ARCHÍV=> Technologie ve Star Treku |
Spravuje: Yakuzza
Počet příspěvků: 1714
|
1. Technologie ve Star Treku
Star Trek se odehrává 300-400 let v budoucnosti. Za tu dobu je technologie samozřejmě na úplně jiné úrovni, ne? dnes. Co bychom dali za takový transportér, replikátor, trikordér, phaser a podobné přístroje... Princip vět?iny zařízení ve Star Treku je alespoň v základech reálný. V praxi to znamená, ?e fyzikální zákony se neporu?ují nějak významně :-)
V poslední době existuje spousta náznaků, ?e se technologické úrovni ve Star Treku blí?íme... A? u? v oblasti počítačů, komunikace, pohonu... Otázkou je, jestli autoři Star Treku správně odhadli směr technologického vývoje - klasickým případem je technika ve 23. století tak, jak si ji představovali autoři Star Treku v 60. letech 20. století v konfrontaci s technologií dne?ka a technickou úrovní v 22. století podle představ autorů z počátku 21. století...
2. Free Topic
Z nějakého důvodu se v tomto fóru ře?í v?echny osobní problémy a spory mezi náv?těvníky StarNETu :-)))
|
|
|
| | | U vetsiny organu nevadi, ze i velka cast bunek zahyne. Clovek by se pak z transporteru nevynoroval zdravy a fit, ale zdravy (zbaveny nemoci), ale potreboval by rekonvalescenci. |
|
|
|
| | Unimatrix325: Bravo!!
Razer: Jistě?e tě čtu.
Kdy? odstraní? viru DNA, bude bezesporu něm. Tohle by mohlo fungovat velice dobře u virů vně buněk.. Není třeba to komplikovat. DNA je jasně nalezitelná narozdíl od těla viru, které se li?í od exempláře.
Schopnost regenerace buňky závisí na tkáni. Nejsem biolog, ale z toho mála, co si pomatuji navíc v buňkách existují informace mimo DNA. Přepsání části buňky v jediném okam?iku je velice radikální zásah a přepsání DNA by nemuselo pomoci. Kdyby bylo třeba přepsat třeba celý jádro, nebyl bych si tak jistý výsledkem. Je tam příli? mnoho mo?ností a to prostě nejde nasimulovat z 2 známých stavů. Mimoto, pokud vím, vir přepí?e DNA buňky a začne se rozmno?ovat, čím? spotřebovává hmotu buňky.
O paradxech lze říct pouze to, ?e jsou opravdu neře?itelné. Jediný způsob, jak je ře?it, je přijít na princip, který je zcela v rozporu s platnými vztahy, včetně těch, pou?itých k formulování paradoxu samotného.
|
|
|
|
| | Azaroth :
Na otázku "Spí? ?" lze odpovědět kladně a pravdivě... jsou lidé (patřím mezi ně) kteří mluví i ze spaní...
Lep?í je otázka "Jsi mrtvý ?" |
|
|
|
| | Azaroth: Tak čte? mě nebo ne?
DNA by se odstranila a znovu překopírovala v paměti transportéru tz organismus by svojí DNA stále měl.
Ano u buňěk dochází k mnoha dal?ím změnám, ale ty si pokud má správnou DNA doká?e opravit sama.
Viry jako takové by se z buňky takté? odstanili v paměti počítače.
My?lení a inteligence vůbec pokud to dobře chápu spočívá v jedinečné síti neuronů (neuron = specifická buňka) ka?dého z nás. Viry napadají buňky a ničí je (přetvařejí jejich DNA na svojí vlastní). Pokud ale odstraníme viry a jednodu?e opravíme DNA neuronu nedojde k naprosto ?ádným podru?ným změnám na?eho nervového systému. Jednodu?e nás přestane bolet hlava a budem schopni myslet jako před nemocí i kdy? jsme v jejím průběhu nenávratně ztratili např. část paměti.
Paradoxní otázky se nedají vyře?it proto?e jsou paradoxní a pro nás je paradox neře?itelnej, ov?em pokud změníme názvosloví a kladný začne znamenat záporný a to právě tehdy kdy? xxx . Paradox přestane být paradoxem a stává se ře?itelný. A tak je to se v?im, jen se na problém podívat z jiného úhlu. Mo?ná my ten úhel neuvidíme, proto?e jsme je?tě moc omezení, ale časem se určitě najde někdo kdo odhalí způsob jak vyře?it to co jsme my nedokázali ani pochopit. |
|
|
|
| | S.S.Enterprise: To je druhá stránka věci. I kdyby, nebylo by určitě snadný přesvědčit lidi, aby si na tu plo?inu stoupli. Určitě by vět?ina nábo?enství tuto technologii odmítla.
