ARCHÍV=> Válečný ?táb |
Spravuje: Ptaak
Počet příspěvků: 1442
|
Toto fórum je určeno pro ty, kteří se chtějí zabývat (nejen) vesmírným bojem a v?ím, co s tím souvisí. Prosím vás tímto, abyste proto dodr?ovali následující pravdila:
Chovejte se, jako ?tábní důstojníci, k sobě navzájem s jistou decentní úctou. Vyjadřujte se pokud mo?no přesně a konkrétně a politiku nechte jinde, pokud se přímo netýká probíraného tématu. Pokud někde narazíte na zajímavé stránky se SF vojenskou tématikou, nejlépe mi je po?lete na mail, já je sem přidám. Děkuji.
Pacifistům vstup zakázán a pacifistické příspěvky budu bez milosti mazat!
Bendiho ST Military
Grand Fleet Head Quartres - stránky dočasně mimo provoz
happzova TrekBattle
Dedikův vesmír
Moje MEF, stará a nová verze
On War - von Clausewitz
Studie galaktické války
|
|
|
| | Mě ty krávy spí? připomínaly klí?ťata a ta plachetnice byla opravdu hardcore - originální nápad s dobrým provedením se dnes často nevidí.
Ptaak: To jsem ?il v domnění, ?e T-34 vy?lý z módy někdy koncem války. V?dyť to mělo jen 85mm kanon a průměrnou ?ivotnost 7 dní (military.cz). Takovou ?unku bych ve třiadevadesátém jinde, ne? v muzeu nebo na letecké/tankové střelnici (jako cíl:-)) nečekal. Navíc si myslím, ?e tvarem plně tomu Black Hawk Down neodpovídá - teda ta vě? by seděla, ale přední část té pakistanské věci byla podle mě více zú?ená. Mo?ná se pletu a T-34 to opravdu byl, ale pak by u mě pakistánská armáda klesla opravdu hodně hluboko :-)
Jinak něco pro zasmání - Kamov Ka-34:
 |
|
|
|
| | | Na te plachetnici bylo nejhezci to, ze by ji zastavil i jedinej X-Wing ci neco podobnyho.
Ale ty "kravy" (me pripadaly spis jako prerostly blechy) byli fakt pekny. |
|
|
|
| | Nevím jak vám, ale mě se nejvíce líbila ta plachetnice, se kterou utíkal zlý hoch na Caladan.
Jinak se mi zdá, ?e se autoři dost inspirovali ve hře Abe Exodus (vyhýbání se padajcím sekerám ve výrobně droidů...) No prostě jak z plo?inovky ;-)
Jinak mě taky hodně udivilo, ?e pořád pou?ívali pouta, které se dají odemknout sponkou do vlasů. myslím si, ?e ? mohli mít nějaké vybavené snímačem otisku prstů. Ale na druhou stranu by pak senátorka nemohla vy?plhat na sloup a prát se s je?těrkokočkou a pou?ívat řetěz jako biče. Jinak stvůrky v tomto díle docela u?li. A ty "krávy" na kterých se pokou?el Anakin jezdit měli taky něco do sebe. |
|
|
|
| | Stačily by LittleBirdy... Jeden přelet nad střechou a počet mrtvých Somálců se zdvojnásobí...
BTW, Bendi: Ty takny, co měli v Black Hawk Down Pákistánci před tím stadionem, opravdu mohou být T-34/85, podle Encyklopedie je stále některé státy pou?ívají a zrovna Pákistán je horký kandidát. |
|
|
|
| | | Tak Tak. Poslat tam Specnas, tak to bude rychlé, tiché a brutálně efektivní :-)) |
|
|
|
| | | Btw. kdyz jsem se vracel z kina domu, napadla me scena: Yoda rekne nejakou ze svych srozumitelnych vet a jinej Jedi rekne: "Yodo, uz ses celej zelenej, tak nehul" |
|
|
|
| | Souhlas.
Me udivilo, ze nemeli zajistenou vzdusnou prevahu (a hlavne zadne lodi nehlidali vesmir, aby nikdo neutekl). Co se mi desne libilo bylo to, ze Stor Troopers bili "hodni" a pak ten jejich prilet do areny (priletaji marinaci v bojovych vrtulnicich, strelbou procisti pristavaci plochu, evakuuji ty, koho meli zachranit a zase letej, jen tam za sebe meli hodit taktickou atomovku). Na tu armadu droidu by taky bodla atomovka (mozna by stacil i vybuch ve vysce, EM Pulse udela sve). Kdyz to ale neudelali, tak ten utok v behu sel vysvetlit tak, ze potrebovali nepritele znicit driv, nez utece a tak museli na ztec.
