ARCHÍV=> Válečný ?táb |
Spravuje: Ptaak
Počet příspěvků: 1442
|
Toto fórum je určeno pro ty, kteří se chtějí zabývat (nejen) vesmírným bojem a v?ím, co s tím souvisí. Prosím vás tímto, abyste proto dodr?ovali následující pravdila:
Chovejte se, jako ?tábní důstojníci, k sobě navzájem s jistou decentní úctou. Vyjadřujte se pokud mo?no přesně a konkrétně a politiku nechte jinde, pokud se přímo netýká probíraného tématu. Pokud někde narazíte na zajímavé stránky se SF vojenskou tématikou, nejlépe mi je po?lete na mail, já je sem přidám. Děkuji.
Pacifistům vstup zakázán a pacifistické příspěvky budu bez milosti mazat!
Bendiho ST Military
Grand Fleet Head Quartres - stránky dočasně mimo provoz
happzova TrekBattle
Dedikův vesmír
Moje MEF, stará a nová verze
On War - von Clausewitz
Studie galaktické války
|
|
|
| | | Úhybné manévry jsou VELMI podstatné, pokud máte systém kompenzace zrychlení, proto?e loď se obvykle pohybuje mnohem pomaleji ne? střela - jinak by ani střela neměla smysl, ?e. Kromě toho řízené střely mají smysl pouze při palbě na hodně velké vzdálenosti, tak?e je to přesně o tom, ?e jakmile jí detekujete, začnete manévrovat, abyste jí prodlou?ili dobu letu a tím dali vět?í ?anci své PD. Pokud by střela nebyla schopna změnit nějak výrazně svůj vektor, tak je tu problém, pokud k cíli lití třeba 60 sekund, proto?e cíl mů?e za tu dobu dost uhnout, jeliko? je pomalej?í a energie potřebná k manévrování roste sice lineárné s hmotností (a loď je o několik řádů tě??í ne? střela), také ale se čtvercem rychlosti. Samozřejmě hodně zále?í na technice, pokud to nejvyspělej?í, co máte, je fúzní poho a va?e loď udělá s bídou 15 g, tak manévr moc roli nehraje, ale kdy? jedete na antigrav ve stovkách g, je to úplně o něčem jiném, ?e. |
|
|
|
| | Pánové, také je podle mě třeba vzít v potaz velikosti obou těles. Jestli?e je střela řádově men?í ne? cílová loď, tak taky se bude o dost hůře detekovat, co? jí poskytne dostatek času na vyvinutí potřebné rychlosti a následnému vypnutí v?ech aktivních systému jen? by ji mohli prozradit.
jestli?e budeme předpokládat, ?e vět?inu počáteční rychlosti jí udělí vypou?těcí zařízení, tak k dosa?ení cílové rychlosti bude stačit o mnoho méně energie, jen? následně mů?e být vyu?ita k manévrování. poté je aké třeba vzít v uvahu vzdálenost od cíle, neboť na velkých vzdáílenostech bude stačit jen minimum energie, aby se změnilbod střetu třeba i o několik kilometrů. s ubývající vzdáleností potřeba energie na manévrování bude rapidně přibývat, co? také bude znamenat lep?í detekovatelnost a vět?í mo?nost zničení střely.
otazkou je, zda-li by střela ke změně směru nemohla pou?ívat lokální gravitační a elektromagnetické pole.
|
|
|
|
| | | Nejsem si jisty, co kdo cim myslel :)), ale 1) s tim co Vlada napsal v poslednim prizpevku souhlasim. Mam ale pocit, ze v prispevku, kterym jsem tohle odstartoval, jsem mel namisli defenzivni manevry strely (aby se vyhla PD). A tam se sice bocni manevry hodi, ale pokud jsou pouzity slebsi motorky nez hlavni motor, tak pri pocitani toho, kdy se lod muze do strely trefit se to musi vzit vpotaz. |
|
|
|
| | Vzdyt kdo mluvi o vektoru rychlosti, ja mluvil jenom o zmene pozice bez (vyrazne) zmeny vektoru. Predpokladam ze to torpedo bude spravne zamereno a odpaleno presne na cil, takze zadne velke korekce potreba nebudou a jestli mi ted reknes ze cilova lod preci muze manevrovat, tak tim popres to co jsi prave napsal ;) Proto jsem zminoval ty motory s bocnim vektorem, protoze ty se pouzivaji tesne pred zasahem na zmenu pozice bez vyrazne zmeny aktualniho vektoru rychlosti - ve vakuu je to o to snazsi ze tam neni aerodynamicky odpor. Torpedo je tak rychle, ze "hrube" manevrovani s vyraznymi zmenami vektoru rychlosti neni imho vubec potreba.
