|
|
Spravuje: Mr.Spock
Počet příspěvků: 3834
|
Bývalá veřejná diskuse členů vývojářského týmu WDK Games, do které se mohl zapojit opravdu ka?dý, dnes "jen" nejnav?těvovaněj?í fórum s řadou hybridních bytostí bez mozku...
|
|
|
| | A jak funguje EPS ? No to je otázka, na kterou by se patřilo odpovědět po Startrekovsku : „Funguje velmi dobře, děkujeme za optání…“ :-) (Odpověď tvůrců ST na otázku jednoho fyzika, jak funguje Heisenbergův kompenzátor) EPS patří k jedné z věcí, o kterých se moc neví a tím spí? se hůře odpovídá na tak obecnou otázku : „jak funguje…“
Tak?e IMHO :
EPS (Electro Plasma System) je síť vedení, která rozvádí plasmu po celé lodi a napájí hlavní systémy. Je to celkem logické, ?e moderní lodě s tak vysokým výkonem nebudou pou?ívat k distribuci energie elektřinu. Zřejmě má v?ak EPS dost podobnou konstrukci jako dne?ní elektrická vedení. Vzhledem k tomu, ?e elektřina se v naprosté vět?ině případů vyrábí mechanicky a to otáčením. Proto musí být jakákoliv energie (vět?inou tepelná) nejdříve převedena na mechanickou. To je značně nevýhodné a proto se dá předpokládat, ?e pokud warp jádro vyrábí plasmu, bylo by nevýhodné jí převádět na energii elektrickou. Navíc k pohonu warp motorů se pou?ívá přímo plasma a k napájení phazerů zřejmě také. Z čeho berou energii ?títy není známo, ale je dost mo?né, ?e také z plasmy. V?echny vysokoenergetické spotřebiče jsou tedy napájeny přímo plasmou z EPS. Zřejmě pouze malá část celkového výkonu lodi je převáděna na energii elektrickou, která pak napájí vedlej?í lodní systémy, jako podporu ?ivota, počítače atd. Co dodat ? Snad jen to, ?e tohle jsem si z velké míry cucal z prstu, tak?e to v ?ádném případě neberte jako něco, za čím si stojím. (Na rozdíl od výroby energie :-)
|
|
|
|
| | ?e je výroba antihmoty energeticky nevýhodná ? Tomu bych nevěřil. Vzhledem k tomu, ?e e=mc^2, tak pokud mám nějakou hmotu (deuterium) a chci z ní vytvořit antihmotu (antideuterium), tak stačí vydat energii na přeměnu hmoty v antihmotu, která se dle mého skromného odhadu (orientačního) mů?e pohybovat někde okolo desetiny energie oné hmoty. (Antihmota se od hmoty li?í tím, ?e stejné částice mají opačný elektrický náboj, opačný magnetický moment a některá kvantová čísla. Proto musí být energie vydaná k převodu hmoty na antihmotu men?í ne? energie vzniklá úplnou anihilací) Takto vyrobenou antihmotu pak uvedeme do reakce s hmotou, na její? získání jsme vynalo?ili nepoměrně méně energie (nabrání z vesmíru). Výsledná reakce nám pak dá energii rovnající se hmotnosti OBOU hmot krát rychlost světla na druhou. Pokud tedy budeme předpokládat, ?e jsme na výrobu antihmoty vynalo?ili 10% energie hmoty a na „tě?bu“ hmoty pro zjednodu?ení také 10%, pak jsme vynalo?ili pouze 20% energie z celkových získaných 200% co? je desetina. Ov?em argumentace je to dost v rovině sci-fi proto?e pochybuji, ?e někdo z nás tu?í, jak přesně se antihmota vyrábí, nehledě nato, ?e se IMHO zatím podařil vyrobit jen pozitron, jeho? ?ivotnost se navíc pohybovala v sekundách umocněných na nějaké ohavné záporné číslo :-)
Navíc je třeba rozli?ovat dva pojmy, které bych pro pořádek označil jako VÝROBA antihmoty a REPLIKACE antihmoty. Výroba se děje z hmoty za dodání určité energie, která je tedy řádově men?í ne? výsledný zisk z anihilace. Replikace oproti tomu vytváří antihmotu (ale i hmotu!) zcela z nuly, tak?e zákonitě energie vlo?ená do replikace se musí rovnat energii získané anihilací, co? by samozřejmě bylo zbytečné a uvá?íme-li nedokonalost systému, tak i nevýhodné a ztrátové. Na druhou stranu, pokud bychom replikovali antihmotu s dodáním 100% energie a pak dodali „natě?enou“ tedy nereplikovanou hmotu, pak by se stále dalo hovořit o zisku (100% vzhledem k tomu, ?e anihilujeme dvojnásobné mno?ství ne? jsme zreplikovali), ale oproti VÝROBĚ je to nevýhodné.