Nakonec by to mohl být základní kámen úrazu. Haisenbergův kompenzátor je hezká my?lenka a mohlo by to fungovat. Kdy? přenesu traverzu, mů?e mi být jedno, ?e je x% ?ance, ?e nějakej elektron bude o něco posunutej, ale u ?ivota si tím tak jistej nejsem, proto?e nevíme, na jak malou úroven a? sahá ?ivot.
SKRYTÁ REKLAMA: Tímto chci upozornit na forum, které sem nedávno zalo?il, s názvem "Co je to ?ivot?". Jestli máte někdo zájem, mů?ete tam mrknout a trochu toto téma rozjet.
Dimik: Já hledam překá?ky? Mo?ná. Ale uvědom si, ?e existují otázky a problémy, na které ře?ení prostě neexistuje. Není to důsledek toho, ?e by na to nestačila technika. Prostě to nejde z principu.
Třeba úkol: Odpověz kladně a pravdivě na moji otázku: "Spí??"
Nebo: Odpověz správně na otázku: "Odpoví? na mojí dal?í otázku správně?"
(pozn.: Tohle nemam ze své hlavy. Vyčet sem to v kní?ce Umělá inteligence 3)
Je to hodně podobné problému neurčitosti. Na jeho vyře?ení by stačilo vymyslet metodu zji?tování kvantových stavů, která by se nezakládala na tomto vesmíru. Paráda.
Filtry by určitě fungovaly v případě, ?e by byly schopny operovat s časem tak, aby dokázali určit minulost částic. Pak by se snadno vysledovala změna, kterou viry provedli a bylo by jí mo?né odstranit. Ale u statického obrazu o tom dost pochybuji.
S tou chřipkou sem to myslel obrazně. Nemů?u říct, jestli sem viděl nebo ne, proto?e si tím jistej nejsem, ale zjistim to...
Razer: Ty to asi neví?, ale jednu věc si docela elegantně vyře?il. Vět?ina organizmů by toti? asi nepře?ila, kdyby jim něco sebralo DNA. Pokud by tohle udělal filtr, imunita by si s tím odpadem u? v pohodě poradila. U napadených bunek je problém ten, ?e dochází k celkovým změnám, ne jen na úrovni DNA - to je pouze výchozí bod. Navíc není jisté, jestli jsou tyto změny lineární, nebo v sobě skrývají určitou náhodu. V takovém případě by byla neutralizace po?kození velice velice obtí?ná...
Pokud jde o nervovou tkán, tak tam bych s nějakým nahrazováním byl velice opatrný - vrátit část mozku do stavu před několika okam?iky a zbytek nechat ve stavu novém, by mohlo mít katastrofální následky. |
|
|
|
| | ale takto sem to nemyslel, ..
myslel sem to tak, ze proste HEisenbergovi kompenzatory spis polohu a hmotnost odhaduji a ne presne urcuji a zatimco u vsech ostatnich latek by to treba tak nevadilo, tak u zive tkane a u mozku predevsim by to nestacilo.. |
|
|
|
| | | o du?i a takových věcech u? jsme zde mluvili :) |
|
|
|
| | Razer:
On zivý fungujici mozek bude taky tezko transportovatelnej i s tema Haisenbergovejma kompenzatorama... (moc nverim, ze by se ty kompenzatory vedcum podarily vytvorit tak, aby delali presne to co, co v ST... ) |
|
|
|
| | All: No já vim o základnim nedostatku transportéru, ?e neznáme současně polohu a pohyb častice ale v ST to nějak vyře?ili a pokud teda vyře?ili neni problém podle jejich drah a rychlosti (třeba i se spo?děním) zjistit co za částici vlastně sledujeme. Je krajně nepravděpodobné, ?e by měli problém s kompletním rozebráním člověka v paměti počítače následné simulaci co je co odstranění ne?ádoucích atomů, vazeb, případně DNA (to by nahradili prostě duplicitní DNA ze sousední zdravé buňky)
Jediný neodstranitelný vir by byl jen ten který by masivně napadal mozkovou tkáň, ale i to by transportér obe?el stačilo by pou?ít zdravou dna ze zálo?ního skenu a tu prostě vpravit na subelementární úrovni do ji? existujících ale naka?ených neuronů.
