Trekkies.cz StarTrek.cz Sickbay CZ Kontinuum StarTrekKnihy.cz WARP TrekCORE TrekCollective Memory Alpha Memory Beta Ex Astris Scientia Treknews.de


 

   ARCHÍV FÓR

 
 REGISTRACE
 
Nick: 
Heslo: 
  
 Zaslání hesla
 

ARCHÍV=> Válečný ?táb

Spravuje: Ptaak
Počet příspěvků: 1442
Toto fórum je určeno pro ty, kteří se chtějí zabývat (nejen) vesmírným bojem a v?ím, co s tím souvisí. Prosím vás tímto, abyste proto dodr?ovali následující pravdila:

Chovejte se, jako ?tábní důstojníci, k sobě navzájem s jistou decentní úctou. Vyjadřujte se pokud mo?no přesně a konkrétně a politiku nechte jinde, pokud se přímo netýká probíraného tématu. Pokud někde narazíte na zajímavé stránky se SF vojenskou tématikou, nejlépe mi je po?lete na mail, já je sem přidám. Děkuji.

Pacifistům vstup zakázán a pacifistické příspěvky budu bez milosti mazat!

Bendiho ST Military
Grand Fleet Head Quartres - stránky dočasně mimo provoz
happzova TrekBattle

Dedikův vesmír
Moje MEF, stará a nová verze
On War - von Clausewitz

Studie galaktické války


Autor:  Text:     
Nejnovější   Novější 882 - 901 / 1442Starší   Nejstarší

Alpedar - 17. březen 2002 19:13sipka
ZAMĚŘIT
Alpedar
melo by to pokracovat v tom duchu, ze cast enrgie se pohlti, cast odrazi a cast projde, pomer by zavisel na zasazene plose (mensi plocha - sance ze vic projde), proto by vybuchy sly popsat pomoci kategorii 1. a 4. (1. - v pripade strepin). A pomer by mel take moci zaviset na frekvenci.
Ptaak - 17. březen 2002 19:09sipka
ZAMĚŘIT
Ptaak
Zatím 100% souhlas. Takhle nějak jsem to dělal ve své navrhované Space hře, ale nebylo to ani zdaleka tak rozpracované.
happz - 17. březen 2002 19:09sipka
ZAMĚŘIT
happz
alpedar: hm, souhlas. Takhle popsany stit je v podstate idealni jak pro algoritmizaci, tak pro popis realnych stitu. Do jake kategorie by patril treba takovy vybuch torpeda na stitu? vzhledem k anihilaci je vysledna energie vybuchu tvorena prvnimi tremi kategoriemi...
btw co pridani dalsiho prvku do prace stitu, jiz zminovane soustredeni se na dopad na stit - lokalni a energeticky narocne posileni stitu v jistem miste? Stanovit narocnost tohoto posileni a jeho zavislost na dodavane energii a stavu stitu.
Alpedar - 17. březen 2002 19:02sipka
ZAMĚŘIT
Alpedar
Pokus o navrzeni sady parametru k popisu stitu Nesnazim se popsat konkretni druh stitu, ale vymislet popis stitu takovy, aby pomoci neho sel modelovat jakykoli druh stitu. Nezamerim se tedy na to, jak funguje (dekuji, dobre :)), ale na to jak se projevuje.

Stit muze byt v ruznem stavu (plna sila, poskozen, ...), to by popisovaly "body stitu" (dale BS) a to tak, ze absolutni hodnota by byla urcena BS, relativni BS/ BS_MAX. Bylo by vhodne, aby pri konkretni implementaci platilo, ze stit se silou N BS je stejne silny jako jiny stit (i lehce jina technologie, ale stejna kategorie) se stejnym poctem BS.

Dale je nutne uvest jak dlouho trva dobiti 1 BS, kolik energie je k tomu zapotrebi a kolik energie je zapotrebi k udrzovani stitu (v zavislosti na BS), pripadne jak klesa sila stitu v zavislosti na case a jeho sile. (dale je nutne si uvedomit, ze pokud klesa sila stitu, tedy se stit vybyji, tak je pravdepodobne jeho energie vyzarovana do okoli, tedy lod je napadnejsi).

Dale je nutne neco k popisu toho, jak se stity "postaraji" o utok.
Zde je nutne rozebrat nekolik druhu utoku:

  1. vysokorychlostni nabyte castice
  2. vysokorychlostni neutralni castice
  3. EM zareni - Lasery
  4. projektily (chapu jako vetsi hmotne objekty - od ateroidu, prez jeste nevybuchle RS az k strelam z kulometu)
Myslim si, ze prvni tri kategorie by sly posat stejne, ale ctvrta (projektily) vyzaduje samostatny pristup.