To, proč má Galaxy tak velké nádr?e na antihmotu, nevím, ale vysvětluji si to několika způsoby : A) je to proto, ?e pro nějaký případ MŮ?E skladovat tolik antihmoty, ale NEMUSÍ!!
B) je to proto, ?e je v technickém manuálu chyba (nebyla by první ani poslední) a ty kontejnery tam vůbec být neměly a/nebo mají být na deuterium.
C) se antihmota z nějakého důvodu před uvedením do reakce ve warp jádru krátkodobě skladuje ve velmi nízké koncentraci a pod velmi nízkým tlakem, a proto zabírá tolik místa.
To ?e antihmota vypu?těná do vesmíru okam?itě nereaguje je zcela logické, proto?e vět?ina (nebo prostě určitá nezanedbatelná část) vesmíru je zcela „prázdná“ tj. je tam vakuum. Antihmota tudí? nemá s čím reagovat a tak je ne?kodná. V jiném případě mů?e být koncentrace např. hvězdného prachu tak malá, ?e ačkoliv antihmota reaguje, tak je to v ne?kodném mno?ství. Jediné nebezpečí se skýtá v mlhovinách. Tam by byla sebevra?da vypou?tět antihmotu. Ale i tak je lep?í antihmotu vypustit, aby svými výbuchy po?kodila vněj?í posílený a pancéřovaný plá?ť, ne? aby rozmetala interiéry lodi.
Bussardovy kolektory nefungují v?ude! Právě proto, ?e vět?inou je v?ude prázdno. Jen někde se naskytne příle?itost nabrat nové palivo (mlhovina nebo něco jiného). Pokud by tomu tak nebylo, lodě by vůbec nemuseli mít palivové kontejnery, proto?e by prostě kontinuálně čerpali z vesmíru.
Pokud bych přistoupil na fakt, ?e vyrábět antihmotu je neefektivní, tak jak jinak by jste ji chtěli získávat ?!? Tě?it ??? Pokud vím tak v na?í galaxii (resp. na?em vesmíru…) se antihmota téměř nevyskytuje (pouze smě?né promile pozitronů). Navíc představa nákladních lodí vezoucích „natě?enou“ antihmotu je více ne? smě?ná. Viděli jste film Mzda strachu ? O lidech ,kteří na uha?ení ropného vrtu převá?eli náklaďáky nitroglycerín ?!?!? Pokud ano, tak víte o čem mluvím :-)))) Stejně smě?ná je i představa, ?e by pak lodě lítali s tunami antihmoty v „bři?e“. Na takový sud prachu bych nevlez ani kdyby mi platili latiniem.
A nebo, ?e by antihmotu vyráběli na základnách a pak jí tankovali do lodí ? :-) A pro ty základny to není nevýhodné ? ?e by jí vyráběli jen proto, ?e je to nejrychlej?í způsob, jak v jeden okam?ik získat energii ? A ty základny to vyrábějí jak ? Zatápí uhlím pod kotlem ? :-)))))))))
Popravdě řečeno, nikdy jsem technické manuály nepokládal za „oficiální“ nebo za fakt. A málokdo ano. Jsou sice dobré pro představu a k tomu, ?e člověk nemusí v?echno hledat v seriálu, ale mohou tam být chyby a prostě to není oficiální. Já osobně (a nejsem sám) beru jako oficiální v?ech pět seriálových řad (TOS, TNG, DS9, VOY, ENT) a v?ech deset filmů… nic víc, nic míň. I tam se sice občas vyskytne chyba, ale dá se eliminovat např. selským rozumem (ST:V : Final frontier a krátká cesta do středu galaxie). Ale řeknu vám, a mo?ná bych jako technický poradce neměl, ?e bych tomu skladování antihmoty v „aktivním“ stavu NEVĚŘIL, ani kdyby to prohlásil Picard nebo Kirk, nebo kdokoliv, v jakémkoliv dílu nebo filmu. Prostě bez dal?ího kontextu k tomu, jak by se antihmota zachovala v případě nehody (třeba to mají nějak vyře?ené, kdo ví), je to prostě nesmysl.
