ARCHÍV=> Válečný ?táb |
Spravuje: Ptaak
Počet příspěvků: 1442
|
Toto fórum je určeno pro ty, kteří se chtějí zabývat (nejen) vesmírným bojem a v?ím, co s tím souvisí. Prosím vás tímto, abyste proto dodr?ovali následující pravdila:
Chovejte se, jako ?tábní důstojníci, k sobě navzájem s jistou decentní úctou. Vyjadřujte se pokud mo?no přesně a konkrétně a politiku nechte jinde, pokud se přímo netýká probíraného tématu. Pokud někde narazíte na zajímavé stránky se SF vojenskou tématikou, nejlépe mi je po?lete na mail, já je sem přidám. Děkuji.
Pacifistům vstup zakázán a pacifistické příspěvky budu bez milosti mazat!
Bendiho ST Military
Grand Fleet Head Quartres - stránky dočasně mimo provoz
happzova TrekBattle
Dedikův vesmír
Moje MEF, stará a nová verze
On War - von Clausewitz
Studie galaktické války
|
|
|
| | | ptaak: priklanim se k te energii, pocital bych s energii za cas a na plochu stitu a z toho vyvozoval, kolik se odrazi, kolik pohlti a kolik projde a s jakou razanci to bude pokracovat v ceste. |
|
|
|
| | Ohledne vyvoje simulatoru:
vcera jsme s bendim proprali simulator, ale urcite ne dostatecne. Dneska jsem stravil den na priprave veliciho terminalu, technologie jsem ukociroval a donutil k poslusnosti, ale trapi me otazka: co vse musi umoznovat takovy terminal, aby pres nej bylo mozno plnohodnotne ovladat lod tridy Galaxy? Zatim se zameruji na Galaxy, protoze je mi dostupny TNG TM, co se tyce udaju, a predpokladam, ze dalsi tridy se budou odlisovat jen v nekolika snadno postrehnutelnych malickostech.
Zatim jsem asi u tohoto seznamu:
1. Takticka konzole:
Zde je problem zireni palby. Jak zamerovat, odpalovat... Predstava moje: situace bitvy je znazornena na obrazku, ktery je dynamicky generovan na strane serveru neni problem udelat z nej odkazovou mapu. Po kliknuti na prislusny objekt na situacnim obrazku se otevre panel s pristupnymi moznostmi: zamerit, a vyuzit nekterou z nabizenych zbrani: torpeda (urcit kolik a vzorec), phasery (vykon), popr. tazny paprsek (?)
Jinak konzole umoznuje nastavovat parametry phaseru, torped, stitu a spoustet autodestrukci.
2. OPS konzole:
Stara se o rozdelovani zdroju - tady me zatim napadla jen distribuce energie. Mame k dispoici 3 zdroje energie, u kazdeho muzeme nastavit aktualni vykon, limitovany jejich stavem. Dale mame spotrebice - nekolik subsystemu, kterym muzeme pridelit na dalsi kolo body energie: jsme limitovani aktualnim vykonem zdroju, a navic jeste maximalnim moznym vykonem zdroju.
Spotrebice jsou: dobijeni phaseru, warp gondoly (ty potvory zerou 86% energie warp jadra i bez warp), stity, motory impulsni i warp, strukturalni integrita, inercialni tlumice, deflektorove stity, tazny paprsek, zivotni podpora. Vic me zatim nenapadlo. Na teto konzli se budou rozdelovat body energie, ktere mame na jedno kolo k dispozici.
Pokud se velici rozhodne zvysit vykon, bude mu to trvat nejaky cas - ihned to proste nejde, takova mensi penalizace.
3. kormidlo:
Udani kurzu - na situacnim diagramu kliknutim, primo zadanim ciselne. manevrovani - musime najit nebo odhadnout manevrovaci schopnosti lodi - maximalni zrychleni v zavislosti na vykonu, ktery jde do motoru, minimalni polomer zatacky v zavislosti na rychlosti.
A ja se ptam: co dal? Co dal musi byt k dispozici, aby se dalo s lodi neco poradneho delat? |
|
|
|
| | | Kromě toho by podle mě ?lo kategorie 1-3 sloučit do jedné. Nebo je?tě lépe: neuva?oval bych způsob útoku, ale jeho působení, tedy energii, kterou na ?tít působí. Útoky jako takové by se od sebe li?ily předevě?ím poměrem pohlcené, odra?ené a pro?lé energie, tak?e bychom nemuseli druh této energie příli? uva?ovat. |
|
|
|
| | | Mym umyslem je vymyslet co nejobecnejsi, bohuzel to znamena asi i celkem slozita pravidla a pro konkretni vyuziti hledat pak zjednoduseni vysledkove ekvivalentni. Zatim je vsak hotovo jen NIC + zacatek stitu. |
|
|
|
| | | melo by to pokracovat v tom duchu, ze cast enrgie se pohlti, cast odrazi a cast projde, pomer by zavisel na zasazene plose (mensi plocha - sance ze vic projde), proto by vybuchy sly popsat pomoci kategorii 1. a 4. (1. - v pripade strepin). A pomer by mel take moci zaviset na frekvenci. |
|
|
|
| | | Zatím 100% souhlas. Takhle nějak jsem to dělal ve své navrhované Space hře, ale nebylo to ani zdaleka tak rozpracované. |
|
|
|
| | alpedar: hm, souhlas. Takhle popsany stit je v podstate idealni jak pro algoritmizaci, tak pro popis realnych stitu. Do jake kategorie by patril treba takovy vybuch torpeda na stitu? vzhledem k anihilaci je vysledna energie vybuchu tvorena prvnimi tremi kategoriemi...
