ARCHÍV=> Válečný ?táb |
Spravuje: Ptaak
Počet příspěvků: 1442
|
Toto fórum je určeno pro ty, kteří se chtějí zabývat (nejen) vesmírným bojem a v?ím, co s tím souvisí. Prosím vás tímto, abyste proto dodr?ovali následující pravdila:
Chovejte se, jako ?tábní důstojníci, k sobě navzájem s jistou decentní úctou. Vyjadřujte se pokud mo?no přesně a konkrétně a politiku nechte jinde, pokud se přímo netýká probíraného tématu. Pokud někde narazíte na zajímavé stránky se SF vojenskou tématikou, nejlépe mi je po?lete na mail, já je sem přidám. Děkuji.
Pacifistům vstup zakázán a pacifistické příspěvky budu bez milosti mazat!
Bendiho ST Military
Grand Fleet Head Quartres - stránky dočasně mimo provoz
happzova TrekBattle
Dedikův vesmír
Moje MEF, stará a nová verze
On War - von Clausewitz
Studie galaktické války
|
|
|
| | Razer:
??? To je časovej úsek, ne? se daj pou?ít normální fyzikální zákony pro popsání toho, jak to tehdy vypadalo
Happz: Tohle funguje taky, jestli je tam je?tě jinej princip, tak je to určitě fajn, ale ?e funguje tahle věc taky vím skoro jistě (Nebyl sem tam a nezkou?el sem to :-)))
Ov?em je pravda, ?e touhle cestou by se ta díra odpařovala HOOOOOOOOOOODNĚ dlouho, tak?e tam musí být je?tě jiná věc, to má? pravdu, tak co tam je? (Bo?e to byla zase jednou věta) |
|
|
|
| | | happz a ten velkej třesk jako? Je do tohohle časovýho úseku započítána i předpokládaná černá hmota??? :) |
|
|
|
| | | sheedee: vyparovani cernych der funguje na jinem principu, ale to je tema pro jine forum. Stejne tak velky tresk, ta casova oblast je myslim 10^-43 s. |
|
|
|
| | happz:
To není tak úplně přesný, z černý díry se mů?e materiál "odpařovat", myslim, ?e se tomu říká kvantová sublimace (mo?ná ?e ne), ale ka?dopádně to funguje tak, ?e malý částice, jako protony, elektrony, pozitrony a jim podobný podléhají zákonům kvantový fyziky, tak?e se m?ou nacházet v kvantovým superstavu, tedy na dvou místech na jednou. Čím men?í částice, tím víc se u ní projevují tyhle fenomény a proto?e jakýkoliv hmotný objekt se skládá z těhle částic, tak se mu mů?e stát (A stává) ?e se najednou ocitne někde, kde nebyl. Problém je v tom, ?e v měřítku na?eho pohledu je tenhle posun téměř nulovej, ov?em na to, aby se něco dostalo za hranici černý díry to stačí. Ale to jen tak rejpu ;-)
A co se týče velkýho třesku, tak ten neprobíhal podle známých fyzikálních zákonů. Teprve po uplynutí nějakýho času (10 na -28 vteřiny tu?im, ale čísla si moc nepamatuju) se dají aplikovat klasický fyzikální zákony.
Co se týče červí díry, tak mám dojem, ?e její existence je pochybná a nikdo zatím ?ádnou neviděl, ale teoreie zní, ?e červí díra je bod, ve kterém se dotýkají dva body v prostoru, který ka?dý le?í někde jinde, tak?e se tamtudy dá proletět z jednoho místa v prostoru na jiný, ale bůhví, jestli to existuje :-)) |
|
|
|
| | | Ptaak: Uz jsem se prihlasil na Pragocon, rikals ze by sis se mnou chtel jeste predtim promluvit. |
|
|
|
| | Ptaak: tomu se bohu?el v seriálu, pokud chce? natočit díl o nějaké speciální operaci, nevyhne? nikdy. Jasně, ?e by tam v reálu poslali speciálku, ale to by stálí herci v tom díle měli nanejvý? ?těk...
Z jiného soudku: viděli jste u? Bird of Prey od Boeingu? Zajímavý design, stylový název :) |
|
|
|
| | | Souhlasím s 4/7, po této stránce stojí Andromeda zato, jinak ov?em se na to nedá téměř koukat, proto?e zase posílají vysoké důstojníky na tajné mise typu unést ?íleného diktátora atp... ?koda, mohlo to být je?tě fajn. |
|
|
|
| | | Vlada: přinejmen?ím bojové scény (ve vesmíru, ne jak Sorbo někomu nakope zadek) a Harperovy hlá?ky stojí za to :-) |
|
|
|
| | | V poslednich par dilech mi autori trosku ulevili. Uz jsem mel temer az dost tech zaverecnych dusevnich vylevu na te promenade nebo co to maji. Konecne nejaka zmena prostredi. |
|
|
|
| | Mit bojovou stranku propracovanejsi nez ST neni vubec zadne umeni, spis me prekvapilo ze v nekterych pripadech Andromeda po teto strance prekonava i B5.
