ARCHÍV=> Průzkum vesmíru v současné době |
Spravuje: Yakuzza
Počet příspěvků: 102
|
Toto fórum by melo byt zamereno na vsechny soucasti soucasneho pruzkumu vesmiru, astronomie, projektu NASA i astronomickych jevu obecne...
|
|
|
| Indoran, Razer: Američané je?tě poměrně ?etří. K nějakým 15 mld. USD ročně (oproti vojenskému rozpočtu kolem 400 mld. USD) získá NASA navíc "jen" kolem 1 mld. Nakonec je zřejmě potřeba i obrana, ale přesto si myslím, ?e je lep?í rozvíjet mírověj?í techniku, snad i s podílem vědy, i kdy? by byla nejlep?í pomoc v boji proti světovému hladu, nemocem atd. NASA bohu?el ji? ?etří na vědě, a tak se HST nedočká ani opravy, nato? pak dříve plánovaného velkolepého snesení v raketoplánu zpět na Zemi. ISS (její? boudování J. Grygar dříve nazval "zbytečným hraním si se stavebnicí Merkur") bude sotva "stát" celá a u? ji Američané opustí, tak?e svou zbytečnost bude moci jen tě?ko vyvrátit. Přitom právě s ní se počítalo jako s základnou pro cesty na Mars nebo alespoň karanténní laboratoř pro zpracování vzorků z jeho povrchu. Myslím, ?e výzkum vesmíru a kosmonautika se nemá podřizovat jen zájmům astronomie, ale i techniky a snad trochu i presti?i lidstva, (i abychom se jednou skutečně přiblí?ili k realitě ST -)). Opět se ale jen ?etří. Není nakonec ústup od zájmů astronomie, (ale i ISS) přeci jen příli? vysokou cenou za jen relativně zlevněné měsíční a marsovské dobrodru?ství? ( Za Kennedyho a dále v 60. letech byla kosmonautika skutečnou prioritou. Bushův projev měl znamenat její "návrat" a opětovný vzestup, ale nyní se mi to spí?e zdá jen jako chabé vzepětí v dlouhodobém úpadku. Dal?í zdánlivě zbytečné výdaje ale vojensky rozhazovačný Bush ji? tě?ko prosadí. Oproti Kennedymu je ale jeho plán finanční náročností, časovým harmonogramem, navíc při dne?ních technických mo?nostech dosti skromný. USA by myslím měly na víc. Zdá se také, ?e nepočítají s původně plánovanou mezinárodní spoluprácí, která by přinesla i dal?í zlevnění. Mo?ná naopak někdo takto "slabý" projekt překoná. Uvidíme, jestli třeba Čína bude schopna USA alespoň na Měsíci "předehnat". Nastíněnou budoucnost ale mohou skutečně budoucí politická rozhodnutí radikálně změnit, ké? by je?tě k lep?ímu. |
|
|
|
| Kdy? se mně kámo? zeptal kolik by mi mněl poslat na učet, abych byl spokojený, odpověděl jsem:
Po?li mi 100 bilionu, abych mohl nechat předběhnout američany v letu na Mars.. :-) |
|
|
|
| Indoran: No z technického pohledu ne taky sme doletěli na Měsíc předtim ne? sme postavily vesmírnou stanici.
A co se týče Bu?ova programu tak v tom má? pravdu třeba jen na 1/2 co kdy? si řekne takhle jednou před spaním, ?e vlastně neudělal nic nového a rozhodně se vyka?lat na měsíc a letět na Mars aby se o něm mluvilo pomalu jako o Kenedym.
