ARCHÍV=> Válečný ?táb |
Spravuje: Ptaak
Počet příspěvků: 1442
|
Toto fórum je určeno pro ty, kteří se chtějí zabývat (nejen) vesmírným bojem a v?ím, co s tím souvisí. Prosím vás tímto, abyste proto dodr?ovali následující pravdila:
Chovejte se, jako ?tábní důstojníci, k sobě navzájem s jistou decentní úctou. Vyjadřujte se pokud mo?no přesně a konkrétně a politiku nechte jinde, pokud se přímo netýká probíraného tématu. Pokud někde narazíte na zajímavé stránky se SF vojenskou tématikou, nejlépe mi je po?lete na mail, já je sem přidám. Děkuji.
Pacifistům vstup zakázán a pacifistické příspěvky budu bez milosti mazat!
Bendiho ST Military
Grand Fleet Head Quartres - stránky dočasně mimo provoz
happzova TrekBattle
Dedikův vesmír
Moje MEF, stará a nová verze
On War - von Clausewitz
Studie galaktické války
|
|
|
| | Mozna bych neomezoval pocet bodu na stranu, ale primo na jednotky, ktere se ucastni boje, a postupne jim je omezoval (poskozeni, ztraty personalu, ...) a take jim zakazoval jiste akce, pokud nejsou ve stavu, ktery je umoznuje.
A ted k simulaci: tahovka je - zcela necekane :) - jen o neco malo jednodussi nez real-time, ale v tahovem systemu se muzeme obejit bez nekolika dalsich efektu, ktere tak vec jeste dale zjednodusuji. Pro tuhle simulaci by uz rozhodne nebyl problem napsat velici terminal s pomoci HTML/CSS/PHP/MySQL/Linux (a jsme vysmaty, jak se rika...), ze ktere si podstatne technicke a bodovaci udaje stahne i simulator. Po odeslani rozkazu vsech zucastnenych stran se provede vyhodnoceni a jede se dalsi tah.
Ohledne rychlosti postupu: verze1 byla neco jako muj "skicar". Nema smysl neco vyvijet, kdyz jeste neni stanoveno poradne prostredi, ve kterem se operace budou odehravat. Ale uz se na tem pracuje |
|
|
|
| | | Přesto?e ani mě není zatím jasné, jaká bude úloha ve vytváření simulace, měl bych pár návrhů. Myslím, ?e nikdo nebyl proti vytvářet ji, alespoň ze začátku, jako tahovou. To je důle?ité i pro realtime verzi a myslím, ?e by nebylo na ?kodu vyvíjet oba módy.
Já bych to udělal takto. Ka?dá akce jako pou?ívání motorů, zbraní nebo ?títů by měla přidělen určitý počet "pohybových bodů". Ka?dá strana by měla určitý počet těchto bodů na kolo. Po stisktnutí tlačítek k zahájení tahu oběma stranama by se tyto naplánované akce provedly. Čím méně bodů bude k dispozici, tím víc se hra bude přibli?ovat realtimu. Nic proti realtimu nemám, ale strategicky rozhodovat o deseti lodích není mo?né. Samozřejmě bude nutné znát časovou a energetickou náročnost v?ech mo?ných elementů. Mezi takové samozřejmosti jako motory, zbraně, ?títy, senzory, podpora ?ivota, strukturální integrita, transportéry a dal?í technické prvky by měla být začleněna morálka a rozdělení slu?eb na lodi. Není přece mo?né aby např. v?ech 200 lidí makalo pořád.
Tak takhle bych si to představoval já. Samo?řejmě mů?e být něco ?patně a mo?ná u? to není aktuální (postupujete dost rychle). Taky mě zajímá jak velký prostor bude k dispozici. V tom je problém v rychlostech warpu a impulsu. No, to bude asi v?echno. |
|
|
|
| | Ano, nas zajima lehka, efektivni komunikacni jednotka, jejiz patrne prvni stupen je komunikator, a tedy jeho nasledne upravy pro vyuziti MC.
|
|
|
|
| | | Jen?e tady nás v tuhle chvíli nezajímají subprostorové vysílače, ale bojové komunikační prostředky námořní pěchoty a expedičního sboru. Mariňák sebou na planetu asi nepotáhne subprostorový vysílač, ?e. |
|
|
|
| | | Na ten holoemitor jsem chtěl poukázat jenom ohledně velikosti. Je sice z 26 století, ale komunikátor je jenom jako dneska mobil. Proč by teda nemohl mít procesor a v?echnu tu potřebnou havěť. Ve ST je vyu?ívaná komunikace subprostorem. Signál je vysílány přes subprostor podobně jako elektromagnetické vlny, s tím rozdílem, ?e subprostor nepodléhá na?ím zákonům fyziky. Z dostatkem energie lze poslat vlnu subprostorem na značnou vzdálenost. Signál v?ak časem degraduje a zbyla energie se promění jako klasické elektromagnetické zářeni. Zbytečná silná dávka energie celkově odtrhne signál od na?eho časoprostoru. Proto se co 22 světelných let umisťují speciální subprostorové vysilače které obnovují energii signálu. Signál z vyu?ítim subprostorových vysilačů dosahuje warp 9,9999 co? je asi ?edesátkrát rychléjí ne? nejrychlej?í lodě. |
|
|
|
| | | Kdy? jsme u těch bioneurálních obvodů, tak mě napadlo, ?e by se snad daly vyu?ít k přesunu nanitů po lodi. Vzduch by asi nebyl moc dobrej a vyrábět jim cesty stojí energii a čas, i kdy? by si je dělali sami.
hapzz: sakra, ten BattleTrek mi nejde z hlavy. U? se dívám na Builderu po seriálech o C++.
