ARCHÍV=> Válečný ?táb |
Spravuje: Ptaak
Počet příspěvků: 1442
|
Toto fórum je určeno pro ty, kteří se chtějí zabývat (nejen) vesmírným bojem a v?ím, co s tím souvisí. Prosím vás tímto, abyste proto dodr?ovali následující pravdila:
Chovejte se, jako ?tábní důstojníci, k sobě navzájem s jistou decentní úctou. Vyjadřujte se pokud mo?no přesně a konkrétně a politiku nechte jinde, pokud se přímo netýká probíraného tématu. Pokud někde narazíte na zajímavé stránky se SF vojenskou tématikou, nejlépe mi je po?lete na mail, já je sem přidám. Děkuji.
Pacifistům vstup zakázán a pacifistické příspěvky budu bez milosti mazat!
Bendiho ST Military
Grand Fleet Head Quartres - stránky dočasně mimo provoz
happzova TrekBattle
Dedikův vesmír
Moje MEF, stará a nová verze
On War - von Clausewitz
Studie galaktické války
|
|
|
| | Silne zalezi na zpusobu, jak se cestuje mezihvezdne. Pokud se cestuje pomoci skoku vedoucich na pevne dane misto (ala svet battletechu), tak obrana spociva v hlidani techto uzlu (pokud ale utok poleti od vedlejsi soustavy, tak je trochu problem, ale ten utok se nestihne udelat za jedno volebni obdobi :)).
Pokud je to tak, ze se lod pohybuje nejak nadsvetelne a vynorit se muze kdekoli, tak je hlavni prevence. Mit dost lodi s kvalitnimi senzory, zaroven s obranou je ale nutne provest preventivni uder. (coz muze byt problem, pokud neni znama poloha nepratelskeho sveta).
Kdyz uz hmota je na ceste, tak je napul prohrano. (pokud neni kdyzpozici magie (ktera se nicim nemusi ridit). |
|
|
|
| | | umělegenerované pole černé díry :) jakmile něco přilítne(do soustavy) a pole neni vypnutý je po tom :o :) |
|
|
|
| | Mimochodem, byl tady problém útoku na planetu vysokou rychlostí se pohybující hmotou (jedno jestli prach nebo hřebík s nápisem 10.000 mrtvých jaffů, 20.000 mrtvých jaffů, Apofisovi s láskou). Prosím, zkuste navrhnout protiopatření. Neomezujte se pozemskými technologiemi, ale klidně zabru?e to dal?ích sci-fi oblastí, proto?e ten problém mů?e dřív nebo později nastat v?ude.
Podle mě jediná reálná obrana jsou, pokud nemáte planetární ?títy, dalekodosahové senzory a hodně lodí. Co vy na to? |
|
|
|
| | | Přesně tak, goauldi jsou podle mého soukromého názoru natolik vystra?ení asgardskou technologickou převahou, ?e nevnímají to, jak jsou vlastně asgardi slabí. Navíc jim v tom brání... řekněme vnitropolitické problémy (je?tě ?e jsou goauldi ze zásady anarchisti) a tokrové. Kromě toho jsou to pitomci :) |
|
|
|
| | | Ptaak:
Být goauldem a vědět o problemech asgardu, tak nevaham a ihned se?enu malou flotilku a letim vyhladit lidi na zemi, pak by byl od jednoho problemu klid a soustředil bych se na druhy. |
|
|
|
| | | Ano, v tom si rozumime: lidi je potreba vyhubit :) |
|
|
|
| | | Panové nevím jak vy, ale já bych poslal několik meteoritů středních rozměrů za sebou. Zásoba munice na obranu by se vyčerpala hned na prvním a na ty ostatní, jen? by letěli v zákrytu prvního by se u? nedostalo. (Taky by o nich asi nikdo nevěděl).
