ARCHÍV=> Technologie ve Star Treku |
Spravuje: Yakuzza
Počet příspěvků: 1714
|
1. Technologie ve Star Treku
Star Trek se odehrává 300-400 let v budoucnosti. Za tu dobu je technologie samozřejmě na úplně jiné úrovni, ne? dnes. Co bychom dali za takový transportér, replikátor, trikordér, phaser a podobné přístroje... Princip vět?iny zařízení ve Star Treku je alespoň v základech reálný. V praxi to znamená, ?e fyzikální zákony se neporu?ují nějak významně :-)
V poslední době existuje spousta náznaků, ?e se technologické úrovni ve Star Treku blí?íme... A? u? v oblasti počítačů, komunikace, pohonu... Otázkou je, jestli autoři Star Treku správně odhadli směr technologického vývoje - klasickým případem je technika ve 23. století tak, jak si ji představovali autoři Star Treku v 60. letech 20. století v konfrontaci s technologií dne?ka a technickou úrovní v 22. století podle představ autorů z počátku 21. století...
2. Free Topic
Z nějakého důvodu se v tomto fóru ře?í v?echny osobní problémy a spory mezi náv?těvníky StarNETu :-)))
|
|
|
| | Pozem?ťan: síla fotonového torpéda je odvozena od toho, ?e má standardní load 1,5 kg antihmoty, pak jde ji? jen o základní matiku.
Sakra, vy mě nutíte to fakt spočítat, jak postupuje energie torpéda po výbuchu. Tak vám moc děkuju. Nechce někdo dělat kontrolní výpočty? |
|
|
|
| | | Ono ma totiz silu treba tech 65Gt TNT, ale boucha jako 1.5 kg TNT, holt scenaristi ...... |
|
|
|
| | | Dimik, Ptaak: U účinků na větąí vzdálenosti máte asi pravdu, ale v epicentru jaderných výbuchů bývá na sklo roztavený písek. V centru jsou řádově miliony °C (nebo K). Tepelný účinek i na vzdálenost stovek metrů by byl u fotonového torpéda 65 Gt TNT značný. Tlakovou vlnu ve vakuu by tvořil jen původní materiál náloľe, který by se ale ąířil bez odporu atmosféry ve vąech směrech rychlostí odpovídající síle výbuchu. Kdyľ ale torpédo vybouchne v blízkosti trupu nebo na něm, vyvolá i rázovou vlnu v pevném materiálu o mnohem větąí hustotě neľ vzduch. Při explozi na ątítech by v jejich poli také mělo asi dojít k tlakové vlně. Je ale fotonové torpédu skutečně tak silné? Kirk ve filmu ST V přeľil jeho výbuch v bezprostřední blízkosti na planetě s atmosférou. |
|
|
|
| | | bero: Pricinou atmosfericke narazove vlny je obrovske teplotni/tlakove pnuti vznikle v epicentru exploze. Jeji nicivost pak ovsem tkvi v kineticke energii nikoliv tepelne. |
|
|
|
| | | Shotek: Logika nelogika, inercialni pohon se v ST nepouziva :-).
Je sice pravda, ze tlumice pracuji pri impulstnich rychlostech, avsak i tehdy je tomu za prispeni subprostoru, coz vyzaduje subprotorove aktivni prvky - zrout energie - zrout prostoru - pro drobne lode neefektivni. |
|
|
|
| | | ... coz je i reakace na tve tvrzeni, ze gravitaci nelze "odstinit". V ST fyzice to s vynalozenim odpovidajici energie lze. |
|
|
|
| | | Shotek - 19. prosinec 2002 21:42: To, co popisujes, pouzivaji Borgove. Vykrajuji z plavidel a planet "vzorky" taznym paprskem.
