ARCHÍV=> Válečný ?táb |
Spravuje: Ptaak
Počet příspěvků: 1442
|
Toto fórum je určeno pro ty, kteří se chtějí zabývat (nejen) vesmírným bojem a v?ím, co s tím souvisí. Prosím vás tímto, abyste proto dodr?ovali následující pravdila:
Chovejte se, jako ?tábní důstojníci, k sobě navzájem s jistou decentní úctou. Vyjadřujte se pokud mo?no přesně a konkrétně a politiku nechte jinde, pokud se přímo netýká probíraného tématu. Pokud někde narazíte na zajímavé stránky se SF vojenskou tématikou, nejlépe mi je po?lete na mail, já je sem přidám. Děkuji.
Pacifistům vstup zakázán a pacifistické příspěvky budu bez milosti mazat!
Bendiho ST Military
Grand Fleet Head Quartres - stránky dočasně mimo provoz
happzova TrekBattle
Dedikův vesmír
Moje MEF, stará a nová verze
On War - von Clausewitz
Studie galaktické války
|
|
|
| | | Ted sem cetl Undiscovered country (cesky, ale ceskej nazev zapominam, doufam ze anglickej je dobre) a tam me dostaly dve veci.
1) Kirkovi se moc nechtelo do neutralni zony bez maskovani
2) Pri vysadku na Nimbus III byla zminka o tom, ze krome phaseru maji prenosne generatory neceho. (jedine co me napadlo bylo, ze tim byly mysleny osobni stity, ale dal o tom nebyla zminka, tak sem to asi blbe pochopil.) |
|
|
|
| | Ptaak: Pravda, na tohle jsem nepomyslel - asi bude nutné torpéda nějákým způsobem maskovat.
Automatické prostředky obranného systému by samozřejmě neměly být plně automatcké, ale kdby bylo zji?těno přiblí?ení torpéd, tak by mohly být přepnuty do "pohotovostního re?imu", myslím tím obdobný systém řízení palby jako dnes phalanx. Prostředky by si přitom mezi sebou samozřejmě stále měnily aktuální údaje o poloze nepřátelských střel, ale to snad ani nemá cenu psát. |
|
|
|
| | Pohotovostní střely krou?ící kolem lodi? To mě nenapadlo... jo, to by mohlo fingovat, ale je tu jeden problém: komunikační zpo?dění mezi řídícím systémem na lodi a střelou. Rozhodně bych jí nedal mo?nost plně samostatné funkce.
To, ?e se torpédo objeví pár set metrů od ?títů, nikoho netankuje, proto?e ST zná technologii hypersvětelné detekce a tudí? zaznamená i torpédo letící warpem a mů?e tak PD připravit - prostě vypočítá trajektorii torpéda a vychrlí podél ní protistřely. Stejně není problém je zak zase nareplikovat. |
|
|
|
| | Ptaak: Se v?ím a hlavně s tím taktickým počítačem samozřejmě plně souhlasím, ale ohledně point defence je tu podle mě drobný problém zpočívající v tom, ?e kdy? se torpédo pred cílem objěví ve vzdálenosti několika set metrů (kdy? pudu podle seriálu tak klidně 5 metrů od ?títů :-)) a plynule přejde prakticky na rychlost c, tak nemá point defence dost času na efektivní zne?kodnění torpéda - leda ?e by se kolem té lodi ony automatické protistřely ji? pohybovaly a číhaly na torpéda.
