ARCHÍV=> Válečný ?táb |
Spravuje: Ptaak
Počet příspěvků: 1442
|
Toto fórum je určeno pro ty, kteří se chtějí zabývat (nejen) vesmírným bojem a v?ím, co s tím souvisí. Prosím vás tímto, abyste proto dodr?ovali následující pravdila:
Chovejte se, jako ?tábní důstojníci, k sobě navzájem s jistou decentní úctou. Vyjadřujte se pokud mo?no přesně a konkrétně a politiku nechte jinde, pokud se přímo netýká probíraného tématu. Pokud někde narazíte na zajímavé stránky se SF vojenskou tématikou, nejlépe mi je po?lete na mail, já je sem přidám. Děkuji.
Pacifistům vstup zakázán a pacifistické příspěvky budu bez milosti mazat!
Bendiho ST Military
Grand Fleet Head Quartres - stránky dočasně mimo provoz
happzova TrekBattle
Dedikův vesmír
Moje MEF, stará a nová verze
On War - von Clausewitz
Studie galaktické války
|
|
|
| | | alpedar: tys ji cetl??? Presne tohle kdyby se nam povedlo casem zprovoznit :) |
|
|
|
| | | Souhlasim s Bendim, ze je zapotrebi nejdriv mit simulaci jednotlivych lodi, az pak jde udelat simulace veciho poctu (jednotlive lode pak ridit automaticky, ci je bude ridit nekdo jiny). Desne mi to pripomina knihu Enderova hra od O. S. Carda.
stity : kvuli tomu co rika Ptaak 17. březen 2002 19:51 jsem navrhl tridy 1.-3., misto jedine - energeticke zbrane. |
|
|
|
| | | Abychom mohli studovat chování velkých flotil, musíme mít nejdřív přehled o chování jednotlivých lodí a to jednodu?eji asi nezjistíme, tak?e je podle mě rozumné pokračovat ve tvorbě simulace nejdříve jednotlivých lodí a pak postupně zvět?ovat okruh ovládaných lodí. Bylo by tudí? velmi neprozíravé začít simulovat souboje desítek lodí ani? máme ponětí o tom, jaké jsou schopnosti jednotlivých plavidel. |
|
|
|
| | | Jiste, OPS a podobne nemusi resit ten, kdo veli formaci lodi. A ja jsem uz psal, ze na necem takovem pry pracuje uz Dedik, ja se soustredim na zvladnuti simulace jedne lodi - coz obnasi v prve rade technickou stranku veci co se tyce specifikaci. |
|
|
|
| | | Já bych se vyka?lal na OPS a dal?í věci. Velícího admirála nezajímá dostribuce energie na lodi, to je práce vlajkového kapitána. Já bych se na tohle vyka?lal, předpokládal bych, ?e to dělá posádka jak nejlíp mů?e a ře?il bych to automaticky. Cílem simulace je cvičit vlajkové důstojníky, kteří budou velet velkým formacím v bitvách flotil. Proto bych se na OPS a věci, které ře?í posádka, vyka?lal. Ohromně nám to zjednodu?í ovládání. |
|
|
|
| | | Asi by bylo správné druh útoku rozli?it, ale pro prostředí ST je to podle mě celkem zbytečné proto?e ?títy na lodích UFP doká?í více méně vzdorovat prakticky v?em konvenčním zbraním od phaserů přez torpéda a? po ty breenské tlumící střely, tak?e pokud nechceme pou?ívat nějáké nekonvenční zbraně, tak druh energie nehraje příli? velkou roli. |
|
|
|
| | ad simulator: zatim pracuji na tom, ze ovladas jednu lod. Az bude funkcni, prida se i dalsi vetsi rozsah - ale co tak vim, tak dedik pracuje na necem vetsiho rozsahu.
S tim druhem utoku mas pravdu. |
|
|
|
| | happz: jen?e je tu je?tě potřeba zohlednit způsob útoku resp. formu energie. Vezmi si třeba elmag. interferenční ?títy, konstruované proti laserům, podporované magnetickým polem proti nabitým částicím. Jen?e já proti nim vrhnu svazek antineutronů, jejich? elmag. interakce byla potlačena a dají se ovlivnit pouze gravitačně. Projde jich 98%, i kdy? laser nebo plasmový svazek o stejné energii by ?títu moc neudělal...
