ARCHÍV=> Technologie ve Star Treku |
Spravuje: Yakuzza
Počet příspěvků: 1714
|
1. Technologie ve Star Treku
Star Trek se odehrává 300-400 let v budoucnosti. Za tu dobu je technologie samozřejmě na úplně jiné úrovni, ne? dnes. Co bychom dali za takový transportér, replikátor, trikordér, phaser a podobné přístroje... Princip vět?iny zařízení ve Star Treku je alespoň v základech reálný. V praxi to znamená, ?e fyzikální zákony se neporu?ují nějak významně :-)
V poslední době existuje spousta náznaků, ?e se technologické úrovni ve Star Treku blí?íme... A? u? v oblasti počítačů, komunikace, pohonu... Otázkou je, jestli autoři Star Treku správně odhadli směr technologického vývoje - klasickým případem je technika ve 23. století tak, jak si ji představovali autoři Star Treku v 60. letech 20. století v konfrontaci s technologií dne?ka a technickou úrovní v 22. století podle představ autorů z počátku 21. století...
2. Free Topic
Z nějakého důvodu se v tomto fóru ře?í v?echny osobní problémy a spory mezi náv?těvníky StarNETu :-)))
|
|
|
| | Azaroth : to se plete?.. přenos informace mů?e být rychlej?í ne? rychlost světla. Vědcům se povedlo uvést dvě částice do takového stavu, ?e interakce s jednou se okam?itě projevila i na druhé, nezávisle na vzdálenosti mezi nimi...
Yakuzza :
"Jak ale urcis to je hmota a co neni? Hmota je vpodstate vsechno kolem nas..."
no právě
|
|
|
|
| | | Dimik: Ké? bych to dovedl vyjádřit tak hezky jako ty. .( |
|
|
|
| | | Yakuzza - 01. červen 2004 18:43: Tomu, co popisujes, se rika predestinacni casova teorie. Podivej se treba na film Dvanact opic, tam je skvele rozpracovana. I v ST se parkat vyskytla, jakym zpusobem vsak casova mechanika funguje ve skutecnosti samozrejme nemame sebemensi paru.
Mimochodem, jak vis, ze se v ramci bezneho 3D prostoru taktez neustale nepohybujeme? Ono je to dost o subjektivite naseho pozorovani reality. Co pohani pohyb castic v case? Sila Velkeho tresku? Pritazlivost na konci casu? Opet nemame ani paru, cimz se z pole vedy dostavame spise k filozofii. |
|
|
|
| | | Razer: Co je to "stejnost"? Takova velicina neexistuje. Hmota je proste hmota. Ona nevi jestli je stejna, :-) chova se, jak se chova, bez rozdilu k cemu se tak chova. O "stejnosti" muzes mozna mluvit jen ty, jakozto pozorovatel, ale pak bych ti rad pripomel, ze uplne vsechno kdysi bylo jeden stejny hmotny bezrozmerny bod :-). |
|
|
|
| | | Unimatrix325 - 01. červen 2004: Jiste. Vdyt tak to funguje i v ramci 3D souradnic x,y,z, neprunikovych obsahu 2D prostoru nebo usecky na primce. Vse je to totez. |
|
|
|
| | Azaroth: To co pí?es jsem si uvědomil taky. Proto jsem uvedl příklad změny času jako cíle ?ivota pozměněné osoby.
Pokud by se osoba opravdu o tolik li?ila. Máme problém, ale ten de v?dy napravit smrtí. Naopak to tak jednoznačné není... . Základní nervové funkce typu zraku čichu nerovoých pochodů se dají opravit poka?dé. Nehledě na to, ?e neustále zapomíná? ?e ta chyba! By musela být jen v poslední paměti (ta snad nemá na osobnost takový vliv) původní verzi osobnosti máme přece na HD lodniho počítače... . |
|
|
|
| | | Opravte mě, ale umístění hmoty na jiném místě/čase neznamená přece její odli?nost ne?! |
|
|
|
| | Yakuzza: Předem ti musim říct, ?e buď mude? číst co pí?u a nebo se s tebou bavit nebudu. Uplně jsi obrátil to co jsem řekl aby to vyhovovalo tobě.
Snad ka?dému dojde ?e kdy? napí?u:
Jestli cestuju časem tak se v daném časovém období ocitnu přesně v té podobě v jaké jsem opustil svůj čas. To je základ
Tak to určitě neznaméná:
Takze podle tebe kdyz se nekdo presune do 200 let vzdalene budoucnosti tak se ani nezhmotni, protoze je mrtvy?
Jestli ano, tak ?iju asi opravdu v jiném vesmíru ne? ty.
