ARCHÍV=> Technologie ve Star Treku |
Spravuje: Yakuzza
Počet příspěvků: 1714
|
1. Technologie ve Star Treku
Star Trek se odehrává 300-400 let v budoucnosti. Za tu dobu je technologie samozřejmě na úplně jiné úrovni, ne? dnes. Co bychom dali za takový transportér, replikátor, trikordér, phaser a podobné přístroje... Princip vět?iny zařízení ve Star Treku je alespoň v základech reálný. V praxi to znamená, ?e fyzikální zákony se neporu?ují nějak významně :-)
V poslední době existuje spousta náznaků, ?e se technologické úrovni ve Star Treku blí?íme... A? u? v oblasti počítačů, komunikace, pohonu... Otázkou je, jestli autoři Star Treku správně odhadli směr technologického vývoje - klasickým případem je technika ve 23. století tak, jak si ji představovali autoři Star Treku v 60. letech 20. století v konfrontaci s technologií dne?ka a technickou úrovní v 22. století podle představ autorů z počátku 21. století...
2. Free Topic
Z nějakého důvodu se v tomto fóru ře?í v?echny osobní problémy a spory mezi náv?těvníky StarNETu :-)))
|
|
|
| | SIF je opravdu klíčová věc bez které se ?ádné plavidlo klasické konstukce prakticky neobejde (jinak by přestal mít klasický talířoidní design smysl a asi by se stavěly koule) a co do důle?itosti je tedy dle mého názoru přirovnání k fly-by-wire celkem na místě. Pokud by se měly stavět "fyzické" trupy lodí aby vydr?ely manévry srovnatelné s loďmi vyu?ívajícími SIF, tak by podle mě musely být několikanásobně, ne-li řádově vět?í (a konstukce pravděpodobně náročněj?í) ne? plavidla současná, tak?e by se nevyplatily. Zodolněná konstrukce trupu je sice nezbytná, ale SIF zůstane i tak nepostradatelnou součástí konstukce lodi proto?e se jedná o nejefektivněj?í způsob, jak zabránit několikakilometrovým nosným konstrukcím pro loď, která má s vyu?itím SIF jen pár set metrů, aby bylo bez dosa?eno srovnatelných výkonů s plavidly bez SIF. Chci tím říct, ?e technologie SIF je ji? tak zaběhlá a osvědčená, ?e není důvod o jejích kvalitách pochybovat a proto bych doporučil zůstat u stávající konstrukční koncepce zalo?ené na SIF. |
|
|
|
| | | Proč by nemohly lodě ve ST mít závratné hmotnosti? V?dyť nevíme jaké slitiny pou?ívají ke konstrukcí a zadruhé kdo z nás si umí představit umělou gravitaci, kterou tyto lodě disponuji. Dokonce i malé raketoplány. |
|
|
|
| | Ptaak, Winner: Čím se li?í SIF třeba od fly-by-wire systémů u dne?ních letadel?
?ance, ?e to přes v?echny zálohy sel?e jindy ne? v situaci, kdy u? je stejně konec, je naprosto mizivá. Pokud mi SIF umo?ní postavit stejně velkou loď s dvojnásobnou palebnou silou, pak není přinejměn?ím u men?ích lodí co ře?it. V případě lodí, které se stavějí několik let a ve flotile mám nanejvý? tak dvě, se samozřejmě vyplatí mít dostatečně odolnou konstrukci - proto?e ztratit tak velkou část palebné síly kvůli poru?e - i kdy? téměř nemo?né - si nikdo nemů?e dovolit. |
|
|
|
| | Ptaak: Tak v tom má? mou plnou podporu - ta naivita spoléhání na SIF je asi stejná, jako kdyby byl operační systém Space Shuttlu Windows 95 ;-)))
|
|
|
|
| | | Winner: oni to nepotřebují, oni spoléhají na SIF. je to záva?ná chyba konstrukce, která se u lodí stavěných pro nový Generální ?táb nebude opakovat. :) |
|
|
|
| | V TNG hýbali i neutronovou hvězdou :-)))
Ptaak: Tak milionů tun. Pořád to nestačí na gravitační kolaps.
