ARCHÍV=> Technologie ve Star Treku |
Spravuje: Yakuzza
Počet příspěvků: 1714
|
1. Technologie ve Star Treku
Star Trek se odehrává 300-400 let v budoucnosti. Za tu dobu je technologie samozřejmě na úplně jiné úrovni, ne? dnes. Co bychom dali za takový transportér, replikátor, trikordér, phaser a podobné přístroje... Princip vět?iny zařízení ve Star Treku je alespoň v základech reálný. V praxi to znamená, ?e fyzikální zákony se neporu?ují nějak významně :-)
V poslední době existuje spousta náznaků, ?e se technologické úrovni ve Star Treku blí?íme... A? u? v oblasti počítačů, komunikace, pohonu... Otázkou je, jestli autoři Star Treku správně odhadli směr technologického vývoje - klasickým případem je technika ve 23. století tak, jak si ji představovali autoři Star Treku v 60. letech 20. století v konfrontaci s technologií dne?ka a technickou úrovní v 22. století podle představ autorů z počátku 21. století...
2. Free Topic
Z nějakého důvodu se v tomto fóru ře?í v?echny osobní problémy a spory mezi náv?těvníky StarNETu :-)))
|
|
|
| | | Aha, jestli narazis na antigravitacne aktivni teleso, ktere deformuje casoprostorou sit do nekonecne vysokeho vrcholu (de facto bilou diru), tak tu ma dost vedcu za blbost, nutno rict vcetne me ;-). Mnohem racionalnejsi je uvaha o cervi dire vznikle jakozto casoprostorova dilatace mezi dvema vzdalujicimi se cernymi derami. |
|
|
|
| | | gnu: Mno, neni to rozdil, obe je dusledkem tehoz. Ten pojem "kladne" a "zaporne", definuj to. Fyzikalne je deformace jednou deformace. |
|
|
|
| | | Dimik: Pravda, velmi dulezity fakt je ale ten, ze cerna dira vytvari kladne zakriveni prostoru (jako gravitace), zatimco cervi dira potrebuje zaporne zakriveni. To je obrovsky rozdil. Co bychom ale chteli od scifi serialu :-) |
|
|
|
| | | Dimik: Diky, BTW ja jsem primo cervi dirou nemyslel primo teleso, chtel jsem tim jenom rict, ze je jakoby stale na stejnem miste... Ale dik uz to chapu |
|
|
|
| | | Cervi dira neni teleso, nybrz gravimetricky ukaz, v prirodni forme nejcasteji spjaty s gravitacnim polem cerne diry. |
|
|
|
| | | Yakuzza: V ST1 se prihodilo to, ze neserizeny warp pohon, jakozto zarizeni na deformaci prostoru, vytvorilo anomalii, jez se na moment stabilizovala do podoby cervi diry. BTW, pozdeji na podobnem principu v rizene forme pracoval transwarp potazmo slipstream. |
|
|
|
| | Final War 2 Official release Demo !!!
www.finalwar2.wz.cz |
|
|
|
| | | Pokud nechce? aby torpéda vybuchly na ?títu pak je mů?e? zničít pouze elektronickou válkou (pokud mají vysílač a přijímač) nebo sestřelit. Jinak to nejde (aspoň myslim). |
|
|
|
| | Razer : to má? pravdu...
Mě ?lo o to, ?e by se vytvořilo něco jako "odminovač"... tedy tank, který před tlačí válec s řetězy, který se otáčí a detonuje miny daleko od vlastního tanku...
Tj. přeneseno do ST něco, co donutí torpédo vybuchnout tak daleko od cílouvé lodi, ?e jí to neublí?í... |
|
|
|
| | | Uni: Nechapu, co porad spekulujes, takhle to proste nefunguje :-). Prave normalni deflektor dela s torpedem presne, co popisujes a proc myslis, ze by to delal blize k lodi, nez by bylo nezbytne nutne?
Mimochodem neco jako "?tít o síle řádově men?í" neexistuje. Je proste vychylovaci stit, ktery udrujes urcitym mnozstvim energie. Kdyz se ta energie vybije, stit se zhrouti. Gravitony nekde budto jsou a nebo nejsou, cili budto vychyluji plne nebo vubec.
Navic potom cim dal mas stit do lodi, tim vetsi je jeho aktivni radius. Spocitej si dle vzorecku o obsahu koule, jakym vzajemnym umerem roste obsah a polomer. Diametralne obdobne to bude i s rustem energetickych naroku pole. |
|
|
| Anonym: karol - 15. leden 2004 20:20 |  |
| ZAMĚŘIT
|
|
| | | No ani namorne torpedo skutocnosti neprerazi trup lode to az vybuch a nasledna tlakova vlna prerazi trup a potopi lod.
