ARCHÍV=> Válečný ?táb |
Spravuje: Ptaak
Počet příspěvků: 1442
|
Toto fórum je určeno pro ty, kteří se chtějí zabývat (nejen) vesmírným bojem a v?ím, co s tím souvisí. Prosím vás tímto, abyste proto dodr?ovali následující pravdila:
Chovejte se, jako ?tábní důstojníci, k sobě navzájem s jistou decentní úctou. Vyjadřujte se pokud mo?no přesně a konkrétně a politiku nechte jinde, pokud se přímo netýká probíraného tématu. Pokud někde narazíte na zajímavé stránky se SF vojenskou tématikou, nejlépe mi je po?lete na mail, já je sem přidám. Děkuji.
Pacifistům vstup zakázán a pacifistické příspěvky budu bez milosti mazat!
Bendiho ST Military
Grand Fleet Head Quartres - stránky dočasně mimo provoz
happzova TrekBattle
Dedikův vesmír
Moje MEF, stará a nová verze
On War - von Clausewitz
Studie galaktické války
|
|
|
| | | Alpedar: Jinak se chystam doplnit obrázky, které budou tenhle pohyb vysvětlovat. |
|
|
|
| | Alpedar: Opravdu myslim, ze se maji pohybovat ve warp rychlosti. Myslim to takhle. Pisu tam, ze mohou menit kurz ve zlomcich uhlovych minut, takze budou kontinualně měnit kurz tak, aby to vyvolalo dojem, ze krouzi kolem stredu, ale ve skutecnosti poleti po dlouhe sroubovnici.
Happz: Dle mne opravdu staci několik desítek kiláků, proto?e se celý konvoj bude pohybovat nadsvětelnou a kdy? bude chtít někdo na tento konvoj zautočit, bude muset alespoň přibli?ně srovnat rychlost s konvojem a v tomhle případě opravdu stačí několik desítek km. Utocici lod totiz nemuze ani o mnoho rychleji letět, jestli?e mají jeji palebné systémy vůbec mít nějakou rozumnou dobu na zaměření cíle a vypálení torpéda. |
|
|
|
| | | Markovic: 'Ve vzdalenosti nekolika desitek kilometru je vhodne...' Desitek kilometru? Tuhle vzdalenost prekona lod behem tisiciny sekundy (v = 0.25 c) a behem boje, kdy padnou i bezpecnostni plomby urcite i mnohem rychleji. Takze jedna srazka za druhou... |
|
|
|
| | | Markovic: V te casti o konvojich pises, ze se maji slozite pohybovat. To je mozne jen v podsvetelne (pravdepodebne jsi to tak myslel, ale z textu jsem nevycetl, ze mluvis o obrane konvoju pri podsvetelne). Pri nadsvetelne nejde o zadnem krouzivem pohybu chranenych lodi mluvit (imho). |
|
|
|
| | | Bendi: S tím obecným u?íváním FTL phaseru teda ustupuji. Je to velmi nová technologie tak?e její obecné pou?ití brzo odstraním, ale s těmi torpédy jsem to myslel tak, ?e opravdu, aby bylo mo?no je pou?ít, bude se muset útočící loď přibli?ovat k pronásledované, a tím bude mo?no to torpédo vystřelit. Jinak je to přesně tak jak popisuje?. |
|
|
|
| | happz: To vím taky (a někde jsem to tam asi i napsal), ale psát ?e letí 0.999999999999999999999 c se mi na druhou stranu příli? nechce.
S těmi relativistickými efekty jsem chtěl jen říct, ?e u? se na torpéda s rychlostí nad 0.75 c vztahovat mohou, ale proto?e o dané problematice nic nevím, tak bych byl rád aby to někdo vyře?il proto?e bez toho nebudeme moci určit, jak se torpédo při vysokých rychlostech navádí na cíl a jaké má celkové letové vlastnosti. |
|
|
|
| | bendi: no, kdyz nevis kde a co tam stalo, tezko te opravovat. Ale jen tak na okraj: ryxlosti c se torpedo stejne pohybovat nemuze...
