ARCHÍV=> Technologie ve Star Treku |
Spravuje: Yakuzza
Počet příspěvků: 1714
|
1. Technologie ve Star Treku
Star Trek se odehrává 300-400 let v budoucnosti. Za tu dobu je technologie samozřejmě na úplně jiné úrovni, ne? dnes. Co bychom dali za takový transportér, replikátor, trikordér, phaser a podobné přístroje... Princip vět?iny zařízení ve Star Treku je alespoň v základech reálný. V praxi to znamená, ?e fyzikální zákony se neporu?ují nějak významně :-)
V poslední době existuje spousta náznaků, ?e se technologické úrovni ve Star Treku blí?íme... A? u? v oblasti počítačů, komunikace, pohonu... Otázkou je, jestli autoři Star Treku správně odhadli směr technologického vývoje - klasickým případem je technika ve 23. století tak, jak si ji představovali autoři Star Treku v 60. letech 20. století v konfrontaci s technologií dne?ka a technickou úrovní v 22. století podle představ autorů z počátku 21. století...
2. Free Topic
Z nějakého důvodu se v tomto fóru ře?í v?echny osobní problémy a spory mezi náv?těvníky StarNETu :-)))
|
|
|
| | Azaroth: No vidí? v?dyť my se skoro shodnem .)
Človek létat nemů?e a to ani v případě, ?e by byl geneticky upraven (nebyl by to u? člověk, ale létající člověk .), ale jak je vidět dá se to obejít!!!
K přenosu pomocí morzeovky atd... no snad na to lidi časem přijdou. .)
S domý?lením: Má? pravdu, je to opravdu moc slo?ité hlavně ta otázka je to ten stejný člověk, není to ten stejný člověk... přecejenom se ale dá lecos domyslet a určitě je lep?í ztratit kousíček paměti ne? nebýt vubec (třebas jen pro to abych se jednou vrátil v čase a zabránil události která mi smázla to 1% paměti ((zní to dost divně co :( )) |
|
|
|
| | Razer: Jasně. "Člověk nemů?e létat!" To je starý. Ale kupodivu je ta věta zcela pravdivá. Člověk OPRAVDU nemů?e létat. Létají letadla, my se jen vezem. Je to podvot. Obe?li jsme omezení.
Jestli bude mo?né pohybovat se v čase tak, jako se pohybujeme v prostoru, pak bude mo?ná mo?né, zachytit analogový signál bez jeho zkreslení.
To stejně bude třeba, pokud chceme obejít princip neurčitosti. Ale velice pochybuji, ?e by ST počítač dokázal operovat s časem. Kdyby jo, celá technologie v ST by toti? byl úplnej nesmysl...
Pokud jde o mě, myslím si, ?e transportér by mohl pracovat s digitálním signálem, ale jen za předpokladu nalezení právě té nejni??í subatomární potřebné úrovně, pro zachování vlastností ?ivého organismu. Stanovení této hranice je zatím nad na?e síly.
Tímto bychom eliminovali ztrátu informace po určitou dobu, ale je nutné si uvědomit, ?e pro přenos ka?dého digitálního signálu je třeba ho přeměnit na signál analogový, proto?e v na?em světě neexistuje ?ádný digitální nosič. Tento převod se provede nalezením reprezentací hodnot stavů digitálního sibnálu (1 a 0) dostatečně od sebe odli?itelných a odolných proti ru?ení prostředí.
Předpokládam, ?e ví?, co je morzeovka. Tak si vem 1 jako tečku (pip) a 0 jako čárku (píííp). A teď ti budu chtít poslat morzeovkou 1MB soubor. Kdy? budu chtít, aby 1 byla o 3/4 krat?í ne? 0 a pauza mezi dvěma znaky rovna polovině délky 0 a v souboru bude 50% jedniček a 50% nul a budu chtít ti tenhle soubor poslat za jednu minutu, pak pro 8388608 bitů dlouhou zprávu 4194304 jedniček a nul, s pauzami převedeno na nuly 9437184, pak jedna nula bude trvat 6 milióntin sekundy. (mo?ná sem se seknul, ale rozhodně to bude hodně málo). To je docela krátký, ne? Ale mo?ná by se dal vyrobit tak rychlý snímač, aby dokázal jedničky a nuly rozli?it (Dneska je samozřejmě mo?né posílat data vy??í rychlostí ne? MB/s (dne?ní disky ATA100 třeba 11MB/s=100Mb/s). Ale to je dáno způsobem kódování. Třeba ATA má 40 drátů a pou?ívá se víc stavů ne? 1 a 0... Morzeovka je v tomhle mrtvá).
