšem orientovanou na spotřební a další mírový průmysl. Státy, jejichž ekonomika se orientuje vojensky, jsou na tom po ekonomické stránce mnohem hůře (viz. Německo před WW II - anschlusem nepříliš bohatého Rakouska se jejich devizové rezervy zvedly na trojnásobek). Proto divoký útok na Federaci by ais zaznamenal úspěch, ale pak by se ukázala pravda admirála Isuroku Yamamota: "Přikážete-li mi hnát se vpřed bez ohledu na výsledky, budu vítězit 6 měsíců. Pak nás jejich ekonomická síla převálcuje." To je nejspíš důvod, proč ještě jinak pacifická Federace (nemám rád pacifisty) vůbec drží pohrovmadě.

Odborg - 23.11.2000 v 07:13

Trochu jsem pres noc premyslel a opravuji se : clusterovy torpedo "naplnene" kvantovymi strelami by stalo zato, jinak jsem se rozhodl pro Ptaakuv salvovy torpedomet (urcite muze byt nabity ruznymi druhy torped).

Dedik Larzon - 22.11.2000 v 16:17

optimalni taktika pri nedostatku lodi je odmaskovat odpalit cernou diru, za ni salvu torped a min a zmizet a pak maskovany prijet zpet a palit reaktivni munice treba cluster a zustavat zamaskovany.

Dedik Larzon - 22.11.2000 v 16:13

fazove posunute lode asi nezachyti a navic si nejsem jist, ze zachyti maskovanou lod. navic maskovaci zarizeni se urcite zdokonaluje-copak uzivaji to same uz nekolik desitek let-vlastne to uz je 1 stoleti. Asi ne takze stale zdokonalovani cloaku by mohlo vest k velmi dobre zbrani proti borgum.

Odborg - 22.11.2000 v 16:07

Odmaskovat se, vypalit na Borga a zdrhout je dobry napad, ale rekl bych, ze borgsky senzory jsou natolik dobry, ze maskovani je na nic. Ten napad s clusterovou munici se mi moc libi a dokonce i skoro vic nez Ptaakuv salvovy torpedomet (bez urazky).

Dedik Larzon - 22.11.2000 v 16:05

Taky jsem mel na mysli nejakou tu matheship, ktera by vezla zasoby nahradni dily a vubec by slouzila jako plovouci zakladna flotile a nemusela by byt uzitecna jen torpedovkam, ale i tem velkym lodim.

Odborg - 22.11.2000 v 16:02

Ptaak : predpokladam, ze vedci usilovne makaji na "zmenseni" vseho dulezitiho, takze by uz brzo mohl byt treba warpreaktor mnohem mensi nez ted (borgsky transwarpovy civky jsou sakra maly uz tedka). Problem operacniho dosahu malych lodi jde resit jednoduse zavedenim materskych "letadlovych" lodi - neco tak velikiho jako romulansky DDeridex uz urcite "uveze" peknych par Defiantu. Takovy lode by pak byly zakladem valecny flotily (v boji by se klidne mohli drzet nekde vzadu); ostatni lode (krizniky a tak) by jednak poskytovali ochranu materskym lodim a jednak podporu tem mensim bitevnim plavidlum co matersky lode "vezou".

Dedik Larzon - 22.11.2000 v 15:42

Ale kdo to bude takovouhle kliku zapracovavat do takticke koncepce. Pokud jsi v situaci, ze se muzes spolehat jen na zazrat tak prosim, ale ne jako standartizovany manevr.

Chewie - 22.11.2000 v 15:33

To mas tezky , teoreticky je prvni salva znicujici , ale ve skutecnosti to bude trochu jinak - dneska ti kapitan ponorky rekne ze potopit letadlovou lod uprostred svazu neni problem , a velitel ochrany svazu ti rekne ze ponorka nema sanci - a pravdu maj za urcitejch okolnosti voba - stejny to mas ve vzdusnym boji - kdyz vezmes ucinnost raket tak by nemelo nikdy dojit k blizkymu manevrovymu boji - proste si myslim ze schopna posadka dokaze odolavat dost dlouho na to aby se ji to povedlo

Dedik Larzon - 22.11.2000 v 15:08

No porravde si myslim, ze boj v budoucnosti bude probihat bud v radu zlumku vteriny, nebo staleti. Pokud si vezmu realie ST, tak to vypada na zlomky vteriny a ne na minuty-ty v boji mit nebudes.

Chewie - 22.11.2000 v 15:06

Nemyslel sem ze tam budes cekat hodinu , dejme tomu ze par minut se vydrzet da a za par minut po nich vystrilis takovy munice ze ji pak budes tejden doplnovat

Dedik Larzon - 22.11.2000 v 15:03

a myslis si, ze bys svou fintu mohl zkouset dlouho. na borgy se musi jit "hit and run"-klingosko romulanskou taktikou. Kdyz budes dlouho saskovat na miste, tak ty pujdes k panu a ne krychle.

Chewie - 22.11.2000 v 14:58

....uder...

Chewie - 22.11.2000 v 14:57

To je jasny , otazka je jestli ses schopnej takovej oder zasadit

Dedik Larzon - 22.11.2000 v 14:52

A nebylo by lepsi je prekvapit a prvnim uderem-mapriklad po odmaskovani je poslat na vecnost?

Chewie - 22.11.2000 v 14:42

Ja spis myslel ze po nich budes chvili strilet , bude to bouchat jenom na stitu a ty ktery prosly bouchnou najednou az jich bude vic

Dedik Larzon - 22.11.2000 v 14:37

To s tim oklamanim bych zrovna u borgu nebral v potas-centralni ridici system, ktery ma prehled o vsem, co se na lodi stane se takhle nenecha obalamutit-co by vlastne melo borgu zmast na tom, ze cast bomb bouchla na stite-vyborne neprosla, jedeme dal.

Chewie - 22.11.2000 v 14:32

Misto vybuchu zalezi pouze na nastaveni ridicich pocitacu jednotlivych hlavic ne ? A navic kdyz nektery explodujou uz na stitu tak by je to mohlo oklamat.

Dedik Larzon - 22.11.2000 v 14:29

ale ty bomby by musely reaktivne projit stitem a bouchnout az pod nim-jinak je vybuch jen uvolnenim energie a na to se adaptuji.

Chewie - 22.11.2000 v 14:26

Proc nezkusit na borgy treba clusterovou munici ? Kdyz strela obsahuje nekolik ruznych hlavic , tak se na to tezko zadaptujou , je sance ze si budou nutna opatreni odporovat ne ?

Anonym: Dedik Larzon - 22.11.2000 v 11:57

Ptaak:Rozdesveskij nebyl zadny pitomec, ale stim vybavenim co dostal a s tak nedokonalou posadkou nemohl nic moc udelat. I ten Suvorov nebyl zrovna ukazka dokonalosti techniky-sice to byla nejmodernejsi bitevka rusu, ale sam o sobe nebyl nic moc. Pancir boku byl snizen az na 190 mm, coz je na bitevku smesne malo, no a vycvik ruskych namorniku byl fakt desny-nechapu jak mohli ty japonce vubec trefit....

Anonym: Dedik Larzon - 22.11.2000 v 11:50

Zkratka je nutne mit skvelou lod, ale i propracovany system boje a rizeni, ale i ekonomicke zalezitosti. Ja se totiz zabyvam hlavne hospodarskym vyznamem valky a musim rici, ze muzete mit zbrane jake chtete, ale pokud protivnik doplnuje ztraty rychleji, nez vy mu je delate, tak jste mrtvi. Utluce vas cepicema. Je zkratka nutne mit taktiku, strategii, technologie a hlavne penize. Ne nadarmo ministr valky Ludvika XIV. rekl svemu krali "na vedeni valky potrebujete tri veci: penize, penize a penize". Takze by me zajimalo jak se finacuje star fleet, jak dominion jak romulani a jake maji v pripade vypuknuti valky hosp. rezervy-to totiz urcuje o kolik si mohou jeste dovolit zvysit stav flotily-napr. takovi klingoni urcite jedou na doraz, coz se jim muze stat osudnym.

Anonym: Dedik Larzon - 22.11.2000 v 11:42

Utocna flotila by mela byt pochopitelne vybavena vice typy lodi. nejpocetnejsi skupina "raptori" slouzi k rychlym utokum, jez maji pocuchat obranu a sestavu protivnika zpusobit chaos v systemu palby a protoze se jedna o relativne male a obratne lode, muzou si dovolit stahnout na sebe cast palby. dalsi cast flotily lehke a tezke krizniky jim poskytnou kryti ponekud ze zalohy a dilem palbou z phaseru a dilem torpedy. No a bitevky pali jen bateriemi na velkou vzdalenost. Tomu vsemu musi ovsem predchazet metnuti cerne diry a haflu min do sestavy protivnika, ktera je tak znacne narusena a lode poskozeny, pak nasleduje torpedovy utok raptoru s podporou krizniku, no a bitevky nakonec smetou uz notne nahlodaneho nepritele ze sveta....

Ptaak - 22.11.2000 v 09:04

Ještě dodatek: žádnou válku nebo bitvu nelze vyhrát s jedním typem bojové lodi. Je potřeba spolupráce většího množství specializovaných lodí pro různé úkoly, od velkých bitevníků až po malé eskorty a pomocné, výzvědné lodě.

Ptaak - 22.11.2000 v 09:02

Derik Larzon: Já vím. Pojmenoval jsem tuto svou řídu (mimo jiné jsou jejími členy U.S.S. Admiral Kirk, U.S.S. Enterprise F a U.S.S. Admiral Jean-Luc Picard) právě podle ruské vlajkové lodi od Cušimy. To, že se moc nevyznamenala, nebyla její chyba - její posádka naopak, když odhlédneme od toho, že velící admirál byl takticky nepříliš schopný, loď byla po plavbě kolem poloviny světa bez údržby v nevhodném stavu a navc posádka neměla cestou pro nedostatek cvičné munice vůbec šanci se naučit bojovat, vskutku hrdinská. Odborg: To ale u malých lodí nepadá v úvahu. Je to samozřejmá myšlenka, ale v lodi třídy Defiant (nebo moje varianta Defiantu, Intruder, s 6 pulsními phasery a asi o 20% větší) prostě není dost místa na druhou pohonnou soustavu. Navíc mají malé lodě i nevýhodu v tom, že nikdy nemohou nést tak silný štít a mít takový energetický výkon jako velké třídy. Jistě, třeba právě Suvorov má dva warp reaktory (každý napájí dvě dvojité warp-gondoly, což je nutné pro transwarpový let), ale na menší loď se to prostě nevejde. Navíc mají malé lodě nevýhodu v tom, že nemohou operovat v přílišné vzdálenosti od vlastních základen, a to nejen kvůli nedostatku místa na takové základní vybavení, jako je ošetřovna - jen si vzpomeňte na Defiant. Vyhovující variantou je samozřejmě třída Prometheus, která je podle mě dostatečně decentralizovaná. Kdyby se vyzbrojila phaserovými bankami typ XVI (Suvorov class), salvovými torpédomety, kvantovými minami a dovybavila maskováním a autoregenerací, případně singulárním ("střílí" černé díry ) nebo podrostorovým dělem, stala by se postrachem vesmíru.

