ARCHÍV=> Technologie ve Star Treku |
Spravuje: Yakuzza
Počet příspěvků: 1714
|
1. Technologie ve Star Treku
Star Trek se odehrává 300-400 let v budoucnosti. Za tu dobu je technologie samozřejmě na úplně jiné úrovni, ne? dnes. Co bychom dali za takový transportér, replikátor, trikordér, phaser a podobné přístroje... Princip vět?iny zařízení ve Star Treku je alespoň v základech reálný. V praxi to znamená, ?e fyzikální zákony se neporu?ují nějak významně :-)
V poslední době existuje spousta náznaků, ?e se technologické úrovni ve Star Treku blí?íme... A? u? v oblasti počítačů, komunikace, pohonu... Otázkou je, jestli autoři Star Treku správně odhadli směr technologického vývoje - klasickým případem je technika ve 23. století tak, jak si ji představovali autoři Star Treku v 60. letech 20. století v konfrontaci s technologií dne?ka a technickou úrovní v 22. století podle představ autorů z počátku 21. století...
2. Free Topic
Z nějakého důvodu se v tomto fóru ře?í v?echny osobní problémy a spory mezi náv?těvníky StarNETu :-)))
|
|
|
| | To je jedno z "kouzel" ST. Ale asi takhle jsem to pochopil z manualu:
Dilithium je dosti slozita sloucenina X prvku, ktera se, po vlozeni do vysokofrekvencniho EM pole, chova pruhledne pro antihmotu. Vede ji v sobe soustavou jakychsi "kanalku", ktere jsou tvoreny vnitrnim EM polem, ktere se vytvari jakousi interakci atomu zeleza, ktere jsou soucasti krystalicke struktury dilithia. |
|
|
|
| | | Ono vůbec, jak to v tom jádře funguje ? Jaktoře se krystal dilithia neodpaří, kdy? na něm probíhá reakce hmoty a antihmoty ??? |
|
|
|
| | | alpedar: ... a pokud by jadro zasahli dost sikovne, takova lod s vyhozenym jadrem je celkem uz bezbranna. |
|
|
|
| | | MarWarr: dvě, zelňák, ka?na. Doufám :-) |
|
|
|
| | | Tak si říkam, ?e v sobotu mů?e být na Zelňáku docela dost lidí, tak?e bych se chtěl zeptat, kde konkrétně ten sraz bude. |
|
|
|
| | Pokud by bylo cilem zhodit stit a neposkodit lod, tak by asi utok na plochu mel fakt smysl. I tak by vsak bylo velke nebezpeci, ze dojde k nechtenemu zniceni lodi. To proto, ze stity toho jiste vidrzi vyrazne vic, nez lod bez stitu. Pokud by utok byl jen o 10% silnejsi, nez vydrzi stity, lod by to asi odparilo. Ale borgove maj treba dobrej odhad.
