|
|
Spravuje: Mr.Spock
Počet příspěvků: 3834
|
Bývalá veřejná diskuse členů vývojářského týmu WDK Games, do které se mohl zapojit opravdu ka?dý, dnes "jen" nejnav?těvovaněj?í fórum s řadou hybridních bytostí bez mozku...
|
|
| Anonym: Sheedee - 08. leden 2003 20:38 |  |
| ZAMĚŘIT
|
|
| | | PVH: To by mě zajímalo, jak si to počítal :-))) |
|
|
|
| | | No co já vim tak někdo v NASA počítal teoretickou potřebnou energii k vytvoření ohbu jako u warpu....a vy?lo mu, ?e by potřeboval cca tř warp jádra Ent. D... |
|
|
| Anonym: Sheedee - 08. leden 2003 18:22 | |
| ZAMĚŘIT
|
|
| | | Uni: No jo, ale kdy? ta kocábka letí warpem, tak to asi nefunguje na principu mechanickýho postrku a určitě lze předpokládat, ?e warp pohon je podstatně efektivněj?í, ne? podsvětelné motory (Jinak by ?ral energie a? moc), tak?e je docela mo?ný, ?e je to energeticky méně náročný zařízení ne? ty podsvětelný hračky, který máme v jistý formě u? dneska a který prostě fungujou na ňůtnovský fyzice. V?dycky dy? ve startreku sly?ím, ?e nemáme energii pro odpálení torpéda, ale warp nám je?tě funguje, tak uva?uju, jestli producenti nespadli na hlavu, ale mo?ná na tom něco bude :-)) |
|
|
|
| | | Uni: Tva verze je nejlepsi, jakou jsem slysel, jen se mi nelibi (neni dokonala :)).
Male rypnuti: Energie na podsvetelnou cestu k A-Centauri nezalezi tolik na vzdalenosti. Hlavni je aby lod mela dost k dosazeni 3. kosmicke ve Slunecni soustave a jeste k 3. kosmice u cile (plus neco na vic, aby tam byli driv, to neco navic muze byt libovolne velke, ale k malemu zkraceni doby vyrazne roste). |
|
|
|
| | Uni: co se tyce ST: FF jsem byl taky zmaten, kdyz jsem to videl poprvy, a horko tezko jsem se z toho vykousaval ven.
Co se tyce skladovani: proc dnesni letadla nevybuchuji tak, jak by vybuchovaly, kdyby byla plna prudce horlaveho paliva?? Stejna situace, jen o par stoleti pozadu. Vzdycky se najde cesta, jak tomu zabranit - samostatne okruhy napajeni, ktere odpali nadrze nekam do kosmu, pokud selze vsechno ostatni, muzou byt treba poslednim resenim. |
|
|
|
| | Happz : BTW pokud vím, tak Galaxy má 62 500 m3 kapacitu deuteriových nádr?í a 3000 m3 kapacitu antihmotových nádr?í… … tak mě napadá, ?e teoreticky by deuterium mohlo slou?it pouze k napájení impulzních motorů a antihmota k napájení warp motorů a v?eho ostatního, ale jak říkám, nevěřím, ?e by lodě převá?ely antihmotu v aktivním stavu.
Hmmm… jak tak pročítám různé synopse a DITL, tak začínám tu?it, ?e na tom něco pravdy bude, ale vzhledem k tomu, ?e lodě ve ST prostě nevybuchují tak, jak by vybuchovaly, kdyby byly plné antihmoty, tak prostě fakt, ?e by lodě skladovali velké mno?ství antihmoty pova?uji za stejný nesmysl, jako ?e v ST:V Final frontier letěli do středu galaxie pár hodin.
|
|
|
|
| | PVH : antihmotu si veze… to tvrdíte vy :-)
Antihmota je sice vysoce účinné palivo (dokonce dokonale účinné :-) ale to, ?e je na překonání vzdálenosti 78 400 000 km (vzdálenost mezi Zemí a Marsem v případě, ?e le?í na jedné přímce protínající zároveň i Slunce) hluboce podsvětelnou rychlostí a malou lodí potřeba jen 0,147 g antihmoty nic nevypovídá o tom, kolik je třeba antihmoty na překonání vzdáleností udávaných ve stovkách LY, rychlostmi převy?ujícími sto a? tisíc násobky rychlosti světla a lodí o velikosti Galaxy.
