ARCHÍV=> Válečný ?táb |
Spravuje: Ptaak
Počet příspěvků: 1442
|
Toto fórum je určeno pro ty, kteří se chtějí zabývat (nejen) vesmírným bojem a v?ím, co s tím souvisí. Prosím vás tímto, abyste proto dodr?ovali následující pravdila:
Chovejte se, jako ?tábní důstojníci, k sobě navzájem s jistou decentní úctou. Vyjadřujte se pokud mo?no přesně a konkrétně a politiku nechte jinde, pokud se přímo netýká probíraného tématu. Pokud někde narazíte na zajímavé stránky se SF vojenskou tématikou, nejlépe mi je po?lete na mail, já je sem přidám. Děkuji.
Pacifistům vstup zakázán a pacifistické příspěvky budu bez milosti mazat!
Bendiho ST Military
Grand Fleet Head Quartres - stránky dočasně mimo provoz
happzova TrekBattle
Dedikův vesmír
Moje MEF, stará a nová verze
On War - von Clausewitz
Studie galaktické války
|
|
|
| | | Tak se presunem do Fyziky ve sci-fi, kde uz Ptaak nadhodil otazku. |
|
|
|
| | | Já bych začal tím, ?e bych rozebral, co v?echno budeme potřebovat. Jaké síly se uplatňují, pokud letí oběkt warpem? Jaké jsou vztahy mezi dvěma oběkty ve warpu? Jaké jsou vzájemné vztahy mezi oběktem ve warpu a oběktem v normálním prostoru? A jakým způsobem se přechází do warpu a z něj a jaké podmínky přitom platí? Tohle jsou podle mě první věci, které se musí vyře?it. |
|
|
|
| | | Problem je, ze kdyz clovek zacne s dnesni fyzikou, tak se proste k ST nedostane. |
|
|
|
| | | alpedar: souhlas. musime nejdrive vytvorit poradne a zivotaschopne modely - at uz fyzikalni ci technicke - pro vetsinu navrhovanych zbrani a pak muzeme vesele zacit se strategii a taktikou. Ale kde zacit driv, to opravdu nevim. Ze by WJ, impuls, ... ? |
|
|
|
| | | Alpedar: ale v?imni si, jak probíhal v epizodě TNG: Preventivní úder boj maquitských Peregrine fighterů s cardassianskou lodí - ta pro ně byla v podstatě stabilní cíl a ony si kolem ní krou?ily jak chtěly, a to, ?e mohla hned vypálit plným impulsem proti této obratnosti je v podstatně na nic. |
|
|
|
| | | A to je kravina, ale dokud poradne nepopiseme co jak funguje ... |
|
|
|
| | | Nejde mi o to, ze dosahnou zrovna 0.25 c, ale to, ze to kazda lod dosahne v serialu prakticky ihned. |
|
|
|
| | | Alpedar: jenom?e tady nejde jen o rychlost, ale i o schopnost změnit vektor, a tady je Miranda pota?mo Intrepid class v jasné výhodě, neřkuli pak takový Defiant nebo Peregrine... |
|
|
|
| | | Bendi: ale a? pří?tí týden, tenhle nezvládám. |
|
|
|
| | | Hmmm... omluvte prosím zhor?enou kvalitu obrazového záznamu, SSC přeci jen není 3D studio a nasvícení je občas otřesné... |
|
|
|
| | Ptaak: Potvrzeno, pří?tě beru manuály.
K těm mikrotorpédům: Osobně bych je pou?il do spřa?ených point defence vě?í spolu s nískoenergetickými phasery právě proti vět?ím torpédům / plavidlům poněkud men?ích rozměrů / jiným vhodným předmětům a ve spojení s replikátorem na místě by to snad byl i celkem slu?ný obranný systém. |
|
|
|
| | | Problem s tezkopadnosti - plny impulz a hned ho maj. Desna kravina, ale v serialu to tak je. |
|
|
|
| | | A propos, pánové, koukněte se na nový odkaz v úvodu, hned za ST Military. To jsem si hrál se SSCreatorem... podrobnosti o vybavení po?lu za pár dní :)) |
|
|
|
| | Bendi: někdy musíme sednout nad manuál, probrat techniku a dát ty pulsy a jammery dohromady, pak teprve mů?em stavět taktiku.
