ARCHÍV=> Technologie ve Star Treku |
Spravuje: Yakuzza
Počet příspěvků: 1714
|
1. Technologie ve Star Treku
Star Trek se odehrává 300-400 let v budoucnosti. Za tu dobu je technologie samozřejmě na úplně jiné úrovni, ne? dnes. Co bychom dali za takový transportér, replikátor, trikordér, phaser a podobné přístroje... Princip vět?iny zařízení ve Star Treku je alespoň v základech reálný. V praxi to znamená, ?e fyzikální zákony se neporu?ují nějak významně :-)
V poslední době existuje spousta náznaků, ?e se technologické úrovni ve Star Treku blí?íme... A? u? v oblasti počítačů, komunikace, pohonu... Otázkou je, jestli autoři Star Treku správně odhadli směr technologického vývoje - klasickým případem je technika ve 23. století tak, jak si ji představovali autoři Star Treku v 60. letech 20. století v konfrontaci s technologií dne?ka a technickou úrovní v 22. století podle představ autorů z počátku 21. století...
2. Free Topic
Z nějakého důvodu se v tomto fóru ře?í v?echny osobní problémy a spory mezi náv?těvníky StarNETu :-)))
|
|
|
| Tvuj příspěvek je opravdu podňětný (přesto?e jsem cestování v čase chápal shodně ji? předtím)
Je tu ale jeden bod a tady bych se rád zastavil:
kdyby zavra?dil své rodiče by nevyvolal paradox, proto?e jeho minulost je pevně daná a budoucnost se teprve utváří. A kdy? by se dostal do bodu provedení své cesty, stejně by znovu volil a kdyby cestu nevykonal, nic by se nestalo, proto?e on u? jí vykonal
Já to čas chápu takhle: Cestovatel zavra?dí rodiče tím změní čas a nemů?e se u? nikdy vrátit do stejné budocnosti ((pokud nebude znovu cestovat v čase a nezabrání sám sobě v zabití svých rodičů, sice i pak bude budoucnost jiná a bude muset počkat v bublině, ale né zas tak jiná)) kdy? tedy po zabití rodičů setrvá v časové bublině a vráti se do bodu "startu" uvidí realitu v ní? jeho druhé já (které by mělo právě odstartovt do minulosti) neexistuje.
Tak to teda chápu já.
PS: Azaroth no první exemplář zrovna bejt nemusim .) Ale v případě kruté beznaděje před smrtí na nehostinné planetě bude mojí útěchou trikodér se značkou Microsoft, který povede k mému znovuo?ivení .) |
|
|
|
| Tak?e čas.. No já chápu čas asi takto:
Osa x=t, bod 0 je přítomnost, interval (-nekonečna, 0) je minulost a je to přímka toto?ná s osou x. na intervalu (0, +nekonečna) je pak budoucnost jako polorovina jdoucí do nekonečna s hraniční přímkou toto?nou s osou y.
Vysvětlim:
Minulost je lineární. Je to v?echno, co si pomatujeme, jediné co známe.
Přítomnost je bod v čase. Je to něco, co nemů?eme pozorovat, proto?e na?e smysly vnímají "nějakou nenulovou dobu" tak?e vlastně ?ijeme v minulosti. Dokonce není ani mo?né rozhodnout, zda přítomnost existuje.
Budoucnost je z nich nejzajímavěj?í. Je to mno?ina v?ech mo?ností, jimi? se mů?e linie času ubírat, závislá na pravidlech příčiny a následku a na náhodě. Jako jednotku času stanovíme okam?ik s nekonečně malou délku. Událost je pak změna, kterou v něm prodělá prostor za jeden okam?ik. Čas je sekvencí okam?iků těsně na sebe navazujících. Přechází-li okam?ik z budoucnosti do minulosti pak se z nekonečně velké mno?iny událostí mo?ných pro tento okam?ik vybere jediná, která přejde spolu s okam?ikem do minulosti a zbytek nevyu?itých mo?ností se ztratí.
Z tohoto modelu vyplívá, ?e budoucnost není předurčena a tudí? nelze cestovat do budoucnosti skokem.
