ARCHÍV=> Technologie ve Star Treku |
Spravuje: Yakuzza
Počet příspěvků: 1714
|
1. Technologie ve Star Treku
Star Trek se odehrává 300-400 let v budoucnosti. Za tu dobu je technologie samozřejmě na úplně jiné úrovni, ne? dnes. Co bychom dali za takový transportér, replikátor, trikordér, phaser a podobné přístroje... Princip vět?iny zařízení ve Star Treku je alespoň v základech reálný. V praxi to znamená, ?e fyzikální zákony se neporu?ují nějak významně :-)
V poslední době existuje spousta náznaků, ?e se technologické úrovni ve Star Treku blí?íme... A? u? v oblasti počítačů, komunikace, pohonu... Otázkou je, jestli autoři Star Treku správně odhadli směr technologického vývoje - klasickým případem je technika ve 23. století tak, jak si ji představovali autoři Star Treku v 60. letech 20. století v konfrontaci s technologií dne?ka a technickou úrovní v 22. století podle představ autorů z počátku 21. století...
2. Free Topic
Z nějakého důvodu se v tomto fóru ře?í v?echny osobní problémy a spory mezi náv?těvníky StarNETu :-)))
|
|
|
| | Razer: Tak to bude del?í...
Analogový signál zobrazený grafem je spojitá(nepřeru?ovaná, hladká) křivka. Je to něco v závislosti na čase. Nejlépe si to představí? jako zvuk. Je to mechanické vlnění, kde v ka?dém čase, který si zvolí?, mů?e? určit přesnou amplitudu (výchylku) kmitu a zobrazit i nekonečně malý interval křivky. Jinými slovy, kdy? vezme? jakkoli malý časový úsek, v?dycky na něm bude ten zvuk sly?et. Analogový signál zachovává ve?kerou informaci, která byla vyslána.Obsahuje nekonečně mnoho hodnot pro nekonečně mnoho časových bodů. Bohu?el je také právě díky tomu velice náchylný na ru?ení. Navíc je problém se záznamem, proto?e v?dy dochází u signálu k jeho zaru?ení záznamovým zařízením (kdy? se sna?ím něco změřit zároveň to tím měním - to u? tu bylo, ne?). Také přenést analogový signál bez zhor?ení jeho kvality, proto?e nikdo je?tě nepři?el na způsob, jak zaznamenat nekonečně mnoho hodnot...
Pro zjednodu?ení analogového signálu pro počítače se vytvořila digitalizace. Je to proces, kdy si určí? určitou dobu a jako kdy? tikají hodiny, při ka?dém tiknutí sejme? hodnotu analogového signálu. Kdy? bude? tikat dost rychle, bude? mít hodně informací, ale v?echno mezi dvěma tiky bude ztraceno. Oproti analogovému signálu má konečnou přesnost a konečný počet hodnot. Naproti tomu je tento signál daleko lépe přenositelný, proto?e ho lze opatřit kontrolními součty a chyby přenosu detekovat. Díky v?em těmto vlastnostem lze signál přená?et bezestrát. Prostě se jedna hodnota prodlou?í tak, aby na ní nemělo ru?ení prostředí vliv...
20. květen 2004 14:28 : de o to ?e jestli známe polohu v?ech částic v těle před transportem a známe jak se utváří nerovové spoje v tom kterém mozku a i po transportu se zachová 90% v?ech neuronů ze kterejch se za dobu výsadku změnilo jen minimální mno?ství mů?eme rekonstruovat za pomoci např trikodéru
Mů?eme znát způsob, jak se spoje utváří, to jo, ale rekonstruovat je úplnej nesmysl. Nezná? význam, jaký mají ty spoje. Spoje jsou my?lenky, na nich zále?í víc, ne? na neuronech. Pokud do nich zasáhne?, mů?e? třeba zablokovat část vědomí jen proto, ?e si spletl cestu z bodu A do bodu B. Abys to mohl spravit, musel bys nejenom vědět co cesty znamenají, ale i chápat co znamenají a to mů?e pouze jejich majitel. V?echno je tam propojený. Ovládání ?ivotních funkcí je napojeno i na nejvy??í my?lenkové pochody. Nejsou tam uzavřené smyčky. Mozek se doká?e částečně vypořádat s po?kozením, ale kdy? tam zasáhne?, v?echno bude v pořádku, ale něco bude jinak. Navíc se musí? zeptat je?tě na to, zda tím nevytvoří? jiného člověka, ale to je otázka filozofická.
Nebo se zeptám jinak. Člověk bude přenesen, ale počítač zjistí, ?e je 40% ?patně a bude to pěkně kompenzovat.. Bude to je?tě ten původní člověk?
Kdysi (04. květen) jsem tu zmínil neprolomitelnou ?ifru s náhodným klíčem. Jak to spolu souvisí?