Odborg - 22.11.2000 v 07:05

Jeste dodatek - decentralizovany by mely byt vsechny dulezity systemy - zbrane, motory, stity, podpora zivota (presneji receno jejich ovladani a "zdroje").

Anonym: Dedik Larzon - 21.11.2000 v 21:28

Jak vidim sesly se tu fakt nadherne navrhy. Souhlasim, ze ta lod by mela byt spis mensi. Optimalni by byl "larzonsky raptor" maly takticky kriznik s 12 cleny posadky, maskovany-sila hlavne v torpedometech. Tyhle lode se uzivaji ve velkych mnozstvich a utoci torpedy z bezprostredni blizkosti poskodi protivnika a zase zmizi a nechaji jej dorazit vetsim bitevkam-treba takove jakou jsem navrhl driv, nebo Suvorovovi. PS:Knaz Suvorov je bitevka carskeho namornictva potopena japonci roku 1905 u cusimy-moc se nevyznamenala-co nejaky stylovejsi nazev- trida "Togo", nebo Mikasa...

Odborg - 21.11.2000 v 16:17

Pokud se budu drzet stavajicich lodi, tak by "bitevni" lod mela byt velka maximalne jako trida Intrepid a klidne by mohla vypadat jako prvni navrhy Defiantu. Moznost pristat a vzletnout z planety. Maximalne 100 - 150 clenu posadky Bioneuralni pocitac a pocitacova sit decentralizovany tak, aby pri jeho zniceni z 70% byl schopen stale fungovat aspon na 50% bezneho vykonu; moznost automatickeho vedeni boje (tj. bez posadky). Transwarpovy pohon; stity co se automaticky upravuji podle frekvence nepratelskych zbrani. Autoregeneracni system; maskovani vcetne moznosti fazoveho posunu. Vyzbroj - pulsní phasery (jak ve forme jakychsi castecnych phaserovach poli az po "pevne" phasery), normalni a kvantovy torpeda (predni a zadni torpedomety vcetne moznosti palit salvami jak navrhoval kdysi Ptaak). Par utocnych "torpedovych" clunu s moznosti vest vysadkare.

Ptaak - 21.11.2000 v 15:17

Zapomněl jsem na plně regenerativní štíty se schopností adaptace, bojový pozitronový počítač, který by je dokázal uřídit, a navíc mají schopnost částečné inverse: mohou až 60% energie výstřelu, který je zasáhne, převést do primárního energetického systému lodi a odtud třeba ke zbraním. Celkově jde o lodě asi 3 až 4x silnější než Soveregion Class

Ptaak - 21.11.2000 v 15:15

Kniaz Suvorov Class (můj oblíbený výmysl pro ST): rozměry cca 750x250x125 m, posádka 1150, hmotnost kolem 5.2 milionu tun, transwarp na principu subprostorového rádia (20-30x rychlejší než Galaxz class), primírní phaserová pole řízená pozitronovým počítačem, s možností adaptace na štít nepřítele podle vzájemné interakce paprsku se štítem (když je nejmenší, je účinek největší) a s možností pulsního chodu jako na Defiantu, tři trojhlavňové komplety rychlopalných kvantových, později Genesis torpéd (s omezeným dosahem efektu na nějakých 20 km), jako dodatečná výzbroj pro bojové situace podrpostorové dělo, něco mezi podprostorovou náloží ze ST IX a kanónem z biolodi druhu 8472 (jen 1 kus). Loď je vybavena autoreplikačním systémem na bázi replikátorů, který bez jakéhokoliv zásahu opraví až 60% lodi, dokud funguje alespoň jedno ze dvou ztrojených warp jader, která jsou pro maximální výkon sycena tachiony... Co vy ma to?

Anonym: Dedik Larzon - 21.11.2000 v 13:43

No ja nevim, ale dalo by se to poskladat uz ted. Reaktivni zbrane jsou, fazovani a maskovani taky, miny by se taky daly poridit, cerne diry maji romulani, ta automatika pro rizeni palby-tu mame skoro i dnes, skladac prostoru tam taky nejaka rasa mela, ten teleport jakbysmet a jedine co chybi je biotronic computer, xetronium armor a damper field-to se snad ozeli.

Noonian - 21.11.2000 v 13:31

DL: Tak to tak asi 31. stoleti, ale to pak uz to bude mit kde kdo.

Anonym: Dedik Larzon - 21.11.2000 v 12:56

Tak ta lod pro HF: Reaktivni zbrane, maskovani+fazovani-reaktivni zbrane umozni mit maskovani i pri palbe, protoze tyhle zbrane nepotrebuji tolik energie, peknou zasobu min, Black hole generator, more vysadkaru, automaticky system palby, biotornicky pocitac kooperujiici s mozkem pilota-ovladani lodi myslenkou, krom warpu i hyperspace jump-skladac prostoru, a subprostorovy teleport na posilani daru do motorove sekce protivnika bez ohledu na jeho stit. Jestli nekomu jeste neco schazi k idealni lodi at pripise- no pro milovniky oriona jeste Automatic repair unit, time wapr fas., xetronium armor a damper field misto stitu....

Anonym: Dedik Larzon - 21.11.2000 v 10:37

Ptaak: Bohuzel se v ST zrovna nepredhani v novych taktikach a zbranovych novinkach a to jsem nemluvil o moznosti pouzit fazove posunute lode, teleportovat z fazove posunutych lodi vojaky nebo naloze do krychli-coz by melo projit stitem. Ta cerna dira me napadla po tom incidentu s Hirogenskou stanici ve Voy- nevzpomenu si na nazev dilu. a divil jsem se, ze po ni zbyla cerna dira, ale po znicenem warbirdu romulanu ne - to je dost divne nezda si ti.

Anonym: Dedik Larzon - 21.11.2000 v 10:29

Ale to snad neni az takovy problem, pokud prizpusobim svoji vybavu teto taktice. Staci pouzit neco jako mou oblibenou hracku v master of orion-vysadkove raketoplany a v dost velkem poctu. Takle podvora projde stitem a vysadi svou posadku primo na lod- v tomto pripade krychli. Myslim, ze to bylo ve VoY, kde to jedna rasa zkousela prave timto zpusobem na Voyager, ale nestihli se vylodit. takze 5000clunu, kazdy tak s 20 vysadkari podle mne hrave premuze posadku krychle a ta nebude schopna pri jejich postu znicit palbou ani malou cast utocniku, nez se ji dostanou na telo. Tahle taktika neni dulezita ani tak pro to, abych borgy vyridil, to podle mne ty ptaakovy miny v konbinaci s projektilovymi zbranemi zvladnou v pohode a lip a s mensimi ztratami na lidech i materialu, ale abych ukradl maximum techu z krychle. Mit tak krychli a vykuchat z ni, co se da, to by byl pekny technologicky skok. Pri pristi bitve pak muzu odvisilat prvni "odpor je marny".

Ptaak - 21.11.2000 v 10:24

Dodatek: K té střelbě warpjádry - zmenšená warpjádra jsou vlastně fotonová torpéda. Takže i tady má Federace náskok před Romulany.

Ptaak - 21.11.2000 v 10:22

Dedik Larzon: to je velmi zajímavý nápad. Víme, že ve světě ST je možné umělou singularitu vytvořit (viz. TNG: Face of Enemy, pohon romulanských warbirdů). Proč ji ale nikdo nepoužije jako zbraň, to vskutku nechápu. Takový pokus jsem našel v povídkách na Albatani.cz, konkrétně U.S.S. Enterprise H má ve výbavě QS torpéda. Ale to je všechno. Dokonce ani militantní romulani na nic takového nepřišli, a to mě mate. Možná to bude tím, že je vytvoření singularity extrémně náročné (Flotila taky na nikoho nepálí warpjádra), ale kruci, to by se přeci dalo za těch asi třicet let, co ty lodě mají, nějak vyřešit, ne? P.S. Co takhle společně navrhnout nějakou medium battle class pro HF, takovou, která by mohla vyhovovat našemu pojetí kosmického boje?

Noonian - 21.11.2000 v 07:52

Jak by se dost velký množství Klingonu dostalo na krychli? Mam ten pocit, ze jedna krychle ma az 100 000 vojaku. Za predpokladu, ze kazdy zabije 10 Borgu jich potrebujete 10 000. A pak jednotlive casti krychle jsou oddelene silovym polem. Staci obklopit "lovce mamutu" polem a je konec. Tento postup muze fungovat jen jako sebeobrana, ale na zniceni Borgske krychle to asi nebude. To ty miny se mi zdaji lepsi.

Odborg - 21.11.2000 v 07:24

Dedik Larzon : jak jsem uz rikal, podle myho Borgove propracovanou taktiku nepotrebuji, protoze jsou zbranove nejsilnejsi, a tak jim staci "odpor je marny" (teda vetsinou). Klingoni by jich sice mohli dost rozsekat batlety, ale nakonec by je stejne Borgove uslapali :-) Jo a myslim, ze Borgove maji osobni zbrane (tusim, ze neco jako phaser maji primo na ruce, aspon nekteri).

Anonym: Dedik Larzon - 20.11.2000 v 16:21

Odborg:Ja se dost divim, ze jeste nikde v ST jsem nevidel, jak klingoni dobyli krychli batlety. Stacilo by tam dostat par desitek klingonu kteri si pocihaji v nejake uzke chodbicce na pruvod borgu a jednoho po druhem oddelaji. Borgove jsou totiz v taktice-jakekoli vic nez podprumerni, jsou absolutne neschopni. Znaji jen hrubou silu. Trochu takticky uvazujici protinik je musi zmasakrovat jak Ender termitany. Staci pouzit nekolit metod najednou a budou v haji. Predstate si kombinovany uder: vyrobite jim primo pred jejich formaci umelou quantovou singularitu, unikove cesty jim zahradite "ptaakovymi" minami a jakmile se o ne posekaji zahajite palbu projektilovymi zbranemi a vyslete utocne cluny plne "lovcu mamutu" s naostrenymi klacky. Pak chcu videt, jak se budou prizpusobovat a jake nove heslo vymysli misto "odpor je marny", protoze to jim vysle pro zmenu jejich protivnik.

Odborg - 20.11.2000 v 16:08

Noonian : to o schopnosti Borgu branit se, kdyz jednoho zastrelim, ma jednu vadu - zatim se nedokazou branit normalnimu klacku (snad nejstarsi zbran). Ptaak : dobre, uz to s tou minou uplne chapu a akceptuji.

Noonian - 20.11.2000 v 14:27

Nedelejme z Borgu chodici automaty bez logickeho mysleni. Je pravda, ze novinky ziskavaji asimilaci, ale potom je dokazou pouzivat. Jednoho zastrelite a ostatni uz jsou schopni se branit. Na Borgy se musi necim novym, co jeste namaji v "databazi". Vlada: Je sice pravda ze 300TJ je hodne z dnesniho hlediska, ale kdo vi kolik to bude za 400 let. Co kdo vi o duraniu, jake ma vlastnosti? Pred 100 lety bylo 5MJ znacne mnozstvi energie a lehke duralove slitiny sci-fi material. A dneska.