pokracovani priste

Ptaak - 17. březen 2002 18:56sipka
ZAMĚŘIT
Ptaak
Jenom?e kdy? má? v některých modulech rozdílně výkonné vedení, tak to brzdí systém jako celek...
Alpedar - 17. březen 2002 18:52sipka
ZAMĚŘIT
Alpedar
V pripade upgradu jsou upgradovany datove vodice uvnitr komponent, stare zustane jen propojeni (ktere musi byt navrzeno dostatecne predimenzovane aby umoznovalo upgrade. Pokud to nestaci, tak se musi prejit na jiny standard. (Coz se stejne musi udelat v pripade, ze je soucasti kostry).
Ptaak - 17. březen 2002 18:47sipka
ZAMĚŘIT
Ptaak
Alpedar: jen?e standardizované vlastnosti nejsou mo?né, kdy? dojde k upgradu. Hlavní energetický rozvod mů?e být tě?ko modul, na to je moc slo?itý (prostorově) a musí být dosa?itelný z ka?dého primárního modulu. Moduly musí mít co nejjednodu??í tvar.
Alpedar - 17. březen 2002 18:43sipka
ZAMĚŘIT
Alpedar
Rekl bych, ze i datove a energeticke rozvody by mohly byt soucasti modulu (snad az na hlavni energeticky rozvod, ale ten by mohl byt samostatny modul). Stacilo by aby meli standartizovane umisteni a vlastnosti.
Ptaak - 17. březen 2002 18:33sipka
ZAMĚŘIT
Ptaak
Nebo tak, ale pokud si pamatuji, tak krychle není úplně ideální tvar pro federální technologii warpu.

