ARCHÍV=> Válečný ?táb |
Spravuje: Ptaak
Počet příspěvků: 1442
|
Toto fórum je určeno pro ty, kteří se chtějí zabývat (nejen) vesmírným bojem a v?ím, co s tím souvisí. Prosím vás tímto, abyste proto dodr?ovali následující pravdila:
Chovejte se, jako ?tábní důstojníci, k sobě navzájem s jistou decentní úctou. Vyjadřujte se pokud mo?no přesně a konkrétně a politiku nechte jinde, pokud se přímo netýká probíraného tématu. Pokud někde narazíte na zajímavé stránky se SF vojenskou tématikou, nejlépe mi je po?lete na mail, já je sem přidám. Děkuji.
Pacifistům vstup zakázán a pacifistické příspěvky budu bez milosti mazat!
Bendiho ST Military
Grand Fleet Head Quartres - stránky dočasně mimo provoz
happzova TrekBattle
Dedikův vesmír
Moje MEF, stará a nová verze
On War - von Clausewitz
Studie galaktické války
|
|
|
| | | Navrhoval bych aby byly sekce stítů rozděleny podle tvého schématu a aby byla mo?nost do jisté míry rozptýlit útok po celém jejich povrchu. Kdy? ale zaútočí? na celý jejich povrch najednou, tak nebudou moci energii rozptylovat a dříve se zhroutí. Je toti? rozdíl mezi jejich zhroucením a prora?ením, na co? bychom neměli zapomínat. |
|
|
|
| | | Krome toho, to, ze se stit predem pripravi na zasah je mozne jen u pomalych veci (jako je fotonove torpedo - 0.75c :)), a to zase zasahne velkou plochu stitu. |
|
|
|
| | Bendi: Nejak mi neni jasne, zda to Kdy? ale zaútočí na více míst najednou, tak ?tít nebude mít mo?nost rozptýlit energii po svém povrchu a zhroutí se. se ti povedlo vicist z toho, co jsem napsal, nebo zda je to neco, co bych mel jeste zohlednit.
Jedine co v tom vidim ja, je to, ze navrhuju moznosti : bud jehla a mic, nebo prorazeni cele sekce stitu.
Pokud vis jak namodelovat s mym modelem prorazeni utokem na vice mist, tak to prosim te popis. |
|
|
|
| | | Tak něják si to představuji i já. V případě zásahu ?tít zkusí rozptýlit energii úderu po svém povrchu. Kdyý útočník soustřední energii výstřelu do jednoho bodu a ?tít v onom bodě prorazí jako jehla míč. Kdy? ale zaútočí na více míst najednou, tak ?tít nebude mít mo?nost rozptýlit energii po svém povrchu a zhroutí se. |
|
|
|
| | | To je prijatelne vysvetleni. |
|
|
|
| | | Pohlceni neergie stitem si predstavuji asi takhle: je to jako kdyz uderite do mice - povrch se prohne, a pohlti energii uderu vlastne na toto "prohnuti" - vazby a silova interakce mezi casticemi jeho povrchu. Ve ST sice nejake prohnuti stitu nepozorujeme, ale muze to takto fungovat za predpokladu, ze energie nutna k natazeni "vazeb" ve stitu je dosti vysoka. |
|
|
|
| | | Pokus o navrzeni sady parametru k popisu stitu
Nesnazim se popsat konkretni druh stitu, ale vymislet popis stitu takovy, aby pomoci neho sel modelovat jakykoli druh stitu.
Nezamerim se tedy na to, jak funguje (dekuji, dobre :)), ale na to jak se projevuje.
Stit muze byt v ruznem stavu (plna sila, poskozen, ...), to by popisovaly "body stitu" (dale BS) a to tak, ze absolutni
hodnota by byla urcena BS, relativni BS/ BS_MAX. Bylo by vhodne, aby pri konkretni implementaci platilo, ze stit se silou N
BS je stejne silny jako jiny stit (i lehce jina technologie, ale stejna kategorie) se stejnym poctem BS.