Proto poka?dý mluvim o nevyvá?enosti ST technologií, pokud by byli toti? schopni manipulovat s jakoukoli částicí a libovolně ji přená?et či replikovat nebo udr?et v paměti počítače (jak to udělal Scoty) několik let, nemohli by existovat naprosto ?ádné nemoci a vlastně ani smrt stačilo by po usmrcení nahrát 10 minut starý sken dotyčného a replikovat ho, a jen mu vysvětlit ?e před minutou umřel a co se mezitim stalo.....
|
|
|
|
| | Dimik : já jo :) Doktora :) (VOY)
Ad Schroedingerův dekočičér... není to náhodou Haisenbergův kompenzátor ? |
|
|
|
| | | Razer: Ber to tak, ze kvantovou castici neni jak ohledavat, aniz bys zmenil jeji stav, coz samozrejme nesmis. To lze delat pouze v bufferu transporteru, kde jsou naistalovany kompenzatory nelogicnosti konkretne Schrödingerův dekočičér. :-)
|
|
|
|
| | | Azaroth: S tou chripkou je to tak. Videl jsi snad nekdy nekoho v ST, ze by mel chripku? :-)
Co se tyce tve napadene bunky, pokud je zhoubny mikroogranismus zmapovam a je znam i proces jak ho neskodne usmrtit, je takovy postup samozrejme soucasti databze biofiltru.
Obecne ti musim rict, ze zbytecne hledas prekazky v ukonech, ktere by nekdo v praxi driv nebo pozdeji proceduralne osetril. Transsporter trpi mnohem zasadnejsimi teoretickymi nedostatky nez jsou tyto. |
|
|
|
| | | Tak na iDnes je článek o teleportaci ale zatím pouze informace. http://zpravy.idnes.cz/
|
|
|
|
| | Razer: Pokud jsi schopen určit polohu a třeba i tu rychlost, nebo i v?echny vlastnosti částice které potřebuje?, je to fajn. Ale co s tím dál..
Dejme tomu, ?e mám podobu viru, jen?e ta musí být parametrická, obecný popis, tzn. nic přesného, jen ?e vir má: 2 ručičky, 3 no?ičky, jedno tělíčko a uvnitř má někde molekulu, která vypadá asi podobně jako... zde doplní? průměrnou DNA tohoto druhu viru...
Problém je, ?e se ze samotné částice absolutně nedá poznat, jestli to je kus tvojí nervové soustavy nebo kus no?ičky toho viru.. Uhlík je v?dycky uhlík a v podstatě jsou v?echny stejné. Na to aby biofiltr něco rozpoznal musí? analyzovat velikánské struktury, nejen molekuly, ale ... kolik tak mů?e mít vir atomů? Je tam DNA, nějaký ty bílkoviny, aminokiseliny ... no mohlo by to mít i milion atomů, ale teď nemám páru jestli moc přehánim, nebo naopak je to hodně málo...
Příklad:
Nakresli si na papír nějakej pěknej grafík typu tak 100 kuliček a mezi nimi sem tam drátky. Ne do čtverce, to by bylo moc snadný. Tak nějak náhodně. A vedle si nakresli malej grafík, tak 6 kuliček. A teď najdi v tom velikym, kolikrát je tam ten malej... Kdy? si zvět?í? počet kuliček, obarví? je a obarví? i čáry mezi nima tak, aby počet barev odpovídal počtu mo?ných atomů a mo?ných vazeb mezi nimi, zobrazí? si to do prostoru, tak má? před sebou takovou malinkatou část problému, který bude po?ítač ře?it. Kdy? by si pak spojil několik těhle grafů, aby se propletly, ale nespojily vazbama, mo?ná by ses přiblí?il k podobě nějakýho toho viru. Třeba udělat malý autíčko. čtyři kola a na nich brouček...
A teď: Kolik různých grafů mů?e být vytvořeno, aby funkčně byli stejnej vir? Kolik autíček? Uberu jeden atom v kolečku, ale pořád jich tam bude 100 a kolečko bude existovat...