Pro představu vzdálenost mezi Zemí a Marsem jsou cca 4 světelné minuty. Na překonání vzdálenosti mezi Zemí a Alfou Centauri (4LY) by tedy bylo třeba tolikrát více antihmoty, kolikrát je v roce minut (525 600). K takové cestě (podsvětelnou rychlostí) by bylo třeba cca 77 kg antihmoty. Na ura?ení vzdálenosti 10 000 LY by pak bylo potřeba 192 tun. A to platí pro malou loď a pro podsvětelnou rychlost.
|
|
|
|
| | | Alpedar : loď není ohromná nádr? vodíku a malý přívěsek v?eho ostatního. Nádr?e na deuterium mů?ou zabírat tak dvacetinu objemu lodního prostoru. A i pokud by to tak bylo, tak je furt lep?í ohromná nádr? vodíku, ne? ohromná nádr? antihmoty :-))))) Antihmotu z vodíku vyrábějí proto, ?e anihilace je dokonale efektivní zdroj energie. Oproti tomu prostá jaderná fúze uvolní pouze asi 10% energie. Jaderné reakce pou?ívané v atomových elektrárnách jsou na tom je?tě hůře. Mimochodem prosté spalování např. benzínu uvolní pouze asi miliontinu energie. Jaderná fúze se pou?ívá pouze jako alternativní zdroj energie v případě, ?e sel?e warp jádro. Proč se jako palivo na lodích pou?ívá zrovna deuterium vysvětluje můj minulý příspěvek. Je to proto, ?e výroba antideuteria je nejjednodu??í a jaderná fúze na helium je také nejjednodu??í. |
|
|
|
| | Alpedar : perpetum mobile to není :-) to z ničeho vyrábí stále energii...
|
|
|
|
| | | Uz vim, co mi nesedi na tom zpusobu ziskavani energie. Bud je to perpetum mobile (dokonce takove, ze ziska vic energie, nez se ve forme paliva vlozi), nebo se meni pomer hmota/antihmota ve vesmiru. Na druhou stranu nic lepsiho, co by odpovidalo realiim ST neznam. |
|
|
|
| | | Kovi: OK. Tě?ím se na informace :-)) |
|
|
|
| | | externí, ale zato extrémní(co se preciznosti týče).....:)) |
|
|
|
| | | Jirka006: to se jeste uvidi, jestli nam odejde hlavni navrhar...:-)) Neboj, cas od casu te budu informovat, pripadne jsem si jist, ze si par minutek najdes, abys nam pomohl domyslet detaily. A na testovani s tebou samozrejme pocitame (i kdyz budes jen externi betatester, co se da delat:-)) |
|
|
|
| | Jen malá poznámečka:
Jen prostě nestíhám sledovat co se kde děje a co kdo navrhuje, scházet se... a přitom se nějakým normálním způsobem věnovat je?tě vedlej?í práci a své nové přítelkyni... nemluvě o svém hlavním zaměstnání... ;-)) Tak?e sorry za náhlé oznámení, ale dalo mi dost dlouho ne? jsem k tomuto rozhodnutí dospěl...