Vzhledem k tomu, jak velké mno?ství dat potřebuje transportér v rychlosti přenést, musí být i při nejlep?í snaze nosný analogový signál docela náchylný k po?kození. Na druhou stranu prodlou?ení doby přenosu by byla daleko vět?í komplikace, ať u? z hlediska potřebné energie, mo?nosti vzniku poruchy, či problému vněj?ích vlivů (co by se stalo, kdyby do přená?eného člověka udeřil blesk). V tomto přípaďe by mohlo být mo?né člověka replikovat.
Ale ne "domý?let" chybějící části. Proč ne? Proto?e kdy? ti chybí část informací, mů?e? hádat, ale nemů?e? tam doplnit to co tam bylo, proto?e prostě neví? co tam bylo... 1% chyba u tohodle textového souboru je zanedbatelná, ale kdybys měl knihu s 1% chybou o 100 stranách, celá 1 strana bude ?patně. Ať zmen?í? chybu jak chce?, na dostatečně velké mno?ině dat se v?dy projeví... |
|
|
|
| | | Razer: Ty se? ale cheater!!! |
|
|
|
| | Azaroth: Ne kulka mojí hlavu zahřeja a zároveň mi zničí buňky v hlavě, pokud ty buňky vrátim na místo tak jak byly bude v?e ok.
Je pravda ?e v?echno (spí? nic) se nedá ře?it přímo, ale oklikou de uplně v?echno. Nesouhlas, nadávej mi třeba, ale podle mě je to tak. (Jo ta tvoje konečná fráze je dost otřepaná u? sem jí jen tady na stárnetu sly?el asi tak 10x)
Problém je prostě v omezenosti lidského chápání dřív bylo nemo?né ba nepředstavitelné třeba létat do vesmíru.
Dnes je nepředstavitelné někoho transportovat a za 500 let kdo ví... |
|
|
|
| | Razer: A co tohle?
Příklad: Kdy? na tebe někdo vystřelí, kulka vletí do tvojí hlavy a zahřeje jí. Smrt. (Nic proti tobě, jen příklad.
Obrácený proces: Kdy? zahřeju hlavu tvé mrtvoly, kulka vyletí ven, zpátky do pistole a ty ob?ivne??
Tě?ko říct, co v budoucnu lidé vymyslí, ale existují věci, které prostě nejdou z principu.
V?echno se nedá o?idit a analogový signál je jedna z těch věcí. Je to problém nekonečně informací s konečným snímacím rozli?ením. Tak to je. Mů?e? s tím nesouhlasit, mů?e? proti tomu i protestovat, ale to je asi tak v?echno, co s tím mů?e? dělat... |
|
|
|
| | Dimik: No u? v minulém přízpěvku jsem říkal, ?e z dne?ního pohledu je to co řikám na 99% kravina......
Prostě ty atomy by měli stačit (do atomů počítám i elektrony a podobný serepetičky který dnes doká?eme rozli?it tz asi sem fakt tvrdil kraviny) |
|
|
|
| | | Razer: To's to asi nepochopil, neb si sam odporujes. Bez urazky, dockej alespon az dokoncis stredni skolu. Vzdyt v prvnim bode oponujes, ze musi stacit rozliseni na atomy, v druhem zase na subelementarni castice, v tretim nakonec spravne souhlasis s kvanty. |
|
|
|
| | Dimik:
1 to chapu a vysvětlil sem jak to obejít
2 toto?né netot?né halvně kdy? fungují stejně
3 No s těma vazbama má? asi pravdu.
|
|
|
|
| | | Razer: V bodech k tomu, co jeste nepadlo.