Důvody: Minulost ovlivňuje budoucnost, pokud by bylo mo?né cestovat do budoucnosti, pak by bylo mo?né přeskočit určitou její část a tím vytvořit nejistou, nelineární minulost. Navíc pro jediný okam?ik v budoucnosti existuje nekonečně mnoho událostí, tak?e by vlastně prostor neměl pevnou podobu, ale podobu v?ech těchto mo?ností najednou. Dokonce je mo?né, ?e existuje pouze jediný okam?ik v budoucnosti, který obahuje v?echny mo?né události do konce/nekonečna celého času. V?echno, co se mů?e stát. A stát se mů?e v?echno.
Existoval by v?ak způsob cesty do budoucnosti ("Viz Stroj času"), kdy? vytvoříme časoprostorovou bublinu v ní? zpomalíme čas a přečkáme pár století, je to v pohodě. Ale to není to pravé cestování časem, jen čekání na tramvaj...
Cesta do minulosti je naopak mo?ná skokem, proto?e minulost je u? známá. Nejde zde o ?ádný problém existence dvou stejných lidí, proto?e minimálně by se li?ili o pro?ité vzpomínky. Problém je, ?e ani tento cestovatel by neznal budoucnost a nebyl by se schopen vrátit, proto?e by se čas pro něj začal odvíjet znovu, jakoby se smyčkou, která by v?ak nepůsobila potí?e. Jeliko? uva?ujeme jediný mo?ný směr plynutí času, pak ani tím, kdyby zavra?dil své rodiče by nevyvolal paradox, proto?e jeho minulost je pevně daná a budoucnost se teprve utváří. A kdy? by se dostal do bodu provedení své cesty, stejně by znovu volil a kdyby cestu nevykonal, nic by se nestalo, proto?e on u? jí vykonal. Byla by to vlastně cesta nová - dal?í smyčka...
Oprostíme-li se od lického nahlí?ení na čas, pak minulost je pro objekt (ať ?ivý, nebo ne?ivý) v podstatě mno?inou příčin, které spolu s náhodným jevem určují výběr budoucnosti.
Čas je v podstatě základ tohoto světa. Prostor je hři?tě, ale čas dělá hru. Je to změna. Jeho základní princip je koncečnost v?ech dějů. Lze z toho usuzovat, ?e i čas měl svůj počátek, nicméně otázka "Co bylo před tím?" je nesmyslná.
Pokud jde o rychlost plynutí času, pak ta je konstantní (nekonečná). Teorie relativity sice mů?e mást, ale uva?me, ?e i přístroje na měření času pracují konečnou rychlostí c a při rychlém pohybu jsou jím ovlivněny stejně jako člověk sám. Pohybuje li se raketa rychlostí světla přesně, jak by mohl elektron v mozku nalítnout do neuronu kousek vedle, kdy? by to byl pohyb ve směru hlavního pohybu a elektron by tedy musel být je?tě o něco rychlej?í ne? c...
Mimochodem, kdy? u? tady Pozemstan nakous ten nadřazený vesmír a Boha:
Je Bůh závislý nebo nezávislý na čase.
Pokud ne, pak je neměnný, v?evidoucí a v?evědoucí, proto?e zná čas jako celek, v?echny mo?né varianty jeho poskládáníod začátku do nekonečna. Jevil by se mu jako pomyslný bod. Ale také nemohl nic stvořit, proto?e vytvoření je časový děj - počátek. Stejně tak by nemělo smysl něco tvořit, proto?e zná v?echny mo?né výsledky.
Jestli je závislý na čase, pak mohl vytvořit svět, mělo by to i smysl, proto?e nezná předem výsledek a mohl mít nějaký záměr, ale jak tedy vznikl čas, kdy? ten stvořit nemohl, proto?e je sám na něm závislý. No a pokud existuje nějaký nadřazený vesmír - nějaký vněj?í prostor, pak by cesta časem v jakémkoli směru byla mo?ná, ale pouze tak, ?e by nejprve vystoupil z na?eho vesmíru ven a pak se do něj zas vrátil, jen?e z venka by mu zřejmě připadal jako jediný bod, proto?e vystoupením by se zároveň oprostil od v?ech jeho vnitřních rozměrů, tak?e jak by se dokázal vrátit zpět a přesně najít místo a čas určení..
