ARCHÍV=> Válečný ?táb |
Spravuje: Ptaak
Počet příspěvků: 1442
|
Toto fórum je určeno pro ty, kteří se chtějí zabývat (nejen) vesmírným bojem a v?ím, co s tím souvisí. Prosím vás tímto, abyste proto dodr?ovali následující pravdila:
Chovejte se, jako ?tábní důstojníci, k sobě navzájem s jistou decentní úctou. Vyjadřujte se pokud mo?no přesně a konkrétně a politiku nechte jinde, pokud se přímo netýká probíraného tématu. Pokud někde narazíte na zajímavé stránky se SF vojenskou tématikou, nejlépe mi je po?lete na mail, já je sem přidám. Děkuji.
Pacifistům vstup zakázán a pacifistické příspěvky budu bez milosti mazat!
Bendiho ST Military
Grand Fleet Head Quartres - stránky dočasně mimo provoz
happzova TrekBattle
Dedikův vesmír
Moje MEF, stará a nová verze
On War - von Clausewitz
Studie galaktické války
|
|
|
| | | No, jednou se stalo Enterprise D, ?e na jedno narazila (teda, to bylo přírodní, mnohem vět?í, ale...), a málem to u? nerozchodila... |
|
|
|
| | | A co to udela, kdyz nekdo do nich vletne? (obycejna silna exploze, neco zvlastniho)? |
|
|
|
| | | to byly jenom okam?ité nápady, kromě té kvantovky - tu pou?ívají třeba moje Intrepid refit, je to několik (obvykle 2-3) kvantová vlákna uzavřená v pouzdře, vypou?tí se to z torpédometů (jakýchkoliv), a po několika vteřinách (případně míň) se pouzdro rozpadne. Vět?inou se to pou?ívá proti pronásledovatelům, kteří vletí přímo do těch vláken. Zaznamenat relativně velmi malou minu je docela problém, a pak u? bývá pozdě... |
|
|
|
| | | Tak prosim te detajlneji popis ucinky tech ostatnich. Neuvedl jsem konkretni hodnoty jak jsou gr. miny ucine, velke, drahe, protoze zatim nevim jak to vymislet. Budu vsak rad z kazde rady. |
|
|
|
| | | gravitační mina je velmi zajímavá věc, já ov?em ve ST dávám přednost kvantovým :)). taky mě napadla tachionová mina kombinovaná s phaserem: odpálí se tachiony, protivník je nucen restartovat harmonickou frekvenci ?títů a v tu chvíli dostane ránu phaserem... |
|
|
|
| | | Ptaak: To je jasne. Dokonce je vzdy dobre uvazovat senzory a vlastne vsechno lepsi nez vlastni. Porazit slabsiho nepritele neni problem. Stalo by za to zjistit, jak je to ted, a pak odhadnout jak by to mohlo byt v budoucnosti. Napr pokud neni mozne detekovat neco vzdalenejsiho nez 1 m, neni nutne vymislet maskovani pro vzdalenosti radove ly (samozrejme prehanim, tyto cisla jsem jen placnul.) |
|
|
|
| | Taky jsem ~vymyslel~ zajimavou gravitacni zbran. No, vymyslel je prilis silne. Spis jsem si vduchu dukladneji popsal jak funguje (ne proc funguje, jestli funguje) gravitacni mina. A ze jste tak hodni :)) tak vam to reknu.
Pri ~explozi~ gr. miny dojde k tomu, ze nahle zvisi svoji hmotnost a zase ji snizi (treba i jakoby do zaporna) a to nekolikrat (treba jednou) zopakuje. Jeji nicive ucinky zaviseji na nekolika faktorech.
1) amplituda vychilky - netreba vysvetlovat. Samozrejme klesa s druhou mocninou vzdalenosti.
2) strmosti vlny, nebo jinak receno na vlnove delce a jejim tvaru. Dosahnout ostreho zlomu by melo byt velmi obtizne (z analogie k el. mag. zareni, vysilani zprav etc.) proto budu tuto vlnu povazovat za sinusoidni. (kazde vlneni jde rozlozit na harmonicke). Je totiz velky rozdil, zda vlna s amplitudou treba 1000 N/kg (tedy udeluje zrychleni 100 g kdyz ma max. vychylku, 0 g pri nulove vychilce -100 g v opacnem maximu) ma vln. delku 1 m ci 1 ly.