1. Analogovy signal nelze zkopirovat ze sve podstaty. Kazda dalsi kopie ma odchylku danou determinaci kopirovanych atributu. Jednoduse receno, pri pokusu o zkopirovani transportniho vzorce by nevyhnutelne vznikolo takovych odchylek, ze by to prenaseny subjekt znicilo/zabilo.
2. Funkcne si jsou dane skupiny subelementarnich castic rovny, to nicmene neznamena, ze jsou totozne. O totoznych stavech lze IMHO mluvit az u kvant.
3. Co odlisuje, cerstvy flak masa od svalu ve tvem stehne? Polohy atomu maji (dejme tomu) totozne, takze co? Charakteristiky jednotlivych hybnosti a naboj. To same odlisuje tvuj mozek od mozku mrtvoly, protoze prave elektrochemicka interakce mezi casticemi tvori tvou osobnost, tvori zivot. Nejde o to aby tam byla, jde o to, aby byla presne takova, jaka ma byt. Tvrdit, ze si atomy nejake vazby dotvori je blbost podobna predstave, ze kdyz do Frankensteina uderi blesk, on ozivne :-).
|
|
|
|
| | | Razer: Opakuji, ze transporter nic nemeni na energii. Castice pekne zustavaji hmotou, pouze jsou za pomoci jakesi kvantove manipulace anulovany jejich vzajmne pritazlivosti. |
|
|
|
| | Azaroth: Děkuju za vysvětlení analogového signálu. Taky sem do?el k názoru, ?e ty se dívá? na problém transportu člověka z dne?ního pohledu. A ře?í? ho zezdola (tak jako se staví dům od základů).
Já si naproti tomu jen kladu otázky a počítám s tím, ?e v ST problémy typu:
Mozek zřejmě pracuje i s mno?stvím signálu. Proto se musí u částice zachovat i její poloha a rychlost (a stavy a fyzik ví co je?tě). Kdyby jen jeden elektron nedorazil na místo, mohlo by to vyvolat řeťezovou reakci a nakonec by to mohlo vypnout celej mozek.
vyře?ili.
Pravděpodobnost mylnosti mích odpovědí je ze současného pohledu více ne? 99%.
Ale z pohledu St sem na tom daleko lépe ne?
Z principu je tedy nemo?né přená?et 100% analogový signál jak ji? bylo řečeno po cestě se kus v?dy ztratí a ani přístroje nejsou schopny proměnit 100% analogový signál z5 na 100% jeho původní hodnoty.
Musí existovat jistá hranice (ja za ní pokládám atomy), která je pro přenos "stejného" člověka akceptovatelná.
Atomy se v ST dají digitalizovat tz. transport je zbytečný.
No myslim ?e sem svuj názor tak nějak shrnul a u? se o tom nemusíme bavit. .) |
|
|
|
| | Razer: Tak to bude del?í...
Analogový signál zobrazený grafem je spojitá(nepřeru?ovaná, hladká) křivka. Je to něco v závislosti na čase. Nejlépe si to představí? jako zvuk. Je to mechanické vlnění, kde v ka?dém čase, který si zvolí?, mů?e? určit přesnou amplitudu (výchylku) kmitu a zobrazit i nekonečně malý interval křivky. Jinými slovy, kdy? vezme? jakkoli malý časový úsek, v?dycky na něm bude ten zvuk sly?et. Analogový signál zachovává ve?kerou informaci, která byla vyslána.Obsahuje nekonečně mnoho hodnot pro nekonečně mnoho časových bodů. Bohu?el je také právě díky tomu velice náchylný na ru?ení. Navíc je problém se záznamem, proto?e v?dy dochází u signálu k jeho zaru?ení záznamovým zařízením (kdy? se sna?ím něco změřit zároveň to tím měním - to u? tu bylo, ne?). Také přenést analogový signál bez zhor?ení jeho kvality, proto?e nikdo je?tě nepři?el na způsob, jak zaznamenat nekonečně mnoho hodnot...