Dale je nutne uvest jak dlouho trva dobiti 1 BS, kolik energie je k tomu zapotrebi a kolik energie je zapotrebi k udrzovani
stitu (v zavislosti na BS), pripadne jak klesa sila stitu v zavislosti na case a jeho sile. (dale je nutne si uvedomit, ze
pokud klesa sila stitu, tedy se stit vybyji, tak je pravdepodobne jeho energie vyzarovana do okoli, tedy lod je napadnejsi).
Dale je nutne neco k popisu toho, jak se stity "postaraji" o utok.
Zde je nutne rozebrat nekolik druhu utoku:
- vysokorychlostni nabyte castice
- vysokorychlostni neutralni castice
- EM zareni - Lasery
- projektily (chapu jako vetsi hmotne objekty - od ateroidu, prez jeste nevybuchle RS az k strelam z kulometu)
Myslim si, ze prvni tri kategorie by sly posat stejne, ale ctvrta (projektily) vyzaduje samostatny pristup.
Ted se budu venovat prvnim trem kategoriim.
Poznamka : dale budu delat, ze mluvim jen o 3. kategorii, ale doufam, ze to bude platit i pro ostatni kategorie.
Co se muze stat, kdyz vystrel zasahne stit? Muzou nastat tri moznosti:
- Vystrel projde - stit nebude ovlivnen, ale nijak lodi nepomuze
- stit absorbuje energii vystrelu - zde je nutne urcit, kolik energie je scopen vyrusit 1 BS
Tato moznost je pro me z fyzikalniho hlediska nejpodivnejsi, ale ve vetsine SF to vypada, ze stity funguji prave
takto.
- zareni se od stitu odrazi - pravdepodobne se odrazi rozptylene, mozna i s rozhozenou fazi, ale to je uz zalizitosti
popisu sveta, ne samotnych pravidel. Moznost ze zareni po odrazu od stitu je schopne jeste neco poskodit zanedbam (myslim si,
ze to mohu udelat proto, ze ve vetsine pripadu ("vesmiru") se zareni pri odrazu ruzptyli a tak by melo dostatecnou hustotu
energie jen v male vzdalenosti od zasazene lode. Tu cast, ktera se ze stitu vyzari dovnitr, navrhuji pravidlove osetrit jako
kdyby prosla).
Protoze vetsinou dojde k temto trem jevum soucasne, bylo by vhodne, zavest funkci
RozdeleniEnergie (RelativniPocetBS;ParametryUtoku): (proslo,pohlceno,odrazeno)
proslo,pohlceno,odrazeno jsou jaka cast (ci kolik %) energie utoku proslo, bylo pohlceno ci bylo odrazeno.
proslo+pohlceno+odrazeno = 1 (100%)
U Laseru by parametry utoku byly frekvence, pripadne jeste zarivy tok.
Pokud by stit mel energii na pohlceni pouze napr. (1/3 energie utoku)*pohlceno, tak by se 1/3 rozdelila podle techto pomeru,
zbyvajici 2/3 by prosly.
Dalsi dulezita vec je, zda k prorazeni stitu je nutne vycerpat cely stit, ci staci prolomit stit na jednom miste. Pokud by to
stacilo, tak by se za BS muselo brat BS/PlochaStitu*ZasazenaPlocha. V tom pripade bych pro jednoduchost predpokladal, ze
pokud jeden stit zasahne vic vystrelu, tak se kazdy vyhodnoti samostatne (s prihlednutim k celkovemu poctu BS). Vyjimkou by
byl pripad, kdy je zasazeno PRESNE stejne misto stitu. K tomu aby toto bylo realne, je nutne, alespon stity zepredu a zezadu
byly samostatne (cim jemnejsi deleni, tim lepe, je to vsak narocnejsi)
Dalsi dulezita vec je, ze v nekterych SF jsou generatory stitu poskozovany, i kdyz vystrel je zachycen stitem. V takovem
pripade by bylo nutne urcit odolnost generatoru (budto jejich HP, ci pravdepodobnost poskozeni v zavislosti na velikosti
zasahu, ci oboji) a angii pohlcenou stity rozdelit na cast, ktera prosla do generatoru a cast ktera byla vporadku
vykompenzovana, mozna nejaky postih v pripade celkoveho (ne lokalniho) prorazeni stitu (nebo to nerozdelovat a odpovidajicim
zpusobem zvednout odolnost stitu).
|
|
|
|
| | | Za chvili sem hodim pokracovani stitu. |
|
|
|
| | No, nejapny vtip si predstavuji jinak :)
Nicmene, to mas pravdu - ta flotila bude docela nahrana, kdyz ji nestihnu pripravit veleni :) No, asi budou zirat... |
|
|
|
| | | flotilu pro kterou bys hledal velitele nez dorazi k cili :)) (mam pocit ze tys rozpoutal vetsi aktivitu v tvorbe nejakeho ST simulatoru).