Sice by se na planetě nedalo ?ít, ale co naplat. zákeřných lidí bych se zbavil |
|
|
|
| | | Alpedar, Ptaak, Vlada: Nevím, ale pokud by vysokorychlostní prach měl vyvolat prudký dopad velkého tělesa, asi by nezabíjelo jen záření. Pokud jde o "malé ?utry", jak jsem u? psal, aby v?e nese?ehly silou srovnatelnou s jaderným výbuchem, musely by být opravdu dost "malé", o průměru v řádu metrů, a tak by asi mnohé zcela shořely v atmosféře (nebyly-li by navedeny na přesnou sestupovou trajektorii), nebo pomalé, čemu? by ale mo?ná bránilo urychlování samotným gravitačním působením tělesa a Země. Proto musím souhlasit i s tvrzením Vlady o účinku brokovnice. Mo?ná by pomohlo opravdu úzké zaměření kamenné smr?tě, pokud by ale malé úlomky "pokropily celé kontinenty", u? by podle mě moc ?ivého stejně nezbylo. |
|
|
|
| | | Alpedar: Ony některé seriálové technologie jsou celkem reálnou(zde míněno spí?e praktickou ne? realizovatelnou) věcí, např. bez deflektoru(česky té? vychylovače) je jaksi nemo?né letět rychlejí ne? tisícíny c, proto?e potom se i sebemen?í zrnko prachu změní na projektil letící stra?nou rychlostí a sebesilněj?í plá?ť je na dvě věci. ?títy rovně? atd atd atd... |
|
|
|
| | OT: Troufam si tvrdit ze kdyz nekoho strefis brokovnici do kolene, tak mluvit rozhodne nebude :)) anzto bude v soku z ustrelene nohy, ztraty krve a tak... ;)
(Teda podle toho co v tom mas nabito)
Btw ale jinak jste mi neco pripomeli bombardovani Narny mass drivery :) |
|
|
|
| | | Alpedar: s tím vysokorychlostním prachem je to pěkné svinstvo :) - prach, letící rychlostí 0,99 c, se mo?ná nestihne odpařit, podobně jako se vypaří kapka vody na trochu rozehřáté plotně, ale na velmi horké si vytvoří izolační vrstvu páry. Je to jen názor, opět - nepodlo?eno výpočty. Ale proti planetárním cílům, pokud chcete planetu schopnou udr?et ?ivot, je lep?í pou?ít brokovnici ne? lodní dělo, jestli mi rozumíte: tedy víc malých ?utrů, které pokropí celé kontinenty, po?kodí či zničí komunikace a města, případně redukují obyvatelstvo a jeho schopnost vyrábět si potraviny. Velký ?utr způsobí vymírání druhů a jak jsi podotýkal, jde snadno (relativně) odklonit. Je to jako s člověkem, kterého chcete vyslíchat: kdy? ho střelíte brokovnicí do kolena, je je?tě schopen mluvit. Kdy? ho postavíte před ústí houfnice a vystřelíte, tak promluví tě?ko. |
|
|
|
| | | Moje uvaha je spis obecna (nepredpokladam zadne serialove technologie, naopak, snazim se vychazet z fyz. zakonu. To ale neznamena, ze jsem proti uvaham, co by proti tomu slo delat v nejakem klasickem scifi svete)
Taky mne napadlo, ze pri dostatecne rychlosti, by prach odparujici se v atmosfere mohl vyrobit vysokoenergeticke zareni a mozna i vybit zivot na planete bez vetsiho poskozeni mest, silnic atd. (pokud by to ale znicilo i rostliny, tak by treba zachovany mlyn mel nanejvis xenoarcheologicky vyznam :)) |
|
|
|