Pro zjednodu?ení analogového signálu pro počítače se vytvořila digitalizace. Je to proces, kdy si určí? určitou dobu a jako kdy? tikají hodiny, při ka?dém tiknutí sejme? hodnotu analogového signálu. Kdy? bude? tikat dost rychle, bude? mít hodně informací, ale v?echno mezi dvěma tiky bude ztraceno. Oproti analogovému signálu má konečnou přesnost a konečný počet hodnot. Naproti tomu je tento signál daleko lépe přenositelný, proto?e ho lze opatřit kontrolními součty a chyby přenosu detekovat. Díky v?em těmto vlastnostem lze signál přená?et bezestrát. Prostě se jedna hodnota prodlou?í tak, aby na ní nemělo ru?ení prostředí vliv...
20. květen 2004 14:28 : de o to ?e jestli známe polohu v?ech částic v těle před transportem a známe jak se utváří nerovové spoje v tom kterém mozku a i po transportu se zachová 90% v?ech neuronů ze kterejch se za dobu výsadku změnilo jen minimální mno?ství mů?eme rekonstruovat za pomoci např trikodéru
Mů?eme znát způsob, jak se spoje utváří, to jo, ale rekonstruovat je úplnej nesmysl. Nezná? význam, jaký mají ty spoje. Spoje jsou my?lenky, na nich zále?í víc, ne? na neuronech. Pokud do nich zasáhne?, mů?e? třeba zablokovat část vědomí jen proto, ?e si spletl cestu z bodu A do bodu B. Abys to mohl spravit, musel bys nejenom vědět co cesty znamenají, ale i chápat co znamenají a to mů?e pouze jejich majitel. V?echno je tam propojený. Ovládání ?ivotních funkcí je napojeno i na nejvy??í my?lenkové pochody. Nejsou tam uzavřené smyčky. Mozek se doká?e částečně vypořádat s po?kozením, ale kdy? tam zasáhne?, v?echno bude v pořádku, ale něco bude jinak. Navíc se musí? zeptat je?tě na to, zda tím nevytvoří? jiného člověka, ale to je otázka filozofická.
Nebo se zeptám jinak. Člověk bude přenesen, ale počítač zjistí, ?e je 40% ?patně a bude to pěkně kompenzovat.. Bude to je?tě ten původní člověk?
Kdysi (04. květen) jsem tu zmínil neprolomitelnou ?ifru s náhodným klíčem. Jak to spolu souvisí?
Je pět písmen a jedno správné slovo. Ale mo?ností je tro?ičku víc. I kdy? se mů?e? dr?et určitých pravidel, v?dy ti vypadne víc mo?ností. S délkou doplňované informace bude počet mo?ností růst. Ale jen jedna je správná!! Jen?e jak to poznat?? XXXXX je pět písmen. Pravidlo je ?e to je slovo, české, začíná A.. Uhodni co myslím..
A teď k těm částicím. Jaká je nejni??í úroveň? Je je?tě něco men?ího, ne? kvarky, které tovoří elektrony, protony a neutrony? Jak hluboko lze zajít? To se neví, jen dohady. No a ve vztahu k mozku, jaká úroveň je je?tě relevantní k funkcím mozku? (To je ta rovnost částic.) Počítač třeba pracuje s elektrony jako nosiči signálu, ale jeho funkce není závislá na jednotlivých elektronech. Stačí, ?e signál dorazí v nějakém rozmezí. Signál jde, nejde - jedna a nula. Mozek zřejmě pracuje i s mno?stvím signálu. Proto se musí u částice zachovat i její poloha a rychlost (a stavy a fyzik ví co je?tě). Kdyby jen jeden elektron nedorazil na místo, mohlo by to vyvolat řeťezovou reakci a nakonec by to mohlo vypnout celej mozek. A mozek nemá reset. Co by se mohlo stát je nepředvídatelné, ale je to tak, ?e ka?dá jednotlivá operace ovlivňuje x dal?ích operací. Změny mů?ou být minimální a nebo katastrofální. Tohle samozřejmě není podlo?eno, ale nahrává tomu fakt, ?e nervová tkáň je nejcitlivěj?í na po?kození radiací.