Nebo si zahraj Atlantis 3. Tam se hledali v jedný části na podlaze souhvězdí a co si vzpomínám, strávil sem tam asi hodinu...
Dal?í problém je, ?e hledání se musí udělat opravdu rychle a absolutně bez chyb. Navíc na statickém snímku, tak?e nelze vysledovat pohyby a chování viru...
Pro srovnání: Dne?ní systémy na počítačové rozpoznávání pracují na základě stanovení pravděpodobnosti shody vzoru s obrazem a touto metodou nelze dosáhnout shody 100%. Metody, jaké jsme dnes schopni vytvořit - nezávisle na výkonu hardwaru - by tohle prostě nezvládly - je tu moc mo?ností.
No a teď si vem situaci, ?e vir pronikl do buňky (to voni dělají) a navázal se na její DNA.. potvora. Co odstranit? Vir je součástí buňky, tak?e celou buňku?
Tak?e prohledávání problém je. Hardwarově je to extrémně náročné, ale to snad AMD vyře?í :-) . Pokud jde o softwarové ře?ení, tak to se prostě uvidí...
Ka?dopádně si nemyslím, ?e by biofiltry dokázali spolehlivě odstraňovat i známé viry. To by pak stačilo člověka přetransportovat, aby se zbavil chřipky. Daleko vět?í význam by měli při odstraňování nebezpečných látek, proto?e ty mají pevnou, neměnnou strukturu a lze je tedy určit na 100. Třeba vytáhnout z těla uran a sní?it radioaktivitu těla po ozáření. Odstraňení jedů ap.. To u? by fungovalo daleko lépe.
|
|
|
|
| | | Dimik: Jakto, ?e neznám i její povahu? Přece kdy? znám její polohu a pohyb nemělo by bej nijak tě?ký s jejich počítačema určit i to o jakou částici se jedná ne? Přece podle rychlosti v?ech částí atomu se musí poznat na hi end počítači co za částici to je ne? |
|
|
|
| | | Razer: Ze skenu znas polohu, ale nikoliv povahu castice. Ta se da analyzovat, zvlast v kontextu celych atomu a molekul, az v bufferu transporteru. |
|
|
|
| | | Dimik: O to je celá věc jednodu??í jestli?e znám přesnou polohu a směr částitc v oběktu kterej budu přená?et mohu u? přímo přenést jen to co filtr rozezná na dálku výsledek bude ?e viry zůstanou někde na planetě jako hromádka organické hmoty...... |
|
|
|
| | | Razer: To je nesmysl. Subemelementarni sken je treba pri kazdem zapocatem prenosu. Predstavujes si to trochu jako Hurvinek valku :-). Jak chces dematerializovat hmotu, kdyz nevis, kam pro kterou castici sahnout? Navic, jak zde padlo, kompletni "mapu" cloveka neni kde ukladadat a proto ani zalohovat pro pozdejsi pouziti, na to nejsou kapacity. Nosny vzorec je analogovy a s casem degraduje. Dematerializovanem clovek v transporterteru vydrzi bez zasadnejsich poskozeni radove minuty.
Azaroth: Nicmene presne takto to funguje. Vzorec dematerializovaneho objektu se necha projet globalni databazi vsech znamych organismu a najde-li se nejaka shoda, je opraven. Vysledekem je, ze filtr rozezna pouze jiz drive popsane viry (atp.), nikoliv nove dosud nepoznane kmeny. |
|
|
|
| | | Jak to tak po sobě čtu, vyjádřil sem se jak je mím dobrým zvykem trochu tě?kopádně a krkolomně. Snad to ale pochopíte? :? |
|
|
|
| | Azaroth: Uplně s mě nepochopil. Tenhleten sken se pou?ije při porovnání dat která se udělale před transportem tam s těma který má počítač k dispozici pro následnou materializaci (počítám tak s tim ?e ne v?dy je mo?no osobu oskenovat na planetě pro ru?ení atd) tz člověk se oskenuje na lodi je?tě předtim ne? je materializovanej a nepotřebuje? k tomu znalost v?ech atomů stačí ti znalost atomů nejzhoubněj?ích virů atd.
Počítače v ST by meli bejt schopny pracovat v reálném čase ať u? to dělaj jak to dělaj tz prohledávání problém neni.
Spoje v mozku biofiltr samozřejmě rozezná od virů na úrovni DNA a pokud ne tak nastane problém kterej u? v ST snad byl. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