Aneb, byl to jen nejapny vtip. |
|
|
|
| | | Jak prosim? Ted jsem asi neprecetl nejaky prispevek, protoze jsem absolutne mimo. Jakou flotilu myslis? |
|
|
|
| | | happz: neposlals ty nahodou nejakou flotilu do vesmiru? |
|
|
|
| | | alpedar: tys ji cetl??? Presne tohle kdyby se nam povedlo casem zprovoznit :) |
|
|
|
| | | Souhlasim s Bendim, ze je zapotrebi nejdriv mit simulaci jednotlivych lodi, az pak jde udelat simulace veciho poctu (jednotlive lode pak ridit automaticky, ci je bude ridit nekdo jiny). Desne mi to pripomina knihu Enderova hra od O. S. Carda.
stity : kvuli tomu co rika Ptaak 17. březen 2002 19:51 jsem navrhl tridy 1.-3., misto jedine - energeticke zbrane. |
|
|
|
| | | Abychom mohli studovat chování velkých flotil, musíme mít nejdřív přehled o chování jednotlivých lodí a to jednodu?eji asi nezjistíme, tak?e je podle mě rozumné pokračovat ve tvorbě simulace nejdříve jednotlivých lodí a pak postupně zvět?ovat okruh ovládaných lodí. Bylo by tudí? velmi neprozíravé začít simulovat souboje desítek lodí ani? máme ponětí o tom, jaké jsou schopnosti jednotlivých plavidel. |
|
|
|
| | | Jiste, OPS a podobne nemusi resit ten, kdo veli formaci lodi. A ja jsem uz psal, ze na necem takovem pry pracuje uz Dedik, ja se soustredim na zvladnuti simulace jedne lodi - coz obnasi v prve rade technickou stranku veci co se tyce specifikaci. |
|
|
|
| | | Já bych se vyka?lal na OPS a dal?í věci. Velícího admirála nezajímá dostribuce energie na lodi, to je práce vlajkového kapitána. Já bych se na tohle vyka?lal, předpokládal bych, ?e to dělá posádka jak nejlíp mů?e a ře?il bych to automaticky. Cílem simulace je cvičit vlajkové důstojníky, kteří budou velet velkým formacím v bitvách flotil. Proto bych se na OPS a věci, které ře?í posádka, vyka?lal. Ohromně nám to zjednodu?í ovládání. |
|
|
|
| | | Asi by bylo správné druh útoku rozli?it, ale pro prostředí ST je to podle mě celkem zbytečné proto?e ?títy na lodích UFP doká?í více méně vzdorovat prakticky v?em konvenčním zbraním od phaserů přez torpéda a? po ty breenské tlumící střely, tak?e pokud nechceme pou?ívat nějáké nekonvenční zbraně, tak druh energie nehraje příli? velkou roli. |
|
|
|
| | ad simulator: zatim pracuji na tom, ze ovladas jednu lod. Az bude funkcni, prida se i dalsi vetsi rozsah - ale co tak vim, tak dedik pracuje na necem vetsiho rozsahu.
S tim druhem utoku mas pravdu. |
|
|
|
| | happz: jen?e je tu je?tě potřeba zohlednit způsob útoku resp. formu energie. Vezmi si třeba elmag. interferenční ?títy, konstruované proti laserům, podporované magnetickým polem proti nabitým částicím. Jen?e já proti nim vrhnu svazek antineutronů, jejich? elmag. interakce byla potlačena a dají se ovlivnit pouze gravitačně. Projde jich 98%, i kdy? laser nebo plasmový svazek o stejné energii by ?títu moc neudělal...
Ad simulátor: to je vhodné maximálně pro jednu loď. Ale co kdy? velím bitevní eskadře (10-12 tě?kých lodí + a? 20 eskort)? |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