Nutno dodat, ze pri beznem uziti tazneho paprsku brani rozlomeni lodi jeji SIF - pole strukturalni integrity. Pri "utoku" taznym paprskem, by ses tedy nejprve musel vyporadat se SIF, coz Borgove sice nejak delaji, ale Federace (a ostatni na jejich urovni) to neumi. |
|
|
|
| | | Peregrin neni stihacka, nybrz mala stihaci lod. Vetsi raketoplan. Presne v tom smyslu, kterym jsem jiz nize argumentoval. V orignale je klasifikovana jako "Courier". |
|
|
|
| | | Ptaak: Vzhledem k tomu, ze Bitvu u Wolfu 359 jsme vlastne poradne nikdy nevideli nemuzes tvrdit, ze nepouzili torpeda. Praxe z jinych bitev naopak rika, ze je urcite zkusili pouzit, ale vysledek nestal za nic (jako u E-D v BOTBW). |
|
|
| Anonym: bero - 25. prosinec 2002 20:35 |  |
| ZAMĚŘIT
|
|
| | | A cim asi vznika ta tlakova vlna pri vybuchu, nieje to nahodou tou obrovskou energiou vznikajucou pri rozpade a lebo fuzii jadier. Ta energia tam zostane ci to je na Zemi alebo na Mesiaci. Na kolko asi zohreje tich 10 metrou betonu ked to buchne vedla neho. A len pre porovnanie, Slnko vo vzdialenosti 150MK od Zeme dodava asi 1300W/m2 vykonu v slnecnom ziareni a neupeceme sa len vdaka atmosfere ale povrch Miru sa zohrial na slnecnej strane na 180C.
No a v seriali to nefunguje podla rozumu ale podla scenara dalsieho dielu. |
|
|
|
| | Bero: zásadní chyba: tady je právě rozdíl mezi výbuchem v plynném prostředí a ve vakuu, kolkrát to mám sakra opakovat. Puma rá?e 60 MT TNT má na Zemi při výbuchu v 6 km vý?ce total damage area asi 10 km, ale na Měsíci by proti kvalitnímu stínění (cca 10 metrů betonu - současného - nebo 3-5 cm durania + pole SI) neudělala kromě efektního ohňostroje vůbec nic.
Problém je v tom, ?e já vycházím z toho, jak to bylo v seriálu: tam proti jedné krychli stálo 40 federálních lodí a pokud vím, ani jedna nevypála jediné torpédo. Kde se stala chyba? He? |
|
|
| Anonym: bero - 22. prosinec 2002 11:56 | |
| ZAMĚŘIT
|
|
| | | 65 GT TNT? 100MT TNT ruska vodikova hracka spalila pri vybuch vsetko v okruhu 30km a to sa ani nedotkla zeme. 65GT zo vzdialenosti si 100m musi odparit aky kolvek material a tlak ziarenia odfukne lod ako pierko.
A bitva na Wolfu 359 by vypadala asi nasledovne: 1500 borgskych lodi sa vynori zo subpriestoru v blizkosti federalnych zakladni a velkych obyvanych planet a federacia zostane len v spomienkach utecencou. |
|
|
|
| | Dovolte, abych uvedl některé zále?itosti na pravou míru: Stíhačky ve ST jsou, jde o třídu Peregrine: dvě fotonová torpéda, jeden phaser, tři členové posádky, warp 5. Jenom?e vzhledem k taktice vhodné pro bitvy z dob kři?áckých ta?ení (Hrrr na ně, hurá do mely, ka?leme na sehranost!) jsou hlavní zbraní meče a nikoliv dlouhé luky (rozuměj phasery a ne torpéda). S technologií, jaká je ve ST k dispozici, by bitva u Wolfu 359 vypadala asi následovně:
Adm. Hansen: "Vzdálenost k cíli?"
Pobočník: "Tři miliony kilometrů, pane. Jsme na dostřel."
Adm. Hansen: "Signál v?em lodím: odpalte torpéda."
O patnáct sekund později by borgská krychle zaujímala rozlehlou a stále se zvět?ující část prostoru. Důvod: Federace má 40 lodí, z nich? ka?dá má lespoň jeden torpédomet (zcela jistě), některé víc. Torpédomet vystřelí při rychlopalném módu 6 torpéd za 2,3 sekundy, to máme 40×6=240 fotonových torpéd, určených k zasahování lodí o zhruba desetinové velikosti oproti krychly, která tak představuje stabilní cíl, tzn. odhadem tak 95% torpéd zasáhne. U? tomu rozumíte? Borgský ta?ný paprsek je zbraň působící rychlostí světla, jenom?e federální lodě se pohybují čtvrtinou této rychlosti, tak?e na 1 ls (300.000 km) nemáte vůbec ?anci je zasáhnout, pokud manévrují. To samé platí o phaserech. Proto je aktivní obrana - point defence - naprosto nezbytná, stejně jako elektronické ru?ení naváděcího systému fotonového torpéda.