-----------
Unimatrix325 - 02. červen 2004 17:09Můj příklad byl na základě klasických fotonů. O tom pokusu (nebo spí? pokusech) sem u? sly?el, ale zatím to nikdo nedokázal v praxi vyu?ít ke komunikaci. To by to toti? u? NASA montovali na satelity a raketoplány...
Razer: Myslím, ?e ná? malý spor o opravě po?kozeného přenosového signálu člověka mů?eme vyře?it pouze jediným způsobem: bude? dobrovolník při prvním pokusu? :-) |
|
|
|
| Yakuzza - 02. červen 2004 18:41 ad clovek v budoucnosti za 24h: To zalezi k jake teorii o casove mechanice se priklanis. Dle ciste kauzalni teorie by ses dostal do budoucnosti, ktera by pred 24 hodinami zaznamenala tve zmizeni. Dle predistacni teorie bys ses mohl potkat se svym jiz navrativsim se ja, nicmene bylo by jedno, o co se pokusis, nebot vse je uz beztak dane "osudem" k tomu, abys ses vratil a znovu potkal. |
|
|
|
|
Pozemnstan:
Casoprostor je tak nehomogeni gulas, ze IMHO neni duvod k domence, ze by zmena hmotnosti vesmiru v konkrentnim casovem useku mela nejake fatalni nasledky. My ostatne nemuzeme vedet, zda-li se to uz nekde nestalo napriklad za pomoci prirodni cervi diry. |
|
|
|
| Yakuzza: Teorie relativity stavi prave na tom, ze rychlost svetla se musi vsem soustavam jevit totozna bez ohledu na jejich subjektivni hybnost a tomu se podrizuji vesktere dalsi veliciny jako prave cas.
Prekrocit c "obycejnym" zrychlovanim nelze, na to ve zrychlujici soustave neni dostatek enerie, resp. je tam presne tolik energie, aby ji pri 100% efektivite urychlila na c. E=mc^2 :-) |
|
|
|
| Pozemstan: Mel jsem na mysli prave neco ve smyslu te teorie s tim Bohem (i kdyz jsem realista a na nic jako je Buh neverim - spis tam bude nejaky supervykonny mozek), ale v zasade s tebou souhlasim
Pozemstan: Je pravda, ze kdyz jsem poprve studoval teorii relativity, tak mi moc nebyla jasna ta cast s casovymi posuny pri pohybu vyssim nez c... A abych pravdu rek, porad tomu dobre nerozumim... |
|
|
|
| Yakuzza, ostatní: Z čistě materialistického hlediska zřejmě není důvod, proč by měl být jeden člověk pro čas tak důle?itý, aby existence právě dvou "stejných" osob vyvolala zhroucení prosotoročasu. Souhlasím s Azarothem ale i v nutnosti vytvořit pro "příchozího" "místo" a té?, ?e nikdy vlastně, jak u? bylo napsáno i v diskusi o transportéru, nepůjde o zcela stejného člověka vzhledem k rychlým změnám v mozku (my?lení, odumírání buněk) atd. I klony, v přírodě jednovaječná dvojčata, se přes stejnou DNA li?í nejen fyzickými zdroji materiálu jejich těl, jak psal Razer, ale i vlastními pro?itky v dětství, které spoluutvářely jejich jedinečné vědomí. Problém by tak byl skutečně spí?e i při vytvoření nového "místa" v mo?ných fatálních dopadech byť nepatrného umělého zvět?ení hmotnosti i objemu vesmíru v určitém čase. Jsou-li ale jednotlivé částice, atomy stejného prvku, náboje atd. na nějaké subelementární úrovni přeci jen odli?né a nemohou existovat ve vesmíru zárověň ani dva stejné, mohl by to být stejně problém. Přes výměnu látek toti? určité atomy v těle člověka zůstávají léta (přinejmen?ím v kostech atd.). To je ale asi nepravděpodobné, tě?ko v?ak spekulovat.