Nebudu se opakovat a jen odkazuju na moje přede?lé příspěvky.
ps: Vesmíru je jedno jestli je něco praktické pro člověka nebo ne. |
|
|
|
| | Razer ad zaklad: Takze podle tebe kdyz se nekdo presune do 200 let vzdalene budoucnosti tak se ani nezhmotni, protoze je mrtvy? Tato cast podle me neni vubec jednozanacna. Mohu potkat sebe sameho kdyz se prenesu do 1 hodiny vzdalene minulosti? Tvrdis ze ne, protoze se zhmotnim v takove podobe, v jake jsem byl pred onou jednou hodinou. Jak ale potom vysvetlis moznost cestovani casem do doby kdy uz/jeste nezijes?
ad stejne castice: Stejne castice ve vesmiru proste nenajdes. Naprosto totozne castice neexistuji. Vzdy se necim musi lisit. Treba jenom souradnicemi x,y,z,t jak uvedl Dimik.
Unimatrix325: Jak ale urcis to je hmota a co neni? Hmota je vpodstate vsechno kolem nas...
Razer: ad stejna hmota: A jsme zase u zasadni otazky - jak urcis ze ta hmota je stejna?
Uznavam ze ta moje teorie je trochu divna. Celkove mi ale prijde cestovani casem, meneni casovych primek a vytvareni alternativnich casovych linii desne neprakticke. Cas bych jako ctvrty rozmer bral, pohybujeme se v nem cely zivot, ale pouze dopredu a pouze linearne. Priklanim se spis k nazoru, ze jine typy pohybu nejsou mozne. A myslim, ze potrva nejaky cas, nez lidstvo prijde na nejake fyzikalni zakony o cestovani casem.
Kdyz uz jsem zminil ro vytvareni alternativnich vesmiru, tak me napadla jedna vec - nase (potazmo Star Trekova) predstava alternativnich vesmiru je vpodstate obrovsky rozvetveny strom pricemz kazde "rozcesti" je nejaka udalost, na kterou bylo mozna reagovat vicero zpusoby (respektive kdyz berem v uvahu, ze na kazdou akci existuje nekonecne mnozstvi reakci tak by to byl nejaky nekonecny strom :-)). Co kdyz je to ale tak, ze existuje jenom jedna zasadni verze casove linie? Neexistuji zadne jine reakce, je to proste rovny kmen. No a kdyz uz se prihodi nejaky zasah "zvenci", myslim tim nejaka neprirozena zmena casoveho proudu (kathryn porusila casovou smernici), tak se zmeni beh udalsoti tak, aby konecny dusledek byl zas takovy, jaky mel byt puvodne. Kdyby se totiz na kazdou akci melo vytvaret nekonecne mnoho reakci pricemz akci je rovnez nekonecno, existovalo by vlastne nekonecne mnozstvi alternativnich vesmiru, ktere by se kazdym okamzikem zvetsovalo geometricky. A to mi prijde hrozne neprakticke pro cele universum... |
|
|
|
| | Yakuzaa: Ten film byl s Van Damem - Timecop se to menovalo - tam bylo to s tím setkáním se dvou stejných lidí. Pkně to tam bouchlo... :-)
Ale teď vá?něji: Problém dvou toto?ných lidí nemá se zhroucením vesmíru nic společného. Ti lidé by byli toto?ní pouze do okam?iku (bodu) separace. S plynutím času od tohoto bodu bude jejich rozdíl narůstat. Kdy? se přesune? o 24 hodin zpět, budou tam dvě zcela odli?né osoby co do struktury.
Unimatrix: ...nebo energie. Tohle je pro stejnej problém jako s transportérem, místem určení a hmotou, která tam je. Prostě by se pře tou cestou časem muselo na místě a čase určení udělat místo... Tady je to jednodu??í - kdybychom uměli operovat s časoprostorem tak, ?e by cesta časem byla mo?ná, určitě by nebyl problém na cílovém místě do prostoru vlo?it bublinu s vněj?ím nulovým rozměrem a vnitřním rozměrem cestovatele, která by se pak v čase roztáhla a zdeformovala okolí tak, aby se to tam ve?lo...
Na cestování v čase máme ale času dost... S tím bych si zatím vůbec nezahrával, proto?e netu?íme, co by sme mohli zničit...
Razer, Alpedar: Nemů?ete předpokládat, ?e lze vysílání informace urychlovat do nekonečna. Jakákoli komunikace je zalo?ena na změně stavu nosiče. Změna amplitudy nebo frekvence u rádia, změna polarity nebo napětí v drátech. V?dycky jsi omezen rychlostí této změny a také ru?ením způsobeným prostředím přenosu. Na diskotéce tě neusly?í ?eptat. V?dycky to bude trvat nějakou dobu, del?í ne? rychlost pohybu nosiče signálu samotného. Pokud bys pou?il princip svíťí/nesvítí stejně nebude přenos probíhat rychlostí světla... (přesněji, pro přenesení informace bude zapotřebí doby vět?í ne? doba letu jednoho fotonu z bodu A do B)...