MarWarr: nemá? pravdu, alespoň co se týče anitmikrotorpéd. Mikrotorpédo je pořád miliardkrát levněj?í ne? loď třídy Galaxy, která si jich mů?e v průmyslových replikátorech instalovaných přímo v odpalovacím systému nadrtit kolik chce, dokud bude mít energii. A rozdíl upozorňuji tě, ?e pro rychlosti torpéda 0,75c má? při palbě na max. dostřel 3.500.000 km asi 15 sekund na úhybný manévr, ve skutečnosti míň, proto?e čím dřív ho zahájí?, tím men?í má účinnost, a loď o 700 metrech délky prostě je tě?kopádná, na tom se nic nedá změnit... |
|
|
|
| | | Ptaak: Pak bude tak trochu přegravitonováno a nikdo u? nic neuvidí, z čeho? plyne, ?e se bude muset vyvinout ru?ení oněch grav. pulzů i WJ, co? je ale problém, proto?e namáme sjednocenou technologickou / vědeckou / fyzikální základnu, bez které to, jak Alpedar zcela správně avizoval, prostě nejde a proto?e konkrétně tohle se za daných okolností nedozvíme, máme prostě smůlu :-(( |
|
|
|
| | | Nazdar, rad bych se zkusil pripojit do vasi diskuse, ikdyz nejsem na tohle tema znovna odbornik (ve skutecnosti je pro me cteni tehle diskuse vedomostnim prinosem), tak prosim sve fazery nastavte na omraceni.
K tomu jak se priblizit warpem, vypalit a zmizet. Myslim, ze tady si romulane tou smlouvou docela prilepsily. Jejich taktika demaskovat-roztrilet-maskovat je mnohem lepsi. Proto me hodne vadi to jak Picard v jedne episode demonstroval schopnosti maskovaciho systemu flotily a neupravil misto toho mirove vztahy mezi flotilou a romulany.
Ostatne vetsina taktickych reseni utoku torpedy a obrany proti nim byla situovana pro zacatek bitvy a pro maly pocet lodi (1na1). Zacatek je sice velice dulezity, ale nemusi byt nutne rozhodujici. V bitve s vetsim poctem lodi na kterou se obe strany pripravily je v podstate nemozne branit se protiopatrenimi typu mikrotorpeda. Nehlede na nakladnost by se mohla priplest vlastni lod. A v pripade sestreleni torpeda fazerem by se mohla bitva mohla stat bitvou torpedovou, protoze by fazery byly plne vytizeny. To by znamenalo novy smer vyvoje a zalezelo by na tom kdo ma lepsi senzory.
Myslim, ze tady jsou asi nejucinejsi uhybne manevry. Taky jsem myslel na obranu proti smerovym torpedum smerovymi stity. Jako ze by se presunula energie do urciteho mista stitu. To by se ale nemuselo vyplatit v pripade zasahu dvou torped tesne po sobe na ruznych mistech.
Taky jsem premyslel nad klamnymi manevry torped. V pripade stihani jedne lodi druhou. Tohle by dalo pouzit asi jen pro pripad kdy strili lod pronasledijici. Torpedo by se zamerne vystrelilo aby tesne minulo cil a preletelo ho. Pak by vletelo pred pronasledovanou lod a zpomalilo. To by asi necekali a nebylo by to energeticky narocne.
Omluvte ze je to tak dlouhy a neni to asi o nicem. Pisi poprve a mel jsem toho vic v hlave. |
|
|
|
| | | Ja si WJ predstavuju stejne. Tady proste chyby jasny popis fyziky a techniky. Bez toho staci udelat z neceho ultimativni zbran pridanim predpony hyper pred nazev. |
|
|
|
| | | Alpedar: já so v?dycky WJ představoval podobně jako v MoO II, tedy pole zabraňující pohybu rychlostí vy??í ne? c. V takovém případě byb ylo potřeba Bendiho taktiko výrazně inovovat, proto?e by byla nepou?itelná. Kromě toho je velmi důle?itá otázka, zda WJ mů?e způsobit, ?e loď (torpédo) pohybující se warpem mů?e při spu?tění WJ nadále letět ve warpu. Pokud ne, tak první věc, kterou udělám, kdy? zjistím, ?e se ke mě blí?í ony zmiňované grav. pulsy, je, ?e odpálím WJ a je víceméně vystaráno... |
|
|
|
| | | Ohledne WJ - myslim si, ze rrealnejsi je, aby po dobu cinnosti zabranoval v pouziti warpu (kdo by byl zrovna ve warpu, toho by to mohlo i poskodit). Ale jekmile by byl vypnut, tak kdo ma funkcni pohon, ten muze letet.
Pri teto koncepci by bylo vyhodne vyvinout sprazeni WJ a vlastniho pohonu, aby nebyl rusen.
Taky je zajimava myslenka, ze by pohon mohl fungovat zaroven jako WJ. To by melo za nasledek napr. velke rozestupy pri letu. |
|
|
|
| | | Bendi: ale kdyľ bude stejně tak oslepen cizími grav. pulsy, tak uľ bude jedno, jestli přidá jeden vlastní. Aľ na to, ľe ¨v mnou navrhovaném případě bude oslepen i útočník, tedy nebude to útok vidoucího na slepého, ale souboj dvou slepých. Myslím, ľe to podstatně zvýąí obráncovy ąance na úspěch, neľ aby jenom seděl jak kachna na ráně a nechal se sejmout. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
