Trekkies.cz StarTrek.cz Sickbay CZ Kontinuum StarTrekKnihy.cz WARP TrekCORE TrekCollective Memory Alpha Memory Beta Ex Astris Scientia Treknews.de


 

   ARCHÍV FÓR

 
 REGISTRACE
 
Nick: 
Heslo: 
  
 Zaslání hesla
 

ARCHÍV=> Válečný ?táb

Spravuje: Ptaak
Počet příspěvků: 1442
Toto fórum je určeno pro ty, kteří se chtějí zabývat (nejen) vesmírným bojem a v?ím, co s tím souvisí. Prosím vás tímto, abyste proto dodr?ovali následující pravdila:

Chovejte se, jako ?tábní důstojníci, k sobě navzájem s jistou decentní úctou. Vyjadřujte se pokud mo?no přesně a konkrétně a politiku nechte jinde, pokud se přímo netýká probíraného tématu. Pokud někde narazíte na zajímavé stránky se SF vojenskou tématikou, nejlépe mi je po?lete na mail, já je sem přidám. Děkuji.

Pacifistům vstup zakázán a pacifistické příspěvky budu bez milosti mazat!

Bendiho ST Military
Grand Fleet Head Quartres - stránky dočasně mimo provoz
happzova TrekBattle

Dedikův vesmír
Moje MEF, stará a nová verze
On War - von Clausewitz

Studie galaktické války


Autor:  Text:     
Nejnovější   Novější 861 - 880 / 1442Starší   Nejstarší

Bendi - 19. březen 2002 16:45sipka
ZAMĚŘIT
Bendi
Tak něják si to představuji i já. V případě zásahu ?tít zkusí rozptýlit energii úderu po svém povrchu. Kdyý útočník soustřední energii výstřelu do jednoho bodu a ?tít v onom bodě prorazí jako jehla míč. Kdy? ale zaútočí na více míst najednou, tak ?tít nebude mít mo?nost rozptýlit energii po svém povrchu a zhroutí se.
Alpedar - 19. březen 2002 16:38sipka
ZAMĚŘIT
Alpedar
To je prijatelne vysvetleni.
happz - 19. březen 2002 16:34sipka
ZAMĚŘIT
happz
Pohlceni neergie stitem si predstavuji asi takhle: je to jako kdyz uderite do mice - povrch se prohne, a pohlti energii uderu vlastne na toto "prohnuti" - vazby a silova interakce mezi casticemi jeho povrchu. Ve ST sice nejake prohnuti stitu nepozorujeme, ale muze to takto fungovat za predpokladu, ze energie nutna k natazeni "vazeb" ve stitu je dosti vysoka.
Alpedar - 19. březen 2002 16:27sipka
ZAMĚŘIT
Alpedar
Pokus o navrzeni sady parametru k popisu stitu Nesnazim se popsat konkretni druh stitu, ale vymislet popis stitu takovy, aby pomoci neho sel modelovat jakykoli druh stitu. Nezamerim se tedy na to, jak funguje (dekuji, dobre :)), ale na to jak se projevuje.

Stit muze byt v ruznem stavu (plna sila, poskozen, ...), to by popisovaly "body stitu" (dale BS) a to tak, ze absolutni hodnota by byla urcena BS, relativni BS/ BS_MAX. Bylo by vhodne, aby pri konkretni implementaci platilo, ze stit se silou N BS je stejne silny jako jiny stit (i lehce jina technologie, ale stejna kategorie) se stejnym poctem BS.

Dale je nutne uvest jak dlouho trva dobiti 1 BS, kolik energie je k tomu zapotrebi a kolik energie je zapotrebi k udrzovani stitu (v zavislosti na BS), pripadne jak klesa sila stitu v zavislosti na case a jeho sile. (dale je nutne si uvedomit, ze pokud klesa sila stitu, tedy se stit vybyji, tak je pravdepodobne jeho energie vyzarovana do okoli, tedy lod je napadnejsi).

