ARCHÍV=> Technologie ve Star Treku |
Spravuje: Yakuzza
Počet příspěvků: 1714
|
1. Technologie ve Star Treku
Star Trek se odehrává 300-400 let v budoucnosti. Za tu dobu je technologie samozřejmě na úplně jiné úrovni, ne? dnes. Co bychom dali za takový transportér, replikátor, trikordér, phaser a podobné přístroje... Princip vět?iny zařízení ve Star Treku je alespoň v základech reálný. V praxi to znamená, ?e fyzikální zákony se neporu?ují nějak významně :-)
V poslední době existuje spousta náznaků, ?e se technologické úrovni ve Star Treku blí?íme... A? u? v oblasti počítačů, komunikace, pohonu... Otázkou je, jestli autoři Star Treku správně odhadli směr technologického vývoje - klasickým případem je technika ve 23. století tak, jak si ji představovali autoři Star Treku v 60. letech 20. století v konfrontaci s technologií dne?ka a technickou úrovní v 22. století podle představ autorů z počátku 21. století...
2. Free Topic
Z nějakého důvodu se v tomto fóru ře?í v?echny osobní problémy a spory mezi náv?těvníky StarNETu :-)))
|
|
|
| | | Alpedar: Az na to, ze vypnutou lod na stabilni obezne draze vlastne neudrzis :-). |
|
|
|
| | | Ptaak: Diky za ten priklad s Apollem. Svuj predchozi prispevek jsem sepsal uz rano a presne nad necim takovym z praxe jsem dumal. Ono neni nahodou, ze dnesni kosmicke lode lode vypadaji, jak vypadaji - tedy hnusne :-). Drive se mi libilo, ze podobne drevni tvary meli i plavidla z obdobi TOS a preTOS, tuto idylku vsak bohuzel nyni trochu naborila ENT. |
|
|
|
| | | Winner: Nic si nepletu. Gravitacni zdroj/zdroje uprostred lodi jsou zdrojem slapovych sil. Nerovnomerne tepelne zatizeni rovna se nerovnomerna roztaznost, coz je nocni mura kosmickych konstrukteru. Rozmery u tak obemneho telesa, jakym je treba E-D, by se dali pocitat v radu decimetru (odhaduju).
O neschopnosti udrzeni se na orbite jsem nemluvil. Mluvil jsem o silovem zatizeni objektu na orbite. Mir byl rozpadly, jelikoz se na nem uvolnovali spary, zacinal mir poblem s hermetikou. Pro udrzeni na orbite by stacilo nalit do trysek dalsi kanistr vodky a vyrovnat ho, zatimco potrebne vystuzeni konstrukce (opetovne) by si vyzadalo neunosne finance.
"Blba ISS" muze mit trvanlivost nejakych 40-60 let. Nemyslis, ze je to vcelku dost malo na to, ze se jen vali na obezne draze a nemusi byt schopna odolavat zatizeni pri vysokych podsvelnych i FTL rychlostech? Galaxy ma provozni dobu naplanovanou na nejmene 100 let a i tak musi kazdych 20 prodelat zasadni generalku a renovaci.
|
|
|
|
| | | Takze se snad shodneme na tom, ze vypnuta lod na stabilni obezne draze neni poskozovana gravitaci.
Co ji asi ohrozovat bude, jsou teplotni rozdily (ale pokud ma pancir, tak ten by mel ucine rozvadet teplo po celem povrchu) a mikrometeority (ale proti nim taky ochrani pancir, ty veci ji jednoduse znici). |
|
|
|
| | | Winner: Tady se musím Dimika zastat. Nerovnoměrné zahřívání, rovzr?ení vnitřních gravitačních polí a dal?í věci mají PODSTATNÝ vliv na odolnost lodě. Za normálních okolností to vyrovná SIF. Pokud toto není, tak vnitřní gravitace nehraje roli (neexistuje - odůvodněný předpoklad, řekl bych) - ale zanedbat tepelnou námahu? Člověče, to by byl neskutečnej prů?vih! Jenom kdy? letělo Apollo k Měsíci a na pár minut přestali rotovat, byl rozem tepelný rozdíl mezi osvětlenou a neosvětlenou stranou kolem 200 stupňů! |
|
|
|
| | Dimik: Dělá? si legraci ? To, ?e na lodi je umělá gravitace a je nerovnoměrně zahřívaná nemá NIC společného se zrychlením a u?itím SIF pro udr?ení se v celku na orbitě.
Plete? si to. Já nemluvím o stabilitě dráhy, tedy o tom, jestli tam něco bude navěky, ale o tom, ?e ST loď musí setrvat na orbitě bez zapnutého SIF bez po?kození. A za tím si stojím - kdy? to doká?e blbá ISS, musí to vydr?et i takový Defiant, Sovereign, Galaxy...
Mir shodili proto, ?e u? neměli peníze na to ho dr?et nahoře. Orbita Miru se v podstatě nacházela je?tě v atmosféře, která sahá a? do několika set kilometrů. Ov?em její hustota tam je zanedbatelná. Stačí ov?em spolu s dal?ími vlivy na to, aby Mir zbr?ďovala. Časem by spadl a mohl by spadnout do obydlených oblastí, proto bylo třeba zničit ho řízeně.
|
|
|
|
| | Winner: I lod na obezne draze musi mit zaplou umelou gravitaci, warp jadro, je nerovnomerne zahrivana a namahana. Zadna akce neexistuje bez reakce. Zadny material neni absolutne nedokonaly.
