|
|
Spravuje: janeway
Počet příspěvků: 937
|
Ankety a různá témata
pro v?echny lidičky.
|
|
|
| | | janeway: To je skôr malý kvíz, ale tu si medzi odborníkmi, tak?e to bude vedie? takmer ka?dý. Skús da? anketu, kde by sme mali vyjadri? svoj názor, niečo ako Voyager sa mi páči, skôr páči, skôr nepáči, nezná?am ho atd... |
|
|
|
| | | janeway: Chápu, ?e se sna?í? zde zavést obecněj?í téma, ale přeci jen, jak jsme ti ukazovali, tu k VOY a TNG ji? fóra jsou, tak?e zde podobná anketa zrvona moc vhodná není. |
|
|
|
| | | ANKETA: Přidejte se k anketě, která se bude po čase měnit. Budu ráda, kdy? se zučastníte, prosím, hezký den Vám v?em. |
|
|
|
| | | Věra Je?ková: Věro, co ty tady? Jak jsi sem zabloudila? :) |
|
|
| Anonym: Věra Je?ková - 09. květen 2007 06:45 |  |
| ZAMĚŘIT
|
|
| | | Tohle není odta?ité téma. Jsem tu jen náhodou, ale chci poznamenat, ?e jako členka britských fan klubů(nyní neexistujících) jsem si kupovala fanziny a z výtě?ku se platil výcvik vodícího psa - poslední retriever se jmenoval Kirk. Tato "charity" je v Británii bě?ná a provozuje ji ka?dý fan klub, nejen ST... Haf.
|
|
|
|
| | | tuvok07: Rozumím, ale dala jsem to sem pro to, proto?e t bude v?e strané éma, ne jen o psech. |
|
|
|
| | | janeway: Nicméně to nic nemění na tom, ?e pro tenhle server jde o poměrně podivné fórum - kdo se o tuhle problermatiku zajímá, nebude hledat na servru o Startreku. |
|
|
|
| | | tuvok07: Ano, je tomu tak, spousta lidí má schodujcí připojení. Přeji hezký den. |
|
|
|
| | Tohle fakt někdo myslí vá?ně?
BTW existují taková připojení kde má jednu IP víc lidí. |
|
|
|
| | | Razer: Rozumím, jde pokrok velmi do předu, to je fakt.
Já mám oči bez sítnice a tak operace nepřiúadá v úvahu ale i tak dovedu být ??astná. Přeji v?em příjemný a něčím neru?ený den. |
|
|
|
| | janeway:Ale občas se zastav budeme velmi rádi, kdy? nám řekne? tu a tam nějakou novinku třeba v medicíně a tak. Dnes u? jde věda hodně dopředu a věřím, ?e za takových 20-30 let nebudou poruchy zraku takový problém jako dnes, přesně jako v ST.
Navrhuji přesunout se přímo sem -->
http://www.lapiduch.cz/klub.php?klub=laserove_operace_oci |
|
|
|
| | | Razer: A kam? Prosím. Ale moc dobře Vám v?em rozumím. |
|
|
|
| | Jacob:Ty dne?ní proxyservery a anonymizéry....
janeway: To se? hodná, ale ví? co bě? to dělat někam jinam. My u? jsme asi poučení víc ne? dost a jinde o tom zatím jistě ani nesly?eli :) |
|
|
|
| | | Bohu?el ?ivot psí je krutý a já dělám v?e proto aby ta má pomocnice byla ??astná. |
|
|
|
| | | Razer: Uji??uji tě, ?e není. |
|
|
|
| | | janeway:Tohle u? opravdu není vtipné, jestli je to někdo z vás, třeba vyslanec. |
|
|
|
| | | Psí modlidba: Můj pane,
říká se, ?e jsem nejlep?í přítel člověka.
To je pravda.
Dělám pro Tebe v?echno,
co mohu a umím.
Uctívám Tě jako boha.
V mých očích mů?e? číst důvěru a lásku.
Sna?ím se vracet Ti dobro,
které mi poskytuje?.
Stárnu vedle tebe a tvých dětí,
hlídám tvůj dům,
vodím nevidomé,zachraňuji
lidi v troskách a lavinách,
tahám sáně, pomáhám dopadnout zločince.
Miliónkrát vrtím ocásem,
abych poděkoval za Tvou péči,
abych Tě přivítal doma a
dal Ti najevo radost.
Kdyby Tě v?ichni opustili,
já s Tebou zůstanu a? do smrti.