BTW: kolik vá?í WARP jádro ?
happz: To mi připadá ujeté - kdy? dne?ní konstrukce doká?í udr?et např. ISS, tak ať mi nikdo netvrdí, ?e neudr?í Galaxy při oběhu kolem planety.
|
|
|
|
| | To snizovani hmotnosti bylo treba i v TNG, v nejakem dile takhle stehovali snad asteroid, moc si ten pribeh uz nepamatuju, ale bylo to pomoci subprostoroveho pole kolem toho sutru :)
No, ja sem poradne prihlidnul TNG TM a nasel jsem udaje, ze kterych se da spoitat hmotnost lode tridy Galaxy po jejim uzavreni v subprotorovem poli a zrychleni na impuls. No, sice uz znam vsledky, ale radsi je jeste projdu nekolikrat, ptze se mi zdaji hodne blaznive... Snad je vecer uz poskytnu |
|
|
|
| | Jen tak mimochodem, pár tun - víte, ona Galaxy class ma pár milionů tun (tu?ím, ?e asi 3,5), warbird asi dvakrát tolik. Jenom Intrepid class, zhruba stejně velký jako moderní nukleární letadlovky, je 7x tě??í ne? ony (oficiální údaj ze seriálu, 700.000 tun...). Přijde mi to postavené na hlavu, ale bohu?el je to tak.
Co se týče sni?ování hmotnosti, tak nějak to udělali v pilotu DS9, kdy? přesouvali stanici k červí díře. Zeptejte se Bendiho. |
|
|
|
| | Subprostor se nedefinoval :) Pro jistotu.
Obehu kolem planety neni volne vznaseni - lod ma zrychleni. Zrychleni je totiz zmena vektoru rychlosti, coz u obehu nastava zcela evidentne. |
|
|
|
| | happz: To jsem ale uznal, ?lo mi o to volné vzná?ení, mezi které se dá počítat oběh kolem planety, kdy loď nijak nezrychluje.
Já si to světlo vysvětluji tím, ?e by lidi nebavilo koukat na černé bubliny létající na černém pozadí :-)))
Subprostor - jak ho tam vůbec definovali ? Asi to bude takovéto "jiná dimenze kde neplatí na?e fyzikální zákony", co? ti vlastně vůbec nic neřekne :-)) |
|
|
|
| | winner: tak tak, lode ze ST JSOU zavisle na SIF :) A budu to tvrdit, dokud nezmeni sve stanovisko autori TNG TM, kde je to vyslovne napsano. A proc nekolabuje po zasazich? SIF je nekolika nasobne zalohovan, ma vlastni zdroje energie, ktere nejsou propojeny s osttnimi, a potom, kdyz se jen tak vznasi, tak se samozrejme nepohybuje se zrychleni. Vydrzi tech 5 ms^-2, ale vic se nedoporucuje ( :) Ve volnem vesmiru patrne SIF nepouzije, ale jakekoliv zrychleni takrka od 0.5 g by ji vlastne roztrhalo.
No, vis co, magicke slovo: subprostor... A navic pole... Nikdo ti nerekne, jak to presne funguje, protoze nikdo pro jistotu nevi, jak to fungje :) A to viditelne svetlo si vysvetluju tim, ze otevrou frekvencni okenko pro EM v rozsahu frekvenci viditelneho svetla, a hlavne kontroluji intenzitu. Preci jen, laser ma krapet jine charakteristiky nez normalni viditelne svetlo... |
|
|
|
| | | Je mo?né, ?e ?títy propustí světlo jenom do určité intenzity a jakmile je ho trochu více tak začnou dělat to, na co byli navr?ené. To by i mohlo vysvětlit ten namodralý efekt co vidujeme na svých obrazovkách kdy? to nějaká lodička koupí. Kdyby ?títy pohlcovali vlnění nebo energií tak by ji mohli transformovat do zdrojů a doplňovat nadbytečnou energií :) a u? tady máme revoluční technologií nezničitelných ?títu, které ka?dým zásahem neslábnou, ale právě naopak :) |
|
|
|
| | happz: Pak mů?e? nálo?e rozdělit na men?í nálo?e s vět?í efektivitou, prostě do té mirandy nalo?í? 1000 fotonových torpéd. To podle mě není problém.