Ptaak - 20.11.2000 v 11:14

Ještě k netradičním zbraním: já ve svých povídkách (ne z ST) používám tzv. hyperiontová děla. Jde o zbraň, která vytvoří na kvarkové bázi předem definované částice s malou stabilitou a vysokou energií (jedno plyne z druhého), u nichž je snaha maximálně potlačit EMG interakci, aby je nemohlo ovlivnit EMG obranné pole (nejsou deflektory něco na ten způsob?). Ty částice se pak naženou do hlavně, tvořené gravitačním urychlovačem, a ten je vystřelí vysokou relativistickou rychlostí na cíl. Při zásahu se pak uvolní nejen kynetická, ale i vazebná energie částicového svazku.

Ptaak - 20.11.2000 v 11:10

Odborg: K tvému dodatku: tak prostě o něco málo zpomalím, aby si mysleli, že mě dohánějí (simulacek olísání energie v motorech nebo tak něco), a pěkně jim pod čumák naservíruju tu minu. Myslím, že pak je na další honičku přejde chuť.

Vlada - 18.11.2000 v 20:20

...zbraní...

Vlada - 18.11.2000 v 20:19

A právě proto se tu bavíme o potenciálu netradičních zbraních, které by to mohly změnit(zmírnit)...

Prometheus - 18.11.2000 v 18:31

Borgské společencvo není schopno vlastních. Primární myšlenkou b.s. je asimilace jiných kultur za účelem vlastního obohacení technického , nových členů a odstranění možného nepřítele. Startegická chyba borgů při asimilaci země je to že útok nebyl veden 2 a vícemi kryclemi. Borgové pokud budou využívat kvantiti tak budou s největší pravděpodobností nepřemožitelní . To je vše k borgskému společenstvu(zatím). Prometheus

Odborg - 18.11.2000 v 10:33

Souhlasim s tim, ze Borgove maji velke a rychle databaze, ale je otazka, jestli jsou schopni vlastnich vedeckych objevu (jak jsem se zminil uz niz). A nevim, jestli mrtvy Borg jde jeste zregenerovat. Vzdyt to jsou vlastne taky "lidi" ikdyz s nanosondama.

Vlada - 16.11.2000 v 21:41

No pokud jde o to že výbuch té konvenční střely je energetického rázu a proto ho štíty borgů spolehlivě vykryjí, nezapomeňte na to že ta nálož by samozřejmě měla vybuchnout až PO proniknutí projektilu štítem a explodovala by tedy hluboko uvnitř krychle... Imho: 300 TJ je už docela dost(řekl bych spíš"zatraceně hodně"), na zmiňovaný průnik hluboko do nitra krychle by nejspíš stačila i menší hodnota(menší a lehčí projektil). Vlastně by to možná ani nemuselo být "hluboko do nitra", stačila by prostě exploze za štítem. Potom už jde spíše o sílu samotného výbuchu a pokud by zbraňový systém měl rychlost palby třeba i poloviční oproti dnešním sytémům(např. mnou zmiňovaný ak130)...

Noonian - 16.11.2000 v 10:38

No ale Borgu se jinak nezbavis. Musis znicit krychli jinak se ti budou neustale regenerovat. Strilet po nich je sice mozny jako osobni obrana, ale myslim si, ze kdyz asimilovali nejaky lidi, tak asi vedi vsechno i o historickych zbranich. No a protoze maji velice rychle "databaze", tak si ty data dokazou asi najit.

Odborg - 16.11.2000 v 09:29

Ptaak : mam taky jeden dodatek - kdyby se ke mne hnala lod warpem 9,6 a ja letel stejne rychle tak mne nedozene a nemusim hazet nejakou minu. Nebo ne?

Odborg - 16.11.2000 v 09:27

Noonian : pouzivani konvencnich strel jsem navrhoval jen proti borgskym vojakum. Je mi jasne, ze proiti Krychli by byly vcelku na nic. Ptaak : souhlasim, ze ergonometrie soucasnych zbrani je dana zpetnym razem, ale stejne si nemuzu pomoct. S tou kresadlovkou mas pravdu, ale ze skusenosti vim, ze zbrane na cerny prach maji (oproti zbranim na bezdymy prach)celkem prijemny spetny raz (ja mam kresadlovou kulovnici).

Noonian - 15.11.2000 v 13:19

Omlouvam se je to 300 TJ. Neumim pocitat.

Noonian - 15.11.2000 v 13:15

Jeste k diskusi o konvencnich strelach proti borgum: Zkuste si udelat nejaky propocet jakou energii takova strela muze pri jake rychlosti udelat. I kdyz se vezme Eindsteinum vztah E=mc^2, tak je to pri 1t strely 300 MJ. Neni to sice malo, ale myslim si, ze nic moc. To Borgska krychle vykryje jak pichnuti komarem. Prida-li se k tomu vybuch, pak je to uz zbran energeticka a tu vykryji spolehlive. Mam pocit, ze tudy cesta na Borgy asi nepovede.

Vlada - 14.11.2000 v 23:37

Psal bych víc, ale přišel mi účet za telefon takže mě tu možná pěkně dlouho neuvidíte... :((((

Vlada - 14.11.2000 v 23:36

Phaserový Phalanx? No jako obrana před torpédy proč ne, ale klidně by mohl být i projektilový. Pak by byl použitelný i proti lodím. A hlavně z toho důvodu, že v podstatě všechny rasy ve ST se specializují na obranu před energ.zbr. a proto by mohlo být pro jejich štíty dost obtížné zachytit projektil letící ryclostí blížící se rychlosti světla, netýká se to tedy podle mne jen štítů Borgů. Kdyby navíc byly ty projektily z vhodného materiálu, něco jako je v dnešní době munice ze slitin wolframu nebo karbidů či po válce v zálivu tolik zmedializovaný chemicky ochuzený uran... (navíc podle líčení médií to vypadalo jakoby šlo o kdovíjak utajovanou zbraň, ale promiňte to do ST nepatří). Nějaký materiál s podobnými vlastnostmi, by mohl mít perfektní průraznost(i štítů, nejen pancéřování). (To už mě ale napadá i "Proč jen Phalanx?", "Proč ne rovnou AK 130?":))))

Anonym: Dedik Larzon - 14.11.2000 v 17:22

A co Quantum singularity. Takovy romulansky ptak muze slouzit i jako mina. Ma to za energetickou jednotku a v pripade zniceni i za zbran. Jen je mi divne, ze pripade zniceni romulanske lodi po ni nezbude ta cerna dira a neznici vse kolem. Ve VOY kdyz znicili ten hirogensky satelit tak to znicilo i lodi kolem-tohle je nedomyslene.

Anonym: Dedik Larzon - 14.11.2000 v 17:18

Odborg:Ty zbrane vypadaji opravdu desne a hlavne mi chybi absence jakehosi zamerovani. oni pali od boku-ani nemaji musku nebo laserovy zamerovac a to je myslim vetsi potiz nez tvar, ale tak je to z celym jejich vybavenim pro osobni boj-zadne totiz neni. A proto je tak snadno mohou vyridit i borgove, kteri jsou v pozemnim stretnuti vlastne nejtrapnejsi rasa v ST. Nepouzivaji strelne zbrane: kdyby se vylodili na stredoveke planete tak by mozna dostali vyklep protoze stit jim funguje jen na energ. zbrane a rytiz by je proste rozsekal na kousky i s jejich "odpor je marny".

Ptaak - 14.11.2000 v 14:03

Odborg: Ještě dodatek. Kdybych se plížil, jak ses pěkně vyjádřil, impulsem a někdo se na mě hnal warpem (9.6), tak bych dospěl k závěru, že se pokouší o Picardův manévr. Proti němu jsou kvantové miny tak, jak jsem je popsal, asi vskutku k ničemu, pokud na to nejsem připraven a nedal jsem počítači patřičné instrukce.

Ptaak - 14.11.2000 v 14:01

Odborg, AOS: Phalanx není ani tak systém poslední záchrany (i když na druhou stranu, možná ano) jako spíš systém krátkého dosahu, podle mě navíc účinější a zcela spolehlivě ekonomičtější než cokoliv jiného (možná kromě laserů a EMI, ale pokud vím, žádá válečná loď v současné době v provozu tohle ve výzbroji nemá). Jde o to, že lodě v ST to skutečně nemají, protože se tím doteď nikdo nezabýval. Jediná po taktické stránce dobře provedená bitva byla v epizodě TOS: Ultimate computer, kdy jednotka M5 cvičně eliminovala 2 nebo 3 další lodě Flotily (já to jenom čet, ale popsaný to tam bylo sakra dobře). Prostě taktika a taktické systémy lodí jsou u scénáristů hodně dole na žebříčku důležitosti. K té ergonomii zbraní: podle mě to není tak hrozné. Nezapomeň, že současné pistole a pušky jsou zbraně s velkým zpětným rázem, který ovšem phasery a obecně jakékoliv energetické zbraně nemají. Proto mohou být po designérské stránce zcela odlišné. Ale stejně, když ses o tom zmínil, tak jsem si vzpomněl na maketu soubojové křesadlové pistole, co mám doma. Věřili byste, že vypadá skoro jako phaser (zvláště její pažba)?

Odborg - 14.11.2000 v 10:38

Zajimalo by mne jaky nazor mate na ergonomii rucnich zbrani Flotily. Ja si myslim, ze je dost desna (zrejme je navrhoval nekdo, kdo v zivote z niceho nestrilel). Pistolove phasery vypadaji spis jako banan a ty puskovy mi prijdou taky dost divny. To Romulansky "pistolovy" disruptor (nebo co to je) je na tom podle myho mnohem lip.

Odborg - 14.11.2000 v 10:13

Ptaak : jo asi jsem te trochu nepochopil, ja myslel, ze se plizim na impusnich motorech a ta druha lod se ke mne riti warpem. Ja si myslim, ze ve ST zadny AOS neukazuji protoze ho fakt nemaji. K tomu Phalanxu - ja myslim, ze to je v soucasnosti "system posledni zachrany" a ne system na ovladani hlavnich zbrani (na to jsou snad jine systemy).

Ptaak - 14.11.2000 v 09:24

Ještě k automatickému obrannému systému (dále jen AOS) - to, že ho nikdo v praxi neukázal, ještě neznamená, že ho nemají. Jde o to, že scénáristé se příliš na taktiku a výzbroj nezaměřují, protože by jim okamžitě takové věci musely být jasné a bitvy ve ST by vypadaly úplně jinak. Ale kdyby existoval, představoval bych si něco na úrovni "phaserového phalanxu": "Pane, mám na senzorech dvě romulanské lodi!" "Aktivovat AOS, poručíku!" "Aktivováno, pane! Štíty vztyčeny, zbraně se nabíjejí. Sekundární obranné phasery připraveny a zaměřeny! Systémy SEB (senzor-elektronický boj, něco jako je dnes radio-elektronický boj) v pohotovosti!"