Prosím Tě pane,
Abys, ani Ty mne neopou?těl
a nechal mne u Tebe do?ít
ten psí ?ivot.
Budu Ti za to vděčný a věrný
jako nikdo na celém světě.
Opravdový přítel je ten , kdo
nabídne ruku a dotkne se
Tvého srdce.
Nikdy se nemrač, i kdy? jsi
smutný, proto?e nikdy neví?,
kdo se mů?e zamilovat do
Tvého úsměvu.
Nejlep?í přátelé? Kolik lidí má
opravdu 8 nejlep?ích
přátel. Jen tě?ko někdo koho
znám.
|
|
|
|
| | | Nevidomý a bílá hůl
--------------------------------------------------------------------------------
Patří nerozlučně k sobě. Ale je tomu tak v?dy a pro ka?dého nevidomého? Je to jednoduchý a bezbolestný vztah, který od ?ádné z obou stran nic zvlá?tního nevy?aduje? Má nevidomý hůl odlo?it, kdy? má průvodce? Na tyto a dal?í otázky vám nabízíme některé informace a názory, které vám mohou odhalit ?íři témat i mo?nosti praktické pomoci.
1. Kde se bílá hůl vlastně "vzala"?
Kdo první měl ten vynikající nápad pou?ít nějakou hůl či del?í klacek pro osahání prostoru před nevidícím člověkem, to nikdo neví. I kdyby bylo autorství vynálezu někomu připsáno, není jisté, jestli tentý? nápad nevyu?il dávno před pomyslným vynálezcem někdo jiný. Je to stejné, jako kdybychom pátrali po vynálezci l?íce nebo třeba pono?ky. Důle?itěj?í bylo přijetí bílé barvy této hole jako označení typické a respektované právě pro nevidomé. Po celé generace se pou?íval pro bílou hůl výraz "slepecká hůl", a? se u?ívání bílé barvy pro hůl slou?ící nevidomým plně v?ilo, i kdy? i dnes se najdou překvapivě velcí ?koláci, kteří o tomto označení nevědí. Novodobý nárůst pejorativní slo?ky slova "slepý" nakonec přispěl k tomu, ?e na počátku třetího tisíciletí u nás označení "bílá hůl" nahradilo dřívěj?í "slepeckou hůl" i v příslu?ných předpisech pro zdravotní poji??ovny.§
2. Je bílá hůl spolehlivým znakem lidí, kteří nic nevidí?
Určitě ne. Naopak se její u?ívání stále více uplatňuje u osob se zbytky zraku, např. u lidí, kteří mají velmi úzké zorné pole, ve kterém docela dobře vidí. Mohou sledovat předměty několik metrů i desítek metrů před sebou, ale nemohou současně sledovat nic pod úzkým zorným polem, nic dole na zemi. Holí si osahávají prostor před nohami, aby mohli jít. A jindy zase zcela nevidící lidé hůl nemají - například v bazénu nebo s průvodcem. Více o pojmech souvisejících se zrakovým posti?ením naleznete pod odkazem "Terminologie", o různých nesprávných představách se dočtete v na?em "Opravníku omylů o nevidomých" na stránkách Poradny.
3. Jsou v?echny bílé hole stejné?
Samozřejmě nejsou, nejprve byla nejroz?ířeněj?í krátká dřevěná bílá hůl se zahnutým dr?adlem a ostrým koncem, tedy jakási vycházková nebo opěrná hůl natřená na bílo. Teprve v posledních desítkách let bylo vyvinuto mnoho typů laminátových a kovových holí, zkoumaly se nejvhodněj?í lehké a přitom do jisté míry pru?né materiály a povrchy odolávající nárazům a počasí. Byly vyvinuty skládací hole s různými typy dr?adel umo?ňujících do různé míry příjemné dr?ení a s "koncovkami" různých tvarů a materiálů odpovídajících velkému opotřebení hole při kontaktu se zemí. Hledala se optimální délka hole s ohledem na vý?ku jejího u?ivatele. Do některých holí jsou dnes zabudovávány vysílačky, které spou?tějí různé zvukové naváděcí majáky a hlásiče. Teprve na počátku na?eho jednadvacátého století byla uzákoněna kombinace bílé hole s červenými pruhy jako speciální označení hole pro osoby, které mají soubě?ně tě?ce posti?en zrak i sluch, tedy pro hluchoslepé. A vývoj jde dál. Technické podrobnosti a zajímavosti od výrobce bílých holí najdete např. na www.svarovsky.cz, různé typy holí má ve své expozici Oddělení pro slepeckou historii Technického muzea v Brně (viz www.technicalmuseum.cz, odkaz Kultura nevidomých.
