ARCHÍV=> Technologie ve Star Treku |
Spravuje: Yakuzza
Počet příspěvků: 1714
|
1. Technologie ve Star Treku
Star Trek se odehrává 300-400 let v budoucnosti. Za tu dobu je technologie samozřejmě na úplně jiné úrovni, ne? dnes. Co bychom dali za takový transportér, replikátor, trikordér, phaser a podobné přístroje... Princip vět?iny zařízení ve Star Treku je alespoň v základech reálný. V praxi to znamená, ?e fyzikální zákony se neporu?ují nějak významně :-)
V poslední době existuje spousta náznaků, ?e se technologické úrovni ve Star Treku blí?íme... A? u? v oblasti počítačů, komunikace, pohonu... Otázkou je, jestli autoři Star Treku správně odhadli směr technologického vývoje - klasickým případem je technika ve 23. století tak, jak si ji představovali autoři Star Treku v 60. letech 20. století v konfrontaci s technologií dne?ka a technickou úrovní v 22. století podle představ autorů z počátku 21. století...
2. Free Topic
Z nějakého důvodu se v tomto fóru ře?í v?echny osobní problémy a spory mezi náv?těvníky StarNETu :-)))
|
|
|
| | Nalezl jsem pri beznadejnem pobihani po strankach v nadeji, ze neco najdu, velice dobre zpracovanou stranku o energetickych zdrojich Federace, se kterou takroka do puntiku souhlasim. Vyberte si: zdroj nebo vytah:
M/ARA ma vykon nekde mezi 1e19 a 1e20 W. Problem je vsak ve vyuzitelnosti tohoto zdroje.
1. pokud vznika plazma anihilaci, obsahuje z velke casti zareni gamma a piony, priblizne v pomeru 30:70. Piony se ovsem rychle rozpadaji na neutrina, ktera prakticky okamzite mizi v nenavratnu. Zbyva tedy necelych 30%, tedy asi 3e18 W.
2. dalsi ztraty jsou v tepelne degradaci plasmy. Pokud je teplota plasmy v reakcni komore 2e12K, musi vyzarovat obrovske mnostvi radiace a zaroven strasne zahrivat komoru. Neco podobneho pracuje i u zacatku rozvodu plasmy. Radiace a tepelne ztraty pak snizi vyuzitelny vykona na radove 1e15 W.
3. Gondoly. I pri vypnutem warpu spotrebovavaji cca 89% vykonu jadra. Dusledek propojeni warp pole s impulsmimi motory. Spolu s stale jeste patrnou radiaci to ubira dalsi vykon, zbyva asi 1e13 W.
4. Prichazi zaver, zbyva prevod energie z plasmy do nejakeho vyuzitelne podoby. Zde zavisi vse na ucinosti tohoto prevodu.
Kdyz jsem kontroloval vypocty, rozesel jsem se se zdrojem o jeden rad. Podle mych kontrol by vyuzitelna energie mela byt radu 1e14 W. Tudiz, pokud by chtel nekdo overit zdroj a jeho udaje, bude jedine dobre. IMHO ale rozdil jednoho radu moc velky rozdil uz nehraje, a dostavame se k rekl bych velmi slusnemu odhadu.
Vsechny udaje v clanku jsou odvozovany bud z TNG-TM, nebo z udaju a rozhovoru ze serialu. Odhad je zpracovan pro M/AMA tridy Galaxy. |
|
|
|
| | Takze, tady jsou vysledky, posudte sami.
Neznam sice prevodni vztah mezi cochrany a waty, ale mam mozna neco jinyho. V TNG manualu je lehka zminka o vykonosti M/ARA v porovnani s fuzimi reaktory, jake se pouzivaji v impulsnich motorech. No, a zcela necekane (uz jsem v to ani nedoufal) v kapitolce o impulsnim pohonu, kdyz se rozebira jeho struktura, je zminen vykon jedne z fuznich komor - 1e11 MW. A jsme doma, mame (doufam) alespon priblizny odhad vykonu warp jadra - 1e14 W * 1e6 (to je to srovnani) = 1e20 W, tedy 100 exawatu!!! To mi pripada jako strasne obrovsky cislo, takze ho asi odeslu do oblasti systematickych chyb. |
|
|
|
| | ptaak: hehe, ctes mi myslenky. Ted tu sedim, badam v manualu a hledam vsechny zminky o cochranech. V cochranech se obecne udava "vlastnost" subprostorveho pole ci pole obecne. Jedna se napr. o pole deflektoru, strukturalni integrity, inercialnich tlumicu, stitu, tazneho paprsku, FTL pole v jadrech poctacu. Velice pekne je, ze u kazde zminky o techto polich je v TNG manualu take kolika generatory a jake velikosti cochranu je generovano a kolik [reaktoru|gravitacnich generatoru] to napaji. Takze, lehce vzato, uz jsem to vynesl do grafu, a vychazi takova divna zubata krivka. Dohledavam, jestli jsem neco neprehledl a asi dneska navecer sem soupnu zpracovanou zavislost.