Razer: Nesmí? si ale představovat lidskou paměť jako harddisk. My nejsme počítač ala von Neuman. Na?e paměť je zároveň na?e výkonná jednotka. Ná? procesor je zároveň paměť. V tom tkví základní kámen úrazu. Nejenom, ?e něco zapomene?, ale taky přijde? o pár procesůrků a teď jak stanovit, jestli byly důle?itý nebo ne... |
|
|
|
| | | Unimatrix: A co spí?, ?e nejde cestovat na místa kde je stejná hmota? |
|
|
|
| | Dimik : no... pokud bere? čas jako čtvrtou souřadnici, pak platí, ?e :
Nechť existuje částice A
Nechť existuje částice B
Částice nemohou mít stejné v?echny souřadnice (x,y,z a t) zároveň. Mohou být na stejném místě, ale musejí tam být v jiném čase a naopak. Musejí se tedy v?dy li?it aspoň jednou souřadnicí. Z toho ale plyne, ?e nelze cestovat časem na místa, kde je nějaká hmota... |
|
|
|
| | | Yakuzza: Osobne mi podobna uvaha prijde nesmirne naivni. Na jednu stranu si definujes, ze cas neni vic nez dalsi prostor, tzn. lze se v nem pohybovat, na druhou stranu mu prisuzujes jakousi kauzalni magii. Tohle zkratka nejde dohromady.
Z jakeho duvodu se domnivas, ze by castice po presunuti casem nemely mezi sebou naprosto stejne interakce jako kdykoliv jindy?
Zakon o zachovani cehokoliv musis v tomto modelu posuzovat rovnez ctyrrozmerne, tedy x,y,z,t.
|
|
|
|
| | Yakuzza: Jestli cestuju časem tak se v daném časovém období ocitnu přesně v té podobě v jaké jsem opustil svůj čas. To je základ.
Kontinuum se určitě nezhroutí stejné částice prostě existují a jejich existence ve vesmíru je?tě ke zhroucení nevedla a ani nepovede 2 lidé navíc nemohou být toto?ní jak sám říká? i klon je jinak sestaven proto?e nejedl a nedýhcal a nepil to samé co jeho vzor. To platí i o osobě teď a o osobě před 24 hodinami, ty osoby prostě stejné nejsou ať se na to dívá? jak se na to dívá? a i kdyby stejné byli nic by se myslim nestalo. Proto?e by nebyly na stejném místě, maximálně vedle sebe... . |
|
|
|
| | | Azaroth: rychlost prenosu dat by nemela byt problem. Pokud to snimaci zarizeni zvladne nasnimat a digialni prevodnik to staci prevest (*1), tak je jedno, co se s puvodnim objektem deje. A az jsou cela data prenesena, byl by rekonstruovan
1* pri snimani obrazu digitalni kamerou je jeden z druhu sumu takzvany vycitaci sum, ten je horsi pri vyssi rychlosti vycitani. Neco podobneho by mohlo predstavovat problem i v budoucnu (i kdyz rychlosti by byli o rady jinde) |
|
|
|
| | S tim totoznym clovekem souvisi dost i cestovani casem, kdysi jsem tady rozvijel teorii o nemoznosti existence dvou totoznych lidi ve stejnem casovem okamziku jako duvod pro nemoznost cestovani casem (a vy jste rikali ze je to nesmysl myslim).
Jde o to, ze proti cestovani casem existuje nejaka pojistka - myslim tim, ze kdyz se napriklad presunu do minulosti o 24 hodin, bude se v tom okamziku dve moje osoby. A tohle by mohl byt ten problem. V kazdem okamziku jsme jedinecni (s tim nema nic spolecneho klonovani). A kdyby se najednou nekdo objevil 2x, bylo by to spatne (mohlo by napr dojit ke zhrouceni casoprostoroveho kontinua).
Problem ale je, ze ve ST nedomysleli jeden detail: Kdyz cestujem do minulosti, tak zjevime se tam v podobe te soucasne zijici bytosti nebo se tam objevime jako nova osoba?Cele mi to prijde trochu ujete, protoze cas neni jeste vubec prozkoumany, jsou jenom same teorie... |
|
|
|
| | Azaroth: No vidí? v?dyť my se skoro shodnem .)
Človek létat nemů?e a to ani v případě, ?e by byl geneticky upraven (nebyl by to u? člověk, ale létající člověk .), ale jak je vidět dá se to obejít!!!
K přenosu pomocí morzeovky atd... no snad na to lidi časem přijdou. .)
