Trekkies.cz StarTrek.cz Sickbay CZ Kontinuum FANBASE WARP TrekCORE TrekCollective Memory Alpha Memory Beta Ex Astris Scientia Treknews.de


 

   ARCHÍV FÓR

 
 REGISTRACE
 
Nick: 
Heslo: 
  
 Zaslání hesla
 

ARCHÍV=> Fyzika ve SF a ve ST

Spravuje: Alpedar
Počet příspěvků: 62

Kdo chce vest ve vesmiru valku, musi letat, kdo chce v miru zit, ten take musi letat (letat do vesmiru).
Navrhuji v tomto foru rozebirat principy na kterych funguji ruzne technologie ve SF, ve Valecnem stabu pak probrat jejich uplatneni. Tim se diskuze zprehledni (snad)


Autor:  Text:     
Nejnovější   Novější 5 - 24 / 62Starší   Nejstarší

Alpedar - 03. červen 2002 14:04sipka
ZAMĚŘIT
Alpedar
Smazal jsem OT prispevky slo v nich o to, ze Bendi ma tech. manual, klidne ho vypali, ale desne dlouho mu to trva, ale udajne se snazi.
Ninja - 22. květen 2002 09:50sipka
ZAMĚŘIT
Ninja
Pááánove, kde se da spla?it ten slavný TNG technický manuál
Bendi - 21. květen 2002 19:28sipka
ZAMĚŘIT
Bendi
Ptaak: Takhle to dopadá, kdy? si scénárista vycucá z prstu pár čísel a chudák naivní čtenář technického manuálu si pak připadá jako Alenka v ří?i divů.
Machalík - 20. květen 2002 22:56sipka
ZAMĚŘIT
Machalík
Jo, mně to teda připadá hodně divný.
Ptaak - 20. květen 2002 16:50sipka
ZAMĚŘIT
Ptaak
Nepřipadá vám tedy vzhledem k uváděným číslům divné, ?e nejsilněj?í federální lodní phasery mají oficiální výkon 1 MW???? Vzhledem k těmto číslům by měly mít výkon o 5 (!!) řádů vy??í, tedy takový, jaký stanovil na svém zasedání Válečný ?táb.
happz - 17. květen 2002 20:50sipka
ZAMĚŘIT
happz
No, kouknul jsem se do TNG TM a nasel tohle (trida Galaxy):

deflektorove stity jsou napajeny ze 3 redundantnich generatoru, kazdy slozeny ze 6 reaktoru, kazdy o vykonu 128 MW. Pri normalnim impulsu maji ykon minimalni - 27 MW, pri warp rychlostech do W 8 pracuje stale 1 (!) z generatoru na 80% vykonu (takze asi 615 MW). Nad W 8 uz musi pracovat 2 z generatoru a nad W 9.2 uz vsechny 3 - takze v tuchvili maji stity vykon cca 2304 MW.

A ted stity: 5 zakladnich generatoru, kazdy z 12 reaktoru o vykonu 32 MW. Exituji jeste dalsi 3 zalozni generatory, plus na kazdem pylonu gondol 1 navic, takze celkem 5 dalsich Pri normalnich operacich (stity jsou dole) maji vykon cca 1152 MW, coz odpovida 3 generatorum na plny vykon - pravdepodobne rozlozeno na nizsi vykony vice generatoru + neco z M/AMA. Pri poplachu (Alert) je naplno zapojeno 7 generatoru a stity tak maji vykon 2688 MW. Ale - v pripade potreby muze vykon 1 generatoru dosahnout 473 GW (!) po dobu 173 ms, coz se vyuziva pro zpevnovani stitu pri zasahu.

