Trekkies.cz StarTrek.cz Sickbay CZ Kontinuum StarTrekKnihy.cz WARP TrekCORE TrekCollective Memory Alpha Memory Beta Ex Astris Scientia Treknews.de


 

   ARCHÍV FÓR

 
 REGISTRACE
 
Nick: 
Heslo: 
  
 Zaslání hesla
 

ARCHÍV=> Fyzika ve SF a ve ST

Spravuje: Alpedar
Počet příspěvků: 62

Kdo chce vest ve vesmiru valku, musi letat, kdo chce v miru zit, ten take musi letat (letat do vesmiru).
Navrhuji v tomto foru rozebirat principy na kterych funguji ruzne technologie ve SF, ve Valecnem stabu pak probrat jejich uplatneni. Tim se diskuze zprehledni (snad)


Autor:  Text:     
Nejnovější   Novější 11 - 30 / 62Starší   Nejstarší

Alpedar - 17. květen 2002 19:24sipka
ZAMĚŘIT
Alpedar
Jde mi o to, ze na vzdalenosti, na kterou pusobi, zalezi kolik casu ma na vychileni castice (t=l/vr kde l je ta vzdalenost a vr je relativni rychlost castice a lode).
Vychyleni musi byt alespon o celni polomer lodi (vim ze neni kulata, ale to je zjednoduseni) r. Musi ji tedy udelit rychlost v=r/t.
Castice bude mit tedy kinetickou energii E=1/2*m*v^2 (m je hmotnost prumerne castice)
Pak zalezi na cetnosti castic na m^3 (oznacim cc, mozna se tomu rika jinak)
Lod potka za 1s pc=k*r*r*vr*cc castic
Takze vykon musi byt
P=1/2*k*r*r*vr*cc*m*(vr*r/l)^2
P=1/2*k*cc*m*r^4*vr^3/(l^2)

k je konstanta zavisejici na tvaru chraneneho prostoru
r je "polomer" chraneneho prostoru
cc*m je vlastne hustota prostredi
vr je relativni rychlost lodi a castice
l je dosah navigacniho deflektoru

Pozn: Dopoustim se zjednoduseni, ze deflektor ma stejnou intenzitu vsude, kde pusobi (kdo chce, at si integruje, me se ted do toho nechce).

doufam, ze jsem neudelal nikde chybu/ Zkontrolujte to po me. Ted nemam k dispozici ty cisla, tak je nekdo najdete a reknete, jak to vychazi.

Dimik - 17. květen 2002 14:51sipka
ZAMĚŘIT
Dimik
Alpedar: Z hlavy ne. Ale zjevne to bude stacit :-).

Ptaak: On je vykonostne konstruovan na drobne objekty. Silnejsi verze by praticky byl tazny paprsek.

Ninja: Vdyt prave. "deflektor" vlastne znamena "odrazec".

Ptaak - 17. květen 2002 14:48sipka
ZAMĚŘIT
Ptaak
happz: co přesně znamená to mnohem? Proto?e kdy? to spočítá?, tak to mnohem mů?e taky být 50%...
Ninja - 17. květen 2002 13:45sipka
ZAMĚŘIT
Ninja
proč se teda jeho hlavní parabole říka hlavní navígačni deflektor
nefunguje spí?e jako opak reflektoru? - sníma předměty před lodi vyzařující energii
happz - 17. květen 2002 13:23sipka
ZAMĚŘIT
happz
Deflektorove stity pracuji na stejnem zaklade jako stity - subprostorove pole, a do nej se zenou gravitony. Ovsem ma MNOHEM mensi vykon.
Ptaak - 17. květen 2002 08:21sipka
ZAMĚŘIT
Ptaak
A hlavně jak to ten deflektor dělá? Vím určitě, ?e problém prachu je i při impulsu velký - třeba S.S. Magellan A.C.C. se pohyboval právě 0,25c a musel si kvůli tomu vézt několik set tisíc tun ledu jako ?tít. Deflektor zřejmě funguje na bázi antigravitace nebo jiného ohybu prostoru, proto?e jinak by elektroneutrální částice (a takových je vět?ina) nemohl vychýlit. Jen?e pokud to doká?e, dovedete si představit, co by to bylo za zbraň?
Alpedar - 14. květen 2002 10:02sipka
ZAMĚŘIT
Alpedar
Dimik: Nevis jaky ma ten deflektor dosah?
Dimik - 13. květen 2002 21:43sipka
ZAMĚŘIT
Dimik
Ninja: Srazili.

