ARCHÍV=> Technologie ve Star Treku |
Spravuje: Yakuzza
Počet příspěvků: 1714
|
1. Technologie ve Star Treku
Star Trek se odehrává 300-400 let v budoucnosti. Za tu dobu je technologie samozřejmě na úplně jiné úrovni, ne? dnes. Co bychom dali za takový transportér, replikátor, trikordér, phaser a podobné přístroje... Princip vět?iny zařízení ve Star Treku je alespoň v základech reálný. V praxi to znamená, ?e fyzikální zákony se neporu?ují nějak významně :-)
V poslední době existuje spousta náznaků, ?e se technologické úrovni ve Star Treku blí?íme... A? u? v oblasti počítačů, komunikace, pohonu... Otázkou je, jestli autoři Star Treku správně odhadli směr technologického vývoje - klasickým případem je technika ve 23. století tak, jak si ji představovali autoři Star Treku v 60. letech 20. století v konfrontaci s technologií dne?ka a technickou úrovní v 22. století podle představ autorů z počátku 21. století...
2. Free Topic
Z nějakého důvodu se v tomto fóru ře?í v?echny osobní problémy a spory mezi náv?těvníky StarNETu :-)))
|
|
|
| | | Shotek: Tazny paprsek udrzujici konstatni relativni vzdalenost mezi lodemi v klidu neni nic proti nicemu, ackoliv by v takovou chvili skutecne nemuselo jit o vic, nez modre svetlo :-). Tato vec spise tkvi v prostem proceduralni reseni provozu, nikoliv podstate systemu. Chci pritahnout? Pritahnu. Chci odpudit? Odpudim. Chci nechat byt? Necham byt. To vse samozrejme uridi pocitac, aniz by o tom uzivatel vubec musel vedet.
Zatim jsme se bavili o stihackach s obycejnym impulsnim pohonem. Inercialni tlumice uz si zahravaji se subprostorem, gravitacni generaci a to je zase technicky os stupen vyssi trida. Zjednodusene receno inercialni pohon by si ve slozitosti a narocnosti nejspis nezadal s regulernim warp pohonem. |
|
|
|
| | | shotek: stity a tazny paprsek funguji na principu gravitacni interakce, ale nema to nic spolecneho se stredoskolskou fyzikou - v tom je hlavni problem. Veskere tyhle kouzelne vecicky totiz obsahuje v popisu funkce bud souslovi 'funguje to dobre' nebo 'funguje to s pomoci subprostorovych poli' - a, kosa narazila na kamen. Stity nemaji nejak odpuzovat nebo odvracet strely, jsou skutecnym stitem - proste do nich strela narazi a na stitu (obalce, tvorene subprostorovymi poli, mezi ktera jsou vhaneny gravitony) proste a jednoduse exploduje. |
|
|
|
| | | Pokud by byly stihacky vypousteny z materske lodi a zase se vracely, tak proces uceni by probihal az behem debriefingu (at uz by letali piloti ci AI), takze neni zapotrebi, aby se AI ucila. Dale to, ze se uci neznamena, ze se v ni objevi vedomi (uceni se je nutna, ale ne dostatecna podminka).
