ARCHÍV=> Válečný ?táb |
Spravuje: Ptaak
Počet příspěvků: 1442
|
Toto fórum je určeno pro ty, kteří se chtějí zabývat (nejen) vesmírným bojem a v?ím, co s tím souvisí. Prosím vás tímto, abyste proto dodr?ovali následující pravdila:
Chovejte se, jako ?tábní důstojníci, k sobě navzájem s jistou decentní úctou. Vyjadřujte se pokud mo?no přesně a konkrétně a politiku nechte jinde, pokud se přímo netýká probíraného tématu. Pokud někde narazíte na zajímavé stránky se SF vojenskou tématikou, nejlépe mi je po?lete na mail, já je sem přidám. Děkuji.
Pacifistům vstup zakázán a pacifistické příspěvky budu bez milosti mazat!
Bendiho ST Military
Grand Fleet Head Quartres - stránky dočasně mimo provoz
happzova TrekBattle
Dedikův vesmír Moje MEF, stará a nová verze
On War - von Clausewitz
Studie galaktické války
|
|
|
| Alpedar: já vidím tu chybku, ?e je třeba se hodně přiblí?it. Uvá?ím-li, ?e senzory mohou identifikovat nepřátelské lodě mnohdy na světelné roky, tak příblí?ení se na "malou vzdálenost" (řekněme dostřel torpéd) je do značné míry nereálné. Bylo by to hodně o manévrování. Mo?ná by i ?lo vnutit nepříteli boj, ale já zatím nevidím způsob, jak toho dosáhnout. |
|
|
|
| Ptaak: A co tento zpusob utoku:
Utoci dve skupiny lodi (napr dve lode :)). Prvni leti celne na cil a v male vzdalenosti odpali torpeda a zacne uhybat. Pokud cil prejde na impuls, prvni lod nema dost casu k reakci, ale druha lod (leteci ve vhodne vzdalenosti za prvni) muze utocit na stabilni cil (cil jen v impulzu).
Asi to ma nejaku chybku, ale ja ji nemuzu najit. |
|
|
|
| Jinými slovy se domnívám, ?e ře?it boj nezamaskovaných lodí/flotil pro FTL nemá ve ST opodstatnění. |
|
|
|
| Alpedar: souhlas s jednou výjimkou: bod 7.3. Útok rychlej?í lodi na pomalej?í ve warpu tak, ?e jí doháním (po kýlové čáře) je sebevra?da, při warpu 8 trvá přelet dostřelu torpéda (3,5 mil km) jen asi 0,011 sekundy... vůbec boj ve warpu je podle mého soudu prakticky nemo?ný, proto?e napadený mů?e v?dycky přejít na impuls, změnit kurs a vzdálit se nepříteli, který ho musí nahánět jiným kursem, aby se mu nedostal za zádí od dostřelu... a ten opět změní kurs a je to... |
|
|
|
| No, náčelník ?tábu je z5, pánové. |
|
|
|
| Dedik: Já myslel, ?e to má? nějakou studii o ekonomické situaci s přibli?ným vyčíslením zdrojů atd. To ?e je to hra, abych se přiznal jsem ani nepomyslel, ale jak jinak to říct ne? SEM S NÍ (teda na web).
Jinak pro v?echny mam TIP na hru, která se zabývá osidlováním vesmíru (sice ne na principech ST, ale taky to jde). Má to jen jednu malou chybičku, hra je teprve ve vývoji a tak jedno kolo trvá cca týden. Kdo má zájem, mrkněte sem a pak u? do světa IrkanSunu budete mo?ná vta?eni tak jak já. |
|
|
|
| Jo na webu to v budoucnosti bude, ale zatim je to ve stadiu projektu byt velmi zajimaveho. Upravuji to na stolni strategii. |
|
|
|
| Dedik: Mohl bys ty informace hodit i někde na web? Mam to do Prahy Hooodně daleko. Díky.
