ARCHÍV=> Válečný ?táb |
Spravuje: Ptaak
Počet příspěvků: 1442
|
Toto fórum je určeno pro ty, kteří se chtějí zabývat (nejen) vesmírným bojem a v?ím, co s tím souvisí. Prosím vás tímto, abyste proto dodr?ovali následující pravdila:
Chovejte se, jako ?tábní důstojníci, k sobě navzájem s jistou decentní úctou. Vyjadřujte se pokud mo?no přesně a konkrétně a politiku nechte jinde, pokud se přímo netýká probíraného tématu. Pokud někde narazíte na zajímavé stránky se SF vojenskou tématikou, nejlépe mi je po?lete na mail, já je sem přidám. Děkuji.
Pacifistům vstup zakázán a pacifistické příspěvky budu bez milosti mazat!
Bendiho ST Military
Grand Fleet Head Quartres - stránky dočasně mimo provoz
happzova TrekBattle
Dedikův vesmír
Moje MEF, stará a nová verze
On War - von Clausewitz
Studie galaktické války
|
|
|
| | | V tom případě se ale útočník odpálí torpéda k cíly odpálí FTL, na podsvětelnou zpomalí a? těsně před cílem a pak si to k cíly pohasí rychlostí 0.75 a? 0.999 c, tak?e ten teoreticky nebude mít dst času na jejich zaměření (tedy to asi stihne, ale to bude asi tak v?echno) a ani na jejich včasné zničení. Ve warpu budou torpéda relativně bezpečná proto?e na jejich zničení by obránce musel na warp přejít také. Navíc se tímto značně redukuje i mo?nost úhybných manévrů proto?e kdy? se torpédo objeví v těsné blízkosti cíle (řádově mo?ná i desítky kilometrů), tak mu rychlost 0.25c na vymanévrování prostě stačit nebude (kdyby obe?el v?echna bezpečnostní opatření na motorech, vy?dímal by z toho mo?ná i 0.5c, ale i tak by neměl čas) a proto?e by útočník jistě nebyl naprostý idiot, tak by těch torpéd poslal něco kolem dvaceti, tak?e by jich i v případě obráncova ?těstí nebo jiných nepředvídatelných okolností alespoň polovina na?la cíl. |
|
|
|
| | happz: kdy? se se současnou technologií trefíme na 400 km do SCUDu (Airborne Laser), a navíc v atmosféře, zaměřování bych neviděl jako moc velký problém. Kdy? se ztratí spojení, začne se vysílač vyhledávat pomocí rozptýleného paprsku. Mů?e to sice znamenat prozrazení, ale funguje to (s tímhle způsobem komunikace teď tu?im experimentuje NASA).
Při boji by zřejmě bylo nutné satelity stáhnout, proto?e omezují manévrovatelnost (jinak by se pořád ztrácelo spojení). Překá?ky v cestě paprsku - asi by to chtělo nepou?ívat světlo, ale jinou formu přenosu signálu (mo?ná subprostorová komunikace).
JohnyDog: pokud se laser bude směrovat na přijímač, který v?echnu energii zachytí, zbývá jen odraz od prachu, mikrometeoritů a dal?ích předmětů na trase. Je otázka, jestli to bude o tolik silněj?í ne? ?um, aby se to dalo spolehlivě detekovat.
Laserový senzor na torpédu je moc dobrý nápad, měl by poznat i holografické maskování, ale nevýhoda je v tom, ?e je aktivní (tak?e o střele předem vím a point defence se dá zaměřovat na zdroj signálu). Střela s pasivním naváděním se vět?inou zjistí o dost později (a rozpoznávání obrazu o? hologram obelstí). |
|
|
|
| | 4of7
1) no nevim jestli by na to skocili ...
2) Nejde o odposlouchavani ale pouze o zachyceni - v pripade toho laseru je to pomerne jednoduche, ostatne na stejnem principu funguji laserem navadene bomby.
Staci chvili sledovat komunikaci a dala by se pomerne presne aproximovat pozice lodi (cim vic 'senzoru' tim vetsi sance).
3) Souhlas.