Kdy? si to tak procházím, tak budoucnost válek je asi čistě v systémech řízení palby a technologii gravitonů a? se tahle technologie vynalezne - a Voyager se mů?e jít i se svými borgskými zbraněmi zahrabat :-)))
A je?tě detail na okraj: To, ?e ve warpu nelze manévrovat jsem si nevymyslel já ale je to podle tech. manuálů (tady alespoň tak jsem to pochopil - autoři přehledností a pochopitelností právě nehýřili) a ani v seriálu jsem neviděl ve warpu ?ádnou loď dělat nějáké extra manévry s přetí?ením o jakém se mi ani nezdá (teda kromě VGR - Prometheus vs. Nebula a tam také ne?lo o ?ádné extra manévry ve stylu obrat o 180 a Krychle vs. 8472 a tam platí toté? jako u předchozáho případu), tak?e bych nemo?nost manévrů ve warpu za daných okolností jako pravděpodobnou. Na druhou stranu kdy? u? je technologie na pou?ití phaserů ve warpu, tak se mo?ná i toho obratu o 180 dočkáme. |
|
|
|
| | | A samozřejmě protitorpédová obrana musí být primárně pod kontrolou vysoce výkonného taktického počítače se samostatným senzorovým systémem... A s tím proměnným gravitačním polem, mo?ná by stačily nepravidelné pusly... |
|
|
|
| | | A nebo protistřely, pou?ívané v "mé" ST budoucnosti romulany. Střely s impulsním pohonem, nesoucí MIRV hlavice schopné prudkého manévrování. Pohon musí být upravený tak, aby dokázaly vyvinout aspoň 0.75c na vzdl. nejméně 3 světelné seknudy. Vybavit je solidním zaměřovacím a manévrovacím systémem, aby se dokázaly postavit torpédu do cesty. Ničit torpéda buď přímým zásahem, nebo je vybavit hlavicemi s phaserem či směrovým gravitonovým pulsem... Ve warpu by se muselo spoléhat na "hloupé" warpové střely (nelze tam podle Bendiho manévrovat, tudí? nemohou ani torpéda), které by účinkovaly buď při přiblí?ení (optimální varianta, ale nevím jak - asi zase silný gravitonový puls), nebo přímým nárazem. Variantou je "síť" z ultrapevného vlákna, ta?ena dvojicí střel... |
|
|
|
| | | Ad obrana proti torpédům: pou?ít směrový gravitační puls, generující zakřivení prostoru, které by torpéd vychýlilo z dráhy. Nebo generovat "gravitační rozhraní", oblast, kde by do?lo k prudké změně gravitačního pole. Faktickým výsledkem by bylo, ?e by torpéda narazila do pevný stěny... |
|
|
|
| | | happz: Tak?e opět do toho :-)) Následuje obligátní otázka: Kdy máte čas ? Ideální by byla nějáká sobota, co vy na to? |
|
|
|
| | Alpedar: Velmi zajímavý nápad. Mo?ná by ale bylo lep?í nepou?ít přímo loď, ale nějáký druh bezpilotního prostředku (ten by klidně mohl být i maskovaný - proto?e by se jednalo o prostředek kamikadze, tak by se o tom příslu?né úřady ani nedozvěděly a cíl by byl ji? brzy mrtvý tak by to také nikomu neřekl) vybaveného silnou nálo?í (tady by byl potřeba vychytat ten warp disipator), její? odpálením by na čas znemo?nil pou?ití warpu nebo alespoň senzorů (a bez senzorů se warp dá pou?ívat jen velmi obí?ně) v přilehlém okolí - největ?í strach mám toti? z toho, ?e kdy? nepřítel zjistí o co jde, zahájí sekvenci rychle následujících warp skoků, proti čemu? pak bude sebevět?í mno?ství odpálených torpéd prostě na nic. Kdy? tedy cíl nebude moci přejít na warp, tak u? bude prakticky po něm proto?e ani sebelep?í loď nedoká?e manévrovat rychleji ne? torpédo. Při bitvě by to byl ideální způsob jak se zbavit ne?ádoucí protivníkovy palby a jak zajistit klid pro své jednotky pro jejich eliminaci. Při nečekaných úderech bych ale preferoval pouze náhlý úder Akir pod nějákým druhem senzorové clony (?ádné maskovaní, třeba jen silný - ale ne tak aby to bylo nápadné - gravitonový puls vyslaný před lodí) tak, aby nepřítel neměl nejmen?í tu?ení o tom, ?e se právě stal pří?tím cílem přesně mířené salvy torpéd (kdyby kolem něj tačaly manévrovat malá plavidla, tak by mu určitě do?lo, ?e někde poblí? bude něco vět?ího a zahájí mnou nenáviděné krátké obranné warp skoky) - takový blesk z čistého nebe.
Ad vícevrstvé ?títy: Dobý nápad, u men?ích lodí by se to asi nevyplatilo, ale vět?ím lodím by to dodalo obranné vlastnosti stanic (scéna, kdy Klingoni ostřelují DS-9). Dále bych u ?títů doporučil pou?ít vdojnásobný počet generátorů, co? by zajistilo vět?í výkon a stabilitu gravitonového pole ve ?títech a tím by je silně vystu?ilo vystu?ilo. |
|
|
|
| | Co takhle vicevrstevne stity? (jednotlive vrstvy torpedem znicis, ale znicis i to torpedo). To by ale bylo spatne proti phaserum a spol.