Bendi, Alpedar: Plně s tebou souhlasím, ale co do strategického materiálu prvořadé důle?itosti pova?uji zásoby antihmoty, personálu atd. za méně důle?ité. Dle mě je nejdůle?itěj?í surovina Dilithium. Takové přepadení dolů i jen jedinou maskovanou lodí by mohlo přitáhnout do tohoto sektoru dostatečný počet lodí, aby to oslabilo akceschopnost flotily na jiných místech, kde by toho mohla vyu?ít jiná část flotily k napadení dal?ích cílů, nebo obsazení strategických míst. |
|
|
|
| Alpedar: Je to celkem výsti?né, ale je?tě bych upozornil na mo?nost různých sabotá?í a jiných chuťovek ze strany tajné slu?by. Mů?e se jednat o ?irokou ?kálu operací nahlodávajících nepřátelské zásobování a logistiku: od drobných lokálních sabotá?í (vyřazení komunikačních/transportních/naváděcího systému stanice/planety/transportky nebo změna označení nákladu např. z "fotonových torpéd" na "toaletní papír" ...) přez akce středního rozsahu ("náhodné" přeměrování konvoje na druhý konec ří?e ...) a? po velké akce strategického významu (ru?ení/ničení komunikačních systémů ve velkém, likvidace zásob strategických surovin od antihmoty po čerstvou várku personálu ...). Zkrátka, mo?ností je mnoho a byla by jistě ?koda je nevyu?ít :-) |
|
|
|
| Dedik: To je moc dobře, ekonomiku potřebujem jako sůl. Jinak podle mých informací platí termín 18:00 i pravidlné místo, jen se pro tentokrát budeme muset obejít bez Ptaaka. |
|
|
|
| Doufam, ze zitra se kona setkani v cajovne, protoze mam neco zajimaveho a chcu vam to ukazat. Tyka se to te ekonomicke simulace galakticke rise. |
|
|
|
| Jake vas napadaji zpusoby pusobeni na zasobovaci linie ve ST. Me napada toto:
- Blokada zdroje - jde ocekavet, ze zdroj je v centru nepratelskeho statu,
diky tomu na jeho obranu jde pouzit i starsi (= pomalejsi) lode, ktere
by mely pomerne slabou flotilu byt schopny odrazit. Proto je k tomu netne
silne flotily a pokud nepritel ma dost sil k rozhodujici bitve, tak k ni pak
dojde u tohoto zdroje. Blokovat zdroj ma tedy smysl jen tehdy, pokud :
- Chceme vyvolat rozhodujici bitvu a "nemuzeme dohnat" nepratelskou flotilu
(a zazemi mame dostatecne chranene). Vzhledem k pomaleho pusobeni oriznuti zasob,
nepritel muze nejakou chvili delat co chce.
- Nepritel neni schopen vybojovat rozhodnuti v jedine bitve (je prilis slaby)
a my mu ho nedokazeme vnutit, navic postupnym bojem trpime vic nez on.
pozn: jednou flotilou lze blokovat i vice zdroju, pokud jsou dostatecne blizko u sebe
- Blokada artikulace - (je to uzel, ktery nelze obejit) (napadaji me jen dva duvody,
proc by uzel mohl byt artikulaci - je to cervi dira/TW tunell, nebo je to velmi vzdaleny
uzel (ve vzdalenosti, kde je nutne doplnit palivo ci vyzbroj (v nekterych pripadech
i potraviny))) umoznuje to same co blokada zdroje, ale je mozne zablokovat prisun
i z jinych zdroju. Navic pokud je to uzel mimo uzemi dotycneho statu, tak nemuze byt
tak dobre chranen starsimi lodemi. Je ho mozne tedy blokovat i mensi flotilou, ktera
blokadu prerusi, jakmile se priblizi vyprostovaci flotila. Tim pravdepodobne vynuti,
aby nepritel chranil tento uzel vetsi silou, nez je pouzita k blokade (ci tuto silu
pripoji ke kazdemu konvoji).
- blokada nahraditelneho uzlu - to same co artikulace, az na to, ze nepritel muze
zvolit jinou cestu. Proto nebude vhodne pouzit velkou silu k tomuto ucelu.
- Zniceni zdroje - pokud je mozne (dulezite jsou i politicke aspekty) bez vybojovani
velke bitvy, je urcite vyhodne.
- Zniceni uzlu - slabsi varianta zniceni zdroje, politicky unosnejsi.
- Blokada cile -
- pokud cilem neni jednotliva soustava, ale velka oblast, tak se to
rozpadne na mensi blokady
- blokada soustavy/stanice/planety - protoze je to v oblasti boju, tak vetsinou neni
mozna bez bitvy. Obejde se bez ni pokud
- je to na nasi strane fronty (postupujeme a dobyli jsme soustavu, ale jeste
ne jeji jednotlive planety a fronta je jiz dal).