Vykon warp jadra se udava v cochranech jako maximalni hodnota warp-pole, kterou je schopno vyvynout a vyuzit pro warp. Btw je to take snad ten samy nasobek c, a odpovida to po prevodu warp stupnici. |
|
|
|
| | | JohnyDog: ale je tu malý problém, ASCII pracuje s binárním kódem, ale co kdy? počítače ST pracují s jiným, třeba trinárním? (0,1,2 nebo -1,0,1 jako nula, elektron, pozitron). V tuhle chvíli bych se nezabýval quady, ale spí? jinou důle?itou jednotkou: cochrany. Pokud vím, tak výkon warpjádra se uvádí v cochranech. Co jiného se v nich je?tě uvádí? Jaký je jejich alespoň přibli?ný přepočet na jouly (watty, newtony)? - a ten musí existovat, alespoň orientační, pokud se jedná o energii resp. silové působení. |
|
|
|
| | | Dimik: Je to prinejmensim stejne logicke jako jakykoliv jiny pojem ve scifi :) No, my momentalne pocitame v bytech protoze 1 znak = 1 byte, a ostatne tak to bylo i vymysleno normou ASCII. Uz existuje unicode kde 1 znak = 1 word, a ted si predstav kolik reci a jazyku je znamo ve svete ST .. klidne mohla UFP schvalit nejakou normu rozsireneho unicode. |
|
|
|
| | JohnyDog: ST "kiloquady" vymyslel Okuda uz 80tych letech.
Hypoteticka spojitost s "quadword" by prakticky vzato ani nebyla logicka. Proc zavadet (a hlavne menit) mereni dat na zaklade quadwordu ? |
|
|
| Anonym: weyoun - 14. březen 2002 17:22 |  |
| ZAMĚŘIT
|
|
| | | Co rikate na technologii Dominionu? |
|
|
|
| | | Dimik: No pojem quad se pouziva v IT jako 8 bytu (word = 2 byty, doubleword = 4 byty, quadword = 8 bytu), takze podle teto definice jsou teraquady terabajty nasobene 8mi. Ovsem spis mam dojem ze autori jen tak neco placli aby to vypadalo futuristicky a vubec nevedi co to znamena. |
|
|
|
| | | IMHO nema smysl tyto zamerne nevyjadritelne jednotky definovat. Staci znat priblizne rozsahy, ve kterych se v ST praxi pouzivaji a tech se potom priblizne drzet.
Napr. konkretne "terakvad" IMHO dnes rozume pojmout nelze. Nemame sebemensi predstavu, jak bude vypocetni technika (i ten pojem mi prijde zastaraly) za 300 let resena.
|
|
|
|
| | Isotunu mame z krku, parsek je uz davno definovan (Ptaak: mas pravdu, to je parsek), exploze torped taky, zbyva tu teraquad.
Teraquad - tera je klasicky pouzivana predpona, znacici, ze neceho je nasobek 1e12. No, a vzhledem k tomu, ze kapacita isolinearnich cipu a pameti vubec je udavana v 'quadech' a pri predpokladu, ze ST pouzivaji - alespon pri potrebe vetsiho vykonu, coz napr. jadro lodniho pocitace je - kvantovych pocitacu, tak by i ta podoba jednotky kapacity dnesnich KP s quady nemusela byt nahodna. |
|
|
|
| | | Isotunu jsme u? definovali a dál se o ní nebudeme bavit. |
|
|
|
| | | Ptaak: Právě proto jsem to házel s otazníkem. Ov?em pravda je tam někde... za obrazovkou... :-))) |
|
|
|
| | | Mám takový pocit, ?e parsek je vzdálenost, v ní? se vám protnou dvě přímky vyslané pod úhlem jedné sekundy z protilehlých konců obě?né dráhy Země. |
|
|
|
| | Parsec od PARalax SECond, 3,26 ly.
Fotonové torpédo je "konvenční" exploze, do subprostoru se to dostane a? u kvantových torpéd, fotonová to nedokázala. |
|
|
|
| | Parsek je jednotka vzdálenosti pou?ívaná i dnes. Ale přesně to nevím, je to hodně světelných let.
Terraquad je jednotka objemu dat. Aby jim nemohli fanou?ci řvát, ?e by se Doctor nevlezl do XY gigabitů, tak vymysleli terraquad a setřeli je :-) |
|
|
|
| | | Winner: ?e se tak blbě ptám: Co bude po srazu?
Ptaak,happz: Co přesně isotuna je by mě taky zajímalo. Stejně jako parsek nebo teraqvad nebo jak se to pí?e. |
|
|
|
| | | Ptaak, happz: Nemá to něco společného s tím, ?e takové výbuchy nějak naru?ují subprostor ? Asi tak, ?e by to byla jednotka určující po?kození subprostoru výbuchem o takové a takové síle ? |
|
|
|
| | | Jak to bude s vlastnim radiem vysledne exploze? Mam na mysli zavislost hodnoty energie v bode na vzdalenosti od epicentra a case. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
