ARCHÍV=> Technologie ve Star Treku |
Spravuje: Yakuzza
Počet příspěvků: 1714
|
1. Technologie ve Star Treku
Star Trek se odehrává 300-400 let v budoucnosti. Za tu dobu je technologie samozřejmě na úplně jiné úrovni, ne? dnes. Co bychom dali za takový transportér, replikátor, trikordér, phaser a podobné přístroje... Princip vět?iny zařízení ve Star Treku je alespoň v základech reálný. V praxi to znamená, ?e fyzikální zákony se neporu?ují nějak významně :-)
V poslední době existuje spousta náznaků, ?e se technologické úrovni ve Star Treku blí?íme... A? u? v oblasti počítačů, komunikace, pohonu... Otázkou je, jestli autoři Star Treku správně odhadli směr technologického vývoje - klasickým případem je technika ve 23. století tak, jak si ji představovali autoři Star Treku v 60. letech 20. století v konfrontaci s technologií dne?ka a technickou úrovní v 22. století podle představ autorů z počátku 21. století...
2. Free Topic
Z nějakého důvodu se v tomto fóru ře?í v?echny osobní problémy a spory mezi náv?těvníky StarNETu :-)))
|
|
|
| |
Ptaak mysli oktivni obranou point defence a protistrely. Fotonove torpedo je jen nadoba s antihmotou a motor, i kdyby melo nejaky stit, tak ten bude velmi slaby (leda tak dost silny na ochranu pred malimi prachovimi casticemi). Proto by melo jit znicit i pomerne slabym zasahem.
Stihacky mi tam taky chybi, ale nemohly by to byt velmi male stihacky, ty by totiz ta PD vyradila velmi rychle. |
|
|
|
| | Bero: Jasně. To platí kdy? vezmu nějakýho kolta a postavim se čelem proti chlápkovi s bouchačkou. Asi bych to schytal. Nebo kdy? po sobě začnou střílet atomovkama. Jen?e kdy? budeme dva mít meč a ?tít? ?ádná absolutní ře?ení. První unavej prohrává. A ne v?dycky vyrábí zbraně vítěz. Rusko druhá světová. Sice měli spojence, ale kdy? de o pře?ití, dělá? co se dá. Tak?e bych řekl, ?e prohrávající, pokud má prostředky, má daleko vět?í snahu..
Rychlostní stupnice se občas musí zvět?it. Starý auta taky neměli tachák do tří set (příkladem si představme takovýho trabanta). Pokud má zůstat, ?e WARP10 je max (nekonečná rychlost? moje doměnka) a náhodou se podaří dostat víc, ?e není dostatek mezistupňů - předpokládám-li, ?e je WARP stupnice geometrická posloupnost - pak prostě museli zvět?it rozli?ení.
Tohle je pro mě přijatelné vysvětlení. Pak je tu je?tě scénáristický úlet, ale tím lze vysvětlit bez přemý?lení téměř v?e a to je NUDA.
happz: Zkus to pod vodou. Tam není normálně vidět. Vem si ?norchl.
Ptaak: Aktivní obrana? To jako de?tník? Je fakt, ?e ?títama to dost odbyli (i kdy? zase opravdu dobře). Maskování by taky bodlo (fázová clona byla super) a ty stíhačky mě opravdu vytáčejí (mám rád stíhačky - hodně moc stíhaček - StarCraft :-D ). ?táb je pro moje čtecí buňky (jednu buňku) trochu moc velkej, tak?e nevim o čem mluvim.
A dík za plácačku. |
|
|
| Anonym: Bero - 10. prosinec 2002 21:24 |  |
| ZAMĚŘIT
|
|
| | | Ale v reale aj podla zdraveho rozumu to vychadza ze kto vystreli prvi a trafi vyhra , ziadne spekulacie, ked chcem niekoho znicit tak to urobym poriadne a skvor nez sa spameta. A kto bude vyrabat silnejsie zbrane? Predsa vytazovia.
A prosim vas ako je to s max rychlostov, Peris dosiahol horko tasko 10 a premenil sa na jastericu. V STNG letia v pohde 13 anic sa nedeje, rovnako ako v povodnom ST. Takze ako je to len chyba prekladu alebo si len tvorcovia nepametaju co nam povedavi pred tim. |
|
|
|
| | | Ptaak: :-) Nojo, ale kde na CVN-65 najdes gondoly warpu? :) |
|
|
|
| | happz: Jednoznačně C: CV-6, CVN-65 :)
Azaroth: plácačka na Borgy? To je ka?dá předpotopní Miranda: prostě do ní narve? dvacet torpédometů, ka?dému dá? zásobu 6 torpéd, během 2,3 vteřin vypálí? 120 kousků, borgská krychle je stabilní cíl...