Btw ale jinak je ten serial solidni kravina. |
|
|
|
| | | Vydel jsem jen prvni dil. Je to v case nevhodnem pro me. 4of7: Vyvolalo to ve me obdobny dojem. |
|
|
|
| | Dívá se někdo z vás na Andromedu?
Zatím mi připadá po vojenské stránce mnohem propracovaněj?í ne? ST - věci jako ECM, aktivní/pasivní senzory, point defence... vlastně se to podobá modernímu námořnictvu víc ne? třeba lodě v JAGu. |
|
|
|
| | | Mam doma. Poslu ti to. (Pres Lawentu) |
|
|
|
| | | Necetl, rad bych to napravil. Kde se to da sehnat? |
|
|
|
| | | Vcera jsem si znovu precetl uvahu Ondreje Neffa A co mimozemstane, snedi nas? v knizce Klon 98. Celkem smysluplne vyvozuje, ze mirovy kontakt vesmirnych civilizace je velmi malo pravdepodobny. Cetli jste to? Pokud ano, nasli jste v tom nejakou chybu? |
|
|
|
| | | Markovic: Trochu zjednoduseny pohled na vec, to ze strela preda veskerou svou energii cili (zustane uvnitr), rozhodne neznamena ze je ucinnejsi nez strela ktera ciilem proleti skrz. Aby proletela strela cilem, musi byt totiz dosti vykonna. Jiste, ona skutecne preda pouze cast sve energie, ale i presto s nejvetsi pravdepodobnosti nadela vice skody nez strela ktera nema dost energie no kompletni prostreleni cile. Pokud to vztahnu prave k te dnesni munici, tak "kratky" Browning v tele zustane, ale rozhodi cil rozhodne mene nez Luger, prestoze ten proleti skrz (mimojine cil krvaci hned ze dvou otevrenych ran). |
|
|
|
| | Alpedar: výstupní rychlost třeba v mojí MEF je nula vůči bodu přechodu, tedy vůči místní "dominantní" vzta?né soustavě.
Co se týká torpéda: znovu říkám, to je jako tří?tivá tenkostěnná střela. Ano, vět?ina trosek proletí, ale cestou, jak říká Markovic, jich nesmírně přibude. Je to jako střela dum-dum: v místě zásahu máte otvor velikosti torpéda a rpotěj?í strana lodě chybí. |
|
|
|
| | Alpedar: K té rychlosti, pokud si dobře vzpomínám, tak ve first kontaktu, aby fénix mohl přejít na warp, tak musel dosáhnout krytické rychlosti. IMHO to je víc ne? 0,9c, alespoň podle toho jak tam Riker říkal, ?e ta rychlost stoupá, tak?e po vypadnutí z warpu by teoreticky ta rychlost měla být stejná a zpomalovat na nulu by měli postupně.
Jinak je?tě k tomu torpedu: Kdy? to přirovnáte k dne?ním nábojům, tak střela je nejůčinněj?í, jestli?e zůstane v ráně a předá cílovému tělesu v?echnu svou energii. V případě ?títem nechráněné lodi by se dle mě torpédo sice o trup rostrhlo, ale při rychlosti 0,9 c by i s troskami (kterých by cestou skrz loď podstatně přibývalo ;-) vyletělo na druhé straně lodi a v plá?ti by zůstala díra (nebo děr několik), v?ak celkem nic vá?nýho by se nestalo (chudáci ti co stáli v cestě troskám). |
|
|
|
| | | Ptaak: Nepocital jsem to, takze nemam duvod tvrdit, ze nemas pravdu, poskozeni otresem beru zpet.
dale je to ne ST:
Posledni dobou premyslim, jaky vliv na taktiku/strategii by melo, kdyby hyperlimit soustavy pro prilet byl jiny nez pro odlet a to konkreyne vyrazne mensi. To by mohlo prohravajicimu obranci pekne zatopit (obtiznost ustupu), ale totez by platilo pro utocnika. Dale by to prineslo moznost mit mimo hyperlimit posily, ktere by mohly skocit do boje, ale uz by se nemohly snadno odpoutat)
Dalsi vec, o ktere jsem premyslel je, jakou rychlost by meli mit po vyskoceni z "hyper". Nejschudnejsi mi pripada nulova, ale vuci cemu? Napadlo me, ze nulova vuci mistni gravitaci - pokud nezapnou motory, tak za hodne dlouho spadnou do slunce. |
|
|
|
| | | Alpedar: to zrychlení by nebylo příli? velké, proto?e loď má cca miliony tun (Intrepid class 700.000, tedy 2.800.000× více ne? fotonové torpédo, i kdy? započítáme relativistickou hybnost - hmotnost toti? vzroste i při 0,9 c "jen" 2,3násobek své hmotnosti a jeho kynetická energie je cca 2e19 joulů, co? by tak hmotné lodi dodalo rychlost asi 245 km/s, co? inerciální tlumiče, které vydr?í zrychlení o nuly na 0,25c za tři vteřiny, v pohodě kompenzují. Nejsem si tou kynetickou energií tak docela jist, nemám tu ve ?kole přesné vztahy, ale skontroluji to. O moc se to li?it nebude. Podle toho, co si pamatuji z vlastní předná?ky, je ta kynetická energie dokonce "jen" 1e19 joulů. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