Ptaak - 14.11.2000 v 09:16

S tou kvantovou minou jde o to, že se opravdu používá jen ve specifických situacích - až dopíšu nějakou svoji povídku, kde je o nich zmínka, dám vám to přečíst. Uznávám, že na zaminování jakékoliv rozsáhlejší oblasti je k ničemu. Jde o zbraň používanou v boji na krátkou vzdálenost (mluvím zde o relativní vzdálenosti, důležitý je časový úsek, za jaký cíl tuto vzdálenost překoná). Odborg:Nějak jsem tě nepochopil, nebo jsi ty nepochopil mě. Jde o to, že sice zvdálenost mezi oběma loděmi je několik milionů kilometrů, ale klesá pomalu, protože pronásledovatel sice letí warp 9.6, ale pronásledovaný také není o moc pomalejší! Ovšem kvantová mina nemá vůbec žádný pohon, je to jen vlákno uschované v pouzdře, které pro jeho udržení potřebuje energii. Jakmile je mimo loď, energie dojde, mina se "odjistí", vlákno vyjede a jelikož nemá warp, nemůže jinak než se pohybovat podsvětelnou. I kdyby pronásledovatel letěl jenom warpem 5 (cca 214 c), tam mu moc času na manévr nezbude.

Odborg - 13.11.2000 v 15:45

Vlada : o tech zbranich s klasickymi projektily jsem uvazoval prave proto, ze stity borgskych vojaku jsou ucine pouze proti "energetickym" zbranim (normalni tyci jde Borga "utlouct"). Obavam se, ze by Borgum trvalo dost dlouho, nez by "vymysleli" nejakou obranu proti nove zbrani - viz valka s 8472, kde nebyt Voyageru, tak byli v cudu, protoze to vypada, ze umi jen asimilovat, ale nemaji vedeckovyzkumny potencial. Ptaak : myslenka s kvantovou minou se mi libi, ale jako prostredek k zastaveni pronasledovatele nevim nevim - ze tu tvou vterinu nestihnou ani zmacknout prislusny "cudlik" vystrelujici tu minu (ve lode ve ST prece nemaji automaticky obrany system).

Anonym: Dedik Larzon - 13.11.2000 v 13:35

Tak pospava, no pokud se borgu tyce tak nejlepsi je pristup nemuzes li zatlouct hrebik vem si vetsi kladivo. No a mam dojem ze worf jednou naporcoval borga batletem, nebo necim takovym, mozna by federalove meli prejit na vycvik boje s meci a sekyrami. Ty jejich stity ocividne funguji jen na energeticke zbrane a tak by nejake reaktivni vybaveni mohlo udelat borgum potize. Odborg:Tak az prileti tech par krychli, tak je naporcuji svoji sekyrou a nebo ke kazdemu z nich prilozim dost velkou naloz podle hesla zmineneho v uvodu.

Vlada - 12.11.2000 v 23:23

Hmm,tohle fórum nějak pospává. Pište něco! U většiny ostatních fór se nudím...

Vlada - 11.11.2000 v 01:18

Odborg: Si dej bacha aby k tem krychlim neprifrcelo par Genesis torped:))) K tem projektilovym zbranim, dobre by bylo neco jako gravitacni vrhac, nebo elektromagneticka zbran. O te druhe moznosti se uz dnes mluvi jako o vyzbroji tanku blizke budoucnosti. Borgove se ale velice rychle uci a proti kovovym projektilum by napriklad mohli zridit nejaky druh magnetickeho pole a proti nemagnetickym by za chvili(za cenu par ztracenych vojaku)asi taky neco vymysleli. Urcitym resenim by mohli byt prave mnou zminovane zbrane, nebot jejich projektil by se pohyboval neobycejnou rychlosti a proto by mohli stity Borgu mit problemy s jejich zachycenim. Napriklad v mem oblibenem Falloutu2 je elmag. puska a pistole jejichz projektily o prumeru pouhych 2mm letaji polovicni rychlosti svetla. Ptaak: Zaminovani pristupu k cervi dire je vcelku mala oblast, napriklad pro efektivni planetarni obranu by bylo zaminovani velmi nakladne. Tebou zminovane pouziti pri pronasledovani by jiste uspech slavilo, ale imho za pomerne specifickych podminek. Na druhou stranu by vyroba takove miny nemela byt prilis nakladna.

Ptaak - 10.11.2000 v 11:24

Odborg: viz heslo bezpečáků na mé lodi U.S.S. Kňaz Suvorov: mrtvý Borg, dobrý Borg. Ale to jen tak mimochodem, je to jistě trochu přehnané. K těm minám: efektivní zaminování 3D prostoru je možné, viz DS9, zaminování přístupu k červí díře. Ale já tu kvantovo minu myslel trochu jinak, k zastavení pronásledování. Vemte si, že se za váma warpem 9.6 žene nepřátelská loď a je jenom pár milionů kilometrů daleko. To při její rychlosti znamená hodně méně než jednu vteřinu letu. A tu vy vypustíte onu kvantovou minu, která ihned za vaší lodí rozhodí do prostoru, přímo do dráhy pronásledovatele, kvantová vlákna. Stačila by úplně dvě nebo tři, protože nikdo za tak krátký časový interval nestihne s lodí o hmotnosti několik milionů tun změnit kurs ani o jeden stupeň, aby uhnul.

Odborg - 10.11.2000 v 07:46

Vlada : k tomu napadu s Thompsonem - uz jsem premyslel jak by fungovaly klasicke zbrane napr. vuci borgskym vojakum. Myslim, ze ty jejich stity, ktery vetsinou nejdou "prostrelit" beznym phaserem nemuzou mit "zapnuty" snad porad. A to je prave ono - uz dneska je pistolove strelivo, ktere prostreli 5mm titanovej pancir pouzivanej na US vrtulnicich. Anebo mne napada,proc by nemohl byt vytvoren "phaser", ktery by ve svym paprsku (energetickym vyboji) strilel (spis nesl)klacickou "kulku".

Odborg - 10.11.2000 v 07:37

Jestli to, ze Federace relativne zaostava pri vyvoji generacne novych zbrani neni tim, ze "zbroji o sto sest" az od konfliktu s Dominionem. Kdyby ctila stare heslo (uz jsem to nekde rikal) "Si vis pacem, para bellum", tak by byla asi trochu nekde jinde. A co mate furt proti Borgum. Aby vam sem neprifrcelo par Krychli :-))

Vlada - 09.11.2000 v 23:27

Ptaak: Hmm, to neni zly napad, ale nezapominej ze efektivni zaminovani trojrozmerneho prostoru je temer nemozne, nebo alespon velmi obtizne. Btw vzdyt ja nepopiram ze Genesis je ZHN, o tom jsem se bavil nize. Taky jsem si rikal ze by byla dobra i slabsi verze Genesis, treba tak(relativne)slaba, ze by byla pouzitelna i proti jednotlivim lodim. Pochopitelne ze to neni zbran pro ST, to co tu piseme jsou spis takove uvahy. A je jasne ze Pickard by Zemi rozhodne neznicil, i kdyby mel Borgy postrilet Thompsonem:))

Ptaak - 09.11.2000 v 11:21

Víte, je tu taky ještě problém s tím, že Genesis jako zbraň je zbraň hromadného ničení, a proto ji asi Federace nechce použít, a neřkuli že by ji použil Picard - i kdyby věděla, jak ji sestrojit, protože až na dr. Marcusovou, sice vedoucí projektu, ale nikoliv jeho hlavní realizátorku, všichni tvůrci G. zahynuli a navíc byla naprostá většina informací zničena jak na stanici Spacelab 1, tak při zničení U.S.S. Enterprise. Je ovšem divné, že Federace, která od kontaktu s Dominionem zbrojí o sto šest, se k tomu projektu nevrátila. Sice by jen těžko mohli vytvořit stabilní Genesis, ale rozsahem menší torpédo bez zadané konečné formy hmoty cíle, s dosahem efektu řádově v kilometrech, by proti lodím Dominia, které nemají štíty, znamenalo obrovskou výhodu. Nebo třeba jiná, podle mě relativně jednoduchá zbraň (konstrukčně, ale velmi obtížně použitelná - především pro zastavení pronásledování): kvantová mina. Federace dkáže generovat umělá kvantová vlákna (viz. Quantum torpedo na nejmodernějších lodích), a kdyby jich pár vzali a šoupli do obyčejného pouzdra, které vypustí za loď, to se rozpadne a vlákna z něj vyletí. No a pronásledovatel vletí přímo do nich. A jedno kvantové vlákno může být smrtelně nebezpečné i pro třídu Galaxy...

T'Bone - 09.11.2000 v 10:23

Vlada: No, dobre ze torpedo Genesis ve First Contact nepouzili, ne? To by ze Zeme nezbylo nic, zatimco jim se podarilo Borgy porazit. Dalsi ukazka toho, ze se zbranemi a nasilim vubec je treba zachazet opatrne. Uvedomuju si, ze Picard Genesis nemel, takze to je zase jenom, co kdyby... Myslim ale, ze budes souhlasit, ze by G. asi nepouzil, neodpovida to jeho psychologickemu profilu, nehlede na dopad na film:))

Anonym: Dedik Larzon - 09.11.2000 v 02:09

Mel jsem rovnez na mysli nasazeni proti borgum a spise lodim nez planetam, i kdyz ani druhe moznosti se nevyhybam.

Vlada - 08.11.2000 v 20:04

Jde spise o to, ze Genesis je schopna zpusobit nesmirne silny vybuch a proto se nemusi nutne pouzivat proti planetam, ale napriklad proti velkym uskupenim lodi. A s tim nicenim planet: Ano predpokladam ze pokud nekdo odpali na nejakou planetu Genesis, cini tak s umyslem planetu znicit. Pokud jste videli First Contact a co se stalo se Zemi kdyz ji obsadili Borgove(bylo to videt kdyz Enterprise nasledovala Borgy do minulosti), myslim ze uznate ze nasazeni teto zbrane by se vyplatilo i s ohledem na ztratu planety. Videl jsem jeden plakat z First Contact. Byla na nem Zeme a vubec nebyla modra, napis "Population: 9 billion, none Human:" hovoril myslim za vse.

T'Bone - 08.11.2000 v 19:40

Prominte dotaz laika. Nezapominate, ze efekt Genesis byl vytvoren za pomoci mimoradne nestabilni protohmoty? V tom pripade by se z Federace stali tak leda "nicitele planet". Z dobyte planety by se dlouho netadovali.

Anonym: Dedik Larzon - 08.11.2000 v 18:08

Noonian:Za urcitych podminek vsechny. Podle tve definice jsou ZHN i fotonova torpeda, takze by se nemela pouzivat a nebo muzu pouzivat vsechno, vcetne genesis bez omezeni.

Noonian - 08.11.2000 v 07:34

ZHN je myslim definovana svym nazvem - musi znicit velke mnozstvi. Z toho duvodu asi nebude samopal nikdy zbran hromadneho niceni. Tim myslim ani proti stredovekym rytirum - kolik bys jich byl schopen postrilet nez by te rozsekali na kusy

Vlada - 08.11.2000 v 01:03

Cesky to bylo myslim "Drtivy dopad" to je jedno, staci videt jeden jediny film o srazce Zeme s sutrem a vis o co jde. Takovych filmu je myslim dost. To s temi "svaby" to uz by se asi rovnou mohli pouzit chemicke/biologicke zbrane. V tomhle maji velky potencial nanoboti/nanite/nanosondy, jak chces, ostatne Borgove je pouzivaji s velkym uspechem, a 8472(doufam ze to cislo je spravne)na to take vcelku dojeli. Btw velky sutr asi ZHN je.