Je pět písmen a jedno správné slovo. Ale mo?ností je tro?ičku víc. I kdy? se mů?e? dr?et určitých pravidel, v?dy ti vypadne víc mo?ností. S délkou doplňované informace bude počet mo?ností růst. Ale jen jedna je správná!! Jen?e jak to poznat?? XXXXX je pět písmen. Pravidlo je ?e to je slovo, české, začíná A.. Uhodni co myslím..
A teď k těm částicím. Jaká je nejni??í úroveň? Je je?tě něco men?ího, ne? kvarky, které tovoří elektrony, protony a neutrony? Jak hluboko lze zajít? To se neví, jen dohady. No a ve vztahu k mozku, jaká úroveň je je?tě relevantní k funkcím mozku? (To je ta rovnost částic.) Počítač třeba pracuje s elektrony jako nosiči signálu, ale jeho funkce není závislá na jednotlivých elektronech. Stačí, ?e signál dorazí v nějakém rozmezí. Signál jde, nejde - jedna a nula. Mozek zřejmě pracuje i s mno?stvím signálu. Proto se musí u částice zachovat i její poloha a rychlost (a stavy a fyzik ví co je?tě). Kdyby jen jeden elektron nedorazil na místo, mohlo by to vyvolat řeťezovou reakci a nakonec by to mohlo vypnout celej mozek. A mozek nemá reset. Co by se mohlo stát je nepředvídatelné, ale je to tak, ?e ka?dá jednotlivá operace ovlivňuje x dal?ích operací. Změny mů?ou být minimální a nebo katastrofální. Tohle samozřejmě není podlo?eno, ale nahrává tomu fakt, ?e nervová tkáň je nejcitlivěj?í na po?kození radiací.
U? sem ospalej. Doufam, ?e sem nenapsal moc blbostí a ?e v tom neni moc pravopisnejch chyb. Za případné nedostatky se omlouvam... |
|
|
|
| | | Dimik: Ok připrav si podklady a u?ij si víkend .) |
|
|
|
| | | Razer: A to si alespoň část průběhu transportu lidé v ST pamatují (R. Barcley v TNG; Scotty v nedávno reprízovaném dílu o Stroji zkázy - uvědomoval si potí?e s jeho zhmotněním a ihned potom bě?el opravit závadu)! |
|
|
|
| | | Ne.
Obsahlejsi budu az po vikendu. Ok? :-) |
|
|
|
| | | Dimiku: Já se rád poučim, prostě mi nějak obsáhlejc vysvětli proč mi nestačej k ?ivotu jenom atomy. Přece v?echno co jsi menoval včetně elektrických vazeb si atomy dotvoří. Celkové elektrické pole mozku ale musí zůstat zákonitě stejné proto?e se znovuobnoví samo na základě interakce jednotlivých atomů ne? |
|
|
|
| | Dimik: Proč neni kopirovatelný a nastálo archivovatelný? Proto?e by se to nehodilo do scénáře? Nebo to má nějaký hlub?í význam?
Dimik: Na subelementární úrovni jsou si v?echny částice rovny ano? Tedy záměna originálních částic problém není ano?
Zivy organismus je z pohledu slozeni natolik komplexni celek, ze je pro nej klicove uchovat hybnost kazde jednotlive subelementarni castice, tlak, teplotu, elektricke naboje.
Přece počítač schopný pracovat s tak slo?itými vzorci musí být také schopen domyslet si ?e nemů?e mít jedna buňka teplotu 29 a dal?í 31, taky si domyslí tlak, i teplotu i elektrický náboj dokonce i subelementární částice a jak si to domyslí? Přeci díky datům například z trikodéru.
Jediný tebou proklamovaný rozdíl je v materiálu který poslou?í k sesavení těla.
Ale mo?ná sem opravdu mimo, nedoká?u prostě pochopit proč je o tolik jednodu??í přeměnit tělo na energii (záření). Jestli?e o něm naprosto v?echno vim, přenést ho za pomoci jakési dal?í tajemné energie o miliony kilometrů za sekundu, muset ho nahrát do fyzické paměti počítače který který poskládá toto záření/částice do původní podoby za předem omezenou dobu cca 2 vteřinky a následně zhmotní.
Ne? prostě jen přenést informace z bodu A do bodu B. A v bodě B postavit na základě těchto informací tělo. |
|
|
|
| | | Razer: Nezlob se, ale jsi vazne mimo. Pokud ma byt tato diskuze vazna, predpokladem jsou alespon zakladni fakticke znalosti.
