ARCHÍV=> Technologie ve Star Treku |
Spravuje: Yakuzza
Počet příspěvků: 1714
|
1. Technologie ve Star Treku
Star Trek se odehrává 300-400 let v budoucnosti. Za tu dobu je technologie samozřejmě na úplně jiné úrovni, ne? dnes. Co bychom dali za takový transportér, replikátor, trikordér, phaser a podobné přístroje... Princip vět?iny zařízení ve Star Treku je alespoň v základech reálný. V praxi to znamená, ?e fyzikální zákony se neporu?ují nějak významně :-)
V poslední době existuje spousta náznaků, ?e se technologické úrovni ve Star Treku blí?íme... A? u? v oblasti počítačů, komunikace, pohonu... Otázkou je, jestli autoři Star Treku správně odhadli směr technologického vývoje - klasickým případem je technika ve 23. století tak, jak si ji představovali autoři Star Treku v 60. letech 20. století v konfrontaci s technologií dne?ka a technickou úrovní v 22. století podle představ autorů z počátku 21. století...
2. Free Topic
Z nějakého důvodu se v tomto fóru ře?í v?echny osobní problémy a spory mezi náv?těvníky StarNETu :-)))
|
|
|
| | | Naco se ale obtě?ovat se slo?itým zařízením navíc, kdy? jde prostě bě?ná torpéda odpálit v chumlu, který se těsně před cílem rozdělí a je vymalováno. |
|
|
|
| | | Neřekl bych. Ony ty EQM torpéda nebudou zase o TOLIK vět?í. Jenom lehce. Samozřejmě se budou pou?ívat jen na vět?ích lodích, které si to mů?ou dovolit. Ona by to byla taková překvapující zbraň, kterou by se spí? zastra?ovalo, ne? aby hrála nejdůle?itěj?í roli v boji... |
|
|
|
| | | Winner: Tak dá? na velkou loď pár torpédometů pro ty MIRV mrchy a co pak? Akira jednou salvou vystřelí 90 fotonových/kvantových torpéd a ty těch pár MIRV prostě kvantitativně převálcují. |
|
|
|
| | Bendi: Tak se udělají vět?í torpéda do vět?ích torpédometů s vět?í MIRV nálo?í. Nevidím v tom problém :-) Bitevních lodí (vá?ně těch pro válku) stejně UFP teď zrovna moc nemá (proč asi :-)), tak proč je jemně nepřezbrojit. Takové Enlarged Quantum MIRV Torpedo :-))) Je?tě jich umět vystřelit pět naráz a ?títy by se staly prakticky nepou?itelné :-))) Ov?em pak by se asi u? uplatnila Point Defense - taková torpéda by musela létat pomaleji: napřed by muselo vypočítat dobu rozdělení na jednotlivá subtorpéda, ty by musely zaměřit místa ve ?títu s co mo?ná největ?í vzdáleností od sebe a je?tě dopadnout pokud mo?no naráz. To by dalo napadené lodi čas na sestřelování pomalej?ích subtorpéd. Chtělo by to je?tě domyslet.
...
Ov?em, nevím, jestli si to správně pamatuji, ale kdysi kdesi v ST říkali "zaměřte slabé místo ve ?títech" nebo tak něco. Tak?e mo?ná je ten ná? nápad tro?ku mimo mísu :-))) |
|
|
|
| | | MIRV jsou v torpédech jaksi nepraktické proto?e ka?dé mikrotorpédo musí mít vlastní zdroj pro udr?ovací, tak?e celková spotřeba energie torpéda je oproti torpédu standardnímu mnohem vět?í. |
|
|
|
| | | Ono 173 ms je zatracene malo casu. krome takovych vyjimecnych situaci stit udrzi mnohem mensi napor, takze zas tak moc na sile mu to nepridava. |
|
|
|
| | | Tak vezmeme standardní fotonové torpédo, naládujeme do něj mikrotorpéda a jedém :) |
|
|
|
| | | Myslim si, ze utocit na cely povrch stitu by nemelo prinaset vyhody. To proto, ze v takovem pripade staci posilit cely stit, neni zapotrebi to posileni nekam smerovat. Jina situace ale je, kdyz je zasazeno nekolik vzdalenych mist jednoho stitu, pak by mohl nastat problem s posilovanim zasazenych casti.
