ARCHÍV=> Válečný ?táb |
Spravuje: Ptaak
Počet příspěvků: 1442
|
Toto fórum je určeno pro ty, kteří se chtějí zabývat (nejen) vesmírným bojem a v?ím, co s tím souvisí. Prosím vás tímto, abyste proto dodr?ovali následující pravdila:
Chovejte se, jako ?tábní důstojníci, k sobě navzájem s jistou decentní úctou. Vyjadřujte se pokud mo?no přesně a konkrétně a politiku nechte jinde, pokud se přímo netýká probíraného tématu. Pokud někde narazíte na zajímavé stránky se SF vojenskou tématikou, nejlépe mi je po?lete na mail, já je sem přidám. Děkuji.
Pacifistům vstup zakázán a pacifistické příspěvky budu bez milosti mazat!
Bendiho ST Military
Grand Fleet Head Quartres - stránky dočasně mimo provoz
happzova TrekBattle
Dedikův vesmír
Moje MEF, stará a nová verze
On War - von Clausewitz
Studie galaktické války
|
|
|
| | Jake vas napadaji zpusoby pusobeni na zasobovaci linie ve ST. Me napada toto:
- Blokada zdroje - jde ocekavet, ze zdroj je v centru nepratelskeho statu,
diky tomu na jeho obranu jde pouzit i starsi (= pomalejsi) lode, ktere
by mely pomerne slabou flotilu byt schopny odrazit. Proto je k tomu netne
silne flotily a pokud nepritel ma dost sil k rozhodujici bitve, tak k ni pak
dojde u tohoto zdroje. Blokovat zdroj ma tedy smysl jen tehdy, pokud :
- Chceme vyvolat rozhodujici bitvu a "nemuzeme dohnat" nepratelskou flotilu
(a zazemi mame dostatecne chranene). Vzhledem k pomaleho pusobeni oriznuti zasob,
nepritel muze nejakou chvili delat co chce.
- Nepritel neni schopen vybojovat rozhodnuti v jedine bitve (je prilis slaby)
a my mu ho nedokazeme vnutit, navic postupnym bojem trpime vic nez on.
pozn: jednou flotilou lze blokovat i vice zdroju, pokud jsou dostatecne blizko u sebe
- Blokada artikulace - (je to uzel, ktery nelze obejit) (napadaji me jen dva duvody,
proc by uzel mohl byt artikulaci - je to cervi dira/TW tunell, nebo je to velmi vzdaleny
uzel (ve vzdalenosti, kde je nutne doplnit palivo ci vyzbroj (v nekterych pripadech
i potraviny))) umoznuje to same co blokada zdroje, ale je mozne zablokovat prisun
i z jinych zdroju. Navic pokud je to uzel mimo uzemi dotycneho statu, tak nemuze byt
tak dobre chranen starsimi lodemi. Je ho mozne tedy blokovat i mensi flotilou, ktera
blokadu prerusi, jakmile se priblizi vyprostovaci flotila. Tim pravdepodobne vynuti,
aby nepritel chranil tento uzel vetsi silou, nez je pouzita k blokade (ci tuto silu
pripoji ke kazdemu konvoji).
- blokada nahraditelneho uzlu - to same co artikulace, az na to, ze nepritel muze
zvolit jinou cestu. Proto nebude vhodne pouzit velkou silu k tomuto ucelu.
- Zniceni zdroje - pokud je mozne (dulezite jsou i politicke aspekty) bez vybojovani
velke bitvy, je urcite vyhodne.
- Zniceni uzlu - slabsi varianta zniceni zdroje, politicky unosnejsi.
- Blokada cile -
- pokud cilem neni jednotliva soustava, ale velka oblast, tak se to
rozpadne na mensi blokady
- blokada soustavy/stanice/planety - protoze je to v oblasti boju, tak vetsinou neni
mozna bez bitvy. Obejde se bez ni pokud
- je to na nasi strane fronty (postupujeme a dobyli jsme soustavu, ale jeste
ne jeji jednotlive planety a fronta je jiz dal).
- nepratelska flotila nechce rozhodnuti (blokovane neni zivotne dulezite, ci
blokadu vydrzi), ci neni nablizku.
- Blokada spojnic uzlu (hran).
- Hrana je most (nejde obejit) - podobne vyhody jako u artikulace
- Hrana neni most - podoba nahraditelneho uzlu
Nejvetsi proble spociva v tom, jak se dostat do bojoveho kontaktu s konvojem. Vyhodou je,
ze se snaze vyhneme boji s prilis silnym protivnikem (pokud nejde primo po nas), aniz
bychom opustili blokovanou oblast.
