ARCHÍV=> Válečný ?táb |
Spravuje: Ptaak
Počet příspěvků: 1442
|
Toto fórum je určeno pro ty, kteří se chtějí zabývat (nejen) vesmírným bojem a v?ím, co s tím souvisí. Prosím vás tímto, abyste proto dodr?ovali následující pravdila:
Chovejte se, jako ?tábní důstojníci, k sobě navzájem s jistou decentní úctou. Vyjadřujte se pokud mo?no přesně a konkrétně a politiku nechte jinde, pokud se přímo netýká probíraného tématu. Pokud někde narazíte na zajímavé stránky se SF vojenskou tématikou, nejlépe mi je po?lete na mail, já je sem přidám. Děkuji.
Pacifistům vstup zakázán a pacifistické příspěvky budu bez milosti mazat!
Bendiho ST Military
Grand Fleet Head Quartres - stránky dočasně mimo provoz
happzova TrekBattle
Dedikův vesmír
Moje MEF, stará a nová verze
On War - von Clausewitz
Studie galaktické války
|
|
|
| | | Ptaak: Souhlas. Jedine nesrovnalosti byli podle me: plasmova torpeda s Warpem a to, ze Ent. trefovala romulany palbou naslepo (pokud ti nebyli vzdaleni jen stovky metru, to bych jeste bral). Pokud byly ale vzdaleni nekolik kilometru, tak by to nebylo pravdepodobne. Ale jinak to byl rozhodne super dil. |
|
|
|
| | Málem jsem zapomněl, a tohle je zatraceně důle?ité:
Ka?dý člen ?tábu se POVINNĚ podívá, ne jen přečtě TOS: Balance of Terror! Je to takticky snad nejlépe zpracovaný díl ST, o jakém jsem byť jen sly?el. Jsou tam sice některé poněkud podivné údaje (např pokud doká?e Constitution class couvat warpem 8, pak mají romulanská plasmová torpéda dostřel 9,216 mld (!!) km a phasery připomínají spí?e palbu torpédy) ale, pořád je to lep?í ne? některé nesmysly, které se dají často ve ST zahlédnout. Předělat tenhle díl novodobou trikovou technologií, tak u toho budeme my militaristi slintat :)))) |
|
|
|
| | No, upřímně, s tím rozdělováním jsem to tak myslel. To, ?e prapor má jednu tě?kou rotu znamená, ?e má bojové obleky pro jednu takovou jednotku.
Ale asi má? pravdu. Tak?e provedu změnu a vytvořím tak zvané "palubní roty", které budou smí?ené. Děkuji za připomínky. No ale ta změna proběhne nejdříve přespří?tí týden. |
|
|
|
| | | Ptaak: Obavam se, ze by mohl byt problem naskladat dlouhodobe cely prapor do tech lodi (kdyz posadka je 750, tak by to znamenalo zvyseni poctu lidi na palube temer o polovinu, dale musi vezt pro ne vyzbroj (coz tolik nezabere mista, pokud by nevezli i nejaka pozemni vozidla) a jejich letecky park. Kratkodobe by to urcite nebyl problem, ale standartne bych se klonil spis jen k rote. (pri invazni akci si ale dovedu predstavit, ze by treba nebula s transportnim modulem vezla i pluk (ci dva).