A hoci je tam vakum a tlakova vlna sa netvori s castic prostredia este stale je tu samotne torpedo a pole okolo lode a sposob ako je pole k lodi putane. To same pri danych energiach musi z lodov zatriast tak ze Jenewejovej vypadnu umele zuby z ust. |
|
|
|
| | Unimatrix tak to dovedeme do důsledků jo? Proč by útočící loď nemohla pálit neustále fejzrama a tak tyto provisorní ?títy neustále hroutit a jeliko? by ty ?títy museli mít řádově 10X - 100X men?í sílu ne? standardní ?tít (loď má omezenou energii pro ?títy) tak by tu palbu z fejzrů dlouho nevyrd?ely.
Navíc kdyby útočník odpálil tak 2 torpéda a nechal je samovolně explodovat rozhodil by i poměrně silnej provisorní ?títy pojistil by to dávkou tak 20% fejzrů a odpálil standardní várku torpéd tak by obránci u?kodil mnohem víc ne? při normálním soubojí.
ps: Vstyčení ?títů (byť slabých) vy?aduje víc energie ne? pouhé jejich posilování. |
|
|
|
| | | Dimik : to je sice hezké, ?e je to takto sofistikované (a má? zřejmě pravdu), ale to nic nemění na tom, ?e existuje ?tít o síla řádově men?í, ne? má standartní ?tít, který torpédo donutí k předčasné detonaci... prostě ho nepustí skrz a torpédu nezbyde nic jiného, ne? explodovat, nebo se nek?odně odrazit zpět... |
|
|
|
| | | Uni: Zdaleka ne :-). Exploze totiz neni jen o tom, ze se zhrouti udrzovaci pole. Pri takoveto nerizene A/M reakci by doslo "jen" k vysviceni nekolika mala atomu, ktere by nasledne zbylou hmotu i anitmotu rozfoukli do prostoru, aniz by nazvajem stacili anihilivoat. Reakce je tedy naopak rizena tim zpusobem, aby se k sobe ve stejny okamzik dostalo co nejvice castic reaktantu a navrch k tomu vznikajici energii jeste stlacuje silove pole, ktere brani predcasne expanzi.
Ono to ma i sve prakticke duvody. Udrzovaci pole antideuteria je nejdulezitejsi a tudiz nejrobustnejsi vec na torpedu. Nikdo nestoji o to, aby mu torpedo bouchlo pri vystrelu nebo nekde pred pridi kvuli vesmirnemu smeti. Ostatne nadrz je soucasne prvkem A/M reaktoru pohone jednotky.
BTW, bezpecnost byla trochu snizena u kvantovch torped, ale tebou popsany "krovacky" pristup by na ne stejne stezi platil :-). |
|
|
|
| | Dimik : nesouhlasím :
Torpédo je zbraň, která obsahuje spoustu technologie (motor, zaměřovací senzory a počítač) a hlavně náklad hmoty a antihmoty. Antihmota je udr?ována v klidu silovým polem a k výbuchu dochází řízeným zhroucením tohoto pole a kontaktem hmoty a antihmoty (u fotonového torpéda). To jsou ideální podmínky. Pokud v?ak torpédo narazí do ?títu, nebo trupu lodi (resp. do čehokoliv dostatečně tvrdého na to, aby to torpédo při jeho rychlosti výrazněji po?kodilo) pak dojde k tě?kému po?kození torpéda a přístroje sel?ou. Dojde k výpadku pole a k detonaci... |
|
|
|
| | | Uni: Nesmysl. Torpedo neni sud TNT. Detonuje za pomoci pocitacove roznetky a zcela programove v co mozna nejkritictejsim bodu. Bez prikazu vnitrni logiky by se torpedo klidne zaborilo do trupu a nic se nestalo. |
|
|
|
| | | Razer : pochybuju, navíc torpédo sotva "přetlačí" ?tít lodi... i kdy? by byl jen velmi slabý, tak pochybuju, ?e by ho tak malé torpédo prostřelilo... |
|
|
|
| | | unimatrix: od čeho maj torpeda deflektory :) (měla by je mít :) |
|
|
|
| | | Napadlo vás někdy, ?e k obraně proti torpédům by stačil slabý ?tít o velkém poloměru, který by v?dy způsobil detonaci torpéda v bezpečné vzdálenosti, ale nesna?il by se zachytit jeho energii... ta by se daleko od lodi ne?kodně vyzářila a konec :-) |
|
|
|
| | | Dimik, S.S.Enterprise: Neohrabané tlapy, navíc třeba s drápy, opravdu nejsou moc vhodné, pokud ne pro inteligentní ?ivot (dosud určité spekulace kolem delfínů apod.), tak alespoň pro vývoj hmotné kultury a techniky. )) Jinak ale počet prstů i jejich kloubů by mohl být jiný. Tři prsty jsou mo?ná málo, ale jeden z nich měl být alespoň u "dino sapiens" vratiprstem, tedy obdobou na?eho palce, protilehlého ostatním prstům, co? je pro uchopovací schopnost a vývoj inteligentního obratlovce zřejmě zásadní. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