Replikatory (a nakladni transportery) funguji na rozlisovaci urovni atomu. Ta pro predmety a umelou potravu bohate staci. Transporter urceny k prenaseni zivich organismu (a nekterych vzacnych latek) musi naopak pracovat s kvantovou rozlisovaci schopnosti. Zivy organismus je z pohledu slozeni natolik komplexni celek, ze je pro nej klicove uchovat hybnost kazde jednotlive subelementarni castice, tlak, teplotu, elektricke naboje.
Digitalni vzorec replikatoru je to, co si kazdy umime predstavit - presny plan pozic vsech atomu. Opak je analogovy vzorec v transporterech - nikoliv exaktni, degradujici. Proud hmoty je analogovym zaznamem i zdrojem castic zarovem. Diky tomu, ze pracuje s kvantovym rozlisenim, jednoprocesne vznikle nepresnosti nevadi, nicmene neni kopirovatelny ani na stalo archivovatelny. |
|
|
|
| | | aldepadar: no to mě taky napadlo, ale nevim jestli by to přecejenom nebylo u? moc riskantní při přenosu dat z povrchu na loď by mohlo dojít k nenadálé interferenci nebo k něčemu podobnému a to by nebylo moc pěkné.......... |
|
|
|
| | | Razer: A proc pak ten trikac prenaset, staci odvysilat data. |
|
|
|
| | | Nevim proč by to měla bejt vět?í blbost ne? transportér. Stačilo by aby u sebe měl ka?dej čeln výsadku např trikodér a ten by jen tak mimochodem snímal jeho tělo pak by stačilo transportnout jen trikáč a člověka nechat třeba na planetě. Vim neni to etický a ani snadno představitelný ale je to tak. |
|
|
|
| | Dimik no a? replikace minimální části mozku na základně předchozích dat je skoro to samý jako transport
Jo dimiku rozveď víc co to přesně znamená analogový......... |
|
|
|
| | | Razer: My te chapem, ale je to blbost :-). Pochop, ze zadnej "seznam" vsech castic neexistuje. Kvantovy prenos je analogovy, tim se odlisuje od atomoveho, ktery je digitalni a lze ho proto uzit pri replikaci. To, co tu navrhujes, totiz neni nic jineho nez replikace mozku. |
|
|
|
| | | A jeliko? my zapomínáme tu?im tak 90% v?ech informací které v ?ivotě dostaneme nebude se nikdo cítit o nic ochuzen, jednodu?e nepozná, ?e mu ta jedna miliontina paměti chybí .) |
|
|
|
| | Azaroth: de o to ?e jestli známe polohu v?ech částic v těle před transportem a známe jak se utváří nerovové spoje v tom kterém mozku a i po transportu se zachová 90% v?ech neuronů ze kterejch se za dobu výsadku změnilo jen minimální mno?ství mů?eme rekonstruovat za pomoci např trikodéru 99.99999999999
9999999999999999999999999999999
9999999999999999
99999999999999999999999999
999999999999999999999999999999% paměti změněné při výsadku a 100% paměti před výsadkem.
Pochopils co tim myslim? Jistě zní to dost nemyslitelně, ale s technologiemi v ST by to neměl být nejmen?í problém kdy? v něm vědí jak mozek naprosto přesně funguje atd....... |
|
|
|
| | | Alpedar: To je sice pravda, ale popularitu by si tím ta technologie nezískala. Navíc je dost důle?ité to slovo "vět?iny". Já bych řekl spí? od krku dolů... |
|
|
|
| | | U vetsiny organu nevadi, ze i velka cast bunek zahyne. Clovek by se pak z transporteru nevynoroval zdravy a fit, ale zdravy (zbaveny nemoci), ale potreboval by rekonvalescenci. |
|
|
|
| | Unimatrix325: Bravo!!
Razer: Jistě?e tě čtu.
Kdy? odstraní? viru DNA, bude bezesporu něm. Tohle by mohlo fungovat velice dobře u virů vně buněk.. Není třeba to komplikovat. DNA je jasně nalezitelná narozdíl od těla viru, které se li?í od exempláře.
Schopnost regenerace buňky závisí na tkáni. Nejsem biolog, ale z toho mála, co si pomatuji navíc v buňkách existují informace mimo DNA. Přepsání části buňky v jediném okam?iku je velice radikální zásah a přepsání DNA by nemuselo pomoci. Kdyby bylo třeba přepsat třeba celý jádro, nebyl bych si tak jistý výsledkem. Je tam příli? mnoho mo?ností a to prostě nejde nasimulovat z 2 známých stavů. Mimoto, pokud vím, vir přepí?e DNA buňky a začne se rozmno?ovat, čím? spotřebovává hmotu buňky.