Napadaji mne tyto moznosti:
- Nepritel ma maskovani - snadno nas obejde, pokud neni vnejsimi okolnostmi nucen
prochzat uzkym profilem. Dale budu predpokladat protivnikovy konvoje bez maskovani.
- Mame maskovani - pomerne snadno se lze priblizit ke konvoji (ikdyz nahodne meni
smer a je trochu rychlejsi (diky tomu, ze cilene neuhyba, ale nekdy se nahodne pohybuje
pro nas vhodnym smerem)). (dale uz pripady bez maskovani)
- Jsme rychlejsi - pokud je nami sledovana oblast dost velka, dohonime kazdy konvoj.
Nepratelska protiopatrenim bude to, ze se bude snazit bud nicit nase pozorovaci
prostredky.
- Jsme pomalejsi nez potrebujeme k jistemu dohoneni (i pomalejsi nez cil) - musime
svoje sily rozdelit. Snadno se muze tat, ze to bude horsi, nez neblokovat
|
|
|
|
| | Markovic: Přesně tak jsem to myslel. Jídlo se něják zařídí, ale s municí to mů?e být celkem problém.
To s tou borgovsky zelenou je zcela samozřejmé a stydím se za to, ?e mě to je?tě nenapadlo :-))
Alpedar: A přesně na takovýchhle bodech stojí a padá zásobování ve vesmíru. Takovéto důle?ité uzly proto musí být zabezpečeny se zvý?enou pozorností (analogie s nádra?ími za WW II) a rovně? se zde musí dávat výjimečný pozor na teroristické a jiné akce diverzního charakteru. |
|
|
|
| | | Mam pocit, ze v ST je temer nemozne (s malou flotilou stejne technologicke urovne) nekomu zablokovat zasobovani blokadou prepravni trasy kdekoli na ni, krome nekolika vyznacnych bodu. Ty jsou zacatek, konec a pripadne uzke misto (cervi dira, cesta skrz desne velkou anomalii (coz mi pripada celkem podivne, ta anomalie by mela jit obletet, pokud neni cil uvnitr)). |
|
|
|
| | Bendi: Svým příspěvkem jsem chtěl jen ukázat, ?e překládání zásob na stanicích je mo?né obejít. Má? ov?em pravdu, ?e tak by mohlo dojít k materiálnímu vyčerpání bojujících jednotek kdy? by včas nedorazil konvoj se zásobami. V tomto případě je V?DY NUTNÉ mít zásoby i na stanicích. (Jinak s tím vyhladověním bych to neviděl a? tak černě, od té doby co má SF replikátory hlad doufám nehrozí ;o) problémy mů?ou nastat a? v případě, ?e chybí ?ťáva)
Jinak ta radiace by měla mít takový odstín zelené, kterou s oblibou pou?ívají Borgové ;-) |
|
|
|
| | Markovic: A právě na tomhle zcela specifickém příkladu jsem chtěl ukázat, ?e pokud se ve vesmíru zásobovací trasa hledá, tak se tam najde :-)
Jinak základny z hlediska zásobování podle mě oprvadu potřeba jsou proto?e někde v cílové oblasti (odlehlý sektor, frontová linie etc.) se zásoby skladovat musí proto?e pak by se mohlo stát, ?e jeden pravidelný konvoj nepřijede (důvodů pro to mů?e být spousta: nepřítel si konvoj mů?e odchytnout, zázemí mů?e být pod velkým tlakem a konvoj vůbec nevyrazí, nepřítel cíl konvoje - ať ji? jde o planetu, systém nebo základnu - obklíčí/zablokuje/odřízne ...) a zásoby dojdou. A k takovémuto skladování se hodí jedině různé starbase nebo jiné základny. Mo?ná, ?e se mýlím, ale pokud bych já vedl válku, tak bych si na klíčových pozicích udr?oval zásoby minimálně takové, aby se tam moje jednotky udr?ely do doby, kdy dorazí posily a neobnoví zásobovací linii. Nepřítel se toti? nikdy nesmí podcenit a proto?e obzvlá?tě v případě vesmírného boje nevíme, jakými silami nepřítel disponuje, bylo by krajně evhodné dávat mu mo?nost vyhladovět své jednotky - obzvlá?tě při vzpomínce na problémy UK během WW I a WW II, kdy ponorky decimovaly ?ivotně důle?ité konvoje.
Ohledně důle?itosti komunikační sítě s tebou naprosto souhlsím proto?e včasný a bezpečný přenos informací je důle?itý v?dy, přihlédneme-li ke vzdálenostem připadajícím v úvahu pro konflikt galaktických měřítek, nebo i k obyčejnému předávání informací mezi velitelstvím a předsunutými základnami, nabývá komunikační systém na jlíčové strategické hodnotě - kdy? si nelze předávat informace, nelze podle potřeby přesouvat jednotky a válka je prohraná.
