ARCHÍV=> Technologie ve Star Treku |
Spravuje: Yakuzza
Počet příspěvků: 1714
|
1. Technologie ve Star Treku
Star Trek se odehrává 300-400 let v budoucnosti. Za tu dobu je technologie samozřejmě na úplně jiné úrovni, ne? dnes. Co bychom dali za takový transportér, replikátor, trikordér, phaser a podobné přístroje... Princip vět?iny zařízení ve Star Treku je alespoň v základech reálný. V praxi to znamená, ?e fyzikální zákony se neporu?ují nějak významně :-)
V poslední době existuje spousta náznaků, ?e se technologické úrovni ve Star Treku blí?íme... A? u? v oblasti počítačů, komunikace, pohonu... Otázkou je, jestli autoři Star Treku správně odhadli směr technologického vývoje - klasickým případem je technika ve 23. století tak, jak si ji představovali autoři Star Treku v 60. letech 20. století v konfrontaci s technologií dne?ka a technickou úrovní v 22. století podle představ autorů z počátku 21. století...
2. Free Topic
Z nějakého důvodu se v tomto fóru ře?í v?echny osobní problémy a spory mezi náv?těvníky StarNETu :-)))
|
|
|
| | | winner: manual pravi, ze: system stitu ma pri beznych operacich (cruise mode) vykon 1152 MW, vykon jednoho z 12 generatoru stitu muze dosahnout az 473 000 MW po dobu 173 ms. Pri poplachu je vykon stitu 2688 MW. |
|
|
|
| | | K dokonalosti to dotáhli Borg kdy? útočí na celou plochu ?títu najednou a tím jim nedají ?anci na posílení obrany v určitých bodech. |
|
|
|
| | | jeste ty stity: stity jsou vrstva gravitonu, hnana do subprotstoroveho pole. Generatory pole vytvori kolem lodi jakousi vrstvicku subprostoroveho pole (patrne dvojitou) a generatory gravitonu do ni zenou gravitony. A co vic: i kdyz stity dokazou zadrzet dost snadno vybuch torpeda primo na stitu, nedokazou se adekvatne vyrovnat s nekolika zasahy do ruznych mist, vice od sebe vzdalenych. |
|
|
|
| | | ad torpedo: stity nejsou napajeny primo z jadra, ale maji vlastni generatory, ktere je vytvareji. Nicmene, existuje jakasi vyrovnavaci energeticka sit, ktera propojuje vsechny dodavatele energie (jadro, reaktory impulsniho pohonu a vlastni mensi generatory subsystemu) a vyrovnava vysoke poptavky po energii. Takhle je stit schopen kratkodobe (stovky nanosekund) odolat lokalne mnohem vetsi energii. Pokud pocitac vyhodnoti blizici se teleso jako hrozbu, je schopen do mista dopadu koncentrovat energii stitu - ale jen vysoce kratkodobe. |
|
|
|
| | | No já bych řekl, ?e to je mo?ná tím, ?e oblast zatí?ení rozlo?ená na vět?í plochu (zkus to porovnat třeba s phaserem), třeba tam hraje vliv tohle. Ale ta moje reakce je jen má spekulace na základě faktů z druhé ruky (přesněji, od Bendiho - kdy? jsme se dohadovali o tom, proč by phasery mým lodím z MEF nemohly nijak u?kodit). Stejně si myslím, ?e tam bude je?tě nějaký jiný mechanismus... |
|
|
|
| | | Ptaak: Well. Tak?e 4) vy?la. I tak je ale ten výkon nějak moc malý... |
|
|
|
| | Tak jsem si skusil spočítat energii torpéda při explozi ve ?títech a prostě mi vy?lo, ?e kdyby byla ta energie 1e14 W distribuována z 90% do gondol a tak z 10% do ?títů, nevydr?el by ?tít ani JEDEN zásah z torpéda.