Anonym: Dedik Larzon - 08.11.2000 v 00:56

Ne to jsem nevidel, ale ten sutr je primitivni zran, ale poradne ucinna. Myslim, ze to bylo v jednom romanu "Mesic je drsna milenka", tam kolonisti z mesice zdecimovali zemi velikymy praky na sutraky. Kdyz to dopadlo, tak atomovka proti tomu byla polechtani. Je velky sutr ZHN? A co takhle utocni miniroboti-svabi kazdy nese cast naloze a pred cilem se slozi v bombu, nebo vlezou do stabu nepritele a oddelaji veleni-treba je otravi....

Vlada - 08.11.2000 v 00:48

Nebo si predstav silny vlecny paprsek: "Mate s nami nejaky problem? O.K. posleme vam na tu vasi planetku sutr velkej jak krava." Videl jsi Deep Impact?

Anonym: Dedik Larzon - 08.11.2000 v 00:44

Urcit ZHN je fakt problem. Pro stredovekeho rytire by to mohl byt stejne tak kulomet, ale prave proto, ze je to takhle relativni pak jsou relativni i ty trapne moralni pohledu na pouziti ci nepouziti ZHN. Az budou mit Devastator-lod na vychylovani planet z obezne drahy- tak bude genesis koser?

Vlada - 08.11.2000 v 00:36

Z tveho (i meho) pohledu to tak je, ale co nadelas, tezko se to zmeni. Ja bych se take Genesis a fazove posunuteho stitu drzel zuby nehty. K tem ZHN: Ano s vykonem 25kt je rozhodne fotonove torpedo ZHN, ale to plati dnes, kdo vi jak se budou zbrane posuzovat ve 24.st. Krom toho na tech 25kt podle vybuchu v televizi prilis nevypada, to by neostitovanou lod dlouhou nekolik stovek metru uplne vygumovalo. Mozna ze maji tyto zbrane nejaky druh "implosivniho stlaceni" (jako atomovka z hvezdne pechoty), takze nema vybuch takovy polomer, ale sila vybuchu je soustredena do maleho prostoru. Tudiz by se nejednalo o ZHN.

Anonym: Dedik Larzon - 08.11.2000 v 00:28

Hodna ale nesmi znamenat blba. V real politice existuji chvile, kdy neni vhodne byt ten nejzasadovejsi ze zasadovych. Krom toho torpedo plnene antihmotou je ZHN, takze kdyby bombardovali planetu neni uz jedno cim.

Vlada - 08.11.2000 v 00:22

Jde proste o to, ze federace je ta "hodna", takovahle likvidace protivniku by byla nemoralni bla bla bla... Musis brat ohled take na verejne mineni-to je v kazde valce hrozne dulezite, Amici by mohli vypravet. Lide by tezko spolkli pouziti ZHN i kdyby agresor byl ten druhy a federace se jen branila, urcitou vyjimku by nejspis predstavovali Borgove, z tech ma kazdy rozumny obcan federace panickou hruzu a proto by se s nimi prilis neparali.

Anonym: Dedik Larzon - 08.11.2000 v 00:08

No jeste je tu jedna otazka. Ja ji nadhodil uz i v diskusi o maskovani-ale dost davno. proc dodrzovat tu hloupou smlouvu s romulany, kdyz jim muzu zatnout tipec pomoci kombinace jiz zde probiranych technologii, spojit se s Klingony a rozdelit si korist. No a viteze se nikdo nepta na smlouvy zvlaste nema li se ptat kdo. No a cardasie a dominion si nikdy moc prijemni sousedi nebyli, tak proc je nevzit hakem hned po romulanech.....atd.

Vlada - 08.11.2000 v 00:05

V pripade Genesis by asi ani nebylo potreba stavet tak velkou a drahou(navic jednorazove pouzitelnou)lod. Zkratka "Genesis torpedo" rulez

Vlada - 08.11.2000 v 00:02

Dedik Larzon: To by bylo dost dobre, kdyby ovsem bylo fazove posunute pouze torpedo, federace by navic neporusila smlouvu o maskovacich zarizenich. Alespon k necemu by ten vyzkum byl.

Anonym: Dedik Larzon - 07.11.2000 v 23:57

Je fakt, ze ta cardasianska hracka, by s poradnou nalozi-co takhle genesis- mohla udelat s kymkoliv dosti kratky proces. Dalsi nelogicnost ST. Jakmile by si nejaka mocnost opatrila cokoliv z techle hracek tak by jeji sousedi dlouho nepozili. Co by tyhle zbrane udelali z dominionu. No a oni misto toho pracne nici nepritele klasicky-a neschopne a nelogicky, vojenska logika skomira, to uz je lodictejsi i star war a tam tomu taky davaji pekne na hubu. No zkratka ST neni vizionar budoucich ani soucasnych a ani minulych konfliktu ani trochu.

Vlada - 07.11.2000 v 23:48

Jo a Genesis torpedo - jak jsem tuto zbran pracovne nazval, by z Borgske krychle nadelalo Borgsky bujon(znate preci Maggi v kostkach:)). Vlastne jedina tato zbran odpalena uprostred formace borgskych krychli, ci v Borgskem meste by urcite svuj cil naprosto vymazala. Vyhoda je ze vzhledem k nicivemu potencialu teto zbrane, by nebyl nutny primy zasah(kdo vydel giganticky vybuch zpusobeny Genesis ve Wrath of Khan, vi o cem mluvim) Predstavte si ale co by se stalo kdyby se tato technologie dostala do pazour samotnym Borgum. Btw na zniceni Borgske krychle by urcite byl dobry Cardasijsky Dreadnaught. Preci jenom 1000kg(tou hmotnosti si uz nejsem jisty) hmoty a stejne mnozstvi antihmoty by s milou krychli asi zamavalo. Vyroba Dreadnaughtu ale asi nebude zrovna rychlou ani levnou zalezitosti(pri skutecnem konfliktu ovsem cena neni rozhodujicm faktorem).

Anonym: Dedik Larzon - 07.11.2000 v 23:33

No ale da se pouzit ta nova technologie maskovani-nebo spis fazoveho posunuti. Ta fazovana lod v podstate konvencne vystreli naloz a ta hezky dopluje az do motoru a pak se fazove posune do naseho vesmiru a bouchne. A nepritel ma po.....

Vlada - 07.11.2000 v 23:29

Dedik Larzon: To je presne to o cem jsem mluvil- jde o to vymyslet transporter co prochazi stity. Nicmene souboj lod z 28.st. versus lod z 24.st. neni zrovna bezny, "doma" v 28.st. by to urcite zminovana lod provest nemohla, protoze s technologii lepsiho transporteru zakonite musela prijit technologie lepsiho stitu.

Anonym: Dedik Larzon - 07.11.2000 v 23:19

Ptaak:Jestli je v torpedu antihmota, tak je teda jeho ucinek dost ubohy. To zas pani filmari jednou neco zas podcenili. Protoze pak by skoro kazde lodi stacil zasah a bylo by po ni. Snad jen borgska Krychle by to prezila. Ale proti te by bylo zajimave pouzit genesis torpeda-to by meli s prizpusobenim dost vazne potize.

Anonym: Dedik Larzon - 07.11.2000 v 23:16

Tenhle "Fiktivni treansporter" byl i v TNG i kdyz tomu rikali jinak a i ve VOY, kde pri stretu s technologii z 28. stoleti prosel transporter stity jako nic.

Vlada - 07.11.2000 v 19:51

Dedik Larzon To s tou teleportaci naloze(mozna by stacila i velmi silna konvencni) je samozrejme velmi ucina metoda, pokud nekdo ctete Perryho Rhodana, tak tam podobna zbran existovala a rikalo se ji "fiktivni transmiter" ten ignoroval stity i pancerovani a prenesl naloz o sile v radu gigatun primo do nepratelske lodi, je jasne ze to uz zadna lod nerozchodi(nerozleta). Fiktivni transmiter bylo jedine transportni zarizeni nepotrebujici prijimaci stanici, narozdil od jinych transmiteru ve svete Rhodana pouzivanych. Ve svete ST jsou sice takove transportery bezne, ale jak znamo nemohou transportovat hmotu pres vychylovaci stit, proto by jejich pouziti bylo mozne jen u neostitovanych lodi(tj. byla by to vyborna zbran pro maskovane lode). Pokud by se povedlo vyvynout trans. paprsek prochazejici stity bylo by to o necem jinem. Ve zminovanem svete P.Rhodana byla drive jakakoliv teleportace skrz stit bezproblemova az do prichodu stitu fungujicich na 6D bazi, ty zasahuji do veskerych znamych dimenzi a proto jimi nic neprojde. Opet je tu tedy ona znama poucka, ze na kazdou zbran existuje protizbran, jen ji objevit.

Ptaak - 07.11.2000 v 16:51

Nevím, jestli na to někdo reagoval, ale zmiňovala se tu antihmota jako vhodná nálož pro torpédo a pistael si zároveň povzdechl, proč že se nepoužívá. Dovolte, abych jej vyvedl z omylu: To je právě fotonové torpédo, nálož antihmoty napojená na miniaturní warpový pohon! Navíc, dokonce ani dnes nemusí zásah atomovou bombou loď zcela anihilovat - jde o to, že tím, co má u atomovky hlavní účinnou sílu, je tlaková vlna. Jak ji ovšem chcete přenášet ve vakuu? Jinak je pravda, že systém výsadků je dost pochybný. Jak to, že tam nemají ani takovou prkotinu jako třeba "neprůstřelnou vestu", která by zmírňovala účinky zásahu, nebo proč nemají přilby s HUD displeji na zobrazení údajů z trikodéru a zároveň fungující jako zaměřovač, když to existuje už dneska? Odpověď je jednoduchá: ST je o něčem úplně jiném. Proto se takovými věcmi nezabývali.

Odborg - 07.11.2000 v 16:04

S tou potravou pro dela souhlasim, co to je za bezpeceka na vysadku v neznamem nebo dokonce nepratelskem prostredi s malou "pistolkou". To tam snad ani nemusi byt, nebo vlastne musi :-) Jak to vypada, tak s Borgy se da mluvit jen, kdyz jim tece do bot (viz valka s 8742). Jinak nevidim duvod, proc by meli mit zajem se s nekym bavit - fakt jsou mnohem dal. Borgove maji lepsi zbrane a kdyby bylo potreba, tak urcite maji i nejlepsi taktiku - jenze diky sve prevaze zadnou taktiku nemusi predvadet, stacim jim jen to jejich "odpor je marny...".

Noonian - 07.11.2000 v 11:29

Odborg - 06.11.2000 v 16:04: V tom s tebou souhlasim, chtel jsem jen reagovat na ty napady s atomovyma zbranema. Co se Borgu tyka, tak myslim, ze v nekterym dile zaznelo, ze s nimi nema mit Pickard zadne slitovani. I kdyz opet si myslim, ze "premluvit" je aby neasimilovali by bylo rozumnejsi i vzhledem k dalsi vymene informaci. S Borgy je problem ze jsou moc daleko.

Anonym: Dedik Larzon - 07.11.2000 v 11:05

Vlada: Co rikas na ten muj prasteny napad teleportovat nejakou bombu nepriteli primo do motorove sekce, ten prispevek se odroloval nekam dozadu ale...Jinak genesis torpeda jsou skvela protiplanetarni zbran a chtel bych videt, co by udelala chudakum borgum-proti tem by federace nemela mit ohledy.