MarWar: dalsi, kdo necte help... kdyby ho totiz cetl, tak by vedel, ze registrace se potvrzuje administratorem (zatim ja :) a trva to priblizne den, nez cloveka pridam do seznamu useru. To jen tak na pripomnuti. A za druhe: i kdyby te to pustilo, stejne nemuzes nic delat :) Zatim neni kde poletovat, na tom se sice pracuje, ale skola vola. Takze prosim za strpeni a vydrz (jen abyx vydrzel ja...) |
|
|
|
| | Alpedar: Trefils to přesně. Ve warpu lze torpéda vystřelovat pouze vpřed nebo vzad a tato mohou mít max. rychlost lodi nebo men?í (proto nelze ve wapru střílet torpéda "před sebe", ale v případě, ?e střílí? na loď, co tě pronásleduje, tak torpédo vystřelí? pomaleji aby jí trefilo, viz 1. kontakt s Borgy).
Při podsvětelných rychlostech opravdu mů?e? torpéda z lodi jen "vyhodit" (jako u leteckých raket) a oni se pak sami urychlí na max. 0.75 c, nebo je mů?e? vypálit v torpédomatu, udělit jim počáteční rychlost a při vhodných okolnostech je urychlit a? na rychlost limitně se blí?ící c a to, ?e torpédo, jeho? cíl le?í ve směru opu?tění torpédometu (+/-), bude mít vět?í rychlost, ne? torpédo, které se od kurzu opu?tění torpédometu odchýlí, je tedy vcelku pravděpodobné. Konec konců urychlovač u bě?ného torpédometu (turrety nepočítáme, ty jsou bez klasického urychlovače) má délku okolo 30 metrů, na co? navazuje vlastní zařízení torpédometu, tak?e otáčení torpédometu by bylo nepraktické a komplikované a reálný výsledek by za to nestál. Je?tě jsem se na to podíval do chytré knihy a ta říká, ?e vět?ina odpalů torpéd je uskutečňována přímo po ose torpédometu a kdy? je to nutné, tak torpédo změní směr ihned po jeho opu?tění - stejně jako u dne?ních torpédometů. Navíc rozdíl, jestli torpédo poletí 0.75 c nebo c není vlastně a? zas tak velký. Tedy někde to psali v souvislosti s relativistickými efekty nad 0.75c - u? nevím kde to bylo a ani co přesně tam stálo. Já relativistické úpravy neovládám, tak?e pokud to je blbost, tak mě někdo opravte. Dále jsem se je?tě díval na odpalování standardních torpéd z DS-9 a chytrá kniha říká, ?e i tam jsou odpalovány z ?achet. Z toho usuzuji, ?e optimální funkce torpédometů odpovídá přibli?ně dne?ním vertikálním odpalovacím zařízením např. na plavidlech jako Ticonderoga a tudí? se otočné torpédomety (kromně rychlopalných torpédometů a mikrotorpédometů, u kterých urychlovač pravděpodobně vůbec není) nejspí?e nevyplatí.
Kniha je to sice rozsáhlá, ale rozhodně stojí za to - je to přeci stě?ejní dílo pozemního vojska :-)
Markovic: Ve tvé taktice FTL bojů se dopou?tí? chyby proto?e loď, kteá je ve warpu "vzadu" torpédy pálit nemů?e (na VOY zapomeň) a ve výhodě je loď před ní proto?e torpédo ve warpu nelze odpálit rychleji ne? letí loď-nosič (proto má Akira 8 torpédometů dozadu). Jediný způsob, jak střílet rycleji, ne? letí loď, je zrychlit tak, aby byla rychlej?í ne? cíl, odpálit torpéda a opět zpomalit.
Kromě tohoto nedostatku jsem si v?iml je?tě jednoho detailu ohledně FTL phaserů. V jejich případě je na místě maximální opatrnost proto?e oficiálně je pouze potvrzeno, ?e něco takového existuje (podle mě pouze pro zamaskování chyb scénáristů) a ?e se jedná o velice novou technologii, tak?e nejen ?e není známo, jak FTL phasery fungují, ale neví se ani to, zda touto schopnstí disponují v?echna plavidla Starfleet a proto bych ohledně bě?ného pou?ívání této technologie před obecnými závěry raději počkal na bli??í informace z důvěryhodných zdrojů. |
|
|
|
| | | Tak jsem se po del?í době koukal na TrekBattle a pěkně čuměl. Zaregistroval se, dal login a čuměl je?tě víc proto?e mě to nechce pustit dál. Pomoc. |
|
|
|
| | | Btw z knihovny mam ouceno O valce a zacal jsem to cist. Ale je to poradna bichle. |
|
|
|
| | | Bendi: To by znamenalo, ze bud je torpedomet zbytecny (stacilo by torpeda jen vyhazovat z lodi a any by se uz svymi motory urychlili, nebo je torpedomet jen zarizeni na vyhazovani torped z lodi, nebo maji torpada vyrazne vetsi cinny dolet smerem, kterym byli odpaleny, nez jinym.
a taky by to znamenalo, ze pri odpalovani ve Warpu je jde strilet jen vpred ci vzad, ale stejne poleti stejne rychle jako lod, takze je to jedno.