3) Rozmerech a odolnosti cile. (velky cil je zranitelnejsi) A zajimavost neni dulezity objem ale velikost ve smeru od epicentra.
|
|
|
|
| | | Alpedar: No, podle mě má cenu uva?ovat pouze senzory nejméně stejné úrovně jako jsou vlastní, proto?e pokud jsou na ni??í, tak jsou natolik snadno ovlivnitelné, ?e na ně maskování nepotřebuje? - nedoká?í rozeznat ru?ení (nezjisti, ?e jsou ru?eny, na rozdíl od těch "moderněj?ích"), které je určeno proti vyspělej?í technice, a tudí? není co ře?it... |
|
|
|
| | | Alpedar: popisuje? antigravitaci. Takovým motorům, pro které "neplatí" III. newtonův zákon, se obvykle říká "kosmické" a pokud vím, tak jediný známý způsob (teoretický, samozřejmě), jaký je nám dnes znám, jak toho docílit je právě antigrav. |
|
|
|
| | Ptaak : Jde vsak o to, zda je mozne zamaskovat rychle letici lod.
Take je dulezite na jake technicke urovni jsou senzory. Toto ovlivni vzdalenost na jakou lze lod detekovat. |
|
|
|
| | Premislel jsem nad pohonem ve vesmiru. Nejak si nedokazu predstavit nereaktivni pohon. Tedy ze na neco pusobi sila, a zaroven na neco nepusobi sila stejne velikosti opacneho smeru.
Z toho duvodu ve svych predstavach nekdy pouzivam predstavu ze pohon lodi dokaze pohnout lodi tak ze se ~opre~ o zbytek vesmiru. To ma vyhodu, ze zbytku vesmiru je udeleno minimalni zrychleni (je totiz vyrazne tezsi nez lod) tedy zmena rychlosti zbytku vesmiru je vyrazne nizsi a protoze hybnost zavisi na prvni mocnine rychlosti a kinetick energie na druhe, je dosazeno i vyssi efektivity. Uvedomuju si ze je problem s teor. relativity, protoze tento vliv se muze sirit jen rychlosti svetla, ale na to zatim kaslu. |
|
|
|
| | | Alpedar: jenom?e to u? jsme probírali: loď, která se pohybuje pomalu, je proti jiné, vět?inou rychle letící lodi k ničemu. Proto je třeba ře?it nejprve slo?itěj?í úlohu, jak maskovat pohybující se loď. |
|
|
|
| | Ptaak : Rekl bych, ze pokud se hmotne teleso pohybuje, tak je lepe odhalitelne nez kdyz stoji (ci se pohybuje pomalu). To proto, ze nikdy nevis co je vlastne kolem tebe. Napr. vynoris se z Warpu a nevis presne zda je kolem tebe prazdny vesmir ci je nekde asamely asteroid etc. Tudiz obraz gravitacnich senzoru neni plochy ale ruznorody. Samozrejme, v hlubokem vesmiru je vysoka koncentrace hmotnych teles velmi podezrela. Ale kdyz tam je treba jen jedna lod, tak si ji muzes splest s vlivem vzdaleneho vesmiru, tmave hmoty, asteroidu atd. Ve chvili, kdy se vsak udaje zacnou vyrazne mnenit (a nejde to vysvetlit jinym pozorovanim a samozrejme po odstraneni vlivu vlastniho pohybu) tak je nedaleko asi cizi lod.