Anonym: Dedik Larzon - 07.11.2000 v 11:01

To s tou potravou pro dela je presne. Uz v TOSu to tak funguje, bezpecaci jsou tam jen na to, aby nejakym hezkym zpusobem zhebli, a jde li nekdo z "vyssich" na misi v TNG a ma sebou nejaky ten kompars, tak je skoro jiste, ze ten tam zhebne. Otazecka K VOY. Vsimli jste si nekdo kolik clenu posadky uz zaklepalo backorama od zacatku mise. Pomerne dost. A vzhledem k tomu, ze az na par vyjimek nedoplnovali posadku, tak uz jich urcite neni ani sto, tak co furt zvatlaji o 150 lidech...

Vlada - 07.11.2000 v 02:19

Btw nejsilnejsi atomovka (konkretne vodikovka-atom je zastaraly) jaka kdy byla vyrobena mela tusim neco okolo 50megatun, cili mnohem vykonejsi nez zminovane fotonove torpedo. Je schopna znicit velkomesto i s vetsinou predmesti. Jenze flotila je preci ta "hodna" a tak nemuze pouzivat takove ZHM. Proto taky zadna federalni lod nema "Genesis torpeda";) Tím se dá vysvetlit ta relativne nizka sila fot.torp. Jo nekdo se myslim ptal jaky je rozdil mezi disruptorem a phaserem, tak ten co znam ja spociva v tom, ze disruptor ma vysi hodnotu okamzite vyzarene energie a proto je jeho vyboj silnejsi, noproti tomu phaserove pole federace ma o mnoho rychlejsi nabijeni a proto i celkova palebna sila vyjadrena vyzarenou energii je o neco vetsi. Je nabiledni ze Romulane a klingoni se budou spolehat na taktiku hit&run (u Romulanu spise to "run":)-odtud Klingonske prislovi ze "romulanske lode maji jednu rychlost vpred, a sest vzad";)), tedy budou stavet na tom ze cil znici prvni salvou, zatimco lode federace budou zvyhodnene v delsich bitvach. Phaserem je navic mozne bez vetsich problemu zasahnout i malou lod, coz se o tezkem disruptoru rict neda. Uf to bylo dlouhy:)

Vlada - 07.11.2000 v 01:59

Jo, to je presne ono. Kdyz se mrknete na vyzbroj/vystroj vojaka pro zacatek 21.stoleti(tj.soucasnost az neprilis vzdalena budoucnost), ktery je cely oblecen v kevlarovem obleku snizujicim tepelne vyzarovani, radiolokacni odraznou plochu a jeste dramaticky zvysuje jeho balistickou ochranu a pruzkumne moznosti, opravdu vam prijdou ty mundury vysadku jako spatny vtip. Jestli nekdo znate hru ST:Elite Force, tak tam je to podstatne lepsi. Hrajete za prislusnika specialnich jednotek se solidnim bojovym oblekem. P.S. Snad jen vysilacky a trikodery za neco stoji. P.P.S.Vsimli jste si ze casto pokud jde dolu s vysadkem nejaky "poskok", slouzi jen jako "potrava pro kanony" (netyka se jen ST, vezmete si treba SG, tam je to tak furt).

Anonym: Dedik Larzon - 07.11.2000 v 00:11

ST zkratka nevyuziva moznosti jez mu zanr nabizi co se tyce zbrani a logiky boje. Dalo by se to vymyslet mnohem lip. Napriklad by lod nemusela byt automatizovana, ale mit ve vybave komp napojeny na mozek pilota, ktery muze bleskove reagovat a nepotrebuje k obsluze cely mustek. Pak by stacila posadka par lidi k ovladani cele lodi. Piloti a par mechaniku. No a konecne vysadkove oddily-vsimli jste si, ze na mise chodi zasadne vyssi dustojnici-mozna semtam nejaky poskok- a kdyz reknou, ze budou tezce vybaveni, tak to znamena ze si veznou phaser a svuj lehky mundur zatizi opaskem s trikoderem-jako spatny vtip. Kdyz vysadek tak ve skafandru s osobnim stitem, v kazde ruce nekolikahlavnovou zbran. Oni se nekdy teleportujou driv nez si zjisti, jestli je dole vzduch, nejsou tam cizi bakterie. Paneboze ja se divim, ze jeste nevychcipali na nejaky mor.

Anonym: Vlada - 06.11.2000 v 23:08

Nesmite zapominat na rok kdy StarTrek vznikl, z toho vznikly nektere bojove a takticke "archaismy". Uz dnes se predpoklada ze za nejakych 50let budou bojove prostredky plne automatizovane. Ve filmu by to ovsem nebyla zadna zabava. Btw v jednom dilu Voyageru bylo, ze fotonove torpedo ma silu tusim 25 kilotun. To by ale kazdou neostitovanou lod vymazalo. V Undiscovered Country ale schytal maly Bird of Prey 5 torped nez komplet exnul. Jiste v te dobe byly torpeda asi slabsi, ale stejne by se urcite vyparil uz pri prvnim zasahu a necekal by na tu dalsi salvu zbivajicich ctyr.

Anonym: Dedik Larzon - 06.11.2000 v 18:27

Antihmota by sice byla dobra, ale proc ji nepouzivaji. Torpeda plnena antihmotou by musela odparit lod i s deseti stity najednou-antihmote je fuk jake podstaty je hmota -superpancir nebo zinkovy plech. Tim odpovim i Noonianovi. K cemu pevnejsi material kdyz antihmota znici jakoukoli hmotu.

Odborg - 06.11.2000 v 16:04

Noonian : nesouhlasim, i v budoucnu budou probihat vzajemne "dostihy" mezi tim, co je dneska pancerovani a zbranemi (resp. jejich schopnosti pancerovani probit) - ten se tahne minimalne od minuleho stoleti (u lodi) a od prvni svetove u tanku. Chvili ma navrch pancerovani, chvili protipancerove strelivo/zbrane (kdyz se drevene trupy lodi zacali pobijet pancerovanim, tak se zacalo standartne pouzivat delo s drazkovanou hlavni a nove druhy streliva atd.). Dedik Larzon : ani dneska jedno nebo dve torpeda neroztrhaji lod - to by musela byt sakra nahoda (treba zasah do skladiste streliva). Takze neni duvod, aby tomu tak bylo i ve ST. Jinak, ale souhlasim, ze stavajicich systemu rizeni palby by se ve ST mohli trochu poucit. Jo a co mas furt s tou atomovkou? Takova naloz antihmoty nebo tak neco je preci taky dobra.

Noonian - 06.11.2000 v 12:15

To ma jednu malou chybu. Oni maji asi mnohem pevnejsi materialy. Pevnost materialu je rozhodujicim faktorem.

Anonym: Dedik Larzon - 06.11.2000 v 10:27

Ptaak:pokud to coze bylo mysleno na system rizeni dnesnich lodi tak to myslim vazne. Jednotlive baterie jsou rizeny systemem rizeni palby, jez je automaticky napojen na radar-ten je jeho hlavni soucasti. Protiraketove systemy jsou schopny sestrelovat rakety i letadla a bleskove se zamerovat na nove cile a hlavne maji vetsi ucinky. Kosmicke lode v ST nejsou o moc vetsi, nez ty dnesni namorni a tudiz na ne bude stacit i podobna naloz plus neco proti stitu. Z toho usuzuji, ze torpeda nemaji moc velky efekt, protoze i kdyz prorazi stit, tak trochu vetsi lod neroztrhaji na kousky, jak by mela, ale jen ji neco pocuchaji. Zasah atomovou zbrani, by po vyrazeni stitu takovou lod anihiloval. Z toho usuzuji, ze nase dnesni zbrane maji vetsi ucinnost, nez ty v ST, coz je dano chybnymi predpoklady serialovych navrharu.

Ptaak - 06.11.2000 v 09:36

Cože?

Anonym: Dedik Larzon - 05.11.2000 v 22:59

Ptaak:System rizeni nasich lodi je uz dnes ucinnejsi nez ve ST. Nevim uz v kterem TNG to bylo ale federace bojovala proti nejakym teroristum. Ti meli transporter, ktery ignoroval stit, ale degeneroval org. tkane. federace ten trens. ukoristila takze by se dal klidne pouzit.

Anonym: AAA - 04.11.2000 v 18:16

Celkově se chovají scénáristi velmi divně v takové době je vývyn technologií mnohem rychlejší natož teprve zabývat se tím zda jednou funguje to maskování a jednou je to zase jinak

Ptaak - 03.11.2000 v 13:04

To je prostě StarTrek. S tím maskováním a přenosem, znáte film Seach of Spok (Pátrání po Spokovi)? Tam dokázali klingoni vypnout maskování na extrémně krátký okamžik nutný k přenosu - a hned tu máme problém, že? Ovšem ona krásně podlá taktika jde použít jenom když má nepřítel spštěné štíty. V ostrém boji je transportér kromě borgského na nic. Ještě k těm bojovým systémům - oni plně automatický systém zkoušeli už dávno, ale vždycky se to vymklo kontrole - viz M5 (TOS: Ultimate computer), nebo počítač na U.S.S. Prometheus. Takže ono to zas není tak slavné.

Anonym: Dedik Larzon - 02.11.2000 v 16:01

Me by spis zajimalo jakou ucinnost ma to torpedo o kolik kilotun oproti takove klasicke atomovce by melo byt ucinnejsi, jinak by ho nepouzivali, ale v tech soubojich to tak nevypada. Lehce to pocucha lod, sejme stit. No ja nevim ale z hlediska ucinnosti to nemaji moc promysleny. Navic system veleni "pali na nas -opetujte... uz to nejde nedosahnu na tlacitko". I dnesni lode maji system rizeni palby spojeny se senzory a automaticke uhybne manevry odpalovani klamnych cilu a raket a pod. s jejich technologii by takove veci mely nabyt na ucinnosti a ne aby to zaviselo na reflexech neschopaka, kteremu stejne za sedadlem co nevidet "bouchne plasma" - ty vybuchujici pultiky na mustku jsou dost spatny vtip.

Odborg - 02.11.2000 v 15:40

Zajimalo by mne, jak je vlastne velky fotonovy torpedo (nikde jsem to nenasel). Pokud muzu soudit podle VOY, tak by to mohlo byt neco okolo 120x30x20 cm.

Anonym: Dedik Larzon - 01.11.2000 v 19:01

Tu atomovku jsem tam dal, abych ukazal, jaka vykopavka na to staci. Zamaskovana lod nemuze transportovat, protoze ma energii v gereratoru maskovacihi pole-ale dalo by se snad trochu usetrit na ten jeden transport. Ale i kdyz pouziji nemaskovanou lod tak v jednom dilu TNG - uz dost starem byl pouzit tranporter-subprostorovy, ktery prochazel stity. Mel nevyhodu, ze zpusoboval degeneraci organicke hmoty a tak nemohl byt pouzivan pro lidi ale te atomovce v motoru to vadit nebude. Mezi disruptorem a phaserem je asi takovy rozdil jako mezi kalasnikovem a M-16. Ruzna firma mirne rozdilne ucinky-stejny princip.

Anonym: Ali - 01.11.2000 v 17:38

Odborg - a taktiež zabíja na jednu ranu...