Nebo je to jinak? |
|
|
|
| | | Na ST Military jsem dal informace o sondách, tak?e pokud je někdy budete potřebovat a nebudete je chtít někde nechcete pracně lovit, tak se tam koukněte. |
|
|
|
| | Markovic: Správně. Torpédo vystřelené we warpu opravdu plnohodnotný warp drive nemá, ale mů?e si počáteční rychlost uchovat. Vystoupením z warpu je my?leno, ?e se torpédo k cíli přiblí?í FTL a v co nejkrat?í vzdálenosti od něj (odhadem několik set/tisíc km) přejde na podsvětelnou a zasáhne ho.
Otočnost torpédometů je velmi nevhodná proto?e celý torpédomet je v ideálním případě zabalen do ablative armouru, který pokrývá celou loď a kdyby byl torpédomet pohyblivý, tak by celistvost armouru naru?oval, co? by představovalo jen bezpečnostní riziko pro oď navíc není otočný torpédomet nezbytně nutný - mnohem lep?í je mít pevně lafetovaný torpédomet, co je schopen palby opravdu vysokou kadencí, početn=ymi salvami a má minimální dobíjecí časy, co? by u torpédometu ve stylu dělostřelecké vě?e nejspí?e představovalo celkem problém, tak?e bych doporučoval zůstat u klasických rorpédometů nebo u rotačních vě?í jako na DS-9 nebo na Sovereign (nepotvrzeno, ale její torpédomet bude pravděpodobně také rotační zařízení přibli?ně ve stylu Gattlingu, ale urychlení torpéd nebo najednou odpalované salvy asi nebudou mo?né).
PS: Ten link dole něják nefunguje, koukni na to. |
|
|
|
| | Velmi se omlouvám, za ?patné pochopení minulých příspěvků. Do?lo mi to a? teď, ale přece jenom bych se přiklonil alespoň k částečné otočnosti torpedometu v těch vě?ích. Mělo by to nespornou výhodu v tom, ?e by torpédo nemuselo tak zběsil manévrovat, čím? by se zvět?il účinný dolet.
Chtěl bych polo?it otázku, jak jste to mysleli s tím, ?e torpédo po odpálení za warp rychlosti vystoupí z warpu "těsně" u nepřítele a ten u? nebude mít čas ho účinně zlikvidovat. Pokud jsem toti? dobře sledoval Trek, tak vím, ?e torpéda nemají vlastní warp, ale jen udr?ovací pole, které jim sice dovoluje nějakou dobu ve warpu setrvat, ale víceméně furt spomalují a o ?ádných manévrech nemů?e být ani řeč.
Jinak jsem připravi takové malé pojednání o
Základech taktiky bojů při FTL rychlostech
Tak?e buďte tak hodní mrkněte na to a pak napi?te, jestli s tím souhlasíte, nebo je to třeba dopracovat. |
|
|
|
| | | Markovic: Torpédomety pohyblivé ani být nemusí - torpéda mají schopnosti ŘS, tak?e je směr jejich výstřelu nesměrodatný. Je to jako kdy? z T-80 vypálí? Reflecks a ten zasáhne tank za rohem nebo konec konců i dne?ní torpédomety na ponorkách také otočné nejsou a torpédům to také příli? nevadí, tak?e argument, ?e otočnost torpédometů by mohla být problém, není za daných okolností příli? relevantní.
Je?tě poznámka: Jediné pohyblivé torpédomety jsou multifunkční bojové vě?e na DS-9 a ty pou?ívají pouze mikrotorpéda a rotují pouze proto, aby bylo efektivněj?í dobíjení jednotlivých torpédometů a phaserů. |
|
|
|
| | markovic: ad vymena za letu - o tom nepadlo v Ptaakove prispevku ani slovo. Za letu bude modul zakonzervovan, pak lod zaparkuje v doku, odebere se, nasadi se novy, dotahnou se sroubky a lod padi ven. Tam se teprve pospojuji kabely atd.