Ale nesmíme zapomenout na to, ?e ta radiace musí mít pouze a jedině zelenou barvu :-)) |
|
|
|
| | Bendi: Dle mého skromného názoru jsi uvedl velmi specifický případ, kde je jen jedna mo?ná zásobovací trasa. Jestli?e se ale na to podíváme obecněji, tak vlastně základny a? tak důle?ité zásoovací uzly nejsou (existují vyjímky DS-9 a SB 375). Zásoby se dají přepravovat přímo z místa výroby na místo určení a nemusí projít přes ?ádnou základnu.
Já bych viděl jako dal?í potenciálně slabý článek retranslační stanice. Jejich zničením by se zpomalila komunikace, nebo by mo?ná byla úplně vyřazena. Minimálně by v?ak bylo ztí?eno dorozumívání s velitelstvím HF a tím i ohro?eny včasné dodávky náhradních dílů a zásob.
Bendi, MarWarr: Jinak po těch výbu?ích konzol by mohli zůstávat ve vzduchu malé nazelenalé obláčky radiace a dal?í ztráty poddůstojníku by byly zaručeny jejich neopatrným vkročením do těchto pásů ;-)
Jinak s těmi ?idlemi jsem to myslel spí?e jako zdej?í vybavení a v seriálu ať si poddůstojníci dále létají přes selý můstek a zdobí stěny novou malbou. |
|
|
|
| | Alpedar: Podle mě je Clausewitz platný i ve vesmíru (teda jistě ne zcela a doslovně, ale částečně určitě) a to hlavně z toho důvodu, ?e jsem zatím nečetl cokoli lep?ího o vedení války. Je?tě se po podobných knihách budu pídit a pak uvidím, ale zatím je podle mě Clausewitz ohledně obecného válčení asi to nejlep?í.
Maskování: Projít s maskovanou lodí kamkoli zas tak jednoduché není proto?e v?echny mocnosti mají kolem svého území tachyonové detekční sítě a podobná varovná zařízení, která berou maskované lodi část jejích hlavních předností.
Co se týče zásobování, ve vesmíru sice nejsou vylo?ené zásobovací trasy (jsou i výjimky jako třeba červí díra(y), transwarp tunely nebo jiná místa, kde to prostě jinudy nejde - matně si vzpomínám na jeden takpvý koridor z TNG), ale určitě jsou klíčové zásobovací uzly (starbase nebo jiné základny), přez které ve vět?ině případů zásoby jít musejí. Konkrétní příklad uvedu na zásobování hypotetické invaze UFP na území Dominionu:
Jednotky v gama kvadrantu se něják zásobovat musí, co? je neoddiskutovatelný fakt, ať ji? jde o antihmotu, náročné náhradní díly, ?ivou sílu nebo nejrozličněj?í vybavení od dilithiových krystalů a náhradních krystalů pro phasery a? po náročnou elektroniku. Pro cestu tohoto materiálu/personálu lze v daném případě pou?ít pouze jedinou cestu - bajoranskou červí díru, čím? nabývají stanice DS-9 a SB 375, celý bajoranský sektor a sektor na druhém konci červí díry na strategické hodnotě právě a pouze kvůli udr?ení zásobovacích linií, které za stávajících technologických podmínek jinudy prostě vést nelze. |
|
|
|
| | | Fakt pekny.
Bendi: Uz mam temer docteno O Valce a zacinam premislet, nakolik jsou myslenky z teto knihy uplatnitelne ve ST. Prvni co me napadlo je, ze v ST temer neni nic jako ustupove a zasobovaci cesty (vesmir je stejne propustny ve vsech smerech a tak jde cokoli (co neni rychlejsi) vzdy obejit. Dalsi vec je, ze diky maskovani jde celkem slusne provadet Hit & Run i s jednou lodi proti mensi flotile = jde se obejit bez rozhodujici bitvy, pokud neni nutne zastavit nepratelskou flotilu driv, nez dosahne sveho cile. Dalsi vec je, ze rychla lod, ci lod s maskovanim by podle mne mela byt schopna proletnout temer kamkoli (do tylu) a bombardovat planety (coz je rozhodne silnejsi diverzni akce, nez na jakou se v 19. stol. mohla zmoci kavalerie). |
|
|
|
| | Tak jsem na?el oprvadu působivý obrázek pozemní základny STarfleet. Je to sice neoficiální fanou?kovská zále?itost, ale stojí to opravdu za to:
 |
|
|
|
| | | MarWarr: Kdyby to na můstku nejiskřilo a neskákalo se přez něj, tak by klasické stzartrekovské boje ztratily ve?kerý svůj půvab. Kdyby to takhle pokračovalo dál, mohl bys třeba dokonce je?tě chtít aby lodě ve vakuu nehučely a exploze nebouchaly a nakonec by to mohlo dojít a? tak daleko, ?e by hrdinná kapitán Janewayová nesejmula borgskou krychli jednou ranou :-) |
|
|
|
| | | Markovic: to bys taky mohl chtít aby na můstku nelítali jiskry při zásahu. Vzhledem k tomu, ?e ka?dou chvíli ?vatlaj něco o vyhořelým relé, je docela podivné, ?e plasma jim vede přes můstek. Asi aby to pozabíjelo co nejvíc důstojníků. |
|
|
|
| | Konečně hsem se dostal k nějákému pěknému obrázku VA-111 a tak ho sem dávám abyste se také mohli pokochat tou nádherou - přichází ?kval!
