ARCHÍV=> Válečný ?táb |
Spravuje: Ptaak
Počet příspěvků: 1442
|
Toto fórum je určeno pro ty, kteří se chtějí zabývat (nejen) vesmírným bojem a v?ím, co s tím souvisí. Prosím vás tímto, abyste proto dodr?ovali následující pravdila:
Chovejte se, jako ?tábní důstojníci, k sobě navzájem s jistou decentní úctou. Vyjadřujte se pokud mo?no přesně a konkrétně a politiku nechte jinde, pokud se přímo netýká probíraného tématu. Pokud někde narazíte na zajímavé stránky se SF vojenskou tématikou, nejlépe mi je po?lete na mail, já je sem přidám. Děkuji.
Pacifistům vstup zakázán a pacifistické příspěvky budu bez milosti mazat!
Bendiho ST Military
Grand Fleet Head Quartres - stránky dočasně mimo provoz
happzova TrekBattle
Dedikův vesmír
Moje MEF, stará a nová verze
On War - von Clausewitz
Studie galaktické války
|
|
|
| | Vlada: mám dojem, ?e by ses měl vrátit k fyzice: kdy? vytvoří? protisignál o přesně stejné amplitudě a přesně opačné fázi, tak ho ABSOLUTNĚ vyru?í?. Pokud dosáhne? absolutní přesnosti, neexistuje způsob, jak by to mohl kdokoliv odhalit. Tady se nemluví o bílém ?umu. Tak?e rozdíl tech. úrovní je tu více ne? podstatný, je tu rozhodující: to, jak moc se obránci podaří přesně nastavit amplitudu a fázi určuje, do jaké míry signál vyma?e, a to, jak moc citlivou má útočník detekci, určuje, zda si zbytkového signálu v?imne.
Jiná otázka je, jestli ru?it přicházející nebo odra?ené vlněné, podle mě je jednodu??í ru?it přicházející. Samzřejmě jde ov?em o vícepásmový scan, to se dělá u? dneska, ale u? to B-2 doká?e do značné míry aktivně eliminovat... a za 400 let?? |
|
|
|
| | | Btw v Perry Rhodanovi existují gravitační bomby je? ničí cíl právě obrovskými změnami gravitace jdoucích v rychlém sledu. |
|
|
|
| | Ad stealth: Nemyslím ?e ji? zmíněné aktivní sni?ování odrazné plochy (vyslání shodného signálu s opačnou fází) je v podmínkách ST uskutečnitelné. I ten nejzaostalej?í národ co je schopen dosáhnout alespoň warpu jedna, bude mít IMO dostatečně kvalitní senzory aby poznaly ?e jim někdo posílá něco jiného ne? by jim mělo přijít. Dnes radary na toto zji?tění nejsou dost inteligentní, ale za pár desetiletí... A nemění to ani fakt ?e systém starající se o vyslání protisignálu bude rovně? dokonalej?í.
?patný signál je pořád ?patný signál a senzor od jistého technologického stupňě by ho měl rozpoznat ať je jeho původ v sebedokonalej?ím zařízení.
Pak je tu je?tě pár věcí. Rozhodně bych akceptoval ?e ten systém zvládne odpovídat na různá detekční zařízení z různých směrů a ve vět?ím počtu (tedy přesně to co dne?ní zařízení tohoto typu neumí), to je z velké části i otázka výpočetní kapacity. Potud je?tě ok. Jen?e vyslání protisignálu je zároveň prozrazením své pozice. Pokud bude ru?ená loď vybavena nejen aktivním senzorem (který je ru?en protisignálem), ale zároveň bude pou?ívat pasivní detekční systém (případně ten aktivní bude umět pracovat v obou re?imech současně - co? umí u? dne?ní radary), bude protisignál působit jako moc pěkný majáček :)
To máte jako kdy? někdo tvrdí ?e sestrojí supermega naprosto nezjistitelný letoun a vzápětí dodá ?e jeho primární senzor bude radar :)))
V této souvislosti mě napadá otázka "Stealth ano či ne?"
Přemý?leli jste někdy také o tzv. "Ruském pohledu na věc"? Rusové tvrdí ?e stealth v takové míře v jaké ho preferují amíci je naprosto zbytečný a navíc drahý. Stejně není nikdy stoprocentní a dříve nebo později se objeví něco proti čemu? bude jeho efektivita víceméně nulová, tak proč se s ním patlat a cpát do něj ohromné částky? (dne?ní stealth má navíc několik nepříjemných nevýhod jako například potřeba klimatizovaného hangáru, tedy vysoké nároky na údr?bu) Stealth je k něčemu pouze proti méně pokročilému protivníkovi. Pokud je soupeř na zhruba stejné technologické úrovni, ztrácí v podstatě smysl. Proto Ruské letouny nemají komplexní stealth (a taky proto ?e by na něj stejně neměli pra?ule :)) |
|
|
|
| | | V DS tech. manualu se pí?e něco na ten způsob, ?e u kv. torpéd je?tě nějáký druh krystalu usměrňuje energii hlavice k naru?ení prostorového kontinua, pro přesněj?í popis bych musel hledat. |
|
|
|
| | | marshall: ten anglicky text, ktery citujes, VELICE pripomina princip laseru: take vybuzeni elektronu na vyssi hladinu a jejich nasledny pad zpet. |
|
|
|
| | | Já četl, ?e kvantová torpéda obsahují velký počet kvantových vláken (sice nevím přesně, co to je, ale je to nebezpečné :) ), která uvolňují svou (poměrně značnou) energii do ?títů na mnohem men?í plo?e ne? fotonová torpéda, tak?e jsou účinněj?í... |
|
|
|
| | | A aby mi tu zkousku jeste dali musim dodat, ze absolutni nuly nelze dosahnout v konecnem poctu kroku (termodynamickych deju).:)))
No, ale tohle je scifi. A je fakt, ze v 60-tych letech si asi taky nemysleli ze budeme dnes trasportovat fotony(ZATIM!!!). |
|
|
|
| | | No zkousku ze termodinamiky jeste nemam, ale tusim ze nejakym zpusobem vyuzivaji energii nuloveho bodu tj. 0 kelvinu. Problem s velikosti entropie. Vytvari 11 rozmerny prostor (podoba s teorii hyper strun).