- nepratelska flotila nechce rozhodnuti (blokovane neni zivotne dulezite, ci
blokadu vydrzi), ci neni nablizku.
- Blokada spojnic uzlu (hran).
- Hrana je most (nejde obejit) - podobne vyhody jako u artikulace
- Hrana neni most - podoba nahraditelneho uzlu
Nejvetsi proble spociva v tom, jak se dostat do bojoveho kontaktu s konvojem. Vyhodou je,
ze se snaze vyhneme boji s prilis silnym protivnikem (pokud nejde primo po nas), aniz
bychom opustili blokovanou oblast.
Napadaji mne tyto moznosti:
- Nepritel ma maskovani - snadno nas obejde, pokud neni vnejsimi okolnostmi nucen
prochzat uzkym profilem. Dale budu predpokladat protivnikovy konvoje bez maskovani.
- Mame maskovani - pomerne snadno se lze priblizit ke konvoji (ikdyz nahodne meni
smer a je trochu rychlejsi (diky tomu, ze cilene neuhyba, ale nekdy se nahodne pohybuje
pro nas vhodnym smerem)). (dale uz pripady bez maskovani)
- Jsme rychlejsi - pokud je nami sledovana oblast dost velka, dohonime kazdy konvoj.
Nepratelska protiopatrenim bude to, ze se bude snazit bud nicit nase pozorovaci
prostredky.
- Jsme pomalejsi nez potrebujeme k jistemu dohoneni (i pomalejsi nez cil) - musime
svoje sily rozdelit. Snadno se muze tat, ze to bude horsi, nez neblokovat
|
|
|
|
| Markovic: Přesně tak jsem to myslel. Jídlo se něják zařídí, ale s municí to mů?e být celkem problém.
To s tou borgovsky zelenou je zcela samozřejmé a stydím se za to, ?e mě to je?tě nenapadlo :-))
Alpedar: A přesně na takovýchhle bodech stojí a padá zásobování ve vesmíru. Takovéto důle?ité uzly proto musí být zabezpečeny se zvý?enou pozorností (analogie s nádra?ími za WW II) a rovně? se zde musí dávat výjimečný pozor na teroristické a jiné akce diverzního charakteru. |
|
|
|
| Mam pocit, ze v ST je temer nemozne (s malou flotilou stejne technologicke urovne) nekomu zablokovat zasobovani blokadou prepravni trasy kdekoli na ni, krome nekolika vyznacnych bodu. Ty jsou zacatek, konec a pripadne uzke misto (cervi dira, cesta skrz desne velkou anomalii (coz mi pripada celkem podivne, ta anomalie by mela jit obletet, pokud neni cil uvnitr)). |
|
|
|
| Bendi: Svým příspěvkem jsem chtěl jen ukázat, ?e překládání zásob na stanicích je mo?né obejít. Má? ov?em pravdu, ?e tak by mohlo dojít k materiálnímu vyčerpání bojujících jednotek kdy? by včas nedorazil konvoj se zásobami. V tomto případě je V?DY NUTNÉ mít zásoby i na stanicích. (Jinak s tím vyhladověním bych to neviděl a? tak černě, od té doby co má SF replikátory hlad doufám nehrozí ;o) problémy mů?ou nastat a? v případě, ?e chybí ?ťáva)
Jinak ta radiace by měla mít takový odstín zelené, kterou s oblibou pou?ívají Borgové ;-) |
|
|
|
| Markovic: A právě na tomhle zcela specifickém příkladu jsem chtěl ukázat, ?e pokud se ve vesmíru zásobovací trasa hledá, tak se tam najde :-)
Jinak základny z hlediska zásobování podle mě oprvadu potřeba jsou proto?e někde v cílové oblasti (odlehlý sektor, frontová linie etc.) se zásoby skladovat musí proto?e pak by se mohlo stát, ?e jeden pravidelný konvoj nepřijede (důvodů pro to mů?e být spousta: nepřítel si konvoj mů?e odchytnout, zázemí mů?e být pod velkým tlakem a konvoj vůbec nevyrazí, nepřítel cíl konvoje - ať ji? jde o planetu, systém nebo základnu - obklíčí/zablokuje/odřízne ...) a zásoby dojdou. A k takovémuto skladování se hodí jedině různé starbase nebo jiné základny. Mo?ná, ?e se mýlím, ale pokud bych já vedl válku, tak bych si na klíčových pozicích udr?oval zásoby minimálně takové, aby se tam moje jednotky udr?ely do doby, kdy dorazí posily a neobnoví zásobovací linii. Nepřítel se toti? nikdy nesmí podcenit a proto?e obzvlá?tě v případě vesmírného boje nevíme, jakými silami nepřítel disponuje, bylo by krajně evhodné dávat mu mo?nost vyhladovět své jednotky - obzvlá?tě při vzpomínce na problémy UK během WW I a WW II, kdy ponorky decimovaly ?ivotně důle?ité konvoje.
