ARCHÍV=> Fyzika ve SF a ve ST |
Spravuje: Alpedar
Počet příspěvků: 62
|
Kdo chce vest ve vesmiru valku, musi letat, kdo chce v miru zit, ten take musi letat (letat do vesmiru).
Navrhuji v tomto foru rozebirat principy na kterych funguji ruzne technologie ve SF, ve
Valecnem stabu
pak probrat jejich uplatneni. Tim se diskuze zprehledni (snad)
|
|
|
| | ptaak: no, to je pekna otazka :) Ciste teoreticky zalezi na tom, co si predstavujes pod pojmem 'dokonaly' hrot - i samotny atom je v podstate 'nejvice vpredu' a mohl by byt tedy idealnim hrotem - stejne tak jednoducha "jednorozmerna" konstrukce z atomu, jakasi obdoba tuzky, slozena z atomu razenych za sebou, o prumeru prave jednoho atomu. Takovato tycinka ma vlastne idealni hrot - jeden jediny atom.
Pri konstrukci idealniho hrotu muze pomoct nanotechnologie, ktera se prave na podobnych "srandickach" vyziva. Mozna ze znate ten klasicky priklad, retezec "IBM" naneseny na desticku, pricemz napis byl tvoren vrstvickou o tloustce 1 atomu, vystupujici nad puvodni povrch desticky.
Co by mohlo pusobit problemy, by mohly byt kvantove jevy. At chceme nebo nechceme, pokud si hrajeme na urovni samotnych atomu, nemuzeme se jich dost snadno vyvarovat. Mohlo by dochazet az k takovym jevum (ciste teoreticky, pravdepodobnosti jsou OPRAVDU hodne nizke), jako treba obdoba kvantoveho tuneloveho efektu, coz by mohlo mit i zajimave dusledky pri pronikani jednotlivych materialu - mozna by se i casti hrotu mohly odtrhnout a sloucit se pronikanym materialem - to je jen napad, nevim.
Pokud by se ukazalo nemoznym, vytvorit navrzenou 'tycinku', muze i tak byt na hrotu jeden jediny atom, ale tady uz zalezi i na vrcholovem uhlu hrotu. Jeho vyhodou by ale byla asi vetsi pevnost pri pouziti, kdy by dochazelo k tomu, ze hrot nepusobi kolmo na material - tycinka o prumeru 1 atomu by byla oproti tomuto hrotu, z tycinky o prumeru vetsim a s jehlanem na jednom konci s jistym vrcholovym uhlem, vice nachylna k prelomeni.
Zaverem: teoreticky to mozne je, ale nedovedu si jen tak od oka predstavit vsechny obtize, spojene s vyrobou a pouzitim. Nicmene, uz dneska mame technologii pouzitelnou na vyrobu 2. typu hrotu.
Co vy na to? |
|
|
|
| | | Slo by tvrdit, ze protoze neajky atom je nejvic vpredu, tak je tim jednoatomovym hrotem :)) Ale doopravdy o tom nic nevim. |
|
|
|
| | | Zajímalo by mě, jestli lze vytvořit dokonalý hrot (jednoatomový), a to nejen ve ST, ale i v reálu. Co vy na to, fyzici? |
|
|
|
| | | Smazal jsem OT prispevky slo v nich o to, ze Bendi ma tech. manual, klidne ho vypali, ale desne dlouho mu to trva, ale udajne se snazi. |
|
|
|
| | | Pááánove, kde se da spla?it ten slavný TNG technický manuál |
|
|
|
| | | Ptaak: Takhle to dopadá, kdy? si scénárista vycucá z prstu pár čísel a chudák naivní čtenář technického manuálu si pak připadá jako Alenka v ří?i divů. |
|
|
|
| | | Jo, mně to teda připadá hodně divný. |
|
|
|
| | | Nepřipadá vám tedy vzhledem k uváděným číslům divné, ?e nejsilněj?í federální lodní phasery mají oficiální výkon 1 MW???? Vzhledem k těmto číslům by měly mít výkon o 5 (!!) řádů vy??í, tedy takový, jaký stanovil na svém zasedání Válečný ?táb. |
|
|
|
| | No, kouknul jsem se do TNG TM a nasel tohle (trida Galaxy):
deflektorove stity jsou napajeny ze 3 redundantnich generatoru, kazdy slozeny ze 6 reaktoru, kazdy o vykonu 128 MW. Pri normalnim impulsu maji ykon minimalni - 27 MW, pri warp rychlostech do W 8 pracuje stale 1 (!) z generatoru na 80% vykonu (takze asi 615 MW). Nad W 8 uz musi pracovat 2 z generatoru a nad W 9.2 uz vsechny 3 - takze v tuchvili maji stity vykon cca 2304 MW.
A ted stity: 5 zakladnich generatoru, kazdy z 12 reaktoru o vykonu 32 MW. Exituji jeste dalsi 3 zalozni generatory, plus na kazdem pylonu gondol 1 navic, takze celkem 5 dalsich Pri normalnich operacich (stity jsou dole) maji vykon cca 1152 MW, coz odpovida 3 generatorum na plny vykon - pravdepodobne rozlozeno na nizsi vykony vice generatoru + neco z M/AMA. Pri poplachu (Alert) je naplno zapojeno 7 generatoru a stity tak maji vykon 2688 MW. Ale - v pripade potreby muze vykon 1 generatoru dosahnout 473 GW (!) po dobu 173 ms, coz se vyuziva pro zpevnovani stitu pri zasahu.