CO?E ? Chce? mi tvrdit, ?e lodě ze Star Treku jsou přímo závislé na SIF ? To myslím je tro?ku dál od pravdy - SIF pou?ívají při akceleraci a deceleraci, při náročnách manévrech, ale na to, aby loď stála ve vesmíru ?ádne SIF nepotřebuje - její hmotnost není tak velká, aby kolabovala vlastní hmotností - podívej se na seriál - loď je zasa?ena, v?echny systémy vypadly, posádka zařvala. Loď se volně vzná?í ve vesmíru bez jakékoliv energie. Nemyslím, ?e se nějak po?kodí...
No, ano asi to tak nějak bude. Jenom bych spí? řekl, ?e ?títy vlnění pohlcují ne? ohýbají. Ony ?títy jsou obecně zvlá?tí - jakto?e jimi prochází viditelné světlo ??? To by pak stačilo přeci pou?ít vysoce výkonný laser - ten by jimi pro?el a loĎ rozřezal...
|
|
|
|
| | winner: No, nacpat antihmotou... to neni zrovna zas tak snadne... Musis pocitat s jistym reakcnim povrchem, a zbytek je proste rozfouknut. verim tomu, ze fotonova torpeda dosahla vyuzitelnosti reakce M/AM jako zdroje nicive sily prave diky technickym a fyzikalnim omezenim. Take dneska se nedaji konstruovat jaderne pumy z mnoha tun stepneho materialu - tedy daji, ale pri vlastni reakci dojde proste k tomu, ze zreaguje jen cast, ktera se da zvetsovat - a s tim i vyuzitelnost - jen velmi malo.
Maskovani hmotnosti - ono neni zas tak co maskovat. Podivej se na konstrukci warbirdu nebo galaxy. Tenke nosniky o rozmerech fotbalovych hrist - cele to pohromade drzi subprostorova pole systemu integrity trupu. A subprotstorova pole, jak "znamo" maji nekolik vedlejsich efektu - jednim z nich je i "maskovani" hmotnosti - lod je lehci nez by mela byt v realnem vesmiru. Muj oblibeny priklad: lod tridy Galaxy vydrzi bez pole strukturalni integrity maximalni zrychleni cca 5 ms^-2 bez poskozeni, 7 ms^-2 uz s nevratnym poskozenim. Tzn. ze by nedokazala vydrzet ani na obezne draze Zeme, natoz zrychlovat na 0.25 c za par vterin! Jednim z moznych vyreseni tehle paradoxu je moznost, ze SIF dokaze lod natolik odlehcit, aby to mozne bylo (nekolik prikaldu bylo i v TNG) Skutecnym problemem je ale maskovani toho zbytku. Tady uz me znalosti selhavaji - napada me jakasi operaci pomoci jistych fluktuaci gravitonu tak, aby partunovy objekt vypadal celkem prirozene na jejich pozadi.