Odborg - 01.11.2000 v 15:30

Ali : a mne by zase zajimalo, jestli je technicky rozdil mezi phaserem a disruptorem. Ja mezi nima nevidim celkem rozdil (Flotila ma phasery a Romulani zas disruptory) - oboje slouzi k anihilaci nepritele a to je hlavni :-)

Odborg - 01.11.2000 v 15:23

Dedik Larzon: tvoje "podla" taktika je zajimava, ale ma jednu vadu - pokud vim, tak maskovana lod nemuze pouzivat transportery. Ale kdyby mohla, tak je lepsi transportovat nepratelskou posadku ven z lodi - a mas o lod vic. Jo a atomovka je dost pase, ne?

Anonym: Dedik Larzon - 01.11.2000 v 13:15

A co pouzit zbrane na bazi transporteru. Priblizim se zamaskovan-nebo fazove posunut k lodi protivnika a teleportnu mu atomovku primo do motorove sekce a je mrtvy driv, nez si uvedomi, ze se kolem nej neco deje.

Anonym: Ali - 31.10.2000 v 21:41

Viete co neviem co je silnejsie distrupter alebo faser???

Ptaak - 31.10.2000 v 10:08

Odborg: To je přesnější, máš pravdu: vlastně to funguje na úplně stejném principu, až na to, že ty raketnice se většinou neodpalují najednou. Ten můj torpédomet by měl.

Odborg - 31.10.2000 v 07:13

Ptaak : to prirovnani k brokovnici je dost nepovedeny. Kdyz salvovy torpedomet tak na zpusob raketnic pouzivanych pro nerizene strely napr. na Hindech.

Ptaak - 30.10.2000 v 10:07

Onen salvový torpédomet funguje v mých představách asi jako brokovnice - tedy chumel torpéd letících přibličně stejným směrem. Je to něco takového, jako když torpédomety bitevního modulu Galaxy class vychrlí deset torpéd na jeden cíl, až na to, že ten salvový torpédomet je jen na jedno použití a lze ho montovat i na malé lodě. A k těm dvěma Warbirdům, víte vy vůbec, jak je ta loď velká? Něco přes jeden kilometr na délku, pro vaší informaci, a její disruptory naprosto nejsou schopné zasáhnout malé pohyblivé plavidlo. To jen tak pro upřesnění. Prostě jeden zničím první salvou a na druhý pošlu další malou lodičku.

Odborg - 30.10.2000 v 07:15

Jeste k tomu pancerovani - s tim pohlcovanim to nebylo uplne presny, protoze ty novy materialy strelbu odrazely (z vetsi casti). Souhlasim s Ptaak, takovej salvovej torpedomet by byla dobra zban - predpokladam, ze by se zameroval na jeden cil, takze by nehrozilo zasazeni vlastnich lodi; ale to odhazovani, nevim, nevim.

Anonym: AAA - 29.10.2000 v 15:33

Ptaak Co když použiješ tu tvou salvu a trefíš si své lodě

Dragon - 29.10.2000 v 11:57

Teda to pancéřování. A s tím pohlcováním to taky nebylo nic moc extra.

Dragon - 29.10.2000 v 11:54

Ale je velice stabý. To snad si viděl ne?

Anonym: AAA - 28.10.2000 v 19:21

A co když budou 2? Tak se muzes jít leda tak...

Ptaak - 26.10.2000 v 17:37

Chewie: přesně tak Navíc ve ST by sice klasické stíhačky neměly proti velké lodi šanci, ale torpédovky, o kterých se tu mluvilo, to je něco úplně jiného. Proč třeba někdo nevynalezl "salvový torpédomet", zbraň na jedno použití, která odpálí najednou 10-30 torpéd a pak se odhodí? I kdyby zasáhla jenom polovina, můžete si Warbird strčit za klobouk.

Chewie - 26.10.2000 v 14:45

Jestli nekdo tvrdi ze stihacky nic nezmuzou at si prostuduje namorni boje po roce 1939.

Odborg - 26.10.2000 v 07:37

Dragon : s tema stitama to neni tak jednoznacny. V B5 maji misto stitu pancerovani; a pak lode Vorlonu a Stinu jsou mnohem odolnejsi, nez lode jinych ras. A to nemluvim o lodich Prvnich. To, ze je mozne se diky pancerovani obejit bez stitu jednoznacne ukazali napr.v B5 - "Volani do zbrane", kde dve nove (experimentalni) aliancni lode vyuzivajci technologie Vorlonu mely trupy z materialu, ktery palbu jinych lodi vcelku bez problemu "pohlcovali" - tj. fungovalo to na zpusob stitu ze ST (ty taky vydrzi jen urcitou dobu a pak zacnou slábnout). Taktika v B5 pouzivajici mnozstvi stihacek k ochrane velkych lodi je podle mne jednak realnejsi a jednak mnhohem efektivnejsi, nez kdyz se boje ucastni jen velke lode. Kdyz za cenu 15 - 20 stihacek znicim, nebo tezce poskodim velky kriznik, tak to stalo za to. Cim vic stihacek, tim vic se tristi obrana a sebelip vyzbrojena velka lod nakonec nemuze byt schopna sestrelit vsechno co se na ni riti. Navic stihacky v B5 skoro nikdy neoperuji samy, ale v soucinnosti s krizniky, ktere se disponuji mnohem vetsi palebnou silou.

Dragon - 25.10.2000 v 21:17

Hele, takový malý stíhačky by asi proti velkým lodím moc nezabraly. Taktika Babylonu 5 funguje proto, že nemají štíty, tudíž téměř jakákoliv zbraň zabere a udělá nějakou škodu.

Ptaak - 24.10.2000 v 17:57

To je přesně to, o čem mluvím.

Odborg - 24.10.2000 v 16:10

Mala obecna uvaha nad taktikou pouzivanou ve ST. Nemuzu si pomoct, ale mam dojem, ze "taktika" boje ukazovana ve ST vetsinou spociva v tom, ze proti sobe leti par lodi co po sobe strili, a to je tak vsechno - to se mi nezda moc realny. Podle myho je mnohem realnejsi zbusob boje ukazovan v Babylonu 5, kde se kolem velkych vesmirnych krizniku (plnicich de facto i ulohu "letadlovych lodi") hemzi spoustou stihacu. P.s. vim, ze ST je spis o nicem jinym nez valceni, ale kdyz uz valcim, tak poradne.

Ptaak - 24.10.2000 v 10:23

ESM: Proč? Kvantová torpéda a phasery typu XII (Soveregion a Prometheus class), stejně jako fotonová děla na Defiantu jsou sakra silný.

Anonym: ESM - 22.10.2000 v 17:40

Nejhorší taktiku mají snad Borgové. To jejich "veškerý odpor je marný budete asimilováni" je opravdu velmi trapné.Dost na to doplatili v díle "Škorpion", kdy je rozsekali na cucky.A co se týka zbraní , by si měla federace rychle pospíšit ve vývoji.

T'Bone - 20.10.2000 v 13:22

Ptaak: Netreba, diky. Vysvetleni mi uplne staci.

Ptaak - 20.10.2000 v 09:08

Torpédo má warp, a na něj lze teoreticky létat i subsvětelnou. Navíc v subsvětelných rychlostech se používá pro lodě impuls, který ma nanejvýš 0,25 c. Ovšem v tvém příkladu - loď 0,75 c, torpédo taky - se použije relativistické sčítání rychlostí, které je odlišné od klasické mechaniky - ten vzorec si teď nedokážu přesně vybavit, ale na požádání jej najdu.

T'Bone - 19.10.2000 v 12:35

Ptaak: Dobra: znamena to tedy, ze torpedo vystrelene rychlosti 0,75c z lodi letici rychlosti 0,75c dosahne warpu 1,5c, aniz by melo warp? A vubec, lita se podsvetelnou rychlosti na warpovy motor? Rozumej, neni mi jasne, proc ma torpedo warp, kdyz dosahuje podsvetelnych rychlosti.

Ptaak - 19.10.2000 v 10:41

Přesně tak, c je konstanta určující velikost rychlosti šíření světla (EMG vlnění) ve vakuu, po zaokrouhlení nějakých 300 000 km/s. Výraz v+0,75 pak znamená,že se torpédo pohybuje rychlostí 0,75 c vůči lodi, která ho odpálila (tedy pokud se při nadsvětelných rychlostech počítají součty rychlostí newtonovsky. Pokud relativisticky, tak nevím, jak to zapsat...)

T'Bone - 16.10.2000 v 17:51

Ptaak: 0,75 c je 0,75 rychlsoti svetla? Musim si to prebrat. Diky za trpelivost.

Ptaak - 16.10.2000 v 13:29

Torpédo má vlastní warp, dosahuje rychlosti 0,75 c, pokud se loď, která ho vypustila, pohyvuje impulsní rychlostí (podsvětelnou), nebo v+0,75. Jako zdroj má tedy malé warpové jádro.

T'Bone - 16.10.2000 v 10:46

Ptaak: Diky. K reakci hmoty a antihmoty asi dojde podstatne driv, nez by se torpedo vlivem treni zastavilo. Muzu jeste jednu otazku? (To vis, zenska, zbrane pro mne nejsou ve ST zrovna to nejdulezitejsi.) Torpedo ma vlastni pohon? Jaky? Nebo je jenom vystrelene, tedy externi energii? A jaky zdroj energie ma uvnitr - pravdepodobne kvuli pohonu a prave pro udrzeni pole mezi hmotou a antihmotou?

Ptaak - 16.10.2000 v 09:15

Protože i ve vesmíru funguje tření o okolní prostředí: při rychlost nad cca 0.25 c naráží letící oběkt do značného množství volných částic. Spočtěte si, jakou energi při té rychlosti uvolní obyčejný proton a bude vám to jasné. Kromě toho jakmile dojde torpédu energie, zhroutí se pole držící antihmotu od hmoty a bumm...

Odborg - 16.10.2000 v 07:11

Ptaak : diky. T´Bone : to mi fakt neni jasny.

T'Bone - 15.10.2000 v 17:59

Prosim, zkuste mi nekdo vysvetlit, proc ve vesmiru - ve vakuu - torpeda neleti tak dlouho, dokud do neceho nenarazi. Urcite je v tom nejaky hacek, ktery mi unika.

Ptaak - 13.10.2000 v 12:55

Brejlovec: Asi takhle: loď v určité malé vzdálenosti od nepřítele (většinou v ostřelu jeho zbraní) zapne naplno warp pohon směrem k cíli - takový krátký skok. Protože je její rychlost příliš vysoká, vypadá to, jako by byla na dvou místech současně, nepřítel nestihne zareagovat a dostane pěkně zblízka standardní pozdrav: salvu z torpéd a phaserů. Jedinou účinnou obranu vymislel npor. Data (TNG: The Battle, tam je i první zmínka o P.m.), kterou lze použít jen v případě, že napadený tuší, o co se útočník pokusí - nějak ho zachytí vlečným paprskem dřív, než vypálí, podrobnosti si nepamatuji. Je to jediný manévr ve StarTreku, jehož průběh je podrobně popsán. A pochopitelně slangově se tak říká zmíněné úpravě uniformy.