Castecne reseni tedy je pohybovat se pomalu, nemenit rychlost. |
|
|
|
| | | Bendi : Mnam, mnam. Teda, cetl jsem jen Vladare. Vim ze jeste napsal Koren mandragory, ale to jsem necetl. O jeho dalsich dilech nevim. |
|
|
|
| | | To maskování, které jsem popsal, vychází z mého systému pou?ívaného stealth loděmi v MEF. Tam je situace ztí?ená je?tě o to, ?e nepřítel pou?ívá "poloaktivní senzory", které emitují určitý druh pole okolo lodi (nikoliv paprsky, ale celou kulovou sféru) a měří jeho deformace po celém objemu, tak?e nestačí zamezit vyzařování v jednom směru, ale ve v?ech. "Prostorové vyrovnavače", pou?ívané k odstínění vlivu gravitační interakce, mají navíc ten efekt, ?e obraz lodi "rozma?ou" do prostoru několika set kubických km, kde je vidět na vizuálu jakýsi oblak, jakoby mlhovina - ale zachytit ji téměř nejde. Kdyby někdo tenhle obraz prohnal dost výkonným počítačem, získal by p?esný pohled na stealth loď a její přesnou polohu. Na druhou stranu lodě s tímhle stealthem mů?ou mít ?títy aktivní. |
|
|
|
| | | Alpedar: Doufám, ?e má? rád Macchiavelliho. |
|
|
|
| | Dalsi myslenka.
Valka je sice dulezitou soucasti konfliktu, ale ne jedinou. I to co se nazyva mir se vyrazne podili na vysledku konfliktu. V miru se vsak nebojuje valecnymi prostredky, ale ekonomickymi, politickymi etc. |
|
|
|
| | Mozna by stalo zato, vykaslat se na ST technologie. To proto, ze je vymisli scenaristi, ktere se pak nekdo snazi sice kontrolovat, ale i tak je to nejednotne a pokazde je mozne pridat jiny blabol, kterym se vse vyresi.
Misto toho navrhuju pokusit se vymislet podobny, ale propracovanejsi system. Neni samozrejme zapotrebi vsechno vymislet do uplnych detailu. Pokud by se to povedlo, tak to totiz uz staci jen vyrobit. Bylo by to hezke, ale takove ambice nemam. Asi by bylo dobre take uvadet naklady na lode a jejich vyzbroj/vystroj, ekonomiku zainteresovanych statu a podobne. Pak by totiz bylo mozno odpovedet napr. na otazku :
Pokud je dejme tomu 1 rok na vyrobu a je k dispozici urcite mnozstvi penez, materialu a vyrobnich prostredku, jak s danou technologii postavit co nejlepsi flotilu. |
|
|
|
| | | To je sice pravda, ale tento druh boje lze aplikovat pouze v případě, ?e má útočník kvalitní informace o takticko technických dispozicích nepřítele, jinak je tu jistá pravděpodobnost, ?e to pro útočníka nedopadne zrovna nejlépe. Nepřítel se mů?e prostě na?tvat a vypálit prostorové nálo?e nebo maskovanou loď prostě odmaskovat sérií nískoenergetických výstřelů z energetických zbraní o vysokém rozptylu a pak aplikovat přesněj?í palbu a proto?e maskované lodi nefungují ?títy a potřebuje jistý čas na odmaskování, je tato loď ji? prakticky mrtvá. Nevýhodou Startrekovského maskování je, ?e loď nemů?e pálit maskovaná a během odmaskovávání je velmi zranitelná. Z tohoto důvoidu bych raději pou?il tatiku hit-and-run to zamená warpsok-výstřel-warpskok, co? by bylo pro bě?né bojové pou?ití mnohem účiněj?í ne? maskování (o speciálních operacích nemluvím). Má to jen jedinou nevýhodu - v televizi by to nemělo po?adovaný vizuální efekt :-) |
|
|
|
| | | Bendi: Já osobně si myslím, ?e maskování je z hlediska boje dobré jen proto, aby poskytlo moment překvapení. Zále?í potom u? na tobě, jak tento moment překvapení vyu?ije? nebo na té lodi, která je napadena, jak je schopná rychle zareagovat. Pak samozřejmě mů?e nastat situace, kdy se zamaskovává? a zase odmaskovává? a tím mate? nepřítele, ale to u? je zase boj s mnoha proměnnými. Například, bojuje?-li proti jednomu, dvěma, či flotile nepřátel, jak dobré zaměřovací senzory mají jejich lodě apod. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