Kdy? jsem si minule sedal k počítači a přemítal kde v?ude mám různé informace o warp jádrech atd. tak jsem netu?il, ?e se mi během cca půl hodiny podaří sepsat celkem reálný ST systém výroby energie, na který jsem neskromně docela py?ný (to jen tak na okraj :-) Ten systém má jen jednu proměnnou, která rozhoduje o jeho pou?itelnosti/nepou?itelnosti a tou je efektivita výroby antihmoty. V případě, ?e by na výrobu antihmoty bylo třeba nejdřív vydat energii na jakousi „neutralizaci“ a pak na výrobu antihmoty, tak bychom se teoreticky mohli dostat na výsledný nulový zisk, ale o tom dost pochybuji. Výroba antihmoty a její následná anihilace prostě musí být výhodná, jinak by se o to vědci nepokou?eli a ve ST by to nepou?ívali.
Navíc ta výroba antihmoty i trochu vyplývá právě z deuteria, které loď také skladuje. Proto?e výroba antihmoty je tím jednodu?í, čím jednodu?í je výsledný atom. A vodík je jak známo nejjednodu??í prvek. Je sice pravda, ?e deuterium je vhodné i pro jadernou fúzi, která mimochodem slou?í jako alternativní zdroj energie, ale stejně tak je vhodné k výrobě antihmoty. Jak jaderná fúze, tak výroba antihmoty je toti? snaz?í, kdy? jsou meziprodukty (reaktanty) co nejjednodu??í. Sice tak vzniká méně energie, ale efektivita je zřejmě v podstatě stejná.
|
|
|
|
| | | pozor obrovská nádr? ne.....antihmotu si veze hmotu saje kolektory.....(a navíc antihmota je vysoce účinné palivo, není ho potřeba moc.....jestli si to pamatuju k cestě na mars je potřeba 0,147 gramu, ov?em jaký pohon se pou?ije to u? nevim....) |
|
|
|
| | | Nenapada me nic lepsiho nez co napsal Unimatrix325, ale taky si myslim, ze to tak nebude proto, ze by pak lod byla jen ohromna nadrz vodiku a maly privesek vseho ostatniho. Navic kdyz z vodiku (fuzi) ziskaji energii, proc z ni delat antihmotu a z ni ziskavat energii? Jedine jako kratkodobe intenzivni uskladneni (to odpovida tomu co pise Unimatrix325), ale na trvaly provoz se to nehodi. |
|
|
|
| | | hm....skvěle jsi mi to vysvětlil....rad?i počkám na UNIho.... |
|
|
|
| | PVH:
Ti nevim, jestli je v prostoru dost hmoty, aby to udělalo booom. spí? by to mělo shořet. A EPS? To neře?, prostě funguje, co já rozumim, tak je to něco jako elektrická síť u nás, akorát je mezi electro a system je?tě plasma :-)) |
|
|
|
| | přesně tohle jsem hodlal namítnout....proč má Galaxy class na spodních ?esti palubách kontejnery na antihmotu a proč v TNG technical manualu pí?ou, ?e výroba abtihmoty generátorem je vysoce energeticky náročná a provádá´í se jen v nouzových situacích....
a k vypu?tění antihmoty.....tohle mi v?dycky při?lo jako prtimluv: 1. loď busardovými kolektory zbírá z okolí deuterium a jinou hmotu = hmota se v okolí zákonitě vyskytuje
2. antihmota je ne?kodně vypu?těna do okolí.....tam ale je hmota, která mů?e být nasáta kolektory a ta musí zreagovat s antihmotou = výýýýbůůůůch .... no tohle se asi moc líp vyře?it nedá.....tě?ko nechaj antihmotu ne?kodně anihilovat....:))
Uni....nevím kam sahaj tvoje znaloasti, ale pokud dost daleko, mám otázku: jak funguje electro plasma system?.....v?dycky mě to zajímalo..... |
|
|
| Anonym: happz - 27. prosinec 2002 20:31 |  |
| ZAMĚŘIT
|
|
| | | Uni: nesouhlasim s tvrzenim, ze antihmota se vyrabi z uskladneneho deuteria. Zarizeni na vyrobu antihmoty maji jen dostatence velke lodi (Galaxy class, ...) a vyslovne je v TNG TM popsano jako vysoce energenticky narocne a urcene pro pouziti pouze tehdy, kdyz neni jina moznost. Jnak treba trida Galaxy ma na palube 42 kontejnery, ktere maji dost prostoru pro 3000 m^3 antihmoty, coz je dostatecna zasoba pro 3 roky standardni cinnosti. Zdroj - TNG Technical Manual. |
|
|
|
| | | PVH : torpéda se IMHO skladují v "neodji?těné" podobě (viz. text ní?e), co myslí?, ?e v?dycky tak dlouho trvá ne? je připraví ? Cesta ze skladu do odpalovače ? Pochybuji... spí? to ládování antihmnoty... |
|
|
|
| | Tak jsem opět trochu pátral abych mohl jako technický poradce vnést pořádek do věcí minulých. Následné vysvětlení u? zabíhá do takových podrobností, ?e nemů?u 100% ručit za jejich ST správnost, nicméně se pod to s klidem podepí?u, proto?e u? se ve světě ST technologií nějaký ten pátek pohybuju a myslím si, ?e pokud to nebude vysvětlení správné, bude přinejmen?ím logické.