Jaký prázdniny??? Pomóóóc, já to nestihnu!!! |
|
|
|
| | Tak?e zájemci o jednotky MC mohou najít na stránkách Velitelství GF (odkaz nahoře) podrobné informace :).
"Námořní pěchota je tu od toho, aby umírala, a Flotila je tu od toho, aby ji dopravila tam, kde se umírá." |
|
|
|
| | | Tak jsem trochu premyslel nad vzdalenostmi, a tohle : z toho vylezlo. |
|
|
|
| | | Ninja: jen?e ten emitor měl 500 technologický let náskok. proto ho zde neuva?ujeme. |
|
|
|
| | | Ohledně komunikatoru: holoemitor dokázal pojmout ob?irnou doktorovou databázi, tak?e komunikator jako "mobil s překladačem" mů?e fungovat jako příjimač a vysilač. Ale na čem? ... |
|
|
|
| | | Ech, ustrnul jsem nekde na pocatku voyageru... Nevadi, stejne se nic nemeni: bioneuralni sit netvori hlavni vypoctove jadro pocitace, pouze mu odlehcuje a uvolnuje ho tak pro jine vypocty. |
|
|
|
| | | Ptaak: Myslim si, ze k smerovemu vysilani je zapotrebi antena mnoho nasobne vetsi nez vlnova delka vysilani. Urcite nepouzivaji mensi vlnove delky nez IR (nicim by to neproslo (pri nizkem vykonu)). (cele imho - nemam to overene) |
|
|
|
| | | happz: bioneurální síť je standardem u věch moderních plavidel, třídy Intrepid, Soveregion, Defiant. Pokud si dobře vzpomínám na to, co jsem čelt, tak v Dominion War bylo Intrepidů celkem dost (zničeno), tak?e se tahle technologie asi začíná roz?iřovat... |
|
|
|
| | | Pokud vim, tak snad jen experimenty jako byl Voyager byly vybaveny bioneuralnimi obvody pro zlepseni rakcniho casu ruznych komponent v systemu. Klasicke do te doby pouzivane pocitace snad ani nemaji presne uvedeny princip. Jejich jadro vyuziva vnitrniho FTL pole pro urychleni prenosu po datovych kanalech (na principu optickych vlaken) a princip prace je asi nespecifikovany (nemam po ruce TNG manual, takze jen tak z hlavy...) |
|
|
|
| | Alpedar: ale v ?ádném případě nebude silný jako de?ifrovací komp velikosti PC. Pokud vím, tak počítače jsou na principu bioneurálním, tedy fungují podobně jako mozek, jen s vy??í operační rychlostí (o dost vy??í :) )
Co se týče přesnosti senzorů, tak např. senzory pro zaměření transportéru musí být zatraceně přesné, kdy? doká?í předat transportéru potřebné informace na tisíce km (mám pocit, ?e na min. 5.000 km se v TBG přenosy konaly).
Co se týče míření zbraněmi, tak phasery jsou zřejmě i na těch 300.000 km značně přesné, kdy? je mo?né zasáhnout jeden specifický komponent lodi (tomu ale nevěřím). U torpéd je to o něčem jiném, ale v ENT se mluvilo o tom, ?e tehdej?í experimentální torpéda dosáhla zásahu s přesností 3 m(!). Koneckonců kry? je mo?né dneska zkonastruovat mezikontinentální střelu schopnou trefit jeden určitý dům, tak proč by za 400 let neměli je?tě dokonalej?í systémy? Hlavní problém podle nmě není v přesnosti, ale předev?ím v předpovězení trajektorie cíle. |
|
|
|
| | | alpedar: tezko rici, zda se pouzivaji kv. pocitace, ale vzhledem k dosavadnimu vyvoji, k tomu, ze kapacita pameti je u pocitacu v ST udavana v qubitech, bych si tipnul, ze ano. Navic ve spojeni s FTL polem v jadre pocitace vykon jeste vzroste. Bohuzel, nevim, jestli jsou uz na takove urovni, aby se daly zabudovat komplexni kvantove pocitace do komunikatoru. Tam se patrne bude pouzivat neco klasictejsiho. |
|
|
|
| | | Alpedar: jak velká by podle tebe musela ta anténa být, aby se dal přená?et omezený výkon? |
|
|
|
| | | Jak je to v ST s vykonem pocitacu ? Pouzivaji se kvantove pocitace?
pokud by se bezne pouzivali kv. poc., tak by i pocitac v komunikatoru mohl byt desne silej. |
|
|
|
| | Dulezita otazky :
- Jak jsou presne senzory (na jakou vzdalenost urci pozici cile presne, jak zavisi nepresnost na vzdalenosti)?
- Jak presne (s jakou uhlovou odchylkou) jde mirit s phasery/lasery/nerizenymi strelami ...
|
|
|
|
| | | ?ifrování textu mo?ná (půjde to ov?em s dostatečnou úrovní v reálném čase? Přeci jen tamní počítač nemů?e být moc výkonný), ale co kódování vysílání (tím myslím různé úpravy nosné vlny a podobné serepetičky přímo se signálem)? A ten dosah? Jenom pár kilometrů, s tím, ?e loď nebo základna - a její aktivní senzory - fungují na vět?í vzdálenosti jako retranslačka? Nebo má i tak malý přístroj dosah stovky km? |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