Me osobne se vsak vic zamlouva predstava stitu ktery nereaguje tak rychle, nepouziva tedy zadne takove posileni (rozhedne ne v takove mire) a tudiz cim je zasazena plocha mensi, tim spis dojde k prorazeni. |
|
|
|
| | | Pokud ty hlavice dokazi prenest na povrch stitu dostatek energie, aby to stit nedokazal vykompenzovat, a pokud budou dostatecne synchronizovany hlavice, tak je to tak. |
|
|
|
| | | Jinými slovy, chcete říct, ?e kdy? někdo vyvine torpéda s MIRV hlavicemi (jako jsou ty ŘS ve Weberovi), tak nadělá podstatně vět?í opaseku ne? jeden zásah na jednom místě o stejné celkové energii? To stojí za úvahu... |
|
|
|
| | happz: já jsem jenom tro?ku nepochopil tvůj příspěvek:
winner: manual pravi, ze: system stitu ma pri beznych operacich (cruise mode) vykon 1152 MW, vykon jednoho z 12 generatoru stitu muze dosahnout az 473 000 MW po dobu 173 ms. Pri poplachu je vykon stitu 2688 MW.
Nemá? tam někde chybu ??? |
|
|
|
| | | pokud na nej dokazes prenest dostatek energie, aby to stit neudrzel, tak se patrne zhrouti. |
|
|
|
| | happz: tak?e výkon jednoho z dvanácti generátorů je 473 000 MW po dobu pár milisekund. Tak?e dohromady je to krát dvanáct ?
Tudí? kdy? do ?títů soustředí palbu víc lodí a ka?dá míří na jiný ?títový sektor, je to daleko hor?í, ne? kdy? soustředí? palbu do jednoho bodu ?
Já toto? myslel, ?e kdy? přetí?í? jednu část ?títu, tak ho mů?e? na chvilku prorazit...
|
|
|
|
| | | winner: manual pravi, ze: system stitu ma pri beznych operacich (cruise mode) vykon 1152 MW, vykon jednoho z 12 generatoru stitu muze dosahnout az 473 000 MW po dobu 173 ms. Pri poplachu je vykon stitu 2688 MW. |
|
|
|
| | | K dokonalosti to dotáhli Borg kdy? útočí na celou plochu ?títu najednou a tím jim nedají ?anci na posílení obrany v určitých bodech. |
|
|
|
| | | jeste ty stity: stity jsou vrstva gravitonu, hnana do subprotstoroveho pole. Generatory pole vytvori kolem lodi jakousi vrstvicku subprostoroveho pole (patrne dvojitou) a generatory gravitonu do ni zenou gravitony. A co vic: i kdyz stity dokazou zadrzet dost snadno vybuch torpeda primo na stitu, nedokazou se adekvatne vyrovnat s nekolika zasahy do ruznych mist, vice od sebe vzdalenych. |
|
|
|
| | | ad torpedo: stity nejsou napajeny primo z jadra, ale maji vlastni generatory, ktere je vytvareji. Nicmene, existuje jakasi vyrovnavaci energeticka sit, ktera propojuje vsechny dodavatele energie (jadro, reaktory impulsniho pohonu a vlastni mensi generatory subsystemu) a vyrovnava vysoke poptavky po energii. Takhle je stit schopen kratkodobe (stovky nanosekund) odolat lokalne mnohem vetsi energii. Pokud pocitac vyhodnoti blizici se teleso jako hrozbu, je schopen do mista dopadu koncentrovat energii stitu - ale jen vysoce kratkodobe. |
|
|
|
| | | No já bych řekl, ?e to je mo?ná tím, ?e oblast zatí?ení rozlo?ená na vět?í plochu (zkus to porovnat třeba s phaserem), třeba tam hraje vliv tohle. Ale ta moje reakce je jen má spekulace na základě faktů z druhé ruky (přesněji, od Bendiho - kdy? jsme se dohadovali o tom, proč by phasery mým lodím z MEF nemohly nijak u?kodit). Stejně si myslím, ?e tam bude je?tě nějaký jiný mechanismus... |
|
|
|
| | | Ptaak: Well. Tak?e 4) vy?la. I tak je ale ten výkon nějak moc malý... |
|
|
|
| | Tak jsem si skusil spočítat energii torpéda při explozi ve ?títech a prostě mi vy?lo, ?e kdyby byla ta energie 1e14 W distribuována z 90% do gondol a tak z 10% do ?títů, nevydr?el by ?tít ani JEDEN zásah z torpéda.
Teorie:
1) ?patně jsem to spočítal.
2) Neplatí rovnice E=mc2
3) Výkon jádra Galaxy je silně podhodnocen.
4) ?títy nepohlcují energii ale nějak ji odrá?ejí ven.
5) Jestli vás je?tě něco napadne, pi?te. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
