ARCHÍV=> Fyzika ve SF a ve ST |
Spravuje: Alpedar
Počet příspěvků: 62
|
Kdo chce vest ve vesmiru valku, musi letat, kdo chce v miru zit, ten take musi letat (letat do vesmiru).
Navrhuji v tomto foru rozebirat principy na kterych funguji ruzne technologie ve SF, ve
Valecnem stabu
pak probrat jejich uplatneni. Tim se diskuze zprehledni (snad)
|
|
|
| | | Dimik: Nevis jaky ma ten deflektor dosah? |
|
|
|
| | | Ninja: Srazili.
Alpedar: Kosmicke smeti v ceste je odmetavano predevsim deflektorem. Ten ma dostatecny dosah pred lod, aby stihal cistit i pri nadsvetelnych rychlostech. Navigacni stit slouzi pouze jako ochrana (prakticky stojici) lodi pred objekty s prirodne nabytou hybnosti, jez kritickych rychlosti dosahne dost zridka, o rychlosti svetla ani nemluve.
|
|
|
|
| | | Nevim co otom rika Paramont, ale ja si myslim toto:
Obdobny problem je i s vesmirnym prachem (jen v mnohem mensim meritku). Nekde se rika, ze kvuli prachu jsou navigacni stity, ale pokud by meli doopravdy odrazet ten prach, musely by byt velmi silne.
Castice prachu by totiz i pri nepatrne hmotnosti (pro jednoduchost napr. 0.01 g) mela kinetickou energii alespon 1/2*0.01*0.001*9e16 J = 4.5e11 J (pri relativni rychlosti 1 c, zanedbana relativistika). Behem 1 s se lod asi muze potkat i s vice kaminky (pokud leti rychle), tedy vykon stitu by musel byt znacny, nehlede na naroky na pohon.
Takze jedinou moznosti ktera me napada je to, ze uz diky pohonu je pocet srazek s prachem mnohem nizssi, ci je pri nem mnohem nizsi relativni rychlost.
Myslim si, ze by toho slo dosahnout , pokud by celni pruzer Warpove bubliny byl zvnejsku mensi nez zevnitr (zni to divne, ale mam pocit, ze jsem nejaky tokovy naznak cetl v necem, co souviselo s nestartrekovskym (!!!) Warpovym pohonem nejakeho mexickeho matematika).
To ale pouze znamena, ze aby ke srazce doslo, musely by lode letet velmi presne zasebou. Pak by se asi srazily.
Pokud by to tak bylo, mam pocit, ze by to vyrazne snizilo moznost interakci mezi lodemi ve Warpu.
Nebo je to uplne jinak.
|
|
|
|
| | | Mám otázku. Co se stane kdy? loď která letí třeba warpem 7 je v těsném závěsu za jinou lodí a mají srovnané rychlosti a najednou ta první loď přejde na impuls. Podle mě by nemělo dojít ke střetu. Ale mo?ná ?e se pletu. |
|
|
|
| | | Ufff, moje polstina uz neni, co byvala, takze jsem si clanky docela uzil. Prozkoumal jsem ty stranky a nektere clanky velice zajimave, jinde zase chybi spousta veci, ktere jsou obecne znamy a lehce dostupne. Ale ohledne te databaze, co maji, tak ta je sice zdaleka nekompletni, ale velice pekne propracovana. Opravdu pekne. Ta polstina... |
|
|
|
| | | happz: Čaj :) Info jsem spla?il u sousedu. Musí? ale zavřít jedno oko a ta pol?tina se dá rozlu?tit. Taky je to jenom slovansky jazyk :) .Ty "puchýře" je třeba si představit jako " přední ?tít a zadní ?tít" . Mimochodem ten transwarp vyu?ívá hlub?í vrstvy subprostoru tj. ?e ta hlub?í vrstva je pro subprostor tím, čím je subprostor pro normální prostor. První loď federace z pohonem transwarp byla Excelsior NX-2000 ve filmu Star Trek III: The Search for Spock. Posléze byl tento projekt uznán za nevyhovující a byl odvr?en. Tě?ko říct jak to vlastně vubec je. |
|
|
|
| | | ninja: Muzu se zeptat na zdroj informaci? A take me zajimaji ty dav puchyre ci vaky, mohl bys je popsat nejak jinak, nemuzu si vybavit, co mas na mysli. |
|
|
|
| | | happz: Zdravim :) Tak mi to nedalo a taky jsem letmo prostudoval warp technologii. S tou plasmou protékající cívkami má? pravdu, ale subprostor se vytváří kolem cele lodě v podobě ?puchyřu nebo vaku? jejich? společný bod se nachází ve strojovně. Oba puchyře subprostoru se střetávají rychlosti blízkou rychlosti světla. Vznikla interakce obou poli sloučena se speciálním působením na subprostor dá vznik zakřivení prostoru a tím samozřejmě zkrácení cesty ?z hospody domů?. Transwarp vytváří rovnou cely tunel v subprostoru tak rád vyu?íván borgy :) |
|
|
|
| | | Ninja: spis to vypada, ze objekt, ktery chce cestovat warpem, deformuje prostor "pod sebou" - princip vytvareni subprostoroveho pole tim, ze "plazma proudi jakymysi civkami a tim ..." je hodne vseobecny, ale da se vylozit i tak, ze proudeni plazmy a jeho interakce s materialem civek manipuluje s lokalnim (!) metrickym tenzorem a tak manipuluje se svoji vztaznou soustavou. Tak ji pomaloucku, polehoucku pripojuje k bodu v subprostoru, cimz se mimochodem do nej jakoby "zanoruje" a tak se snizuje i jeho hmotnost v realnem vesmiru. Manipulaci s proudem plasmy a mirnym rozladenim synchronizace pulzu v jedne a druhe gondole dochazi k dalsi modifikace vlastniho subprostoroveho pole a to se tim tak uvadi do pohybu a lehce kormidluje.