Mam pocit, ze ale Jedi to mohli vyresit lepe nez hromadnou sebevrazdou, pokud by poslali jeden tym prepadnout a znicit ovladani droidu. |
|
|
|
| | | Alpedar: Já jsem na E2 byl tu v Praze (také na titulcích) a dle mého názoru to mohli udělat daleko hůře, ale ta lovestorry se dala čekat. Líbilo se mi omezení Jar Jara, ta klonovací stanice na vojáky (btw. konečně jsem pochopil původ Storm Trooperů) a výrobna droidů, dvoudílná konstrukce Kenobiho lodi, politické čachry mistra Palpatina a je?tě pár dal?ích věcí. Nejlep?í ov?em byl Yoda se světelným mečem, to byla naprostá chuťovka. Pak mě tam ru?ilo několik méně povedených elementů jako královnin transporér tvarem i zvukem připomínající B-52 nebo Anikinovo skákání z auta do auta na Coruscantu (to by normální člověk podle mě neměl pře?ít, ale Jediové jsou asi supermani).
Ta velká bitva na konci byla podle mě takový klasický zástupce hromadných filmových bitev, kdy dvě armády na sebe prostě naběhnou a kdo rychleji a lépe střílí a má pokud mo?no početní převahu, vyhraje. Teda ani nemusí mít nějákou extra převahu nebo být výjimečným válečníkem, ale pokud je to dostatečně velký klaďas, tak v drtivé vět?ině případů stereotypně vítězí :-)) |
|
|
|
| | | Jo a doufám, ?e jste se dnes v?ichno místo Star Treku dívali na Novu, tam toti? bylo něco mnohem lep?ího :-) |
|
|
|
| | | Bul jsem na SW ep. II. Celkem to slo, ale zajimal by me vas nazor na zaverecnou velkou bitvu. (Ja svuj nazor zatim psat nebudu, at vas neovlivnuju)
Btw. Nevim jak jinde, ale v Brne davaji i verzi s titulkama. |
|
|
|
| | Markovic: To by chtělo prohrabat manuály a encyklopedie aby se do?lo k relevantním informacím, na kterých se pak dá stavět, ale právě přehrabování a lu?tění mnohoznačně psaných manuálů není právě extrémní zábava.
Ptaak: Technologie hraje podle mě spolu s personálem a výkonným zázemím klíčovou roli v konfliktech vět?ích měřítek. Technologie je sice naprosto nepostradatelná, ale pokud jí obsluhuje banda neschopných a v oboru nevzdělaných pologramotných idiotů, tak jsou sebelep?í technologie na nic (dej arabum letecký pluk Su-27 a uvidí? za jak dlouho z něj zbyde jen prach a popel) a to samé platí kdy? pak nebude dostatek surovin/zdrojů obeceně na aplikaci příslu?ných technologií (dokonalý případ mů?eme vidět v ozbrojených silách Ruské federace). Jedno bez druhého prostě nestačí a pokud se má vyhrát opravdu velká válka s opravdu silným soupeřem, tak je potřeba je?tě dostatečná dávka ?těstí :-)) |
|
|
|
| | | Podle mě nejde asi ani tak o suroviny, jako spí? o technologie. Jinými slovy, není třeba potí? vytě?it a rafinovat oněch 5 tun dilithia, ale vyrobit jádro pro velkou loď, to je zatracený problém. Vybavit ji počítači a senzory rovně?. To je nejspí? hlavní omezení. HI-tech vybavení, nikoliv suroviny. |
|
|
|
| | | Bendi: Plně se ztoto?ňuji s tím, ?e je třeba mít dostatečnou zásobu surovin, ale bohu?el nevím, kolik má federace k dispozici dolů a jaká je jejich souhrná tě?ba. Co jsem odkoukal z TNG, tak do jadra zas a? tak moc krystalu nepotřebujo, ale zato musí být mimořádně kvalitní. Dle mého názoru stačí do jednoho jádra cca 5 max 10 kg krystalu dilithia (teda do jádra Galaxy class) a při počtu lodí cca 1100 by to vycházelo na takových 5500 - 11000 kg, co? není a? tak moc. Zalé?í ov?em na mno?ství tě?by. Počítám ale, ?e pro men?í lodě budo třeba men?ího mno?ství krystalu a tak by se dle mě spotřebovalo na vybavení v?ech lodí max 5000 kg. |
|
|
|
| | | Markovic: Doly a zařízení na zpracování by měly být někde hluboko v týlu a z pochopitelných důvodů by v?dy měla být dostatečná zásoba příslu?ných kristalů aby bylo mo?né operovat nezávisle na momentální produkci po nezbytně dlouhou dobu (podle mě alespoň několik let). |
|
|
|
| | Alpedar: Ja vidim chybku v tom, ?e při takhle velké rychlosti přiblí?ení by jsi po odpálení torpéd neměl čas na jakýkoliv manévr (při čelním náletu). Nemluvě u? o tom, ?e přesně vypočítat potřebnou chvíli pro odpal by bylo zatraceně tě?ké. Proto?e i senzory, jaké má federace na lodích Určitě mají nějaké odchylky a povolené chyby, které by se v tomto případě dle mě značně projevili na přesnosti výpočtu doby pro odpal torpéd.