Ad simulátor: to je vhodné maximálně pro jednu loď. Ale co kdy? velím bitevní eskadře (10-12 tě?kých lodí + a? 20 eskort)? |
|
|
|
| | | ptaak: priklanim se k te energii, pocital bych s energii za cas a na plochu stitu a z toho vyvozoval, kolik se odrazi, kolik pohlti a kolik projde a s jakou razanci to bude pokracovat v ceste. |
|
|
|
| | Ohledne vyvoje simulatoru:
vcera jsme s bendim proprali simulator, ale urcite ne dostatecne. Dneska jsem stravil den na priprave veliciho terminalu, technologie jsem ukociroval a donutil k poslusnosti, ale trapi me otazka: co vse musi umoznovat takovy terminal, aby pres nej bylo mozno plnohodnotne ovladat lod tridy Galaxy? Zatim se zameruji na Galaxy, protoze je mi dostupny TNG TM, co se tyce udaju, a predpokladam, ze dalsi tridy se budou odlisovat jen v nekolika snadno postrehnutelnych malickostech.
Zatim jsem asi u tohoto seznamu:
1. Takticka konzole:
Zde je problem zireni palby. Jak zamerovat, odpalovat... Predstava moje: situace bitvy je znazornena na obrazku, ktery je dynamicky generovan na strane serveru neni problem udelat z nej odkazovou mapu. Po kliknuti na prislusny objekt na situacnim obrazku se otevre panel s pristupnymi moznostmi: zamerit, a vyuzit nekterou z nabizenych zbrani: torpeda (urcit kolik a vzorec), phasery (vykon), popr. tazny paprsek (?)
Jinak konzole umoznuje nastavovat parametry phaseru, torped, stitu a spoustet autodestrukci.
2. OPS konzole:
Stara se o rozdelovani zdroju - tady me zatim napadla jen distribuce energie. Mame k dispoici 3 zdroje energie, u kazdeho muzeme nastavit aktualni vykon, limitovany jejich stavem. Dale mame spotrebice - nekolik subsystemu, kterym muzeme pridelit na dalsi kolo body energie: jsme limitovani aktualnim vykonem zdroju, a navic jeste maximalnim moznym vykonem zdroju.
Spotrebice jsou: dobijeni phaseru, warp gondoly (ty potvory zerou 86% energie warp jadra i bez warp), stity, motory impulsni i warp, strukturalni integrita, inercialni tlumice, deflektorove stity, tazny paprsek, zivotni podpora. Vic me zatim nenapadlo. Na teto konzli se budou rozdelovat body energie, ktere mame na jedno kolo k dispozici.
Pokud se velici rozhodne zvysit vykon, bude mu to trvat nejaky cas - ihned to proste nejde, takova mensi penalizace.
3. kormidlo:
Udani kurzu - na situacnim diagramu kliknutim, primo zadanim ciselne. manevrovani - musime najit nebo odhadnout manevrovaci schopnosti lodi - maximalni zrychleni v zavislosti na vykonu, ktery jde do motoru, minimalni polomer zatacky v zavislosti na rychlosti.