Federální lodě čerpají energii v podobě rezonujícího plasmového toku vznikajícího jako produkt reakce proudu stlačené hmoty a proudu stlačené antihmoty na tvarovaném dilithiovém krystalu. Efektivita warp jádra je částečně závislá na jeho vý?ce – čím del?í je, tím přesněji mohou být A/M proudy kontrolovány. Antihmota se dodává do warp jádra přes vstřikovače umístěné na jednom z jeho konců a PŘECHODNĚ se skladuje v „antimatter storage pods“ (antihmotových kontejnerech) umístěných vět?inou na spodní straně trupu. V jednom okam?iku je v?ak v kontejnerech a warp jádru pouze malé mno?ství antihmoty nutné k udr?ení reakce. Antihmota se toti? dlouhodobě neskladuje, ale vyrábí v antihmotových generátorech. Antihmotové generátory jí vyrábějí z deuteria uskladněného DLOUHODOBĚ v deuteriových nádr?ích. Deuterium se vyrábí z plynů (obvykle vodíkových izotopů), které loď mů?e v případě potřeby nabrat např. z mlhovin pomocí Bussardových kolektorů umístěných na přední straně warp gondol. Z toho plyne, ?e naprostá vět?ina „paliva“ lodi je skladována v relativně ne?kodné podobě jako Deuterium. Vodík je sice výbu?ný, ale jen ve směsi s kyslíkem, který sice loď také obsahuje, ale v omezeném mno?ství a ke kontaktu deuteria s kyslíkem při zničení lodi vůbec dojít nemusí. Antihmota, která je v?ak na lodi skladována pouze ve velmi omezeném mno?ství, oproti tomu vybuchuje při kontaktu s jakoukoliv hmotou a dochází k anihilaci. Navíc jsou lodě vybaveny nejen nouzovou výpustí pro celé warp jádro, ale i nouzovými ventily pro vypu?tění antihmoty a plasmy. Tzn. ?e v případě nebezpečí selhání udr?ovacího pole se odstaví warp jádro a nepou?itá antihmota je ne?kodně vypu?těna do vesmíru. Následné zničení lodi bývá doprovázeno pouze men?ími (relativně) výbuchy deuteria popř. plasmy, v závislosti na tom, jak úspě?ně se jí podařilo vypustit. Takovéto výbuchy ov?em samozřejmě nemohou ohrozit jakoukoliv loď, která je vzdálená aspoň 1000m co? není ve vesmírných bitvách skoro nic. Výbuch lodi sice mů?e rozmetat antihmotu, plasmu atd. do okolí a mů?e tak zasáhnout lodě v okolí řekněme několik km, ale takový zásah se mů?e rovnat síle max. jednoho torpéda tzn., ?e pokud není v okolí nějaký raketoplán nebo tě?ce po?kozená loď bez ?títů, tak se nic neděje.
Jiná věc ov?em je kdy? nějaká loď přijde o ?títy a následně dostane přesný zásah torpédem přímo do míst kde jsou kontejnery s antihmotou. Moderní lodě sice mají vysoce kvalitní pole strukturální integrity a navíc dost silné pancéřování, které rozhodně není zanedbatelné, ale mů?e se stát, ?e torpédo pronikne a? ke kontejnerům. Pak samozřejmě nastane masakr, proto?e logicky ve?kerá antihmota zreaguje s okolím a vyvine tak energii (podle typu lodi) řádově několika fotonových torpéd najednou, co? onu loď vět?inou roztrhne jako by byla z papíru a v nemalé míře to jistě po?kodí i okolní lodě. K takovému čistému zásahu v?ak dochází v mizivém procentu případů. ST vět?inou nabízí scény s plujícími vraky lodí (TNG : The best of both worlds, popř. DS9 bitvy s Dominionem) Nepřítel prostě loď po?kodí tak, ?e jí nezbude nic jiného, ne? vypustit antihmotu a odstavit warp jádro. Tím se loď ov?em stává téměř ne?kodnou (i kdy? má alternativní zdroje energie) a nepřítel se spí?e, ne? aby usiloval o kompletní destrukci lodi vyvolanou explozí deuteriových nádr?í, bude věnovat jinému cíly. Výsledkem pak je, ?e prostorem nekontrolovatelně plují vrak lodí, kterým chybí celé části trupu, jsou z 90% nepou?itelné, ale mohou obsahovat funkční technologie, nebo i nějaké pře?iv?í.
