Pravidla a doporučení:
1. Napi?tě tučně ZADÁNÍ a pod to hlá?ku.
2. Za správnou odpověď 1 BOD, ka?dý by měl mít jenom jednu mo?nost odpovědi... asi...
3. Výsledky se budou vyhodnocovat +- měsíčně.
4. Zákaz polemizování Mvekovi. (Je tady moc oran?ovo, no democracy)
5. Pokládejte pokud mo?no pouze zadání, na které znáte odpověď :-)
Statistiky první verze Kvízu
TargetDate = "12/31/2020 5:00 AM";
BackColor = "palegreen";
ForeColor = "navy";
CountActive = true;
CountStepper = -1;
LeadingZero = true;
DisplayFormat = "%%D%% Days, %%H%% Hours, %%M%% Minutes, %%S%% Seconds.";
FinishMessage = "It is finally here!";
|
|
|
| | Pozemstan MÁ BOD! Tak teď jsi vyjmenoval snad úplně v?echno...
Hlavně jsem měl na mysli to zmiňování lifeforms, ale vynechání rostlin. Jak říkám, dokonce rostliny patrně mají jakýsi cit, tak?e za ?ivé je nutné je pova?ovat, by? ne za inteligentní:-).
A druhá věc je neexistence ?ivočichů. To s tou evolucí nevím, dejme tomu, ?e to by opravdu museli urychlit během pár dní/hodin celý vývoj planety, tedy od nějakých kyselin a prvních organických hmot a? po prvoky atd. Ale vlastně to souvisí, jen jsem nad tím tolik nepřemý?lel.
Jde spí?e o ten obecně častý prvek planety s rostlinami ale bez jediného ?ivočicha. A tedy nará?ka na opylování a vůbec mno?ení a pře?ívání těch rostlin, dky? mnohdy jde nejen o podobné, ale přímo skoro o stejné rostliny, které známe. Ostatě třeba v SG-1: First Commandement říká Tealc, ?e Goualdi předělali mnohé planety k obrazu Tauri, tedy ty stromy, co tam vidíme jsou opravdu ty, kterým jsou podobné. Jak se teda mohou mno?it (třeba i na téhle planetě, kde kvůli záření ne?iliptáci apod)?
A mnohdy známe planety bez ?ivočichů, ale s rosltinami, vyspělými.
|
|
|
|
| | Mvek: Pokud jde o gravitaci, samozřejmě mohla být dána více faktory, ale její podobnost s pozemskou je prostě velice zvlá?tní, kdy? byly výchozí podmínky více ne? náhodné.
Jinak nevím, jaké slovo myslí?. Ka?dopádně nepřesně vegetaci odli?ují od "lifeform", co? pou?ívají pouze pro ?ivočichy (resp. vlastně potomky mikrobů, tedy i baktérií). Přítomnosti vegetace se nediví, ale o ?ivoči?ích David udiveně říká, ?e by tam "neměli být". Přitom, urchlil-li efekt Genesis evoluci, mělo by dojít i na ?ivočichy. V ST také často existují na planetách rostliny bez jakýchkoli ?ivočichů, ačkoli někdy je potřeba alespoň hmyz k opylování. Při normálním vývoji tak vyspělých rostlin, jako třeba stromů, a to nikoli jenom dřevnatých přesliček, by asi museli existovat u? i alespoň primitivní ?ivočichové. |
|
|
|
| | Pozemstan: má? pravdu. ale tak nějak bych řekl, ?e je to stále reálněj?í i s na?imi současnými vědeckými znalostmi. Třeba je to dáno rychlostí rotace, mnohem tě??ím a vět?ím jádrem, nebo já nevím. Popravdě v principu gravitace se moc nevyznám, čím vlastně je.
Moje my?lenka nará?í na něco více směrem biologie a jejích hlavníc částí...:-) |
|
|
|
| | | Mvek: Pokud jde o gravitaci, myslel jsem poslední větu v mém příspěvku 97961: "Samozřejmě je zvlá?tní, ?e má vzniklá planeta i gravitaci o velikosti podobné pozemské/vulkánské/klingonské (kronoské/Qo'noSké), proto?e příslu?nící těchto druhů s ní nemají viditelné potí?e..." To je myslím často neře?ený problém ST a asi i jiných sci-fi. |
|
|
|
| | Pozemstan: Gravitace? Promiň, asi jsem slepý, ale nemů?u to najít ani zpětně...