K te prepadove akire. Co takhle aby dalsi lod nejdrive napadla cil, zacala silne rusit a zpovzdali ostrelovat cil. Akiry by se pak mohly priblizit pod rouskou ruseni. |
|
|
|
| | | btw jak jsme na tom ohledne schuzky? Nejaky dalsi vyvoj nebo jsme uvazli na mrtvem bode? |
|
|
|
| | Ptaak: Mluví? mi z du?e, ale u mě je problém v tom, ?e si s obranou prostě nevím rady. Silné gravitonové pole mě v tomto spojení u? také napadlo, ale je s ním několik problémů.
Není přez něj vidět - zakřivení prostoru blokuje ve?keré záření, senzory nevyjímaje (proto kdy? jsou zvednuté ?títy, tak senzory pracují ve zvlá?tním re?imu s omezenými funkcemi a při simulacích jsou lodě se zdvi?enými ?títy odkázány pouze na pasivní senzory)
Problém s jeho generátory - nenapadlo mě, jak takovouhle věc generovat a ?ířit do po?adovaného prostoru.
Prostě nevím jak na to. Asi by to chtělo do detailů propracovat a vyhodnotit v?chny mo?né faktory, na co? ale mé středo?kolské vzdělání ani náhodou nestačí :-)
Dále je tu point defence. Protiopatření jao point defence samozřejmě bezpodmínečně musejí být zavedena, ale u mnou vyvinuté taktiky (torpédo odpálené ve warpu na střední vzdálenost a opu?tění warpu těsně před cílem) by byla reakční doba obránce příli? dlouhá na to, aby torpédo zjistil (to je asi tak jediné, co v pohodě stihne) a zničil. Podle mě tak akorát stihne posílit ?títy v bodě dopadu a připravit je na náraz (to by stihnul stejně), co? při salvě 10 - 60 torpéd nepředstavuje skoro ?ádnou překá?ku.
Jinými slovy: S obrannými postupy si nevím vůbec rady. |
|
|
|
| | | V tom případě je na čase začít se zabývat protiopatřeními, proto?e na ka?dou zbraň existuje protizbraň. Například něčím na způsob warp dissipatoru, ten by mohl pracovat třeba na generování chaotického zakřivení prostoru, náhodně proměnného v prostoru i v čase. To by mělo trochu pohyb warpem ztí?it, ne? |
|
|
|
| | Ptaak: V případě Akir se nejedná o ly ale miliony km. Ideální vzdálenost na jejich odpálení (v ořípadě nebezpečí zásahu point defence jsou torpéda odpalována při warpu asi 9.7 jak to technika dovolí a na podsvětelnou rychlost - 0.75 a? 0.999 c přecházejí a? těsně před cílem) je přibli?ně 1 milion km, co? je 1/5 jejich max. dostřelu aby byla v závislosti na charakteru pohonné jednotky torpéda zachována potřebná ničivá síla (vzdálenost mezi místem odpálení a cílem se mů?e v závislosti na podmínkách li?it - v?ak to zná?) s tím, ?e okam?itě následuje warpskok do bezpečí. A tahle taktika také není určena proti pohybujícím se cílům ale předev?ím proti cílům se známou trajektorií. Pro ničení pohyblivých cílů počítám s vyu?itím senzorů na Nebulách a s vyu?itím několika klamných manévrů (warp skoků celé flotily nebo jen její části kamsi - tyto manévry budou vyu?ity pouze v případě objevení úderné jednotky, konec konců se jedná o koncepci flotily rychlé reakce a tak se s momentem překvapení počítá jako s jedním ze základních taktických prvků) a následném odpálení torpéd na vzdálenost, kdy nepřítel nebude schopen zareagovat (musí to být tak blízko aby byla zaji?těno po?adované procento zásahů a po?adovaná ničivá síla a zároveň tak daleko aby nedo?lo k zásahu vlastní lodi - jinými slovy: ideální vzdálenost pro úder = 1 000 000 km proto?e torpéda přirozeně odpaluji ve warpu). Zde chci vyu?ít kombinace toho, ?e zvednuté ?títy dosti výrazným způsobem omezují aktivní palubní senzory, velmi rychlého přiblí?ovacího (a pochopitelně i ústupového) manévru a ru?ení nepřátelských senzorů (třeba pomocí silného gravitonového impulsu před mojí údernou jednotkou). A jinak vyu?itelná verze tě?kých lřiníků by měla mít schopnost min. warpu 9.9 po del?í dobu ne? 24 h.
