ARCHÍV=> Technologie ve Star Treku |
Spravuje: Yakuzza
Počet příspěvků: 1714
|
1. Technologie ve Star Treku
Star Trek se odehrává 300-400 let v budoucnosti. Za tu dobu je technologie samozřejmě na úplně jiné úrovni, ne? dnes. Co bychom dali za takový transportér, replikátor, trikordér, phaser a podobné přístroje... Princip vět?iny zařízení ve Star Treku je alespoň v základech reálný. V praxi to znamená, ?e fyzikální zákony se neporu?ují nějak významně :-)
V poslední době existuje spousta náznaků, ?e se technologické úrovni ve Star Treku blí?íme... A? u? v oblasti počítačů, komunikace, pohonu... Otázkou je, jestli autoři Star Treku správně odhadli směr technologického vývoje - klasickým případem je technika ve 23. století tak, jak si ji představovali autoři Star Treku v 60. letech 20. století v konfrontaci s technologií dne?ka a technickou úrovní v 22. století podle představ autorů z počátku 21. století...
2. Free Topic
Z nějakého důvodu se v tomto fóru ře?í v?echny osobní problémy a spory mezi náv?těvníky StarNETu :-)))
|
|
|
| | | Az na to, ze takova kometa negeneruje zadne warp pole, nema vlastni gravitacni zdroje, neakceleruje do rychlosti blizkych svetla a je relativne homogeni. |
|
|
|
| | | Alpedar, happz: Asi takto - aby byla roztrhána slapovými silami kometa, která je z ledu a dr?í pohromadě spí? náhodou, tak je třeba blízkého průletu kolem hmotné planety jako je Jupiter. Tedy pokud jsou Star Trekovské lodě méně pevné, ne? led a prach dvanáctikilometrové komety, tak je na tom Starfleet VELICE, ne VELICE ?patně. |
|
|
|
| | | Myslim si, ze ani lode ST tvaru se namaji sanci na obezne draze zeme roztrhat slapovymi silami. samozrejme na orbite neutronove hvezdy, to je neco jineho. |
|
|
|
| | | To je přesně to, o čem mluvím. Upřímně jsem o nějakém homogenním gravitačním poli ani neuva?oval, proto?e kde ho chce? na orbitě sebrat? Otázka ov?em je velikost těch slapových sil, které na loď působí. Podle mě nebudou nijak velké, ale působí trvale a je proto otázkou ne jestli se loď rozpadne, ale jestli to stihne dřív (je-li na ni??í orbitě), ne? ji atmosféra zbrzdí natolik, ?e se poroučí k povrchu. |
|
|
|
| | | Pokud by lod byla v homogenim gravitacnim poli, tak na kazdou castici lodi bude pusobit sila primo umerna jeji hmotnosti. Smer bude vzdy stejny. I kdyby nekdo tu lod rozzrezal, tak kazda cast bude zrychlovat stejne, lod se nerozpadne. (Neni namahana.)
Neco jineho je nehomogeni gravitacni pole (dale uvazuju sfericke kolem planety). V tom pripade na lod jeste pusobi slapove sily.
Pokud lod obiha po nejake obezne draze, tak presne po ni obiha jen jeji teziste. Cela lod ale obyha stejnou rychlosti. Ve vetsi vysce je ale orbitalni rychlost nizsi, proto prevladne odstrediva sila a horni cast lodi je tazena od teziste. Obdobne se to deje se spodni casti lode, diky tomu se lod nanejvis pootoci, ale zustane na obezne draze. |
|
|
|
| | | Alpedar: to je podle mě omyl. Pokud loď zrychluje, působí na ní síla. Pokud na ní působí síla, je její konstrukce namáhána. Otázka je, jak. |
|
|
|
| | | Asi jsme se nepochopili. Ja tvrdim, ze ta lod zrychluje, ale neni deformovana (namahana). |
|
|
|
| | | No prave - pada. Ve volnem padu na tebe take pusobi zrychleni - to pusobi pokazde, jakmile se meni vektor rychlosti, coz se tady meni zcela urcite. Odpada zrychleni tecne, zustava pouze normalove. TO, pravda neprispiva ke zmene velikosti rychlosti, ale meni jeji smer - co na tom, ze se lod nemuze trefit na Zem, kdyz stale pada. Tedy zrychleni pusobi. |
|
|
|
| | | Udelal jsem chybu, vzdyt mi nesedi ani jednotky (mam pocit), doma to spocitam jeste jednou. Ale ani pokud mas pravdu, tak te lodi to zrychleni nijak neublizuje, ona s nim pada. |
|
|
|
| | Alpedar: no, me to zrychleni v te sae vysce a s tou samou periodou vyslo 8,80 m.s^-2 coz mi vubec neprijde divny - pokud pri R=6378km a=9.81 m.s^-2, pak pri R=6500km nebude a=2e-13 m.s^-2.
