ARCHÍV=> Fyzika ve SF a ve ST |
Spravuje: Alpedar
Počet příspěvků: 62
|
Kdo chce vest ve vesmiru valku, musi letat, kdo chce v miru zit, ten take musi letat (letat do vesmiru).
Navrhuji v tomto foru rozebirat principy na kterych funguji ruzne technologie ve SF, ve
Valecnem stabu
pak probrat jejich uplatneni. Tim se diskuze zprehledni (snad)
|
|
|
| | | Pááánove, kde se da spla?it ten slavný TNG technický manuál |
|
|
|
| | | Ptaak: Takhle to dopadá, kdy? si scénárista vycucá z prstu pár čísel a chudák naivní čtenář technického manuálu si pak připadá jako Alenka v ří?i divů. |
|
|
|
| | | Jo, mně to teda připadá hodně divný. |
|
|
|
| | | Nepřipadá vám tedy vzhledem k uváděným číslům divné, ?e nejsilněj?í federální lodní phasery mají oficiální výkon 1 MW???? Vzhledem k těmto číslům by měly mít výkon o 5 (!!) řádů vy??í, tedy takový, jaký stanovil na svém zasedání Válečný ?táb. |
|
|
|
| | No, kouknul jsem se do TNG TM a nasel tohle (trida Galaxy):
deflektorove stity jsou napajeny ze 3 redundantnich generatoru, kazdy slozeny ze 6 reaktoru, kazdy o vykonu 128 MW. Pri normalnim impulsu maji ykon minimalni - 27 MW, pri warp rychlostech do W 8 pracuje stale 1 (!) z generatoru na 80% vykonu (takze asi 615 MW). Nad W 8 uz musi pracovat 2 z generatoru a nad W 9.2 uz vsechny 3 - takze v tuchvili maji stity vykon cca 2304 MW.
A ted stity: 5 zakladnich generatoru, kazdy z 12 reaktoru o vykonu 32 MW. Exituji jeste dalsi 3 zalozni generatory, plus na kazdem pylonu gondol 1 navic, takze celkem 5 dalsich Pri normalnich operacich (stity jsou dole) maji vykon cca 1152 MW, coz odpovida 3 generatorum na plny vykon - pravdepodobne rozlozeno na nizsi vykony vice generatoru + neco z M/AMA. Pri poplachu (Alert) je naplno zapojeno 7 generatoru a stity tak maji vykon 2688 MW. Ale - v pripade potreby muze vykon 1 generatoru dosahnout 473 GW (!) po dobu 173 ms, coz se vyuziva pro zpevnovani stitu pri zasahu.
Tolik k vykonum stitu. Deflektorove (navigacni) maji sice jen o nekolik malo MW nizsi vykon nez hlavni stity, ale nedokazi na druhou stranu udrzet tak obrovske vykony jako hlavni stity pri zasazich. |
|
|
|
| | Jde mi o to, ze na vzdalenosti, na kterou pusobi, zalezi kolik casu ma na vychileni castice (t=l/vr kde l je ta vzdalenost a vr je relativni rychlost castice a lode).
Vychyleni musi byt alespon o celni polomer lodi (vim ze neni kulata, ale to je zjednoduseni) r. Musi ji tedy udelit rychlost v=r/t.
Castice bude mit tedy kinetickou energii
E=1/2*m*v^2 (m je hmotnost prumerne castice)
Pak zalezi na cetnosti castic na m^3 (oznacim cc, mozna se tomu rika jinak)
Lod potka za 1s pc=k*r*r*vr*cc castic
Takze vykon musi byt
P=1/2*k*r*r*vr*cc*m*(vr*r/l)^2
P=1/2*k*cc*m*r^4*vr^3/(l^2)
k je konstanta zavisejici na tvaru chraneneho prostoru
r je "polomer" chraneneho prostoru
cc*m je vlastne hustota prostredi
vr je relativni rychlost lodi a castice
l je dosah navigacniho deflektoru
Pozn: Dopoustim se zjednoduseni, ze deflektor ma stejnou intenzitu vsude, kde pusobi (kdo chce, at si integruje, me se ted do toho nechce).
doufam, ze jsem neudelal nikde chybu/ Zkontrolujte to po me. Ted nemam k dispozici ty cisla, tak je nekdo najdete a reknete, jak to vychazi.
|
|
|
|
| | | Alpedar: Z hlavy ne. Ale zjevne to bude stacit :-).
Ptaak: On je vykonostne konstruovan na drobne objekty. Silnejsi verze by praticky byl tazny paprsek.