druha moznost jak lodi zhodit stity by asi byla snazit se skrz stity zasahnout jejich generatory ci privod energie. (Znicit zdroj energie by v tomto pripade nebyla stastna volba, explodujici jadro lod urcite znici). |
|
|
|
| | Alpedar: Kdesi kdysi to tu zaznělo. Jde o takové dilema - prorazit ?títy a zničit cíl, nebo zničit ?títy a s cílem si pak dělat co se ti zlíbí ? Pamatuj na Borgy s Q Who? - ti taky chtěli Enterprise "?ivou" :-)))
|
|
|
|
| | | Asi jsem natvrdly, ale nedokazu pochopit, proc by se stity meli pri zasahu do cele plochy (predpokladam do cele plochy jedne sekce (vytvareno jednim generatorem?)) zhroutit po dodani mene energie nez po utoku na jedno misto (az na ten duvod, ze pri utoku na jedno misto asi vic E projde skrz stity (a poskodi cil), zatimco pri zasahu do plochy se vetsi cast pohlti - vic se budou namahat stity. |
|
|
|
| | | No, kdy? to těch x torpéd na?ije do jednoho místa ve ?títu, tak se ten ?tít nejspí? stejně prorazí proto?e nebude mít dostatek času a energie na spravení příslu?ného segmentu. |
|
|
|
| | | Ehm, nevite nekdo, nebo nedokazete odhadnout, za jak dlouho se uvolni ta energie hlavice torpeda? |
|
|
|
| | | Nebudou muset cekat. Pokud naberou dostatecnou synchronizace ihned po odpaleni, tak co. A stejne, ta hodnot x milisekund je ciste orientacni a tyka se vykonu stitu. V realu se musi brat v potas i to, ze asi nejde ihned presunoutzesileni stitu na jine misto podle libosti. bude tu zdrzeni diky reakcni dobe pocitace a vlastnich generatoru stitu. |
|
|
|
| | | To je stejný problém jako u mirv hlavice, ale markantněj?í - ty první torpéda budou muset čekat, ne? dorazí ta dal?í. A point defense si u?ije... |
|
|
|
| | | Jistě ?e ano kdy? budu chtít. Ka?dé torpédo má vlastnosti řízené střely a tak nevidím důvod, proč jejich dopad nenastavit tak, aby udeřily ve správný čas na správném místě. |
|
|
|
| | | Ano, ale nedopadnou synchronizovaně - to by se stejně musel doladit... |
|
|
|
| | | Naco se ale obtě?ovat se slo?itým zařízením navíc, kdy? jde prostě bě?ná torpéda odpálit v chumlu, který se těsně před cílem rozdělí a je vymalováno. |
|
|
|
| | | Neřekl bych. Ony ty EQM torpéda nebudou zase o TOLIK vět?í. Jenom lehce. Samozřejmě se budou pou?ívat jen na vět?ích lodích, které si to mů?ou dovolit. Ona by to byla taková překvapující zbraň, kterou by se spí? zastra?ovalo, ne? aby hrála nejdůle?itěj?í roli v boji... |
|
|
|
| | | Winner: Tak dá? na velkou loď pár torpédometů pro ty MIRV mrchy a co pak? Akira jednou salvou vystřelí 90 fotonových/kvantových torpéd a ty těch pár MIRV prostě kvantitativně převálcují. |
|
|
|
| | Bendi: Tak se udělají vět?í torpéda do vět?ích torpédometů s vět?í MIRV nálo?í. Nevidím v tom problém :-) Bitevních lodí (vá?ně těch pro válku) stejně UFP teď zrovna moc nemá (proč asi :-)), tak proč je jemně nepřezbrojit. Takové Enlarged Quantum MIRV Torpedo :-))) Je?tě jich umět vystřelit pět naráz a ?títy by se staly prakticky nepou?itelné :-))) Ov?em pak by se asi u? uplatnila Point Defense - taková torpéda by musela létat pomaleji: napřed by muselo vypočítat dobu rozdělení na jednotlivá subtorpéda, ty by musely zaměřit místa ve ?títu s co mo?ná největ?í vzdáleností od sebe a je?tě dopadnout pokud mo?no naráz. To by dalo napadené lodi čas na sestřelování pomalej?ích subtorpéd. Chtělo by to je?tě domyslet.
...
Ov?em, nevím, jestli si to správně pamatuji, ale kdysi kdesi v ST říkali "zaměřte slabé místo ve ?títech" nebo tak něco. Tak?e mo?ná je ten ná? nápad tro?ku mimo mísu :-))) |
|
|
|
| | | MIRV jsou v torpédech jaksi nepraktické proto?e ka?dé mikrotorpédo musí mít vlastní zdroj pro udr?ovací, tak?e celková spotřeba energie torpéda je oproti torpédu standardnímu mnohem vět?í. |
|
|
|
| | | Ono 173 ms je zatracene malo casu. krome takovych vyjimecnych situaci stit udrzi mnohem mensi napor, takze zas tak moc na sile mu to nepridava. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