ad tuhost: no, to uz je jedno... Lode tridy Galaxy, pokud nemaji zapnute pole strukturalni intergity, nevydrzi zrychleni vice jak cca 5 ms^-2 (tohle je z hlavy) bez pozkozeni a pri 7 ms^-2 je uz zniceni kostry nevratne - takove 'zharmonikateni' :) Takze udrzet si tuhost pri pouzivani modulu je uz skoro az detail. |
|
|
|
| | | Ptaak: Dobře, s tím časem 24 hodin bych docela souhlasil, ale jen pro max 3 lodě. Ty výměny modulu za letu mi jdou taky proti srsti. Zakonzervovat modul uvnitř lodě tzn. odpojit ho od energetického systému, uzavřít v?echny východy a odstranit ?ivý personál společně s jejich kazícím se majetkem (rybičky a spol.) by neměl být problém zvládnout za letu. Hor?í by bylo celý tento modul poté dostat z lodi ven. Předpokládám, ?e ty moduly by se měli zasunovat do základní kostry lodi a ?e netvoří celé její části. Vysunování modulu i za malých rychlostí a zasunutí nového by bylo dle mě mnohem energeticky náročněj?í a tudí? i zbytečné, ne? u stojící lodi a k tomu je?tě musí? počítat s nutností případného slo?itěj?ího manévrování modulu k lodi a srovnávání jeho rychlosti s lodí samotnou.
Jinak kdyby tvořili moduly celé části lodi, byla by tím značně sní?ena tuhost celé lodi, co? by se velmi negativně projevilo v boji. Při sní?ené tuhosti kostry by jsi potřeboval mnohem více energie v polích strukturální integrity, co? by ti zase omezovalo energii do ostatních systémů, kde je daleko více potřebněj?í.
Dal?í poznámka ohledně rychlopalných torpédometů: Pí?ete, ?e by se mohly montovat místo stávajících můstků a pod talíře a jejich systémy by pokrývaly rozsah o velikosti zhruby 280 stupňu. Nikde ale nepí?ete, jakou budou mít výchylku horizontální (Bohatě by stačilo 90 stupňů). Je zde toti? problém, jak by ty torpédomety toti? potom vypadaly. Dle mne by se potom u? jednalo o vystrčené "hlavně" jako u dne?ních válečných lodí, proto?e z mého studia některých nákresů lodi ST jsem usoudil, ?e i torpédomety jsou vlastně "hlavňové" zbraně a tudí? zabírají kus místa.
Něco jiného by ov?em bylo, kdyby ty nové torpédomety byly podobné dne?ním kontejnerům na odpalování raket, ale toto ře?ení by bylo extrémě náročné na pohonou jednotu torpéda, proto?e "hlavňová" varianta přece jenom mů?e torpédu udělit akous takous počáteční rychlost, co? její kontejnerový bratříček nemů?e. |
|
|
|
| | | Markovic: Ka?dá hvězdná základna, tedy sedmikilometrový kolos technologie, má dok schopný pojmout několik lodí třídy Galaxy, o Ambassadorech nebo dokonce Intrepidech a Excelsiorech nemluvě. Loď vletí dovnitř, během cesty vědecký personál pod dozorem in?enýrů odpojí moduly od systému, ta?né paprsky je vytáhnou, místo nich nasunou ji? čekající bojové moduly, loď vyletí z doku, aby uvolnila místo, vědecký personál pomů?e se zapojením bojových modulů a pak se odklidí na transportní lodě, tedy Excelsiory, které nebudou mít bojové, ale transportní moduly s evakuační kapacitou kolem 8000 lidí, tedy vědci z posádek 15-80 lodí (posádka Intrepidu: 150 osob, z toho maximálně 100 jsou vědci, spí? mnohem míň, posádka Excelsioru kolem 400 osob, z toho maximálně 250 jsou vědci, posádka Nebuly 850 osob, z toho maximálně 600 jsou vědci). Moduly není nutné skladovat někde v nějakém hangáru, klidně mů?ou být na vněj?ím plá?ti stanice, chráněny jejími ?títy, a dovnitř se budou přesouvat teprve v případě, ?e budou potřeba. Zapojování modulů probíhá na lodi za letu, posádka to musí zvládnout, ty moduly tak budou konstruované. Podle mě je 24 hodin dost velká rezerva, snad i na čekání ve frontě, ne? se uvolní dok základny. Nemusí to ani být velká StarBase, stačí nějaká men?í místní základna - rozhodně stačí Excelsiorům a Intrepidům. |
|
|
|
| | | Markovic: pravdu dis.
pro zasmani: kdyz jsem cetl tvuj prispevek, tak se mi vduchu doplnilo do posledni vety "nutnost skladovat zrovna nepouzivane vedce" :)) |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