Ohledně důle?itosti komunikační sítě s tebou naprosto souhlsím proto?e včasný a bezpečný přenos informací je důle?itý v?dy, přihlédneme-li ke vzdálenostem připadajícím v úvahu pro konflikt galaktických měřítek, nebo i k obyčejnému předávání informací mezi velitelstvím a předsunutými základnami, nabývá komunikační systém na jlíčové strategické hodnotě - kdy? si nelze předávat informace, nelze podle potřeby přesouvat jednotky a válka je prohraná.
Ale nesmíme zapomenout na to, ?e ta radiace musí mít pouze a jedině zelenou barvu :-)) |
|
|
|
| Bendi: Dle mého skromného názoru jsi uvedl velmi specifický případ, kde je jen jedna mo?ná zásobovací trasa. Jestli?e se ale na to podíváme obecněji, tak vlastně základny a? tak důle?ité zásoovací uzly nejsou (existují vyjímky DS-9 a SB 375). Zásoby se dají přepravovat přímo z místa výroby na místo určení a nemusí projít přes ?ádnou základnu.
Já bych viděl jako dal?í potenciálně slabý článek retranslační stanice. Jejich zničením by se zpomalila komunikace, nebo by mo?ná byla úplně vyřazena. Minimálně by v?ak bylo ztí?eno dorozumívání s velitelstvím HF a tím i ohro?eny včasné dodávky náhradních dílů a zásob.
Bendi, MarWarr: Jinak po těch výbu?ích konzol by mohli zůstávat ve vzduchu malé nazelenalé obláčky radiace a dal?í ztráty poddůstojníku by byly zaručeny jejich neopatrným vkročením do těchto pásů ;-)
Jinak s těmi ?idlemi jsem to myslel spí?e jako zdej?í vybavení a v seriálu ať si poddůstojníci dále létají přes selý můstek a zdobí stěny novou malbou. |
|
|
|
| Alpedar: Podle mě je Clausewitz platný i ve vesmíru (teda jistě ne zcela a doslovně, ale částečně určitě) a to hlavně z toho důvodu, ?e jsem zatím nečetl cokoli lep?ího o vedení války. Je?tě se po podobných knihách budu pídit a pak uvidím, ale zatím je podle mě Clausewitz ohledně obecného válčení asi to nejlep?í.
Maskování: Projít s maskovanou lodí kamkoli zas tak jednoduché není proto?e v?echny mocnosti mají kolem svého území tachyonové detekční sítě a podobná varovná zařízení, která berou maskované lodi část jejích hlavních předností.
Co se týče zásobování, ve vesmíru sice nejsou vylo?ené zásobovací trasy (jsou i výjimky jako třeba červí díra(y), transwarp tunely nebo jiná místa, kde to prostě jinudy nejde - matně si vzpomínám na jeden takpvý koridor z TNG), ale určitě jsou klíčové zásobovací uzly (starbase nebo jiné základny), přez které ve vět?ině případů zásoby jít musejí. Konkrétní příklad uvedu na zásobování hypotetické invaze UFP na území Dominionu:
Jednotky v gama kvadrantu se něják zásobovat musí, co? je neoddiskutovatelný fakt, ať ji? jde o antihmotu, náročné náhradní díly, ?ivou sílu nebo nejrozličněj?í vybavení od dilithiových krystalů a náhradních krystalů pro phasery a? po náročnou elektroniku. Pro cestu tohoto materiálu/personálu lze v daném případě pou?ít pouze jedinou cestu - bajoranskou červí díru, čím? nabývají stanice DS-9 a SB 375, celý bajoranský sektor a sektor na druhém konci červí díry na strategické hodnotě právě a pouze kvůli udr?ení zásobovacích linií, které za stávajících technologických podmínek jinudy prostě vést nelze. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|