S domý?lením: Má? pravdu, je to opravdu moc slo?ité hlavně ta otázka je to ten stejný člověk, není to ten stejný člověk... přecejenom se ale dá lecos domyslet a určitě je lep?í ztratit kousíček paměti ne? nebýt vubec (třebas jen pro to abych se jednou vrátil v čase a zabránil události která mi smázla to 1% paměti ((zní to dost divně co :( )) |
|
|
|
| | Razer: Jasně. "Člověk nemů?e létat!" To je starý. Ale kupodivu je ta věta zcela pravdivá. Člověk OPRAVDU nemů?e létat. Létají letadla, my se jen vezem. Je to podvot. Obe?li jsme omezení.
Jestli bude mo?né pohybovat se v čase tak, jako se pohybujeme v prostoru, pak bude mo?ná mo?né, zachytit analogový signál bez jeho zkreslení.
To stejně bude třeba, pokud chceme obejít princip neurčitosti. Ale velice pochybuji, ?e by ST počítač dokázal operovat s časem. Kdyby jo, celá technologie v ST by toti? byl úplnej nesmysl...
Pokud jde o mě, myslím si, ?e transportér by mohl pracovat s digitálním signálem, ale jen za předpokladu nalezení právě té nejni??í subatomární potřebné úrovně, pro zachování vlastností ?ivého organismu. Stanovení této hranice je zatím nad na?e síly.
Tímto bychom eliminovali ztrátu informace po určitou dobu, ale je nutné si uvědomit, ?e pro přenos ka?dého digitálního signálu je třeba ho přeměnit na signál analogový, proto?e v na?em světě neexistuje ?ádný digitální nosič. Tento převod se provede nalezením reprezentací hodnot stavů digitálního sibnálu (1 a 0) dostatečně od sebe odli?itelných a odolných proti ru?ení prostředí.
Předpokládam, ?e ví?, co je morzeovka. Tak si vem 1 jako tečku (pip) a 0 jako čárku (píííp). A teď ti budu chtít poslat morzeovkou 1MB soubor. Kdy? budu chtít, aby 1 byla o 3/4 krat?í ne? 0 a pauza mezi dvěma znaky rovna polovině délky 0 a v souboru bude 50% jedniček a 50% nul a budu chtít ti tenhle soubor poslat za jednu minutu, pak pro 8388608 bitů dlouhou zprávu 4194304 jedniček a nul, s pauzami převedeno na nuly 9437184, pak jedna nula bude trvat 6 milióntin sekundy. (mo?ná sem se seknul, ale rozhodně to bude hodně málo). To je docela krátký, ne? Ale mo?ná by se dal vyrobit tak rychlý snímač, aby dokázal jedničky a nuly rozli?it (Dneska je samozřejmě mo?né posílat data vy??í rychlostí ne? MB/s (dne?ní disky ATA100 třeba 11MB/s=100Mb/s). Ale to je dáno způsobem kódování. Třeba ATA má 40 drátů a pou?ívá se víc stavů ne? 1 a 0... Morzeovka je v tomhle mrtvá).
Vzhledem k tomu, jak velké mno?ství dat potřebuje transportér v rychlosti přenést, musí být i při nejlep?í snaze nosný analogový signál docela náchylný k po?kození. Na druhou stranu prodlou?ení doby přenosu by byla daleko vět?í komplikace, ať u? z hlediska potřebné energie, mo?nosti vzniku poruchy, či problému vněj?ích vlivů (co by se stalo, kdyby do přená?eného člověka udeřil blesk). V tomto přípaďe by mohlo být mo?né člověka replikovat.
Ale ne "domý?let" chybějící části. Proč ne? Proto?e kdy? ti chybí část informací, mů?e? hádat, ale nemů?e? tam doplnit to co tam bylo, proto?e prostě neví? co tam bylo... 1% chyba u tohodle textového souboru je zanedbatelná, ale kdybys měl knihu s 1% chybou o 100 stranách, celá 1 strana bude ?patně. Ať zmen?í? chybu jak chce?, na dostatečně velké mno?ině dat se v?dy projeví... |
|
|
|
| | | Razer: Ty se? ale cheater!!! |
|
|
|
| | Azaroth: Ne kulka mojí hlavu zahřeja a zároveň mi zničí buňky v hlavě, pokud ty buňky vrátim na místo tak jak byly bude v?e ok.
Je pravda ?e v?echno (spí? nic) se nedá ře?it přímo, ale oklikou de uplně v?echno. Nesouhlas, nadávej mi třeba, ale podle mě je to tak. (Jo ta tvoje konečná fráze je dost otřepaná u? sem jí jen tady na stárnetu sly?el asi tak 10x)
Problém je prostě v omezenosti lidského chápání dřív bylo nemo?né ba nepředstavitelné třeba létat do vesmíru.
Dnes je nepředstavitelné někoho transportovat a za 500 let kdo ví... |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