Ninje: Z jakeho zdroje mas, ze stity tak funguji? Napr. i kdyz telo absorbuje veskerou energii protipechotni munice, neznamena to, ze ji dokaze vyuzit. |
|
|
| Anonym: Shotek - 16. prosinec 2002 17:58 |  |
| ZAMĚŘIT
|
|
| | | Takova poznamka od jednoho fyzika...?títy ani ta?ný paprsek nefungují na principu gravitační interakce... Asi tak: pokud by ?títy gravitačně odpuzovaly střely, jakto?e dopadnou a vybuchnou. Logické by bylo zastavení na úrovni ?títu a potom vzdálení... (Pohyb v gravitačním poli alias středo?kolská fyzika) To samé se týká ta?ného paprsku. Úzce směrovaný paprsek gravitonů by mohl loď pouze přiblí?it nebo oddálit, ale nemohl by ji udr?et na konstantní vzdálenosti. Nehlědě na to, ?e graviton je stále je?tě hypotetická částice...:))
Dále k těm stíhačkám... V okam?iku kdy připustíme inerciální tlumiče (jako ?e musíme, pokud chceme lítat warpem) tak není s manévrováním v téměř jakékoliv podsvětelné rychlosti problém. Princip manévrování by musel potom spočívat v několika motorech (hlavní (obousměrný) pro pohyb dopředu a dozadu a potom několik men?ích na zaji?tení mo?nosti rotace. Potom u? je to jen o skládání rychlosti a zrychlení. (Opět fyzika střední ?koly) To je asi v?e. |
|
|
|
| | | Bero: Kdy? odebere? mo?nost učeni a předáváni zku?eností stíhačkám, tak jsou to u? jenom roboti bez UI, řídící se podle naprogramovaných dat. Nepřítel provede nějaký nový strategicky tah a stíhačky nebudou mít ?ádnou mo?nost na daný problém reagovat. BTW : Tro?ku o ?títech. Při zásahu třeba feizrem se energie zásahu transformuje do ?títu, která je takto vlastně posílí. Ale proto?e budou na 100%-tech tak získaná energie bude vyu?itelná na cokoli. Zbrojit lodě pak bude totálně zbytečné (ono zbrojeni by u? i dnes mělo patřit do historických knih) a nastoupí diplomacie. Prostory po muničních skladech by nabízely hodně volného prostoru. Lodě by alespoň z části odpovídaly dne?nímu stavu ve vesmíru. Prostě jenom nechápu, proč jsou zbraně a násilí pořad na prvních místech v ?ebříčku sledovanosti. A kdyby alespoň jenom tam. |
|
|
| Anonym: Bero - 15. prosinec 2002 17:15 | |
| ZAMĚŘIT
|
|
| | | Dimik: Fotonove torpedo vystrelis a ak trafi tak koniec. Stihac utoci viac krat az kym ho neznicia alebo mine strelivo. Meni uhol utoku, manevruje, utoci vo skupinach a podobne. Pre obrancou je to vzdi veci problem nez torpedo. A UI stihacov sa bat az tak netreba lebo ak maju len obmedzenu zivotnost bez moznosti predavat skusenosti dalsim tak toho moc nevimyslia. |
|
|
|
| | | Ninja: A ne jednou.
BTW, hezka scena s ukecavanim AI pumy byla ve filmu "Dark Star" :-). |
|
|
|
| | | Zatimco dnesni mina, kdyz ji nezajistujes tak, jak se ma, tak to sice nijak nechape, ale bouchne. |
|
|
|
| | | Vzpomínám si na jeden díl VOY, kde potkali nějaký druh střely z UI a kdy? chtěli odstranit nalo? od počítače, tak ona zbraň to chápala jako napadeni. Pak bla bla a happy end. Tak?e z podobnou my?lenkou u? tam někdo vystoupil. |
|
|
|
| | | Dimik: To ze protistrely se navadi sami jsem myslel na rozdil od phaseru z lodi.
Bero: AI by urcite slo udelat tak, aby nemela vedomi. (Zato neni jiste, zda jde udelat AI s vedomim, tedy , zda je vedomi simulovatelne pomoci pocitace (jsou pocitacove neresitelne problemy, treba problem, zda se jiny program zastavi)) |
|
|
|
| | | Bero: Je tu jeden problem. Udelej strojove predvidatelnou stihacku a nepritel ji zapomoci pocitacu odrazi. Udelej ji umele inteligenti a ona se ti zacne hlasit o "lidska prava" :-).