Co se týče stíhaček, tak si představte, ?e ka?dá StarBase je schopná sekat například runaboaty nebo Peregriny jak Baťa cvičky. No a není problém na Danube nebo Peregrine nasadit deset torpédometů, ve kterých bude torpédo, nebudou mít ?ádný nabíjecí mechanismus nebo zásobu munice, prostě jenom kaťu?e. Dvacet takovýchhle miláčků vám udělá parádní díru do čehokoliv. Pro srovnání, tři fotonová torpéda zničí ?ivot na jakékoliv planetě (torpédo má výbu?nou sílu 65 GT TNT). Ale nevěřte tomu, ?e blízký výbuch někomu u?kodí, proto?e zde není nic, co by přená?elo energii výbuchu. Na planetě to dělá atmosféra - hlavní ?kody způsoí atomovka rázovou vlnou, ne zářením. Rázová vlna ve vesmíru? Neexistenci étheru dokázali před 160 lety. |
|
|
| Anonym: Shotek - 19. prosinec 2002 21:42 | |
| ZAMĚŘIT
|
|
| | | Co se tyce inercialnich tlumicu, tak ty musí logicky fungovat v okam?iku zrychlení, proto?e člověk vnímá právě zrychlení (nikoliv rychlost). Proto se podle mě tlumiče uplatňují před dosa?ením warpu (tudí? je?tě v oblasti impulzních rychlestí.) Navíc pokud u? to funguje (co? je podle reálné fyziky blbost), atk to musí fungovat nezávisle na výsledné rychlosti. Proto je jejich pou?ití ve stíhačkách mo?né. A mimochodem diskuze o UI ve stíhačkách mů?e být zavádějící, proto?e ve startreku stíhačky u? dávno jsou a jsou pilotované lidmi. Jedná se o třídu Peregrine. Podle zdrojů na www.albatani.cz se jedná o taktický stíhač... Co dodat?
A je?tě jeden nápad. Pokud se dostaneme na pomezí mezi reálnou fyzikou a fyzikou ST, mů?e nás napadnout, jak vyu?ít ta?ný paprsek jako zbraň. V reálné fyzice se předpokládá, ?e gravitační interakce nejde odstínit a je pouze přita?livá. Pokud přihlédneme k teorii gravitonu (ST), tak je mo?né vytvo?it intenzivní paprsek gravitonů, který způsobí gravitaci v daném směru. A teď ta úvaha (mo?ná je to jen moje haluz, ale něco na tom třeba je..): Pokud bychom připustili, ?e se gravitace nedá nijak odstínít (tedy ani ?títem), potom by takový paprsek gravitonů zaměřený na určitou konkrétní část lodi, působil gravitační silou pouze na tuto část. Tudí? by vyvolal pnutí v trupu. Normálně ser nic neděje - je to vlastně ta?ný paprsek, ale pokud intenzitu tohoto paprsku necháme oscilovat, tak sama hmotnost lodi (resp. fiktivní setrvačné síly) způsobí výkyvy v pnutí trupu a při vhodném nastavení do rezonance tuto část trupu vytrhne. Vlastně to funguje stejně jako kdy? rukou ukroutíte kus drátu.. Zkuste se nad tím někdo zamyslet, jestli to ST připou?tí. Bohu?el nemám k posouzení problému tech. manuál... |
|
|
| Anonym: bero - 19. prosinec 2002 21:09 | |
| ZAMĚŘIT
|
|
| | | Ninja: Full UI pre take nebezpecne stroje, to asi nebude dobri napad. A ucenie moze prebiehat uz pocas nasadenia prvich stihaciek a naslednej reakcie obraneho sistemu protivnika. |
|
|
|
| | | hapzz: Princip ale lehce muze byt v odpuzovani nebo pritahovani. Ma predstava je takova, ze subprostor ve vetsine techto pripadu slouzi jako kanal pro umisteni gravitonu tam, kde jsou treba. Gravitony pak v danem miste (a pouze vnem) vytvari hmotnost bez hmoty.