A kdyz ma torpedo dost energie k ziskani tak vysoke rychlosti, melo by mit i dost energie ke zmene vektoru. A pokud vetsinu pocatecni energie ziska primo od lodi (torpedometu), tak to ovsem "srovnavame" s uplne spatnou zbrani :)
Btw to o tech soucasnych strelach z toho vyplynulo jenom tak mimodek, bez prime navaznosti na strely ve vakuu, alespon z moji strany. |
|
|
|
| | | Vlada: jen?e kdy? operuje? s newtonovskou fyzikou v tak smě?ných rychlostech, jako jsou jednotky Machů, tak je změna kursu sranda. Zkus si spočítat, kolik energie je třeba na změnu vektoru rychlosti tělesa s hmotností 200 kg při 0,75 c a pochopí?, co měl Alperad na mysli. |
|
|
|
| | No treba ASRAAM ma aerodynamicke rizeni omezene na minimum a stejne je to strela hbita az az. A treba Python 3 je koncepcne jeji pravy opak, ten nema vektorovani vubec a pritom je na podobne urovni. Nelze tedy rict ze aerodynamicke rizeni je lepsi v tom a tom, zatimco motorove zase v onom. Zalezi na konstrukci. Jediny duvod proc je Python plne aerodynamicky, je aby mohl ostre manevrovat i na pasivnim useku letu, coz je ovsem v pripade vakua ponekud bezpredmetne.
Btw vzdyt ten pif-paf system take neni nahrada za aerodynamicke rizeni, ale jen jeho doplneni. Ve vakuu je to ovsem neco uplne jineho, tam je jedina rozumna varianta vektorovani tahu hlavniho motoru plus korekcni motory. |
|
|
|
| | | Aha, ale stale to te strele neumozni tak ostry manevry, jako aerodynamicke rizeni (ale je to jiny druh manevru, navic kazda troska dobra). Aerodynamicky jde napr. zmenit vyrazne smer s pomerne malou ztratou rychlosti (u vyssich rychlosti ale ta strata je znacna) bez vynalozeni energie. Pri manevrovani motorem je zapotrebi dodat energii (a hodne), takze strely ve vakuu nebudou tak svizne jako ve vzduchu (zato budou rychlejsi) |
|
|
|
| | | No neni to klasicke vektorovani tahu, uprostred tela strely jsou motorky s bocnim vektorem, udelujici strele zrychleni kolme na jeji podelnou osu, strela tak dela "ukroky" do stran. Pro vakuum je ten system jako delany :) |
|
|
|
| | | Uz tusim. aster ma promenlivy vektor tahu.
The terminal dart is steered using the patented PIF-PAF system, which combines conventional aerodynamic controls for maneuvers up to 60 Gs, and direct thrust vector control in the terminal phase, up to 12 Gs. Thrust vectors are located on the missile's centre of gravity for maximum responsiveness.
Radsi ale dopn, co z toho vyvozujes. |
|
|
|
| | | Aster mi nic nerika (nasel jsem si, ze je to strela na ochranu lodi pred protilodnima strelama). Nepochopil jsem ale, co tim chces rict. Muzse mi to vysvetlit? |
|
|
|
| | Alperdar: Rika ti neco strela Aster? :)
Ptaak: Ok, zatim jsem nic takoveho nevidel, jenom ty phasery na Defiantu a tam jsem si zadneho vychylovani nevsiml (a jestli jo, tak radove v jednotkach stupnu).