Připustíme-li ale i existenci Boha a toho, ?e ka?dý má vedle mozku je?tě "někde nahoře" přidělen svůj "webový prostor", nebo prostě určitou část zatím neprozkoumané ?ivotní energie, "du?i", mohla by přes ji? fyzickou odli?nost nastat dal?í potí?, napojení dvou jedinců na jeden "zdroj". Mo?ná by ale opět stačilo "vytvořit nové místo". Jaká by ale byla reakce zavedeného systému, nebo Boha? Nevím.
Yakuzza, Dimik: Ano, ručička hodinek se pohybuje stále vpřed, stejnou rychlostí... Není to ale jen na?e subjektivní zdání, jak asi myslel Dimik? Podle teorie relativity by také v dopravním prostředku blí?ícím se rychlosti světla pasa?éři vnímali subjektivně stále stejný běh času, vněj?í statický pozorovatel by ale viděl jejich zpomalení. Teorie neumo?ňuje pro nekonečnou hmotnost tělesa letícího rychlostí světla rozvést dění dále, jak u? jsem zde jednou psal. Při rychlosti světla by se cestující asi zcela zastavili. Co by pak subjektivně vnímali? Začali by se po překročení c pro vněj?ího "pozorovatele" (fyzicky asi nemo?ného) pohybovat zpět? Opět by ve své inerciální vzta?né soustavě vnímali běh času, pohyb ručiček hodin "dopředu"? Neděje se to i teď s námi vzhledem k různým pohybům konaným Zemí ve vesmíru, popř. k pohybům vesmíru samého? (to asi výrazně ne, proto?e pohyb Země ve vesmíru je více méně po stabilních obě?ných drahách nebo dlouhodobých spirálách (kolem Slunce, jádra Galaxie, vesmír má pak vlastní čas a není jen "dopravním prostředkem", "krabicí", co kdy? na něj ale přeci jen působí i vněj?í vesmíry popř. "nadřazený" vesmír, který jej obsahuje?) Jsou tu ale právě i vlivy silného gravitačního pole, které té? dilatuje čas. Kdy? kolem nás občas proletí něco hmotněj?ího... |
|
|
|
| Razer: To ani nebudu komentovat |
|
|
|
| Yakuzza: Já nic nepřekrucuju jen sem ti oplatil stejnou mincí .) |
|
|
|
| Razer: Prekrucujes ty. Vesmiru je sice jedno, co je prakticke pro cloveka a co ne, ale ja jsem to psal v absolutne jinem kontextu, takze si to moje precti laskave taky znovu.
Ad ta podoba, v jakem jsem opustil cas: Mas pravdu, sorry, musel jsem si to precist dvakrat :-) Ale potom mi vysvetli, jak by to vypadalo, kdyby se nekdo presunul to 24 hodin vzdalene budoucnosti? Byly tam dva lide, jeden o 24 hodin starsi? Nebo by ten starsi nahradil toho puvodniho? Dalsi vec, kteru o cestovani casem nevime...
Dimik: Nevim, co presne mas na mysli. V 3D prostoru se pohybujeme porad, to je jasne. Az uz se pohybujem s Zemi vzhledem ke Slunci, nebo s cimkoli vzhledem k cemukoli. Co se tyce ctvrteho prostoru, tam se pohybujeme taktez, staci se podivat na hodinky, cas porad linearne bezi dal. Kdybychom se prestali pohybovat, hodinky by se zastavily.
Co pohani casteci v case je zajimava otazka, ale myslim, ze jeste nejaky cas na ni nebudeme znat odpoved... |
|
|
|
| Azaroth : to se plete?.. přenos informace mů?e být rychlej?í ne? rychlost světla. Vědcům se povedlo uvést dvě částice do takového stavu, ?e interakce s jednou se okam?itě projevila i na druhé, nezávisle na vzdálenosti mezi nimi...
Yakuzza :
"Jak ale urcis to je hmota a co neni? Hmota je vpodstate vsechno kolem nas..."
no právě
|
|
|
|
| Dimik: Ké? bych to dovedl vyjádřit tak hezky jako ty. .( |
|
|
|
| Yakuzza - 01. červen 2004 18:43: Tomu, co popisujes, se rika predestinacni casova teorie. Podivej se treba na film Dvanact opic, tam je skvele rozpracovana. I v ST se parkat vyskytla, jakym zpusobem vsak casova mechanika funguje ve skutecnosti samozrejme nemame sebemensi paru.