 |
|
|
|
| | | je?tě dodatek k předchozímu příspěvku: Ty ?idle na kolečkách, které mají na některých můstcích taky nejsou nic moc. Mo?na by je bylo záhodno vyměnit za něco podobného v kolejnici zapu?těné v podlaze, aby se sice mohli pohybovat podél celé délky konzole, ale aby jen tak neují?děli přo otřesech. |
|
|
|
| | | Teď mně napadlo (zrovna jsem se díval na obrázek bojového můstku Ent-D), proč tam je tak málo křesel (někteří důstojnící musí u svých konzol stát) a proč na nich nejsou alespoň jednoduché bezpečnoství pásy jako u auta? Potom by praporčíci Nadbytečný a Nahraditelný nemuseli lítat po můstku při jakémkoliv malém otřesu a ?pinit jim tapety a podlahy svými tělními tekutinami. |
|
|
|
| | | Uz jsem se prolouzkal ke kapitole Valecny plan. |
|
|
|
| | | Bendi: Diky za Ppoučení o Clostermanovi i dosahu transportéru. V?echny informace, které mám beru porůznu z netu, ale předev?ím jen z paměti jak jsem to odkoukal ze seriálu. Ale stejně, i kdy? mají dosah "jen" 40 000km, tak to nic nemění na tom, ?e za warpu je přiblí?ení dvou lodí blí?e ne? na několik milionu km hazard a sebevra?da. |
|
|
|
| | Markovic: Pierre Clostermann byl nejlep?í francouzský stíhací letec. Nejdřív létal se Spitem a pak s Tempestem. V RAF dosáhl hodnosti Wing Commandera a s Velkým Karlem sundal přez třicet němců. Osobně doporučuji jeho knihu Velký cirkus, která zachycuje takový obyčejný ?ivot jednoho průměrného frontového letce za WW II.
Co se týče plavidel pro cpeciální podporu pozemních vojsk, tak to ani nemusí být nějáké speciální letadlovky, ale bohatě stačí obyčejně tučné transportky pro pěchotu (technika se dá vyrobit na místě) a pokud jde o orbitální podporu, stačí třeba jen obyčejný urychlovač bě?ného torpédometu (viz protiplanetární hřebíkomet :-)), proto?e kdy? se pou?ije jako prachobyčejný urychlovač částic, tak představuje zbraň, která dává slovu "genocida" úplně nový rozměr (a chuťovka je, ?e v atmosféře planety se efekt je?tě umocní).
Jinak nevím, kde bere? informace, ale podle chytré knihy fungují transportéry na 40 000 km.
Je?tě poznámka k Balance of terror: Tak se znova dívám na Black hawk down a musím uznat, ?e z vojenského hlediska se mů?e jít Balance of terror směle zahrabat :-) |
|
|
|
| | Nechcete to zasedání taky někdy udělat v Havířově? ;o)
Ptaak: V?dyť jsem psal, ?e to je celý podle WW II, ale kdo je Clostermann to fakt nevím. Je?tě jsem na todle jméno nenarazil. Jinak to přiblí?ení na několik stovek milionů km dle mě zase taková kravina není. Jestli si dobře pamatuji, tak jsem někde čet, ?e transportéry fungují na max vzdálenost cca 2500 km a ?e transportovat mů?ou mezi sebou i lodě letící warpem (kdy? ov?em nemají zvednuté ?títy). Tak?e o milionech km tady potom nemů?e být ani řeč.
Jinak nebylo by lep?í zkonstruovat spec loď na podporu pozemních operací (něco jako letadlovka) - spousta útočnejch lodiček + hodně místa pro celé prapory vojáčků a jejich techniku. Jinak v dobách míru by se to pak dalo pou?ít jako velkokapacitní transportní loď |
|
|
|
| | | Cha, cha, cha. Ja -jestli - tak jako vzdy. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