Tak co, nejake dotazy, komentare? |
|
|
|
| | | Ptaak ( 19.2.2002 ? 20:57 )
Čistě z moji teorie:
Objekt letící warpem deformuje prostor za sebou a pravděpodobně se zde uplatňuje silná gravitační síla. :-)
Pro objekt letící warpem se v?echna tělesa ( i v pohybu ) jevi jako stacionární body. Pravděpodobně se zde uplatňuje potenciální energie. :-)
Do warpu lze přejit ji? zmíněnou deformaci ?přetlakem? prostoru za lodi a ?podtlakem? před lodi.
Ten nejspí?e dá tělesu mo?nost pohybu warpem. Koriguje to u? pak pilot. Na rozkaz kapitána. :-)
Jak říkám ?moje teorie? . Třeba je to úplně jinač. Mně je to fuk. A nebo fuck? Rád o tom popolemizuji.
|
|
|
|
| | | warp: nasel jsem uz celkem dost informaci, abych mohl - po jejich straveni - alespon castecne zodpovedet nektere vznesene otazky. Ma to vsak hacek - autori teorii sice siji na miru ST, ale tezko rici, zda jsou ty teorie oficialni ci cosi v tomto smyslu. Takze, jeste nejaky cas to potrva, a pak dam vedet, jak jsem pochodil. |
|
|
|
| | | Tak to radsi elektronickou a v anglictine. Sice mam radsi papir, alespon u knihy, ale na druhou starnu moje nemcina skoncila u frazi typu 'Die Schule macht mir Spass.'
Takze, kde a kdy? A diky za ochotu. |
|
|
|
| | happz: Ohledně TNG tech. manuálu mohu slou?it jednak papírovou verzí v němčině nebo elektronickou a angličtině. Pokud má? zájem, stačí říct.
Jinak ty kočky s krajícem na zádech jsou fakt síla :-)) |
|
|
|
| | | btw zde je zatim asi nejlepsi teorie o ruseni gravitace, jakou jsem zatim nasel. Ma bohuzel nevyhodu ve velke spotrebe masla a kocek. ruseni gravitace |
|
|
|
| | | vsem: mohl bych nekoho z majitelu Technickeho manualu pozadat o zapujceni? Zacal jsem po netu patrat po vsech dostupnych dokumentech o techologii a hlavne fyzice warpu, a povetsinou jsem nasel jako zdroj uvedeny TNG: TM. Dalo by se to nejak zaridit? |
|
|
|
| | Prosím, dámy a pánové, hledám (a spolu se mnou i sbor náčelníků ?tábů) odpovědi na tyto otázky:
Jaké síly se uplatňují, pokud letí oběkt warpem? Jaké jsou vztahy mezi dvěma oběkty ve warpu? Jaké jsou vzájemné vztahy mezi oběktem ve warpu a oběktem v normálním prostoru? A jakým způsobem se přechází do warpu a z něj a jaké podmínky přitom platí? |
|
|
|
| | | Podivejte se na toto. (wordowskej dokument). |
|
|
|
| | ptaak: presne to mam na mysli, moje situace byla prikladem nevyvazenosti jednim smerem, na druhou stranu by to byla exploze tvrdeho zareni :) Tezko rici, co by bylo pro lod lepsi.
Pokud bysme ziskali narocnost warirda, dal by se pak ten pomer spocitat. Moc by me zajimalo, jestli je to nejaky obecnejsi princip. Zkusim to pokoumat. |
|
|
|
| | | happz: jen?e pokud vím, tak vypařováním se hmotnost černé díry sni?uje, tak?e co nastavit takový poměr přidávané hmoty, aby právě vyrovnala úbytek? Hle, a máme trvale funkční zdroj energie :) |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