... v?em přeji v?echno dobré v novém roce! ;-)) |
|
|
|
| | a nemohla by se převádět na elektrickou jakousi EM indukcí (warp cívky taky tvoří pole bombardováním plasmou...)
a napadá mě jediná my?lenka proč antihmotu vyrábět na lodi jen v nouzi:
Lodní generátor je přípi? malý, tedy mů?e převádět hmotu na antihmotu v malém mno?ství, tedy více strátově...
na proti tomu generátor na základnách, nebo v "antimatter facilities" (to je muj nápad označení takového zařízení) je mnohem vět?í a efektivněj?í....a proto se antihmota vyrábí tam a později se na lodě tankuje
a proč se asoby ce Treku ebojí "sedět na bombě"? asi je systém skladování tak bezpečný, ?e není čeho se bát....a při havárii se vypne jen část udr?ovacího pole a tím se antihmota vypustí do vesmíru.
a?e to tak je dokazují překladové termíny antimatter containment, a antimatter containement breach....(to bych za?ít nechtěl....) ve slovníku www.warp.cz z toho plyne, ?e se v treku vyskytly a tedy jsou pro tebe směrodatné....aspoň doufám....
tohle v?echno se mi zdá dost logické...
|
|
|
|
| | A jak funguje EPS ? No to je otázka, na kterou by se patřilo odpovědět po Startrekovsku : „Funguje velmi dobře, děkujeme za optání…“ :-) (Odpověď tvůrců ST na otázku jednoho fyzika, jak funguje Heisenbergův kompenzátor) EPS patří k jedné z věcí, o kterých se moc neví a tím spí? se hůře odpovídá na tak obecnou otázku : „jak funguje…“
Tak?e IMHO :
EPS (Electro Plasma System) je síť vedení, která rozvádí plasmu po celé lodi a napájí hlavní systémy. Je to celkem logické, ?e moderní lodě s tak vysokým výkonem nebudou pou?ívat k distribuci energie elektřinu. Zřejmě má v?ak EPS dost podobnou konstrukci jako dne?ní elektrická vedení. Vzhledem k tomu, ?e elektřina se v naprosté vět?ině případů vyrábí mechanicky a to otáčením. Proto musí být jakákoliv energie (vět?inou tepelná) nejdříve převedena na mechanickou. To je značně nevýhodné a proto se dá předpokládat, ?e pokud warp jádro vyrábí plasmu, bylo by nevýhodné jí převádět na energii elektrickou. Navíc k pohonu warp motorů se pou?ívá přímo plasma a k napájení phazerů zřejmě také. Z čeho berou energii ?títy není známo, ale je dost mo?né, ?e také z plasmy. V?echny vysokoenergetické spotřebiče jsou tedy napájeny přímo plasmou z EPS. Zřejmě pouze malá část celkového výkonu lodi je převáděna na energii elektrickou, která pak napájí vedlej?í lodní systémy, jako podporu ?ivota, počítače atd. Co dodat ? Snad jen to, ?e tohle jsem si z velké míry cucal z prstu, tak?e to v ?ádném případě neberte jako něco, za čím si stojím. (Na rozdíl od výroby energie :-)
|
|
|
|
| | ?e je výroba antihmoty energeticky nevýhodná ? Tomu bych nevěřil. Vzhledem k tomu, ?e e=mc^2, tak pokud mám nějakou hmotu (deuterium) a chci z ní vytvořit antihmotu (antideuterium), tak stačí vydat energii na přeměnu hmoty v antihmotu, která se dle mého skromného odhadu (orientačního) mů?e pohybovat někde okolo desetiny energie oné hmoty. (Antihmota se od hmoty li?í tím, ?e stejné částice mají opačný elektrický náboj, opačný magnetický moment a některá kvantová čísla. Proto musí být energie vydaná k převodu hmoty na antihmotu men?