Bendi: Má? pravdu, trochu jsem dilithium přecenil. Sice nevím, jak je to ve federaci se zásobami vytě?eného Dilithia, ale původně jsem to myslel tak, ?e po ztrátě lodí, nebo jen při po?kození jádra, kde se jakýmkoliv způsobem po?kodí dilithiové krystaly musí nastat jejich výměna a při nědostatku této vzácné suroviny by byla dosti omezena akceschopnost lodi. Nebo by nebylo mo?no nasazovat lodi v takovém počtu, jakém by je byly schopny vyrábět loděnice. |
|
|
|
| | | Doufám, ?e je jasný, ?e jsem to jiskření na můstku myslel ironicky. To
by nebylo zabavný pro nikoho. V?ichni sedí pohodlně ve křeslech a od?krtávají nepřátele. Ale co by mohli zlep?it je přesun po lodi. Pokud ale za ka?dou cenu chtějí přijít na místo akce pozdě, nemám námitek. Ale mohli by občas zaklusat. |
|
|
|
| | Markovic: V případě války je podle mě antihmota a personál minimálně na stejné úrovni jako dolithium proto?e vycvičit pořádnou posádku lodi zabere několik let a i pak je to jen banda nováčlů bez zku?eností, co? mů?e přispět k prohrané bitvě. Pokud jde o dilithium, tak je třeba z hlediska obranyschopnosti stanic a? druhořadé proto?e stanice (a planety asi také) nečerpají energii z M/A, ale z fůzních reaktorů a naproti tomu je antihmota potřeba v?dy a v?ude proto?e během jedné bitvy se jí jen na torpéda mů?e bě?ně zpotřebaovat několik tun. Tak?e z toho usuzuji, ?e by dilithium nemělo být niják nadřazováno antihmotě nebo ?kolenému personálu, ale ?e by mělo být co do strategického významu zhruba na stejné úrovni.
Alpedar: V tom případě by bylo asi lep?í vzít ve warpu cíl do kle?tí, odmaskovat se, zasypat ho z lodi před ním torpédy a pak ho druhým plavidlem popřípadě dodělat. Vy?adovalo by to ale maskování (z důvodu, který uvedl Ptaak) a dostatečnou rychlost (Odmaskování, následná palba musí být provedeny rychle aby nedo?lo k rozsekání útočníka cílem ne? útočník zvedne ?títy a aby cíl neměl čas opustit warp a opět přejít na FTL. Pak se musí útočník rychle zamaskovat a zmizet aby nebyl nakopán přivolanou pomocí, co? se také nedá vyloučit). |
|
|
|
| | | Alpedar: já vidím tu chybku, ?e je třeba se hodně přiblí?it. Uvá?ím-li, ?e senzory mohou identifikovat nepřátelské lodě mnohdy na světelné roky, tak příblí?ení se na "malou vzdálenost" (řekněme dostřel torpéd) je do značné míry nereálné. Bylo by to hodně o manévrování. Mo?ná by i ?lo vnutit nepříteli boj, ale já zatím nevidím způsob, jak toho dosáhnout. |
|
|
|
| | Ptaak: A co tento zpusob utoku:
Utoci dve skupiny lodi (napr dve lode :)). Prvni leti celne na cil a v male vzdalenosti odpali torpeda a zacne uhybat. Pokud cil prejde na impuls, prvni lod nema dost casu k reakci, ale druha lod (leteci ve vhodne vzdalenosti za prvni) muze utocit na stabilni cil (cil jen v impulzu).
Asi to ma nejaku chybku, ale ja ji nemuzu najit. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