Ninja: Vdyt prave. "deflektor" vlastne znamena "odrazec". |
|
|
|
| | | happz: co přesně znamená to mnohem? Proto?e kdy? to spočítá?, tak to mnohem mů?e taky být 50%... |
|
|
|
| | proč se teda jeho hlavní parabole říka hlavní navígačni deflektor
nefunguje spí?e jako opak reflektoru? - sníma předměty před lodi vyzařující energii |
|
|
|
| | | Deflektorove stity pracuji na stejnem zaklade jako stity - subprostorove pole, a do nej se zenou gravitony. Ovsem ma MNOHEM mensi vykon. |
|
|
|
| | | A hlavně jak to ten deflektor dělá? Vím určitě, ?e problém prachu je i při impulsu velký - třeba S.S. Magellan A.C.C. se pohyboval právě 0,25c a musel si kvůli tomu vézt několik set tisíc tun ledu jako ?tít. Deflektor zřejmě funguje na bázi antigravitace nebo jiného ohybu prostoru, proto?e jinak by elektroneutrální částice (a takových je vět?ina) nemohl vychýlit. Jen?e pokud to doká?e, dovedete si představit, co by to bylo za zbraň? |
|
|
|
| | | Dimik: Nevis jaky ma ten deflektor dosah? |
|
|
|
| | | Ninja: Srazili.
Alpedar: Kosmicke smeti v ceste je odmetavano predevsim deflektorem. Ten ma dostatecny dosah pred lod, aby stihal cistit i pri nadsvetelnych rychlostech. Navigacni stit slouzi pouze jako ochrana (prakticky stojici) lodi pred objekty s prirodne nabytou hybnosti, jez kritickych rychlosti dosahne dost zridka, o rychlosti svetla ani nemluve.
|
|
|
|
| | | Nevim co otom rika Paramont, ale ja si myslim toto:
Obdobny problem je i s vesmirnym prachem (jen v mnohem mensim meritku). Nekde se rika, ze kvuli prachu jsou navigacni stity, ale pokud by meli doopravdy odrazet ten prach, musely by byt velmi silne.
Castice prachu by totiz i pri nepatrne hmotnosti (pro jednoduchost napr. 0.01 g) mela kinetickou energii alespon 1/2*0.01*0.001*9e16 J = 4.5e11 J (pri relativni rychlosti 1 c, zanedbana relativistika). Behem 1 s se lod asi muze potkat i s vice kaminky (pokud leti rychle), tedy vykon stitu by musel byt znacny, nehlede na naroky na pohon.
Takze jedinou moznosti ktera me napada je to, ze uz diky pohonu je pocet srazek s prachem mnohem nizssi, ci je pri nem mnohem nizsi relativni rychlost.
Myslim si, ze by toho slo dosahnout , pokud by celni pruzer Warpove bubliny byl zvnejsku mensi nez zevnitr (zni to divne, ale mam pocit, ze jsem nejaky tokovy naznak cetl v necem, co souviselo s nestartrekovskym (!!!) Warpovym pohonem nejakeho mexickeho matematika).
To ale pouze znamena, ze aby ke srazce doslo, musely by lode letet velmi presne zasebou. Pak by se asi srazily.
Pokud by to tak bylo, mam pocit, ze by to vyrazne snizilo moznost interakci mezi lodemi ve Warpu.
Nebo je to uplne jinak.
|
|
|
|
| | | Mám otázku. Co se stane kdy? loď která letí třeba warpem 7 je v těsném závěsu za jinou lodí a mají srovnané rychlosti a najednou ta první loď přejde na impuls. Podle mě by nemělo dojít ke střetu. Ale mo?ná ?e se pletu. |
|
|
|
| | | Ufff, moje polstina uz neni, co byvala, takze jsem si clanky docela uzil. Prozkoumal jsem ty stranky a nektere clanky velice zajimave, jinde zase chybi spousta veci, ktere jsou obecne znamy a lehce dostupne. Ale ohledne te databaze, co maji, tak ta je sice zdaleka nekompletni, ale velice pekne propracovana. Opravdu pekne. Ta polstina... |
|
|
|
| | | happz: Čaj :) Info jsem spla?il u sousedu. Musí? ale zavřít jedno oko a ta pol?tina se dá rozlu?tit. Taky je to jenom slovansky jazyk :) .Ty "puchýře" je třeba si představit jako " přední ?tít a zadní ?tít" . Mimochodem ten transwarp vyu?ívá hlub?í vrstvy subprostoru tj. ?e ta hlub?í vrstva je pro subprostor tím, čím je subprostor pro normální prostor. První loď federace z pohonem transwarp byla Excelsior NX-2000 ve filmu Star Trek III: The Search for Spock. Posléze byl tento projekt uznán za nevyhovující a byl odvr?en. Tě?ko říct jak to vlastně vubec je. |
|
|
|
| | | ninja: Muzu se zeptat na zdroj informaci? A take me zajimaji ty dav puchyre ci vaky, mohl bys je popsat nejak jinak, nemuzu si vybavit, co mas na mysli. |
|
|
|
| | | happz: Zdravim :) Tak mi to nedalo a taky jsem letmo prostudoval warp technologii. S tou plasmou protékající cívkami má? pravdu, ale subprostor se vytváří kolem cele lodě v podobě ?puchyřu nebo vaku? jejich? společný bod se nachází ve strojovně. Oba puchyře subprostoru se střetávají rychlosti blízkou rychlosti světla. Vznikla interakce obou poli sloučena se speciálním působením na subprostor dá vznik zakřivení prostoru a tím samozřejmě zkrácení cesty ?z hospody domů?. Transwarp vytváří rovnou cely tunel v subprostoru tak rád vyu?íván borgy :) |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