Dale je nutne neco k popisu toho, jak se stity "postaraji" o utok.
Zde je nutne rozebrat nekolik druhu utoku:

  1. vysokorychlostni nabyte castice
  2. vysokorychlostni neutralni castice
  3. EM zareni - Lasery
  4. projektily (chapu jako vetsi hmotne objekty - od ateroidu, prez jeste nevybuchle RS az k strelam z kulometu)
Myslim si, ze prvni tri kategorie by sly posat stejne, ale ctvrta (projektily) vyzaduje samostatny pristup.

Ted se budu venovat prvnim trem kategoriim.

Poznamka : dale budu delat, ze mluvim jen o 3. kategorii, ale doufam, ze to bude platit i pro ostatni kategorie.

Co se muze stat, kdyz vystrel zasahne stit? Muzou nastat tri moznosti:

  1. Vystrel projde - stit nebude ovlivnen, ale nijak lodi nepomuze
  2. stit absorbuje energii vystrelu - zde je nutne urcit, kolik energie je scopen vyrusit 1 BS
    Tato moznost je pro me z fyzikalniho hlediska nejpodivnejsi, ale ve vetsine SF to vypada, ze stity funguji prave takto.
  3. zareni se od stitu odrazi - pravdepodobne se odrazi rozptylene, mozna i s rozhozenou fazi, ale to je uz zalizitosti popisu sveta, ne samotnych pravidel. Moznost ze zareni po odrazu od stitu je schopne jeste neco poskodit zanedbam (myslim si, ze to mohu udelat proto, ze ve vetsine pripadu ("vesmiru") se zareni pri odrazu ruzptyli a tak by melo dostatecnou hustotu energie jen v male vzdalenosti od zasazene lode. Tu cast, ktera se ze stitu vyzari dovnitr, navrhuji pravidlove osetrit jako kdyby prosla).
Protoze vetsinou dojde k temto trem jevum soucasne, bylo by vhodne, zavest funkci
RozdeleniEnergie (RelativniPocetBS;ParametryUtoku): (proslo,pohlceno,odrazeno)
proslo,pohlceno,odrazeno jsou jaka cast (ci kolik %) energie utoku proslo, bylo pohlceno ci bylo odrazeno.
proslo+pohlceno+odrazeno = 1 (100%)
U Laseru by parametry utoku byly frekvence, pripadne jeste zarivy tok.

Pokud by stit mel energii na pohlceni pouze napr. (1/3 energie utoku)*pohlceno, tak by se 1/3 rozdelila podle techto pomeru, zbyvajici 2/3 by prosly.

Dalsi dulezita vec je, zda k prorazeni stitu je nutne vycerpat cely stit, ci staci prolomit stit na jednom miste. Pokud by to stacilo, tak by se za BS muselo brat BS/PlochaStitu*ZasazenaPlocha. V tom pripade bych pro jednoduchost predpokladal, ze pokud jeden stit zasahne vic vystrelu, tak se kazdy vyhodnoti samostatne (s prihlednutim k celkovemu poctu BS). Vyjimkou by byl pripad, kdy je zasazeno PRESNE stejne misto stitu. K tomu aby toto bylo realne, je nutne, alespon stity zepredu a zezadu byly samostatne (cim jemnejsi deleni, tim lepe, je to vsak narocnejsi)

Dalsi dulezita vec je, ze v nekterych SF jsou generatory stitu poskozovany, i kdyz vystrel je zachycen stitem. V takovem pripade by bylo nutne urcit odolnost generatoru (budto jejich HP, ci pravdepodobnost poskozeni v zavislosti na velikosti zasahu, ci oboji) a angii pohlcenou stity rozdelit na cast, ktera prosla do generatoru a cast ktera byla vporadku vykompenzovana, mozna nejaky postih v pripade celkoveho (ne lokalniho) prorazeni stitu (nebo to nerozdelovat a odpovidajicim zpusobem zvednout odolnost stitu).

Alpedar - 19. březen 2002 16:18sipka
ZAMĚŘIT
Alpedar
Za chvili sem hodim pokracovani stitu.
happz - 19. březen 2002 15:47sipka
ZAMĚŘIT
happz
No, nejapny vtip si predstavuji jinak :)
Nicmene, to mas pravdu - ta flotila bude docela nahrana, kdyz ji nestihnu pripravit veleni :) No, asi budou zirat...
Alpedar - 19. březen 2002 15:41sipka
ZAMĚŘIT
Alpedar
flotilu pro kterou bys hledal velitele nez dorazi k cili :)) (mam pocit ze tys rozpoutal vetsi aktivitu v tvorbe nejakeho ST simulatoru).