Jinak ale souhlasim - tam kde uz by se fyzika ST celne stretla s nasi fyzikou, mazani autori obvykle umistili subprostor. Nutno ovsem rict, ze ve SF jim ani nic jineho nezbyva a tak musime obcasne uziti "kouzelnych" rekvizit (subprostor, graviton, chroniton, Heisenberguv kompenzator, ...) omluvit. |
|
|
|
| | | Shotek: Tazny paprsek udrzujici konstatni relativni vzdalenost mezi lodemi v klidu neni nic proti nicemu, ackoliv by v takovou chvili skutecne nemuselo jit o vic, nez modre svetlo :-). Tato vec spise tkvi v prostem proceduralni reseni provozu, nikoliv podstate systemu. Chci pritahnout? Pritahnu. Chci odpudit? Odpudim. Chci nechat byt? Necham byt. To vse samozrejme uridi pocitac, aniz by o tom uzivatel vubec musel vedet.
Zatim jsme se bavili o stihackach s obycejnym impulsnim pohonem. Inercialni tlumice uz si zahravaji se subprostorem, gravitacni generaci a to je zase technicky os stupen vyssi trida. Zjednodusene receno inercialni pohon by si ve slozitosti a narocnosti nejspis nezadal s regulernim warp pohonem. |
|
|
|
| | | shotek: stity a tazny paprsek funguji na principu gravitacni interakce, ale nema to nic spolecneho se stredoskolskou fyzikou - v tom je hlavni problem. Veskere tyhle kouzelne vecicky totiz obsahuje v popisu funkce bud souslovi 'funguje to dobre' nebo 'funguje to s pomoci subprostorovych poli' - a, kosa narazila na kamen. Stity nemaji nejak odpuzovat nebo odvracet strely, jsou skutecnym stitem - proste do nich strela narazi a na stitu (obalce, tvorene subprostorovymi poli, mezi ktera jsou vhaneny gravitony) proste a jednoduse exploduje. |
|
|
|
| | | Pokud by byly stihacky vypousteny z materske lodi a zase se vracely, tak proces uceni by probihal az behem debriefingu (at uz by letali piloti ci AI), takze neni zapotrebi, aby se AI ucila. Dale to, ze se uci neznamena, ze se v ni objevi vedomi (uceni se je nutna, ale ne dostatecna podminka).
Ninje: Z jakeho zdroje mas, ze stity tak funguji? Napr. i kdyz telo absorbuje veskerou energii protipechotni munice, neznamena to, ze ji dokaze vyuzit. |
|
|
| Anonym: Shotek - 16. prosinec 2002 17:58 | |
| ZAMĚŘIT
|
|
| | | Takova poznamka od jednoho fyzika...?títy ani ta?ný paprsek nefungují na principu gravitační interakce... Asi tak: pokud by ?títy gravitačně odpuzovaly střely, jakto?e dopadnou a vybuchnou. Logické by bylo zastavení na úrovni ?títu a potom vzdálení... (Pohyb v gravitačním poli alias středo?kolská fyzika) To samé se týká ta?ného paprsku. Úzce směrovaný paprsek gravitonů by mohl loď pouze přiblí?it nebo oddálit, ale nemohl by ji udr?et na konstantní vzdálenosti. Nehlědě na to, ?e graviton je stále je?tě hypotetická částice...:))
Dále k těm stíhačkám... V okam?iku kdy připustíme inerciální tlumiče (jako ?e musíme, pokud chceme lítat warpem) tak není s manévrováním v téměř jakékoliv podsvětelné rychlosti problém. Princip manévrování by musel potom spočívat v několika motorech (hlavní (obousměrný) pro pohyb dopředu a dozadu a potom několik men?ích na zaji?tení mo?nosti rotace. Potom u? je to jen o skládání rychlosti a zrychlení. (Opět fyzika střední ?koly) To je asi v?e. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