Tecne zrychleni je samozrejme 0, jde o pohyb rovnomerny, takze zbyva normalove = an = v^2 / R m.s^-2. |
|
|
|
| | | S technologickými mo?nostmi ST by podle mě měly mít v?echny konstrukce určené do vesmíru i bez SIF určitě minimálně stejnou nebo vět?í odolnost ne? dne?ní technika - představa, ?e loď schopná FTL a likvidace celých planet vydr?í bez SIF míň ne? 300 let staré technologie ISS nebo nebo raketoplánu, se mi zdá trochu divná. |
|
|
|
| | | Winner: jestli se loď bez SIF rozpadne i kdy? nemanévruje, je to skutečně hodně velká chyba konstrukce (to je snad Flotila staví z papundeklu jako Paramount :-)) ). |
|
|
|
| | | Myslim si, ze budou tak velke, aby lod bez pohonu natocili, ale clovek by je podle me nemel mit sanci ucitit (tedy ani kostru lodi to nijak neohrozi). |
|
|
|
| | | O slapových silách jsem taky uva?oval, na těleso velikosti galaxy u? nějaké působit musí... |
|
|
|
| | | pokud jsem se nikde osklive nespletl, tak teleso obihajici kolem planety ve vzdalenost asi 6500 km od stredu (zhruba 120 km nad Zemi) s periodou zhruba 90 min (nevim jestli jaka je v te visce perioda, nechce se mi to pocitat) zrychluje se zrychlenim 2e-13 m/s^2 (pokud tedy a=omega^2/r). A ani toto zrychleni nepocituje, protoze je ve volnem padu, jedine zrychleni, ktere pocituje je pusobeno slapovymi silami (ale nikdy jsem v ST nevidel lod stabilizovanou slapovymi silami pridi/zadi k planete). Neco jineho je, pokud se lod drzi nekde motory, pak ale nejde mluvit o obezne draze. |
|
|
|
| | Asi takto: Fly-by-wire není třeba, kdy? má? letadlo zaparkované na leti?ti.
Tím chci říct, ?e stavět loď, která bez energie nemů?e ani obíhat planetu, je blbost, kravina, debilita. Nikod nechce, aby loď bez SIF sná?ela bojové manévry, mně by stačilo, aby se bez něho mohla alespoň volně vzná?et... |
|
|
|
| | SIF je opravdu klíčová věc bez které se ?ádné plavidlo klasické konstukce prakticky neobejde (jinak by přestal mít klasický talířoidní design smysl a asi by se stavěly koule) a co do důle?itosti je tedy dle mého názoru přirovnání k fly-by-wire celkem na místě. Pokud by se měly stavět "fyzické" trupy lodí aby vydr?ely manévry srovnatelné s loďmi vyu?ívajícími SIF, tak by podle mě musely být několikanásobně, ne-li řádově vět?í (a konstukce pravděpodobně náročněj?í) ne? plavidla současná, tak?e by se nevyplatily. Zodolněná konstrukce trupu je sice nezbytná, ale SIF zůstane i tak nepostradatelnou součástí konstukce lodi proto?e se jedná o nejefektivněj?í způsob, jak zabránit několikakilometrovým nosným konstrukcím pro loď, která má s vyu?itím SIF jen pár set metrů, aby bylo bez dosa?eno srovnatelných výkonů s plavidly bez SIF. Chci tím říct, ?e technologie SIF je ji? tak zaběhlá a osvědčená, ?e není důvod o jejích kvalitách pochybovat a proto bych doporučil zůstat u stávající konstrukční koncepce zalo?ené na SIF. |
|
|
|
| | | Proč by nemohly lodě ve ST mít závratné hmotnosti? V?dyť nevíme jaké slitiny pou?ívají ke konstrukcí a zadruhé kdo z nás si umí představit umělou gravitaci, kterou tyto lodě disponuji. Dokonce i malé raketoplány. |
|
|
|
| | Ptaak, Winner: Čím se li?í SIF třeba od fly-by-wire systémů u dne?ních letadel?
?ance, ?e to přes v?echny zálohy sel?e jindy ne? v situaci, kdy u? je stejně konec, je naprosto mizivá. Pokud mi SIF umo?ní postavit stejně velkou loď s dvojnásobnou palebnou silou, pak není přinejměn?ím u men?ích lodí co ře?it. V případě lodí, které se stavějí několik let a ve flotile mám nanejvý? tak dvě, se samozřejmě vyplatí mít dostatečně odolnou konstrukci - proto?e ztratit tak velkou část palebné síly kvůli poru?e - i kdy? téměř nemo?né - si nikdo nemů?e dovolit. |
|
|
|
| | Ptaak: Tak v tom má? mou plnou podporu - ta naivita spoléhání na SIF je asi stejná, jako kdyby byl operační systém Space Shuttlu Windows 95 ;-)))
|
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