Teorie:
1) ?patně jsem to spočítal.
2) Neplatí rovnice E=mc2
3) Výkon jádra Galaxy je silně podhodnocen.
4) ?títy nepohlcují energii ale nějak ji odrá?ejí ven.
5) Jestli vás je?tě něco napadne, pi?te. |
|
|
|
| | | Nepohlcují energii, rozptylují ji na vrstvě gravitonů, dr?ených v dané oblasti EMG polem... tedy tak jsem to alespoň pochopil... |
|
|
|
| | happz: Tak?e kdy? v BOBW odpálili ve?kerý výkon WARP jádra skrz hlavní deflektor, mělo to výkon 1e14 W ? Tedy 100 bilionů Wattů ? Ufff :-))) Tak to pak nechápu, jak se tomu ta krychle mohla přizpůsobit...
Ostätně - anbízí se otázka, jaký výkon mají federální ?títy na lodi třídy Galaxy. Pak bychom mohli vymyslet, jak vlastně ty ?títy pohlcují energii - pokud by ji musely pohlcovat (imho nesmysl) tak by jejich momentální výkon v době dopadu fotonového torpéda musel být minimálně stejný, jako výkon toho torpéda... |
|
|
|
| | | Ony ty stranky jsou vlastne zajimave skoro vsechny... |
|
|
|
| | Nalezl jsem pri beznadejnem pobihani po strankach v nadeji, ze neco najdu, velice dobre zpracovanou stranku o energetickych zdrojich Federace, se kterou takroka do puntiku souhlasim. Vyberte si: zdroj nebo vytah:
M/ARA ma vykon nekde mezi 1e19 a 1e20 W. Problem je vsak ve vyuzitelnosti tohoto zdroje.
1. pokud vznika plazma anihilaci, obsahuje z velke casti zareni gamma a piony, priblizne v pomeru 30:70. Piony se ovsem rychle rozpadaji na neutrina, ktera prakticky okamzite mizi v nenavratnu. Zbyva tedy necelych 30%, tedy asi 3e18 W.
2. dalsi ztraty jsou v tepelne degradaci plasmy. Pokud je teplota plasmy v reakcni komore 2e12K, musi vyzarovat obrovske mnostvi radiace a zaroven strasne zahrivat komoru. Neco podobneho pracuje i u zacatku rozvodu plasmy. Radiace a tepelne ztraty pak snizi vyuzitelny vykona na radove 1e15 W.
3. Gondoly. I pri vypnutem warpu spotrebovavaji cca 89% vykonu jadra. Dusledek propojeni warp pole s impulsmimi motory. Spolu s stale jeste patrnou radiaci to ubira dalsi vykon, zbyva asi 1e13 W.
4. Prichazi zaver, zbyva prevod energie z plasmy do nejakeho vyuzitelne podoby. Zde zavisi vse na ucinosti tohoto prevodu.
Kdyz jsem kontroloval vypocty, rozesel jsem se se zdrojem o jeden rad. Podle mych kontrol by vyuzitelna energie mela byt radu 1e14 W. Tudiz, pokud by chtel nekdo overit zdroj a jeho udaje, bude jedine dobre. IMHO ale rozdil jednoho radu moc velky rozdil uz nehraje, a dostavame se k rekl bych velmi slusnemu odhadu.
Vsechny udaje v clanku jsou odvozovany bud z TNG-TM, nebo z udaju a rozhovoru ze serialu. Odhad je zpracovan pro M/AMA tridy Galaxy. |
|
|
|
| | Takze, tady jsou vysledky, posudte sami.