A ja se ptam: co dal? Co dal musi byt k dispozici, aby se dalo s lodi neco poradneho delat? |
|
|
|
| | | Kromě toho by podle mě ?lo kategorie 1-3 sloučit do jedné. Nebo je?tě lépe: neuva?oval bych způsob útoku, ale jeho působení, tedy energii, kterou na ?tít působí. Útoky jako takové by se od sebe li?ily předevě?ím poměrem pohlcené, odra?ené a pro?lé energie, tak?e bychom nemuseli druh této energie příli? uva?ovat. |
|
|
|
| | | Mym umyslem je vymyslet co nejobecnejsi, bohuzel to znamena asi i celkem slozita pravidla a pro konkretni vyuziti hledat pak zjednoduseni vysledkove ekvivalentni. Zatim je vsak hotovo jen NIC + zacatek stitu. |
|
|
|
| | | melo by to pokracovat v tom duchu, ze cast enrgie se pohlti, cast odrazi a cast projde, pomer by zavisel na zasazene plose (mensi plocha - sance ze vic projde), proto by vybuchy sly popsat pomoci kategorii 1. a 4. (1. - v pripade strepin). A pomer by mel take moci zaviset na frekvenci. |
|
|
|
| | | Zatím 100% souhlas. Takhle nějak jsem to dělal ve své navrhované Space hře, ale nebylo to ani zdaleka tak rozpracované. |
|
|
|
| | alpedar: hm, souhlas. Takhle popsany stit je v podstate idealni jak pro algoritmizaci, tak pro popis realnych stitu. Do jake kategorie by patril treba takovy vybuch torpeda na stitu? vzhledem k anihilaci je vysledna energie vybuchu tvorena prvnimi tremi kategoriemi...
btw co pridani dalsiho prvku do prace stitu, jiz zminovane soustredeni se na dopad na stit - lokalni a energeticky narocne posileni stitu v jistem miste? Stanovit narocnost tohoto posileni a jeho zavislost na dodavane energii a stavu stitu. |
|
|
|
| | | Pokus o navrzeni sady parametru k popisu stitu
Nesnazim se popsat konkretni druh stitu, ale vymislet popis stitu takovy, aby pomoci neho sel modelovat jakykoli druh stitu. Nezamerim se tedy na to, jak funguje (dekuji, dobre :)), ale na to jak se projevuje.
Stit muze byt v ruznem stavu (plna sila, poskozen, ...), to by popisovaly "body stitu" (dale BS) a to tak, ze absolutni hodnota by byla urcena BS, relativni BS/ BS_MAX. Bylo by vhodne, aby pri konkretni implementaci platilo, ze stit se silou N BS je stejne silny jako jiny stit (i lehce jina technologie, ale stejna kategorie) se stejnym poctem BS.
Dale je nutne uvest jak dlouho trva dobiti 1 BS, kolik energie je k tomu zapotrebi a kolik energie je zapotrebi k udrzovani stitu (v zavislosti na BS), pripadne jak klesa sila stitu v zavislosti na case a jeho sile. (dale je nutne si uvedomit, ze pokud klesa sila stitu, tedy se stit vybyji, tak je pravdepodobne jeho energie vyzarovana do okoli, tedy lod je napadnejsi).
Dale je nutne neco k popisu toho, jak se stity "postaraji" o utok.
Zde je nutne rozebrat nekolik druhu utoku:
- vysokorychlostni nabyte castice
- vysokorychlostni neutralni castice
- EM zareni - Lasery
- projektily (chapu jako vetsi hmotne objekty - od ateroidu, prez jeste nevybuchle RS az k strelam z kulometu)
Myslim si, ze prvni tri kategorie by sly posat stejne, ale ctvrta (projektily) vyzaduje samostatny pristup.
pokracovani priste
|
|
|
|
| | | Jenom?e kdy? má? v některých modulech rozdílně výkonné vedení, tak to brzdí systém jako celek... |
|
|
|
| | | V pripade upgradu jsou upgradovany datove vodice uvnitr komponent, stare zustane jen propojeni (ktere musi byt navrzeno dostatecne predimenzovane aby umoznovalo upgrade. Pokud to nestaci, tak se musi prejit na jiny standard. (Coz se stejne musi udelat v pripade, ze je soucasti kostry). |
|
|
|
| | | Alpedar: jen?e standardizované vlastnosti nejsou mo?né, kdy? dojde k upgradu. Hlavní energetický rozvod mů?e být tě?ko modul, na to je moc slo?itý (prostorově) a musí být dosa?itelný z ka?dého primárního modulu. Moduly musí mít co nejjednodu??í tvar. |
|
|
|
| | | Rekl bych, ze i datove a energeticke rozvody by mohly byt soucasti modulu (snad az na hlavni energeticky rozvod, ale ten by mohl byt samostatny modul). Stacilo by aby meli standartizovane umisteni a vlastnosti. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