Aneb, byl to jen nejapny vtip.

happz - 19. březen 2002 15:36sipka
ZAMĚŘIT
happz
Jak prosim? Ted jsem asi neprecetl nejaky prispevek, protoze jsem absolutne mimo. Jakou flotilu myslis?
Alpedar - 19. březen 2002 15:33sipka
ZAMĚŘIT
Alpedar
happz: neposlals ty nahodou nejakou flotilu do vesmiru?
happz - 19. březen 2002 14:36sipka
ZAMĚŘIT
happz
alpedar: tys ji cetl??? Presne tohle kdyby se nam povedlo casem zprovoznit :)
Alpedar - 19. březen 2002 13:11sipka
ZAMĚŘIT
Alpedar
Souhlasim s Bendim, ze je zapotrebi nejdriv mit simulaci jednotlivych lodi, az pak jde udelat simulace veciho poctu (jednotlive lode pak ridit automaticky, ci je bude ridit nekdo jiny). Desne mi to pripomina knihu Enderova hra od O. S. Carda.

stity : kvuli tomu co rika Ptaak 17. březen 2002 19:51 jsem navrhl tridy 1.-3., misto jedine - energeticke zbrane.

Bendi - 18. březen 2002 19:33sipka
ZAMĚŘIT
Bendi
Abychom mohli studovat chování velkých flotil, musíme mít nejdřív přehled o chování jednotlivých lodí a to jednodu?eji asi nezjistíme, tak?e je podle mě rozumné pokračovat ve tvorbě simulace nejdříve jednotlivých lodí a pak postupně zvět?ovat okruh ovládaných lodí. Bylo by tudí? velmi neprozíravé začít simulovat souboje desítek lodí ani? máme ponětí o tom, jaké jsou schopnosti jednotlivých plavidel.
happz - 18. březen 2002 11:05sipka
ZAMĚŘIT
happz
Jiste, OPS a podobne nemusi resit ten, kdo veli formaci lodi. A ja jsem uz psal, ze na necem takovem pry pracuje uz Dedik, ja se soustredim na zvladnuti simulace jedne lodi - coz obnasi v prve rade technickou stranku veci co se tyce specifikaci.
Ptaak - 18. březen 2002 09:47sipka
ZAMĚŘIT
Ptaak
Já bych se vyka?lal na OPS a dal?í věci. Velícího admirála nezajímá dostribuce energie na lodi, to je práce vlajkového kapitána. Já bych se na tohle vyka?lal, předpokládal bych, ?e to dělá posádka jak nejlíp mů?e a ře?il bych to automaticky. Cílem simulace je cvičit vlajkové důstojníky, kteří budou velet velkým formacím v bitvách flotil. Proto bych se na OPS a věci, které ře?í posádka, vyka?lal. Ohromně nám to zjednodu?í ovládání.
Bendi - 17. březen 2002 20:19sipka
ZAMĚŘIT
Bendi
Asi by bylo správné druh útoku rozli?it, ale pro prostředí ST je to podle mě celkem zbytečné proto?e ?títy na lodích UFP doká?í více méně vzdorovat prakticky v?em konvenčním zbraním od phaserů přez torpéda a? po ty breenské tlumící střely, tak?e pokud nechceme pou?ívat nějáké nekonvenční zbraně, tak druh energie nehraje příli? velkou roli.
happz - 17. březen 2002 20:01sipka
ZAMĚŘIT
happz
ad simulator: zatim pracuji na tom, ze ovladas jednu lod. Az bude funkcni, prida se i dalsi vetsi rozsah - ale co tak vim, tak dedik pracuje na necem vetsiho rozsahu.
S tim druhem utoku mas pravdu.
Ptaak - 17. březen 2002 19:51sipka
ZAMĚŘIT
Ptaak
happz: jen?e je tu je?tě potřeba zohlednit způsob útoku resp. formu energie. Vezmi si třeba elmag. interferenční ?títy, konstruované proti laserům, podporované magnetickým polem proti nabitým částicím. Jen?e já proti nim vrhnu svazek antineutronů, jejich? elmag. interakce byla potlačena a dají se ovlivnit pouze gravitačně. Projde jich 98%, i kdy? laser nebo plasmový svazek o stejné energii by ?títu moc neudělal...
Ad simulátor: to je vhodné maximálně pro jednu loď. Ale co kdy? velím bitevní eskadře (10-12 tě?kých lodí + a? 20 eskort)?
happz - 17. březen 2002 19:36sipka
ZAMĚŘIT
happz
ptaak: priklanim se k te energii, pocital bych s energii za cas a na plochu stitu a z toho vyvozoval, kolik se odrazi, kolik pohlti a kolik projde a s jakou razanci to bude pokracovat v ceste.
happz - 17. březen 2002 19:34sipka
ZAMĚŘIT
happz
Ohledne vyvoje simulatoru:
vcera jsme s bendim proprali simulator, ale urcite ne dostatecne. Dneska jsem stravil den na priprave veliciho terminalu, technologie jsem ukociroval a donutil k poslusnosti, ale trapi me otazka: co vse musi umoznovat takovy terminal, aby pres nej bylo mozno plnohodnotne ovladat lod tridy Galaxy? Zatim se zameruji na Galaxy, protoze je mi dostupny TNG TM, co se tyce udaju, a predpokladam, ze dalsi tridy se budou odlisovat jen v nekolika snadno postrehnutelnych malickostech.