Je tu take moznost, nerozdelovat na "lehkoodence a tezkoodence", ale ze by lod vezla tezke (i lehke) bojove obleky pro vsechny a velitel by pak rozhodl, co se pouzije. |
|
|
|
| | Tak?e po dlouhé době zase na netu a zase se sem týden nedostanu. Jen ve středu přijdu na zasedání ?tábu. Mé názory, připomínky a dal?í údaje:
Alpedar: Pokračování nemám, to jsem si půjčoval v knihovně. Je mi líto. Ale jmenuje se to Výzývatelova naděje a pak je je?tě třetí díl, který jsem nečetl. Co se týče jednotek MC, tak tam to funguje asi takhle: Lodě budou vybaveny nejméně praporem, co? bude trvalá posádka v?ech Excelsiorů, Nebul, Ambassadorů a Intrepidů GF, a to praporem standardním, tedy bude mít jednu rotu tě?kou. Z toho mů?ou kombinovat jakýkoliv vhodný tým. Předpokládám, ?e men?í jednotky ne? prapory nebudou mít trvalé umístění na nějaké lodi a proto budou na tu loď přidělovány z tak zvaných operačních záloh sektorů namixované podle potřeby patrně po četách nebo dru?stvech. Ale mo?ná má? pravdu. Je?tě nad tím zauva?uju a mo?ná rozdělím jednotky MC na palubní, kde budou hlavní jednotky smí?ené čety, a na pozemní a operační zálohy, které budou děleny podle vý?e uvedeného schématu. Ka?dopádně velké lodě (mo?ná s výjimkou Intrepidů) rozhodně budou mít nejméně ten prapor. Koneckonců mů?ou ty mariňáky vyu?ít i jinak :)
Markovic: Promiň, ale skoro mám chuť ti vynadat, Baldvinův cyklus Navigátor je mo?ná pěkný na čtení (a ani to ne, ten chlap naprosto bezosty?ně opisuje téměř slovo od slova od P. Clostermanna), ale rozhodně co se týče taktiky a strategie (a i techniky), stojí za prd - v některých ohledech jsme dneska technicky vyspělej?í ne? oni. Co se týká boji ve warpu, tak tam jde podle mě opravdu jen o to, kdo je rychlej?í, dostane se nepříteli před čumák a na?ije mu do xichtu torpéda. Manévrování je k ničemu, je prakticky neproveditelné, přiblí?it se blí? ne? na několik (stovek) milionů kilometrů je sebevra?da. ST boj ve warpu je o tom, kdo má lep?í informace a senzory, zná trasu nepřítele a počká si na něj na vhodném místě, pak zapne warp a udr?í se před svým cílem. Jeho logická (jediná mo?ná, která dává ?anci na pře?ití) reakce je okam?itě vlastní warp vypnout, čím? se protivník vzdálí a musí se vracet, co? dává čas na aktivaci obrany a hlavně změnu kursu a útěk jiným směrem. Něco o tom napí?u, ale bude chvíli trvat, ne? to sem dodám.
Otočné torpédomety: v?imněte si, kam jsou na mých plavidlech otočné torpédomety umísťovány a kdy. Jedná se o výměnný komponent, skutečnou otočnou vě? se dvěma a? čtyřmi rapid fire torpedo tubes. V míru je lodě nemají. Kromě toho se dávají na velká plavidla s délkou přes 350 metrů, a podle Bendiho má celý torpédomet délku asi 30 metrů (mo?ná plus nějaký energetický "tunel" jako dal?í prodlou?ení hlavně, ale ten nehraje roli). To je méně ně? desetina délky lodi (patnáctina pro Nebuly a Ambassadory), srov. třeba s takovou třídou Graf Spee nebo Missoury. Jinými slovy: odpalovací ?achty lze instalovat do vnitřních výměnných modulů a mission modulů a tím dále zvý?it palebnou kapacitu lodi. Základem jsou ov?em výměnné torpédometné vě?e, instalované ve válečné situaci (v míru je nahrazuje náklad něbo tak něco), díky kterým mů?e Nebula class pálit toréda s maximálním účinkem v poměrně mohutných salvách (srov.: kolik torpéd doká?e Akira vychrlit na cíl, který se odmaskuje po jejím boku? ?ádné, nejdřív se musí otočit. Nebula daleko rychleji otočí dvě torpédové vě?e a pálí osmi torpédomety) v libovolném směru a s maximálním účinkem bez ztrát energie na manévrování, co? je důle?itá podmínka pro boj velkých flotil. Pro boj typu udeř a zmiz jsou daleko výhodněj?í mnohem mohutněj?í salvy pevně lafetovaných MLTT (Multiple Launch TT) kontejnerů po desítkách hlavní. Jen?e ty prostě do lodě, která musí rovně? vykonávat civilní funkci, nenacpete. |
|
|
|
| | | Nevíte, kde by se dal sehnat jakýkoliv TM v elektronické podobě? Četl jsem ve star?ích příspěvcích cosi o TM k DS9, nebo TNG na CD, ale u? nevim, kdo to psal. Prosim ozvěte se! DÍKY |
|
|
|
| | | A ja zil v zajeti TNG TM, kde udavaji 25 km jako unikovku po odpaleni torpeda... Ach, ja blahovy. |
|
|
|
| | | Tak u? se Bridge Commander dostal i ke mě a musím říct, ?e pokud jde o realističnost bojů, tak je to hrůza. Doufal jsem, ?e to bude lep?í ne? ty přede?lé (teda o něco lep?í to je), ale stejně jsou tam některé ?ílenosti, které se dají překousnout jen tě?ko. Za v?echny nesrovnalosti uvedu vzdálenost, na kterou se začínají pálit torpéda: ani ne 50 kilometrů !! |
|
|
|
| | | Ptaak: ta knizka, cos mi pucil byla fakt dobra. Mas pokracovani? |
|
|
|
| | | Ptaak: Cetl jsem si ted GFHQ.