|
|
|
|
| | | PVH : OK... zaznamenávám tvojí nabídku :-) |
|
|
|
| | Tak sem se vám vrátil z vánočních prázdnin v jeseníkách, sem o pár kilo te??í a sem taky pěkně utahanej z toho ?raní cukroví a válení před televizí (:-)). Dělo se prosim pěkně něco zajímavýho?
;-)) |
|
|
| Anonym: happz - 27. prosinec 2002 11:57 | |
| ZAMĚŘIT
|
|
| | | PVH: server ardy je docasne odstaven (bud hack nebo vadny HW) takze bezi docasne na www.maxon.cz, stejny port. |
|
|
|
| | | jo a UNI, četl jsem tvou poptávku na startrekgames.cz kdybys snad náhodou potřeboval nějakou grafiku pro "Final war 2" řekni si.....jo a ty zvuky torped atd.....mám jich dost.....stahoval jsem je pro intro k EVOL a jiné vesmírné bitvy....nu a obárázky lodí....za uvedení v titulcích jsem schopen sehnat nejlep?í volně dosupné 3D modely vět?iny "trek" lodí....jediné mezení je, ?e pokud bude práce na EVOL má před FW2 přednost....tak si to nějak rozmysli....:) |
|
|
|
| | | happz: co je s Ardou? nějak se mi nedaří se tam připojit?? |
|
|
|
| | | OK....tak bysme mohli udělat velikost vlny od jednoho do tří polí....a to podle......stupně trupu a dejme tomu levelu jádra nebo kontejnerů popř nákladu torped......tak?e se zas tak moc nevyplatí stavět lodě který maj stra?livý jádro obří trup a tisíc torped.....a pak je dát do flotily....:)) no a kdy? taková vlna zasáhne loď tak jí trochu ?krábne....:)) jestli je ti ta my?lenka proti srsti...tak to mů?eme vynechat...ale dle mého to je zajímavej prvek, kterej jsem nikde nepotkal....toť muj názor...:) |
|
|
|
| | | Me uz z toho zacina jebat. Tak jsem si rikal - mas clovece po case zase cas, budes pracovat na Julce, aby prospivala. No, a uz mi z toho jde hlava kolem. Ale zase to prinasi vysledky - ja sice zemru vycerpanim, ale knihovna bude prakticky hotova a doladena. Snad. A muze se pracovat na tom vasem battlescreenu. |
|
|
|
| | | Uni: Dosah tehle vln bude zrejme taky zaviset na meritku mapy, ne? Teda, ze se vam do toho, vy vedatori, zase pletu:-)) |
|
|
|
| | | Vzhledem k dost omezenému systému pohybu lodí, jaký oproti realtime strategii nebo dokonce simulátoru bude Evolution beze sporu mít, bych byl proto, aby ty "vlny" nebyly moc přehnané, viděl bych to tak maximálně na okolí jednoho pole.... |
|
|
|
| | PVH : pokud jde o kontejnery s antihmotou, tak tam je to zařízené nějak jinak. Jak, to nikdo neví, ale faktem je, ?e po?kozené lodě ve ST (hlavně v DS9) neexplodují, tedy aspoň ne tak, aby smetli v?e okolo. To by se při výbuchu kontejnerů stát muselo, proto?e zatímco torpédo má nálo? 1,5+1,5 kg, tak kontejnery toho mají tro?ku víc :-))
V armádě sice tyhle vlny jsou, ale jen u "capital" ships (tam, kde mů?e? nastavit autodestrukci tj. např. Sovereign, Negh´var atd.) a na okolí to stejně moc vliv nemá... navíc v Armadě vyrobí? Sovereign za půl minuty, co? není zrovna moje představa o realitě ekonomiky :-)))) |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
