ARCHÍV FÓR

To bych modeloval tak, ze ST stity tak hodne energie odrazi, vetsinu zbytku pohlti a jen malo projde (ne jako neruseny paprsek, ale to, co zpusobi to otreseni lodi, kotrmelec ensigna Expendeble a podobne.

Pokud to chapete jinak, napiste.

Stit muze byt v ruznem stavu (plna sila, poskozen, ...), to by popisovaly "body stitu" (dale BS) a to tak, ze absolutni hodnota by byla urcena BS, relativni BS/ BS_MAX. Bylo by vhodne, aby pri konkretni implementaci platilo, ze stit se silou N BS je stejne silny jako jiny stit (i lehce jina technologie, ale stejna kategorie) se stejnym poctem BS.

Dale je nutne uvest jak dlouho trva dobiti 1 BS, kolik energie je k tomu zapotrebi a kolik energie je zapotrebi k udrzovani stitu (v zavislosti na BS), pripadne jak klesa sila stitu v zavislosti na case a jeho sile. (dale je nutne si uvedomit, ze pokud klesa sila stitu, tedy se stit vybyji, tak je pravdepodobne jeho energie vyzarovana do okoli, tedy lod je napadnejsi).

Dale je nutne neco k popisu toho, jak se stity "postaraji" o utok.
Zde je nutne rozebrat nekolik druhu utoku:

1. vysokorychlostni nabyte castice
2. vysokorychlostni neutralni castice
3. EM zareni - Lasery
4. projektily (chapu jako vetsi hmotne objekty - od ateroidu, prez jeste nevybuchle RS az k strelam z kulometu)

Ted se budu venovat prvnim trem kategoriim.

Poznamka : dale budu delat, ze mluvim jen o 3. kategorii, ale doufam, ze to bude platit i pro ostatni kategorie.

Co se muze stat, kdyz vystrel zasahne stit? Muzou nastat tri moznosti:

1. Vystrel projde - stit nebude ovlivnen, ale nijak lodi nepomuze
2. stit absorbuje energii vystrelu - zde je nutne urcit, kolik energie je scopen vyrusit 1 BS
   Tato moznost je pro me z fyzikalniho hlediska nejpodivnejsi, ale ve vetsine SF to vypada, ze stity funguji prave takto.
3. zareni se od stitu odrazi - pravdepodobne se odrazi rozptylene, mozna i s rozhozenou fazi, ale to je uz zalizitosti popisu sveta, ne samotnych pravidel. Moznost ze zareni po odrazu od stitu je schopne jeste neco poskodit zanedbam (myslim si, ze to mohu udelat proto, ze ve vetsine pripadu ("vesmiru") se zareni pri odrazu ruzptyli a tak by melo dostatecnou hustotu energie jen v male vzdalenosti od zasazene lode. Tu cast, ktera se ze stitu vyzari dovnitr, navrhuji pravidlove osetrit jako kdyby prosla).

Pokud by stit mel energii na pohlceni pouze napr. (1/3 energie utoku)*pohlceno, tak by se 1/3 rozdelila podle techto pomeru, zbyvajici 2/3 by prosly.

Dalsi dulezita vec je, zda k prorazeni stitu je nutne vycerpat cely stit, ci staci prolomit stit na jednom miste. Pokud by to stacilo, tak by se za BS muselo brat BS/PlochaStitu*ZasazenaPlocha. V tom pripade bych pro jednoduchost predpokladal, ze pokud jeden stit zasahne vic vystrelu, tak se kazdy vyhodnoti samostatne (s prihlednutim k celkovemu poctu BS). Vyjimkou by byl pripad, kdy je zasazeno PRESNE stejne misto stitu. K tomu aby toto bylo realne, je nutne, alespon stity zepredu a zezadu byly samostatne (cim jemnejsi deleni, tim lepe, je to vsak narocnejsi)

Dalsi dulezita vec je, ze v nekterych SF jsou generatory stitu poskozovany, i kdyz vystrel je zachycen stitem. V takovem pripade by bylo nutne urcit odolnost generatoru (budto jejich HP, ci pravdepodobnost poskozeni v zavislosti na velikosti zasahu, ci oboji) a angii pohlcenou stity rozdelit na cast, ktera prosla do generatoru a cast ktera byla vporadku vykompenzovana, mozna nejaky postih v pripade celkoveho (ne lokalniho) prorazeni stitu (nebo to nerozdelovat a odpovidajicim zpusobem zvednout odolnost stitu).

Aneb, byl to jen nejapny vtip.