Alpedar: Kosmicke smeti v ceste je odmetavano predevsim deflektorem. Ten ma dostatecny dosah pred lod, aby stihal cistit i pri nadsvetelnych rychlostech. Navigacni stit slouzi pouze jako ochrana (prakticky stojici) lodi pred objekty s prirodne nabytou hybnosti, jez kritickych rychlosti dosahne dost zridka, o rychlosti svetla ani nemluve.

Alpedar - 13. květen 2002 15:03sipka
ZAMĚŘIT
Alpedar
Nevim co otom rika Paramont, ale ja si myslim toto:

Obdobny problem je i s vesmirnym prachem (jen v mnohem mensim meritku). Nekde se rika, ze kvuli prachu jsou navigacni stity, ale pokud by meli doopravdy odrazet ten prach, musely by byt velmi silne.
Castice prachu by totiz i pri nepatrne hmotnosti (pro jednoduchost napr. 0.01 g) mela kinetickou energii alespon 1/2*0.01*0.001*9e16 J = 4.5e11 J (pri relativni rychlosti 1 c, zanedbana relativistika). Behem 1 s se lod asi muze potkat i s vice kaminky (pokud leti rychle), tedy vykon stitu by musel byt znacny, nehlede na naroky na pohon.

Takze jedinou moznosti ktera me napada je to, ze uz diky pohonu je pocet srazek s prachem mnohem nizssi, ci je pri nem mnohem nizsi relativni rychlost.
Myslim si, ze by toho slo dosahnout , pokud by celni pruzer Warpove bubliny byl zvnejsku mensi nez zevnitr (zni to divne, ale mam pocit, ze jsem nejaky tokovy naznak cetl v necem, co souviselo s nestartrekovskym (!!!) Warpovym pohonem nejakeho mexickeho matematika).
To ale pouze znamena, ze aby ke srazce doslo, musely by lode letet velmi presne zasebou. Pak by se asi srazily.
Pokud by to tak bylo, mam pocit, ze by to vyrazne snizilo moznost interakci mezi lodemi ve Warpu.

Nebo je to uplne jinak.

Ninja - 13. květen 2002 13:27sipka
ZAMĚŘIT
Ninja
Mám otázku. Co se stane kdy? loď která letí třeba warpem 7 je v těsném závěsu za jinou lodí a mají srovnané rychlosti a najednou ta první loď přejde na impuls. Podle mě by nemělo dojít ke střetu. Ale mo?ná ?e se pletu.
Ninja - 15. březen 2002 07:58sipka
ZAMĚŘIT
Ninja
Ani jsem netu?il, ?e taky máme tak přehledné stranky :) Konkretně co se warpu tyče o zminěné deformaci prostoru je hen. Těch teorii teda ale přibyva :) Ohledně těch bioneurálních obvodu co ste se bavili ve V? "Vysoká ?kola to není :)" je něco málo tadiiii . Ale to určitě u? má? projete:).
happz - 14. březen 2002 12:11sipka
ZAMĚŘIT
happz
Ufff, moje polstina uz neni, co byvala, takze jsem si clanky docela uzil. Prozkoumal jsem ty stranky a nektere clanky velice zajimave, jinde zase chybi spousta veci, ktere jsou obecne znamy a lehce dostupne. Ale ohledne te databaze, co maji, tak ta je sice zdaleka nekompletni, ale velice pekne propracovana. Opravdu pekne. Ta polstina...
Ninja - 13. březen 2002 13:48sipka
ZAMĚŘIT
Ninja
happz: Čaj :) Info jsem spla?il u sousedu. Musí? ale zavřít jedno oko a ta pol?tina se dá rozlu?tit. Taky je to jenom slovansky jazyk :) .Ty "puchýře" je třeba si představit jako " přední ?tít a zadní ?tít" . Mimochodem ten transwarp vyu?ívá hlub?í vrstvy subprostoru tj. ?e ta hlub?í vrstva je pro subprostor tím, čím je subprostor pro normální prostor. První loď federace z pohonem transwarp byla Excelsior NX-2000 ve filmu Star Trek III: The Search for Spock. Posléze byl tento projekt uznán za nevyhovující a byl odvr?en. Tě?ko říct jak to vlastně vubec je.
happz - 11. březen 2002 14:09sipka
ZAMĚŘIT
happz
ninja: Muzu se zeptat na zdroj informaci? A take me zajimaji ty dav puchyre ci vaky, mohl bys je popsat nejak jinak, nemuzu si vybavit, co mas na mysli.
Ninja - 11. březen 2002 13:58sipka
ZAMĚŘIT
Ninja
happz: Zdravim :) Tak mi to nedalo a taky jsem letmo prostudoval warp technologii. S tou plasmou protékající cívkami má? pravdu, ale subprostor se vytváří kolem cele lodě v podobě ?puchyřu nebo vaku? jejich? společný bod se nachází ve strojovně. Oba puchyře subprostoru se střetávají rychlosti blízkou rychlosti světla. Vznikla interakce obou poli sloučena se speciálním působením na subprostor dá vznik zakřivení prostoru a tím samozřejmě zkrácení cesty ?z hospody domů?. Transwarp vytváří rovnou cely tunel v subprostoru tak rád vyu?íván borgy :)
happz - 08. březen 2002 18:19sipka
ZAMĚŘIT
happz
Ninja: spis to vypada, ze objekt, ktery chce cestovat warpem, deformuje prostor "pod sebou" - princip vytvareni subprostoroveho pole tim, ze "plazma proudi jakymysi civkami a tim ..." je hodne vseobecny, ale da se vylozit i tak, ze proudeni plazmy a jeho interakce s materialem civek manipuluje s lokalnim (!) metrickym tenzorem a tak manipuluje se svoji vztaznou soustavou. Tak ji pomaloucku, polehoucku pripojuje k bodu v subprostoru, cimz se mimochodem do nej jakoby "zanoruje" a tak se snizuje i jeho hmotnost v realnem vesmiru. Manipulaci s proudem plasmy a mirnym rozladenim synchronizace pulzu v jedne a druhe gondole dochazi k dalsi modifikace vlastniho subprostoroveho pole a to se tim tak uvadi do pohybu a lehce kormidluje.