Se podivejte jak v?echno kopíruje podle svejch úspě?nejch předchůdců. |
|
|
|
| Ka?dopádně dokud nebude základna na měsíci, tak na kolonizaci marsu mů?eme zapomenout :-( |
|
|
|
| Pokud jde ale o průzkum vesmíru, snad Bush konečně procitl a přinesl plánem pilotovaného návratu na Měsíc a průzkumu Marsu novou naději. Bohu?el ji? je ale jiná doba ne? v 60. letech minulého století a americká společnost i Kongres nejsou několika dal?ím miliardám USD ročně pro NASA moc nakloněni (narozdíl od stovek miliard na obranu a "bezpečnost"). Nesmí se ale zapomínat na ISS. A není návrat ke klasickým kosmickým lodím na jedno pou?ití cestou zpět? Mo?ná ale bude opravdu koncepce sériově vyráběných kosmických lodí nakonec levněj?í i bezpečněj?í ne? např. tvorba nových odolněj?ích a zcela opakovatelně pou?itelných raketoplánů. |
|
|
|
| Kael: Ano, plánuje se dokonce u? skutečná termojaderná elektrárna. Pokud ale neustane zá?ť mezi státy zůčastněnými v mezinárodním projektu, kdy USA podporují ura?eně proti vzpupné Francii stavbu v Japonsku, je?tě si počkáme. |
|
|
|
| Vypadáto ?ě za chvíly bychom mohli mýt fúzní reaktor, který vyrobí více energie ne? spotřebuje. |
|
|
|
| Kael, gnu: Ano, já také myslím Voyager 1, ale s tím sestřelováním úlomky v Oortově mračnu komet bych to neviděl tak horké. Zatím se spekuluje, jestli u? dosáhl heliopauzy, hranice, kde přechází dominance slunečního větru v nadvládu nabitých částice z mezihvězdného prostoru, jiných hvězd. Měla by to prý doprovázet určitá rázová vlna střetu obou sfér vlivu a pokles zaregistrovaných částic ze Slunce, k čemu? do?lo, ale je?tě není jisté, zda jde o heliopauzu. Situaci popisují i na www.ian.cz a poloha, rychlost a dal?í aktuální údaje o Voyagerech i Pioneerech jsou na www.heavens-above.com. Samotný Oortův oblaktemných temných kometárních jader třeba přístroje ani nezaznamenají, nato? aby do?lo hned ke srá?ce, ale do roku 2020 uvidíme.) |
|
|
|
| Pozemstan: Já mluvím o Voyageru 1, který se přibli?uje(nebo je v) Ortovu mračnu. |
|
|
|
| Kael, gnu: Uvidíme, ale vesmírný prostor není zas tak zahu?těn, jak ukazují některé filmy nebo i zjednodu?ená schémata Sluneční soustavy, ale mnohé nevíme.
|
|
|
|
| Na Tiscali Technologie se pí?e ?e zpomalil a je tam asi 100* více částic a také jiné slo?ení. Na Scienceworldu je zase článek o počítačovém vybavení Galilea. |
|
|
|
| Ja se obavam, ze jen co tam prileti, "sestreli" jej nejaky ledovy ulomek. Ale pral bych mu to. |
|
|
|
| Myslíte ?e Voyager 1 se za dobu své ?ivotnosti dostane do Ortova mračna a z něj? |
|
|
|
| Musí zbrojit!!! (USA Usam Badin Ladin) Promiňte to zmt?ené jméno. |
|
|
|
| Pozemstan: To jo... Zatim to tak ale bohuzel nevypada... Teda aspon v nejblizsich letech... |
|
|
|
| Kael: No, to nevadí, taky nejsem nějaký velký angličtinář a zdaleka nemám v?echny informace. Zprávy o plánech osudu Galilea se ale objevovaly i v českých médiích (teletext ČT, strana 680, nebo www.ian.cz). Není ale třeba se za něco omlouvat. Nemění to nic na tom, ?e je ?koda, ?e jsme ztratili tak úspě?nou dlouhodobou a vlastně první umělou dru?ici Jupitera. Kdo ví, zda bude mít následovníky... Doufám, ?e ano. |
|
|
|
| Pozemstan: Tyhle informace nemám nejsem angličtinář a na internetu se brouzdám nikoliv do hlobky.(Omluva za zmatení) |
|
|
|
| Kael: Ano, ?koda, ?e Galileo odchází. Pokud ale vím, tak sonda přes po?kození a nemo?nost pou?ití hlavní antény a sní?ení komunikačního toku k Zemi plán své mise ji? splnila, a to nad očekávání dobře. "Pře?ila" i mnohé těsné průlety ničivými radiačními pásy Jupitera a kolem soptícího měsíce Io. Její hlavní mise ale ji? byla ukončena, a tak by těleso jen dál volně krou?ilo kolem planety (ji? bez vyu?ití) s rizikem srá?ky s některým z měsíců (dříve či později). Vysoká radiace si přeci jen také vy?ádala svou daň na stavu palubních přístrojů. Rozhodnutí o způsobu "konce" sondy je známo ji? del?í dobu, nejméně rok, spekulovalo se o něm i dříve. Myslím, ?e i kdyby do?lo k sterilizaci Galilea, NASA by nechtěl zbytečně riskovat ohro?ení případného mimozemského ?ivota a pro jistotu rozhodl stejně. |
|
|
|
| ?koda Galilea. Odpočívej v pokoji. (Co si myslíte o té zpravě? Podle mne to trochu nesedí. 8 let krou?í a nic a najednou ho shazují. Dráha v?ech těles v okolí se tehdy snad u? dala vypočítat a ta nesterilizace byla fakt lajdáctví.) :( |
|
|
|
| Ste si jisti ?e ty obrázky nestáhli z nějaké sci-fi stránky? Ten iontový motor vypadá skvěle (myslím zapnutý)
Kde a za kolik se dá koupit??? |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|