ARCHÍV=> Svět očima trekkies |
Spravuje: Annorax
Počet příspěvků: 1199
|
Srdečně zvu do tohoto fóra v?echny (nejen) trekkies, kteří se chtějí bavit nejen o Star Treku a jeho my?lenkách, ale i o tom, na co tyto my?lenky poukazují, o ?ivotě, světě, lidské společnosti, minulosti, přítomnosti, budoucnosti, zkrátka o jakýchkoli inteligentních tématech. Pro tohle fórum neexistuje, opakuji, neexistuje pojem "off-topic", jakýkoli příspěvek (a? na bezobsa?né urá?ky někoho z diskutujících) je zde vítán. A? nás na?e různorodost vzájemně posiluje a a? nás celou dobu provází svoboda slova. Pi?te!
Sesterský klub tohoto fóra je zde. 
|
|
|
| | | harry_x: Hlavni problem byl v tom ze 3.3.6 bylo uz v dobe kdy se teprv planovalo 4.0 stary jak metuzalem - a tezko muzes podporovat novy karty s 5 let starym SW. |
|
|
|
| | JohnyDog: no,samozrejme, nevi... jiste, svuj smysl maji...
btw, ale Xconfigurator mel celkem slusnou autodetekci -
mou starou s3 trio 64 detekoval spravne;))
|
|
|
|
| | Marek: closed source formaty dokumentu me
taky dost stvou, kdyz mi nejaky takovy dokument dojde,
okamzite ho mazu...
ja si to dovolit muzu ,ale ve skolstvi a jinych
institucich je to problem
a ve skolach obecne je problem s linuxem -
vetsinou maji jenom wokna... |
|
|
|
| | | harry_x: Ano a fungovla na 4 karty :) Ja si to moc dobre pamatuju. Jinak autodetekce je potrebna myslis ze kazdy uzivatel vi co ma v PC za HW ? |
|
|
|
| | JohnyDog: autodetekce byla - super_probe(ale lepsi ji, jako kazdou autodetekci, moc nepouzivat;))
a Xconfigurator neni soucastni Xka, ale
je od hloupoucky nastroj RedHatu...
|
|
|
|
| | | harry_x: Ale bylo. Uz jen proto ze tam chybela autodetekce cehokoliv a Xconfiguratory xconfigy a podobne veci na sestavovani konfiguracni souboru mnely vzdycky zastarale databaze veci. |
|
|
|
| | harry_x - 10. března 2002 10:38
K tem ovladacum, mas pravdu, ale to neposkytovani manualu
je u nekterych vyrobcu vyprovokovano tim, ze museli M$ za integraci
ci za poskytnuti know-how pro integraci jejich zarizeni do jejich OS
tvrde zaplatit a tak nechteji, aby to mel nekdo jiny, pro jiny OS
zadara...
Valeris z 10. března 2002 11:49
:-P
|
|
|
|
| | Sit:
Jo toho supercisla v IP jsem si taky vsimnul :-P
navic jsem si uvedomil, ze dane SW uz skoro existuje (KaZaa, furt
chce povolit nove "featury" ale tvrdosine ji to nepovoluju!)
Annorax z 10. března 2002 10:20
Kompatibilita jejich uz nainst. programku a obava o dokumenty
panicky des z neceho noveho, neznameho co nenosi znacku M$
Pokud pouzijes jako distribuci treba Mandrake 8.1,
tak textovou konzoli vubec pir instalaci ani behu neuvidis...
(Jestli neveris, staci, az zas jednou zavitas k nam na kolej,
rici a uvidis, jak je MD jednoduchej na ovladani)...
Bohuzel, jak vis, jsem pracoval ve skolskem zarizeni, kde dokonce
i o Linuxu vedeli, ale tezko ho tam zavadet, kdyz cokoliv co slo
z uradu ci ministersta, slo v M$ closed formatech a navic s tak
blbymi a preplacanymi tabulkami, ze se to v OF ci kOffice proste
nedalo ani nacist!
harry_x z 10. březnz 2002 10:38
Ano, souhlasim... jednou jsem pri praci ve skole musel jit
koupit nejaka streva do 100megy, a pri te prilezitosti jsem
se jemne zminil, zda nemaji nejakou LX distribuci...
Koukali na me, jak kdybych prisel z kosmu, avsak na 100% jsem
vedel, ze vi o cem mluvim, ale ze jsou proste M$ dotlaceni
k tomu, aby tento system "neznali/ignorovali" a to je to nejhorsi
protoze dokud lx budes moci koupit max. v knihkupectvi jako "doplnek"
u knizky tykajici se Lx a ne v krame, kam si jdes nechat postavit pocitac,
tak se rozptyl lx taky moc nezlepsi. Mmch. nechali jsme si od 100megy
slozit pocitac, slozit tj. jen poskladat bez jakekoliv instalace
OS a bez "prelepky" na zadnim krytu PC no a kdyz to spustim, co nevidim?