Nechapu, proc by rota mela byt cela z jednoho druhu pechoty. Jde ocekavat, ze hlavni vyuziti MC nebude ve velkych bytvach, ale spis mensi akce, kterych se mnohdy nezucastni ani cela rota. V tom pripade by v teazke chybeli pruzkumnici a naopak. Myslim si, ze by jednoho "typu" meli byt jen vojaci v jednotlivich druztvech. Pak by napr. v lehke cete byli 4 lehka druzstva a jedno tezke a naopak.
Mozna jsem neco vyrazne spatne pocopil. |
|
|
|
| | | happz: je?tě bych navrhoval, kdy? pou?ije? několik vnořených mří?ek tak aby měli sousední mří?ky v?dy krajní řady společné. (dle mě by se zjednodu?il přestup z jendé mří?ky do druhé). Bohu?el by ale rohové buňky patříli do 4 mří?ek. |
|
|
|
| | | Markovic: okno by neslo, nekolik mrizek by slo - k necemu podobnemu jsem se protrpel - nekolik do sebe vlozenych mrizek. |
|
|
|
| | Happz: Co takhle udělat několik mří?ek? Od "celokvadrantové" mří?ky pro plánování celkové strategie s rozměrem 1 jednotky cca 1 ly a? po ty bitevní mří?ky s jednotkou 250 m?
Nebo by mo?ná ?lo udělat "okno" které se bude pohybovat po velké mří?ce a bude ji upřesňovat? |
|
|
|
| | hehe, zaregistrovat se muze kdokoliv, ale: zacina s levelm 1 (male bezpecnostni opatreni) a tam nemuze skoro nic - trekbattle neni ani ve zkusebnim provozu, takze proto. (btw level 2 se muze uz ucastnit bitvy, level 3 v ni muze pouzivat i zbrane :)
No, asi takhle: kazde teleso ma urcene souradnice v prostorove mrizce, pricemz jeji roztec (vzdalenost dvou sousednich bodu v realnych jednotkach) muzeme menit. Ale - nesmi zaviset na rychlosti, mohlo by dochazet k pretecni a zamernemu ruseni bitvy (nenapisu podrobny popis problemu, je to na vic radku, ale pokud to budete chtit vedet, dodam externe dokument)
Cele je to zapeklite - paklize se dopusti nekdo omylu (umyslu) a zada pocatecni rychlost nizkou, pak skoci na warp 9, muze protivnikovu lod doslova zastavit, popr. "roztrhat" - dokonale porusi prostredi. Dokonce ani soustava spjata s jednou z lodi problem neresi, tam dojde k obdobnemu problemu, a navic velke vypocty pro kurzy a zmeny kurzu ostatnich lodi.
Jako naprosto idealni reseni se mi jevi "staticka" mrizka - slozena z X poli, kazde o rozmeru 2^32 jednotky (priklanim se k 250 metrum) X by byl pocet zvoleny nejak rozumne, aby se cely prostor dal preletet v rozumnem case - muzeme ho odvodit od pekneho casu, rekneme "prostor, ktery se da prelete warpem X za X jednotek casu (sec)" |
|
|
|
| | | Happz: Pro souboje v malych rychlostech se mi zda 250 m jako prilis, pro vyssi rychlosti by snad ten 1km byl vhodny. (vic se mi zda jako prilis, uz i s mrizkou o rozpeti 1 km je problem s neprimimi zasahy (treba kdyz ma zbran polomer destrukce 200 m))
Pro boje ve Warpu pri temer rovnobeznych rychlostech by snad slo pouzit Inercialni Vztaznou Soustavu pohybujici se rychlosti, ktera je prumerem pocatecni rychlosti tech dvou lodi (diky tomu by byla mozna konfrontace delsi nez par desitek sekund i v pripade pomerne presneho urcovani poloh objektu)
Btw. Jak je to s registraci? |
|
|
|
| | info trekbattle: trosku jsem popremejslel (nemoc, strasne to boli) a dosel jsem k tomuto: bitevni plocha bude vypadat jako ctverec o hrane 2^32 jednotek. Vic proste hardarove nezvladne system, to je omezeni konecne. Ale museme si vyhrat s jednotkou:
1 km - zatim uvazuji s presnosti 1 km, dobre se s ni pocita :)
delka hrany (c):3 hod 58 min 46.47 sec
delka hrany (warp 9): 9.55 sec
250 m - srovnatelne s velikosti lode
hrana v c: 59 min 41.62 sec
hrana v warp 9: 2.39 sec