í ne? energie vzniklá úplnou anihilací) Takto vyrobenou antihmotu pak uvedeme do reakce s hmotou, na její? získání jsme vynalo?ili nepoměrně méně energie (nabrání z vesmíru). Výsledná reakce nám pak dá energii rovnající se hmotnosti OBOU hmot krát rychlost světla na druhou. Pokud tedy budeme předpokládat, ?e jsme na výrobu antihmoty vynalo?ili 10% energie hmoty a na „tě?bu“ hmoty pro zjednodu?ení také 10%, pak jsme vynalo?ili pouze 20% energie z celkových získaných 200% co? je desetina. Ov?em argumentace je to dost v rovině sci-fi proto?e pochybuji, ?e někdo z nás tu?í, jak přesně se antihmota vyrábí, nehledě nato, ?e se IMHO zatím podařil vyrobit jen pozitron, jeho? ?ivotnost se navíc pohybovala v sekundách umocněných na nějaké ohavné záporné číslo :-)
Navíc je třeba rozli?ovat dva pojmy, které bych pro pořádek označil jako VÝROBA antihmoty a REPLIKACE antihmoty. Výroba se děje z hmoty za dodání určité energie, která je tedy řádově men?í ne? výsledný zisk z anihilace. Replikace oproti tomu vytváří antihmotu (ale i hmotu!) zcela z nuly, tak?e zákonitě energie vlo?ená do replikace se musí rovnat energii získané anihilací, co? by samozřejmě bylo zbytečné a uvá?íme-li nedokonalost systému, tak i nevýhodné a ztrátové. Na druhou stranu, pokud bychom replikovali antihmotu s dodáním 100% energie a pak dodali „natě?enou“ tedy nereplikovanou hmotu, pak by se stále dalo hovořit o zisku (100% vzhledem k tomu, ?e anihilujeme dvojnásobné mno?ství ne? jsme zreplikovali), ale oproti VÝROBĚ je to nevýhodné.
To, proč má Galaxy tak velké nádr?e na antihmotu, nevím, ale vysvětluji si to několika způsoby : A) je to proto, ?e pro nějaký případ MŮ?E skladovat tolik antihmoty, ale NEMUSÍ!!
B) je to proto, ?e je v technickém manuálu chyba (nebyla by první ani poslední) a ty kontejnery tam vůbec být neměly a/nebo mají být na deuterium.
C) se antihmota z nějakého důvodu před uvedením do reakce ve warp jádru krátkodobě skladuje ve velmi nízké koncentraci a pod velmi nízkým tlakem, a proto zabírá tolik místa.
To ?e antihmota vypu?těná do vesmíru okam?itě nereaguje je zcela logické, proto?e vět?ina (nebo prostě určitá nezanedbatelná část) vesmíru je zcela „prázdná“ tj. je tam vakuum. Antihmota tudí? nemá s čím reagovat a tak je ne?kodná. V jiném případě mů?e být koncentrace např. hvězdného prachu tak malá, ?e ačkoliv antihmota reaguje, tak je to v ne?kodném mno?ství. Jediné nebezpečí se skýtá v mlhovinách. Tam by byla sebevra?da vypou?tět antihmotu. Ale i tak je lep?í antihmotu vypustit, aby svými výbuchy po?kodila vněj?í posílený a pancéřovaný plá?ť, ne? aby rozmetala interiéry lodi.
Bussardovy kolektory nefungují v?ude! Právě proto, ?e vět?inou je v?ude prázdno. Jen někde se naskytne příle?itost nabrat nové palivo (mlhovina nebo něco jiného). Pokud by tomu tak nebylo, lodě by vůbec nemuseli mít palivové kontejnery, proto?e by prostě kontinuálně čerpali z vesmíru.
Pokud bych přistoupil na fakt, ?e vyrábět antihmotu je neefektivní, tak jak jinak by jste ji chtěli získávat ?!? Tě?it ??? Pokud vím tak v na?í galaxii (resp. na?em vesmíru…) se antihmota téměř nevyskytuje (pouze smě?né promile pozitronů). Navíc představa nákladních lodí vezoucích „natě?enou“ antihmotu je více ne? smě?ná. Viděli jste film Mzda strachu ? O lidech ,kteří na uha?ení ropného vrtu převá?eli náklaďáky nitroglycerín ?!?!? Pokud ano, tak víte o čem mluvím :-)))) Stejně smě?ná je i představa, ?e by pak lodě lítali s tunami antihmoty v „bři?e“. Na takový sud prachu bych nevlez ani kdyby mi platili latiniem.