Nicméně stále se zabývá? takovými spekulativními věcmi. Ano, sně?ení je zajímavé,ale tak, občas nasně?í i v Athénách a to nejen uprostřed zimy, nebo dokonce v Al?írsku.
Takové zblázněné počasí a ekosystém asi doká?ou své.
Hele, vezmeme to takhle... Chci tě dovést ke své my?lence, ale bod sis v podastatě u? zaslou?il:-), částečně jsi mi toti? přeci jen odpověděl, i to je jistá "záhada", chyba. A je v ní klíčové jedno slovo...:
Na palubě Grissomu ostatně vůbec berou jako "?ivé formy" jen ?ivočichy (podiv nad přítomností ?ivota v "rakvi").
Taky si myslím, ?e rostliny jsou té? formou ?ivota. A někdy se dokonce spekuluje, nakolik doká?í i vnímat (aneb pokusy s ohro?ením rostliny ohněm, ba dokonce s intenzívními my?lenkami na její zničení a přitom měření nevím, jestli chemických koncentrací, nebo i nějaké "energie") |
|
|
|
| | | Mvek: No toho se myslím týká i mnou zmiňovaná gravitace. Dále je divné, ?e je na planetě (vedle atmosféry, vegetace, zřejmě i dostatku vody) i pro nás přijatelná teplota, co? ale u? souvisí s její polohou - vzdáleností od hvězdy. V této souvislosti je divné i sně?ení v sektoru se subtropickou vegetací, ale to mů?e být mj. dáno vý?kovými rozdíly, horami, jak ukazuje třeba kolem Spockovy rakve i monitor na Grissomu. |
|
|
|
| | á jé, přesně tohohle jsem se bál..., ?e takto tahle otázka dopadne:-).
Ne, jde toti? o věc/věci/jevy/..., která/které na Genesis je/není/jsou/nejsou, ale podobně se tomu stává čas od času i na jiných planetách v různých epizodách či filmech (nejen tedy ST), by? nejsou od Genesis a snad ani od podobného zařízení. |
|
|
|
| | | Mvek: No, pak je zvlá?tní, ?e jako základ pou?il David Marcus onu nestabilní "protohmotu", ale ta tedy musela být u? součástí zařízerní Genesis, proto?e k jeho spu?tění (de facto výbuchu Reliantu) do?lo za podmínek, které rozhodně nebyly plánovány. Pokud měla být nějaká základní hmota vně zařízení Genesis, pak jí byla spí? loď USS Reliant). -) Samozřejmě je zvlá?tní, ?e má vzniklá planeta i gravitaci o velikosti podobné pozemské/vulkánské/klingonské (kronoské/Qo'noSké), proto?e příslu?nící těchto druhů s ní nemají viditelné potí?e... |
|
|
|
| | | Ale kdokoliv jiný taky zatím mů?e! Tolik toho napovězeno nebylo:-) |
|
|
|
| | Pozemstan: Ano, právě si myslím, ?e s rostlinami počítali, mo?ná i na simulaci něco zeleného u? bylo:-), a tomu se v ST III nedivili, ?e tam jsou rostliny. Teda tomu, co říkám já se taky nedivili, ale bylo to podle nich v pořádku.