| | | Alpedar: Bez pou?ití startrekovských (deflektor) nebo třeba asgardských technologií by Země světa SG měla je?tě malou ?anci pou?itím masivní flotily lodí např. Tokrů, co? by bylo nepravděpodobné stejně jako pou?ití tolánských metod průchodu pevnou hmotou. Prometheus by je?tě mohl vytvořit hyperprostorové okno. Pokud by Oma nebránila Danielovi v u?ití jeho schopností, bylo by ře?ení hračka. Bez mimozemské pomoci by mohla Zemi při útoku od bytostí z velké dálky bez přesných znalostí Sluneční soustavy zachránit nějaká dostatečně velká planeta nebo i ná? Měsíc v cestě. Při takové neznalosti by ale ani nemohli pás směrem k Zemi nasměrovat. Ji? dopad tělesa o průměru několik desítek m mů?e přitom účinkovat silou silné jaderné pumy, a to i jen při výbuchu v atmosféře kolem 10 km nad povrchem (Tunguzka 1908). Mnohé o účincích dopadu planetek lze najít přes vyhledávání v článcích www.ian.cz. Samozřejmě zále?í i na rychlosti dopadu, jinak by výsadek po útoku u? třeba nemohl nav?tívit palnetu schopnou udr?et ?ivot, jak ho známe. Jafové přitom pokud vím dýchací přístroje moc nepou?ívají, ale i s odolným symbiontem trochu kyslíku potřebují. |
|
|
|
| | | Co to jako ma byt ten deflektor? :))) |
|
|
|
| | | Alpedar: Já na to výpočty sice nemám, ale teoreticky je to celkem zchůdná cesta, pokud ov?em obránce nepou?ije delfektor, který?to je pro vesmírné cesty (a tedy i vychylování vět?ích ?utrů a jejich kontrolované likvidování) nezbytností. |
|
|
|
| | Uz delsi dobu se mi v hlave honi jeden napad. Bombardovani planety velkymy sutry urychlenymi na vysokou rychlost (ve velke vzdalenosti) je uz velmi stary napad. Takovy velky sutr ale jde bud ve velke vzdalenosti rozstrelit velmi silnou strelou (vybuch musi byt tak silny, aby se vetsina hmoty rozletla do okoli a minula planetu), ci lepe lze na nej umistit pohon a kousek ho odtlacit stranou.
A ted co me napadlo. Pokud by ve vhodne vzdalenosti tento balvan rozbil utocnik (idealne tak, aby pri zasahu planety byl pas kameni pomerne uzky, ale dlouhy), tak by obrance nemohl odtlacit sutr, spatne by to rozptyloval vybuchem, takze jedine co by mohl udelat by bylo, ze by tomu neco postavil do cesty. Vyhodou rozbiteho sutru by bylo, ze by procistil okoli planety a znicil vsechny orbitalni instalace. Nicivy ucinek na planete by byl pravdepodobne nizsi (vic by se vyparilo v atmosfere), ale zato by to ovlivnilo celou planetu (pokud by pas byl dostatecne dlouhy, tak se pod nim staci planeta otocit a bude zasazen cely povrch, krome polarni oblasti). Pri dostatecne jemnem rozbiti a pomerne nizke rychlosti by mohly byt straty na povrchu velmi nizke (ale byla by asi narusena komunikace nejen znicenim druzic, ale snad i radiaci vyvolanou odparenim sopusty vysokoenergetickeho prachu). Toto by mohlo planetu etevrit pro vysadek.
Tyto uvahy NEJSOU podporeny vypocty, takze je pravdepodobne, ze se mylim. Ocekavam kritiku. |
|
|
|
| | | Markovic: No i ty patnactky v Korei byly Sabrum rovnocenne, akorat piloti ne :) |
|
|
|
| | | Slartibartfast: Teoreticky by to ?lo odstínit prostorovou poruchou, myslím, ?e se to jmenuje ?oková zóna nebo tak. Vzniká to při výbuchu supernovy na krátkou dobu a neproletí tím ani neutrina. |
|
|
|
| | | Vlada: Omlouvam se za mylnou informaci, mas pravdu, trochu sem to poplet. holt i ruska technika se casem vyvijela a dokazala nakopat amikum prd... |
|
|
|
| | Indoran: Ani ne, vzdyt je to preci velmi dlouha tyc :)
Btw Migy patnactky letali predevsim v Korei. Vietnam mel pokud vim 17, 19 a 21. I kdyz par patnactek se tam mozna taky jeste naslo. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