Tolik k vykonum stitu. Deflektorove (navigacni) maji sice jen o nekolik malo MW nizsi vykon nez hlavni stity, ale nedokazi na druhou stranu udrzet tak obrovske vykony jako hlavni stity pri zasazich.
Alpedar - 17. květen 2002 19:24sipka
ZAMĚŘIT
Alpedar
Jde mi o to, ze na vzdalenosti, na kterou pusobi, zalezi kolik casu ma na vychileni castice (t=l/vr kde l je ta vzdalenost a vr je relativni rychlost castice a lode).
Vychyleni musi byt alespon o celni polomer lodi (vim ze neni kulata, ale to je zjednoduseni) r. Musi ji tedy udelit rychlost v=r/t.
Castice bude mit tedy kinetickou energii E=1/2*m*v^2 (m je hmotnost prumerne castice)
Pak zalezi na cetnosti castic na m^3 (oznacim cc, mozna se tomu rika jinak)
Lod potka za 1s pc=k*r*r*vr*cc castic
Takze vykon musi byt
P=1/2*k*r*r*vr*cc*m*(vr*r/l)^2
P=1/2*k*cc*m*r^4*vr^3/(l^2)

k je konstanta zavisejici na tvaru chraneneho prostoru
r je "polomer" chraneneho prostoru
cc*m je vlastne hustota prostredi
vr je relativni rychlost lodi a castice
l je dosah navigacniho deflektoru

Pozn: Dopoustim se zjednoduseni, ze deflektor ma stejnou intenzitu vsude, kde pusobi (kdo chce, at si integruje, me se ted do toho nechce).

doufam, ze jsem neudelal nikde chybu/ Zkontrolujte to po me. Ted nemam k dispozici ty cisla, tak je nekdo najdete a reknete, jak to vychazi.

Dimik - 17. květen 2002 14:51sipka
ZAMĚŘIT
Dimik
Alpedar: Z hlavy ne. Ale zjevne to bude stacit :-).

Ptaak: On je vykonostne konstruovan na drobne objekty. Silnejsi verze by praticky byl tazny paprsek.

Ninja: Vdyt prave. "deflektor" vlastne znamena "odrazec".

Ptaak - 17. květen 2002 14:48sipka
ZAMĚŘIT
Ptaak
happz: co přesně znamená to mnohem? Proto?e kdy? to spočítá?, tak to mnohem mů?e taky být 50%...
Ninja - 17. květen 2002 13:45sipka
ZAMĚŘIT
Ninja
proč se teda jeho hlavní parabole říka hlavní navígačni deflektor
nefunguje spí?e jako opak reflektoru? - sníma předměty před lodi vyzařující energii
happz - 17. květen 2002 13:23sipka
ZAMĚŘIT
happz
Deflektorove stity pracuji na stejnem zaklade jako stity - subprostorove pole, a do nej se zenou gravitony. Ovsem ma MNOHEM mensi vykon.
Ptaak - 17. květen 2002 08:21sipka
ZAMĚŘIT
Ptaak
A hlavně jak to ten deflektor dělá? Vím určitě, ?e problém prachu je i při impulsu velký - třeba S.S. Magellan A.C.C. se pohyboval právě 0,25c a musel si kvůli tomu vézt několik set tisíc tun ledu jako ?tít. Deflektor zřejmě funguje na bázi antigravitace nebo jiného ohybu prostoru, proto?e jinak by elektroneutrální částice (a takových je vět?ina) nemohl vychýlit. Jen?e pokud to doká?e, dovedete si představit, co by to bylo za zbraň?
Alpedar - 14. květen 2002 10:02sipka
ZAMĚŘIT
Alpedar
Dimik: Nevis jaky ma ten deflektor dosah?
Dimik - 13. květen 2002 21:43sipka
ZAMĚŘIT
Dimik
Ninja: Srazili.

Alpedar: Kosmicke smeti v ceste je odmetavano predevsim deflektorem. Ten ma dostatecny dosah pred lod, aby stihal cistit i pri nadsvetelnych rychlostech. Navigacni stit slouzi pouze jako ochrana (prakticky stojici) lodi pred objekty s prirodne nabytou hybnosti, jez kritickych rychlosti dosahne dost zridka, o rychlosti svetla ani nemluve.