Tak co, nejake dotazy, komentare?

Ninja - 08. březen 2002 11:18sipka
ZAMĚŘIT
Ninja
Ptaak ( 19.2.2002 ? 20:57 ) Čistě z moji teorie: Objekt letící warpem deformuje prostor za sebou a pravděpodobně se zde uplatňuje silná gravitační síla. :-) Pro objekt letící warpem se v?echna tělesa ( i v pohybu ) jevi jako stacionární body. Pravděpodobně se zde uplatňuje potenciální energie. :-) Do warpu lze přejit ji? zmíněnou deformaci ?přetlakem? prostoru za lodi a ?podtlakem? před lodi. Ten nejspí?e dá tělesu mo?nost pohybu warpem. Koriguje to u? pak pilot. Na rozkaz kapitána. :-) Jak říkám ?moje teorie? . Třeba je to úplně jinač. Mně je to fuk. A nebo fuck? Rád o tom popolemizuji.
happz - 25. únor 2002 12:55sipka
ZAMĚŘIT
happz
warp: nasel jsem uz celkem dost informaci, abych mohl - po jejich straveni - alespon castecne zodpovedet nektere vznesene otazky. Ma to vsak hacek - autori teorii sice siji na miru ST, ale tezko rici, zda jsou ty teorie oficialni ci cosi v tomto smyslu. Takze, jeste nejaky cas to potrva, a pak dam vedet, jak jsem pochodil.
happz - 22. únor 2002 18:11sipka
ZAMĚŘIT
happz
Tak to radsi elektronickou a v anglictine. Sice mam radsi papir, alespon u knihy, ale na druhou starnu moje nemcina skoncila u frazi typu 'Die Schule macht mir Spass.'

Takze, kde a kdy? A diky za ochotu.

Bendi - 22. únor 2002 11:06sipka
ZAMĚŘIT
Bendi
happz: Ohledně TNG tech. manuálu mohu slou?it jednak papírovou verzí v němčině nebo elektronickou a angličtině. Pokud má? zájem, stačí říct.

Jinak ty kočky s krajícem na zádech jsou fakt síla :-))

Nejnovější   Novější 11 - 30 / 62Starší   Nejstarší
HLAVNÍ STRÁNKA

UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE

NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV ]


Sponzoruje KRAXNET spol. s r.o