A co se týká obranných prostředků, tak kde teda jsou? V seriálu nejní aktivní obrana nikde. My ve ?tábu jí sice vyvíjíme, ale to je věc, která scénáristy nikdy nenapadla. Bohu?el. |
|
|
|
| | | Azaroth: Enterprise? Letadlova lod??? A ktera, smim-li se ptat - A, B, C, D nebo E? |
|
|
|
| | Myslim, ?e kdyby neměli nic na obranu, bylo by asi dávno po válčení.. Prostě by se navzájem vystříleli a kdo by pak stavěl ty "silnej?í zbraně"?
Obranné prostředky musí být na blízké tech. úrovni těch útočných. Jinak je to kovbojka - prvni střelec vyhrává..
Alpedar: Postrádám tam stíhačky.. A to je Enterprise letadlová loď..
Ptaak: Já bych chtěl plácačku na Borgy. Óóóbrovskou..
Prosím, prosím, Je?í?ku.. Já nezlobil.. |
|
|
|
| | Silněj?ích zbraní? Sakra, fotonové torpédo typ VI (Intrepid class jich má 38) má výbu?nou sílu 65 gigatun TNT, a kinetickou energii cca 40×vět?í, tak co byste chtěli? Genesis?
Bero: pokud tě tento problém zajímá, nav?tiv Válečný ?táb. |
|
|
|
| | | Dimik: JO, ponorkove bitvy riznute bitvamy velkych bitevnich lodi 1-2 WW, rozhodne se ale moc neinspirovali fyzikou. |
|
|
|
| | | Bero: V ST se to ma tak, ze vetsina tebou naznacenych "silnejsich zbrani" ma nejakou taktickou nevyhodu a proto se hodi jen na nektere specificke situace. Nejuniverzalnejsi zbrani stale zustavaji torpeda a phasery. To krome jineho souvisi s tim, ze si ST pri inscenovani boju bere spise inspiraci z ponorkovych bitev nez hvezdnych valek. |
|
|
|
| | | Alpedar: Lod je navrstvena silovymi poli, tak proto. Kazde opatreti ma protiopatreni. |
|
|
|
| | | Imho je fotonove torpedo (1.5 kg antihmoty) dostatecne silne na zniceni kterekoli lode, pokud buchne uvnitr. V serialu to ale vypada spis na ekvivalent 1 kg TNT, coz je smesne. |
|
|
|
| | Bero: Jo. Je tam spusta chyb zbranoveho a technologickeho razu s tim buhuzel nic nenadelas. Military je v ST velmi zaostala, absence strategie, nerespektovani fundamentalnich fyzikalnich zakonu (setrvacnost, kineticka energie hmotnych predmetu letici vysokou rychlosti, dosahy zbrani - COZ se tyka prave tebou zminovaneho fazeru, obranne systemy...) PROSTE: ve ST jsou zajimave napady, ale neni domyslena koncepce takze dusledkem jsou "obcasne" kiksy a tak. Osobne spis davam prednost myslenkove oblasti ST, ALE koncept Warp pole, jakozto FTL cestovani pomoci dalsich rozmeru prostorocasu, nebo transport castic ci sfazovana energie jsou "realne" alespon z casti.
Je fakt, ze mne nektere chyby, ktere jsou delany kvuli divacke atraktivnosti, taky mrzi, ale tak to proste je ... |
|
|
| Anonym: Bero - 01. prosinec 2002 11:06 | |
| ZAMĚŘIT
|
|
| | | Prave som pozeral ST Voy. a napadlo ma ze zbrane v ST su nejake slabe. Pozrite sa na sucasny vyvoj zbrani v oblasti namornictva a pozemnych jednotiek, vsetci sa snazia o to abi prvi zasah bol aj poslednym. V ST dokonca aj borgovia v momente ked chcu lod znicit musia vystrelit niekolko krat. U federalnych lodi to este chapem ale borgovia alebo klingoni predsa nemaju dôvod na zachranovanie posadky alebo technologie. Zhladiska technologie to asi nebude pretoze sme vydeli ze aj fedracia ma zbrane schopne spôsobit velke skody, kobaltove torpeda, jontove dela a dalsie a predsa vsetci pouzivaju prskalky v podobe fotonovych torped a fazerov. Takze ako to je? Tiez ma zaujima cosi myslite ze sa stane s lucom s fazeru ked lod nezasiahne ciel. |
|
|
|
| | Adam: ohledne tech gravitacnich zbrani se tu nekde mam pocit neco probiralo. Bud tady, nebo Valecny stab na StarNetu, nebo Fyzika ve SF a ST.