Ale vazne. To, cos nize popsal, prakticky presne odpovida definici fotonoveho torpeda. |
|
|
| Anonym: bero - 12. prosinec 2002 21:31 | |
| ZAMĚŘIT
|
|
| | | A co tak stihacky s umelou inteligenciou ako ma doktor. Potom jedine obmedzenie manevrovatelnosti bi bola vydrz materialu plus rozne polia integriti a podobne. Taka lod bi bola velmy kompaktna bez vnutornych priestorov bez podpori zivota a podobne, velkostou teda mensia ako Fed. raketoplan s vykonom viac ako Deltaplan. Pri sposobe vyroby pomocou replikatorou mozu vyrabat jednu stihacku za druhou.
Bolo bi to ako utok vos.
A Azaroth nakonie aj tak vyhra chlapik s pistolou ktori zastrelil oboch sermiarov. A lodne obrane systemy zameriavaju aj nicia protilodne raketi celkom spolahlivo.
Ale celkovo my ide skvor vykon zbrani, ked vyrobia protitankove strelivo spravia ho tak aby znicilo nepriatelsky tank uplne a nielen poskodit hlaven alebo roztrhnut pas. Rovnako mec bol svoreny na zabyjanie nepriatelou a nie na ich ochromenie. |
|
|
|
| | | Alpedar: Nevim jestli jsem te presne pochopil, ale kazde torpedo se je schopne navadet samo.
Azaroth: Co se tyce holograficke kamuflaze, lodni senzory neoblafnes tak snadno, jako primitivni lidske oko a proto by v podstate muselo jit o cloaking device s jeste necim navic. Natolik sofistikovane zarizeni je daleko za tim, co Federace s maskovanim umi.
Rad bych upozornil, ze vychyleni torpeda taznym paprskem se principielne rovna vzit emitor gravitonu a busit s nimi do torpeda, dokud se nepohne, tam kam chci. Snad vam uz dochazi, ze prakticky totez delaji lodni stity a to mnohem efektivneji. Podobny manevr by snad mel smysl jen pri pokusu o neco vyslovene specialniho.
|
|
|
|
| | Azorah: ve vetsine souhlasim, doplneni:
Protistrely jako prvni linie obrany proti strelbe z velke vzdalenosti (z 1lm se blizi spousta torped), jejich vyhoda je, ze by se navadeli sami (nezasahli by misto, kde cil byl, ale kde je), nevyhoda drahe, na malou bzdalenost nepouzitelne.
Automatice by to slo sverit, operatori by slouzili k odhalovani figlu protistrany (kacenka bez spravneho IFF je nepratelska kacenka :))
Navnady by asi nefungovaly, ale co by mohlo fungovat je ruseni.
Holografickemu maskovani neverim (ja)
Vychyleni tractorem by nepomohlo. Kdyz by bylo dost blizko a bylo chycene, tak by buchlo. |
|
|
|
| | Protistřely? Neni to trochu zbytečný? Pokud mají tak slabý ?títy musely by jít bez potí?í sestřelit fázery. Problém bych viděl spí? v jeho rychlosti. Jak dlouho trvá ne? dorazí k cíli? Max pár sekund. Kolik je to času na jeho likvidaci?
Automatice to svěřit nemů?u, proto?e to by pak pálilo po ka?dym malim objektu (Mám vedle sebe raketu tomahawk a gumovou kačenku. Jak poznam, kde je bomba? - Jedině, ?e by tikala).. Prostě umělá inteligence.
Vypustit za loď nějakej bordel - prachovej ?tít? Výbuch by byl stejně blízko i kdy? men?í.
A něco jako návnadu u ponorek? Proč zaměřovat projektil letící tak velkou rychlostí, kdy? mu cíl nemů?e uniknout. Navíc by musela být návnada minimálně hologram mateřský lodi.
Snad jedině bezpečný vychýlení torpéda mimo loď. Pou?ít vlečný paprsek. Otázka je vzdálenost a jak moc prudce je mo?ný vychýlit torpédo bez exploze.