Tolik k vykonum stitu. Deflektorove (navigacni) maji sice jen o nekolik malo MW nizsi vykon nez hlavni stity, ale nedokazi na druhou stranu udrzet tak obrovske vykony jako hlavni stity pri zasazich. |
|
|
|
| | Jde mi o to, ze na vzdalenosti, na kterou pusobi, zalezi kolik casu ma na vychileni castice (t=l/vr kde l je ta vzdalenost a vr je relativni rychlost castice a lode).
Vychyleni musi byt alespon o celni polomer lodi (vim ze neni kulata, ale to je zjednoduseni) r. Musi ji tedy udelit rychlost v=r/t.
Castice bude mit tedy kinetickou energii
E=1/2*m*v^2 (m je hmotnost prumerne castice)
Pak zalezi na cetnosti castic na m^3 (oznacim cc, mozna se tomu rika jinak)
Lod potka za 1s pc=k*r*r*vr*cc castic
Takze vykon musi byt
P=1/2*k*r*r*vr*cc*m*(vr*r/l)^2
P=1/2*k*cc*m*r^4*vr^3/(l^2)
k je konstanta zavisejici na tvaru chraneneho prostoru
r je "polomer" chraneneho prostoru
cc*m je vlastne hustota prostredi
vr je relativni rychlost lodi a castice
l je dosah navigacniho deflektoru
Pozn: Dopoustim se zjednoduseni, ze deflektor ma stejnou intenzitu vsude, kde pusobi (kdo chce, at si integruje, me se ted do toho nechce).
doufam, ze jsem neudelal nikde chybu/ Zkontrolujte to po me. Ted nemam k dispozici ty cisla, tak je nekdo najdete a reknete, jak to vychazi.
|
|
|
|
| | | Alpedar: Z hlavy ne. Ale zjevne to bude stacit :-).
Ptaak: On je vykonostne konstruovan na drobne objekty. Silnejsi verze by praticky byl tazny paprsek.
Ninja: Vdyt prave. "deflektor" vlastne znamena "odrazec". |
|
|
|
| | | happz: co přesně znamená to mnohem? Proto?e kdy? to spočítá?, tak to mnohem mů?e taky být 50%... |
|
|
|
| | proč se teda jeho hlavní parabole říka hlavní navígačni deflektor
nefunguje spí?e jako opak reflektoru? - sníma předměty před lodi vyzařující energii |
|
|
|
| | | Deflektorove stity pracuji na stejnem zaklade jako stity - subprostorove pole, a do nej se zenou gravitony. Ovsem ma MNOHEM mensi vykon. |
|
|
|
| | | A hlavně jak to ten deflektor dělá? Vím určitě, ?e problém prachu je i při impulsu velký - třeba S.S. Magellan A.C.C. se pohyboval právě 0,25c a musel si kvůli tomu vézt několik set tisíc tun ledu jako ?tít. Deflektor zřejmě funguje na bázi antigravitace nebo jiného ohybu prostoru, proto?e jinak by elektroneutrální částice (a takových je vět?ina) nemohl vychýlit. Jen?e pokud to doká?e, dovedete si představit, co by to bylo za zbraň? |
|
|
|
| | | Dimik: Nevis jaky ma ten deflektor dosah? |
|
|
|
| | | Ninja: Srazili.
Alpedar: Kosmicke smeti v ceste je odmetavano predevsim deflektorem. Ten ma dostatecny dosah pred lod, aby stihal cistit i pri nadsvetelnych rychlostech. Navigacni stit slouzi pouze jako ochrana (prakticky stojici) lodi pred objekty s prirodne nabytou hybnosti, jez kritickych rychlosti dosahne dost zridka, o rychlosti svetla ani nemluve.
|
|
|
|
| | | Nevim co otom rika Paramont, ale ja si myslim toto:
Obdobny problem je i s vesmirnym prachem (jen v mnohem mensim meritku). Nekde se rika, ze kvuli prachu jsou navigacni stity, ale pokud by meli doopravdy odrazet ten prach, musely by byt velmi silne.
Castice prachu by totiz i pri nepatrne hmotnosti (pro jednoduchost napr. 0.01 g) mela kinetickou energii alespon 1/2*0.01*0.001*9e16 J = 4.5e11 J (pri relativni rychlosti 1 c, zanedbana relativistika). Behem 1 s se lod asi muze potkat i s vice kaminky (pokud leti rychle), tedy vykon stitu by musel byt znacny, nehlede na naroky na pohon.
Takze jedinou moznosti ktera me napada je to, ze uz diky pohonu je pocet srazek s prachem mnohem nizssi, ci je pri nem mnohem nizsi relativni rychlost.
Myslim si, ze by toho slo dosahnout , pokud by celni pruzer Warpove bubliny byl zvnejsku mensi nez zevnitr (zni to divne, ale mam pocit, ze jsem nejaky tokovy naznak cetl v necem, co souviselo s nestartrekovskym (!!!) Warpovym pohonem nejakeho mexickeho matematika).
To ale pouze znamena, ze aby ke srazce doslo, musely by lode letet velmi presne zasebou. Pak by se asi srazily.
Pokud by to tak bylo, mam pocit, ze by to vyrazne snizilo moznost interakci mezi lodemi ve Warpu.
Nebo je to uplne jinak.
|
|
|
|
| | | Mám otázku. Co se stane kdy? loď která letí třeba warpem 7 je v těsném závěsu za jinou lodí a mají srovnané rychlosti a najednou ta první loď přejde na impuls. Podle mě by nemělo dojít ke střetu. Ale mo?ná ?e se pletu. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