O paradxech lze říct pouze to, ?e jsou opravdu neře?itelné. Jediný způsob, jak je ře?it, je přijít na princip, který je zcela v rozporu s platnými vztahy, včetně těch, pou?itých k formulování paradoxu samotného.
|
|
|
|
| | Azaroth :
Na otázku "Spí? ?" lze odpovědět kladně a pravdivě... jsou lidé (patřím mezi ně) kteří mluví i ze spaní...
Lep?í je otázka "Jsi mrtvý ?" |
|
|
|
| | Azaroth: Tak čte? mě nebo ne?
DNA by se odstranila a znovu překopírovala v paměti transportéru tz organismus by svojí DNA stále měl.
Ano u buňěk dochází k mnoha dal?ím změnám, ale ty si pokud má správnou DNA doká?e opravit sama.
Viry jako takové by se z buňky takté? odstanili v paměti počítače.
My?lení a inteligence vůbec pokud to dobře chápu spočívá v jedinečné síti neuronů (neuron = specifická buňka) ka?dého z nás. Viry napadají buňky a ničí je (přetvařejí jejich DNA na svojí vlastní). Pokud ale odstraníme viry a jednodu?e opravíme DNA neuronu nedojde k naprosto ?ádným podru?ným změnám na?eho nervového systému. Jednodu?e nás přestane bolet hlava a budem schopni myslet jako před nemocí i kdy? jsme v jejím průběhu nenávratně ztratili např. část paměti.
Paradoxní otázky se nedají vyře?it proto?e jsou paradoxní a pro nás je paradox neře?itelnej, ov?em pokud změníme názvosloví a kladný začne znamenat záporný a to právě tehdy kdy? xxx . Paradox přestane být paradoxem a stává se ře?itelný. A tak je to se v?im, jen se na problém podívat z jiného úhlu. Mo?ná my ten úhel neuvidíme, proto?e jsme je?tě moc omezení, ale časem se určitě najde někdo kdo odhalí způsob jak vyře?it to co jsme my nedokázali ani pochopit. |
|
|
|
| | S.S.Enterprise: To je druhá stránka věci. I kdyby, nebylo by určitě snadný přesvědčit lidi, aby si na tu plo?inu stoupli. Určitě by vět?ina nábo?enství tuto technologii odmítla.
Nakonec by to mohl být základní kámen úrazu. Haisenbergův kompenzátor je hezká my?lenka a mohlo by to fungovat. Kdy? přenesu traverzu, mů?e mi být jedno, ?e je x% ?ance, ?e nějakej elektron bude o něco posunutej, ale u ?ivota si tím tak jistej nejsem, proto?e nevíme, na jak malou úroven a? sahá ?ivot.
SKRYTÁ REKLAMA: Tímto chci upozornit na forum, které sem nedávno zalo?il, s názvem "Co je to ?ivot?". Jestli máte někdo zájem, mů?ete tam mrknout a trochu toto téma rozjet.
Dimik: Já hledam překá?ky? Mo?ná. Ale uvědom si, ?e existují otázky a problémy, na které ře?ení prostě neexistuje. Není to důsledek toho, ?e by na to nestačila technika. Prostě to nejde z principu.
Třeba úkol: Odpověz kladně a pravdivě na moji otázku: "Spí??"
Nebo: Odpověz správně na otázku: "Odpoví? na mojí dal?í otázku správně?"
(pozn.: Tohle nemam ze své hlavy. Vyčet sem to v kní?ce Umělá inteligence 3)
Je to hodně podobné problému neurčitosti. Na jeho vyře?ení by stačilo vymyslet metodu zji?tování kvantových stavů, která by se nezakládala na tomto vesmíru. Paráda.
Filtry by určitě fungovaly v případě, ?e by byly schopny operovat s časem tak, aby dokázali určit minulost částic. Pak by se snadno vysledovala změna, kterou viry provedli a bylo by jí mo?né odstranit. Ale u statického obrazu o tom dost pochybuji.
S tou chřipkou sem to myslel obrazně. Nemů?u říct, jestli sem viděl nebo ne, proto?e si tím jistej nejsem, ale zjistim to...
Razer: Ty to asi neví?, ale jednu věc si docela elegantně vyře?il. Vět?ina organizmů by toti? asi nepře?ila, kdyby jim něco sebralo DNA. Pokud by tohle udělal filtr, imunita by si s tím odpadem u? v pohodě poradila. U napadených bunek je problém ten, ?e dochází k celkovým změnám, ne jen na úrovni DNA - to je pouze výchozí bod. Navíc není jisté, jestli jsou tyto změny lineární, nebo v sobě skrývají určitou náhodu. V takovém případě by byla neutralizace po?kození velice velice obtí?ná...
Pokud jde o nervovou tkán, tak tam bych s nějakým nahrazováním byl velice opatrný - vrátit část mozku do stavu před několika okam?iky a zbytek nechat ve stavu novém, by mohlo mít katastrofální následky. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