A senzory - stejny problem je i klasickymi stity - take ve sve podstate"ohybaji" vlneni. Ve stitech se pro senzory vytvareji jista "okna" a pouziva se frekvencni sladeni. IMHO to u maskovani funguje stejne - otevru si okenko, tim prijmu EM vlvneni, presne ho analyzuji a na druhe strane zase vysilam. Pokud to udelam dost rychle - coz s pomoci FTL poli kolem pocitacu jde - muzu takhle zamaskovat, ze jsem vlastne puvodni vlneni "vyriznul". |
|
|
|
| | | No, navigacni system ve warpu sleduje trat jistou vzdalenost pred sebou, a podle zjisteneho se ridi. Pokud ovsem velici dustojnik naridi nevsimat si meteoru, tak si proste pocitac nevsima. Akorat zbleptne cosi o koliznim kurzu a da pokoj. |
|
|
|
| | Bendi: ?e se StarFleet namáhá s ničením velkých lodí konvenčně - jako by nestačilo nacpat vyřazené Mirandy antihmotou a hmotou ve vysoce koncentrované podobě, zajistit jí ru?ičku nepřátelských sensorů a pak jedndu?e "narazit" na Warbird a odpálit bombu na jeho ?títu.
To by nevydr?ela ani borgská krychle. Je to snadné a efektivní.
Kdy? u? se to tady rozjelo, jak Warbirdy maskují svoji hmotnost - tedy grevitační projevy v okolním vesmíru ? Sensory 24. stol jistě grav. odchylku u předmětu vá?ícího pěkných pár tisíc tun odhalí, ne ?
Pokud tomu toti? rozumím dobře, tak Romulané ohýbají světlo a ostatní vlnění tak, aby loď obtékalo, tak?e loď z pohledu vněj?ího pozorovatele není vidět.
A otázka třetí (vyhcází z druhé): Kdy? Warbird ohne vlnění kolem sebe, tak k němu ?ádné nepřichází. Jak tedy scanuje okolí ? Aktivní scan nemů?e pou?ít, to by ho nepřítel okam?itě odhalil, a pasivní je vyřazen maskováním... |
|
|
|
| | | Happz má pravdu, ?títy v ?ádném případě dokonalé nejsou a stejně tak je ve Star Treku mo?né udělat s lodí taran tak jako dnes (Cause and Effect, Year of hell). Tedy pokud se srazí třeba Peregrine s Warbirdem, tak mu toho asi moc neudělá, ale v případě čelního střetu lodí velikosti kři?níku u? to ony nebohé lodičky mů?e ?eredně pocuchat - pokud by nějáký konstruktér postavil loď velikosti kolem 500 m schopnou vydr?et náraz několika milionů tun vychostí 0.25 a? 0.5 c, tak bych ho opravdu rád viděl. |
|
|
|
| | | Navigační systém by mě správně zastavit, nebo odklonit let jestli?e má dojit ke srá?ce z nebeským tělesem. Jedině kapitánův kod by měl obejit bezpečnostní protokol navigačního systemu. Ona loď letící warpem 9 musí stejně nejdřív určit trajektorií a pak pokud je to v?echno „v zeleném“ mů?e letět. Pak je tady deflektor, který hlídá prostor před lodí a včas stačí jak reagovat tak upozornít navigatora. ASI :) |
|
|
|
| | Za a) Voyager a jeho technologicke vytbytky nechme stranou. Za b) stity NEMUZOU byt dokonale - uz jenom to, ze po zasahu je stit oslaben, je toho dukazem - kdyby mely stity dokonaly tvar a vubec, energie vybuchu (a hmota vubec) by se po nich mohla vesele klouzat a lod by byla pod stitem prakticky neznicitelna.
Souhlasim, bezpecnost posadky asi je jednou z hlavnich priorit, ale pokud to napalis Voyagerem ve warpu 9 do mesice, tak te ani neseskrabnou, nadelal bys ze sebe mracn disociovanych atomu :) |
|
|
|
| | Ve ST mů?ou ?títy fungovat tak, ?e ke srá?ce nikdy nedojde ani kdybys dělal nevím co. Jejich tvar je tak dokonalý, ?e po sobě jenom sklouznou. Je to přece jenom 24.století a bezpečnost posádky bude určitě hlavní prioritou
Voyager jednou vzal pod ochranu svých ?títu druhou loď a to tak, ?e zesynchronizovali frekvencí obou ?títů a v podstatě vytvořili jeden ?tít kolem dvou lodi. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