By forcing neutronium electrons into highter orbits, the electrons are placed in a quantum state far beyond normal. At the moment of detonation, the energy released is enormous and displays the characteristic prismatic flash as the electrons fall through quantum states." ... na i-netu je toho dost.
Podle mne NEPRAVDEPODOBNE! |
|
|
|
| | | nemám tu?ení, na to se zeptej Bendiho. |
|
|
|
| | | A jak teda kv. torp. fungujou? |
|
|
|
| | | Krom toho na kvantových vláknech jsou postavený kvantový torpéda |
|
|
|
| | | No, jednou se stalo Enterprise D, ?e na jedno narazila (teda, to bylo přírodní, mnohem vět?í, ale...), a málem to u? nerozchodila... |
|
|
|
| | | A co to udela, kdyz nekdo do nich vletne? (obycejna silna exploze, neco zvlastniho)? |
|
|
|
| | | to byly jenom okam?ité nápady, kromě té kvantovky - tu pou?ívají třeba moje Intrepid refit, je to několik (obvykle 2-3) kvantová vlákna uzavřená v pouzdře, vypou?tí se to z torpédometů (jakýchkoliv), a po několika vteřinách (případně míň) se pouzdro rozpadne. Vět?inou se to pou?ívá proti pronásledovatelům, kteří vletí přímo do těch vláken. Zaznamenat relativně velmi malou minu je docela problém, a pak u? bývá pozdě... |
|
|
|
| | | Tak prosim te detajlneji popis ucinky tech ostatnich. Neuvedl jsem konkretni hodnoty jak jsou gr. miny ucine, velke, drahe, protoze zatim nevim jak to vymislet. Budu vsak rad z kazde rady. |
|
|
|
| | | gravitační mina je velmi zajímavá věc, já ov?em ve ST dávám přednost kvantovým :)). taky mě napadla tachionová mina kombinovaná s phaserem: odpálí se tachiony, protivník je nucen restartovat harmonickou frekvenci ?títů a v tu chvíli dostane ránu phaserem... |
|
|
|
| | | Ptaak: To je jasne. Dokonce je vzdy dobre uvazovat senzory a vlastne vsechno lepsi nez vlastni. Porazit slabsiho nepritele neni problem. Stalo by za to zjistit, jak je to ted, a pak odhadnout jak by to mohlo byt v budoucnosti. Napr pokud neni mozne detekovat neco vzdalenejsiho nez 1 m, neni nutne vymislet maskovani pro vzdalenosti radove ly (samozrejme prehanim, tyto cisla jsem jen placnul.) |
|
|
|
| | Taky jsem ~vymyslel~ zajimavou gravitacni zbran. No, vymyslel je prilis silne. Spis jsem si vduchu dukladneji popsal jak funguje (ne proc funguje, jestli funguje) gravitacni mina. A ze jste tak hodni :)) tak vam to reknu.
Pri ~explozi~ gr. miny dojde k tomu, ze nahle zvisi svoji hmotnost a zase ji snizi (treba i jakoby do zaporna) a to nekolikrat (treba jednou) zopakuje. Jeji nicive ucinky zaviseji na nekolika faktorech.
1) amplituda vychilky - netreba vysvetlovat. Samozrejme klesa s druhou mocninou vzdalenosti.
2) strmosti vlny, nebo jinak receno na vlnove delce a jejim tvaru. Dosahnout ostreho zlomu by melo byt velmi obtizne (z analogie k el. mag. zareni, vysilani zprav etc.) proto budu tuto vlnu povazovat za sinusoidni. (kazde vlneni jde rozlozit na harmonicke). Je totiz velky rozdil, zda vlna s amplitudou treba 1000 N/kg (tedy udeluje zrychleni 100 g kdyz ma max. vychylku, 0 g pri nulove vychilce -100 g v opacnem maximu) ma vln. delku 1 m ci 1 ly.
3) Rozmerech a odolnosti cile. (velky cil je zranitelnejsi) A zajimavost neni dulezity objem ale velikost ve smeru od epicentra.
|
|
|
|
| | | Alpedar: No, podle mě má cenu uva?ovat pouze senzory nejméně stejné úrovně jako jsou vlastní, proto?e pokud jsou na ni??í, tak jsou natolik snadno ovlivnitelné, ?e na ně maskování nepotřebuje? - nedoká?í rozeznat ru?ení (nezjisti, ?e jsou ru?eny, na rozdíl od těch "moderněj?ích"), které je určeno proti vyspělej?í technice, a tudí? není co ře?it... |
|
|
|
| | | Alpedar: popisuje? antigravitaci. Takovým motorům, pro které "neplatí" III. newtonův zákon, se obvykle říká "kosmické" a pokud vím, tak jediný známý způsob (teoretický, samozřejmě), jaký je nám dnes znám, jak toho docílit je právě antigrav. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