Samozřejmě by to nebylo tak jednoduché, proto?e jsou i jiné věci, které by musely být instalované napevno. Namátkou bych řekl třeba energetická a datová vedení, proto?e by to taky mohlo dopadnout tak, ?e čtvrtina lodi bude mít duotronické datové spoje, třetina bioneurální a zbytek izolineární (nebo jak se ta verze, kterou má Galaxy class, jmenuje).
Alpedar - 17. březen 2002 18:27sipka
ZAMĚŘIT
Alpedar
A nebo kostek?
Ptaak - 17. březen 2002 18:23sipka
ZAMĚŘIT
Ptaak
Takové moduly by se daly vyrábět ve velkých sériích, opravy lodi by byly jednoduché (prostě vyměníte po?kozený modul za jiný a je to), konverze také, a předev?ím rychlé. ?ivotnost lodi by byla limitována pouze ?ivotností kostry (která by se ov?em musela výrazně zesílit), modernizace by se prováděla pouze u modulů instalací lep?ích techů. Jediným úkolem EDC (Engeneer and Development Center) by pak bylo vytvářet výhodněj?í tvary koster...
Ptaak - 17. březen 2002 18:11sipka
ZAMĚŘIT
Ptaak
Mo?ná nejlep?í ře?ení by byla stavba "modulových lodí". Vezměte zaběhlou třídu a upravte ji na několik standardů (válečný, průzkumný, dopravní, vědecký, diplomatický). Určete rozdíly. Vytvořte na základě tohoto rozboru moduly, ze kterých se loď bude kompletovat. Loď samu pak bude tvořit jenom zesílená kostra, na ní? se tyhle moduly navěsí.
Bendi - 17. březen 2002 17:10sipka
ZAMĚŘIT
Bendi
Je?tě ke stylu stavění bitevek: Není mo?né aby Starfleet za míru udr?ovala vysoké stavy velkých válečných lodí - je to ?eredně neekonomické a odporuje to i její vlastní definici, podle ní? Starfleet zodpovídá za mnohem víc věcí, ne? obrana UFP (viz encyklopedie). Dále nebude stavba a provoz adekvátního počtu bitevních lodí mo?ná ani z technických důvodů proto?e to UFP ze svojí ekonomikou a technologickou úrovní za daných okolností nemů?e utáhnout. Technologicky i ekonomicky je UFP hluboko za Dominionem a ani ten nebyl schopen postavit velké mno?ství bitevních lodí a boj koncipoval hlavně na plavidlech střední velikosti a velké lodě vyu?íval jen pro jejich podporu a údery na stanice. Kromě toho musí dát Starfleet dohromady velké mno?ství univerzálních lodí pro udr?ení a optimální funkci celé ří?e proto?e stavy lodí, které za normálních okolností odvádějí nejvíc práce a jsou nezbytné pro provoz státu jak v míru tak za války (Miranda, Excelsior ...) za Dominionské války značně prořídly a bude trvat několik let ne? budou doplněny. Proto je nerozumné stavět velké bitevní lodě, které pravděpodobně stejně nebudou v dohledné době potřeba a jen zpomalí hospodářskou obnovu UFP a je lep?í postavit velké mno?ství upravených univerzálních plavidel hlavně střední a velké velikosti, která budou schopna plnit civilní úkoly v míru i efektivně bojovat za války. Tady je několik mo?ností:
  • Přizpůsobit univerzální plavidla střední velikosti (Intrepid) na nesení silněj?í výzbroje.
  • Postavit velké mno?ství levných eskortních lodí, které bude mo?no ve válce pou?ít ve velkém mno?ství.
  • Stavba středních a velkých plavidel s vyměnitelnými komponenty podle druhu mise jako např. mission moduly u Nebul, tak?e by byla mo?ná adaptace z vědeckých/transportních plavidel na tě?ce vyzbrojené a vysoce výkonné válečné lodě. Tato mo?nost je podle mě asi nejlep?í proto?e nebude potřeba stavět jednu drahou armádu válečných lodí, které budou vět?inu času stejně jen pořádat cvčení a čekat v docích, a jednu je?tě vět?í armádu lodí obchodních/výzkumních/transportních/diplomatických/podpůrných/opravních, ale bude stačit jen jedna velká skupina lodí, které se budou moci podle potřeby přizoůsobit. Tím také dojde k unifikaci technického vybavení, tak?e se usnadní opravy techniky a ka?dý dok bude vybaven na opravy jakéhokoli plavidla, co? platí i o vzdělání personálu, který bude moci slou?it na jakékoli lodi. Válečné lodě navíc budou moci během míru plnit ?irokou ?kálu nevojenských úkolů, čím? se celá zále?itost zlevní a bude mo?né postavit více lodí, co? opět přispěje ke zvět?ení síly flotily. A v neposlední řadě umo?ní tato koncepce rychlej?í a levněj?í přezbrojení novými zbraněmi a technologiemi obecně proto?e se prostě místo zastaralého zbraňového/senzorického modulu namontuje modul nový a nebude potřeba stavět novou loď jen kvůli tomu, ?e se do výzbroje zavede třeba velkorá?ní torpédomet nové generace, co? je jistě nesporná výhoda.
  • V?echny vý?e popsané způsoby zkombinovat, co? by bylo asi to nejlep?í ře?ení pro maximálně vyvá?ené síly, které mohou plnit v?echny druhy mnisí od obrany státu a převálcování obrany nepřítele přez průzkum hlubokého vesmíru a obchod s kýmkoli a? po diplomatické mise (rozumí se konvenční diplomatický sbor i pluky námořní pěchoty), a třeba transport zubní pasty přez půl galaxie.
    Dále je tu je?tě diplomatický/psychologický/politický aspekt proto?e udr?ování vysokých stavů bitevních lodí v míru by bylo hrubé poru?ení politické doktríny UFP a mohly by díky tomu být problémy. Naproti tomu to, co jsem popsal vý?e by tento problém odstranilo a UFP by se dále mohla jako mírotvorce a bezbranná objeť násilí, díky čemu? by v rámci obranných opatření a pod praporem celogalaktického míru mohla vyhlazovat celé civilizace.
  • Bendi - 16. březen 2002 20:17sipka
    ZAMĚŘIT
    Bendi
    500 km má komunikátor pro komunikaci s jiným komunikátorem, s lodí na orbitu mů?e mít kontakt na 40 000 km. Energii má ze sarium-krellidové kristalové baterie, která vydr?í dva týdny a pak se mů?e indukcí opět plně nabít - toliko technický manuál.
    Ptaak - 16. březen 2002 12:14sipka
    ZAMĚŘIT
    Ptaak
    500km??? Čím to proboha ?iví? (přesněji, odkud berou energii?) A to platí pouze kvy? je v dosahu loď nebo nějaká komunikační ústředna nebo jen tak?
    Bendi - 15. březen 2002 21:24sipka
    ZAMĚŘIT
    Bendi
    happz: Skvělé. Tak to se snad uvidíme.
    happz - 15. březen 2002 20:40sipka
    ZAMĚŘIT
    happz
    bendi: na srazu budu.
    Bendi - 15. březen 2002 19:37sipka
    ZAMĚŘIT
    Bendi
    Tak jsem jen tak rychle projel ty příspěvky a zjistil jsem, ?e jsou potřeba údaje o komunikátorech a senzorech. Nejspí? u? to asi víte, ale proto?e v?echny ty příspěvky číst nebudu, tak alespoň pro jistotu dodám oficiální údaje:

    Personal Comunicators Range: 500 Km

    Senzory:
    HIGH RESOLUTION MAXIMUM EFFECTIVE RANGE: 5 ly
    MEDIUM-TO-LOW RESOLUTION MAXIMUM EFFECTIVE RANGE: 17 ly
    Bendi - 15. březen 2002 19:21sipka
    ZAMĚŘIT
    Bendi
    Je?tě dotaz. Kdo jde zítra na sraz CZ Kontinua?
    Bendi - 15. březen 2002 19:09sipka
    ZAMĚŘIT
    Bendi
    Za poslední dva dny jsem neměl čas abych se dostal k netu a těch 63 příspěvků se mi číst nechce, tak bych prosil o stučný souhrn toho, co se tu za tu dobu stalo.

    Nejnovější   Novější 882 - 901 / 1442Starší   Nejstarší
    HLAVNÍ STRÁNKA

    UŽIVATELÉ
    DISKUZNÍ FÓRA
    VYHLEDÁVÁNÍ
    STATISTIKY
    AKCE

    NASTAVENÍ
    FAQ
    ARCHÍV ]


    Sponzoruje KRAXNET spol. s r.o