4) Na vizualni identifikaci by nebylo potreba moc slozitosti - jen trochu rozsirit pocitac v torpedu (ve 24. stoleti bude urcite neco o vykonu Cray T3 stejne levne na vyrobu jako pytlik bombonu) a zbytek zalezi na softwaru - zvladnou to i pomerne jednoduche neuralni site. Navic ani to neni potreba - v zakladni variante by stacilo poure zmerit vzdalenost objektu (laser) a z velikosti obrazu vypocitat jeho skutecnou velikost . Myslim ze i v tomto provedeni by to fungovalo docela dobre.
|
|
|
|
| | | 4of7: nemyslim, ze nizkovykonove laserove spojeni by melo nejaky vyznam - pokud dojde k boji, bude prostor boje plny kdyz ne trosek, tak alespon prachu a dalsich mlzicich castic, takze dojde snadno k rozptylu paprsku. A pokud by mely byt senzory navic dosti daleko od vlastni lode, byl by problem se zamerovanim paprsku, snadno mine cil - no, mozna ne, i phasery se trefi, ale ty zase pali z mnohem mensi vzdalenosti, nez na jakou maji operovat senzory. |
|
|
|
| | JohnyDog
1) tak daleko bych ne?el, IMO by stačilo vypnout některé aktivní senzory, sní?it výkon motorů, mo?ná vysílat pár fale?ných signálů... přechod na plnou bojovou pohotovost by měl být pořád rychlej?íne? u cloaku
2) zachycení komunikace - zále?í na tom, na jakém principu bude fungovat. Třeba takové laserové spojení s malým výkonem se odposlouchává dost tě?ko. Pokud by se podařílo vyrobit FTL verzi něčeho takového, dá se zvý?it i vzdálenost senzorů od lodi natolik, ?e jedno torpédo ?ádné velké ?kody nenadělá - a nepřítel pak bude muset pálit naslepo.
3) má? pravdu, tohle by se povedlo málokdy. Ru?ení komunikace, aby se střely musely spoléhat jen na vlystní logiku, je mnohem jednodu??í.
4) čím slo?itěj?í střela, tím slo?itěj?í vy?aduje klamný cíl - ale tím men?í počet takových střel nepřítel doká?e vyrobit. |
|
|
|
| | 4of7: 12. únor 2002 17:45
1) Pri takove maskarade by byly potreba znacne zmeny konstrukce lodi v neprospech boje - a pokud je lod primarne urcena pro boj, nemuze spolehat na to ze ji nepritel neodhali. Krome toho po prvnim takovem utoku (nebo po prvnim odhaleni) by cela taktika byla k nicemu, protoze by nepritel zacal likvidovat i civilni lode. Navic i civilni lode muzou mit slusnou vyzbroj, takze nepritel bud musi pred utokem kontrolovat nebo naopak primo likvidovat VSECHNY nepratelske nebo civilni lode na ktere narazi.
2) Takove senzory by byli snadno napadnutelne - navic poloha lodi by se skutecne DALA odhalit z vysilani senzoru. resp. z vysilani lodi k senzorum. Krome toho vzdalenost 100km neni ve vesmiru nic - nepritel muze jedinym torpedem nebo jakoukoliv jinou zbrani s podobnou charakteristikou znicit vetsinu senzoru a jeste odhalit maskovanou lod.
3) Existuje spousta modelu sifer pro verejny prenos sifrovane komunikace - a pokud nemas milionkrat rychlejsi pocitace nez nepritel tak za trech par vterin nebo minut po ktere te torpedo pronasleduje nic takoveho nedokazes. Realnejsi by bylo spis ruseni komunikace mezi lodi a torpedem.
4) No doufam ze ve 24. stoleti nebo kdy uz se bude pouzivat i vizualni identifikace, takze nebude moc zpusobu jak vytvorit klamny cil aniz by ho jeden zpusob identifikace neodhalil. Co se tyce toho pole - proti nemu bude urcite existovat nejaka obrana (napr. silny plast ktery zabrani poskozeni torpeda) - mnohem lepsi je pole ktere nic nepropusti a zpusobi vybuch na samotnem povrchu - ale to uz jsou klasicke stity.