Mimochodem, jak vis, ze se v ramci bezneho 3D prostoru taktez neustale nepohybujeme? Ono je to dost o subjektivite naseho pozorovani reality. Co pohani pohyb castic v case? Sila Velkeho tresku? Pritazlivost na konci casu? Opet nemame ani paru, cimz se z pole vedy dostavame spise k filozofii. |
|
|
|
| Razer: Co je to "stejnost"? Takova velicina neexistuje. Hmota je proste hmota. Ona nevi jestli je stejna, :-) chova se, jak se chova, bez rozdilu k cemu se tak chova. O "stejnosti" muzes mozna mluvit jen ty, jakozto pozorovatel, ale pak bych ti rad pripomel, ze uplne vsechno kdysi bylo jeden stejny hmotny bezrozmerny bod :-). |
|
|
|
| Unimatrix325 - 01. červen 2004: Jiste. Vdyt tak to funguje i v ramci 3D souradnic x,y,z, neprunikovych obsahu 2D prostoru nebo usecky na primce. Vse je to totez. |
|
|
|
| Azaroth: To co pí?es jsem si uvědomil taky. Proto jsem uvedl příklad změny času jako cíle ?ivota pozměněné osoby.
Pokud by se osoba opravdu o tolik li?ila. Máme problém, ale ten de v?dy napravit smrtí. Naopak to tak jednoznačné není... . Základní nervové funkce typu zraku čichu nerovoých pochodů se dají opravit poka?dé. Nehledě na to, ?e neustále zapomíná? ?e ta chyba! By musela být jen v poslední paměti (ta snad nemá na osobnost takový vliv) původní verzi osobnosti máme přece na HD lodniho počítače... . |
|
|
|
| Opravte mě, ale umístění hmoty na jiném místě/čase neznamená přece její odli?nost ne?! |
|
|
|
| Yakuzza: Předem ti musim říct, ?e buď mude? číst co pí?u a nebo se s tebou bavit nebudu. Uplně jsi obrátil to co jsem řekl aby to vyhovovalo tobě.
Snad ka?dému dojde ?e kdy? napí?u:
Jestli cestuju časem tak se v daném časovém období ocitnu přesně v té podobě v jaké jsem opustil svůj čas. To je základ
Tak to určitě neznaméná:
Takze podle tebe kdyz se nekdo presune do 200 let vzdalene budoucnosti tak se ani nezhmotni, protoze je mrtvy?
Jestli ano, tak ?iju asi opravdu v jiném vesmíru ne? ty.
Nebudu se opakovat a jen odkazuju na moje přede?lé příspěvky.
ps: Vesmíru je jedno jestli je něco praktické pro člověka nebo ne. |
|
|
|
| Razer ad zaklad: Takze podle tebe kdyz se nekdo presune do 200 let vzdalene budoucnosti tak se ani nezhmotni, protoze je mrtvy? Tato cast podle me neni vubec jednozanacna. Mohu potkat sebe sameho kdyz se prenesu do 1 hodiny vzdalene minulosti? Tvrdis ze ne, protoze se zhmotnim v takove podobe, v jake jsem byl pred onou jednou hodinou. Jak ale potom vysvetlis moznost cestovani casem do doby kdy uz/jeste nezijes?
ad stejne castice: Stejne castice ve vesmiru proste nenajdes. Naprosto totozne castice neexistuji. Vzdy se necim musi lisit. Treba jenom souradnicemi x,y,z,t jak uvedl Dimik.
Unimatrix325: Jak ale urcis to je hmota a co neni? Hmota je vpodstate vsechno kolem nas...
Razer: ad stejna hmota: A jsme zase u zasadni otazky - jak urcis ze ta hmota je stejna?