btw co pridani dalsiho prvku do prace stitu, jiz zminovane soustredeni se na dopad na stit - lokalni a energeticky narocne posileni stitu v jistem miste? Stanovit narocnost tohoto posileni a jeho zavislost na dodavane energii a stavu stitu. |
|
|
|
| | | Pokus o navrzeni sady parametru k popisu stitu
Nesnazim se popsat konkretni druh stitu, ale vymislet popis stitu takovy, aby pomoci neho sel modelovat jakykoli druh stitu. Nezamerim se tedy na to, jak funguje (dekuji, dobre :)), ale na to jak se projevuje.
Stit muze byt v ruznem stavu (plna sila, poskozen, ...), to by popisovaly "body stitu" (dale BS) a to tak, ze absolutni hodnota by byla urcena BS, relativni BS/ BS_MAX. Bylo by vhodne, aby pri konkretni implementaci platilo, ze stit se silou N BS je stejne silny jako jiny stit (i lehce jina technologie, ale stejna kategorie) se stejnym poctem BS.
Dale je nutne uvest jak dlouho trva dobiti 1 BS, kolik energie je k tomu zapotrebi a kolik energie je zapotrebi k udrzovani stitu (v zavislosti na BS), pripadne jak klesa sila stitu v zavislosti na case a jeho sile. (dale je nutne si uvedomit, ze pokud klesa sila stitu, tedy se stit vybyji, tak je pravdepodobne jeho energie vyzarovana do okoli, tedy lod je napadnejsi).
Dale je nutne neco k popisu toho, jak se stity "postaraji" o utok.
Zde je nutne rozebrat nekolik druhu utoku:
- vysokorychlostni nabyte castice
- vysokorychlostni neutralni castice
- EM zareni - Lasery
- projektily (chapu jako vetsi hmotne objekty - od ateroidu, prez jeste nevybuchle RS az k strelam z kulometu)
Myslim si, ze prvni tri kategorie by sly posat stejne, ale ctvrta (projektily) vyzaduje samostatny pristup.
pokracovani priste
|
|
|
|
| | | Jenom?e kdy? má? v některých modulech rozdílně výkonné vedení, tak to brzdí systém jako celek... |
|
|
|
| | | V pripade upgradu jsou upgradovany datove vodice uvnitr komponent, stare zustane jen propojeni (ktere musi byt navrzeno dostatecne predimenzovane aby umoznovalo upgrade. Pokud to nestaci, tak se musi prejit na jiny standard. (Coz se stejne musi udelat v pripade, ze je soucasti kostry). |
|
|
|
| | | Alpedar: jen?e standardizované vlastnosti nejsou mo?né, kdy? dojde k upgradu. Hlavní energetický rozvod mů?e být tě?ko modul, na to je moc slo?itý (prostorově) a musí být dosa?itelný z ka?dého primárního modulu. Moduly musí mít co nejjednodu??í tvar. |
|
|
|
| | | Rekl bych, ze i datove a energeticke rozvody by mohly byt soucasti modulu (snad az na hlavni energeticky rozvod, ale ten by mohl byt samostatny modul). Stacilo by aby meli standartizovane umisteni a vlastnosti. |
|
|
|
| | Nebo tak, ale pokud si pamatuji, tak krychle není úplně ideální tvar pro federální technologii warpu.