|
|
|
|
| | | No, a co myslí?, ?e obstarává pohon torpéda? Právě řízená anihilace. Je ov?em pravda, ?e takhle slo?ité torpédo by bylo neúnosně drahé, i v případě, ?e by ?lo sestrojit. Mnohem efektivněj?í by bylo pou?ít prostě a jednodu?e kumulační antihmotovou hlavci, tam aspoň nebudou ?ádné ztráty energie v phaserových bankách a podobných serepetičkách. |
|
|
|
| | | Dalsi (technicky) problem je se smerovanim enrgie uvolnene pri M/A reakci. Obavam se, ze neni realne narvat do torpeda reaktor a phasery. Spis by tento ukol plnily fregaty ci jine male lode. |
|
|
|
| | | No dobře, tak řekněme, ?e 285 km je vzdálenost, kde se pravděpodobnost zničení torpéda blí?í 100%, a s rostoucí vzdáleností kledá. Těch 20.000 kiláků jsem stejně prásknul jen tak bez míření. Za těch podmínek ov?em, kdy antitorpédo nemá mo?nost palbu sváho ?irokopásmového phaseru zacílit, pak by stačilo daleko méně energie. Představte si torpédo s phaserovou oblastí o kruhovém odměru a výkonným taktickým počítačem, které za letu pálí po nepřátelských torpédech na několik tisíc km, a to plně automaticky... a jde přitom o mířenou palbu, tak?e energetické nároky jsou daleko ni??í... |
|
|
|
| | | Pokud by bylo mozne delat takoveto hlavice k obranym ucelum, tak by melo byt take mozne zuzit ten paprsek, a pak by torpedu se stacilo priblizit i na pomerne velkou vzdalenost. Proste ja v Baziliskovi (Weber). |
|
|
|
| | | Ale stacilo by rict, ze dostrel je 285 km. a bylo by to realnejsi. |
|
|
|
| | | Za techto podminek (a celnim polomeru torpeda 2m) by bylo zapotrei 4.5 tisickrat vic energie, nez je tech 270.000 TJ. (aby to bylo jasnejsi, podminky dostrel 20 000 km, rozptyl 15 stupnu (na kazdou stranu), energie jednoho vystrelu 270 000 TJ, plocha torpeda r*r*Pi, kde r=2 m, energie na zniceni torpeda 0.2 GJ (ne TJ)). |
|
|
|
| | | Zřejmě málo, řek bych. K likvidaci standardní řízené střely stačí kulka rá?e 20 mm, pohybující se rychlostí kolem M=3, řekněme 175 kJ. Řekněme, vzhledem ke kvalitněj?ím materiálům 24. stol. tak 1000x víc, tedy zaokrouhleně 0,2 TJ. To dává energii na zničení cca 1,35 mil. torpéd, to myslím postačuje... i kdybych tu energii desetkrát či stokrát podcenil (co? si nemyslím, stačí zničit senzory v hlavě torpéda a torpédo je k ničemu), pořád je tu té enetgie dost na likvidaci děsítek hlavic. |
|
|
|
| | | Zkus odhdnout kolik energie je zapotrebi na zniceni torpeda. Z toho vyleze, jestli to staci. |
|
|
|
| | | Alpedar: no, kdy? si vezme?, ?e máč v tom torpédu vyu?itelnou energii 270.000 TJ, tak jeden takový výstřel by neměl být problém, ne? To není opakovaně pou?itelná hlavice, ale jednorázový nástroj proti silné soustředěné torpédové salvě, například ze ?esti RFTT... ?e, Bendi? |
|
|
|
| | | Ptaak : ty phasery s 15 stupnovym rozptylem a dostrelem 20 000 km se mi nezdaji, to by musely mit ohromny vykon.
Zkuste nekdo odhadnout, kolik energie musi torprdo dostat (ve forme phaseru), aby bouchlo. Z toho by slo odvodit jak vykon obranych phaseru s rozptylem a dostrelem, tak i velikost oblasti, kterou vycisti od torped jedno torpedo. |
|
|
|
| | | Pokud by slo phasery pouzit na doplnovani energie, tak by to byla idealni obrana proti phaserum. |
|
|
|
| | | 4/7: to je navíc mnohem operativněj?í, proto?e nemusí? na loď instalovat energetické vysílače (na to by mo?ná ?ly pou?ít plasery, ale pak je systém omezen na pohyb v jejich palebném poli, je tu problém s navigací atd atd, a i phaserovou palbu lze na dálku zachytit mimo hlavní paprsek...). |
|
|
|
| | | Ptaak: bude energetický spoj vidět v případě, ?e se v?echnu energii podaří zaměřit na cíl ? Nepřítel by měl vidět maximálně odrazy na kosmickém smetí, které se dostane do trasy přenosu. Navíc pokud by i to byl moc silný zdroj, neměl by být problém senzory vybavit vlastním zdrojem energie a průbě?ně je stahovat na doplnění paliva. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