Uznavam ze ta moje teorie je trochu divna. Celkove mi ale prijde cestovani casem, meneni casovych primek a vytvareni alternativnich casovych linii desne neprakticke. Cas bych jako ctvrty rozmer bral, pohybujeme se v nem cely zivot, ale pouze dopredu a pouze linearne. Priklanim se spis k nazoru, ze jine typy pohybu nejsou mozne. A myslim, ze potrva nejaky cas, nez lidstvo prijde na nejake fyzikalni zakony o cestovani casem.
Kdyz uz jsem zminil ro vytvareni alternativnich vesmiru, tak me napadla jedna vec - nase (potazmo Star Trekova) predstava alternativnich vesmiru je vpodstate obrovsky rozvetveny strom pricemz kazde "rozcesti" je nejaka udalost, na kterou bylo mozna reagovat vicero zpusoby (respektive kdyz berem v uvahu, ze na kazdou akci existuje nekonecne mnozstvi reakci tak by to byl nejaky nekonecny strom :-)). Co kdyz je to ale tak, ze existuje jenom jedna zasadni verze casove linie? Neexistuji zadne jine reakce, je to proste rovny kmen. No a kdyz uz se prihodi nejaky zasah "zvenci", myslim tim nejaka neprirozena zmena casoveho proudu (kathryn porusila casovou smernici), tak se zmeni beh udalsoti tak, aby konecny dusledek byl zas takovy, jaky mel byt puvodne. Kdyby se totiz na kazdou akci melo vytvaret nekonecne mnoho reakci pricemz akci je rovnez nekonecno, existovalo by vlastne nekonecne mnozstvi alternativnich vesmiru, ktere by se kazdym okamzikem zvetsovalo geometricky. A to mi prijde hrozne neprakticke pro cele universum... |
|
|
|
| Yakuzaa: Ten film byl s Van Damem - Timecop se to menovalo - tam bylo to s tím setkáním se dvou stejných lidí. Pkně to tam bouchlo... :-)
Ale teď vá?něji: Problém dvou toto?ných lidí nemá se zhroucením vesmíru nic společného. Ti lidé by byli toto?ní pouze do okam?iku (bodu) separace. S plynutím času od tohoto bodu bude jejich rozdíl narůstat. Kdy? se přesune? o 24 hodin zpět, budou tam dvě zcela odli?né osoby co do struktury.
Unimatrix: ...nebo energie. Tohle je pro stejnej problém jako s transportérem, místem určení a hmotou, která tam je. Prostě by se pře tou cestou časem muselo na místě a čase určení udělat místo... Tady je to jednodu??í - kdybychom uměli operovat s časoprostorem tak, ?e by cesta časem byla mo?ná, určitě by nebyl problém na cílovém místě do prostoru vlo?it bublinu s vněj?ím nulovým rozměrem a vnitřním rozměrem cestovatele, která by se pak v čase roztáhla a zdeformovala okolí tak, aby se to tam ve?lo... Na cestování v čase máme ale času dost... S tím bych si zatím vůbec nezahrával, proto?e netu?íme, co by sme mohli zničit...
Razer, Alpedar: Nemů?ete předpokládat, ?e lze vysílání informace urychlovat do nekonečna. Jakákoli komunikace je zalo?ena na změně stavu nosiče. Změna amplitudy nebo frekvence u rádia, změna polarity nebo napětí v drátech. V?dycky jsi omezen rychlostí této změny a také ru?ením způsobeným prostředím přenosu. Na diskotéce tě neusly?í ?eptat. V?dycky to bude trvat nějakou dobu, del?í ne? rychlost pohybu nosiče signálu samotného. Pokud bys pou?il princip svíťí/nesvítí stejně nebude přenos probíhat rychlostí světla... (přesněji, pro přenesení informace bude zapotřebí doby vět?í ne? doba letu jednoho fotonu z bodu A do B)...
Razer: Nesmí? si ale představovat lidskou paměť jako harddisk. My nejsme počítač ala von Neuman. Na?e paměť je zároveň na?e výkonná jednotka. Ná? procesor je zároveň paměť. V tom tkví základní kámen úrazu. Nejenom, ?e něco zapomene?, ale taky přijde? o pár procesůrků a teď jak stanovit, jestli byly důle?itý nebo ne... |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|