Samozřejmě by to nebylo tak jednoduché, proto?e jsou i jiné věci, které by musely být instalované napevno. Namátkou bych řekl třeba energetická a datová vedení, proto?e by to taky mohlo dopadnout tak, ?e čtvrtina lodi bude mít duotronické datové spoje, třetina bioneurální a zbytek izolineární (nebo jak se ta verze, kterou má Galaxy class, jmenuje). |
|
|
|
| | | Takové moduly by se daly vyrábět ve velkých sériích, opravy lodi by byly jednoduché (prostě vyměníte po?kozený modul za jiný a je to), konverze také, a předev?ím rychlé. ?ivotnost lodi by byla limitována pouze ?ivotností kostry (která by se ov?em musela výrazně zesílit), modernizace by se prováděla pouze u modulů instalací lep?ích techů. Jediným úkolem EDC (Engeneer and Development Center) by pak bylo vytvářet výhodněj?í tvary koster... |
|
|
|
| | | Mo?ná nejlep?í ře?ení by byla stavba "modulových lodí". Vezměte zaběhlou třídu a upravte ji na několik standardů (válečný, průzkumný, dopravní, vědecký, diplomatický). Určete rozdíly. Vytvořte na základě tohoto rozboru moduly, ze kterých se loď bude kompletovat. Loď samu pak bude tvořit jenom zesílená kostra, na ní? se tyhle moduly navěsí. |
|
|
|
| | Je?tě ke stylu stavění bitevek: Není mo?né aby Starfleet za míru udr?ovala vysoké stavy velkých válečných lodí - je to ?eredně neekonomické a odporuje to i její vlastní definici, podle ní? Starfleet zodpovídá za mnohem víc věcí, ne? obrana UFP (viz encyklopedie). Dále nebude stavba a provoz adekvátního počtu bitevních lodí mo?ná ani z technických důvodů proto?e to UFP ze svojí ekonomikou a technologickou úrovní za daných okolností nemů?e utáhnout. Technologicky i ekonomicky je UFP hluboko za Dominionem a ani ten nebyl schopen postavit velké mno?ství bitevních lodí a boj koncipoval hlavně na plavidlech střední velikosti a velké lodě vyu?íval jen pro jejich podporu a údery na stanice. Kromě toho musí dát Starfleet dohromady velké mno?ství univerzálních lodí pro udr?ení a optimální funkci celé ří?e proto?e stavy lodí, které za normálních okolností odvádějí nejvíc práce a jsou nezbytné pro provoz státu jak v míru tak za války (Miranda, Excelsior ...) za Dominionské války značně prořídly a bude trvat několik let ne? budou doplněny. Proto je nerozumné stavět velké bitevní lodě, které pravděpodobně stejně nebudou v dohledné době potřeba a jen zpomalí hospodářskou obnovu UFP a je lep?í postavit velké mno?ství upravených univerzálních plavidel hlavně střední a velké velikosti, která budou schopna plnit civilní úkoly v míru i efektivně bojovat za války. Tady je několik mo?ností:
Přizpůsobit univerzální plavidla střední velikosti (Intrepid) na nesení silněj?í výzbroje.
Postavit velké mno?ství levných eskortních lodí, které bude mo?no ve válce pou?ít ve velkém mno?ství.
Stavba středních a velkých plavidel s vyměnitelnými komponenty podle druhu mise jako např. mission moduly u Nebul, tak?e by byla mo?ná adaptace z vědeckých/transportních plavidel na tě?ce vyzbrojené a vysoce výkonné válečné lodě. Tato mo?nost je podle mě asi nejlep?í proto?e nebude potřeba stavět jednu drahou armádu válečných lodí, které budou vět?inu času stejně jen pořádat cvčení a čekat v docích, a jednu je?tě vět?í armádu lodí obchodních/výzkumních/transportních/diplomatických/podpůrných/opravních, ale bude stačit jen jedna velká skupina lodí, které se budou moci podle potřeby přizoůsobit. Tím také dojde k unifikaci technického vybavení, tak?e se usnadní opravy techniky a ka?dý dok bude vybaven na opravy jakéhokoli plavidla, co? platí i o vzdělání personálu, který bude moci slou?it na jakékoli lodi. Válečné lodě navíc budou moci během míru plnit ?irokou ?kálu nevojenských úkolů, čím? se celá zále?itost zlevní a bude mo?né postavit více lodí, co? opět přispěje ke zvět?ení síly flotily. A v neposlední řadě umo?ní tato koncepce rychlej?í a levněj?í přezbrojení novými zbraněmi a technologiemi obecně proto?e se prostě místo zastaralého zbraňového/senzorického modulu namontuje modul nový a nebude potřeba stavět novou loď jen kvůli tomu, ?e se do výzbroje zavede třeba velkorá?ní torpédomet nové generace, co? je jistě nesporná výhoda.
V?echny vý?e popsané způsoby zkombinovat, co? by bylo asi to nejlep?í ře?ení pro maximálně vyvá?ené síly, které mohou plnit v?echny druhy mnisí od obrany státu a převálcování obrany nepřítele přez průzkum hlubokého vesmíru a obchod s kýmkoli a? po diplomatické mise (rozumí se konvenční diplomatický sbor i pluky námořní pěchoty), a třeba transport zubní pasty přez půl galaxie.
Dále je tu je?tě diplomatický/psychologický/politický aspekt proto?e udr?ování vysokých stavů bitevních lodí v míru by bylo hrubé poru?ení politické doktríny UFP a mohly by díky tomu být problémy. Naproti tomu to, co jsem popsal vý?e by tento problém odstranilo a UFP by se dále mohla jako mírotvorce a bezbranná objeť násilí, díky čemu? by v rámci obranných opatření a pod praporem celogalaktického míru mohla vyhlazovat celé civilizace. |
|
|
|
| | | 500 km má komunikátor pro komunikaci s jiným komunikátorem, s lodí na orbitu mů?e mít kontakt na 40 000 km. Energii má ze sarium-krellidové kristalové baterie, která vydr?í dva týdny a pak se mů?e indukcí opět plně nabít - toliko technický manuál. |
|
|
|
| | | 500km??? Čím to proboha ?iví? (přesněji, odkud berou energii?) A to platí pouze kvy? je v dosahu loď nebo nějaká komunikační ústředna nebo jen tak? |
|
|
|
| | | happz: Skvělé. Tak to se snad uvidíme. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