Kometa je oproti tomu veskrze homogeni geometricky pravidelne prirodni teleso. Ne, ze byse teda komety nerozpadali.
Proc myslis, ze shodili Mir? Kdyz by byla obezna draha tak inertni prostredi, jak si predstavujes, mel by tam vydrzet na veky, ne?
Absence SIF se samozrejme neprojevi tim, ze byse lod zniceho nic sama rozsroubovala, mozna se na venek neprojevi hned, ale mikrofrkatury za takovych kolnosti vznikle by mohli ohorozit funkcnost lode pri namaze ve velkych warp rychlostech. Treba.
|
|
|
|
| | Dimik: Boha jeho, já mám občas dojem, ?e mluvím do větru. Mluvíme o oběhu LODĚ kolem PLANETY. happz tvrdí, ?e to ST lodě nevydr?í, já si myslím, ?e je hovadina, aby se loď z 24.stol. neudr?ela na obě?né dráze v celku.
Argumentuji tak, ?e kdy? to vydr?í hrouda ledu, která je a)vět?í, b)tě??í a za c)méně pevná, tak to musí vydr?et kterákoliv startrekovská loď i bez STRUCTURAL INTEGRITY FIELD.
A co, ?e generuje warp pole, má vlastní gravitační zdroje ? To s tím nesouvisí.
O AKCELERACI SE TU SAKRA NEBAVÍME !!! Mluvím o oběhu kolem planety, ne o akceleraci, to u? jsem tu musel zopakovat snad desetkrát... |
|
|
|
| | | Az na to, ze takova kometa negeneruje zadne warp pole, nema vlastni gravitacni zdroje, neakceleruje do rychlosti blizkych svetla a je relativne homogeni. |
|
|
|
| | | Alpedar, happz: Asi takto - aby byla roztrhána slapovými silami kometa, která je z ledu a dr?í pohromadě spí? náhodou, tak je třeba blízkého průletu kolem hmotné planety jako je Jupiter. Tedy pokud jsou Star Trekovské lodě méně pevné, ne? led a prach dvanáctikilometrové komety, tak je na tom Starfleet VELICE, ne VELICE ?patně. |
|
|
|
| | | Myslim si, ze ani lode ST tvaru se namaji sanci na obezne draze zeme roztrhat slapovymi silami. samozrejme na orbite neutronove hvezdy, to je neco jineho. |
|
|
|
| | | To je přesně to, o čem mluvím. Upřímně jsem o nějakém homogenním gravitačním poli ani neuva?oval, proto?e kde ho chce? na orbitě sebrat? Otázka ov?em je velikost těch slapových sil, které na loď působí. Podle mě nebudou nijak velké, ale působí trvale a je proto otázkou ne jestli se loď rozpadne, ale jestli to stihne dřív (je-li na ni??í orbitě), ne? ji atmosféra zbrzdí natolik, ?e se poroučí k povrchu. |
|
|
|
| | | Pokud by lod byla v homogenim gravitacnim poli, tak na kazdou castici lodi bude pusobit sila primo umerna jeji hmotnosti. Smer bude vzdy stejny. I kdyby nekdo tu lod rozzrezal, tak kazda cast bude zrychlovat stejne, lod se nerozpadne. (Neni namahana.)
Neco jineho je nehomogeni gravitacni pole (dale uvazuju sfericke kolem planety). V tom pripade na lod jeste pusobi slapove sily.
Pokud lod obiha po nejake obezne draze, tak presne po ni obiha jen jeji teziste. Cela lod ale obyha stejnou rychlosti. Ve vetsi vysce je ale orbitalni rychlost nizsi, proto prevladne odstrediva sila a horni cast lodi je tazena od teziste. Obdobne se to deje se spodni casti lode, diky tomu se lod nanejvis pootoci, ale zustane na obezne draze. |
|
|
|
| | | Alpedar: to je podle mě omyl. Pokud loď zrychluje, působí na ní síla. Pokud na ní působí síla, je její konstrukce namáhána. Otázka je, jak. |
|
|
|
| | | Asi jsme se nepochopili. Ja tvrdim, ze ta lod zrychluje, ale neni deformovana (namahana). |
|
|
|
| | | No prave - pada. Ve volnem padu na tebe take pusobi zrychleni - to pusobi pokazde, jakmile se meni vektor rychlosti, coz se tady meni zcela urcite. Odpada zrychleni tecne, zustava pouze normalove. TO, pravda neprispiva ke zmene velikosti rychlosti, ale meni jeji smer - co na tom, ze se lod nemuze trefit na Zem, kdyz stale pada. Tedy zrychleni pusobi. |
|
|
|
| | | Udelal jsem chybu, vzdyt mi nesedi ani jednotky (mam pocit), doma to spocitam jeste jednou. Ale ani pokud mas pravdu, tak te lodi to zrychleni nijak neublizuje, ona s nim pada. |
|
|
|
| | Alpedar: no, me to zrychleni v te sae vysce a s tou samou periodou vyslo 8,80 m.s^-2 coz mi vubec neprijde divny - pokud pri R=6378km a=9.81 m.s^-2, pak pri R=6500km nebude a=2e-13 m.s^-2.
Tecne zrychleni je samozrejme 0, jde o pohyb rovnomerny, takze zbyva normalove = an = v^2 / R m.s^-2. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