A nebo, ?e by antihmotu vyráběli na základnách a pak jí tankovali do lodí ? :-) A pro ty základny to není nevýhodné ? ?e by jí vyráběli jen proto, ?e je to nejrychlej?í způsob, jak v jeden okam?ik získat energii ? A ty základny to vyrábějí jak ? Zatápí uhlím pod kotlem ? :-)))))))))
Popravdě řečeno, nikdy jsem technické manuály nepokládal za „oficiální“ nebo za fakt. A málokdo ano. Jsou sice dobré pro představu a k tomu, ?e člověk nemusí v?echno hledat v seriálu, ale mohou tam být chyby a prostě to není oficiální. Já osobně (a nejsem sám) beru jako oficiální v?ech pět seriálových řad (TOS, TNG, DS9, VOY, ENT) a v?ech deset filmů… nic víc, nic míň. I tam se sice občas vyskytne chyba, ale dá se eliminovat např. selským rozumem (ST:V : Final frontier a krátká cesta do středu galaxie). Ale řeknu vám, a mo?ná bych jako technický poradce neměl, ?e bych tomu skladování antihmoty v „aktivním“ stavu NEVĚŘIL, ani kdyby to prohlásil Picard nebo Kirk, nebo kdokoliv, v jakémkoliv dílu nebo filmu. Prostě bez dal?ího kontextu k tomu, jak by se antihmota zachovala v případě nehody (třeba to mají nějak vyře?ené, kdo ví), je to prostě nesmysl.
Kdy? jsem si minule sedal k počítači a přemítal kde v?ude mám různé informace o warp jádrech atd. tak jsem netu?il, ?e se mi během cca půl hodiny podaří sepsat celkem reálný ST systém výroby energie, na který jsem neskromně docela py?ný (to jen tak na okraj :-) Ten systém má jen jednu proměnnou, která rozhoduje o jeho pou?itelnosti/nepou?itelnosti a tou je efektivita výroby antihmoty. V případě, ?e by na výrobu antihmoty bylo třeba nejdřív vydat energii na jakousi „neutralizaci“ a pak na výrobu antihmoty, tak bychom se teoreticky mohli dostat na výsledný nulový zisk, ale o tom dost pochybuji. Výroba antihmoty a její následná anihilace prostě musí být výhodná, jinak by se o to vědci nepokou?eli a ve ST by to nepou?ívali.
Navíc ta výroba antihmoty i trochu vyplývá právě z deuteria, které loď také skladuje. Proto?e výroba antihmoty je tím jednodu?í, čím jednodu?í je výsledný atom. A vodík je jak známo nejjednodu??í prvek. Je sice pravda, ?e deuterium je vhodné i pro jadernou fúzi, která mimochodem slou?í jako alternativní zdroj energie, ale stejně tak je vhodné k výrobě antihmoty. Jak jaderná fúze, tak výroba antihmoty je toti? snaz?í, kdy? jsou meziprodukty (reaktanty) co nejjednodu??í. Sice tak vzniká méně energie, ale efektivita je zřejmě v podstatě stejná.
|
|
|
|
| | | pozor obrovská nádr? ne.....antihmotu si veze hmotu saje kolektory.....(a navíc antihmota je vysoce účinné palivo, není ho potřeba moc.....jestli si to pamatuju k cestě na mars je potřeba 0,147 gramu, ov?em jaký pohon se pou?ije to u? nevim....) |
|
|
|
| | | Nenapada me nic lepsiho nez co napsal Unimatrix325, ale taky si myslim, ze to tak nebude proto, ze by pak lod byla jen ohromna nadrz vodiku a maly privesek vseho ostatniho. Navic kdyz z vodiku (fuzi) ziskaji energii, proc z ni delat antihmotu a z ni ziskavat energii? Jedine jako kratkodobe intenzivni uskladneni (to odpovida tomu co pise Unimatrix325), ale na trvaly provoz se to nehodi. |
|
|
|
| | | hm....skvěle jsi mi to vysvětlil....rad?i počkám na UNIho.... |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