Doufám ?e to není moc zmatené, ale pokud bude? ve čtvrtek v čajovně, tak Ti to podám více pochopitelným způsobem :-)) |
|
|
|
| | | Bendi: myslím, ?e jsem objevil "drobný" nedostatek v tvé taktice pro torpédové Akiry. Pokud si vzpomínám, říkal jsi něco o tom, ?e při útoku na velkou loď by ta tvoje Akira refit čekala ve vzdálenosti 2 ly na kořist, pak by se k ní přiblí?ila warpem, odpálila torpéda a zmizla dřív, ne? by si "velcí ho?i" uvědomili útok. Ale! Jak rychlá ta Akira refit je? Proto?e při rychlosti warp 9.99, co? odpovídá 7.912 c (tedy 6,64 ppd, 21,7 ly/den) by překonat ty dva světelné roky trvalo přesně dvě hodiny třináct minut. Jinými slovy takovýto útok by skončil ve chvíli, kdy by se Arika přiblí?ila na dostřel (popřípadě opustila warp), proto?e by vletěla přímo do torpédové salvy. Neříkej mi, ?e by si za dvě a čtvrt hodiny nikdo na velké lodi nev?iml, ?e se k nim warpem 9.99 řítí útočící kři?ník. Při tak velké rychlosti je ka?dé maskování známé ve ST naprosto k ničemu. Kdy? nic jiného, mohl by "velký hoch" zdrhnout. |
|
|
|
| | Ptaak: Tak u? jsem uploadoval ty věci o kterých jsme mluvili a tady jsou jinky:
Defiant a koncepce obrany hranic (teda zatím je toho asi polovička a to nejzajímavěj?í je?tě nemám hotové, ale snad to bude stát za to) |
|
|
|
| | Grywolf: Meli zesileny pancir a nekdy i vyzbroj. Diky tomu vetsi hmotnost. Takze i horsi obratnost.
Jednicka mozna (se muze jit zahrabat) :) |
|
|
|
| | | Greywolf: Tak mi asi nezbyde nic jiného, ne? si to ve ?kole stáhnout a pak vypálit. Po modemu se mi to tahat nechce. |
|
|
|
| | Vlada - k FW:
Ví?, fór je v tom, ?e nebyly ?ádné verze určené k boji proti bombardérům. Nebyla speciální verze AX, upravená motorem, výzbrojí,... pro boj proti bombardérům. Byly pouze bě?né verze stíhací. To znamená, ?e to letadlo se mohlo klidně pustit jak do Spita, tak do čtyřmotoráku. Tak?e ani později nemohla být dávána přednost verzím pro sestřelování bombardérů, poněvad? ?ádné nebyly! To také znamená, ?e jakákoli stíhací verze FW190 se výtečně hodila i pro dogfight.
O rozdělení úloh FW190 a BF109 při útocích na bombardéry se není třeba bavit. Ale nic to nenaznačuje o schopnostech těchto strojů uspět v dogfightu. |
|
|
|
| | To si nejsem jistej, jestli tam zavítám. Spí? ne.
Na Cd to mám spolu s jinýma hrama. Je to toti? jen demo :-(
Tato hra se neprodává normálně v obchodech, ale jen přes net. Proto nejse? schopnej potkat chlapa, kterej má plnou hru a přepálit si to od něj. To demo má 30MB zpakovaný. Pokud má? čas, tak si to stáhni z netu. Za 2 hodiny to má?. V demu jsou 2 mise, ka?dá hratelná za němce a spojence, jedna hra ti zabere něco kolem 4 hodin (zpočátku i více). K dispozici je i hotseat.
Byť je to jen demo, tak to určitě stojí za to. V současné době je to nejrealističtěj?í strategie těchto bojů vůbec.
Vlada: Upřímě, SP se mů?ou jít před tímhle zahrabat :-) |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