Odborg - 13.10.2000 v 11:52

Ptaak : priznavam zakladni nevzdelanost, ale fakt nevim jak probiha Picarduv manevr; teda pokud neberu, to popotahovani vrchni casti uniformy :-))

Ptaak - 13.10.2000 v 09:34

Brejlovec: na ALBATANI.CZ se udává nebo udávalo, že torpéda Galaxy class mají dostřel 3.5 milionu kilometrů. Excelsior pochopitelně bude mít mnohem míň, řekněme 2 miliony. Ale na tom samém serveru jsem četl informaci, že romulanské zbraně mají dostřel menší, nevím. Stejně si myslím, že by ten Picardův manévr zabral a umožnil mi zlikvidovat nebo alespoň těžce poškodit alespoň jednu loď.

Odborg - 13.10.2000 v 09:17

Ptaak : ja bych rozhodne palil bez okolku. Torpeda musi mit dostrel urcite vic nez se predvadi v televizi - kdyby mely dostrel jen "na dohled", tak by byly dost zaostaly. Myslim, ze torpeda by mely mit dostrel odvozeny od dosahu senzoru. K vysadku : ja napsal, jak to vetsinou v ST je. Jinak souhlasim, ze by teskych zbrani bylo treba. ad treti odst. : Predpokladam, ze Romulansky zbrane maji stejny dostrel jako ty Federalni - takze by to porad bylo 2:1. Jinak, ale souhlas.

Anonym: datask - 12.10.2000 v 14:07

Ja som datask najdebilnejši trekkkie. Paci sa mi najlepsia zbran siedmej koz...

Ptaak - 11.10.2000 v 09:21

Brejlovec: je valka, tak jakepak okolky se zahajenim palby, ne? Taky jde o to, jaky maji dostrel tvoje torpeda - Romulani to urcite vedi a pochybuji, ze by se odmaskovali v jejich dostrelu. Pokud by to udelali, tak neni co resit. K tomu vysadku: Jde o to, ze tezko bude mit specialni zasahovy tym stejne vybaveni jako bezni "policajti". Ve ST to sice nikde nebylo, ale aspon by to chtelo poslat dolu nejake pusky a jestli jsi cetl knihu Imzadi, tak tam maji rucni phaser protivzdusne obrany (ve ST: Insurection ma Worf phaserovou "pancerovku"). To sebou asi technici bezne netahaji a asi to moc dobre neumi pouzivat. Co bys delal, pokud by se Romulani odmaskovali tesne mimo tvuj dostrel a do dosahu tvych zbrani vstoupili plne nabitymi stity? Ja bych treba zkusil Picarduv manevr, pokud by to moje lod a hlavne posadka zvladla - a razem bych mel proti sobe jen jednu D7. To uz je o necem uplne jinem.

Odborg - 09.10.2000 v 07:39

Ptaak: detaily o TNG Descent jsou na Synopsi, ale velmi zjednodusene - kdyz se objevil nepritel, tak E transportovala lidi na palubu dokud nebyl nepritel na dostrel,pak zvedla stity a zdrhla, aby se priblizila k planete kryta pred nepratelskymi senzory tou planetou a pokusila se dokoncit transport lidi driv nez bude objevena. Takze ja mel v umyslu zacit strilet hned jak by se objevil nepritel a transportovat lidi dokud by to slo, pak zvednout stity, zacit manevrovat, strilet a tak. Myslenka poslat bezpecaky na ochranu vysadku neni spatna, ale zda se mi to celkem zbytecny. Jednak proto, že dve D7 nebudou mit na palube asi dost lidi na boj proti tolika lidem, co mas na planete, a jednak proto,ze by tvoji bezpecaci byli vybaveni zrejme stejne jako ti na planete temi prtavymi pistolovymi phasery. Co se tyce taktiky (kdyz se ti nelibi to "palim ze vseho co mam") tak to by zalezelo na tom, cëho bych chtel dosahnout. Jestli bych chtel zachranit lod, tak strilim, prcham a volam MAYDAY, protoze dve D7 jsou na stary Excelsior asi moc. Pokud nebudu chtit opusti vysadek, tak se nepriteli postavim "celem" a doufam, ze jim to znechutim (a D7 odleti) driv nez me znici. A jeste neco - v okamziku, kdy mi hlasi "na xxx se demaskuji Romulani" tak velim fotonova torpeda PAL!! (ikdyz to neni v souladu s tim, jak se chova spravny kapitan Flotily).

Pan T - 06.10.2000 v 15:16

PTAAK: Ale jistě, excelsior vystřelí, D7 vystřelí, D7 se nahne, Excelsior bouchne. TAhle hračka už je přece jen trochu zastaralá...

Ptaak - 06.10.2000 v 14:50

Ještě Brejlovec: Jaká byla taktika Enterprise při evakuaci? Ten díl jsem tak trochu zaspal...

Ptaak - 06.10.2000 v 14:47

Brejlovec: Praporčík u senzorů nezaspal, ale hlásil: Pane, nedaleko nás jsem zachytil něco divného... Romulanské křižníky, pane! Demaskují se na xxx čárka yyy, vzdálenost zzz! Připravují se k palbě! V takové situaci je trochu pozdě zahajovat evakuaci, a bojovat s vypnutými štíty je hromadná vražda vlastní posádky, protože stačí jedna rána a je po boji. Podle mého by asi nejlepší bylo nepokoušet se přesunout lidi nahoru, ale po zuby ozbrojit nějaké bezpečáky (nebo mariňáky, jestli je mám na palubě) a ty poslat dolů jako ochranu výsadku. Pak už bych mohl směle bojovat proti nepřátelské přesile. P.S. výraz "pálím ze všeho, co mám" je sice hezký trekový, ale neříká nic o taktice, kterou zvolíš. To budeš sedět jak s prominutím kachna na ráně a čekat, až ti zrasí štíty?

Odborg - 06.10.2000 v 07:46

Ptaak : zase palim ze vseho co mam a k evakuaci lidi pouziji taktiku, jako velka E v TNG:Descent. (doufam, ze pri vypnutych stitech jde strilet a transportovat zaroven.

Odborg - 06.10.2000 v 07:02

Ptaak : Jak, nepritel je tady, to teda musel zachrapat praporcik u senzoru, ne? Dragon : Ze bych nebyl fakt tak slepej, a trikorder fakt nemel display?

Ptaak - 05.10.2000 v 16:53

Brejlovec: Uznávám, bylo to špatně podané. Řekněme, že máš evakuovat kolonii na povrchu planety, dole je ještě nějakých 200 civilů a s nima nejméně stovka tvých lidí z techniky, kteří demontují zařízení. Najednou zazní poplach, nepřítel je tady. Průser (sorry za to slovo), co?

Dragon - 05.10.2000 v 16:21

Hele nechcu se vam vtirat do reci, ale ten trikorder je bez displaye fakt spatne citelnej

Odborg - 05.10.2000 v 16:20

Ptaak : dvouma lodema se jedna obklicuje dost spatne, ale kdyz by se kolem mého E motali dve D7, tak bych palil ze vseho co mam a vyuzil toho, ze moje E by melo byt rychlejsi a zdrhl.

Odborg - 05.10.2000 v 16:14

Erell : asi jo, proc myslis ze jsem Brejlovec :-)))

Erell - 05.10.2000 v 10:35

To jsi špatně koukal :-))))

Odborg - 04.10.2000 v 15:59

Zajimalo by mne, jak vsichni dokazou vycist naprosto vsechny informace z trikorderu, kdyz ten jen "barevne blika" a nema ani jednoradkovi displey na textove informace (ja si ho aspon nevsiml).

Ptaak - 02.10.2000 v 11:07

Brejlovec: Tak to je samozřejmě v pořádku. Chcete někdo nějak reagovat na tu situaci s Excelsior vs. D7?

Odborg - 22.09.2000 v 11:21

Ptaak: Ja nechcu evakuovat ty obydleny planety, ale jen na ne presunout kolonisty, abych zkratil obrane linie. Planety by byly centrem obrany.

Ptaak - 22.09.2000 v 10:54

Brejlovec: Jak a kam bys chtel evakuovat obydlené planety? Kolonie, to ano, tam je pár set, nanejvýš nekolik tisíc lidí, na to máš lode. Ale evakuovat nekolik milionu nebo i miliard obyvatel z rozvinutého sveta? I kdybys mel k dispozici celou Flotilu, trvalo by ti to léta. Ty planety bys proste musel bránit. Jinak to využití lehkých lodí je podle mého velmi dobré, ale nikdy nesmíš zanedbat pruzkum. Možná by také nebylo od veci zkusit na základne vytvorit (s technikou, kterou už máš) zcela nový typ specializované torpédovky.

Ptaak - 22.09.2000 v 10:28

Erell: Myslím, že jsi me špatne pochopil. Chtel jsem jen vytvorit urcitou situaci, na níž by se dalo ve fóru stavet, aby bylo možné polemizovat i o takových vecech, jako je strategie. Já kruci vím, že ST o tomhle není, ale když k tomu dává dobré zázemí, tak proc se na to nepodívat? Uvedu príklad, jak to melo v mých predstavách vypadat: Jedna z mých lodí, plavidlo trídy Excelsior, je napadena a obklícena dvojicí romulanských D7 (nebo jak se ty križníky jmenují). Jak bude kapitán lodi postupovat?

Ptaak - 22.09.2000 v 10:21

Podle toho, co se mi podarilo zjistit, se fotonová torpéda pohybují rychlostí kolem 0.75c. Jelikož bitvy probíhají "na dohled" (už jsem psal, že to má logiku pouze z pohledu televize), tedy na vzádelnost maximálne desítek kilometru, není potreba torpéda jakkoliv rídit. Na takovou vzdálenost potrebují nanejvýš 4*10e-4 sekundy (0.4 ms), nemá nikdo na palube napadené lodi cas reagovat. Ani pocítac nestihne lod o hmotnosti nekolika milionu tun pohnout tak, aby unikla.

Anonym: Brejlovec - 22.09.2000 v 10:09

Za slova "pred odpalenim zamereny" vkládám "pokud cil neprovede uhybny manevr".

Odborg - 22.09.2000 v 10:02

Erell: uznavam. Takze neco uplne konkretniho (uz jsem se na to jednou ptal) - jak je to ve ST s fotonovymi torpedy. Jsou rizena, samonavadeci nebo nerizeny (trefi jen cil, na ktery byly pred odpalenim zamereny). Osobne se klonim k nazoru, ze jsou nerizeny.

Erell - 22.09.2000 v 09:16

Dyť vy tu vlastně vůbec nemluvíte o Star Treku, jen o něčem, co má jako základ nějakou hru, která má ale k reálným vlastnostem taktiky ve Star Treku tak daleko, že si to asi jen těžko umíte představit.

Odborg - 22.09.2000 v 07:22

Ptaak : v situaci co modelujes v Diskusnim klubu, bych nejprve evakuloval kolonie na ty obydlene planety, kolem polozil minova pole a za nima by cihalo tech par velkych lodi. Mensi jednotky bych vyzbrojil torpedy s ukolem utocit na nepritele vsude, kde ho potkaji stylem uder a utec. A pak uz jen doufal, ze mne z toho casem vysekaji posily.

(C) 2000 SPT - StarNet Project Team www.startrek.cz Administrator: Skullman Datum poslední úpravy: 19. 9. 2000