Na disku byl stejne, s prominutim, nasranej W98...
No a ted jdu preloskat dalsi podnety k lx..
|
|
|
|
| | Valeris: no, existuji nastroje typu linuxconf (a podobny pitomosti;));)
krom toho na editaci ruznych konfiguraku
nevidim nic az tak sloziteho, mne osobne to zcela vyhovuje
(a naopak mam problemy kdyz mam neco konfigurovaty
nejakym udelatkem;), tedy pokud clovek nezance od sendmail.cf;))
krom toho, ve vestine pripadu je to pro bezneho
uzivatele nastaveno celkem dobre, takze nemusi se nijak hrabat v
/etc (obvykle)...
JohnyDog: tady bych si dovolil nesouhlasit,
XFReee 86 3.3.6 bylo celkem dobre pouzitelne...
Sice 4 rada prinesla mnoho skvelych veci jako DRM a Xv
(DRM ma ale maly nedostatek - maly pocet driveru - napr. k me Savage
driver neni...A asi ani nebude), ale urcite bych o
3.3.6 nerekl, ze bylo nepouzitelne...
to stejne plati o KDE, 1.x verze nebyly zas tak spatne
(i kdyz ja je moc nepouzival)
ale souhlasim, v unixovych systemech je budoucnost;) |
|
|
|
| | | Valeris: Nevim proc by mnel nekde nekdo neco editovat rucne kdyz skoro na vsechno existuje grafickej konfigurak. |
|
|
|
| | | JohnyDog: problem v nastavovani linuxu vidim spis v tom, ze je dost "neergonomicky" vymysleny. Hrabat se v hromadach konfiguraku kde kazdej dela neco jinyho (pokud je ovsem najdu) a pak je rucne editovat, to je pro zacatecnika docela odrazujici, kdyz si vezmu ze DOS ma konfiguraky vsehovsudy dva a i s tim mela spousta lidi problemy :) |
|
|
|
| | Annorax: To je pomerne slozita otazka. Nejvetsi roli zde hraje SW - kdyz pomineme hry ktere ve vetsine pripadu nejsou naportovany na linux, pak i obycejny kancelarsky software je prekazka - pokud to nevypada uplne stejne jako ve win pak je jedno ze treba StarOffice ma spoustu vyhod proti Win, bezny uzivatel se odmitne ucit cokoliv jineho. I kdyz existuji projekty jako Wine nebo VMWare ktere primo spousteji nebo emuluji win32 kod, uspesnost ma daleko ke 100%.
Dalsi vec je to ze linux je jako vetsina systemu na bazi unixu opravdu user-friendly. Spociva to v tom ze necha uzivatele nastavit vsechny vlby ktere by mohl nekdy potrebovat. Jenze uzivatele jsou moc pohodlni - nechce se jim rozhodovat co kde a jak si nastavi. Radsi budou odklepavat dialogy OK/Storno a spolehat na defaultni nastaveni vyrobce - maximalne si zmeni barvy a pozadi. To same plati pro instalaci - uz jen aby si uzivatel vybral jestli chce KDE nebo GNOME desktop je pro nekoho kdo ani jeden wm nezna neresitelny problem.
Dalsi veci jsou spis ale chybou linuxu - napr. prvni opravdu pouzitelna verze Xwindows vysla ani ne pred rokem. TO same plati pro KDE i GNOME a dalsi aplikace.
Kazdopadne si myslim ze cas linuxu i jinych unix OS (MacOSX) jeste prijde - spolu s tim jak se bde microsoft od softwaru presouvat na platformu sluzeb a spolu s dalsimy wormy a viry ktere budou napadat win.
|
|
|
|
| | Valeris: no, s takovymi lidmi je to problem...