No, a vystupy z lodi. Asi nedam dohromady vsechny, ale zkusim to:
- emitory stitu
- emitory tractor-beamu
- emitory phaseru
- emitory warp. pole
- senzorove palety
- emitory deflektoru
A klasicke 'otvory':
-torpedomety
-pristavaci vstupy hangaru
-porty pro takovy ty vecicky, co s nima prilita novej kapitan a prohlizi si lod v doku - pokud neleti raketoplanem - a vznika tak zacatek filmu nebo serie :)
- Bussardovy kolektory maji urcite vstupni otvory
- pak na Voyageru maji neco, cim se neustale da vypoustet plazma - oni to maji asi vsude, ale Voyager je proste nej.
- Jsou tam urcite nejake servisni otvory.
- Vystupy pro ER odhozeni jadra a zasobniku antihmoty.
No, a urcite jsem tak na deset jeste zapomnel... |
|
|
|
| | | Dik. Myslim, ze rozumim.
Jinak mam nekolik napadu (nepozaduji vysvetleni, asi uz by to skutecne zacalo fungovat dobre :)):
Technologie zalozena na subprostorovych polich, tak jak je popisujete by umela asi mnoho dalsich veci, ktere ve ST nevyuzivaji. Na zvyseni manevrovatelnosti lodi (presouvanim center gravitace, neco na zpusob toho gyroskopu). Jako gravitacni zbrane. Nebo jako gravitacni obrana (deformaci prostoru okolo lodi by bylo mozne snadno odvratit skoro vsechny utoky (pokud by tyto utoky okolni prostor zase nerovnaly (pak by se musel prostor znovu deformovat atd..))). :)
Jeste k tem vystupum z lodi. Muzete se pokusit vsechny tyto vystupy (kterymi lod ovlivnuje okoli) vyjmenovat? |
|
|
|
| | Alpedar: smysluplna odpoved existuje, ale nesmis se v ni vrtat a chtit ji vysvetlit :) A to s tema cislama, no, to je bohuzel pravda...
Jak lod manevruje? Dobre, pouzivaji se i trysky, jako treba ta klasika dnesni - jednoduche dusikove apod. systemy. Otocny impuls, to jsem taky nevidel, ale neni tak tezke regulovat smer vystupu pracovni latky.
Gravitace na palube - a je to tu, smysluplna odpoved: za vsim jsou subprostorova pole :))) Je to jednim slovem neuveritelne, ale bez nich snad ani UFP neexistuje. Mas pravdu - v podlahach jsou zabudovany generatory slabych subprostorovych poli a gravitonu. Pole vytvareji jakousi schranku, do ktere generatory cpou gravitony, a je hotovo - aspon teoreticky.
Vystupy - no, tady je to jednodussi, to se jim okecat nepodarilo. Phasery a torpedomety, doky, impuls - ty jsou jasne videt. Neco jineho jsou silova pole - ty v podstate vystup nepotrebuji, jsou to pole - stejne jako treba EM pole projde - s trochou stesti a dobre vule - hmotou, tak ani tahle silova pole (warp, stity, tractor-beam, ...) nepotrebuji nejake zvlastni otvory - daji se najit emitory techto poli na povrchu lodi.
Funkce stitu - no, tam nepanuje nazorova shoda :) No, ale co jsme tak probirali v cajovne, tak asi takhle: kolem lodi jsou subprostorova pole (ale? zase?) a vytvareji jakousi slupku kolem lodi, do ktere je hnana generatory zaplava gravitonu. Skoro to pripomina cernou diru roztazenou do plochy, ktera ale funguje jen nekdy - s urcitou frekvenci je volno - stity jsou funkcni stale, ale kdyz se jsou zdvizene, obsahuji mnohem vice castic a absorbuji mnohem vice energie. Tahle teorie vysvetluje vcelku dobre i prunik energie zdvizenym stitem i otresy lodi pri zasahu. |
|
|
|
| | | Ja ti klidne odpovim funguje to DOBRE, alespon vetsinou, pokud se scenaristum nehodi opak. (Smysluplnou odpoved neznam a obavam se, ze v ST Tech. Manualech take neni. Tam je spousta obrazku a cisel vycucanych z prstu ale ...) |
|
|
|
| | ufffff, teda, to je na dlouho - vis, co by se ti hodilo? TNG Technical Manual, tam je v podstate skoro vsechno, ale dost veci jen mezi radky.
Neber to jako neochotu odpovedet, ale ted opravdu uz spim - zitra ti tu klidne zkusim napsat odpovedi. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