Jsi blízko, kdy? na to přijde?, bod dostane?. Mysli tímto směrem:-) |
|
|
|
| | | Mvek: Zařízení Genesis mělo být schopno transformovat planetu tak, aby udr?ela formy ?ivota. Je ale otázkou, odkud se tam vzala vegetace. Nicméně má? asi pravdu, ?e se mýlím. S rostlinami asi zařízení počítalo ("Z mrtvého měsíce je ?ivá dýchající planeta."), byly ostatně i v jeskyni na Regule. Jedině vegetace zaručovala dlouhodobé udr?ení obyvatelnosti (dýchatelnost vzduchu). Tohle tedy asi chyba nebude, i kdy? se mů?eme ptát, kde Genesis sebrala takové mno?ství kyslíku, genetického materiálu apod., ale to u? je podstatou onoho "ú?asného vynálezu". -) |
|
|
|
| | Pozemstan: Ehm, patrně jsem tomu tvému druhému odstavci plně neporozuměl, ale myslím, ?e se jsi velmi blízko. Mů?e? to zopakovat jinak:). Ne, pokud jsem to částečně pochopil dobře, tak něco myslím říká? ?patně.
Yakuzza: Omlouvám se, ale i mojí vinou by ta moje otázka zapadla, tedy mo?nost, aby je?tě někdo získal bod... Jo a dvojím započtením bych stejně nepředehnal Sharka:-) |
|
|
|
| | Mvek: Nepokládej stejnou otázku dvakrát, prosím...! Pak ti ji taky započítám dvakrát...
(S váma je práce... :-)) |
|
|
|
| | Mvek: AVip zřejmě nará?í na nízkou hustotu takové mlhoviny, která se blí?í vakuu, tak?e plyny nemohou reagovat. S tím bych ale tak úplně nesouhlasil. Přeci jen existují mj. třeba takové planetární mlhoviny, ze kterých se mohou utvářet i pevné planety... Jinak bych upozornil, ?e u? na záběrech Genesis po výstřelu Spockovy "rakve" je vidět hvězda.
Jako dal?í mo?nost mě napadá, ?e na Genesis je ji? rozvinutá vegetace, dokonce pozemského typu, přičem? Genesis měla jen vytvořit podmínky pro její osazení společně se zvířaty atd. Na palubě Grissomu ostatně vůbec berou jako "?ivé formy" jen ?ivočichy (podiv nad přítomností ?ivota v "rakvi"). |
|
|
|
| | Stále platí ní?e polo?ená otázka!:
OTÁZKA (jedna z těch komplikovaných...:-)): Ve ST, ale i obecně ve sci-fi se často objevuje jedno opomenutí tvůrců, pokud jde o některé cizí planety (zvlá?tě typu M).
Konkrétně ve ST II/III je s podivem, jak mů?e planeta Genesis existovat tak, jak existuje (nemluvím o umístění), zvlá?tě ve ST III. Problém vyplývá z konceptu projektu Genesis.
O jaké opomenutí/problém jde?
|
|
|
|
| | AVip: Já myslel, ?e mlhovina je shluk nějakých plynů/částic, který z nějakého důvodu dr?í pohromadě, nebo se rozpíná a vznikl kdovíjak.
Nicméně ST přece staví na tom, ?e hlavně v TNG a dál objevují, nenzámé. Kolik anomálií a podobných věcí na?li, tak proč by nemohly nějaké částice reagovat. A? u? stylem fluorescence, nebo jako světlu?ky apod. Tím tedy nemyslím reagovat jen mezi sebou (třeba nárzy, ale opět by bylo zvlá?tní, čím by byly vyvolané, leda ?e by byly částice magnetické apod) |
|
|
|
| | | A čo tak túto otázku uzavrie? a da? ďal?iu?:) |
|
|
|
| | Mvek: Ouch... nepou?těj se na tenký led astronomických spekulací...
Mlhovina je z na?eho pozemského hlediska vakuum, tam nemá co reagovat ... to je mimochodem dal?í zhůvěřilost v ST II (a nejen tam) t.j. celkové podání mlhoviny Mutara... |
|
|
|
| | AVip: Mo?ná nezáří nám známé mlhoviny, ale nevidím důvod, proč by slabě nemohla. Nemyslím teplé světlo, ale spí? nějaké chladné chemické reakce apod,nebo energetické entity:-)...
Ale tolik určitě nesvítí. |
|
|
|
| | | Mvek: Mlhoviny samy o sobě nesvítí, to, ?e mlhovina září, neklamně prozrazuje, ?e v jejím centru je minimálně jedna hvězda. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