Zatim jsem asi u tohoto seznamu:
1. Takticka konzole:
Zde je problem zireni palby. Jak zamerovat, odpalovat... Predstava moje: situace bitvy je znazornena na obrazku, ktery je dynamicky generovan na strane serveru neni problem udelat z nej odkazovou mapu. Po kliknuti na prislusny objekt na situacnim obrazku se otevre panel s pristupnymi moznostmi: zamerit, a vyuzit nekterou z nabizenych zbrani: torpeda (urcit kolik a vzorec), phasery (vykon), popr. tazny paprsek (?)
Jinak konzole umoznuje nastavovat parametry phaseru, torped, stitu a spoustet autodestrukci.

2. OPS konzole:
Stara se o rozdelovani zdroju - tady me zatim napadla jen distribuce energie. Mame k dispoici 3 zdroje energie, u kazdeho muzeme nastavit aktualni vykon, limitovany jejich stavem. Dale mame spotrebice - nekolik subsystemu, kterym muzeme pridelit na dalsi kolo body energie: jsme limitovani aktualnim vykonem zdroju, a navic jeste maximalnim moznym vykonem zdroju.
Spotrebice jsou: dobijeni phaseru, warp gondoly (ty potvory zerou 86% energie warp jadra i bez warp), stity, motory impulsni i warp, strukturalni integrita, inercialni tlumice, deflektorove stity, tazny paprsek, zivotni podpora. Vic me zatim nenapadlo. Na teto konzli se budou rozdelovat body energie, ktere mame na jedno kolo k dispozici.
Pokud se velici rozhodne zvysit vykon, bude mu to trvat nejaky cas - ihned to proste nejde, takova mensi penalizace.
3. kormidlo:
Udani kurzu - na situacnim diagramu kliknutim, primo zadanim ciselne. manevrovani - musime najit nebo odhadnout manevrovaci schopnosti lodi - maximalni zrychleni v zavislosti na vykonu, ktery jde do motoru, minimalni polomer zatacky v zavislosti na rychlosti.

A ja se ptam: co dal? Co dal musi byt k dispozici, aby se dalo s lodi neco poradneho delat?

Ptaak - 17. březen 2002 19:16sipka
ZAMĚŘIT
Ptaak
Kromě toho by podle mě ?lo kategorie 1-3 sloučit do jedné. Nebo je?tě lépe: neuva?oval bych způsob útoku, ale jeho působení, tedy energii, kterou na ?tít působí. Útoky jako takové by se od sebe li?ily předevě?ím poměrem pohlcené, odra?ené a pro?lé energie, tak?e bychom nemuseli druh této energie příli? uva?ovat.

Nejnovější   Novější 861 - 880 / 1442Starší   Nejstarší
HLAVNÍ STRÁNKA

UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE

NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV ]


Sponzoruje KRAXNET spol. s r.o