U? sem ospalej. Doufam, ?e sem nenapsal moc blbostí a ?e v tom neni moc pravopisnejch chyb. Za případné nedostatky se omlouvam... |
|
|
|
| | | Dimik: Ok připrav si podklady a u?ij si víkend .) |
|
|
|
| | | Razer: A to si alespoň část průběhu transportu lidé v ST pamatují (R. Barcley v TNG; Scotty v nedávno reprízovaném dílu o Stroji zkázy - uvědomoval si potí?e s jeho zhmotněním a ihned potom bě?el opravit závadu)! |
|
|
|
| | | Ne.
Obsahlejsi budu az po vikendu. Ok? :-) |
|
|
|
| | | Dimiku: Já se rád poučim, prostě mi nějak obsáhlejc vysvětli proč mi nestačej k ?ivotu jenom atomy. Přece v?echno co jsi menoval včetně elektrických vazeb si atomy dotvoří. Celkové elektrické pole mozku ale musí zůstat zákonitě stejné proto?e se znovuobnoví samo na základě interakce jednotlivých atomů ne? |
|
|
|
| | Dimik: Proč neni kopirovatelný a nastálo archivovatelný? Proto?e by se to nehodilo do scénáře? Nebo to má nějaký hlub?í význam?
Dimik: Na subelementární úrovni jsou si v?echny částice rovny ano? Tedy záměna originálních částic problém není ano?
Zivy organismus je z pohledu slozeni natolik komplexni celek, ze je pro nej klicove uchovat hybnost kazde jednotlive subelementarni castice, tlak, teplotu, elektricke naboje.
Přece počítač schopný pracovat s tak slo?itými vzorci musí být také schopen domyslet si ?e nemů?e mít jedna buňka teplotu 29 a dal?í 31, taky si domyslí tlak, i teplotu i elektrický náboj dokonce i subelementární částice a jak si to domyslí? Přeci díky datům například z trikodéru.
Jediný tebou proklamovaný rozdíl je v materiálu který poslou?í k sesavení těla.
Ale mo?ná sem opravdu mimo, nedoká?u prostě pochopit proč je o tolik jednodu??í přeměnit tělo na energii (záření). Jestli?e o něm naprosto v?echno vim, přenést ho za pomoci jakési dal?í tajemné energie o miliony kilometrů za sekundu, muset ho nahrát do fyzické paměti počítače který který poskládá toto záření/částice do původní podoby za předem omezenou dobu cca 2 vteřinky a následně zhmotní.
Ne? prostě jen přenést informace z bodu A do bodu B. A v bodě B postavit na základě těchto informací tělo. |
|
|
|
| | | Razer: Nezlob se, ale jsi vazne mimo. Pokud ma byt tato diskuze vazna, predpokladem jsou alespon zakladni fakticke znalosti.
Replikatory (a nakladni transportery) funguji na rozlisovaci urovni atomu. Ta pro predmety a umelou potravu bohate staci. Transporter urceny k prenaseni zivich organismu (a nekterych vzacnych latek) musi naopak pracovat s kvantovou rozlisovaci schopnosti. Zivy organismus je z pohledu slozeni natolik komplexni celek, ze je pro nej klicove uchovat hybnost kazde jednotlive subelementarni castice, tlak, teplotu, elektricke naboje.
Digitalni vzorec replikatoru je to, co si kazdy umime predstavit - presny plan pozic vsech atomu. Opak je analogovy vzorec v transporterech - nikoliv exaktni, degradujici. Proud hmoty je analogovym zaznamem i zdrojem castic zarovem. Diky tomu, ze pracuje s kvantovym rozlisenim, jednoprocesne vznikle nepresnosti nevadi, nicmene neni kopirovatelny ani na stalo archivovatelny. |
|
|
|
| | | aldepadar: no to mě taky napadlo, ale nevim jestli by to přecejenom nebylo u? moc riskantní při přenosu dat z povrchu na loď by mohlo dojít k nenadálé interferenci nebo k něčemu podobnému a to by nebylo moc pěkné.......... |
|
|
|
| | | Razer: A proc pak ten trikac prenaset, staci odvysilat data. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