4. Stačí jen vzít hůl a jít?
Někteří to tak zkou?eli a naučili se po svém nějak s holí chodit, stali se samouky a mo?ná chodí s holí bezpečně. Jiní se s holí nenaučili chodit ani pod odborným vedením. Teprve v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století u nás díky několika dostatečně kvalifikovaným nad?encům a na základě zku?eností ze zahraničí byla zpracována metodika výuky bezpečného samostatného pohybu a prostorové orientace nevidomých. Probíhaly kampaně za pou?ívání tzv. "dlouhé hole", tedy dostatečně dlouhé bílé hole umo?ňující bezpečnou chůzi. A? po revoluci se rozvinul systém terénních slu?eb umo?ňujících nově osleplým osobám naučit se chodit s bílou holí ve svém prostředí. Do speciálních ?kol pro zrakově posti?ené pronikla výuka prostorové orientace a samostatného pohybu rovně? a? v průběhu devadesátých let dvacátého století a mo?ná je v systému nácviku dovedností v na?í zemi je?tě ledacos k ře?ení. Naučit se pou?ívat bílou hůl tak, aby poskytovala maximální mo?nou bezpečnost, rychlost i esteticky přijatelnou podobu chůze, to pro nevidomého znamená nejen absolvovat dlouhodobý individuální kurz s odborným instruktorem, ale také sám věnovat nemalé úsilí na udr?ování a rozvíjení získaných dovedností. Nácvikem dovednosti prostorové orientace a samostatného pohybu nevidomých se zabývají např. Institut rehabilitace zrakově posti?ených UK (www.cuni.cz/UK-682.html) a Tyfloservis, o. p. s. (www.tyfloservis.cz).
5. Co bílá hůl nevidomému umo?ňuje a co u? ne?
Naučeným kyvadlovým pohybem kopíruje povrch před chodcem s přesahem asi do 10 cm do obou stran. Pohyb hole je rytmicky sladěn s chůzí tak, aby hůl v?dy vykrývala prostor před vykračující nohou. Hůl chrání pomyslnou pohybující se výseč z ku?ele, jeho? vrcholem je ruka dr?ící hůl někde před pasem chodce. Hůl nechrání oblast nad pasem nevidomého, nemapuje ?ir?í prostředí, pokud si nevidomý s holí nějaký záhadný úsek nechce osahat zvlá??, nemů?e příli? pomoci oproti rychlým překá?kám, lépe zachytává vyčňívající změny povrchu a hůře ty, které jdou pod okolní rovinu. Hůl je důle?itým signálem pro okolí, vysvětluje případné kolize, ospravedlňuje jeho přidr?ení se jiné osoby v situacích kdy to je pro někoho a nebo z nějakých důvodů nevhodné. Hůl příli? nepomů?e ve sněhu, mo?nost porozumět jejímu hlá?ení zmen?uje vítr, rukavice, únava ruky atd.
6. Je tedy vztah mezi nevidomým a holí bezbolestný?
Jak pro koho. Někdo pou?ívá hůl "svátečně" a někdo s ní prochodí denně nejednu trasu a toho pak mů?e opravdu bolet např. ruka, ramenní pletenec, záda nebo v?e uvedené dohromady. Je?tě záva?něj?í je ale bolest psychická - různě intenzivní strach z neodvolatelného označení bílou holí, tedy nevratným a do slepoty nav?dy odsuzujícím znamením, kterým pro některé lidi po ztrátě zraku mů?e bílá hůl být. Někteří nevidomí se raději na léta odsoudí do dobrovolného domácího vězení tím, ?e hůl nepou?ívají a ven vycházejí jen s někým z rodiny. Přitom průběh vyrovnávání se se ztrátou zraku není prostorem pro souzení druhých nevidomých, ale spí?e pro hledání porozumění a laskavé pomoci na náročné cestě k samostatnosti.