Stíhačky - Samozřejmě se ?títama. Vyzbrojený po zuby. S manévrovatelností by to sice nebylo tak slavný - ?ádný zatáčky do pravýho úhlu, ale pořád lep?í ne? velká loď. Výhoda je rychlost a manévrovatelnost zále?í na konstrukci - chce to zkusit. Hejno komárů ukou?e krávu. A v?dycky se to dá vyhrát po japonsku (kamikazíííí...)
|
|
|
|
| | | Stihacky ve vesmiru je dle meho sam sobe protiluv. Hlavni vyhodou atmosferickych stihacek je jejich rychlost, manevrovatelnost a uspokojiva vyzbroj.
Vzhledem k tomu, ze ve vakuu s vyssi rychlosti manevrovatelnost brutalne klesa, by podobny vehykl bez aktivni ochrany pohorel po prvnim stretu (uz jen protoze trajektorie takoveho obycejne akcelerujiciho modulu se da velice snadno predpocitat = sestrelit). Minimalne mu tedy musis dat stity, reaktor, tohle, tamhleto, ale to uz ze mas stihacky mensi lodku. Zkratka efektivita se v ST prirozenym technickym vyvojem vypichla az u komplexnejsich plavidel.
|
|
|
|
| | | Bero: Stupnice warp faktoru byla na zaklade novejsich vedeckych poznatku rekaliborvana. Soucasny a definitivni stav je warp 1 = c ... warp 10 = nekonecno. Nekonecno pochopitelne prekrocit nelze |
|
|
|
| |
Ptaak mysli oktivni obranou point defence a protistrely. Fotonove torpedo je jen nadoba s antihmotou a motor, i kdyby melo nejaky stit, tak ten bude velmi slaby (leda tak dost silny na ochranu pred malimi prachovimi casticemi). Proto by melo jit znicit i pomerne slabym zasahem.
Stihacky mi tam taky chybi, ale nemohly by to byt velmi male stihacky, ty by totiz ta PD vyradila velmi rychle. |
|
|
|
| | Bero: Jasně. To platí kdy? vezmu nějakýho kolta a postavim se čelem proti chlápkovi s bouchačkou. Asi bych to schytal. Nebo kdy? po sobě začnou střílet atomovkama. Jen?e kdy? budeme dva mít meč a ?tít? ?ádná absolutní ře?ení. První unavej prohrává. A ne v?dycky vyrábí zbraně vítěz. Rusko druhá světová. Sice měli spojence, ale kdy? de o pře?ití, dělá? co se dá. Tak?e bych řekl, ?e prohrávající, pokud má prostředky, má daleko vět?í snahu..
Rychlostní stupnice se občas musí zvět?it. Starý auta taky neměli tachák do tří set (příkladem si představme takovýho trabanta). Pokud má zůstat, ?e WARP10 je max (nekonečná rychlost? moje doměnka) a náhodou se podaří dostat víc, ?e není dostatek mezistupňů - předpokládám-li, ?e je WARP stupnice geometrická posloupnost - pak prostě museli zvět?it rozli?ení.
Tohle je pro mě přijatelné vysvětlení. Pak je tu je?tě scénáristický úlet, ale tím lze vysvětlit bez přemý?lení téměř v?e a to je NUDA.
happz: Zkus to pod vodou. Tam není normálně vidět. Vem si ?norchl.
Ptaak: Aktivní obrana? To jako de?tník? Je fakt, ?e ?títama to dost odbyli (i kdy? zase opravdu dobře). Maskování by taky bodlo (fázová clona byla super) a ty stíhačky mě opravdu vytáčejí (mám rád stíhačky - hodně moc stíhaček - StarCraft :-D ). ?táb je pro moje čtecí buňky (jednu buňku) trochu moc velkej, tak?e nevim o čem mluvim.
A dík za plácačku. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