ale az u nas zacne nekdy fungovat sw policie,
myslim, ze to par lidi pritahne;)
preci jen, wokna jsou celkem drah;) |
|
|
|
| | | Valeris: klidne, podrobnosti mi kdyztak napis
mailem - pavelp@e-kavarnicka.cz |
|
|
|
| | | Annorax: prusvih je v tom, ze spousta "obycejnejch" useru ty Windows nekde ukradla, nebo je dostala s novym compem, takze v obou pripadech je mela de facto "zadarmo". Vysvetluj nekomu, ze linux zadarmo je vyhoda, kdyz ty windows prece taky mel zadarmo :)
harry_x: kdyz te tu tak vidim... chces jeste programovat pro ST.CZ? mam tu par zajimavejch napadu, ale prace na nich mi stoji, pac zadnej z mejch znamejch programatoru nema tolik casu, kolik by bylo potreba :) Nabidka mailu samozrejme porad plati. |
|
|
|
| | Annorax: hmm, ja bych spis na gnu/linuxu vyzvedl,
ze vetsina sw v nem je free software,
protoze to je imho dulezitejsi nez skutecnost,
ze je zadamo (i kdyz je pravda, ze zadarmo
skorovsechen sw je - free software zadarmo je skvela kombinace;))
free software totiz neznamena software zadarmo,
ale svobodny software, klidne se muze prodavat... |
|
|
|
| | Annorax: hmm, mas pravdu. i kdyz ja mam
jinou predstavu, co je drama, nez vetsina americanu
(pravdepodobne;))
ad linux: no, tady je problem jednak
propagace od microsoftu. A take to, ze
vetsina prodejcu pocitacu nabizi jen systemy
od m$(vzhledem k ruznym zavazkum,atd k m$)...
o gnu/linuxu se bezny uzivatel moc nedozvi.
a s tim se poji i podpora hw, vetsina
vyrobcu hw tvori ovladace jen pro wokna a
nekdy dokonce nechcou ani poskynout manualy
k tomu, aby vyvojari mohli zdarma napsat ovladace
pro linux...
to je tezke, tohle gnu/linux nikdy nemuze
delat to, co dela m$, protoze to neni zadna
firma, ale jen "skupina" mnoha vyvojaru...
on user-friendly linux existuje, davno pryc
jsou doby, kdy linux byl jen pro skupinu
hackeru (kteri ho zaroven vyvijeli;))
znas mandrake? je to distribuce pro nezkusene
uzivatele, cela graficka, instalace je velmi
jednoducha, nekdy si ji vyzkousej...
a graficke prostredi linuxu jsou taktez velmi
dobra - treba takove KDE je velmi jednoduche
na pouzivani a jsou i dalsi...
a kdyz uz jsem tak u tech multimedii, nedavno
jsem si vsiml zajimave veci - v linuxu
se mi divx video prehrava mnohem rychleji
nez v woknech (Xv v Xku a odivx v mplayeru je k nezaplaceni;))
on je take problem v tom, ze lide se nechcou
casto ucit nove veci. preci jen, gnu/linux
je unixovy system a unixovym zustane...
ja si myslim, ze linux vhodny pro "bezne"
uzivatele je, i kdyz imho asi neni od veci,
aby zacatecnikovi linux nekdo nainstaloval
a naucil ho zaklady (to se mi zda optimalni zacatek;))
|
|
|
|
| | | JohnyDog : I to je pravda. Vite, co by mne nesmirne zajimalo ? Proc se vlastne Linux nerozsiril do nejsirsich sfer beznych uzivatelu. Skutecnost, ze je zadarmo, je dost podstatnym argumentem, ale presto bezni uzivatele radeji pouzivaji Wokna za drahe penize. Chapu, ze reklama a propaganda v tom hraje velkou roli, ale chyba musi byt i jinde. Treba v tom, ze Linux je malo user-friendly. Kdyby se zkusmo vytvoril nejaky okenni system na bazi Linuxu, ktery by mel ovladani, instalaci a konfigurovani tak nesmirne jednoduche, ze by to zvladla i cvicena opice, zkratka aby to bylo cele koncipovate pro toho nejbeznejsiho uzivatele, ktery potrebuje compa akorat na psani, na delani ucetnictvi a mailovani, mozna by to melo uspech. |
|
|
|
| | | harry_x : Jenze Americani MILUJI happyendy a film bez happyendu, byt sebelepsi, by jejich masove publikum nezaujal. Proto je do kazdeho toho filmu nacpana nejaka ta laska, aby se mohl prumerny americky divak nasrkat sve limonady, at uz puvodni pribeh dopadne jakkoli. A druha vec, kterou Americane ve filmech miluji, je drama. Nervy drasajici sceny, treba jak tyranosaurus v Jurskem parku s otevrenou tlamou funi do rozboteho auticka plneho lidicek, jak si terorista bere za rukojmi zenu nebo dcerku hlaviho hrdiny, nebo jak kladna hrdinka, co nezachranuje svet, ale jen sebe, umlati gaunera hasicakem. Proto tyhle dva druhy scen jsou ve vetsim ci mensim mnozstvi nacpany do valne vetsiny americkych filmu, takze jejich kvalita je takova, jaka je. Dokonce i fascinujici, nesmirne inteligentni, psychologicky film Zarikavac koni, byl na konci zkazen naprosto zbytecnym, ubohym, lacinym romankem mezi matkou te divky a farmarem. To tam proste nemelo co delat. |
|
|
|
| | | JohnyDog; aneb gnu,[free|open|net]bsd rulez;) |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