Neznam sice prevodni vztah mezi cochrany a waty, ale mam mozna neco jinyho. V TNG manualu je lehka zminka o vykonosti M/ARA v porovnani s fuzimi reaktory, jake se pouzivaji v impulsnich motorech. No, a zcela necekane (uz jsem v to ani nedoufal) v kapitolce o impulsnim pohonu, kdyz se rozebira jeho struktura, je zminen vykon jedne z fuznich komor - 1e11 MW. A jsme doma, mame (doufam) alespon priblizny odhad vykonu warp jadra - 1e14 W * 1e6 (to je to srovnani) = 1e20 W, tedy 100 exawatu!!! To mi pripada jako strasne obrovsky cislo, takze ho asi odeslu do oblasti systematickych chyb. |
|
|
|
| | ptaak: hehe, ctes mi myslenky. Ted tu sedim, badam v manualu a hledam vsechny zminky o cochranech. V cochranech se obecne udava "vlastnost" subprostorveho pole ci pole obecne. Jedna se napr. o pole deflektoru, strukturalni integrity, inercialnich tlumicu, stitu, tazneho paprsku, FTL pole v jadrech poctacu. Velice pekne je, ze u kazde zminky o techto polich je v TNG manualu take kolika generatory a jake velikosti cochranu je generovano a kolik [reaktoru|gravitacnich generatoru] to napaji. Takze, lehce vzato, uz jsem to vynesl do grafu, a vychazi takova divna zubata krivka. Dohledavam, jestli jsem neco neprehledl a asi dneska navecer sem soupnu zpracovanou zavislost.
Vykon warp jadra se udava v cochranech jako maximalni hodnota warp-pole, kterou je schopno vyvynout a vyuzit pro warp. Btw je to take snad ten samy nasobek c, a odpovida to po prevodu warp stupnici. |
|
|
|
| | | JohnyDog: ale je tu malý problém, ASCII pracuje s binárním kódem, ale co kdy? počítače ST pracují s jiným, třeba trinárním? (0,1,2 nebo -1,0,1 jako nula, elektron, pozitron). V tuhle chvíli bych se nezabýval quady, ale spí? jinou důle?itou jednotkou: cochrany. Pokud vím, tak výkon warpjádra se uvádí v cochranech. Co jiného se v nich je?tě uvádí? Jaký je jejich alespoň přibli?ný přepočet na jouly (watty, newtony)? - a ten musí existovat, alespoň orientační, pokud se jedná o energii resp. silové působení. |
|
|
|
| | | Dimik: Je to prinejmensim stejne logicke jako jakykoliv jiny pojem ve scifi :) No, my momentalne pocitame v bytech protoze 1 znak = 1 byte, a ostatne tak to bylo i vymysleno normou ASCII. Uz existuje unicode kde 1 znak = 1 word, a ted si predstav kolik reci a jazyku je znamo ve svete ST .. klidne mohla UFP schvalit nejakou normu rozsireneho unicode. |
|
|
|
| | JohnyDog: ST "kiloquady" vymyslel Okuda uz 80tych letech.
Hypoteticka spojitost s "quadword" by prakticky vzato ani nebyla logicka. Proc zavadet (a hlavne menit) mereni dat na zaklade quadwordu ? |
|
|
| Anonym: weyoun - 14. březen 2002 17:22 |  |
| ZAMĚŘIT
|
|
| | | Co rikate na technologii Dominionu? |
|
|
|
| | | Dimik: No pojem quad se pouziva v IT jako 8 bytu (word = 2 byty, doubleword = 4 byty, quadword = 8 bytu), takze podle teto definice jsou teraquady terabajty nasobene 8mi. Ovsem spis mam dojem ze autori jen tak neco placli aby to vypadalo futuristicky a vubec nevedi co to znamena. |
|
|
|
| | | IMHO nema smysl tyto zamerne nevyjadritelne jednotky definovat. Staci znat priblizne rozsahy, ve kterych se v ST praxi pouzivaji a tech se potom priblizne drzet.
Napr. konkretne "terakvad" IMHO dnes rozume pojmout nelze. Nemame sebemensi predstavu, jak bude vypocetni technika (i ten pojem mi prijde zastaraly) za 300 let resena.
|
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