Alpedar - 13. květen 2002 15:03sipka
ZAMĚŘIT
Alpedar
Nevim co otom rika Paramont, ale ja si myslim toto:

Obdobny problem je i s vesmirnym prachem (jen v mnohem mensim meritku). Nekde se rika, ze kvuli prachu jsou navigacni stity, ale pokud by meli doopravdy odrazet ten prach, musely by byt velmi silne.
Castice prachu by totiz i pri nepatrne hmotnosti (pro jednoduchost napr. 0.01 g) mela kinetickou energii alespon 1/2*0.01*0.001*9e16 J = 4.5e11 J (pri relativni rychlosti 1 c, zanedbana relativistika). Behem 1 s se lod asi muze potkat i s vice kaminky (pokud leti rychle), tedy vykon stitu by musel byt znacny, nehlede na naroky na pohon.

Takze jedinou moznosti ktera me napada je to, ze uz diky pohonu je pocet srazek s prachem mnohem nizssi, ci je pri nem mnohem nizsi relativni rychlost.
Myslim si, ze by toho slo dosahnout , pokud by celni pruzer Warpove bubliny byl zvnejsku mensi nez zevnitr (zni to divne, ale mam pocit, ze jsem nejaky tokovy naznak cetl v necem, co souviselo s nestartrekovskym (!!!) Warpovym pohonem nejakeho mexickeho matematika).
To ale pouze znamena, ze aby ke srazce doslo, musely by lode letet velmi presne zasebou. Pak by se asi srazily.
Pokud by to tak bylo, mam pocit, ze by to vyrazne snizilo moznost interakci mezi lodemi ve Warpu.

Nebo je to uplne jinak.

Ninja - 13. květen 2002 13:27sipka
ZAMĚŘIT
Ninja
Mám otázku. Co se stane kdy? loď která letí třeba warpem 7 je v těsném závěsu za jinou lodí a mají srovnané rychlosti a najednou ta první loď přejde na impuls. Podle mě by nemělo dojít ke střetu. Ale mo?ná ?e se pletu.
Ninja - 15. březen 2002 07:58sipka
ZAMĚŘIT
Ninja
Ani jsem netu?il, ?e taky máme tak přehledné stranky :) Konkretně co se warpu tyče o zminěné deformaci prostoru je hen. Těch teorii teda ale přibyva :) Ohledně těch bioneurálních obvodu co ste se bavili ve V? "Vysoká ?kola to není :)" je něco málo tadiiii . Ale to určitě u? má? projete:).
happz - 14. březen 2002 12:11sipka
ZAMĚŘIT
happz
Ufff, moje polstina uz neni, co byvala, takze jsem si clanky docela uzil. Prozkoumal jsem ty stranky a nektere clanky velice zajimave, jinde zase chybi spousta veci, ktere jsou obecne znamy a lehce dostupne. Ale ohledne te databaze, co maji, tak ta je sice zdaleka nekompletni, ale velice pekne propracovana. Opravdu pekne. Ta polstina...
Ninja - 13. březen 2002 13:48sipka
ZAMĚŘIT
Ninja
happz: Čaj :) Info jsem spla?il u sousedu. Musí? ale zavřít jedno oko a ta pol?tina se dá rozlu?tit. Taky je to jenom slovansky jazyk :) .Ty "puchýře" je třeba si představit jako " přední ?tít a zadní ?tít" . Mimochodem ten transwarp vyu?ívá hlub?í vrstvy subprostoru tj. ?e ta hlub?í vrstva je pro subprostor tím, čím je subprostor pro normální prostor. První loď federace z pohonem transwarp byla Excelsior NX-2000 ve filmu Star Trek III: The Search for Spock. Posléze byl tento projekt uznán za nevyhovující a byl odvr?en. Tě?ko říct jak to vlastně vubec je.
happz - 11. březen 2002 14:09sipka
ZAMĚŘIT
happz
ninja: Muzu se zeptat na zdroj informaci? A take me zajimaji ty dav puchyre ci vaky, mohl bys je popsat nejak jinak, nemuzu si vybavit, co mas na mysli.

Nejnovější   Novější 5 - 24 / 62Starší   Nejstarší
HLAVNÍ STRÁNKA

UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE

NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV ]


Sponzoruje KRAXNET spol. s r.o