Takze co jepodle vas lepsi, vhodnejsi - mensijednotka, nebo ji popr. zvetsit? |
|
|
|
| | | Ninja: Jen si představ, ?e celé území federace by chránilo cca 400 lodí. Nejen?e za tekové situace by federace nemohla efektivně fungovat, ale i jakýkoliv men?í konflikt na jedné straně federace by způsobil, ?e by se tam musela vypravit skoro celá flotila a zbytek federace by byl absolutně nechráněný. Dle mě jsou reálné počty lodí okolo 2 - 3 tisících, ikdy? výpočty říkají spí?e o počtu kolem 1000 lodí. |
|
|
|
| | | ALpedar: Taran má i poletech pořád něco do sebe :-) Mo?ná by to chtělo na lodě montovat nějáký kloun nebo beranidlo - třeba vysunovací :-) |
|
|
|
| | | Napada me dost silena obrana konvoju (pouzitelna jedine proti utokum velkymi lodemi (treba DDeridex)). V pripade ze se protivnik priblizi ke konvoji a eskorta uz nic nezvladne, tak to do protivnika napalit. |
|
|
|
| | Ninja: V Encyklopedii jsou uvedeny pouze lodě, které byly v ST v nějákém kontextu zmíněny v seriálu nebo je ?lo vizuálně identifikovat na některém ze záběrů, ale ve skutečnosti jich UFP musí mít a? řádově víc proto?e jinak by nedisponovala dostatečnými schopnostmi pro udr?ení sama sebe. K seriálovému dolo?ení tohoto tvrzení pou?iji DS-9: Vzpomeň si jak v Sacrifice of Angels Sisko útočil na DS-9 s více ne? 600 loděmi nebo na Tears of the Prophets a vůbec podobné "masové" díly, kde je lodí tolik, ?e by se to reálně ani nedalo spočítat (kamera nikdy nezabere v?e). Nebo se třeba podívej na oficiální údaje o sedmé flotile, která jen v systému Tyra ztratila 78 lodí. A to je?tě není v?echno proto?e jen proto, aby se UFP nerozpadla, potřebuje mnohonásobně více plavidel, která v seriálech ani nemohou být zmíněna proto?e je nutné ponechat nějáký prostor budoucím scénáristům (to se cíleně uplatňuje u? od TNG). Navíc kdy? porovná? byť jen rozdíl ve velikosti a UFP a Cardassianů a tento vztah aplikuje? na rozdíly početních stavů lodí, co? bylo v případě Cardassjianů oficiálně zveřejněno, tak v případě UFP dojde? k číslům, která těm několika stovkám a? tisícům zhruba odpovídají (takto docílené číslo v?ak nelze brát stoprocentně vá?ně proto?e se někdo při určování Cardassijské flotily evidentně dopustil chyby).
Jako dal?í silný argument nám slou?í fakt, ?e UFP má oficiálně min. 9 flotil (nejspí? jich bude víc, ale to by jsou pouze odhady) a v případě, ?e jsou početní stavy jednotlivých flotil za ideálního stavu jednotné (112 lodí podle oficiálního údaje o 7. flotile), máme tu číslo 1008 lodí plus nějáká ta podpůrná, zásobovací a.t.p. plavidla, kterých také nejspí? bude několik set.
Jinými slovy: vycházíme pouze z oficiálních údajů (tech. manuály a Encyklopedie), samotného seriálu a obecně platných strategických pravidel vztaýených na daný technologický systém. Neříkám, ?e je tento odhad správný (také proto je to jen odhad), ale s nějákou tou odchylkou by to mělo zhruba sedět. Pokud má? nějáké připomínky nebo návrhy, sem s nimi - ka?dá pomoc se hodí.
Markovic: To by jistě bylo ře?ení, ikdy? do jaké míry a jak by se formace měly měnit, to je něco pro dal?í zkoumání - nejspí? by mělo zále?et na druhu konvoje (tě?ce bráněný, lehký ...), jeho určení (rychlý kurýrní, zásoby odlehlých základen ...), na místě kde se pohybuje (stupeň nebezpečnosti území) a dal?ích faktorech, které mě teď nenapadají. Jinak naprosto souhlasím s Alpedarem a je?tě bych k tomu doplnil, ?e náhodné manévry ve formaci při FTL a je?tě k tomu v tak minimálních vzdálenostech lodí by se daly přirovnat k hazardu nebo k sebevra?dě. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