7. Má nevidomý hůl sklidit, kdy? jde s průvodcem? A co v interiéru?
Na u?ívání hole při chůzi s průvodcem se názory různí a jediným pravidlem je dohodnout se, aby byly obě strany spokojeny. Někteří nevidomí to cítí tak, ?e si rádi od hole odpočinou a bezpečnost pohybu nechají s důvěrou na průvodci, jiní to cítí tak, ?e si hůl ponechají, aby usnadnili situaci průvodci a "kryli si svou stranu". Roli mů?e hrát pohlaví partnerů při doprovázení, hustota chodců nebo délka trasy atd. V interiéru je u?ívání hole opět velmi individuální, doma nevidomí s holí nechodí, na náv?těvě v první chvíli mo?ná ano. Ve veřejných budovách nevidomý nejspí?e hůl neodlo?í, i kdy? má přehled o jejich uspořádání, aby nevrá?el do nahodilých vidících kolemjdoucích.
8. Co je pro bílou hůl ?kodlivé nebo dokonce nebezpečné?
V?echno, co znemo?ňuje nevidomému její plně funkční pou?ití. Mů?e to být vodítko na psa stejně jako křoví, do kterého se hůl zachytí, lidská ruka, která mo?ná v dobrém úmyslu chytne nevidomého za jeho hůl s výkřikem "pozor!" Sníh sní?í viditelnost bílé hole na zasně?ené silnici a omezí její varovnou funkci pro okolí. Zavírající se dveře vozů hromadné dopravy mohou hůl po?kodit nebo zničit stejně jako neopatrný chodec. Nevidomý je na tom v takové situaci stejně jako kdyby vidícímu bez varování někdo odebral zrak uprostřed ulice. Chcete-li znát více o nevhodných přístupech k nevidomému, přečtěte si ná? text "Deset u?itečných ne".
Připravil Miroslav Michálek
|
|
|
|
| | | Jednoho dne se malý, čtyřletý chlapec odebral do otcovy dílny aby si tam hrál. Často viděl otce, jak dělá boty a rozhodl se, ?e to zkusí také. Vzal ?ídlo, ostrý a ?pičatý nástroj, a sna?il se jím udělat v ků?i díru, tak, jak to dělával jeho otec. Ale ?ídlo sklouzlo a píchlo chlapce do oka. Zranění bylo tak vá?né, ?e chlapec od té doby na oko u? nikdy neviděl. Navíc o nějaký čas později bylo prvním okem infikováno druhé a dítě ztratilo zrak úplně. To se stalo nedaleko Paří?e roku 1813. Chlapec se jmenoval Louis Braille.
V ?esti letech začal nav?těvovat vesnickou ?kolu společně s vidoucími ?áky. Po dvou letech bylo jasné, ?e bez mo?nosti čtení a psaní se víc nenaučí a bez vzdělání skončí na ulici jako ?ebrák . . .
Měl v?ak ?těstí: v deseti letech byl poslán do ?koly pro slepce v Paří?i, jedné z prvních na světě. Podmínky ve ?kole byly velmi drsné, budova vlhká a nezdravá a disciplína přísná. ?áci se učili některým pracovním dovednostem a jednou týdně chodili na procházku do parku. Učili se v?ak také číst. Písmena, která četli, vyčnívala nad povrch stránky a nechala se tak "číst" hmatem. Takovéto čtení bylo velmi obtí?né, nebo? rozpoznat jednotlivá písmena nebylo lehké. Písmena byla tisknuta vtlačením ?ablony z měděného drátu do papíru. Tím vznikl na druhé straně vystouplý tvar příslu?ného písmene. Proto?e tento tě?kopádný způsob vy?adoval drátěné ?ablony písmen a lis, neumo?ňoval písemnou komunikaci mezi slepci navzájem.
V roce 1821 nav?tívil ?kolu kapitán francouzského dělostřelectva Charles Barbier. Přinesl s sebou svůj vynález nazývaný "noční písmo". Toto písmo bylo původně navr?eno pro vojáky, aby mohli v noci v zákopech předávat údaje a nemuseli svítit. Sestávalo z 12 vypuklých bodů v různé kombinaci. Systém byl v?ak pro vojáky příli? slo?itý a armáda ho odmítla.
Mladý Louis Braille si rychle uvědomil, jak u?itečný by mohl být takovýto systém vyvý?ených bodů. Po několik dal?ích měsíců experimentoval s různými systémy, a? nalezl takový, který pou?íval pouze 6 bodů. Svůj systém zdokonaloval je?tě několik dal?ích let a navíc vyvinul zvlá?tní kódy pro matematiku a notový záznam. V roce 1827 byla publikována první kniha v jeho slepeckém písmu. Přesto se nový systém neuchytil okam?itě. Někteří konzervativní učitelé měli k němu nedůvěru nebo dokonce odpor.
|
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