Btw to mas jako u dnesnich PR hlavnovych systemu, je to az posledni zachranna brzda - doplnek PR strel. |
|
|
|
| | Indoran:
EMP funguje na v?echny obvody pracující na základě elektromagnetické interakce (prostě budou mít naráz přespříli? mnoho energie), bude docházet ke roztavením, jiskření apod., co? pohonnému systému torpéda rozhodně neudělá dobře. |
|
|
|
| | James Filcin Kirk:
Bohu?el ne ka?dá technika je zalo?ena na tranzistorech, tak?e by na ni nemuselo fungovat EMP. |
|
|
|
| | | V realnejsim systemu nez je ST by strela, ktera ma zmenit smer pri rychlosti pres 0.75c spotrebovala vetsinu sve hmotnosti jen na tuto zmenu, tipuju, ze strela nebude moc obratna ve smerech dostran, (chyby vzduch, o ktery by se mohla v zatacce oprit, takze manevr musi udelat motorem), takze vetsina manevrovani (na uhybani) bude asi jen axialni (ale pokud leti primo na cil, tak moc neuhne, ale snizi sanci, ze bude znicena pomoci PD jine lodi). |
|
|
|
| | Vlada: to má pulzní taky (nemechanické vychylování), i kdy? čistě pulzní phasery jako na Defiantu by byly neekonomické, spí? takové pseudopulzní jako u pu?ek. To jsme s Bendim u? navrhovali a myslím, ?e nám to oběma při?lo jako optimální ře?ení. Mimochodem, uva?ujte čas: torpédo má dostřel 3.500.000 km (Mk VI, kvantové víc), co? při rychlosti 0,75 c znamená nějakých 15 sekund.
Dostřel phaseru 10 ls (světelných sekund) je moc pěkná věc, ale mají ho v?echny lodní phasery. Pokud si dobře vzpomínám, s Bendim jsme na jedné předná?ce ře?ili, na jakou vzdálenost se dá při proklamované rychlosti lodí ve ST trefit, vycházelo nám u lodi třídy Galaxy obludných 1.250 metrů na jistý zásah.... pokud střílíte energetickou zbraní na oběkt, schopný manévrovat 0,25c (nebo u torpéda 0,75c, a to by neměl být takový problém udělat manévrující tropédo, kdy? u? jsou naváděná), máte docela problém. Lep?í je inteligentní protistřela. |
|
|
|
| | Markovic - no kdo rika ze musi mit jenom gram, gramova strela je asi tak jako mikrometeorit, podle me by mela byt o dost tezsi pokud ma k necemu byt.
Btw paprskovy phaser je rozhodne pro dany ucel lepsi nez pulsni. Ma opticke (nemechanicke) vychylovani = rychlejsi a presnejsi reakce. |
|
|
|
| | Vlada: nevím, ale gramové projektily, které obsahují autodestrukční mechanismus se mi moc nelíbí. Původně jsem myslel, ?e by to ?lo, ale náročnost výroby takových projektilů by byla docela velká. i kdy? průmyslové replikátory by to jistě zvládli.
Jinak já bych navrhoval několik vě?iček s několika rychlopalnými málo výkonnými pulsními phasery, jen? by stříleli do předpokládaného místa průletu torpéda (počítače jsou u? na to dost výkonné).
Hlavní problém by byl přesně zaměřit na určené místo. Rychlost otáčení vě?í není a? tak důle?itá, neboť při rychlostech 0.75c by to nestihal nikdo, ale zase na vět?í vzdálenosti to nehraje takovou roli, zvlá?tě kdy? letí torpédo proti lodi a ne někde kolem.
jinak tím málovýkonnými jsem myslel co do síly a ne co do dostřelu. Tam by stačilo, aby měl pulz po?adovanou účinnost do vzdálenosti nějakých 5-10 světelných sekund.
phasery |
|
|
|
| | | A co EMP vlna do daného směru od lodě? To by vyřadilo pojistky torpéda a to by buďto explodovalo na místě, nebo by neexplodovalo vůbec. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
