ARCHÍV=> Technologie ve Star Treku |
Spravuje: Yakuzza
Počet příspěvků: 1714
|
1. Technologie ve Star Treku
Star Trek se odehrává 300-400 let v budoucnosti. Za tu dobu je technologie samozřejmě na úplně jiné úrovni, ne? dnes. Co bychom dali za takový transportér, replikátor, trikordér, phaser a podobné přístroje... Princip vět?iny zařízení ve Star Treku je alespoň v základech reálný. V praxi to znamená, ?e fyzikální zákony se neporu?ují nějak významně :-)
V poslední době existuje spousta náznaků, ?e se technologické úrovni ve Star Treku blí?íme... A? u? v oblasti počítačů, komunikace, pohonu... Otázkou je, jestli autoři Star Treku správně odhadli směr technologického vývoje - klasickým případem je technika ve 23. století tak, jak si ji představovali autoři Star Treku v 60. letech 20. století v konfrontaci s technologií dne?ka a technickou úrovní v 22. století podle představ autorů z počátku 21. století...
2. Free Topic
Z nějakého důvodu se v tomto fóru ře?í v?echny osobní problémy a spory mezi náv?těvníky StarNETu :-)))
|
|
|
| | | Alpedar: Viz. ní?e. A btw, kolik podle tebe měl ten kráterek v BOBW ? |
|
|
|
| | | happz ma pravdu, je to 3e8*3e8*1=9e16. |
|
|
|
| | u? jsem na to taky při?el - ono mi to toti? vy?lo v kilojoulech :-)))
Jinak, ten údaj souhlasí cca 4000 kJ se rovná energii uvolněné výbuchem 1 kg TNT.
Zskou?el jsem vypočítat sílu zbraní Borgu z Best of Both Worlds. Kolik myslíte, ?e měl ten kráter na hloubku a na délku ?
Počítal jsem s 2000km na délku a 1200 km na hloubku a vy?lo mi (různými metodami), ?e se síla zbraně, které Borgové pou?ili, pohybuje asi od 32 Mt TNT do 250 Mt TNT. Slu?ná řacha :-))) |
|
|
|
| | | winner: nejdriv si srovnej jednotky do SI. Pocita se v zakladnich: kilogram x metr^2 |
|
|
|
| | happz: mo?ná jsem idiot, ale nějak mi to nevychází:
1) E=mc2
Podle tohoto počítám: 1 kg = 1000g. Tudí?: E=1000 x 300,000 na druhou. To máme nějakých E=1000 x 9e10. Podle toho mi vychází 9e13 J
...
Mo?ná někde dělám nějakou triviální chybu, tak?e mě kdy?tak oprav... |
|
|
|
| | happz:
2) já to přepočítám a ověřím. |
|
|
|
| | ad 1: cca 9e16 J
ad 2: to nevim, tenhle prevod neznam |
|
|
|
| | Zkusíme to jinak.
1) Kolik energie v Joulech dá anihilace 0,5 kg hmoty s 0,5 kg antihmoty (dohromady 1 kg - aby se to dobře počítalo) ? Chci se ujistit, ?e jsem to správně spočítal.
2) Kolik energie v J dá výbuch 1 kg TNT ? Je to 4000 kJ ? |
|
|
|
| | | No jo, ale ta antihmota tam reaguje s hmotou. A vnikne tam spousta tepla, které to dilithium podle mě musí odpařit... |
|
|
|
| | | winner: ale ja jsem ti odpovedel, viz prvni radek meho prispevku. To dalsi je odpoved na otazku, proc se neodpari, kdyz prijde do styku s antihmotou. |
|
|
|
| | | Winner: Popis Warp jádra v manuálu je udělán takovou velmi odpornou formou, která třeba vysvětluje naprosté blbosti, ale pokud jde klíčových faktory, tak je text často mnohoznačný a dokonce mi připadá, ?e záměrně nepochopitelný. Teda mo?ná se to pochopit dá, ale já jsem u toho ten čas nestrávil. |
|
|
|
| | | happz: He ? To ale pořád nevysvětluje, proč se neodpaří při explozi antihmoty :-) |
|
|
|
| | To je jedno z "kouzel" ST. Ale asi takhle jsem to pochopil z manualu:
Dilithium je dosti slozita sloucenina X prvku, ktera se, po vlozeni do vysokofrekvencniho EM pole, chova pruhledne pro antihmotu. Vede ji v sobe soustavou jakychsi "kanalku", ktere jsou tvoreny vnitrnim EM polem, ktere se vytvari jakousi interakci atomu zeleza, ktere jsou soucasti krystalicke struktury dilithia. |
|
|
|
| | | Ono vůbec, jak to v tom jádře funguje ? Jaktoře se krystal dilithia neodpaří, kdy? na něm probíhá reakce hmoty a antihmoty ??? |
|
|
|
| | | alpedar: ... a pokud by jadro zasahli dost sikovne, takova lod s vyhozenym jadrem je celkem uz bezbranna. |
|
|
|
| | | MarWarr: dvě, zelňák, ka?na. Doufám :-) |
|
|
|
| | | Tak si říkam, ?e v sobotu mů?e být na Zelňáku docela dost lidí, tak?e bych se chtěl zeptat, kde konkrétně ten sraz bude. |
|
|
|
| | Pokud by bylo cilem zhodit stit a neposkodit lod, tak by asi utok na plochu mel fakt smysl. I tak by vsak bylo velke nebezpeci, ze dojde k nechtenemu zniceni lodi. To proto, ze stity toho jiste vidrzi vyrazne vic, nez lod bez stitu. Pokud by utok byl jen o 10% silnejsi, nez vydrzi stity, lod by to asi odparilo. Ale borgove maj treba dobrej odhad.
druha moznost jak lodi zhodit stity by asi byla snazit se skrz stity zasahnout jejich generatory ci privod energie. (Znicit zdroj energie by v tomto pripade nebyla stastna volba, explodujici jadro lod urcite znici). |
|
|
|
| | Alpedar: Kdesi kdysi to tu zaznělo. Jde o takové dilema - prorazit ?títy a zničit cíl, nebo zničit ?títy a s cílem si pak dělat co se ti zlíbí ? Pamatuj na Borgy s Q Who? - ti taky chtěli Enterprise "?ivou" :-)))
|
|
|
|
| | | Asi jsem natvrdly, ale nedokazu pochopit, proc by se stity meli pri zasahu do cele plochy (predpokladam do cele plochy jedne sekce (vytvareno jednim generatorem?)) zhroutit po dodani mene energie nez po utoku na jedno misto (az na ten duvod, ze pri utoku na jedno misto asi vic E projde skrz stity (a poskodi cil), zatimco pri zasahu do plochy se vetsi cast pohlti - vic se budou namahat stity. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
